Obraz dějin v hrách Osvobozeného divadla

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Ústav dějin křesťanského umění Dějiny evropské kultury Helena Starcová Obraz dějin v hrách Osvobozeného divadla Bakalářská práce Vedoucí práce: Prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc. Praha 2014

2 Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely. V Praze dne Helena Starcová

3 Bibliografická citace Obraz dějin v hrách Osvobozeného divadla: bakalářská práce / Helena Starcová; vedoucí práce: Prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc.. -- Praha, <53> s. Anotace Předmětem zkoumání bakalářské práce je tvorba Osvobozeného divadla a interpretace a reflexe reálných i smyšlených dějin nejen českého národa v hrách autorské dvojice Voskovce a Wericha. V práci bude též shrnuta celá historie scény Osvobozeného divadla, již od svého zrodu v roce 1923 až do počátků druhé světové války, který nutně znamenal ukončení aktivity divadla. V závěru práce bude shrnuto soudobé vnímání dějinných události v těchto hrách jak z pohledu autorů, tak i tehdejšího diváka. Klíčová slova Osvobozené divadlo, V+W, autorské divadlo, společenská situace, revue, satirická tvorba, tendenční komedie, čistá komika, obraz dějin Abstrakt The subject of my thesis is the art work of the Liberated Theatre and its interpretation and reflection of real and fictional Czech history in the work of the creative duo of Voskovec and Werich. The thesis will also summarize the entire history of the Liberated Theatre since its birth in 1923 until the beginning of World War II, which ultimately led to the end of its activities. The conclusion will summarize the perception of historical events in these games from the isochronal perspective of the authors as well as the viewer. Klíčová slova The Liberated Theatre, Voskovec+Werich, revue, satirical creation, author s theatre, clean comic, social situation, tendentious comedy Počet znaků (včetně mezer): <93 550>

4 Obsah Úvod Historické a kulturní podmínky doby vzniku Osvobozeného divadla Vznik české divadelní avantgardy Historie Osvobozeného divadla Propojení Voskovce a Wericha a kořeny Osvobozeného divadla Vest pocket revue: počátek Osvobozeného divadla V+W Druhá fáze: proměny formy Nový prostor a nové formy v divadle U Nováků Politická satira v Osvobozeném divadle Historické hry Osvobozeného divadla Sever proti jihu Golem Caesar Pěst na oko aneb Caesarovo velké finále Další příklady pojetí historie v rámci her W+V Závěr Seznam literatury Obrazová příloha Seznam vyobrazení... 53

5 Úvod Ve své bakalářské práci se zaměřím na vývoj Osvobozeného divadla v rámci času i jeho tvorby. Nejprve je třeba stručně uvést historické a společenské okolnosti v době vzniku Osvobozeného divadla. Jejich postup byl dynamický a bylo to právě prostředí, ve kterém Osvobozené divadlo vyrůstalo, tvořilo a formovalo samo sebe i svoji tvorbu, proto je třeba je neopomenout. Jsou to události následující po vzniku Československé republiky nebo po pádu newyorské burzy na černý pátek v říjnu roku 1929, který byl počátkem největší ekonomické krize dvacátého století a silně ovlivnil soudobé události. Stejně tak jako stručný úvod k příchodu české avantgardy, jež s těmito událostmi souvisí. Další samostatná kapitola se bude zabývat historií Osvobozeného divadla, která ač čítala pouze deset let působení této scény, je velice rozmanitá a čítá mnoho změn nejen v tvorbě a přístupu hlavních aktérů spojených s tímto divadlem a je tedy třeba zábývat se s ní podrobněji. Kapitoly následující jsou potom věnovány těm hrám Osvobozeného divadla, jež svým tématem reflektují historický materiál různého rázu a působení autorů Voskovce a Wericha na něj. Ať už se v těchto hrách jednalo o faktickou historickou událost nebo místy až pohádkové téma. V závěru své práce se pokusím shrnout způsoby, jakými Voskovec a Werich pracovali a proč si zvolili právě tento způsob zpracování daných témat. Téma své bakalářské práce jsem si vybrala z důvodu, že mě toto období naší historie zajímá, jak z pohledu historického, tak i kulturního. Ve své práci se pokusím vysledovat vývoj historických her z tvorby Voskovce a Wericha. 5

6 1. Historické a kulturní podmínky doby vzniku Osvobozeného divadla Doba vzniku Osvobozeného divadla se datuje do období po konci 1. světové války a zároveň počátků formování nového, českého státu. Bylo to období upevňování postavení Československé republiky v evropském prostoru a plné nadějí na znovudosažení samostatnosti nejen českého národa po několikasetletém habsburském útlaku. Do čela nové republiky byl už zvolen prezident T. G. Masaryk, i on byl jakousi zárukou morálních hodnot, věřil v čistou demokracii a sám o ní prohlašoval: Demokracie je názor na život, spočívá v důvěře v lidi, v lidskost a lidství. 1 A právě, v této poválečné, rozjitřené době bylo jednou z hlavních otázek i to, zda kulturu mladého československého státu postavit na tradičních hodnotách či naopak na hodnotách mezinárodních a ustanovit ji tak více kosmopolitní. Ve spojení s tímto konfliktem, začala brzy vznikat česká avantgardní scéna, tvořená mnoha generačně a částečně i názorově rozdílnými skupinami umělců. Z nich pak jedna z nejzásadnějších skupina Devětsil s níž se neodmyslitelně pojí počátky Osvobozeného divadla a o jehož dalším vývoji budou pojednávat následující kapitoly. Společenské, kulturní i politické podmínky se ovšem v průběhu doby působení Osvobozeného divadla radikálně měnily, a i to mělo velký vliv na jejich tvorbu. Jak už bylo řečeno, Osvobozené divadlo vzniká v době plné optimismu po definitivním ukončení všech bojů a skutečném znovuustanovení československého státu. Toto období však netrvalo příliš dlouho. Ač měla mladá republika samozřejmě své problémy, mezi které patřilo i odhalení několika korupčních afér, první opravdovou ranou, působící napříč celou společností a s pochopitelnými vážnými důsledky, se stala celosvětová hospodářská krize započatá krachem newyorské burzy 24. října roce a půl v létě roku 1931 krize v plné síle dolehla i na Československo. 3 Právě zde se začínají v plné míře projevovat rozpory a sociální nerovnováha různých částí Československa, které vedou k posílení národního socialismu jednotlivých etnických skupin, žijících na území republiky a jeho pozdější postupné radikalizaci. Ani situace v Evropě se nevyvíjela v žádném případě k lepšímu. A tak musela republika čelit stále složitějším vnitropolitickým i celoevropským podmínkám. Poválečná emancipace 1 EMMERT, 2012, 87 2 EMMERT, 2012, EMMERT, 2012, 94 Po 6

