Mlčeti zlato. Obsah pátého čísla: Slovo redakce

Transkript

1

2 Mlčeti zlato Slovo redakce Milí čtenáři, prázdniny se blíží, dobrá zpráva, ale stále před sebou máme měsíční finiš. Jak nacházet Boží vzkazy, a to nejen v této době, se dočtete v duchovním slově. Zamyšlení o lásce a radosti si pro nás připravila sestra salesiánka Zuzana Magerová. Dále pro vás máme informace o posledních akcích tohoto školního roku i tipy na dlouho očekávané prázdniny. Pokud na ně ještě nemáte plány, tak se nechte inspirovat naším přehledem. Pak se prostřednictvím režijního deníku můžete podívat do zákulisí letošního Diecézního setkání mládeže a nakonec se nezapomeňte podívat na článek o adoračním řetězci ve vikariátu Humpolec. Mnohé z vás již jistě nepřekvapí zdroj rubriky Otazníky života, znovu se přeneseme na CSA v Třešti. V tomto čísle začneme s promluvou od fr. Antonína Krasuckého OP na téma odpuštění. I ve vzdělávání navazujeme na předchozí články. Věnujeme se Eucharistii a dnes konkrétně si můžete přečíst pokračování struktury mše svaté. Více se zamyslíme nad Slovem Božím při mši svaté a zopakujete si průběh bohoslužby slova. A teď krátké zprávy V poslední době se u nás odehrály velké změny a po dvaceti letech služby mládeži na DCM se loučíme s Lídou Horáčkovou. Krátký pozdrav od ní najdete na samém konci občasníku. Na DCM se tedy obměnilo osazenstvo. S novými pracovnicemi se můžete seznámit v portrétech osobností. V minulém Hromosvodu jsme vás zvali na víkend pro cetileté na DCŽM Vesmír, ale spletli jsme datum, za což se moc omlouváme. Vězte tedy, že CETvíkend se bude na Vesmíru konat od 19. do Informace zjistíte na vesmir.signaly.cz. Přeji vám poklidný závěr školního roku a mnoho radosti z Boží blízkosti! Obsah pátého čísla: -at- Slovo redakce...2 Duchovní slovo...3 Informace, pozvánky... 4 Reportáže... 6 Otazníky života...8 Vzdělávání...10 Portréty osobností

3 Zuby, nehty Duchovní slovo Ahojte všichni, začneme hned otázkou. Viděli jste zamilované lidi? Možná někdo právě tuto zkušenost prožívá a někdo naopak řekne, mě se to netýká, co já s tím. Chtěla bych se s vámi podělit o jednu věc, která je spojená se zamilovaností, a tou je radost. Je krásné dívat se na čistou lásku dvou lidí. Zamilovaný člověk je šťastný, radostný a potom, myslím, toužíme všichni. Jedna obyčejná žena Marie Dominika Mazzarellová (spoluzakladatelka sester salesiánek) řekla: Radost je znamením srdce, které miluje. Já bych to rozvinula dál: Radost je znamením srdce, které miluje, protože ví, že je milováno. Kým je milováno? Je tu jeden ctitel, který nás miluje, a tím je Bůh. Určitě jste to už slyšeli, ale jak reálně to poznat? Představte si kluka, který je zamilovaný do holky. Udělá všechno pro to, aby si ji získal. Kluci, mám pravdu? Bůh dělá to samé. No, a kde je ten problém, když nás Bůh miluje a my nejsme šťastní. Jeden z problémů je naše malá citlivost na dárky a pozornosti, kterými nás Bůh zahrnuje. V každém dni nám nabízí projevy své lásky, spoustu dárečků. Je na nás, abychom byli ochotní se postupně krok po kroku učit číst tyto důkazy lásky. Zkusme už dnes číst slova miluji tě na jídle, které dnes budeme jíst. Hledejme tento vzkaz v kráse přírody, v tom co se nám dnes podařilo, v přátelském setkání, na posteli, která nás čeká po úmorném dni Postupně se učme číst tato slova i na tom, co nám nevyjde podle našich představ. Když se takto budeme den po dni přesvědčovat o osobní Boží lásce k nám, když se budeme stávat citlivými na to Boží miluji tě, staneme se radostnými lidmi. Měsíc červen je zasvěcen Božskému srdci, Boží lásce, On určitě bude velkorysý na obdarování svého stvoření, na kterém mu tak záleží a které miluje bez podmínek. Je řada na nás poznávat tuto lásku, uvěřit v ni a dělit se o tuto zkušenost a vnitřní radost s druhými. Přeji nám krásné dobrodružství s Boží láskou. sr. Zuzana, FMA 3 Každý z nás v srdci nosí touhu po lásce, po pravdě, po životě A Ježíš je tím vším v plnosti! papež František

