Proces lidské komunikace

Transkript

1

2 Co je komunikace? SDÍLENÍ (z lat. communicare = činit něco společným, něco společně sdílet). Nejen sdělování obsahů, ale také společný podíl a účast na něčem. VÝMĚNA INFORMACÍ Zúžený význam sdělování obsahů, předávání zpráv. Tři obecné komunikační zákony 1. Nelze nekomunikovat i když nemluvíme, přesto komunikujeme neverbální komunikace. 2. Nelze neovlivňovat každé naše slovo i gesto ovlivní prožívání a jednání druhého. 3. Nelze nejednat neustále komunikujeme činem, každé naše chování má svůj vlastní účel.

3 Sdělující - mluvčí Obsah myšlenky, fakta, záměry, fráze Příjemce - komunikant Kanál (cesta, po níž je informace sdělována) Verbální, neverbální, ústní, písemný, telefonický, elektronický Záměr, efekt, motivace, aktuální psychosomatický stav, smysl sdělení Zpětná vazba

4 Komunikační prostředí Ovlivňuje význam, zřetelnost i zvolené formy komunikace (společenské i kulturní okolnosti, fyzikální faktory hluk apod.) Kontext komunikace (s kým, kde, kdy, o čem, jak a proč a s jakým účinkem) Vnitřní kontext všechny podněty, pocházející z minulosti i přítomnosti, které nám zprostředkovávají naše informace o světě Partner není tabula rasa, komunikace s lidmi (zná/nezná, rád/nerad) Vnější kontext Obsahové a věcné souvislosti, vnější psychologické, sociální, kulturní i přírodní okolnosti Čas a prostor Vzájemné vztahy účastníků komunikačního procesu Jejich vlastnosti, které dlouhodobě ovlivňují emoční reakce (temperament, kognitivní styl) Aktuální emocionální naladění Motivace (potřeby, zájmy, hodnoty) Věk, předchozí zážitky, zkušenost, vzdělání, inteligence, adaptabilita, odolnost ) Aktuální psychosomatický stav i dlouhodobé záměry účastníka

5 Motivy komunikace Kognitivní: Cílem je předávání poznatků na základě potřeby sdělit něco druhému, něco, co víme, co známe, co si myslíme Sdružovací: Vychází z potřeby kontaktu, sounáležitosti, potřeby někam patřit, nebýt osamělý. Obsah nebývá příliš podstatný, spíše jde o navázání kontaktů, udržování a rozvíjení vztahu Sebepotvrzovací: Cílem je potvrzení vlastní identity, obrazu sebe sama. V komunikaci jde o poznání sebe sama, vytvoření mínění o sobě. Adaptační: V komunikaci signalizujeme a potvrzujeme své role přijímání odpovídající stereotypy dané role, dáváme tím najevo přizpůsobení se okolí, integrování do společnosti. Nebo naznačujeme, že danou roli nepřijímáme nebo se nepodřídíme skupině Silová: Vychází z potřeby vzbudit pozornost, získat obdiv, respekt, moc, vyniknout, prosadit své zájmy Existencionální: Komunikace slouží k překonání pocitů nudy, marnosti pomáhá strukturovat a naplňovat čas, předcházet depresím Požitkářská: Komunikace přináší zábavu, rozptýlení, odpočinek, únik od starostí, navázání nezávazných kontaktů apod. Další: udělat někomu radost, rozptýlit podezření, odvést pozornost, mást, zahladit stopy, obvinit někoho

6 Účel komunikace Informační oznámení, sdělení, předání nebo doplnění informace Instrukční - poskytnutí návodu, vysvětlení, snaha něco naučit Přesvědčovací snaha někoho ovlivnit, získat něco Pobavení cílem je rozptýlit se, pobavit se, vyplnit čas Exhibice - upoutání pozornosti, vzbuzení zájmu, předvedení se apod.

