Finanční účetnictví a finanční analýza 2. přednáška

Transkript

1 Finanční účetnictví a finanční analýza 2. přednáška Osnova: 1. omezení dat účetních výkazů 2. metody finanční analýzy a jejich klasifikace 3. analýza absolutních dat horizontální a vertikální analýza 4. rozdílové ukazatele čistý pracovní kapitál 1. Omezení dat účetních výkazů: Zdroje dat pro finanční analýzu: - účetní výkazy rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz cash-flow, výkaz o změnách ve vlastním kapitálu - výroční zprávy - prospekty cenných papírů - statistická data, hodnocení ekonomického vývoje, články v odborném tisku Hlavním, výchozím zdrojem jsou data účetních výkazů: 1. Omezení dat účetních výkazů: a) Rozvahy: 1/ - neodrážejí přesně aktuální hodnotu majetku podniku /historické ceny; odpisy vyjadřují nepřesně opotřebení a stárnutí aktiv/ 2/ - oběžná aktiva a pohledávky v reálné výši v závislosti na pečlivosti účetní jednotky při vytváření opravných položek, 3/ - snížení hodnoty aktiv v důsledku opotřebení ano; zvýšení hodnoty hm. a nehm. aktiv v důsledku růstu cenové hladiny - ne 4/ - neoceňuje některé významné složky, které ovlivňují úspěšnost činnosti podniku : lidské zdroje, kvalifikace pracovníků, kvalitu managementu, popř. politickou podporu b) Výkazu zisků a ztrát (Výsledovky) : 5/ - zisk nezobrazuje přírůstek peněz (ztráta jejich úbytek) jako důsledek 6/ - akruální báze - HV vztažen k činnosti v určitém období, náklady a výnosy = úbytek a přírůstek majetku v peněžní i nepeněžní formě 7/ - účetní zásady (zásada opatrnosti: náklady typu tvorba opravné položky, tvorba rezerv rozšiřují rozsah jevů, kdy náklady nevyjadřují úbytek peněz, výnosy přísun peněz)

2 2. Metody finanční analýzy Základní rozlišení: 1) Elementární - základní 2) Vyšší 1) Elementární metody FA - základní aritmetické operace s ukazateli (daty), v mnoha případech tato analýza plně postačuje a v praxi je značně rozšířená. Výhody: jednoduchost, nenáročnost výpočetního zpracování Nevýhody: nelze využít ve všech případech, zjednodušení nepodává pravdivý obraz skutečnosti Ukazatel: - přímo položky účetním výkazů - údaje z těchto položek odvozené na základě elementárních matematických operací Členění ukazatelů podle: 1) způsobu výpočtu - absolutní převzaté z údajů účetnictví - rozdílové vzniklé rozdílem dvou jiných ukazatelů - poměrové vzniklé poměrem (podílem) dvou ukazatelů - procentní poměr vyjádřený v % 2) času (okamžiku nebo intervalu) - stavové - udávají stav k určitému okamžiku např.položky rozvahy - tokové - udávají vývoje v určitém časovém intervalu např. položky výkazu zisku a ztráty, výkazu cash-flow V souvislosti s tímto členěním ukazatelů se elementární metody obvykle člení: analýzu absolutních ukazatelů analýzu rozdílových a tokových ukazatelů analýzu poměrových ukazatelů analýzu soustav ukazatelů

3 2) Vyšší metody FA - vyžadují náročnější matematické úvahy a postupy. - člení se na : 1. Matematicko-statistické metody 2. Nestatistické metody 1. Matematicko-statistické metody - Bodové a intervalové odhady ukazatelů - Statistické testy odlehlých dat - Empirické distribuční funkce - Regresní a korelační analýza - Autoregresní modelování - Analýza rozptylu - Vícerozměrné analýzy např. faktorová, diskriminační, shluková a analýza hlavních komponentů - Robustní metody Ačkoliv jsou tyto metody náročnější a mohou postihovat více souvislostí mezi veličinami, není to samo o sobě zárukou větší úspěšnosti zkoumání. Základem úspěchu jsou vždy logické a racionální ekonomické úvahy, jakož i potřebná kvalita zkoumaných dat. Nestatistické metody Rozvoj těchto metod byl motivován hranicemi použitelnosti metod statistických. Jejich zavádění do praxe je rychlé, je vedeno zejména snahou získat určité výhody na kapitálových trzích. Jde např. - Metody založená na teorii matných množin - Metody založené na alternativní teorii množin - Metody formální matematické logiky - Expertní systémy - metody fraktální geometrie - neuronové sítě - metody založená na gnostické teorii neurčitých dat V našem kursu se budeme zabývat především elementárními metodami. Zmíníme se o některých vyšších metodách např. expertních systémech.