7 Německa postupně znovu nabývala na síle a bylo nutno řešit problémy právě a především v prostoru hranic s Československem. Veškerá československá diplomatická jednání a úmluvy však nakonec selhaly. Evropské vítězné velmoci a zvláště Anglie v této době uplatňovaly politiku appeasementu a tak se snažily tento konflikt vyřešit za každou cenu mírovou cestou. Tyto snahy nakonec vyvrcholily Mnichovskou dohodou z 29. září 1938, kde zástupci čtyř zemí Velké Británie, Francie, Německa a Itálie. A tak Neville Chamberlain, Édouard Daladier, Adolf Hitler a Benito Mussolini, rozhodli o odstoupení pohraniční, sudetské části československého území Německu a to do 10. října téhož roku. Mnichovskou dohodou, též nazývanou jako Mnichovská zrada byla zničena suverenita československého státu, zároveň se rovnala naprosté ztrátě důvěry v západ a byla i dalším povzbuzením pro Hitlera, který těmito ústupky nabýval na síle. 29. září 1938 zaniká původní Československo a stává se tak zvanou Druhou republikou. Již v lednu následujícího roku, v důsledku této tíživé politické situace všichni tři hlavní protagonisté Osvobozeného divadla Voskovec, Werich i Ježek proto republiku opouštějí. Končí tím éra Osvobozeného divadla V+W a Československu už nezbývá mnoho času do přímé okupace, kdy se z něj pro celou dobu války stává Protektorát Čechy a Morava. 1.1 Vznik české divadelní avantgardy S novou sociální skutečností poválečné doby se měnilo i divadlo. Vedle impresionismu, expresionismu a dalších stylových poloh profesionálních scén, i vedle proletářské symboliky začal se nejdříve v mimodivadelních uměleckých projevech a posléze i v jednom proudu divadelní práce projevovat příklon umění, jež respektuje rozmanitost, proměnlivost a vnější barvitost nové jevištní sféry zahrnout široký a často nesourodý sběr nejrozmanitějších dojmů. Těmto požadavkům dovedl vyhovět zatím povětšině bez zvláštních ideových pretenzí němý film, jak v linii komické grotesky, tak i v exotismu dobrodružných příběhů, v divadelní sféře pak především revue jako nový typ hudební komedie poválečné doby. 4 Tento vývoj a tyto tendence se pak nejvíce projevily u divadelní avantgardy, která se stala protipólem všech oficiálních a v podstatě měšťáckých, výdělečných forem divadla a snažila se hledat nové divadelní formy a postupy. Ovšem nikoliv v rovině experimentální, ale spíše jako začlenění do nových společenských podmínek a otevření otázky sociálních problémů. Prvním textem 4 ČERNÝ 1983, str. 80 7

8 pojednávajícím o avantgardě byl pak článek Jindřicha Honzla O proletářském divadle z roku Umělci avantgardy se hlásili k sociální rovnosti a reagovali na soudobé sociální podmínky a rozdíly. Ti radikálnější pak sympatizovali s politikou Komunistické strany, ale v základu se jednalo právě a především o touhu po sociální rovnosti, která by znamenala spokojený život všech. Tak tomu bylo i v případě Voskovce a Wericha, jež se, alespoň zpočátku, nehlásili a nehodlali hlásit k žádnému politickému názoru, ač sám Honzl, s nímž úzce spolupracovali, byl silně prokomunistický. Tak tedy Osvobozené divadlo vyrostlo na půdě avantgardy a Devětsilu, právě z této poválečné nálady a začalo v sobě snoubit avantgardní prvky, aby se z něj postupně mohlo vyvinout svébytné divadlo, typické svou specifickou formou, kterou určovaly nejen tyto základy a společensko-kulturní podmínky, ale především osobnosti jeho hlavních protagonistů Voskovce a Wericha. 5 5 ČERNÝ,1983, str

9 2. Historie Osvobozeného divadla 2.1 Propojení Voskovce a Wericha a kořeny Osvobozeného divadla Jiří Voskovec a Jan Werich pocházeli z různých prostředí. Jiří se narodil v kosmopolitní rodině důstojníka carské hudby, blízkého intelektuaálnímu prostředí a od dětství se dobře vyznal v literatuře. 6 Naproti tomu Jan pocházel z typické středostavovské rodiny nižšího úředníka. Toto prostředí formavalo jejich povahy Jiřího jako uzavřené, intelektuální dítě, Jana naopak jako praktického kluka z pražských Dejvic, a právě rozdílnost jejich povah měla později též vliv na tvorbu Osvobozeného divadla. K jejich prvnímu setkání došlo už v dětském věku, ale tou dobou nebyli ještě v pravidelném kontaktu. Po skončení 1. světové války oba pozorovali, tehdy jako mladíci ani ne patnáctiletí, postupný přerod společnosti v nově vznikajícím svobodném, českém státu. Pocit euforie tehdy mezi mladými lidmi trval několik let a výrazně přispěl k jejich pozitivnímu postoji ke světu. 7 S novým politickým klimatem se otevřely hranice dalším kulturám a tedy i dalším zkušenostem. Pro Voskovce a Wericha se staly nejzásadnějšími zkušenosti s němým filmem a americkými groteskami, které v pozdější době také výrazně ovilivnily jejich tvorbu. V době středoškolských studijí oba docházeli na gymnázium do Křemencovy ulice. Narozdíl od Wericha, který byl kvůli studijním neuspěchům přeložen na gymnázium smíchovské, se Voskovcovi podařilo získat studijní stipendium ve škole v Dijonu. Voskovec tedy odcestoval a poprvé se tak právě v Dijonu setkal s tvorbou nově se formujícího Devětsilu, jehož členem se později na několik let stal. Werich se v té době věnoval především psaní filmových recenzí a až po Voskovcově návratu se oba začínají scházet pravidelně a trávit společně mnoho času. Voskovec byl po svém účinkování v Pohádce Máje vyloučen z Devětsilu a poprvé se objevil ve hře Osvobozeného divadla. Počátky tohoto avantgardního divadla se ale počítají již od roku Osvobozené divadlo bylo střediskem, kolem něhož se kupila celá jedna umělecká generace. 8 Tenkrát jej, ještě jako Volné sdružení posluchačů dramatické konzervatoře pražské, hrající s laskavým svolením rektorátu, založil Jiří Frejka. Ten také napsal a zrežíroval první hru Kithairon, jejíž premiera se odehrála 15. května 1923 v Měšťanské besedě. 6 PELC, 1981, 23 7 SCHONBERG, 1992, 27 8 RÁDL,1935,

10 V letech byla herecká skupina vedena Miloslavem Jarešem a sehrála mnoho experimentálních a amatérských, pro Osvobozené divadlo zatím ne zcela typických, představení na různých pražských scénách. V říjnu 1925 skupina přijala jméno Osvobozené divadlo podle titulu německého překladu Tairovovy knihy Das entfesselte Theater, kterou Frejka znal a obdivoval. 9 Divadlo tehdy svým neotřelým přístupem zaujalo veřejnost i okruh pražských scén a tak dostalo nabídku stát se divadelní sekcí Devětsilu. (Jak uvádí O. Rádl), Frejka nabídku přijal, ale vymínil si nezávislost divadla na Devětsilu, včetně vlastního uměleckého vedení a financování. 10 Tato dohoda přinesla divadlu stálou scénu v budově Na Slupi. Divadlo takto fungovalo až do roku V tomto roce se po neshodách mezi dvěma hlavními postavami Frejkou a Honzlem rozpadlo na dvě části. Tento spor vyplýval především z odlišného názoru na politickou angažovanost divadla. Frejkova spolupráce zde končí a on odchází se svou skupinou pod názvem Da-Da do Malostranské besedy v této době i s Voskovcem a Werichem. Jeho místo v Osvobozeném divadle přebírá právě Honzl, k němuž se V + W posléze přidávají. Od roku 1927 je pak neodmyslitelně spjato právě s autorskou dvojicí V+W k níž se přidal i skladatel Jaroslav Ježek. Poprvé se V+W v Osvobozeném divadle představili svou hrou Vest pocket revue (revue z kapsičky u vesty), jejímž základem se stala Werichova nikdy neotištěná povídka Muž, který sbíral fotografie rozzuřených. 2.2 Vest pocket revue: počátek Osvobozeného divadla V+W Původní inspirací pro Vest pocket revue byla, kromě již zmíněné povídky, především Voskovcova a Werichova několikaměsíční spolupráce pro časopis Přerod. Voskovec zde vedl rubriku kultury a Werichovi svěřil filmovou kritiku. V této době se počíná jejich spolupráce jako taková. A právě jejich první společný kus Vest pocket revue se stal vlastně jakousi počáteční fází Osvobozeného divadla Voskovce a Wericha. Samotnou hru pak autoři popsali v programu Švandova divadla takto: Jednoho únorového večera byla zakoupena u pana Nepraše v menší obci východních Čech láhev rumu za 24 Kč. Téhož večera obsah láhve byl smíchán s horkou vodou, oslazen, přidáno citronové šťávy a získaná kapalina byla vypita. Na dně prázdné láhve byla nalezena Vest pocket revue. 11 Poprvé se Vest pocket revue hrála ve dvoraně Umělecké besedy 9 SCHONBERG, 1992, SCHONBERG, 1992, SCHONBERG, 1992,47 10

