ČÍTANKA. evanjelické školy. PRVNÍ. hláskovacího způsobu. Pavel Kováčik, pro. Podlé. V Skalici, sestavil. tiskem a nákladem Jozefa Škarnicla.

Transkript

1 PRVNÍ ČÍTANKA pro evanjelické školy. Podlé hláskovacího způsobu sestavil Pavel Kováčik, učitel v Senici. V Skalici, tiskem a nákladem Jozefa Škarnicla

2

3 Sam ohlásky. 1. i i. SI u. e 2. e а 3. a. У n. au ou ú 4. au ou. 5. I y u o a í o u o y a e o u, 1 1) u о q u о с 11) о a e u.

4 i í, e é,» ó, u ú ú, au (ou), a á, y ý, t i, e é, o ó, u ú u, au (au), a á, t) i). H láskování. s 7 t; e si, sý, se, sá, sa, so, su, sau: sé, sa, a-sy, sa-sy, o-sy, o-sau. % fa, fe, ft, ft), fi\ fá, f a u ; fa=ft), fo=f^ и в / И а Щ eš, 8. 1 I li, lí, lu, lau, lů, (lou), la, le, ly, lý; se-li, le-sy, ly-sý, u le-sa, lo-sy, lo-so-sy, a-sy, o-sy. It, (t, U), la, lá, íe, (é, lo, Itt, Ш, l a u ; f t4 a, fo4t), ft)=lt, t) o * f o * ít, lo=ft).

5 š Ü v ô, ff ši, ší, ša, šá, so, su, šau, še; ša-ly, ši-ia, si-lv, su-ší-ii; aš, áš, iš, os, eš, uš, íš. ffi, fit, ffo, ffu, ffa, ffe; [a.ia.ffe, fefut, ti, ei, ui, ai, ai, t)i, tji, ci. m 10. m mi, ma, me, mo, mu, m au; má-me málo m a-sa; le-sy, š u-ml, my má-me málo sí-ly, mí-sí-me, sa-mi. mi, nit), nie, nnt, nm, mo, nntu ; ít-mť, ÍD;tnt), nte:le:me, u>ío>mí fe; mí)-lvme fe; am, ern, nnt, nnt, im, t)ttt. 11. r, ř r, ry, га, ro, re, ru, ra u ; ru-my, u-mí-rá, ro-sa, mů-ra, mí-ří, ří-še, še-ro, ší-ří se, ši-la, le-sy, o-ře-ší. rt), xi,re, ro, ru, rau, ra; mo*n je, mo*ře, o<ft-ře=ii), ma*lt*řt, ife*ro, ffe=řt fe; ir, g r, er, or, ar, út. 12. Y Ш vi, vy, ve, vo, va, vu, v au; vů-le, mívá, u-mývá, va-ří ma-so, va-še vo-ly; vo-lí-me, ré-vy, vo-lá-me, u-va-ří-me. 5

6 6 mi, mg, mif, ma, me, mo, m au; mo=íá»me, o-li=ma, mo>ra*ma, mt»ra, fo=ma, mg mi»ft=me, le*mg, íe*máf rog*lé=má; im, am, cm, om, urn It ny, ne, na, no, nu, паи; no-vý, u-na-ve-ný, on пе-se se-по, my ne-má-me sc-me-na, mi lý syjiu! on má ví-по, ona ne-má sy na; on, an, in, un, en. щ, ne, no, na, пи, п ои ; ra=me»no, no*má ra=na, rc*mc*ná*i:i, má* me nuí4o rat*na, o*na ne*fe fe=me* no, no*mi=na, rá=ito fe u«m$*ma. 14. z 3 zi, ze, za, [zo, zau; zi ma, zo-ř( se, паи-ze, o-zimi-na, my se vo zí- me, na ze-le-né me-zi, ve-ze ze-li-nu, má me ze le паи ma li-nu. 3 < je» 3ň- S0* 8»r 3 a u ; З^ша, па gtouu, m í-jt, fa=je, ga=ma*ja=né mo=jg, ju*ja=na, ja*fe fe m orím e, ja* m o-íám e f^=na. 15. Z 3 ží, že, ža, žo, žu, žau; že-na, ž e le z o, že-neme va-še vo-ly, vá že rú že, on se vy-ži-ví, ma lé ží-ža-ly, my le-ží-me na ze-mi.

7 b'i Зе< 3a< 3U> 3 ; 3«=n^ зв«1а*ге, 3a=wa*j{ mi ft, on ft ne*md=jt ша= е jem p, mp fe mp*ji*mw nte, o*tta je=tte ю о4р na je4e*nau m c'ji. 16.» j je, já, j í ; jí-me, ja-ma, my má-lo ji-me, ja-ři-na, ou m a-lu-je, ne-má-me o-le-je, ja rý, ja-rá, r á no my ne-jí-me, ja -n e! já, je, j t ; mt4u=je=me fe, пц е fe u«jt=ma=jí, Ie*fp fe ge*ie=tta*jt, mp 3a4u=je=me na fp*tm, on ne*jt ma=fo, júnp, jt*ná, ja*nta. P 17. J V pi, pa, po, pit, pé, pe; pé-ro, po-le, pí-la, pálí-me po-le-na, pí-še-me, po lo-ží-me pe-ro, pilu-je-me že-le-zo, po lé-vá-me ze-li-ny. pi, pa, pe, po, pu, pau; po4e, mp ne*pi*je=me pá* íe=né, po=pt4i=me ft, tnp má4o pt»ffe*mc, ji»ma je a mp ne*má«me pa4t«ma. С 18. cí-no-vá mí-sa, la-ci-né o-vo-cé, on ne-má ví-ce sí-ly, my su-ší-me o-vo-cé na pe-ci, o-na je na u-li-ci; ci-zí mu-ži, o-ce-lo-vý, ce-lý. ce=pp, co fe pa=fe tta íau=ce? pa4t=ce íe*jí ita ge^mú mp má*me un'=ce ft*ip, we'fe4é юа=по*се, mp roá'ji* me mt»ce, co je na po4t*ci? ct=no=má It*jt«ce. С 7