4 Volba metod FA Volbu vhodné metody FA určují zejména následující hlediska: cíle jednotlivých uživatelských skupin dostupnost dat, jejich struktura a spolehlivost možnost výpočetní techniky a softwaru, které má analytik k dispozici časový prostor a finanční zdroje, které lze analýze věnovat 2. Elementární metody a) analýza absolutních ukazatelů b) analýza rozdílových a tokových ukazatelů c) analýza poměrových ukazatelů d) analýza soustav ukazatelů aa) absolutní ukazatele - obsaženy přímo ve finančních výkazech podniku Analýzu finanční situace lze (zpravidla v prvním kroku) provádět na jejich základě. Posuzuje se objemová charakteristika, na jejím základě pak vztahy mezi základními prvky účetních výkazů (bilanční suma, aktiva stálá x oběžná, kapitál vlastní x cizí, zisk, zisk minulých let, rezervy, základní kapitál ad.).

5 ab) procentní ukazatele - které jsou používány pro elementární zpracování absolutních údajů nejčastěji v rámci 1. analýzy vývojových tendencí (horizontální, trendová) 2. analýzy struktury (vertikální, strukturální) 1. Horizontální analýzou (trendovou) - sleduje změnu jediné položky v čase, zpravidla ve srovnání s předcházejícím obdobím. Tato změna ukazatele může být vyjádřena nebo a) absolutně, tj. jako rozdíl hodnot ukazatele v obou obdobích absolutní změna (rozdíl) = ukazatel i+1 - ukazatel i, ( o kolik ) b) jako podíl tohoto rozdílu na hodnotě ukazatele zpravidla minulého období = absolutní změna v % : absolutní změna v % = ukazatel i + 1 ukazatel i ukazatel i ( x 100 = v % ) i označení období (např. rok) nebo c) jako podíl ukazatele v obou obdobích - výsledek může být vyjádřen 1) v indexové podobě ( kolikrát ) 2) v procentuelním vyjádření (index x 100)

6 Indexy lze podle volby období braného jako základ srovnání zjišťovat jako : a) řetězové indexy - základ srovnání je údaj období právě předcházejícího : i řet. = ukazatel i + 1 : ukazatel i b) bazické indexy - základem srovnání je údaj z jednoho období zvoleného jako základní, a to pro všechny posuzovaná období : i baz. = ukazatel i + 1 : ukazatel t (t - období základní) Oba typy indexů se obvykle vyjadřují v indexové podobě, lze je však převést i na procentní vyjádření. Příklad horizontální analýzy Tab.1. Pohyb vybraných aktiv (v tis. Kč) (v %) AKTIVA CELKEM , ,61 Stálá aktiva , ,67 Budovy, haly a stavby Stroje, přístroje a zařízení Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý fin.majetek Tab.2. Pohyb vybraných aktiv (v tis. Kč) Index 06/05 Index 06/05 v % AKTIVA CELKEM , ,39 Stálá aktiva , ,33 Budovy, haly a stavby , ,55 Stroje, Přístoje a zařízení , ,20 Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý fin.majetek