4 Nevíš která bije? Informace, aktuality Velký vikariátní volejbal Velký Vikariátní Volejbal se uskuteční 6. června 2015 od 9:00 hod. v Červeném Kostelci. Podmínkou registrace je 6 členů týmu a z toho minimálně 2 děvčata. Poplatek za tým činí 120 Kč. Zváni jsou samozřejmě týmy z celé diecéze. Více informací na: vikariatnachod.webnode.cz. Večer mladých v Hradci Králové Zveme vás na Večer mladých královéhradeckého vikariátu. Sejdeme se v 17:00 hod. v kostele sv. Antonína na Novém Hradci Králové, kde začneme mší svatou. Poté bude pokračovat program na farní zahradě u táboráku. Více informací se dozvíte o vikariátního zástupce Filipa Machka na u machek.filip@seznam.cz. Work víkend Jak asi všichni víte, říká se, že práce šlechtí, a proto vás zveme na Work víkend, který bude probíhat od 19. do v Proseči. Užijeme si zde spoustu legrace, poznáme se lépe navzájem a pomůžeme tam, kde bude potřeba. Více informací se v co nejbližší době objeví na vich.webnode.cz. Tak se těšte! Tóny Vesmíru Přijeď na 3. ročník hudebního festivalu Tóny Vesmíru, který se uskuteční od 26. do 28. června 2015 na DCŽM Vesmír v Orlických horách. V sobotu vystoupí kapela VeKa, Smile Back, Timotej a další. Během víkendu bude příležitost poděkovat, rozloučit se a zamávat končícím týmákům - Františkovi a Žábě. S sebou spacák, přezůvky a dobrou náladu. Doporučený příspěvek: 200 Kč/den. Hlaste se předem na: dczm.vesmir@atlas.cz. Další informace na: vesmir.signaly.cz. Peřimovský táborák Peřimovský táborák pro mládež (nejen) z jilemnického vikariátu se uskuteční v sobotu 27. června Začátek od 18:00 hod. v kostele sv. Kateřiny v Mříčné, kde bude sloužena mše svatá. Poté se účastníci přesunou do Peřimova na tradiční místo k domu čp. 4, kde se uskuteční přednáška na téma 4 manželství a rodina. Účast přislíbil P. Jan Balík, ředitel Sekce pro mládež při České biskupské konferenci.

5 Závody v léhátkoingu Máš jedinečnou možnost vyzkoušet si sportovní disciplínu lehátkoing a sjet na nafukovacím lehátku úsek řeky Tiché Orlice. Závod se uskuteční 28. června 2015 od 14:00 hod. ve Verměřovicích. Registrace a další informace na: lehatkoing.webnode.cz. Tato akce vznikla na podporu projektu Albánská výzva. Více informací na: KCHK Přijeďte na Katolickou charismatickou konferenci, která se uskuteční v termínu od 8. do 12. července 2015 v Brně. Akci bude provázet motto: S láskou na něj pohleděl! (Mk 10,21). Můžete se těšit na zahraničního hosta Michelle Moran, různé přednášky, večery chval, biblické tance, adoraci a mnoho dalšího. Více informací a přihlášky jsou na: konference.cho.cz. Duchovní obnova pro mládež Zveme vás na duchovní obnovu pro mládež od 12 do 18 let na téma Mistře, kde bydlíš?, která se uskuteční od 13. do 17. července 2015 v Hoješíně u Seče. Setkání povede Sdružení mariánské mládeže a sestry Vincentky. Cena 600 Kč. Více informací na: Přihlášky posílejte na s.romana.smm@centrum.cz. Duchovní obnova pro dívky Školské sestry de Notre Dame v Hradci Králové zvou všechny dívky a mladé ženy od 15 do 30 let na prázdninovou duchovní obnovu. Uskuteční se od 27. do 30. července 2015 v Hradci Králové. Část programu bude dělená podle věku účastnic. Přihlášky posílejte nejpozději do 13. července 2015 na anezkabednarova@seznam.cz. Více informací na Modlitba a služba Sestry Boromejky zvou dívky od 15 do 35 let k prožití jednoho týdne v klášteře naplněného modlitbou a pomocí starým lidem. Jsi zvána v těchto termínech: července, 29. července 5. srpna, srpna Pobyt se uskuteční v Domě sv. Antonína v Moravských Budějovicích. Na co se můžeš těšit: setkání s Bohem v modlitbě a v bližním, modlitba, dobrovolnická práce, výlet. Vezmi si s sebou: přezůvky, hudební nástroj (kdo má), 5 breviář, Bibli a hlavně otevřené a naslouchající srdce. Přihlášky posílejte na: lucie@boromejky.cz. Více informací na