8 8 С 19. Čí? Čí-še, Ča-sy, my ví-me ře či, má me če-lo, o či a co ví-се? če-pi-ce, že-na va-ří ve-če-ři, če-mu se u-čí-mc? žá-ci se má-lo u-čí, o-rá-či o-ra-jí. če=me=ři*ce, o=na ntd ma4é o*či, rnp fe íé=čt*me? če*mu ne*ro*3tt*mí*me? md«nte má4o ca*fu, po«ča«ft, ča=tna*ra, ča*tu*je*tne. t 20. ta, tu, ty, té, to ta u ; to la ry, tu-li-pá-ny, topo-ly, co pa-se-te na lau-се? on je pá-tý, mý to, my me-te-me na u-li-ci, ví-tá-me no-vé lé-to. co to md*te? če=mu fa «=čť=te? tot) ne«má*te ru=ce u*mp«té, o*na u*mtj*má ta=íx=ře, po»je=nc4e too4t), fe«če-tne ja*te4i*nu, co to 3a4u*je4e? rop ntá4o Čt4á4e. 21. b be-ru, ne-be, bo-ro-vé le-sy, vo-já-ci bo-ju-jí, by-li-na, ci-bul-e, bo-jí se ba-ra-na, zu-by bolí-va-jí, ry-bá-ři lo-ví ry-by, má bí-lé zu-by. o*bi4t je ía*ci=né, bo=fťj ne=md о4ш»юр, pt*ffe*me na ta4)u4p, mi«íu*je*me pá=na, o=ba bt)4t na po4t, ba*ri*na je na u4i*ci, mp tn ne4jjj«rod=me. сv t *

9 f 22. fá ra, bí-lá li-a-la, na vo ze má-te no-vé rá-fy, vy ne-má-te fa-rá-re, fa-ra-on, má-me bí-lé fazo-le, jo-ze-fo-vá če-pi-ce. ntt4ij ra=fa=e=íi! fa*mi4i*e, щ ntd4e fg^na jt4i*pa, io je fa=bu=íe! o»na je na fd»ře, ite*má bu*fa na jbinn, щ ne*mt4u=je4e ft4o*me*mu k 23. ko-lo, o-ko, ku-па, ko-pa ae-na, ko-rao-ra, kávy ne-má, on ru-kau ký-vá, se-ke-rau se-káme, ko-le-no, o-na že-ne ku-řa-ta, ka-ra-fi-á-ty. fo» d-'ŕi fo-vua*jť $c4e*$o, fu«pu=je*me o4u4d* ŕe, md=me ÍD*ía, na tni-ft!o4á=če, со če-fá-te? to je we4i*fá po=fu4a, u>a*ffe wí*no je fi)*fe4é, o4o4ť- 24. Q0 ga-li-le-a, ga-ma-li-el, je ve-li-ký ja -ко go-li* áš a má má-lo sí-ly, gu-mi gu-tau ее ma lu-je, ga-le-je, má4e sy-na gé-za.. mq fu=pu=je*nte gd4e*fo, со to gi=gd na p o 4 o 4 u? ga^e4 a je ja4o fo*ja юе4i-fé, wa^ffe g9*se4a je nta4d. f f 9

10 10 d 25. b do-m y, on n e-dá-vá da-ry, to je v e-li-k á bí-da, ru-da, m y ji- d e - m e dá-le, le-dy na ré-ee, poje-de-rae do le sa, tu je ve-li-ká do-li-na. bode, bd4c, na»btpmá fe, mo=ba je ba4e4o ob bo= mu, to je ma=íá mi=bo=ba, 109 ite«má4e bt=bp, me= Ii4é fu=bp, gi=ma je a ne=má=me íe-bu, jad u'b p. 26. h f) ho-га je vy-so-ká, 011 m á bo-sé no-hy, ve-li-ce tu-bá zi m a, on dá-vá o-bi-lí na vá-hu, vy se ne-hý-be-te, vo-da hu-čí, na-še-ho sy-na ho-luby, to b y-ly ho-dy? au=fi) íi=bu, ma=ffe í)u=ft) made na po4o4u, pá-na bo4ja mi4u=jeme, fu=pu=je*me ja4jo=bp, fo=ja má ro-^t), I)a»íe*na, me4i4é i)o=rt). 27. ch d) on má cho-cho-la-té-ho ko-hau-ta, со vy-chá-zí rá-no na ne b i? to je ve-li-ká chy-ba, su-cho- ta, my m á-гае no-vau cha-lu-pu, o-ře-chy. фтгоа фо=ша, ип) пе=юр*фо*юа4е ma=ffe*^o fe*na, djiptá mu=d)i), má medi-fau dja4u=pu, dju4>o4>a, u=djo, ге ф * ф а je зе4е*па.

11 ě 28. č u pě na na pi-vě, vy je-inu ne-vě-říte? o-bě ru ce, co se to bě-lá na po-li? o-bi-lí vě-je, má-te bě-la-vé ša-ty, ve-li-ké závě-je, bě-da to-bě? tt)t) Bě4)d=te po u<=ít=ci, on je todjo po=toč»bo=mp, pě*fjt=na bo íe=fa, tt>e4i»fc jd=tuč=jc, bé4i=ce, wě4t= tne to=bě, wi)=fo4é юце. 29. í, tě,ti t, té, ti ra-na ta-tá, ru-ka u-ta-tá, u-ta-té ko-ře-ny, tava je ve-li-ká, my se tě-ěí-me, lau-ko-tě na ко-la, sí-tě na ry-by, co je po so-bo-tě? nedě-le ; ti-cho! ma*íé fo4a=ta, md=me tě=to a bw*=ffi, to íjo ne=tě=ffť, wt=tto je te*fu=tí=na, je ja=ro, bu=be*me o*ra=tt a fí=ti, li»ti«na, co je ti? bo4)a=tť ít=bé n, ně, ni ň, itc, itt hu-ňa-tá ha-le-na, ká-ňa-ta, bo-jí se lu-ňá-ka, vo ňa-vá vo da, vů-ně, vy má-te ma-lau kuchy-ni, dě-lí me se o pe-ní-ze, vo-da se pě ní. fa*ňa, ájiptt*íi íu-ňd»fa, bn-ňa na tof>jt, ba*ňa«tá ná«bo»ba, ča=jt) je ntě*m, u*če«tií páni! tú*je uto» ni, fo-rnu je ue»íe»m, to*mu je je-íe-m, mi-íé to na*u»če«m.