7 Způsob komunikace Tři základní polarity způsobů komunikace Digitální nebo analogová (verbální lze zapsat x neverbální, postojem, činem) jak komunikujeme více? Komplementární nebo symetrická (vzájemné doplnění např. mluvení- naslouchání, x oba partneři se chovají stejně (oba chtějí mluvit najednou) jak vypadá zdravá komunikace? O obsazích nebo o vztazích (přenos věcných informací (fce informativní, instruktážní) x takto vidím tebe/sebe/nás dva ( za takového hlupáka mě má? Je tak namyšlený Myslí si, že musí pořád poučovat???) Komunikace synchronní Komunikace asynchronní

8 Kódování Every decoding is another incoding Kód = systém znaků a pravidel pro zprostředkování přenosu informací obsažených ve sdělení. Kódování = převedení určitého smyslu do znakových jednotek. Dekódování = zpětná interpretace smyslu a významu Jen výjimečně lze usuzovat, že příjemce rozumí všemu tak, jak to sdělující osoba myslela. Spíše je tomu tak, že příjemce má dojem, že více méně rozuměl. Nejčastější znakový systém JAZYK, nejdokonalejší dorozumívací prostředek mezi lidmi, ale nikoliv jediný Další komunikační prostředky: dopravní značky, Morseova abeceda

9 Komunikační kompetence Souhrn dispozic umožňujících jedinci v určitém prostředí komunikaci s dalšími osobami Expresivní schopnost sdělovat obsahy srozumitelně Receptivní schopnost přijímat sdělované informace a pochopit je v odpovídajícím smyslu a kontextu Kompetence ve smyslu oprávnění k poskytování informací Překážky Neúmyslné, bez záměru (nedostatečné komunikační kompetence jazyková bariéra, kulturní bariéra, jazykové vady apod.) Úmyslné (omezené oprávnění poskytovat důležité informace, momentální neochota komunikovat kvůli nezájmu, únavě, přesycení některého z účastníků)

10

11 Komunikace v situační roli Dyadická komunikace v soukromí Jednostranně řízená dyadická komunikace na veřejnosti (rozhovor, výslech) Komunikace v malé, primární skupině (rodina) Komunikace člověka na veřejném prostranství (chráněn anonymitou davu) Komunikace člověka na veřejném prostranství před zraky veřejnosti Komunikace v organizaci Komunikace při obchodování Komunikace prostřednictvím masmédia Aranžovaná komunikace Interkulturální komunikace

12 Typy komunikace Verbální x neverbální Záměrná x nezáměrná Vědomá x nevědomá Racionální x iracionální Logická x afektivní Aktivní (asertivní, manipulativní ) x pasivní (manipulativní) Interpersonální x intrapersonální Komunikace činem (smysl svému chování přičítáme my sami nebo jej přičítají jiní) generalizace důvodů Zdroj: M. Mikuláštík: Komunikační dovednosti v praxi, Praha, Grada 2003 J. Křivohlavý: Jak si navzájem lépe porozumíme, Praha, Svoboda 1988

13 Verbální komunikace -Komunikace zprostředkovaná slovy Verbální projevy mohou být: Zvukové (jazykový projev mluvený, ústní) Grafické (jazykový projev psaný nebo tištěný) Kombinované, zvukově-grafické (mluvený projev je doprovázen psaním nebo psaný projev je doprovázen zvukovým komentářem) Obsahová stránka Vzdělanost, všeobecný přehled, zájmová a hodnotová orientace mluvčího (o čem hovoří, čemu dává přednost), aktuální potřeby apod. Formální stránka Paraverbální charakteristiky související s jazykovým vyjádřením Zvukové charakteristiky hlasu ( síla a výška, intonace, barva) Množství a délka promluv Rytmus Rychlost mluvení