11 19.dubna ,,Tehdy ještě pod patronátem absolventského klubu dijonského lycea, tedy nikoliv přímo pod hlavičkou Osvobozeného divadla. 13 Hra měla 19 obrazů, rozdělených do dvou jednání. Obrazy se po francouzském způsobu začínaly příchodem postav a jeviště. Byly také rozděleny na sudé a liché. To znamenalo, že liché obrazy se odhrávaly na scéně v úsporných kulisách, které sami aktéři vyrobili, sudé pak na předscénách většinou pouze v podání Voskovce a Wericha. Scéna zatím byla přestavována pro další obraz. Hra byla v podstatě parodií na dobovou situaci v českém umění, zejména v literatuře 14,,A parodovala též mnoho různých situací i prostředí, čítající parodie národnostní: například obraz sedmý Paříž, rozhovor Margot a Gastona na typicky francouzské téma peníze a věrnost v lásce, parodovala též literární i divadelní formy: dialog ve stylu přehnaného ibsenovského dramatu, nebo opery, až parodií sama na sebe, tedy velkolepé, rozsáhlé revue jako takové, jak naznačuje už její název revue z kapsičky u vesty. 15 Nejvíce brojila proti realismu, což bylo dokonce proneseno verši, ve kterých je realismus na jevišti nazván stvůrou, jež musí být odstraněna. Pravým opakem byl pak poetismus, zde uveden v závěrečné scéně jako nový, ideální literární styl. I samotné postavy se daly dělit na několik charakteristických skupin.,,byly to postavy hlavní, ty, které hlavní aktéři potkávali a v neposlední řadě ty, které hráli Voskovec s Werichem. 16 V začátcích mělo toto opatření zcela pragmatické důvody, a to sice co možná největší zjednodušení práce amatérským souborům. Postupem času, se však tato typická charakterizace postav stala jedním ze základních prvků autorské práce V+W a jedná se většinou o charakterizaci vycházející z křížení a přibližování postav s reálným základem. V neposlední řadě samozřejmě též postavy klaunské, představované ve většině případů samotnými autory. V případě Vest pocket revue byli tito klauni, nalíčeni bíle v obličejích (líčidla měl Voskovec ještě z dob svého filmování) a oblečeni ve zvláštních barvitých uniformách (které zas pocházely z garderoby Voskovcova otce, někdejšího carského koncertního mistra). 17 Hlavní inspirací pro tyto klaunské postavy jim byli filmoví komici němých grotesek a bratři Fratellini, kteří byli neodmyslitelně spjati s pařížským cirkusem 12 PELC, 1981, SCHONBERG, 1992, PELC, 1981, SCHONBERG, 1992, SCHONBERG, 1992, PELC, 1981, 28 11

12 Medrano, a jejichž vystoupení Voskovec navštěvoval během svého studijního pobytu ve Francii. Nedílnou součástí Vest pocket revue byla též hudba. Ta nebyla pro hru sice speciálně složena, ale důkladně vybrána Voskovcem, Werichem, Karlem Šromem a Voskovcovým přítelem ze studijí, nadaným hudebníkem, Josefem Kyselkou. Její reprodukci pak dostal na starost právě Kyselkův orchestr a k většině písní byly autory napsány nové, české texty. Díky nadání V+W pro používání slov jako rekvizit, které tvořily geniální dialogové celky a vůbec kombinací všech komických prvků hry, spojených jednoduchou kostrou příběhu, slavila hra úspěchy nejprve u studentského publika, nejvíce zapojeného do dění (to jest odmítání starých konvenčních hodnot a naopak adorace nového, svobodného umění i rytmu života), a posléze i u publika staršího. K úspěchům Vespoketky vedlo také to, že nepředkládala divákům ten či onen hotový politický, umělecký nebo filozofický názor, ani to nebo ono hotové stanovisko, nepoučovala je. Dělala něco významějšího: vedla je k nepokroucenému logickému myšlení 18 A právě tyto úspěchy Vest pocket revue nakonec daly vzniknout Osvobozenému divadlu V+W, jež Honzl přijal k sobě, neboť vycítil spojení mezi mladými autory a záměry Osvobozeného divadla. Voskovec a Werich nakonec Honzla jakoby přerostli a vtiskli Osvobozenému divadlu jeho osobitou, dodnes nejlépe známou formu. 2.3 Druhá fáze: proměny formy První společná sezona ve složení Voskovec, Werich, Honzl se počala v roce 1927/1928 na půdě Umělecké besedy. Vest pocket revue tou dobou vyprodávala a těšila se čím dál tím většímu úspěchu, stejně jako další hry dvojice V+W. V rozporu s těmito úspěchy byly inscenace, které režíroval Honzl. Držel se svých strnulých pravidel snahy o čisté divadlo a aplikování vlastních teoretických postupů v divadelní praxi. 19 A ačkoliv byly hry přijímány dobře především levicovou kritikou, u diváků zdaleka takového úspěchu nedosahovaly a některé z nich se nedočkaly ani druhé reprízy. Tento nejen kvalitativní, ale i ekonomický rozpor musel nutně vést k ne zcela ideálnímu klimatu v tomto trojlístku hlavních postav divadla. Byla to právě Vest pocket revue, která držela divadlo tou dobou ekonomicky nad vodou. 18 PELC, 1981, SCHONBERG, 1992, 60 12