12 12 d, dě, di lb, bé, bi ma-lé ku-re do-bá, há-da-ta, co dě-lá-te? dělí-me se o pe-ní-ze; po so-bo-tě má-me nc-dě-li, o-ni vi-dě-li ďa-te-la, ma-lé dí-tě u-čí se elio-di-ti, bo»i)a*tí pd-nt djo«bí bo-i)a4ě o-bě*itť, co wí»bí*te na ne-bt a co na ge-tnt? ae4t»fé ío*bě na nio*nf to jc ma4á bř-bi-na, mt) Ijo wi*bt»me, niá*te tm> í)o*bi*itt)? 32. ro-di-čo-vé vy-cho-vá-va-jí dě-ti a vy-u-čo-va-ti je dá-va-jí, za to ma-jí dě-ti ro-di-če mi-lo-va-ti, pa=rau se že-nan lo-dě i vo-zy, pa-vau-ci ch y tá-jí mu-chy. pd=na bo* a im*bě*ti ne*tnů»geme, a=te je-ljo bí4a tni-bí-me na jc-mt i na nc*bt, on bá-má ji-roo» bp»tí a ja»d)o«wá-roá, co ob ně*f)o bt)4o u*či»né*no, ob pd*na bo4ja ntd-ntc tě4o i bu=fft. 33. bo-liu je po-vě-do-mo, co by-lo, co je ny-ní, i co bu de na vě-ky, on ví, co se dě-je na ze mi i na ne-bi, Či-ni-ti ne-má-me, co se p á nu bo-hu ne-lí-bí. ап-je-íé na ne*bi pd-na bo*l)a toe»íe*6t, an=je=íé ne=ma-jí tě*ía ja=fo ntp ít-bé, an=je-té mi4u»p Ii= bx, co un*te o an-je<4i ra*fa=e4i?

13 vů-le bo ží je, a-bv dě-ti m i-lo-va-ly ro-di-če, sa-mi co ne-rá-di má-me, aťji-né-m u ne-dč-láme. j a -ко m i-lu-je-m e sa-m i se-be, i ji-n é li-di m i-lo-va-ti má-me. tě=io mt-búme, bu=fft ne*mi*bí»nte; bu-fje í>p=be té= íem, té»ío u*mí»rá, btt»ffe ne»u»mt«rá, o=na je ji» má na ше=!р, bu*íje i*jbti)u=je na»ffe tě»ío, u*če=nt pá=na je»5t»ffe ne»po»iní«ne. v, У 5 ш, Vi-dí-m e v y -so -k é vr-chy. V y má-te ve-li-kau vr-bu. V o-zy lir-čí po uli-ci: к о-ně fr-ka-jí. V e vo-dě ži-je ka-pr, a-le ko-pr je vo-ňa-vá ze-lina. O-na dá-vá cu kr do ká-vy. 3Be=It=fí) wútr ua*39»wá je wt=d)r. D*či=ma mr-fá. 2Be=ít=ce í)o to mr»gí. 0=na fr=tm na bt»nu. U mo=3u гог=за fu-фё řo=lo. S n fe=bt z Z, Ž 86' 5 3, 3 Z a-ve-zl va-šé-bo ot-ce. Z e-le-zo za-ne-sl k e ko- vá-ři. V o da na mo-ři se vl ní a vl-na za vl-nau se va-lí. V y m l-čí-te? Od ov-cí má-me vl-mi. Ва=[(=зе»пе o=čt. tncbte ml»fa*n>é bě=ti. D n je*bl ja=bí=ro. U*mť»ra«jx»ci wt)=be=d)t bu«fji. >m*ce pá»fl u Ie*fa. 3Bt=tr u*tí*djí. )b ťá* na bo >ce=ce=ra pr=ffe= ío. 3a=fo=pí bo fa=iite-ně. 3ó=ct je u«čí. I. vít. pro er. 2

14 L 18 Le-no ši ne-rá-di seu-čí. Len je by li na u-žitcě-ná. Le-to nám dá-vá ži-to a ji né o-bi-lí. Laň ne ní tak ve-li ká jak je-len. Led na řé-ce je ten ký. Lud-mil-ka je pil-ná žáč-ka. Sa*fi'ce nm«ld u*bd=roí fe=bč točt*jjt*íjo a*jt=ce. 2a= fo=mec ne«*bd»md rdb abmmjni). Dn měl pií-tté'íjo ftpna.?e*beit jc mé*fťc jtm-ní. 9Bdš íib jé ^0-^03=1119. c C, C 38. c g, g Čas se mě ní. Со ne-ní do-vo le-no, to-ho nev ěiň. Cín je kov. Cím so-lí-me po-kr-my? Za ěa-su jar-ní ho ze-le-ná se háj i les. Cer-ve-ná je rů-že. On je vět Ší než já. aö ne*mr=l)ej»me. Sei*me=né bč=lá wa= ffe mat=fa ita po=ii? 3ač bal maé o*tcc ten ma*líj bo*met? (So mi=bí=te na ne=bt а со na je*mi? (So bq fo=t)o bo*íe=io, ite md=men=ni*ti. Со btj*ma*ío, ne»ni. 39. ch Ch d) Ш) Cha-do-ba žád-né-ho ne-han-bí. Cho-vej se tak, jak ti o-tec ká-že. Cha-lu-pa je níz-кя, dňm je vy-so-ký. Cho-cho-la-tý ко-haut. Clmt-né je to ja-bl-ko. 2B9 md=te o*d)ot«né4jo jtjmta. 2e«ni=mij jdf fe ma*ío na*u=cí. >reí bij»má na mt)*fo=ti)dj í)o=rád). Cljut«ita mám to mí»no? Clppba íám-ft)!