7 Interpretace horizontální analýzy: je možná na základě poznatků finanční teorie, popř. s pomocí doporučených vztahů mezi indexy, který je v souhrnu označován jako tzv. ekonomický normál (podrobněji viz dále soustavy ukazatelů) I Zásob < I Hosp.výsl. > I Přid.hodnota > I Tržby > I DMaj > I Mzdy > I Výk.spotřeba - jsou-li splněny nerovnosti, rozvoj podniku je převážně intenzivní Extenzivním rozvojem je takové rozšiřování podniku, které je založeno na využívání rostoucím objemem produkčních faktorů (půdy, práce, kapitálu), které mají na úrovni podniku podobu různých forem aktiv a jejich zdrojů. Extenzivní rozvoj se tedy projevuje především růstem bilanční sumy. Intenzivní rozvoj je naopak charakterizován vyšším využíváním produkčních faktorů, což se projevuje růstem výkonu při neměnícím se objemu bilanční sumy, resp. při pomalejším růstu bilanční sumy než růst výkonů podniku. Ekonomický normál zahrnuje vybrané ukazatele a uvádí, v jakém vztahu by měl být jejich index, vyjadřující rychlost růstu každého z nich. Intenzivní rozvoj podniku je charakterizován např. těmito vztahy: - růst pracovníků je pomalejší než růst mezd - růst mezd je pomalejší než růst dlouhodobého majetku - růst investičního majetku je pomalejší než růst tržeb - růst zásob je pomalejší než růst tržeb - růst výkonové spotřeby je pomalejší než růst tržeb - růst přidané hodnoty je rychlejší než růst tržeb - růst zisku je rychlejší než růst přidané hodnoty. Obecně: Žádoucí je, aby indexy výstupů byly vyšší než indexy vstupů. Tím se zabezpečí ekonomického rozvoje podniku efektivněji, bez nároků na dodatečné vklady kapitálu (omezené).! Případné porušení této soustavy nerovnic je nutno hodnotit opatrně vzhledem ke konkrétní situaci a záměrech podniku. Jednotlivé indexy by měly být v tomto vztahu: I Zisku > I Tržeb >I DHM >I Mezd >I Pracovníků

8 Kde I DHM = index dlouhodobého hmotného majetku Výpověď jednotlivých indexů a nerovností: I Zisku >I Tržeb dochází k úspoře nákladů I Tržeb >I DHM dochází k vyššímu využívání dlouhodobých aktiv, je splněno poměrové bilanční pravidlo I DHM >I Mezd dochází k vyššímu růstu investic oproti růstu spotřeby mezd,zaměření podniku na dosažení prosperity v budoucnu. I Mezd >I Pracovníků je zajištěn růst průměrných mezd I Tržeb >I Pracovníků je dosaženo růstu produktivity práce Problémy horizontální analýzy 1. hodnoty rovné nule - ukazatel nabývá v některých obdobích nulové hodnoty - pak lze posuzovat vývoj pouze rozdílem, nikoli podílem. 2. hodnoty záporné - - ukazatel nabývá v některých období záporné hodnoty Pak rozdíl je třeba počítat z absolutních hodnot: např. zisk v 1. období -10, v 2. období 14, pak vývoj položky zisk charakterizuje NE rozdíl = 4, ale 14 (-10) = 24. A z toho je třeba vycházet i pro výpočet indexu. V souhrnu mohou nastat tyto situace ve srovnávaných hodnotách: 1. období 2. období není problém, výpočet rozdílu i indexu - výpočet není problém, je zde však vhodné upozornit (např. uzávorkováním ), že kladný index znamená zvýšení záporné hodnoty ukazatele + - pro výpočet indexu bude třeba vyjít ze součtu absolutních hodnot srov.ukazatele, který pak bude porovnán (podílem) s abs. hodnotou ukazatele srov.období + - postup bude stejný jako v předcházejícím případě.

9 Příklad : Hospodářský výsledek I. II. III. IV Změna rozdíl index v % (podíl) ,233 23, ,33 33, ,13-113, , Vertikální analýza (procentní) - zjišťuje podíl (nejčastěji v %) každé jednotlivé položky výkazů na celku, tj. na jedné položce souhrnné, (nejvyššího stupně, nebo o jeden stupeň vyšší). Příklad vertikální analýzy Tab.2. Pohyb vybraných aktiv (v tis. Kč) 2005 Podíl v % (pol./ca x100) Podíl v % 2006 (pol./ca x100) AKTIVA CELKEM (CA) , ,00 Stálá aktiva , ,97 Budovy, haly a stavby Stroje, Přístoje a zařízení Oběžná aktiva , ,03 Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý fin.majetek Využitelné pro hodnocení vývojových trendů