6 Co nás nezabije, to nás utuží Reportáže Režijní deník aneb co účastník DSM možná netuší V jednom mrazivém zimním dnu na začátku února jsem obdržela zajímavý telefonát. Hele, nechceš být v letošní Režii na diecézko? Tak odpovídám, že nemám žádné zkušenosti, a trochu váhám, ale poté říkám: Proč ne? Budeme ho spolu vymýšlet na přípravných setkání na Vesmíru náš první přípravný víkend. První práce započaly v pátek odpoledne, já přijela až v sobotu ráno kvůli VeMladu v našem vikariátu. Trochu jsem se bála, co to bude za lidi, kromě Davida jsem nikoho z nich pořádně neznala. Ale vyklubal se z nás dobrý tým. Vybereme moderátory a rozplánujeme harmonogram. Kdo tam bude, proč a jak. Občas ze sebe vysypeme haldu nápadů, občas na sebe jen unaveně koukáme. Pro mě to byli zcela noví lidé, a tak je prostor i pro společné procházky a poznávání se. Odjíždíme v dobré náladě s pocitem, že teoreticky to vymyšlené je, teď jen převést nápady do reality druhý přípravný víkend, zase přijedu až v sobotu. Zbytek stihl v pátek namalovat naše trička s logem a nacvičit scénky na reklamy. Pomalu se rozjíždíme, s Tomášem se učíme ukazovačku a moderátoři se snaží přijít na zoubek základům rétoriky. No a začíná ta nejsložitější a důležitá část- nacvičit vstupní scénku a scénku před katechezí. Kluci si vybrali holku podle čísel, která jsme si mezi sebou rozdělily: Chci trojku A jdeme na to, zkoušíme a vymýšlíme, padáme a zase vstáváme (někdo víc, někdo míň), první odřené koleno. Ale co za něco stojí, něco stojí :58 hod. hm, v 16:00 hod. mám být na DCM, říkám si, když nasedám do vlaku. Po šťastně absolvované cestě a naleznutí žádaného cíle (s menšími problémy) Nového Adalbertina, se můžu konečně přivítat s naším režijním týmem. Jdeme na společnou mši, kde nás čeká seznámení se všemi, kteří pomáhají. Je to tu moc pěkné. Při představování všech pracovních skupin mi začíná docházet, jak je DSM vždy pracné a kolik lidí jen musí být v přípraváku. 19:00 hod. - společná večeře, zábava a probírání detailů zítřejšího dne. Nemůžu uvěřit, že už zítra ; 20:00 hod. - jdeme instalovat výzdobu do Filharmonie. Cestou se událo mnoho vtipných historek, zkuste se zeptat někoho z Režie ; 23:00 hod. - tak a můžeme se jít na BiGy ubytovat a spát. Dobrou noc 6 holky, dobře se na to zítra vyspěte.

7 :45 hod. a budík nemilosrdně řve do prostoru učebny. Ještě minutu, prosím. Tady se spí! V šeru pomalu vstávají spacáky. Vynořují se z nich, po více či méně pohodlně strávené noci na karimatce, slečny lehce poznamenané drsnějšími podmínkami. Mě vykopala ze spacáku Domča, dobrovolně bych nešla. No a co, tak bychom začali později. Třeba ve 12 Ok, kapituluji, Domi, už se deru ven z vyhřátého nebe. Kam sem jen dala to oblečení?! Zrcadla v obležení děvčat. Tak se upravím až v Adalbertinu. Snad cestou nevyděsím moc lidí. 6:10 hod. - odcházíme. Kladu jednu nohu za druhou v podivném polospánku jen s vidinou blízké snídaně. Nezapomněla jsem tam ty šaty?! Ne, dobrý, máme všechno. To byl nápad, vzít si zrovna tyhle boty. 6:30 hod. - SNÍDANĚ!!! Snažíme se pořádně najíst, ale pravdou je, že se nám žaludky pomalu začínají stahovat Pomalu se vkrádající nervozitu se někdo pokusí přebít vtípky. Zase se přesouváme, z DCM do místa určení DSM. 6:58 hod. - Ach ano, Filharmonie. Procházíme prázdnou šatnou do prázdného hlediště. Nikde nikdo. Říkám si, že to ani nevypadá tak velké. Přendáváme věci z auta do naší šatny (prostor na schodech, kterými se přicházelo na jeviště zezadu). Ale zase jsme byli dobře odděleni od zbytku člověčenstva. 7:00 hod. - na pódiu zkouší VeKa, my se převlékáme do kostýmů a snažíme se nemluvit o tom, jak moc jsme nervózní. Upravit se, připravit se. 7:30 hod. - zkoušíme první scénku, taky ladíme světla, hudbu Je to takhle dobrý, slyšíte to i vzadu? Je to dobře vidět? Pomalu se tu začínají objevovat lidé. A hlediště v prvních řadách již zaplnila zvědavá VeKa. Pojedeme generálku diecézka. 8:30 hod. - konec zkoušení, už je tu skoro plno, jdeme do zákulisí. S Ondrou ještě potom dovymýšlíme část společné choreografie za zadní oponou Hele, co kdybys ten klobouk nějak takhle " 8:45 hod. - úvodní písničky a ve mně je malá dušička. Týjo, za chvíli už to fakt začne!" Společná modlitba, zkontrolovat kostýmy a jdeme na svá místa 9:00 hod. - schovaná za Vekou se snažím trochu se uklidnit. Nádech, výdech a teď už jen s pomocí Boží Andy Matyášová Adorační řetězec V pátek 1. května tohoto roku se v Humpolci, mimo jiné, uskutečnila adorace. Byla součástí Adoračního řetězce, který se každý týden konal v jiném vikariátu naší diecéze. Po večerní páteční mši svaté se konala adorace, kterou doprovázela hudební skupina HuSaband a při které měl krátké slovo náš pan farář. Po této moderované adoraci jsme se postupně po 1,5 hodině 7 střídali v kostele na tichou adoraci. Humpolecká mládež pokryla hlídání Nejsvětější svátosti v noci. Přes zbytek noci jsme zůstali na faře, navečeřeli jsme se, zahráli si