15 e, E c, E-li-áš byl muž bo-ha-boj-ný. E-ma-nu-el. E- mil-ka je pil-ná žáč-ka. E-nooh a E-li-ze-us vy-u-čo-va-li lid, jak by vés-ti mě-li ži-vot po-bož-ný. j, to je pitmu 31ÍÍ! =nm ite=md ito=mé ffe=tg. ш=се nám báooá mí=nu. 60 bž=la=me je fitf=ita? n má gim*nt i Tetou je po=řáb=ná. s, 8, 8 í, g,, é Sňl ko-pe-me ze ze-rne. Slá-ma je žlu-tá. Slňneč-ko po-čí-ná te-plé bý-ti; ja-ro se blí-ží. Slo vo máš dr-že-ti. Io*ni ma=jt fií=né no4)p. i*fto=la ííjjív té=íu i bu=fjt. ti ro*bi*čé jmé, nm=ítj jdč=fu! e=be*fát íu=fň čtou ío=pu. ta=rec mt=má fje=bi=mau t)ía=rou. fit íjoma je tcf. 42. а, А а, Ш A-dam a E-va by-li na-ší prv-ní ro-di-čo-vé. O-ni je-dly ze za po-vě-ze-né-ho o-vo-ce a musi-ly o-bá po tom za-ne-chá-ti raj, a tr-pě-li bídu ve li-kau. A-ma-iia o-bč-si-li na ši-be-ni-ci. Sbbrctojdm bpí nuij tm'mummcm=np a bo=ija=boj* np. 5t=beí jcubit bpi ob jroé*(jo britora. Bít íi=bé bo^jt je já=!o=na. It!aj=bé ntop má=ine pět pvj=tů. D=roo=cc trp=fe ne=ni dptbnc.

16 Í6 43. n, N it, N e č iň zle ni-ko-mu. N y-ny-ve by-lo rněs-to vel mi ve-li-ké. Nač po-tře-bu-je-me pa-píř. Na mo-ři se vo-da vl ní. Na pod zim bý-va-jí sy-chra-vé prš-ky. Chrt má ten-ké no-hy. 91e=po*3ot*níj gd=čef ni=če=mu fc ne=na=u=cí. Шс ite=ni na fwé=tě ftá=íé. sjíe=tnů=ge fíe=ptj He=pe=f)o mésbti. 9ío*wp ro! fe po*ří=ná. 2Bo*ba mrg=ne, má* me tu=ijau jimtu. ш m 44. m ж Milé díté, uč se pi-lnč, budeš maudré neomylně. Milujte rodiče své. Měkkým rukám je tvrdá práce. Mírně jez a p i! Mramor je kameň. Mlatec mlátí cepem. 0to=Mi fe a pracuj. 9Mabí íejáci, ftaří gebráct. SRilan je pitnp gdf. SOÍtlomati máme fajbéj)o ěío= měfa. 9Jtlfaraé bítfp fagí fí gubp. Sftočari) mpfuffují a mění fe na lauf»). 45. Jak dít-ky vy-cho-vá-vá-me, ta-ko vé je po tom má-me. Jákob a E-zau byli synové Izákovi. Jo-zef, jeden ze dvanácti synů Jakubových, byl prodán od bratrů jeho za otroka. Ne-mírnému všecko je jed. Sojef bpt Sáfobowi ncjmiíejffí, nebo bijí ponábmj a pofíuffmj. Sinému fbo jamu fope, fám bo ní pabá. Saf fí ufteíeé, taf bubeě íegett. 9Iejegte nejraíé owocé. Sinput fbo fe pofntímá, fánt pofmědju íjobeti btjntá.

17 h H fi $ Hocl-ní žáci milují práci. Had nemá nohy. on se plaziti musí. Hluboká je řeka, měl-ký je potok. Hůl je rovná, roh je křivý. Hus má dvě nohy. U-hoř je ryba..spíuf nejmi btjti me jffole..'čaj je jelena. Báčfomé pilní naučí je íforo čítati. S íján je neměří. >or!o jc meíifé. Bimočičbomé je po loúíi poljpbují. 47. к Iv f Komu se nelení, tomu se zelení. Kvítí květe na lauce. Kdo oře a kdo kosí? Karel nechce se učiti. Kornel je náš syn. Korytnačky mohau ve vodě i na zemi žiti. JČa*in jobií fméíjo bobréljo b ratra Slbela. $ ň n, roůl, peé, o=feí, laň, jelen, jajíc, mebmeb, lew, lišfa a m nojí jin í jimočíčfjomč běhají po jernt. áííe=metttií) číomef ničeho nejmíčí. t T, f F 48. t, f Temeno máme na vr-chu hlavy. Tekuté věcí měříme na litry a hektolitry. Т у -gr je dravé zvíře. Tráva je zelená. Flint jmenujeme kilogram a místo lotů máme dekagram. Fazole kupujeme. Selo bej bufje je rnrtioé. S abule je černá. Smr^bé břťmť nám bároá bnb, buř a jajeú S u p it fajbp bíájen um í. S r ň pícfjá bo ttoíjt). fa m ílie jefjo je ílam ná.