14 Neverbální komunikace -Komunikace zprostředkovaná nejazykovými prostředky (extralingvistické prostředky) Neverbální komunikační projevy: Mimické - výraz obličeje a jeho změny Kinezické - četnost a rozsah tělesných pohybů Gestikulační pohyby (nejčastěji rukou) vyjadřující určitý význam Posturologické poloha těla Dotykové - bezprostřední tělesné kontakty Proxemické - fyzická prostorová vzdálenost mezi lidmi Vizické zrakový kontakt, činnost očí v komunikaci Pokud jsou verbální signály v protikladu s neverbálními, jsou pro posluchače nevěrohodné. Podobně jako začnou být nevěrohodné verbální a neverbální projevy, které nejsou v souladu s komunikačním činem. Smyslem efektivní komunikace je vytvořit srozumitelný výklad a soulad mezi neverbální komunikaci, verbální komunikaci a komunikaci činem. Zdroj: V. Smékal: Pozvání do psychologie osobnosti, Brno, Barrister and Principal, 2002

15 Neverbální komunikace 1) Nátlaková a) Můj nátlak oblečením, gesty b) Nátlak druhých jak připraví prostor, jak mě časově omezí 2) Symbiotická a) Nechceme soutěžit ani demonstrovat své ego, ale chceme se naladit na druhého. 11:20

16 Verbální - 7 % Intonace 38 % Neverbální 55 % Zdroj: M. Argyle: Bodily Communication, London, Methuen 1975

17 Ochota komunikovat Extroverze x introverze

18 Znají hodně lidí Mají málo přátel, ale velice blízkých Přemýšlejí a pracují raději ve Přemýšlení a pracují raději o skupině samotě Přemýšlejí nahlas Dopředu si v duchu zkouší, co řeknou Raději mluví než poslouchají Jsou výborní posluchači Vyzařuje z nich sebedůvěra, jsou uvolnění V neznámé společnosti jsou tiší, neprojevují se Rychle a snadno se seznamují Mají málo přátel, ale velice blízkých Nejdřív konají, pak přemýšlejí Nad vším hodně přemýšlejí Okolí je snadno přečte Pro okolí jsou dlouho velkou Jdou spíše do šířky široký neznámou záběr Jdou spíše do hloubky Pobyt mezi lidmi jim dodává energii Pobyt mezi lidmi je vyčerpává, musí si dobít baterky o samotě Společné čtení novin

19 Efektivní komunikace základní podmínky Ke komunikaci musíme získat druhou stranu, tzn. přijít se zajímavým tématem. Komunikace by měla být vyvážená, tzn. nechat prostor i druhé straně se vyjádřit. Musí být vyvážen poměr mezi sdělením a nasloucháním. Naslouchání Ušima (odmalička, učíme se rozumět slyšenému slovu, porozumění více různým významům jednoho slova) Očima (vnímáme vše, co nepostihneme ušima. Jde o tzv. protipól nonverbálního vyjadřování vnímáme výraz obličeje, pohled, postoj) Srdcem (umění uvědomit si širší souvislosti, schopnost číst mezi řádky) Filtrace politické projevy 4:45

20 Efektivní komunikace Klíčem k efektivní komunikaci je naučit se komunikovat svá sdělení tak, aby měla pro příjemce informace takový význam, jaký vy chcete. Proces efektivní komunikace si vyžaduje uvážit několik klíčových, vzájemně se ovlivňujících oblastí, jako jsou vlastní názor a sdělení, komunikační kanály a mentální strategie. Fáze efektivní komunikace Rozhodnout, co chceme sdělit, tedy jaký význam má mít daná informace pro příjemce Vybrat vhodné komunikační kanály, tj. ty, na kterých příjemce přijímá Znát mentální strategie zpracování informace příjemce Znát příjemcovu mapu světa Vyslat po daných komunikačních kanálech připravené informace Pozorovat, co se děje, tj. zda vaše komunikace nachází žádoucí odezvu Pokud ne, udělat změnu v některé oblasti (komunikační kanály, vaše chápání příjemcovy mapy světa, vaše chápání mentálních strategií příjemce) a znovu pokračovat od druhého bodu.

21 Efektivní komunikace Za efektivní komunikaci je považována komunikace, při níž za vzájemného respektování partnerů dochází k účelné výměně informací mezi subjekty, které jsou schopny tyto informace věcně a správně kódovat a dekódovat a dokážou si rovněž poskytovat (a akceptovat) odpovídající zpětnou vazbu. Má-li být komunikace dostatečně efektivní, měla by umožňovat také vzájemné ovlivňování. Cílem mezilidské komunikace zpravidla není jen výměna informací sama o sobě, ale výměna informací s cílem ovlivnit další jednání a činnost partnera.