8 hry a vedli jsme zajímavé rozhovory. Ráno byla mše svatá, i když nás nebylo mnoho, začali jsme společně krásný nový den ve společenství. Adorace dále pokračovala i ve dne. Končila večerní sobotní mší svatou, na které nám pan farář udělil svátostné požehnání. Myslím, že se celý den velice vydařil a těšíme se na další společné akce. Dominika Tůmová Bít či nebít Otazníky života Milí čtenáři, zde najdete první část promluvy od fr. Antonína Krasuckého OP na téma odpuštění, kterou jsme převzali z publikace Člověk a jeho vztahy. Naživo jste ji mohli slyšet na Celostátním setkání animátorů v létě Odpuštění prožít (svátost smíření) Zvláštním místem, kde prožíváme tuto zkušenost, je zpovědnice. Je to někdy těžké. Přiznám se, že sám jsem prožil ve vašem věku krizi. Byl jsem rok bez svátostí, styděl jsem se. I jako kněze mě někdy napadne: co si o mně pomyslí Toto všechno je normální, ale nesmí to zastřít radost a to pozitivní, co to přináší. Hlavním jednajícím v každé svátosti je Ježíš, který mě má rád, čeká na mě, dokonce mě hledá. Vzpomeňme na podobenství o ztracené ovci. Přidejme i příběh o milosrdném Samaritánovi, protože mnozí jej vykládají tak, že milosrdným Samaritánem je Ježíš, který se sklání ke zraněnému životu, poskytuje mu pomoc a vrací jej domů. V každé svátosti smíření jsme Ježíšem přijati, pochopeni a milováni (nezávisle na tom, jak je zpovědník naložen či nenaložen ). Od svaté zpovědi člověk nikdy neodchází jako pes po výprasku, ale jako milované Boží dítě, s radostí, pokojem a nadějí. Janovo evangelium nám poskytuje velmi silný příběh o setkání Ježíše s hříšnicí, kterou chtěli kamenovat pro cizoložství. Ježíš jí říká dvě věci: a) já tě neodsuzuji; b) jdi a už nehřeš. To první je ujištění, že ať se v jejím životě cokoli přihodilo, je stále milována, Bůh jí nepohrdá. To druhé je poslání a pověření: Jdi a už nehřeš funguj. V každé svaté zpovědi jistě něco končí, ale především začíná: jsme Ježíšem milováni, pochopeni a přijati s velkým soucitem, jsme však také posláni: vrať se domů a funguj, já budu s tebou! Od svaté zpovědi se člověk vrací do reality, neutíká, a vrací se tam jako Bohem milovaný, neodsouzený a chtěný. Pokud vás kněz někdy nepochopí, vynadá vám apod., nenechte se odradit, i kdyby se to stalo vícekrát nenechte si vzít svátost smíření. I kněz je 8 slabý člověk a někdy může být indisponován. Hlavně si nenechte vzít svátost smíření a Kristovu lásku.

