Zpráva z projektu: vietnamští dělníci a dělnice v českých továrnách

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zpráva z projektu: vietnamští dělníci a dělnice v českých továrnách"

Transkript

1 2008 v Závěrečné zprávě z terénu za rok 2008 (je součástí Přílohy č. ). Zpráva z projektu: vietnamští dělníci a dělnice v českých továrnách MOTTO:...žijeme-li v této zemi, měli bychom se řídit jejími zákony, ale pracovníci se musí řídit zákony zprostředkovatelů. (respondent č. 20) [Výzkumné šetření mezi vietnamskými dělníky a dělnicemi: vývoz pracovní síly z Vietnamu, agenturní zaměstnávání vietnamských dělníků a dělnic, jejich pracovní a životní podmínky, mechanismy vykořisťování, vietnamští pracovníci a pracovnice v době ekonomické krize] Michal Krebs, Eva Pechová. La Strada ČR, o.p.s

2 1 ÚVOD OBSAH ZPRÁVY RÁMCE VIETNAMSKÁ KOMUNITA V ČR A JEJÍ PROMĚNA V ROCE 2008 (ŠÁRKA MARTÍNKOVÁ) HISTORIE SOUČASNOST TERÉN ROZHOVORY METODIKA VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ (MARIE JELÍNKOVÁ) NÁBOR V ZEMI PŮVODU AGENTURA VE VIETNAMU SLIBY VERSUS REALITA AGENTURA V ČR PLATBY AGENTUŘE OD FIRMY ZÍSKÁNÍ A ZTRÁTA PRÁCE V ČR, HLEDÁNÍ NOVÉ PRÁCE PRACOVNÍ PODMÍNKY ŽIVOTNÍ PODMÍNKY NÁVRAT DO ZEMĚ PŮVODU MECHANISMY A NÁSTROJE VYKOŘISŤOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ VIETNAMSKÁ KOMUNITA V ČR V SOUČASNOSTI NÁBOR PRACOVNÍKŮ A PRACOVNIC VE VIETNAMU A JEJICH CESTA DO ČR ZPROSTŘEDKOVATELSKÉ AGENTURY NA ÚZEMÍ ČR PRACOVNÍ, ŽIVOTNÍ A PLATOVÉ PODMÍNKY VIETNAMSKÝCH DĚLNÍKŮ A DĚLNIC MECHANISMY A NÁSTROJE VYKOŘISŤOVÁNÍ VIETNAMCŮ A VIETNAMEK V ČESKÝCH TOVÁRNÁCH SOCIÁLNÍ SLUŽBY POSKYTOVANÉ OSOBÁM Z VIETNAMSKÉ KOMUNITY ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHA: PRÁVNÍ ANALÝZA AGENTURNÍHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ NA PODKLADĚ VÝSLEDKŮ TERÉNNÍCH ROZHOVORŮ (PAVLA BURDOVÁ HRADEČNÁ, PAVLA ROZUMKOVÁ)

3 1 Úvod Závěrečná zpráva z projektu (dále jen zpráva) je součástí projektu Pomoc a podpora osobám obchodovaným a vykořisťovaným na trhu práce, který je financován z dotačního programu Ministerstva vnitra České republiky Prevence obchodování s lidmi a pomoc obětem, dále je financován nadacemi Open Society Institute a Trust for Civil Society in Central and Eastern Europe. Projekt byl realizován organizací La Strada Česká republika, o.p.s. (dále jen La Strada ČR) v období leden - prosinec Projekt organizace La Strada ČR zaměřený na vietnamskou komunitu přímo navazuje na předchozí činnost organizace. La Strada ČR poskytuje dlouhodobě sociální služby vietnamské klientele a v roce 2007 realizovala projekt, jehož cílem bylo rozšiřování možnosti identifikace obchodovaných osob ve vietnamské komunitě a prevence obchodu s lidmi a vykořisťování ve vietnamské komunitě v ČR. Součástí projektu bylo i hledání dalších cest modifikace sociálních služeb vzhledem ke specifickým potřebám vietnamské klientely. Na závěr projektu vydala organizace La Strada ČR zprávu Migrace z Vietnamu do České republiky v kontextu problematiky obchodu s lidmi a vykořisťování, ve které se jako jedno ze závěrečných doporučení objevila výzva k monitorování a ke kontrole zprostředkovatelských agentur zaměřených na vietnamské dělníky a dělnice přijíždějící do českých továren. Chování agentur se již v rámci projektu v roce 2007 jevilo často jako neseriózní. V závěru zprávy bylo také doporučeno zaměřit se v dalších projektech na životní a pracovní podmínky vietnamských migrantů a migrantek v českých továrnách, které doposud zůstávaly nepopsány. V rámci práce v terénu organizace La Strada ČR zrealizovala v průběhu roku 2008 další terénní šetření a na základě polostrukturovaných rozhovorů s vietnamskými dělníky a dělnicemi v této zprávě popisuje životní a pracovní podmínky těchto osob a chování agentur, které vietnamským migrantům a migrantkám práci v ČR zprostředkovaly. Hlavním cílem šetření bylo ověřit některé předpoklady o vykořisťování ve vietnamské komunitě v ČR, které vycházely z předchozího projektu, a identifikovat některé slabiny celého systému agenturního zaměstnávání. Základní hypotézy k prověření se týkají: zadluženosti a neinformovanosti osob migrujících do ČR z Vietnamu, podvodného jednání agentur na území Vietnamu, nezákonného chování českých agentur vůči těmto osobám, jejich špatných pracovních a životních podmínek a diskriminace na území ČR a jejich vykořisťování agenturami a firmami. Text by také měl posloužit ke zlepšení poskytování sociálních služeb vietnamským migrantům a migrantkám, kteří jsou ohroženi obchodem s lidmi. 1.1 Obsah zprávy V první části textu zpráva popisuje fungování vietnamské komunity a její proměnu v průběhu roku 2008, která je vázaná zejména na příliv nových vietnamských migrantů a migrantek do ČR za účelem práce v továrnách. Hlavní část textu je následně věnována rozboru rozhovorů s vietnamskými dělníky a dělnicemi. Interview byla zaměřena zejména na jejich motivaci k 3