13 Werich s Voskovcem si samozřejmě uvědomovali, že její úspěch nemůže trvat věčně a tak začali pracovat na další hře. Premiera druhé hry, nazvané Smoking revue byla 8. května 1928 v Umělecké besedě. 20,,Tato hra ovšem nedosáhla ani polovičního úspěchu jako revue původní, ač se dočkala skoro sta repríz. 21 Bylo to pravděpodobně způsobeno i menším dílem improvizace a hudebních čísel v tomto kusu a snahou hru teoreticky podepřít. V těchto teoretických postupech reflektovali autoři nutnost apolitičnosti revue, důležitost oproštění od starého typu musichallů i oproštění od klasických divadelních forem a naopak nutnost postavit hru na absolutním humoru (jejich specifickou terminologií na tak zvané hlíně ) a též na moderní hudbě. Především na rytmech foxtrotu. Hra byla složena z šestnácti obrazů a celá protknutá hovadnem. Hovadno v podání V+W znázoňovalo jakousi hranici toho, kde končí krásno a začíná nekonečná blbost. Příkladnou ukázkou této hovadnosti bylo ve hře použití první písně speciálně složené pro účely divadelního kusu z pera Voskovce a Wericha. Šlo, o píseň Adelaida, která vypráví o dobrodružství tajemných dálek jako je Jižní Kříž, Jižní Nový Wells a také australské město Adelaide.,,Dvojznačnost textu, však poukazuje na možnost, že Adelaida v tomto případě nepředstavuje dobrodružství města za oceánem, ale naopak se jedná o smutnou, opuštěnou dívku. Tento rozpor, jež v celém textu není nikde jednoznačně vysvětlen, právě dodává písni na kráse i hovadnosti zároveň. 22 Balancování na hraně krásy a hovadnosti je také jedním z cílů a hlavních pilířů celé Smoking revue. Stejně jako toto balancování působil i rozpor tzv. bacích scén. Tento prvek, vycházející z grotesky, a většinou plný nadpřirozených, pohádkových postav, měl v divákovi vyvolat veselé a tísnivé pocity zároveň a stal se též nedílnou součástí charakteru her V+W. V období působení souboru na scéně Umělecké besedy se divadlo muselo vyrovnat s řadou potíží. Především to pak byla nedostatečnost vybavení a také nutnost dělit se o prostor s dalšími divadelními skupinami, která rozhodla o nutnosti změny působiště. Divadlo se tedy posunulo do centra Prahy, divadélka Adria na Václavském náměstí. Tento prostor zajistil ekonomický ředitel a investor Josef Háša. Od této doby se také poloprofesionální soubor mění v profesionální podnik, což bylo též jedním z důvodů pro přesun. Změna působiště si vynutila i ekonomické změny. Počet představení se zvýšil a ta se začala konat sedm dní v týdnu.,,v neděli pak dokonce dvakrát nejen 20 PELC, 1981, SCHONBERG, 1992, SCHONBERG, 1992, 74 13

14 večer, ale i odpoledne. 23 Znovu též byla obnovena úspěšná Vest pocket revue a obě hry byly po nějakou dobu uváděny současně. Honzl v této době uvedl hry Nemocná dívka, Orfeus a Nezvalovu Depeši na kolečkách, pro níž scénickou úpravu provedli Štýrský a Toyen. Tyto hry se opět nedočkaly valného úspěchu, což mělo opět negativní vliv na ekonomickou situaci divadla. Publikum Adrie mělo rozdílné nároky než to, které navštěvovalo Uměleckou besedu. Produkce Honzlova byla se svou tuhou statičností jaksi v rozporu s revualními hrami Voskovce a Wericha a nebavila publikum, které právě v prostoru pražského centra v divadlech vyhledávalo předeším zábavu. Uvádění osvědčené Vest pocket revue a novější Smoking revue bylo sice stále poměrně úspěšné, ale pořád spojované s původní scénou Umělecké besedy a bylo stále jasnější, že publikum očekává hry nové. V+W tentokrát repsektovali pravidlo, že když se dělá dvaktrát totéž, není to totéž, opustili revui a zkusili tradiční stuační veselohru 24 Narychlo tak byla zadaptována Nestroyova hra Einen jux will er sich machen, tedy si pořádně zařádit. Hra byla volně přeložena do češtiny a upravena na míru pro V+W. Jednalo se o příběh dvou kupeckých příručí, pana Leopolda a pana Maxmiliána ( v originále Weinberl a Christopherd), kteří se rozhodnnou za zády svého šéfa zavřít krám a zaflámovat si 25,,Reakce kritiky byly vesměs kladné, ale publikum ani tato dramatizace nezaujala, protože ač měla svůj půvab, publikum od Osvobozeného divadla stále čekalo hry nové a původní. 26 Po necelých padesáti reprízách ji nahradily hned dva nové kusy. Jednalo se o hry Král Ubu Alfréda Jarryho a Gorila ex machina čili Leon Clifton čili Tajemství Cliftonova kladívka. Obě tyto hry byly důležitými mezníky v tvorbě Osvobozeného divadla. Král Ubu sklidil velký úspěch u kritiky a stal se zároveň první hrou, na které se podíleli všichni hlavní členové. Gorila ex machina pak byla prvním pokusem o napsání jiného druhu hry než byla revue, nebo adaptaci z cizího autorského pera. Gorila ex machina navazovala na tak zvané Cliftonky sešitové romány s detektivními příběhy. Není to parodie, nýbrž detektivka podle všech pravidel. 27 Pohybovala se na pomezí drobného parodizování těchto detektivek a detektivního příběhu jako takového, to vše s divadelními prvky. Gorila samotná se pak do hry pravděpodobně dostala jako odkaz na pouťové atrakce a varietního představení, jichž byli muži-zířata často součástí. A byla další ukázkou Voskovcovcova a Werichova 23 SCHONBERG, 1992, PELC, 1981, PELC, 1981, PELC, 1981, VOSKOVEC/ WERICH, 1967,

15 oblíbeného krásna hovadna. Hra měla především usnadnit finanční situaci divadla, v době kdy Honzlova dramata stále neměla u diváků úspěch. Ani tento pokus, se však zcela nezdařil. Ono, v této hře zcela cílené, hovadno, předběhlo svou dobu. Pro diváky na pomezí roku 1928 to bylo ještě příliš. Gorila ex machina se dočkala úspěchu až při svém druhém uvedení na přelomu sezon 1930/1931. Na konci roku 1928 se konalo ještě silvestrovské představení Bydlí tu pan Bulánek?, jež bylo vlastně kompilací výňatků z her předešlých. 28 Hned na začátku ledna dalšího roku se pak konaly dvě další preimery. Jednalo se o Honzlovu adaptaci Luncovy hry Mimo zákon a dalšího kusu Voskovce a Wericha Kostky jsou vrženy. Honzl sklidil nečekaný úspěch. Hra se stala světovou premierou Luncovy práce a jedním z vrcholů Honzlova souboru. Totéž se ovšem nedalo říci o revue Kostky jsou vrženy. Vše ve hře nasvědčovalo tomu, že autorská dvojice se rozhodla navrátit k již dříve oblíbeným principům. Hra však nebyla dostatečně originální a to nejen v rámci tvorby V+W, ale některé její složky byly už podobným způsobem uvedeny na scénách jiných pražských divadel. Ze hry byl ovšem vyzdvižen posun v práci se souborem a technika práce vůbec a to napříč celým kritickým spektrem. Ke zlepšení ekonomických podmínek v divadle ani tato premiera nevedla. Bylo tedy nutno začít psát další text a připravovat hru novou. Tou se stala Premiera Skafandr. Napsání tohoto kusu opět udávalo nový směr v tvorbě V+W. Nejednalo se už o revue, jak tomu bylo v pracech předešlých, naopak v tomto případě už šlo spíše o skutečnou divadelní hru. Oproti náhodně poskládaným Kostkám představovala druhý extrém, pokus o přesně zkombinovanou situační veselohru o třech aktech 29 Osnovou pro tuto hru byla v podstatě fraška na poslední kostýmní zkoušku před velkou premierou, jež je neustále komplikována vnějšími okolnostmi. Ač se nejednalo o kus, který by byl nějak literárně na výši, ba naopak Premiera Skafandr patřila mezi slabší práce V+W, byla diváky vcelku dobře přijata. Ač byla Premiera Skafandr, typická hra tvůrčí krize, dala do budoucnosti Osvobozeného divadla přece jen jeden důležitý vklad, který předznamenal obrat v tvůrčí činnosti V+W. Poprvé tu přizvali ke spolupráci hudebního skladatele Jaroslava Ježka (nar. 1906) a objevili v něm dokonale shodnou tvůrčí osobnost, s níž pak nerozlučně svázali celou svou další divadelní práci SCHONBERG, 1992, PELC, 1981, PELC, 1981, 58 15