9 Normální člověk si neřekne, že se už nebude mýt, protože se zase zašpiní Je špatné říci: nemá cenu se zpovídat stejně to je pořád stejné Jako je normální, že se potřebujeme mýt, tak je i normální, že znovu a znovu potřebujeme pravidelný dotek Kristova milosrdenství. Obavy typu co si kněz o mně pomyslí nechme stranou. Když se papeže Františka ptali, co by mohl o sobě říct, řekl: Jsem hříšník, na kterého shlédnul Pán ( ). Nebojte, kněz taky chodí ke zpovědi a potřebuje ji právě tak jako ostatní! Z vlastní zkušenosti mohu říci, že je to pro mne vždycky velká radost, když člověk přichází se svou slabostí ke Kristu a mohu být svědkem tohoto velkého zázraku. Především toto si pomyslím. Nebojte se přicházet s pevnou důvěrou. Nebojte se ani pravidelné častější zpovědi, jinak člověk ztrácí duchovní citlivost a je z něj jakýsi duchovní tlustokožec. Když jsme byli na vojně, první půlrok jsme nestíhali a ani neměli moc možnost se mýt. Po půlroce už ta možnost byla a už se nechtělo zkrátka člověk si zvykne a to není dobře! Ze své vlastní zkušenosti mohu říci, že Boží nepřítel útočí zejména na tři věci: modlitba, svátost smíření a vztahy k bližnímu. První věc, kterou je třeba v životě modlitby vybojovat, je věrnost v pravidelnosti. I když bude moje modlitba suchá, roztržitá, snad i krátká, ale pravidelná, bude mě přetvářet a proměňovat mnohem víc, než když bude sice vzletná, ale občasná. Dovolím si to aplikovat i na svátost smíření. A pokud se dotkneme té třetí oblasti vztahů k bližnímu jsme znovu u tématu odpuštění. V naší snaze o co největší užitek ze svátosti smíření jde mj. i o očištění našeho vědomí lítosti: nezdravého pocitu viny, ochromujícího studu a strachu o sebe, které všechny pramení z pýchy raněné vlastním hříchem. Nejhorším zlem pro člověka není sám hřích, ale pýcha, která ho uzavírá do jeho hříchu a nedovoluje mu otevřít se nabízenému Božímu milosrdenství. 1. Při opravdové lítosti (zdravém pocitu viny) člověk plně uznává svůj hřích, ale současně jej od sebe odvrhuje, aby se zaměřil na Boha a jeho milosrdenství. Nezdravý pocit viny spočívá v tom, že člověk nedokáže správným způsobem přijmout a uznat svůj hřích, ani se od něho odtrhnout. Zaměřuje se jen na hřích a trápí se jím. 2. Při opravdové lítosti člověk ví, že není schopen sám sebe za hříchy potrestat, napravit a nahradit způsobené zlo. A proto pokorně prosí ukřižovaného Ježíše, aby on sám vzal na sebe jeho viny. Ve falešné lítosti člověk ve své pýše neprosí, aby mu někdo druhý pomohl nést jeho hříšné břímě. Sám sebe 9 trestá za způsobené zlo. Člověk se zmítá mezi hrdostí a pýchou, pohrdáním sebou a nenávistí k sobě samému.

10 3. Lituje-li člověk opravdově svých hříchů, zbavuje se strachu o sebe, který pramení z vlastního provinění a řídí se především láskou. Ve falešné lítosti se řídí především strachem, protože nechce, nebo jak se domnívá ani nemůže přijmout Boží lásku. Cítí se neustále ohrožen, konečným důsledkem takové lítosti je zoufalství. 4. Při opravdové lítosti člověk sice přijímá svou hříšnou minulost, ale odvrací se od ní s nadějí na odpuštění. Skutečná lítost je vždy spojena s nadějí. Tato naděje se projevuje důvěrou v Boha a rozhodnutím k nápravě. V nesprávném prožívání viny se člověk neumí odvrátit od minulosti: nepřijímá ji, chtěl by od ní uprchnout a vymazat ji. Nedokáže se také poučit ze svých chyb a podívat se na svou budoucnost s nadějí. Upadá do smutku a deprese a má strach z jakékoli další činnosti, aby opět nehřešil. Nezdravé pocity viny můžeme přirovnat k pocitům žáka, který se provinil vůči učiteli, jímž se necítí být milován, a kterého sám také nemá rád. Prvním pocitem žáka bude jistě strach o sebe. Žák se bude s obavou ptát, jaký trest mu vyměří tento nemilovaný člověk za přestupek, kterého se dopustil. Učitel vystupuje v roli soudce a žák se cítí být tomuto soudci podroben. Oba stanou na půdě práva, přičemž žák se bude odvolávat na právní postavení žáka, učitel pak na právní postavení učitele. Opravdovou lítost můžeme naopak přirovnat k pocitům dítěte, které se provinilo vůči matce, jíž se cítí být milováno a kterou samo miluje. Prvním pocitem dítěte nebude strach, ale lítost, že matce způsobilo bolest, a úsilí obnovit s ní vztah důvěry a lásky. Dítě se matky nebojí. Samo za ní s důvěrou přichází a mluví s ní o svém provinění. Je připraveno přijmout od ní trest. Matka nevystupuje v úloze soudce, ale v roli sobě vlastní - milující matky. Dítě se necítí být odmítnuto ani tehdy, když je potrestáno. Matka i dítě se nebudou dovolávat práva, nýbrž vzájemného láskyplného vztahu. Padni, kam padni fr. Antonín Krasucki OP (převzato z publikace Člověk a jeho vztahy, redakčně zkráceno) Vzdělávání Struktura mše svaté - II. část Tak jsme se v našem setkání s Pánem Ježíšem dostali ke slavení 10 mše svaté, kterou jsem připodobnil návštěvě. Vím, že tento obraz pokulhává, ale zůstaňme u něj, abychom si lépe uvědomili, o co tam vlastně jde.