18 p P P $ P ý c h a do nebe nevede. Pracovitá včelička, mívá dosti chlebíčka. Po lahůdkách tauží dítě ml savé, ale si kazí žaludek. Pevný je most. Milý je nám hosť. spaljtbef netti taf mpfoftj, jafo Ijora. )ráce odjohtá mfje mtjfoná. jpaft jc na ntijfjt a maft je na rant), f^ojor bejte na otájít)! SBoif a tneb máme ob mčelt) )Б Ь 23 B ůh je svátý, sv a té žiti, m á i naše žád o st býti. č lo v ě k míní, Pán Bůh mění. P ravdu mluv, chce to Bůh! Po Pánu Bohu m ají dítk y nejvíce milovati své rodiče. C hvála Bohu! Sáním i) uběíá 3 fontdra tnelbíauba. Ä'be číomě! ne* wáljá, tam jpáit S3ůt) pomáhá. S3íett je jeli na jebo* roatá. 6 tí otce i matfu, S3 úíj ti yiojeljnd ftatfu. ЗЗозепа je bobra jjáčřa. r li 51. r 9Í Ráno kdo vstává, Bůh I10 poželmává. Rodičové jsau po Bohu dítek největší dobrodincové. R u ka ruku myje. Rok má dvanáct měsíců anebo padesát dva týdnů. Síaboft utají robičé 3 piínéljo ftpta. 9íáno je čermettá nebe. 9taf íc^e naopaf. tlíuía pm oteiuí jmenuje fe f)rft, otemřená blaň. É tfá je: rnlabtj í()ár, ftavij 3Íoběj.

19 19 d D b ) Dobrá rada často víc platí než mnoho penčz. Dobré jméno je drahý poklad. Veliký dar boží je zdraví. Deň je ku práci, noc ku spání. D u b o v é d ře v o j e tv r d é a ve v o d ě č e rn á. 5)udj nem á tčía a=ni ťofti a gíje. ídobrobtncům ntá* me m jbtjdij mběč=mj bptí. SDíío fumpnc, nebproa píat= né. arernná jeft íibffá mfta. 3bítft)! tidjo bubte! g G David zabil Goliáše. Goliáš měl železnau zbroj, při boku meč, pyšně kráčel do boje. David měl jen skrovnau zbraň, z remenků prak, z praku však hodil kamén k. a tým obra v čelo praštil, tak, že mrtvý padl na zem. toffe fbo íu grofft bdrná, boljatl) je čafent jtáraá. ran áti) ufjerffé m ají cenu ja í btal)é fament). 3 «jafné noci fe Itgotajt íjmčgbi) na obloze. D bfaubtíi 1)0 na gaíeje Duše Člověka nikdy neumře, ona živá bude na věky. Každý počátek je těžký. Proti věku, není léku. Nemoce mají rozličné příčiny. Zlato a stříbro jsau vzácné kovy. Pijavice mobau jen ve vodě žiti. Čistota sluší tělu i duši. Žáčku! cti a váž si Člověka starého.

20 Saro, teto, pobjim a jinta neuftáíe po jobě najlebujť. (Vi) raft fe bité pvrontljo fjndju. 2B jiýbě nab fjtamau máme [trop. >pčeb jalářem ftojí ftrág. sjřeffác bo mobi), nemié-li, jař je tjíubofá. Ablájnťf ro noci fjlíbá a bbť. 'Potof mtefá bo řéft), a řéfi) teían bo moře. Smrbé břemo je tějffí ne^ měřfé. 56. V škole se učíme. S vrchu lehce na vrch těžce se chodí. V potoku je rnálo vody. Co se dělá z lenu a konopí? V le'tě hřímá. V7 sklepě je v létě chladno. Z vlny se dělá sukno. On byl s otcem v zahradě. Z vrbového prautí pletau se koše. Ve tmě nejistě se chodí. 57. fauptj číoměf itifbi) nemírná bojti. pramenité mobě gije pftvuí); na judjé paufjti pfjtroét. ion je mtipné jmíře. Sdjor je bájíiunj. SBoňawá maft. 2>neř bpl roeliftj ntráj. Ujitečnť) béjft. >prad) je na ceftě a pral) u na piroo je beíá j ječmene. 58. V ojáci m ají zbraň. On má nový plášť. To neb yl žert! Mzda se dává dělníkům. Ne-msti se, v nebo msta je hříšní. Čtvrť kila je dvacet pět dek. Pstruh m iluje čistou vodu. Zlatý má sto krajcarů. H ektoliter má sto litr u : méter má sto centimetrů.

21 ó /rm a, lo ž e n a, 59. S'm m a,, eoc/om, Ďo/<oŕa, 21 /ш, Vzorne/tU uc/еш/а, 'y /éa y c /a /б/т, ty&a/céaa, (P/äáa, <jnéáa, fyicže?ia,. fj/er&~ и м, fys ä a r m fy 60. Ižlugufí, 23of)umtr, (áijtií, SDuffdn, (ím am iel, $Ш р, abrieí,. porifíatt), Setontjm, Äagtmťr, V'abiftam, 9Äettiob, sjlátf)an, SDtofár, sprofop, Sftobomií, m atoplnf, S om áš, Urban, SBIabimťr, Signiunb.

22 22 Čítanka. Do školy s radostí Každého dne chodím, Poslauchám, učím se, Ticho vždycky sedím. Již poznám písmeny, Umím hláskovati; Včil se bndu učit Též spřávně Čítati. i. 2.Škola. Do školy chodím s radosti. Chlapci, kteří se mnau do školy chodí, jmenují se ž á c i; děvčatům říkáme žáčky. Dobří žáci jsau pilní, pozorní, mravní a snášenliví. Pán učitel má mnoho práce s námi, nebo chce, aby sme se mnoho dobrého naučili. On nás všeckých miluje, tak, jako otec miluje své dítky. I my ho máme též milovati, poslauchati a jemu vděčný býti. Největší radost má náš učitel, když sme pilní a pořádní. S takovými žáci je náš učitel vždycky spokojený; on se z toho těší, a naší milí dobří rodičové budau se potom jistě též radovati.