16 Honzl uvedl v této sezoně ještě dvě jednoaktové hry, které sice sklidily úspěch u kritiky, ale ani s poměrně oblíbenou Premierou Skafandr nedokázaly divadlo vyvést z ekonomických potíží. Nahromaděné dluhy nakonec vedly k, v této době, poměrně neobvyklému rozhodnutí, vyrazit na divadelní turné, jehož základem byla úspěšná Vest pocket revue. Turné skutečně splnilo svou úlohu a soubor se do Prahy vrátil schopen zaplatit všechny dluhy a začít další sezonu s čistým štítem. Všechny tyto ekonomické nezdary a zkušenosti vedly k novým opatřením. Nutnost zvýšení pokladního obratu i zlepšení technických podmínek nakonec rozhodla o dalším přesunu Osvobozeného divadla. 2.4 Nový prostor a nové formy v divadle U Nováků Na konci sezony 1928/1929 se Werich s Voskovcem též dozvěděli o odchodu Jindřicha Honzla. 31 Ten dostal na novou sezonu angažmá v Brně a oznámil tak, že z Osvobozeného divadla potřebuje odejít s okamžitou platností. Pro divadlo to byla informace spíše pozitivní. Ač byl Honzl konsesionářem, což znamenalo jistá další nejen finanční opatření, znamenal jeho obchod též oproštění od potřeby podporovat jeho nákladné, ale nevýdělečné produkce. Na samotnou tvorbu V+W měl Honzl minimální vliv a divadlo se také konečně odprostilo od dvojjakého zaměření scény a soubor se konečně mohl plně věnovat té formě, ve které spočívala práce Voskovce a Wericha, již bez Honzlova vlivu. A v neposlední řadě bylo odstraněno i napětí, které ve vedení tou dobou vzniklo. Ještě před začátkem nové sezony Voskovec s Werichem odjeli z Československa na cesty po Evropě. Nejdůležitější zastávkou pak byla Paříž. Tam se setkali nejen s vynikajícím jazzovým hudebníkem Tedem Louisem, ale především navštívili pařížské divadlo Moulin Rouge. Zde shlédli novou černošskou revue Balckbirds. Tento silný zážitek měl pak ještě po dlouhou dobu vliv na jejich práci. Po jejich návratu do Prahy bylo ještě nutno dořešit nový prostor pro soubor Osvobozeného divadla. To se opět podařilo Josefu Hášovi, který se dohodl o pronájmu divadelních prostor v novém obchodním paláci U Nováků na Vodičkově ulici. 32 A tak se další sezona počala nejen v nové formě, ale i prostoru. První věcí, která musela být vyřešena, byla otázka koncese, dříve psaná na Honzla. Toto vyřizování s sebou přineslo určité potíže spojené s jejím získáním. To se nakonec, 31 OBST/SCHERL, 1962, SCHONBERG, 1992, 98 16

17 po zásahu ministra kultury Čermáka podařilo a koncese byla tentokrát napsána na Voskovce. Dalším úkolem bylo dostat divadlo na vyšší profesionální úroveň. V původním prostoru malé Adrie se na snahy souboru dalo nahlížet stále jako na snahy menšího studentského divadla, což se s přesunem do divadla U Nováků změnilo. Osvobozené divadlo se nutně muselo stát zcela profesionálním divadlem a to nejen kvůli odborné, kritické vrstvě, ale stejně tak obecenstvo se opět proměnilo a očekávalo od souboru více než dříve. Jak Voskovec a Werich, tak i ekonomický ředitel Háša si toho byli pochopitelně vědomi. Reakcí na tyto potřeby byla jednak první reklamní kampaň za celou dobu působení scény jednalo se o projekt vydávání časopisu Vest pocket revue, ne náhodou pod tímto názvem, který však netrval příliš dlouho. Dále pak byl obměněn herecký soubor, například přijetím Jindřicha Plachty a především smlouvou s Ferencem Futuristou, o kterém V+W doufali, že svým zavedeným jménem přiláká více diváků. Voskovec a Werich také začali připravovat novou hru. Jednalo se o hru Líčení se odročuje, napínavou komedii s detektivní zápletkou. A právě zde si Futurista zahrál svůj první, menší part, připsaný, na míru pro něj, do třetího jednání. Hra byla opět vzdálena původním Werichovým a Voskovcovým divadelním snahám. Nejednalo se už ani revue ani o frašku, pokoušeli se zde o skutečný komediální, detektivní příběh. Kritika hru přijala vcelku laskavě, avšak u publika ani tentokrát nemohla přílišně uspět a nepřežila při 37 reprízách ani dva měsíce. 33 V+W se ve hře pokusili skloubit tři odlišné styly komiky: suchý, rozpačitý, poněkud melancholický humor Jindřicha Plachty, vysokého, vyzáblého a tichého komika, který se zdál být stále v nesnázích, bláznivou komiku Ference Futuristy zvyklou na kabarety a bulvární varieté, a konečně vlastní styl. Zatímco se snažili sloučit tři odlišné styly ačkoliv prvním a třetím jednání poněkud na úkor své vlastní komiky nedařilo se jim z nich vytvořit skutečně kompaktní celek. 34 Závěrečné třetí jednání se pak mění na frašku, ve které se všechny tři styly uplatňují vedle sebe. Zároveň bylo toto jednání inspirováno americkým melodramatem The Trial of Mary Duncan, jehož česká premiera se odehrála na konci předešlé sezony ve Vinohradském divadle. Osvobozené divadlo se uvedením Líčení se odročuje definitivně vzdálilo avantgardnímu hnutí. Toto a především své propuštění z divadla nesl špatně hlavně Jindřich Štýrský, který ve svém časopise uvedl několik článků slepě namířených proti 33 PELC, 1981, SCHONBERG, 1992,