11 Minule jsem již psal, že když přijdeme na návštěvu, tak se pozdravíme (pokleknutí), pak případně odprosíme, co jsme udělali špatně, resp. si náš omyl vyříkáme (úkon kajícnosti) a pak řekneme, o co vlastně prosíme, či děkujeme, aby bylo hned na úvod jasné, proč jsme přišli (modlitba dne kolekta). A teď se dostáváme k tomu, že hostitel nám řekne, o co jde jemu A to je bohoslužba slova. Její struktura je dynamická v podstatě nejde o monolog, ale o dialog, který má původ v jedné knize v Písmu Svatém. Tato dynamika je vyjádřena nejenom zvoláními, či zpěvy, ale také naším postojem: sedíme, stojíme, žehnáme se Nejdříve si řekněme něco o Písmu svatém. Víme, že je to posvátná kniha, inspirovaná Bohem, a jak říká Druhý vatikánský koncil: Sám Kristus k nám mluví, když se v Církvi čte Písmo svaté. Proto je to důležitá část mše svaté. Tuto důležitost bychom si měli uvědomovat i díky slavení bohoslužby slova. Místo, odkud se čte Písmo svaté: ambon, případně kazatelna. V mnohých kostelích můžeme vidět, že tento ambon je ze stejného materiálu jako obětní stůl Nejde pouze o estetiku, jde o to, že tak jako máme stůl Eucharistie, máme stůl Božího slova a není to něco méně. Je tam přítomný samotný Bůh a On k nám mluví. Proto je důležité, aby byly také liturgické knihy v pořádku, pěkné, upravené a my k nim přistupovali s úctou. Knize evangelií přikládáme vetší úctu, protože je vrcholem Božího Zjevení člověku. Proto se Kniha evangelií nese v průvodu, a při evangeliu stojíme. Evangeliář by měl i svojí výzdobou vyjadřovat tento fakt. Uprostřed by měl být ve tvaru jádra znázorněný Vzkříšený Kristus jako jádro naší víry. V rozích buď symboly, anebo pouze naznačení, že o tom čteme ve čtyřech verzích od čtyř evangelistů. Někde je pak i místo, kde se evangeliář vystaví k úctě. Bohoslužba slova má tuto strukturu: 1) První čtení - nejčastěji bývá ze Starého zákona (kromě velikonoční doby, kdy se čte o prvotní církvi). Jde o propojení toho, že Co je ve Starém zákoně předpovězeno, je naplněno v Novém zákoně, a že Nový zákon objasňuje to, co bylo naznačeno ve Starém. Jde o takový kruh: Starý zákon je objasněný v Novém a Nový je ukrytý ve Starém. Během čtení sedíme, čímž naznačujeme, že nasloucháme tomu, co nám chce Bůh říct. 2) Žalm je také součástí Božího Slova. Někdy máme pocit, že je to takové vyplnění prostoru, aby se jen nemluvilo Žalmy měly u Židů veliký význam zde je v podstatě ukrytý celý zákon v básních. Oslavujeme Boha. Takže 11 žalm je taková naše starozákonní odpověď na slyšené slovo! Je to mezizpěv propojení mezi Starým a Novým zákonem. Anebo je to Responsoriální žalm, při kterém