22 Bariéry efektivní komunikace Manipulace - více či méně transparentní i méně regulérní působení zaměřené nejen na vědomou a racionální mysl, ale i na další stránky lidské bytosti. Společným znakem jeho různých projevů je určitá záludnost, více méně skryté porušování přijatých zásad a pravidel. Manipulace často apelují na city, morálku, odpovědnost a další uznávané hodnoty ovšem v nepoctivém úmyslu jich zneužít v něčí prospěch. Typy manipulativního chování: diktátor, chudáček, počtář (důvody, proč něco nejde),břečťan, drsňák, obětavec, poslední spravedlivý, paternalista(sám ví, co je nejlepší pro všechny), mafián (protislužby), zneužívání moci a kritiky. Hrozba - druh manipulativního nátlaku, který má druhou stranu zastrašit a omezit prostor pro její vlastní rozhodování. Používá se, když se nedaří docílit změny jiným způsobem (či pokud minule hrozba přinesla úspěch).

23 1) Diktátor: Obvykle se odvolává na autority, k tradici či odkaz na předků. Díky vhodně voleným citacím a důkazům prosazuje vždy svou. 2) Chudáček: Zdůrazňuje své handicapy, prezentuje se jako člověk, jehož pocity méněcennosti nejsou zdaleka neoprávněné. Nepříjemné úkoly raději zapomene. Žena tohoto typu prohlašuje, že na většinu životních úkolů se svým slepičím mozkem nestačí. 3) Počtář: Rychle, snadno a úspěšně si spočítá, co je pro něj v dané situaci nejvýhodnější. 4) Břečťan: Manipuluje druhými lidmi svou předstíranou naprostou závislostí na nich. Jde o typ hypochondra-zdůrazňuje vlastní potíže. 5) Drsňák: Manipuluje hrubostí a jistotou. Lidé mu ustoupí především proto, že je jim trapné přihlížet jeho řádění. 6) Obětavec, nejhodnější a nejlaskavější: Proklamuje, že nechce nic pro sebe, jedná jen pro dobro druhých. Tento typ je poměrně často zastoupen v manipulacích v rodině. Nikdy nestaví na první místo váš názor, ale vždycky jen svůj. 7) Poslední spravedlivý: Základní formou manipulace je neustálá kontrola, kritika a vyvolávání pocitů nedostatečnosti. Považuje se za člověka bez chyb. 8) Paternalista/Táta-máma: Ty, které si vyvolil, chrání před jakýmikoliv vlivy běžného života. Sám ví, co je nejlepší, a to také udělá pro sebe i pro své blízké okolí. Že by se mohl mýlit, to nepřipustí. 9) Mafián: Jeho manipulativní východiska s jistou nadsázkou připomínají bájí o Faustovi a ďáblu nebo postavení nomenklaturních členů komunistické strany v nedávných dobách.

24 Bariéry efektivní komunikace Komunikační triky Komplikování (je to strašně komplikované), tvrzení, odbočování od tématu (od věci k osobě), kladení otázek (Kdo přišel na takovou blbost?), zneužívání paralingvistiky a extralingvistiky (síla hlasu, mimika, gesta), vyjádření typu ano, ale, odmítání rozhodnout, zneužívání rozdílného chápání stejných slov (my o voze ) Logické chyby (generalizace, nesprávný úsudek, záměna existenční a většinové situace (zločinec), zneužití statistiky, zneužívání vazeb (kdo tohle tvrdí, je blb každý slušný člověk musí.), záměrné zkreslení, větší pozitiva nebo negativa (já když jsem začínal, měl jsem ještě menší plat), nehorázná a vědomá lež ) D. Gruber: Řečnické triky. 1.vydání. Ostrava, Gruber TDP 1994.

25 Konflikt Střetnutí dvou nebo více zcela nebo do určité míry navzájem se vylučujících a protichůdných snah, sil a tendencí