18 novému Osvobozenému divadlu a osobám V+W, jako jakési osobní vyřizování účtů. Odpovědí na tuto přehnanou kritiku se jemu i jiným, jež chtěli neobjektivně zkritizovat práci V+W, stala píseň Zpytování svědomí z nové revue Fata Morgana. Nutnost napsání revue Fata Morgana opět souvisela s finančními problémy divadla. Ani Líčení se odročuje u diváků neuspělo a tak bylo třeba napsat novou hru v co nejkratším časovém intervalu. Proto V+W přijali návrh Ference Futuristy, který se nabídl, že se souborem nazkouší adaptaci nové hry, ve které sám ztvární i hlavní roli. Mezitím se Voskovec s Werichem plně soustředili na napsání jazzové revue Fata Morgana, ovlivněné již výše zmíněnou černošskou revue Blackbirds. V+W zde opět vsadili na ověřený úspěch původní Vest pocket revue a rozhodli se tak opustit pole předešlých situačních komedií, jež nedosahovaly u obecenstva valného úspěchu. Fata Morgana se tedy stala jakousi další fází v tvorbě Osvobozeného divadla. Konečně naplno využila všechny možnosti moderního, dobře vybaveného sálu U Nováků a dala tak práci Osvobozeného divadla nový rozměr. 35 Hlavními pilíři úspěchu nového představení pak měly být herecké výkony Ference Futuristy, Jindřicha Plachty a v neposlední řadě hudební doprovod skladeb Jaroslava Ježka, který svým umem také zboural pravidlo, jež V+W uváděli v revuích předešlých a to, že jedinou vhodnou hudbou pro revue ja foxtrot. Pro představení byli též najati tanečníci i jiní profesionálové, což mělo hru ozvláštnit a především opět upozornit na to, že Osvobozené divadlo již není pouze amatérským, studentským divadlem. Fata Morgana se stala v podstatě syntézou všech úspěšných prvků her předešlých, místy až parodovala dosavadní práci samotné autorské dvojice. Divadlo tak s Fatou Morganou vstoupilo do své další fáze. Soubor se zcela profesionalizoval a zároveň se navrátil ke své revuální formě. Vedení k divadlu též přistupovalo s podnikatelským záměrem, což mělo kladný ohlas především u konzervativní vrstvy kritiků. Sama Fata Morgana byla kritikou přijata velice příznivě. Jedinou kritiku zápornou hra sklidila od Julia Fučíka, což ovšem nebylo dáno jejími kvalitami, ale právě novým přístupem vedení, který nebyl levicově smýšlejícímu Fučíkovi blízký. A konečně i u publika sklidila revue kýžený úspěch a stabilizovala divadlo v otázkách ekonomických. Voskovec s Werichem se tedy pustili do přípravy nové hry Ostrov Dynamit, tu autoři sami označili jako revuální parodii o sedmnácti obrazech. A i zde se promítlo 35 PELC, 1981, 67 18

19 okouzlení z negerského show Black Birds. 36 Tato revue byla zasazena do exotického prostředí Koupili jsme tedy množství černé tělky a napsali Ostrov Dynamit, a tam jsme měli černochy domorodce, i když to byla načerněná Mottlova parta, a také černošské tanečnice, i když to byly naše načerněné girls a my jim museli připlácet, protože se hodinu po představení ještě myly. 37 Námětem pro tuto revue se stal jeden z prvních amerických, zvukových filmů, Bílé stíny na Jižních mořích. Dále pak opět obsahovala prvky grotesek, v tomto případě šlo o grotesky v podání Laurela a Hardyho a jejich slavné tak zvané demoliční scénky. Nespornou podobnost hra také vykazuje s Čapkovým románem Továrna na Absolutno. Ostrov Dynamit byl též první hrou, kde získaly na komičnosti i ženské postavy a všeobecně se s odchodem Ference Futuristy ve hře více rozložily komické role. Tento krok byl přivítán především kritikou, jež si často stěžovala na nevyváženost výkonů Voskovce a Wericha a ostatních členů souboru. Po minulém úspěchu bylo též logickým krokem opřít se opět o revuální formu, výstupy V+W a hudbu složenou opět Jaroslavem Ježkem a částečně převzatou, většinou v jazzovém rytmu. 38 A bylo zde použito první blues napsané trojicí V+W+J Tmavomodrý svět, odhalující vnitřní pocity právě Ježka, který pomalu přicházel o zrak. Vnější okolnosti též vedly k tomu, že se v této hře poprvé začaly objevovat prvky satiry, oproti hrám předešlým, jež se snažily být skutečnou čistou komikou pro diváka. Tyto satirické motivy se objevovaly především v písních zpívaných v předscénách, ale zatím se jednalo jen o drobné náznaky. Ostrov Dynamit byl úspěšný jak u kritiky, tak u diváků a ještě před koncem sezony celý soubor odjel na turné s repertoárem právě Ostrova Dynamit a Fatou Morganou. Pro turné byla též zvláště napsána Varieté Revui, která se dočkala 49 repríz. V době nepřítomnosti souboru hostilo Osvobozené divadlo brněnskou a olomouckou operetu, což byl opět nápad ekonomického ředitele Háši pro zlepšení finanční situace divadla. Tento úkol hostování a turné nepochybně splnilo. 39 Po návratu z turné se Voskovec s Werichem pustili do již přislíbené spolupráce na filmu Paramount on Parade, který byl snahou, americké producentské společnosti Paramount, zaplnit evropský trh. Voskovcovi s Werichem bylo dovoleno přepracovat scénář pro účely Československa. Výsledkem účinkování v tomto filmu, po boku 36 PELC, 1981, WERICH, 1995, SCHONBERG, 1992, SCHONBERG,1992,

20 hollywoodských hvězd, byl veliký úspěch a V+W se rozhodli, že by bylo záhodno pustit se do filmové tvorby vlastní. Následujícího léta tedy vznikl film Pudr a benzín. 40 Ale než vůbec započaly přípravy na filmovou tvorbu, pokračovala práce v divadle. V+W začali psát novou hru, kterou také přes léto dokončili a hned první den nové sezony se konala premiera Severu proti Jihu, s podtitulem válečná revue. Velkou dávkou inspirace pro tento kus byly knihy Julese Verna i dobrodružné románky tak zvané Bufalobillky a poprvé bylo též v zápletce užito historické události. Jednalo se menší, ale důležitý incident z konce války severu proti jihu. Tato hra také obsahovala veškeré prvky hovadna a stala se asi nejhovadnější hrou vůbec. Množstvím tanců a zpěvů také hraničila spíše s operetou. Její premiera tedy proběhla 1. září U kritiky i diváků byla přijata více než dobře, ale pro Voskovce s Werichem bylo čím dál tím těžší zcela se oprostit náznaků politické satiry, kterou sami zavrhovali, ale která na počátku ekonomické krize třicátých let pořád více prostupovala společností. Další premierou sezony 1930/1931 se 13. ledna stala revue Don Juan & Comp. Jednalo se o hru o sedmi obrazech a její inspirací byl slavný příběh Don Juana. V podání V+W, však nešlo o klasické dojuanství. Příběh se naopak odehrával v době, kdy byl Don Juan ještě nesmělým mladíčkem, který byl neustále popichován svým sluhou, aby se více zabýval ženami a své nesmělosti se zbavoval. Sledujeme tak přerod jinocha, pohybujícího se mezi kulisami v růžovém oparu těžkých vín a s jakousi panoptikální strnulostí, v muže, jemuž patří jen meč. 41,,Celá hra pak končila ve chvíli, kdy se z upejpavého mladíka stal skutečný světák a Don Juan v pravém slova smyslu. Tato revue nedosáhla takového úspěchu jako revue předešlá. Kritikou byla přijata poměrně dobře, ale někteří kritici k ní přesto měli výtky. 42 Tou nejčastější pak bylo, že se V+W opakují. Divácky se hra stala průměrnou, ač se dočkala 115ti repríz. Následovalo tedy nové nastudování hry Gorila ex machina. Její opětovnou premieru zrežíroval Jindřich Honzl, jež se po rezignaci na funkci v brněnském divadle vrátil do divadla Osvobozeného. Jeho návrat byl nejen vítaný, ale i potřebný pro chod divadla, neboť Voskovec s Werichem tou dobou pracovali i na jiných projektech jako bylo nátáčení desky, rozhasová vysílání či příprava filmové společnosti VAW, jež měla produkovat jejich filmovou činnost (to se ovšem nestalo a jediným vyprodukovaným filmem společnosti VAW zůstal Pudr a benzín). 40 KÁRNÍK, 2002, PELC, 1981, SCHONBERG, 1992,