12 v odpovědi aktualizujeme to, o čem žalmista zpívá Nicméně je důležitou částí Písma svatého a neměl by se nikdy a ničím jiným nahrazovat. 3) Druhé čtení - to je zpravidla z Nového zákona, buď ze Skutků apoštolů, anebo z některého novozákonního listu. Jde v podstatě o doplnění základní struktury, která se doplňuje (starozákonní čtení a evangelium, které spolu souvisí). Tento novozákonní spis reflektuje potřeby, problémy prvotní církve, která je pro nás vzorem v každodenním životě. Proto si o tom čteme a snažíme se z jejich řešení poučit. Druhé čtení se čte pouze o nedělích a slavnostech. 4) Aleluja - zpěv oslavující Boha. Během Aleluja stojíme a nese se kniha evangelií. Oslavujeme tímto zpěvem Ježíšovo velikonoční dílo. 5) Evangelium - to čte vždycky kněz nebo jáhen. Nikdy ne laik. Můžeme u ambonu mít svíce symbol Kristova světla nebo také, pokud se používá kadidlo, kniha evangelií se okuřuje na znak úcty. My všichni si na začátku evangelia děláme na těle tři křížky. Co to znamená? Když slyšíme, odkud se bude číst, tak si na čelo dáváme znamení kříže, abychom tomu slovu dobře porozuměli. Na ústa, abychom dokázali o tom slově mluvit a svědčit. A pak na srdce, abychom slyšené Slovo přijali do srdce a podle něj žili. 6) Po evangeliu se evangeliář odnese a následuje homilie, nebo kázání. Homilie by měla rozebírat Boží slovo, vysvětlovat ho, uvádět do praxe. V podstatě by nám kněz nebo jáhen měl vysvětlit za pomocí Ducha svatého to, co jsme slyšeli. Homilii či kázání by měl přednášet a (připravit si) pouze posvěcený služebník Církve on byl k tomu pověřený, posvěcený a skrze něj zde působí Duch Svatý a je zástupcem Učitelského úřadu Církve. Kromě homilie může kněz také přednést kázání: jaký je v tom rozdíl? Někdy kněz musí vyřešit problémy farnosti či nějakého jiného úseku, a tak zde má příležitost tyto problémy osvětlit, i když se primárně netýkají liturgických textů. Třeba nám pan farář vysvětlí Desatero, strukturu mše svaté nebo nějakou pobožnost proč jí takhle máme dělat. Může se také vyjádřit k morálnímu problému a vysvětlit svým farníkům, jak se podle Božího zákona k tomu postavit. Vždycky kněz před evangeliem a homilií prosí o posvěcení rtů Bohem, aby mluvil to, co chce Bůh. Tady se dotýkáme dvojí služby: četba a zpěv. Chci vás povzbudit k tomu, abyste vnímali to, že zpívat při mši svaté žalmy nebo číst Boží Slovo, je čest! Když něco čtu, proměňuje mě to. Ten, kdo čte Boží Slovo, by ho měl rozjímat a číst denně. Pokusme se o to. Tomu, kdo čte při bohoslužbě z Písma, se říká 12 lektor. Tedy ten, který předčítá. Kdysi to bylo nižší svěcení před kněžstvím a číst mohl opravdu pouze tento člověk muž. Dnes může číst každý pokřtěný.

13 Proto tuto šanci využívejme. K tomu potřebujeme dobrou přípravu: takže několik POZOR : 1) Nejdříve se musím naučit dobře vyslovovat zvláště, když je špatný nebo žádný mikrofon. Pozor do mikrofonu se mluví jinak než normálně. Když je silný, tak má ozvěnu a vy se tomu musíte přizpůsobit. 2) Pak pozor na tempo abych z Písma svatého nečetl jako z ranních novin, aby mi bylo rozumět. 3) Pak pozor, abychom čtení nečetli jako divadelní představení, ale s citem, jako Slovo Boží. 4) A poslední důležitá věc, která je v dnešní době problémem: pozor na to, co na sebe, když jdu číst (nebo obecně, když jdu na mši svatou). Moje oblečení by mělo být slavnostní, nedělní, ale také skromné a nevyzývavé (v Itálii se do kostela v kraťasech nebo v krátkém triku či sukni nedostanete). Vždycky si musím uvědomovat, jaký veliký dar se mi dostává, když mohu ve společenství předčítat to Slovo, které nám dal Bůh. To je síla a čest! Bez práce nejsou koláče P. Filip Foltán Portréty osobností BYDLIŠTĚ: Humpolec VĚK: 23 Zdeňka Daňková ŠKOLA: Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Jabok OBLÍBENÁ BARVA: fialová, modrá CO TI UDĚLÁ RADOST: úsměv, cappuccino, slunečný den, obětí, modlitba OBLÍBENÝ CITÁT: Chceme-li zblízka následovat Krista, nemůžeme hledat pohodlný a klidný život. Bude to život náročný, ale plný radosti. (papež František) Dobré skutky jsou články, které vytvářejí řetěz lásky. (Matka Tereza) JAKÉ JE TVÉ OBLÍBENÉ MÍSTO? KDE ČERPÁŠ NOVÉ SÍLY? Mezi moje oblíbená místa patří Diecézní centrum života mládeže Vesmír, 13 jakékoliv tiché místo v přírodě, kde mohu obdivovat krásu stvoření.