4 odchodu z Vietnamu, služby poskytnuté zprostředkovatelskými agenturami, životní a pracovní podmínky vietnamských dělníků a dělnic na území ČR a na jejich představy o budoucnosti. Krátká kapitola se také věnuje sociálním službám, které mohou využít osoby z vietnamské komunity. Přílohou zprávy je Právní analýza agenturního zaměstnávání na podkladě výsledků terénních rozhovorů s vietnamskými dělníky a dělnicemi na území České republiky. Výsledný text zprávy by mohl posloužit jako výchozí materiál k dalšímu podrobnějšímu výzkumu a při řešení otázek v oblasti pracovní migrace do ČR a agenturního zaměstnávání cizinců. Autor a autorky věří, že tento text přispěje ke změnám vedoucím ke zlepšení životních a pracovních podmínek vietnamských dělníků a dělnic na území ČR. 4

5 2 Rámce Východisky při realizaci našeho šetření byly mimo jiné i dosavadní zkušenosti organizace La Strada ČR s problematikou obchodování s lidmi (dále jen OSL), nucené práce a vykořisťování. Celá oblast agenturního zaměstnávání vietnamských pracovníků a pracovnic byla tedy nahlížena v první řadě tímto prizmatem. Proto považujeme za vhodné nejprve stručně popsat tento rámec. Vykořisťování, nucená práce a obchodování s lidmi Novelizace Trestního zákona v roce 2004 přinesla v 232a formulaci otroctví, nevolnictví, nucené práce a jiné formy vykořisťování, která se však vztahuje pouze na osoby obchodované za tímto účelem, tedy nikoli pouze vykořisťované či nucené k práci. Aby byl pachatel trestně postižitelný, je zde třeba naplňovat v první řadě skutkovou podstatu definice OSL. Ovšem žádný z případů kvalifikovaných jako trestný čin obchodování s lidmi za účelem nucené práce, mimo oblast sexuálního průmyslu, dosud (k lednu 2009) nebyl jako OSL pravomocně rozhodnut. Proto nelze při definování termínu nucená práce či jiné formy vykořisťování vycházet ani ze stanoviska Nejvyššího soudu. Obecně lze za vykořisťování považovat jakékoliv jiné chování pachatele, kterým kořistí z činnosti jiného. Kořistěním je získávání jakéhokoliv neoprávněného majetkového prospěchu (materiál Odboru bezpečnostní politiky MV ČR, 2004, s. 5) 1. Nucená práce je každá práce nebo služba, která je na kterékoliv osobě vymáhána pod pohrůžkou jakéhokoliv trestu a ke které se řečená osoba nenabídla dobrovolně (dle čl. 2 Úmluvy o nucené nebo povinné práci Mezinárodní organizace práce publikované ve Sbírce zákonů ČR jako č. 506/1990 Sb.). Definice svým vymezením každá práce nebo služba dává také prostor pro zahrnutí nucené prostituce či jiných nedobrovolně vykonávaných činností v oblasti sexuálního průmyslu pod nucenou práci. Definice obchodování s lidmi ( 232a TZ) obsahuje tři základní prvky, které popisují prostředky, jednání a účel: kdo jiného za použití násilí, pohrůžky násilí nebo lstí anebo zneužitím jeho omylu, tísně nebo závislosti, přiměje, zjedná, najme, zláká, dopraví, ukryje, zadržuje nebo vydá, aby ho bylo užito a) k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního obtěžování nebo zneužívání, b) k otroctví nebo nevolnictví nebo c) k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování. 1 5