23 23 3. Co děláme v škole? SB e fffole fagbtj na froént ini'ftc ttcf)0 febt'me. fpán učitel náb učí, a tut) fe učíme. 23árS jjnte mp jefflě m alí gáčfomc, neučíme fc jen čítali, pífatí a počtom ati. SJÍi) m aute tttelifau raboft 3 toíjo, fbpg n ám pan učitel m tjpram uje o pánu 33o u, laffawém otci ttaffctn nebeffcm, a o pánu Segíffi d riftu, ftettj jeft přítel bite! bobrtjd) a pořábnpd). SBe fffole je nám ognantuje, ja f fc m ám e djoroati fe fnttjtn m iítjtn a braljtjm robičům, bratřím a feftrám a fu fagbému číotoěfu, abp fe to pánu Sloípt líbilo. SBc fffole fe učiňte pognáioati rogličné utéci, fteré pán 23ůíj ftw ořit, a mgbpcfp fe téffíntc, fbpj ttant pán učitel ttéco u fájc. 4. Cesta ze školy. Z e š k o ly k d y ž ž á c i v y jd a u, ř á d n ě po u lic i j i d a u ; n e s k á č í a n e b ě h a jí, h lu k u, lo m u n e d ě a jí. S ta r š íc h lid í k d y ž p o s tř e tn a u : d o b rý d e n! u c tiv ě ř e k n a u. N e b o ž á k ů k r á s n á c tn o s t, j e v líd - n o s ta z d v o řilo s t. 5. Co děláme dom a? 2 )ontu fbpg fe ttam rátím 3c fffolt), utjbtj pog= bratoítn robiče. 9)1 é fitíljp báttt na ftoc ntífto, ípteb fc p tá m : o bpdj utéí točil bělali? fbe a w četu po= m áljati? Sl fbtjg úloíju m au gttánt, potom fe pogaljrám.

24 24 6. Rodičé. Rodiče mojí jsau: otec a matka. Oni jsau po pánu Bohu na světě mojí největší dobrodincové; oni se o mně starají a všecko, co potřebtíji, mně dávají. Rodičové mojí od toho okamžení, ja k sem se narodil, mně věrně opatrují a vychovávají; oni mně do školy posílají, abych se rozličným užitečným známostem naučil ; oni nelitují žádné práce a žádného ustávání, jen aby ze mně hodného a statečného člověka vychovati mohli. A když se jím za mnohá táto dobrodiní jinak odměniti nemohu, budu se ueilovati, jím skrz mau pilnost a poslušnost mnohé radosti připraviti, jích ctíti a vážiti sobě. 7. Dobré dítě. 33oí)u běforoati SBubu bne fajbeljo, Be tndrn bobrau m atlu 3 otce btatjéíjo. D n i mně bo íffott) ipilně pofílajt, Ujtteřnťjm měcotn Söpucom at bají. 23oje!v rdě robičům Biwot pro b íau jiti: Bac tě ráno, mečet 6ÍJCÍ m jbtjcfp p ro fiti.

25 8. Člověk. 25 Člověk jest nejdokonalejší stvoření boží. B ů h pravil, když člověka stvořil: stvořím člověka ku obrazu svému a ku podobenství svému, který bude pánem nad všeckými zvířaty, nad ptáky v povětří, nad rybámi ve vodě a nad celau zemi. Člověk záleží z těla a z duše. Duše obživuje tělo. Tělo člověka je smrfedlné; duše je nesmrtedlná; ona nikdy neumře. Duše Činí, že vidíme, slyšíme, cílíme, voníme, chutnáme, mluvíme, že se hýbeme. Člověk má pět sm yslů: zrak, sluch, čích, chuť a hmat nebo makání. 9. Tělo. Mám tělo. Tělo je příbytkem duši. Hlava, ruce a nohy jsau audy těla. Hlavu přikrývají vlasy. Hlava bez vlasů je holá neb lisá. Rozeznáváme předek, zadek a vrchol neb temeno hlavy. Z předu hlavy jest obličej neb tvář. Na obličeji rozeznáváme čelo, skráně, líce, oěi, nos, ústa, rty a bradu. Po stranách hlavy máme uši. Oči chráněny jsau víěkama a obočím. V ústech máme jazyk, ďásna a zuby. 10. Očima vidím. Kdo vidí, ten má zrak. Zrakem poznáváme věci. V jizbě vidím okna, dveře, postele,

26 26 stůl, stolice, hodiny, kamna a mnohé jiné věci. Co vidíme na ulici? Co vidíme v zahradě? co na poli? II. Vidím, jaké jsau věci. Dům je vysoký, chalupa nízká: křída je bílá, uhlí Černé, měsíc bledý, obloha modrá, tráva zelená, krev červená, mráz šedivý; vůl veliký, myš malá; skála hrubá, písek drobný; silnice široká, chodník úzký. 12. Oči. Dčíčfa brně jafné mám 2л je točí fern i tam; SBibítn lib í, ftroutt), h n ití 3 ja! fintíce řráfrté jm ití. Dčíčfa tni S3 ní) bal fám, 3 a c mu bifl) jd mjbámátn. 13. Slyším. Kdo slyší, má sluch. Slyším hlas své milé matky, slyším také hlas jiných lidí. Slyším, jak kohaut na dvoře kykyříka, slépka kotkodáká, husy gágají, vlaštovička šveholí, kukučka volá: kuku, kuku. Všecko, co slyším, jmenuje se zvuk. Já umím zvuk rozez- návati. Zpěv lidský jináče zní nežli zpěv ptáčí.