21 Po skončení práce na natáčení filmu Pudr a benzín se Osvobozené divadlo otevřelo v říjnu roku 1932 s premierou nové hry Golem. Jednalo se o romantickou revue z prostředí dvora Rudolfa II. a svou kvalitou daleko předčila hry předešlé. Její téma bylo pravděpodobně vybráno pro Voskovcovu a Werichovu lásku k mýtům, legendám a v neposlední řadě k Praze a inspirována zřemě byla i několika soudobě vyšlými romány a filmy s touto tématikou. Golem se také stal přelomem v tvorbě V+W. Ani zde už se dvojice neubránila některým politickým narážkám, ale v případě Golema se naposledy jednalo o hru postavenou na své hovadnosti, která zde dosahuje vrcholu a též postavené na bezpředmětné komice. Revue svou lehkostí a propracovaností uspěla nejen u kritiky, ale především u diváků. Osvobozené divadlo se tedy touto hrou rozloučilo s politicky neangažovanou komikou a vzhledem k měnícím se okolnostem ve společnosti a prostředí se pomalu začalo ubírat nový směrem k politické satiře. Poslední tři zmíněné hry tedy Sever proti Jihu, Don Juan & comp. a Golem také definitivně ukončily výrazové hledání a zahájily etapu zralé tvorby V+W Politická satira v Osvobozeném divadle Počátky politické satiry v Osvobozeném divadle a názorový zvrat V+W se pojí s koncem roku Voskovec i Werich vzpomínají dokonce přesně na dobu, kdy u nich k osudové změně názoru došlo: bylo to v listopadu 1931, v den, kdy se v novinách objevila zpráva o ozbrojené zákroku proti frývaldovským dělníkům, kteří vyhlásili celookresní generální stávku a pořádali protestní demonstraci. 44,,Při pokojné dělnické demonstraci kvůli nezaměstanosti, došlo totiž ke střetu demonstrujících dělníků a místního četnického sboru. 45 Ten se, zřejmě vinou zmatku a špatných rozkazů, jal střílet do neozbrojených občanů, z nichž někteří útok nepřežili. 46 V této době si Werich s Voskovcem plně uvědomili, že se již dál nemohou věnovat svému bezpředmětnému humoru, ale naopak je třeba zaujmout jasný postoj a bojovat proti špatné demokracii. V tomto zápalu hněvu a všeobecné přetvářky tedy vznikla první otevřená politická satira Osvobozeného divadla hra Caesar. Při vykreslování paralel mezi minulostí a součaností sdílejí V+W Shawovu skepsi vůči možnosti pokroku, jedná-li se o vývoj lidského druhu. 47 Hru potom koncipovali jako antickou ferii s jedenácti obrazy, 43 PELC, 1981, PELC, 1981, KÁRNÍK, 2008, PELC, 1981, SCHONBERG, 1992,

22 která byla především reakcí na soudobé evropské a světové dění. Politické kruhy samozřejmě ke hře přistupovaly nelibě, ale vnější okolnosti jim nedovolily hru nijak otevřeně zavrhovat. O hudbu se i v tomto případě postaral Jaroslav Ježek a složil pro hru i důležitou rumbu pro číslo Evropa volá. K tradičním zpěvům a tancím, přibyla v Ceasarovi ještě dvě čísla kouzelnická. Tato hra sklidila u diváků nebývalý úspěch. Bylo odehráno 191 repríz a stala se tak, hned po Vest pocket revue, druhou nejúspěšnější hrou Osvobozeného divadla a dokonce se dočkala i svého nastudování ve vídeňském divadle. Popularita V+W neustále rostla. V lednu 1931 začali vysílat měsíční rozhlasový program s názvem Zvukový měsíčník, charakterizovaný jako skeč se zpěvy a tanci. 48 Přidávaly se i nabídky na reklamy pro nejrůznější výrobky, a tak se Osvobozené divadlo, narozdíl od ostatních pražských divadel a od svých počátků, začalo dostávat na ekonomickou výši. Léto 1932 pak strávili natáčením filmu Peníze nebo život. Tento film byl úspěšnější a jistě propracovanější než původní Pudr a benzín. Po skončení natáčení pak V+W dokončili novou hru. Sezona 1932/1933 tak začala 23. září s hrou Robin Zbojník. Ta byla tentokrát pojata jako pohádka o deseti obrazech a odehrávala se, jak už název napovídá, v prostředí středověké Anglie. I zde kořeny inspirace zřejmě sahají k němé grotesce o Robinu Hoodovi. 49 Hra nedosáhla zdaleka takového úspěchu jako Caesar. Krátce řečeno, Robin Zbojník nebyl ani ryba ani rak. 50 To bylo dáno nepříliš vhodným spojením pohádkové formy a reakcí na soudobé dění. Právě tento nevelký úspěch nakonec vedl k obnovení Caesara a hledání materiálu pro další hru. Touto hrou se nakonec stal Svět za mřížemi, na kterém spolupracoval i Adolf Hoffmeister. Z jeho hlavy též vyšel nápad zasadit hru do prostředí Spojených států v době prohibice. Její forma byla oproti předchozím zcela odlišná. V tomto případě šlo totiž o klasickou tříaktovou hru s jasnou dějovou strukturou, bez revuálních výstupů a pouze s jednou předscénou Voskovce a Wericha. Satira zde byla ponejvíce zamířena na kritické sociální podmínky doby hospodářské krize. Svět za mřížemi je hra o morálním úpadku prosakujícím všechny vrstvy společnosti. 51 Hudbu i tentokrát složil Ježek a s vyjímkou písně Život je jen náhoda, která už zazněla ve filmu Peníze nebo život, 48 SCHONBERG, 1992, LANCELYN, SCHONBERG, 1992, SCHONBERG, 1992,