14 JAKÉ MÁŠ PLÁNY NA PRÁZDNINY? V této chvíli žádné plány na letní prázdniny nemám. Co vím, tak budu určitě necelé 3 týdny na Vesmíru na Animátorském kurzu, na který se moc těším. Budu se muset připravovat na absolutoria z angličtiny a určitě podniknu nějaký výlet. POCHÁZÍŠ POMĚRNĚ Z DALEKA, MĚLA JSI UŽ MOŽNOST POZNAT HRADEC KRÁLOVÉ? Jelikož jsem se do Hradce Králové nastěhovala teprve nedávno, tak jsem neměla ještě moc možností více poznat toto krásné město, ale chystám se na to a moc se na to těším, až budu objevovat a poznávat krásná místa, památky Hradce. ČASTO JSME TĚ MOHLI POTKAT NA VESMÍRU, MÁŠ ODTAMTUD NĚJAKÝ ZÁŽITEK? Z Vesmíru mám mnoho krásných zážitků, na které ráda vzpomínám. Nad čím vždy žasnu, co mě povzbudí a co je pro mě vždy velmi silný zážitek, je osvětlený kostel svatého Matouše např. při adoraci, mši svaté večer. Co mám ráda na Vesmíru, tak to jsou východy a západy slunce, společné modlitby, přijetí, vytváření společenství, navazování a prohlubování vztahů. MÁŠ NĚJAKÝ VZOR? KTERÝ SVĚTEC TĚ OSLOVIL? Tak to je svatý Jan Pavel II. a blahoslavená Chaira Luce Badano. JAK ZATÍM PROŽÍVÁŠ SVOJI SLUŽBU NA DIECÉZNÍM CENTRU PRO MLÁDEŽ? Na Diecézním centru pro mládež se zatím pomalu rozkoukávám, seznamuji se. Je to pro mě velká výzva, na kterou jsem Pánu řekla Ano. Je to krásná služba mladým lidem, která mě naplňuje, baví a objevuji její zákoutí. Těším se na spolupráci s Maruškou, Anežkou, o. Tomášem a dalšími lidmi. Anežka Tomášová BYDLIŠTĚ: Nové Město nad Metují VĚK: 20 let ŠKOLA: Univerzita Hradec Králové OBLÍBENÝ CITÁT: Neboj se, jen věř! (Mk 5,36) Neboť u Boha není nic nemožného. (Lk 1,37) 14 MÁŠ OBLÍBENÉ MÍSTO, KAM SE RÁDA VRACÍŠ? Každou noc se ráda vracím do své postele.

15 JAK SES DOSTALA NA DIECÉZNÍ CENTRUM PRO MLÁDEŽ? Dlouhou nebo krátkou verzi? Bylo nebylo... Dobrá, tu kratší. Jednou se mě na chodbě někdo zeptal a zbytek by se dal charakterizovat slovy: Boží cesty jsou nevyzpytatelné. CO NEBO KDO TI UDĚLÁ RADOST, POZVEDNE NÁLADU, DODÁ SÍLY? Radost mi udělá, když se na mě někdo usměje, nebo když mi něco pochválíte. Nedávno mi udělala ohromnou radost kamarádka, když pozdě večer přišla přes půl města s talířkem muffinů, že mi nese snídani na zítra. ČEHO SI VÁŽÍŠ NA MLADÝCH LIDECH? Nadšení, energie, nápaditosti, upřímnosti, trpělivosti a laskavosti. NEJVĚTŠÍ ZÁŽITEK SE SOUROZENCI? Zážitků máme hodně, ale asi žádný není největší. Velký zážitek je, když se sejdeme všichni, už se skoro do jedné místnosti se všemi švagry, synovci a neteřemi nemůžeme vejít. Milí čtenáři! Je mi ctí a radostí, že jsem mohla zblízka doprovodit Hromosvod od jeho narození až k jeho letošní plnoletosti. Když jsme v roce 1997 s tehdejší kolegyní Dominikou Boštíkovou vymýšlely podobu a směřování našeho občasníku pro mládež, bičoval okna kanceláře pořádný déšť a blesky rozsvěcovaly oblohu. A to byla inspirace! Ať Hromosvod shromažďuje energii mládí, usměrňuje ji k dobrému, chrání před bouřemi života a připomíná, že Bůh zavlažuje náš život svou dobrotou a láskou! Snad se toto poslání našeho časopisu dosud dařilo a bude dařit dál i s vaší pomocí! Pro mě nastal po dvaceti letech (které mi připadají jako chvilka ) okamžik, kdy je třeba stejně jako tehdy odpovědět na Boží výzvu, rozloučit se se službou na DCM a vstoupit do nového Božího dobrodružství. Jsem vděčná za každý prožitý okamžik, za každého člověka, se kterým jsem se mohla setkat a spolupracovat. Přeji vám, abyste to, co děláte, dělali tak rádi, jako já službu na DCM! 15 Těším se na viděnou jindy a jinde třeba na pouti na Hoře Matky Boží u Králík přijďte pobejt. Lída Horáčková

16 Milý Bože, podle mne je bible skvělá. Napsal jsi ještě něco jiného? Katka (z knihy Děti píší Bohu) Vydává Diecézní centrum pro mládež, Velké náměstí 32, Hradec Králové, tel , Toto číslo připravili: Marie Sejkorová, Anežka Tomášová, Zdeňka Daňková a Jakub Klimeš.