27 H. 27 Ьо nemá fíitdju, ten je tjíudpj. ívbo fe na* robit f)íuá)t)( ten je nemoíjl nančiti m tim nti, proto, je nitbp nefítjffel reči libffé. Shfom ij číoměf je fjíuájončmťj. O jaf je já metmi 3 toljo tějfťm, je bobře jtp jfím! ípfjím di já moíati Otce, neb braíjau m á ti; já nifbp nelením, 31 ёrabofti bějírn f n im ; 3ceb mně obá rábí m ají 31 čafto mi čítárna jí: 3 e je mjbpcfp fvájná ctnojt ФоЬгфф bítef, pojíujfnojt. 15. Hmatám a cítím. Dotknu-li se rukau skla, poznám, že je hladké; dotknu-li se tihly, poznám, že je drsnatá. Hmatem poznávám také, zdáliž nůž je ostrý nebo tupý. Kameň je tvrdý, máslo měkké. V zimě je voda studená, v létě teplá a na podzim chladná. 16. Srdečko mé také cítí. Srdečko Čerstvě mi tluče v tělíčku, a to má rádo tatinka, mamičku. Víte-li, odkud to srdečko mám? Dobrotivý Bůh mi je dal, do-

28 28 brými věcmi mně obdaroval, za to mu všecko, i dušičku dám. 17. Jazyk em chutnám. Chut poznávám jazykem. Med je sladký» ocet kyselý. Máme jablka sladkě i kyselé. Zralé jahody a maliny jsau též sladké. Nejezme takové maliny a jahody, které dobře neznáme, nebo mnohé z nich jsau jedovaté. Mnohé dítky, které takové maliny a jahody jedly, zemřely. 18. Mluvím. u fta mám, a utlum it u m ím ; centu jefftě ne* rogumím, na to robičů fe p tá m ; co ft mtjflínt, roj* m lauroám. m ěju fe a něfbp gptmánt, fajjbfj bett fe tég mobíťroánt, a m á buffe melebť fpána S3olja na nebi. 19. Živočichové. Živočichové neb zvířata žijí, cítí, a uiohau se z místa na místo pohybovati. Všecka zvířata od narození až do jistého Času rostau, Největší jsau čtvernohá zvířata. Některé z nich chovají se v domácnosti; mnohé zase přebývají na policii a v lesích.

29 20. Zvířata domácí. 29 V domicil naších pro mnohý užitek ehe váme kone, voly, krávy, ovce, koze a.prasata. Koně a voly zapřaháme do vozů a pluhu. Od kráv, ovec a koz máme mléko. Z mléka se dělá máslo a sýr. Z domácích zvířat máme také chutné a zdravé maso; potom loj, kožu, kosti a rohy. Pes a koěka jsau též domácí zvířata. Pes stráží dum; koěka chytá myši. 21. Chlapec a psík. Chl. Pojď psíku, pojď ke mně hned, pěkně rovno uč se mi sedět. P. Ach, jsem ještě malý, jíž mam jít к učení! o měj se mnau ještě trošičku strpení! Chl. Ne psíku můj milý, jen s chutí do toho, zle to jide neskůr, prace je s tím mnoho. Psík se učil; dost skoro pěkně to chodilo; uměl rovno sedět a chodit až milo. Chlapec se s radostí na psíka díval, ve škole i doma pilně se učíval. 22. Zvířata pl&ohá a dravá. V lesích a na polích bývají: parohatý jeleň, rýchlonohá srna, čiperná veverka, bojazlivý zajíc, ušatý králik. Některá zvířata I. čít. pro ev. 3

30 30 živí se raasem jiných menších z v ířa t; jsau to dravá zvířata. Z dravců žijí v naší k ra jině: medveď, vlk, liška, kuna, tchor, lásica, jazvec a j e ž ; v cizích krajinách lev, tygr, hyena, leopard a mnohé jiné. 23. Hádanky. a) Myši a červy za pokrm mám ; nedáš li pokoj mi, hned ťa pichám. b) V domě i na poli chleba mám d o st; kočka mne chytá, dělá mi zlost. 24. Ptáci. ptáci nůfto íjubt) mají jobáf. Síěío mají po= řvi) tc peřím. Sftoljau létati; mají bwc řříbla. ÜDelaji fí íptíjba a nefau bo má) mejce, j ťťenjá) fe mp* íííjnau míabd ptáčata. ptáci lefuí a polní náš jpěwem obwefelují. ířimaiteí, pěníamfa, číjef, řoě, ftdmif jjau ptáci gpěroamí. lepíce, íačetti), Ijujt), palubí, movřt) jjau bo* ntáci ptáci; ob nídj máme chutné utafo, majca a peří bo peřin. up, orel, jaftváb, luňáf, foma jjau bramí ptáci, up a orel djptají Ijufp, jajícc, omce, ba o fupu mime, je i běti obnejel a ёnimi b ^níjba fmá utají na mpfořtjd) Ijorádj a ffaíárf).

31 Skřivánek. Maličký skřivánek včasně ráno vstává, veselan sván písní chválu Bohu vzdává. Pěkný ten zpěváček ještě je tak malý, předce je hned z rána bedlivý a dbalý. Chci též včasně vstávat, Boha prosit pilně, abych v dobrých věcech zríistal neomylně. Ačkoly jsem ještě mlacíunký a malý, předce chcem už býti ve své práci dbalý. Potom budu milý všem, jak je ten ptáček, a bud au mi říkat: Hodný je to žáček. 26. Zvířatka také cítí. Neškoď chlapče ptáčkům, úbohým zpěváčkům, oni líbě zpívají a hausenky sbírají. Netrap žádných zvířátek, nevybíraj holátek; cítí bolest jako ty, nedělaj jím trampoty. 27. Ptactvo přelétavé. Na podzim stěhují se od nás mnozí milí ptáčkové, kteří na jaře a v létě líbezným zpěvem nás obveselovali. Oni mají letní šatečky: tuhé zimy snésti by nemohli. A kdeby pod sněhem mohli najít červíčka neb zrnečko, kterými se živí? Vlaštovky, slávici, skřivani, žluny, špačkové jsau přelétaví anebo stěhovací ptáci.