10 Při interpretaci zjištěné struktury rozvahy je možné vycházet z obecných poznatků finanční teorie: a) Bilanční pravidla Bilanční pravidla jsou obecně platná pravidla, jejichž dodržování by mělo zajistit finanční stabilitu podniku. Existují však specifická odvětví, pro která tato pravidla nejsou vhodná. Jedním z nich je například bankovní nebo veřejný sektor. 1 Zlaté bilanční pravidlo financování měl by být sladěn časový horizont trvání majetkových částí s časovým horizontem zdrojů,ze kterých byly pořízeny (aktiv a zdrojů, které byly použity na jeho pořízení). Někdy je tato zásada uváděna jako zásada opatrného financování: dlouhodobá (stálá) aktiva by měla být financována ze zdrojů dlouhodobých (vlastních i cizích), zatímco krátkodobá aktiva mohou být financována krátkodobými zdroji. Uvádí se tak do souladu dobu splatnosti neboli životnost aktiv a pasiv. 2 Pravidlo vyrovnání rizika velikost vlastního kapitálu by měla převyšovat hodnotu cizího kapitálu, maximálně by se měly tyto hodnoty rovnat (1:1). 3 Pari pravidlo upravuje vztah dlouhodobých aktiv a vlastního kapitálu. Dlouhodobá aktiva vytvářejí dlouhodobě podmínky pro činnost firmy, měly by proto být kryty vlastním kapitálem, který představuje relativně stabilní zdroj krytí. Podnik však využívá ke svému financování i různé formy cizích zdrojů (jejichž objem v mnohém vyplývá z charakteru prováděné činnosti), proto se dlouhodobá aktiva rovnají vlastnímu kapitálu jen výjimečně.

11 analýza absolutních ukazatelů analýza rozdílových a tokových ukazatelů analýza poměrových ukazatelů analýza soustav ukazatelů b) Rozdílové ukazatele - se zpravidla člení na: 1. ukazatele fondů finančních prostředků 2. ukazatele zisku na různých úrovních a 3. ukazatele na bázi přidané hodnoty 1. Fondy finančních prostředků a) Čistý provozní (pracovní) kapitál b) Čisté peněžně-pohledávkové fondy c) Čisté pohotové prostředky Provozním (pracovním) kapitálem se obvykle rozumí oběžná aktiva, často se však tentýž pojem používá i pro jeho čistou variantu, tj. očištěnou o krátkodobé závazky (krátkodobá cizí pasiva, krátkodobé cizí zdroje). Využívá se obvykle v oblasti operativního finančního řízení (financování oběžných aktiv) Při financování oběžných aktiv musí podnik zvažovat dvě otázky: Určení podílu financování z vlastních a cizích zdrojů Určení podílu financování z krátkodobých a z dlouhodobých zdrojů. a) Fond Čistý provozní kapitál (ČPK) - je rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými cizími pasivy. ČPK = oběžná aktiva krátkodobá cizí pasiva ČPK je tedy částí oběžného majetku, která je financována dlouhodobými zdroji (dlouhodobým kapitálem) vlastními i cizími. ČPK tvoří rozhodovací, manévrovací prostor pro efektivní činnost finančního manažera, neboť jde o tu část oběžných aktiv, která není zatížena nutností brzkého použití na splacení závazků. Označuje se někdy jako ochranný polštář podniku.

12 ČPK můžeme rovněž vypočítat také: ČPK = vlastní zdroje + cizí kapitál dlouhodobý stálá aktiva Tento druhý pohled je bližší vlastníkovi podniku. Schéma dvou způsobů výpočtu ČPK: SA VK SA VK Cizí dl. ČPK zdroje ČPK OA Cizí kr OA Cizí kr. zdroje. Cizí dlouh. zdroje zdroje Nedostatky fondu ČPK: - oběžná aktiva, z nichž se odvozuje, zahrnují i některé málo likvidní nebo trvale nelikvidní položky, např. nedobytné pohledávky, neprodejný materiál - je ovlivněn použitými metodami oceňování majetku (i zdrojů).

13 Příklad: Výpočet čistého pracovního kapitálu v Severočeských dolech (viz příloha) Čistý pracovní kapitál =oběžná aktiva-krátk.závazky Oběžná aktiva+čas.rozlišení = Krátkodobé závazky+ čas.rozlišení = = = vl.kapitál+dlouhodobé cizí zdroje stálá ktiva Vlastní kapitál Dlouhodobé cizí zdroje (vč.rezerv) = = Stálá aktiva