23 byla složena speciálně pro hru. Svět za mřížemi má mezi hrami Osvobozeného divadla ještě jedno prvenství osobně se na ni přišel podívat sám prezident T. G. Masaryk. Hra však, i přes velký ohlas diváků na premieře, neuspěla a po necelé stovce repríz byla stažena. Události ve světě šly ovšem kupředu tak rychle, že autorům vnutily přesnou orientaci vlastně už během provozování Světa za mřížemi. 52 V létě roku 1933, vznikla hra Osel a stín a v říjnu téhož roku zahájila další sezonu Osvobozeného divadla. Inspirací pro tento kus se tentokrát stala anekdota od starořeckého satirika Lukania. Základní zápletkou je zde spor o oslu a jeho stínu oslař totiž žádá po nájemníkovi za stín příplatek neboť je také jeho majetkem. Na této osnově postavili široce rozvedené podobenství o motivech a silách, které vedou k civilizačním problémům, a o konkrétní sociálně politické krizi Evropy roku Nejsilnější částí hry je pak satira na soudobou německou situaci od zapálení Říšského sněmu a následného převzetí moci Hitlerem. Oproti předešlému Světu za mřížemi se zde V+W opět vrátili k původní revue. Revue byla plná kontrastů na život v tehdejší Evropě čemuž se přizpůsobil i Jaroslav Ježek, který dal tentokrát opět prostor různým jazzovým formám. Osel a stín se stal první hrou Osvobozeného divadla, která vyvolala skutečný konflikt. Německý velvyslanec si na hru dokonce oficiálně stěžoval a požadoval její stažení. K tomu však i zásluhou kladného posouzení hry Edvardem Benešem nedošlo. Hra se dočkala úspěchu i v zahraničí a vyšly o ní recenze v rakouských i francouzských listech. To bylo paradoxně zásluhou i samotného říšského velvyslanectví v Praze, jež neustále vydávalo protesty proti urážlivé revue a donutila V+W k jistým cenzurním úpravám. Hra byla, ač stále vyprodaná, nakonec stažena po 187 reprízách a letním turné a Voskovec s Werichem ji nahradili novým představením Slaměný klobouk. Slaměný klobouk byl adaptací, nikoliv autorskou hrou a V+W se pro ni rozhodli jako pro jakýsi experiment a odskok od několika předešlých tendenčních komedií. Hra byla zpracována jako osmiobrazový vaudeville, což bylo uvedeno i jejím podtitulu. Veškeré politické narážky byly obsaženy pouze v předposledním obraze, tedy v jedné ze dvou forbín, jež hra obsahovala.,,opět se jednalo většinou o narážky na poměry v Německu, a vzhledem k tomu, že děj byl zasazen do doby kolem roku 1900 V+W zde prokázali své umění navázat na historické paralely. 54 Kritika přijala představení poměrně kladně, 52 PELC, 1981, PELC, 1982, SCHONBERG, 1992,

24 ač nikomu nebylo zcela jasné proč Voskovec a Werich sáhli právě po tomto kusu a po fenomenálním úspěchu Osla a stínu nezvolil raději materiál z vlastního pera. Publikum bylo představením poměrně zklamáno, a tak se hra nedočkala ani devadesáti repríz. Ještě před koncem sezony 1933/1934 odjel soubor na turné. Po návratu z něj se Voskovec s Werichem a Ježkem věnovali natáčení dvou dalších filmů U nás v Kocourkově a Hej rup!. V prvním filmu účinkoval pouze Werich. V Hej rup! si už znovu zahráli s Voskovcem společně. V titulní písni zaznívalo ústřední téma filmu hluboká, ikdyž poněkud utopická víra V+W, že spoluprací všech pracujících všech společenských vrstev se dá krize překonat. Píseň se stala symbolem odporu mladých lidí proti vykořisťování a nezaměstnanosti. Ze všech Voskovcových a Werichových filmů byl Hej rup! umělecky a finančně nejúspěšnější. 55 Další sezona Osvobozeného divadla, tedy sezona 1934/1935, začala, kvůli natáčení filmů se zpožděním, až koncem října. Situace v Československu se nezlepšovala, ba naopak, stále více se k nám blížila německá hrozba a Voskovec s Werichem opět pocítili potřebu zareagovat na soudobé dění. Další sezona tedy začala uvedením hry Kat a blázen. Byla přímým vypovězením boje domácímu fašismu a V+W v ní také dovedli do nejvypjatější polohy sžíravého posměšku svůj odpor k frázím, pojmům s falešnými obsahy a byzantinismu, na němž pravice, která dobře znala mentalitu i životní styl svých vrstev, záměrně stavěla. 56 Děj této hry byl zasazen do imaginárního Mexika, v blíže neurčeném časovém období. Její satirické analogie byly tentokrát namířeny především proti domácí politice. A narážela například i na choulostivé téma falešných hrdinů, jakých se v tehdejším nepříznivém klimatu rodilo mnoho. Kritice samozřejmě nemohl ujít ani německý nacismus, což nejlépe dokládá text titulní písně Kat a blázen, ve které se zpívá, že spojením osobností kata, krále a blázna vylíhnul se nový tvor, blázen diktátor. Touto hrou byli V+W okamžitě zaškatulkováni jako levicoví sympatizanti, což se odrazilo i na kritice levice hru chválila, pravice naopak naprosto odsoudila. Již v druhém týdnu svého uvádění hra rozvířila nejen politické problémy. První stížnost podalo mexické velvyslanectví a z hry muselo být zcela stažen název Mexiko. Daleko větším problémem se však stala výtržnost vyvolaná fašistickou skupinou studentů, jež přišli přímo na představení. Tyto výtržnosti se bohužel staly obvyklou součástí představení a projevily se hlavně na ekonomické stránce divadla. Původní plán o sehrání hry jednorázově se protáhl na 108 repríz. 55 SCHONBERG, 1992, PELC, 1982,

25 Vzrušená atmosféra, která Osvobozené divadlo obklopila, a jeho exponované postavení v táboře kulturní levice, v němž představovalo vedle nově založeného E. F. Burianova D 34 umělecky bezesporu nejprůkaznější soubor, nutila V+W, aby i ve zbývající polovině sezony především obrazně okomentovali aktuální události a odpovídali na politické invektivy stavěla. 57 Voskovec s Werichem tedy u příležitosti oslav konce roku, připravili silvestrovské pásmo. Toto pásmo pak s několika drobnými úpravami uváděli jako revue aktualit pod názvem Vždy s úměvem. Nebyla to revue s celistvým příběhem, ale jednalo se o patnáct obrazů, námětově rozdílných a celek byl zarámován pouze počátečním výstupem v nebi, kam Voskovec s Werichem přicházejí, aby se starých klasiků zeptali jak mají psát beztrestnou satiru. S těmi pak srovnávají svoje problémy a tím vlastně glosují aktuální dění. Závěr celé revue pak tvoří optimistický výstup s písní Na shledanou v lepších časech. Revue Vždy s úsměvem se stala další, silně satirickou hrou Voskovce a Wericha a v níž se opět přiklonili spíše k levicové, než pravicové politice. V tísnivé atmosféře jara 1935 se v Československu schylovalo k posledním svobodným volbám. Jak si situace žádala, a jak od nich bylo očekáváno, začali V+W sestavovat novou revue. Materiálem pro ni se jim stalo právě toto volební ovzduší. Panoptikum se stalo ve skrze volební hrou, tentokrát už zcela nepokrytě útočící na fašismus, jednání Hitlerova Německa i domácí pseudodemokracii. Panoptikum byla revue o šestnácti obrazech, postupujících od pravěku až po současnost. Jiří Voskovec Vaksman, majitel a koncesionář divadla voskových figurín, se P.T. návštěvníkům prezentuje se svým jedinečným vynálezem, loutkami, které je možné oživit, aby sehrály skutečné děje ze života svých předloh. 58.,,A tak postavy vystupující v ději přemýtají o hlavních příčinách dějinných událostí a o tom, jaké ponaučení by si z těchto událostí měl člověk brát. 59 Josef Rybák o hře napsal:,,tady se provádí velmi vážná společenská kritika, velmi očistná práce, velmi vážná obžaloba veřejného života, ale tady se již objevují také perspektivy, které člověka někam vedou, které jej uchopí a postaví před skutečná fakta. Snad v žádné revue Osvobozeného divadla nebylo proneseno tak jasné vyznání, tolik potřebné v dnešním politickém a společenském zmatku, jako právě zde. 60 Hra Panoptikum se měla stát definitivní tečkou za Osvobozeným divadlem. 57 PELC, 1982, PELC, 1981, PELC, 1981, RYBÁK, 1935, 22 25