32 32 Oni táhnau do teplejších krajin, kde hojnost potravy naleznau. Ked jarní slunce počíná teple svítiti, navracují se zase к nám, aby nás svým milým zpěvem obveselovali. Vlaštovce kdo hnízdo přeje, Bůh mu zaplať! ona pěje. 28. Přísloví. Vrana podlé vrany sedá, rovný rovného si hledá. Zpívaj co umíš, jez co máš, mluv co víš, dělaj, cos povinen: tak obstojíš. Lenoch hryze hladem kosti, pilný má i masa dosti. Pilně pracuj, mírně jez, málo mluv a mnoho věz. 29. Z v ířa ta ve vodě. SBe mobě ji jí rgbt). 9ii)ínj m ají čerroenau ftu= benau frem. SB nafjíd) ri)tmtcíd), potocídj a řcfádj ji jí faptt), bělice, jftifi), ofaunp, úfjoři a mnofjé jiné. Rt)bg íjíaju nem ají. SJlajo rpbí je chutné. Stěfteré rtjbt) jerau jiné ntcufft rijbt); u na«ta!o= ttůjm g rámcem je jftifa.

33 v S3 ЗоЬр, jafítúíp, íorljtnačft) a íjabi gijt na fuc^é gerni i roe tnobé. 9íě!ten íjabi j[au jebonwtí. 3abt) a jafftěrfg ttejfau jeboroaté. 30. H m yz. Mnoho je takových živočichů, kteří bud v povětří, na stromech, ve vodě, pod zemí anebo v jiných tvořích žijí. Jsau mezi nimi takové, které mají bílau krev. Znám mauchy, komáry, chrausty, mravence, věely, osy, čmeláky, kobylky, pavauky, pijavice, hausenky a přemnohé jiné. Užitečné jsau nám hedbávníky a včely. Od hedbávníka máme hedbáv; od včely med a vosk. Mauchy, komáry a hausenky nás m rzí; ale ptáčkové jimi se živí. Také raky znám ; oni mají tělo tvrdau škorepinau pokryté a lezau nazad. Mladého raka starý rak Karhal, proč leze zpak: Neukázal mu ale jak, I lezau oba podnes tak. 31. P o čet živočichů. Rádbych věděl a spočítal, kolik je na zemi zvířátek, kolik pod oblohau ptáčátek? jaké plazí se červíčky? jaké plovají rybičky? a malinkých kolik tvorů, jenž se skrývají pozoru? Kde jsau lidé ti učení a v uměních

34 34 vycvičení, kteří všeckých jména znají, a všech množství spočítají? Darmo já se lidí ptám. jediný Bůh ví to sám ; on jim všeckým pokrm dává, i mně život zachovává. 32. V čelička a holubička. Včelička podle potoka med z květinek sbírala a náhodau spadla do vody. To viděla holubička, která na stromě nedaleko potoka seděla; lutovala úbohan včeličku, ulomila lístek ze stromu a hodila jí ho do vody. Včelička šťastně na lístek vylezla a holubičce děkovala, že jí tak život zachovala. Jednoho rána seděla zase holubička na stromě; tu se ticho Člověk blížil, chtě ji zastřefiti. Už mýřil, v tom tu přiletěla včelička a pichla člověka do ruky, tak, že od bolestí rukau trhnůl, rana vyletěla, a holubička ochráněná radostně odletěla. Včelička se holubičce za dobrodiní odměnila; byla vděčná. My také máme vděční býti, když nám někdo něco dobrého proukázal. Kdo nám proukazuje nej větší dobrodiní? 33. U ostliny. Berně naffe pofnjtd jeft mnoíjt)mi tofťíhním i. Slejraětffí roftíim) jfau ftrotm). SB ^afjrabdd) a fabedj

35 35 rofiau ftronit) ошоспе, jafog jfa u : jabloně, fjtuffft), ffmeftfi), ftreffně, mtffně a jiné. íefiďj roftau ftrontt) liftnaté a djtoojnaté. SDítb, buf, jamor, břeja, jafen, lípa, oíffa, topol, unba utají liftť. Sebla, frnrf, borotoica m ají djtooj, to je f t : liftí ffpíčaté jafo jeíjličfi). po lid) rojte jito, rej, jařmen, otueě, fjradj, fagol bob, profo, fufurica, poíjánfa, ten, řonopě, m af a mnoíjé jiné. B rna obilná rojem i ta ji fe tue mítjně na n ta u fu ; j mauři) je peče djléb a rojíičitá jiná jtbla fe připram uji. 34. Upřímný bratříček. Muly Janek dostal červené jabĺčko; na sestru zavolal: O pohleď Aničko, jak je to jabĺčko krásné a hladké! až ho jen rozkrojím, to bude sladké!! Nato jde Janíček s jablčkem к stolu, povidá setřičce: Sjíme ho spolu. Sestřička hladila jemu ručičku: Nech si ho sám jenom, milý bratříčku. Nechce! tak Janíček, a už ho krojí: Aby mnč chutnalo, půlku vem svoji! Matinka chválila dítky své obě: Buďte jen vždycky tak upřímné к sobe! 35. Pěnkavka v stodole. >oj feblářfu, pirn, pirn, pint! f tobě fí točil jaletím, pobnoat fe na djtoíli, jaf fe m látí obilí.

36 36 jebláéfu, pint, pint, p in t! пеф nine, at to oíuft'm, ja! djutitají grnečřa, tofjo tméljo gitečfa. ф о] pěnfatnfo fíepi fíe p! pogor ba, tu m látí cep; trefw i tě m Ijtaminfu, meta je po ptáčiitfu! >oj pěnfamfo fíepi fíe p! íe b a j na mlátě [i djléb; ag je řábef om látí, nedj ta Ijíab míc netrápí. 36. P ilnost. Pilnost nám dá chleba dost, Bída lenochu je host; Nechci zvykat dlaulio spáti, Č ekat až je st bily den ; Ráděj včasně ráno vstáti Prv, než slunce vyjde ven. * & * Pracovitá včelička Mívá dosti chlebíčka. 37. T ak se chovej. Božena často я ráda zpomínala na Boha. Ochotně chodila do kostela, aby tam slyáela slovo Boží. Ráda se modlila a přitom vždy myslela na to, co modlitba v sobě obsahovala. Božena byla pobožná. V kostele se Božena chovala nábožně a bylo viděti na ní, že ví a cítí, ja k se má