6 Všechny tyto tři složky musí být přítomny v každém případu, pokud by měl být kvalifikován jako OSL. Definice OSL je příliš komplikovaná pro aplikaci na vykořisťování a nucenou práci, a ačkoli s těmito termíny operuje, nejsou v trestním zákoníku blíže definovány. Je však bezesporu patrný určitý vývoj situace, protože do roku 2004 existovalo jako trestný čin pouze obchodování s lidmi za účelem pohlavního styku ( 246). Po jeho nahrazení 232a (rozšíření o obchodování s lidmi i za jiným účelem) byl zahájen náročný proces implementace tohoto paragrafu do praxe orgánů činných v trestním řízení, který prozatím nelze považovat za dovršený. Zkušenosti s odhalováním a prokazováním již déle trestně postižitelného jednání - obchodování s lidmi za účelem pohlavního styku ukazují, že tento proces může trvat několik let. Za obchodování s lidmi za účelem pohlavního styku bylo již několik osob pravomocně odsouzeno. Lze proto předpokládat, že i současnou právní úpravu budou orgány činné v trestním řízení do budoucna efektivněji využívat. Cizinecká legislativa a gender ve zprávě Jsme si vědomi toho, že osoby s vízem/pobytem nad 90 dnů za účelem podnikání by dle platné české legislativy neměly vykonávat závislou činnost jako jediný způsob své obživy. Uvažujeme však v intencích toho, že k tomuto v námi popisovaném prostředí pracovní migrace a agenturního zaměstnávání běžně dochází. Pro označení typu pobytu na území/víza není v textu užíváno oficiální označení - např. vízum nad 90 dnů za účelem zaměstnání/podnikání, ale pro usnadnění srozumitelnosti textu je užívána terminologie respondentů - tedy pracovní vízum apod. Ve vztahu k problematice gender je v textu užíváno v některých případech označení jak v ženském, tak v mužském rodě. Pro usnadnění vnímání textu a s ohledem na převahu respondentů - mužů ve výzkumném šetření je však v některých pasážích užíván pouze rod mužský. To ale neznamená, že by se tato situace nemohla týkat i žen v roli migrantek, zprostředkovatelek atd. 6

7 3 Vietnamská komunita v ČR a její proměna v roce 2008 (Šárka Martínková) Jak opravdu žijí Vietnamci v ČR? Táta s mámou mají jeden barák, dva krámy a tři auta. Já jdu na medicínu, sestra dělá gymnázium a bratr jde do druhé třídy takhle můžete slyšet vyprávět o naší rodině. Optimističtí lidé, kteří se snaží usilovat o integraci Vietnamců do české společnosti, by Vám rádi sdělili, že to je typická dnešní vietnamská rodina žijících v Čechách. Pravda už je jinde. 2 Vietnamská komunita v České republice v současné době čítá oficiálně na 60 tisíc lidí. Až 20 tisíc z nich však přijelo jen v posledních dvou letech, a to zejména na dělnické pozice do továren. Akutní nedostatek pracovních sil nutí české továrny hledat pracovní sílu až ve vzdáleném Vietnamu. Dělníci ze Slovenska, z Polska i Ukrajiny už totiž poptávce po pracovní síle u nás nestačí. A to je příležitost pro zprostředkovatelské pracovní agentury, které se zaměřují na Vietnam. Objednávky jim už chodí od stovek firem. Malých i velkých. Česku chybí na 140 tisíc pracovních sil, už nyní zde pracuje přes 200 tisíc cizinců a akutní nedostatek neřeší ani první příjezdy Rumunů a Bulharů. Vietnamce by tak s otevřenou náručí přijali skoro všude, psaly Hospodářské noviny na podzim roku Tou dobou přitom tvořilo vietnamskou komunitu v ČR 21 % dětí ve věku do 14 let 4 a komunita v podstatě - byť nenápadně - směřovala k začlenění do většinové společnosti nejen prostřednictvím druhé generace, ale také opouštěním prostředí tržnic v důsledku konkurence mezi obchodníky v generaci první. Na tak výraznou změnu sociální struktury, k jaké na základě mohutného přílivu levné pracovní síly z Vietnamu došlo, však nebyla připravena ani vietnamská komunita, ani majoritní společnost. 3.1 Historie Přítomnost Vietnamců v České republice lze datovat od 50. let minulého století. Do 90. let byla doba jejich pobytu vázána mezistátními dohodami, které občanům socialistického Vietnamu nabízely vysokoškolské vzdělání nebo vyučení a praxi v československých podnicích. Možnost vycestovat do zahraničí však měli jen skuteční premianti, potomci zasloužilých bojovníků za vlast nebo příbuzní tehdejších funkcionářů. V té době všichni, kteří byli vybraní do tehdejšího Československa, absolvovali předodjezdové školení v českém jazyce a v ČSSR podléhali organizovanému dohledu vietnamských vedoucích a tlumočníků. Také díky vzájemnému předávání informací se turnus po turnuse stávali více a více informovanějšími o způsobu života v naší republice, takže nepřijížděli do úplného neznáma. Jak výstižně pojmenovaly situaci Vietnamců v 80. letech, kdy byly jejich počty nejvyšší, etnoložky I. Heroldová a V. Matějová: Vytvořila se zde zvláštní situace: jednotlivé skupiny jsou zde čtyři, maximálně sedm let, ale jako celek zde Vietnamci pracují a 2 3 České továrny chtějí dovážet tisíce Vietnamců, HN Dle statistického úřadu 7

8 žijí již dvacet let. Za tu dobu nás dobře poznali a naučili se zkušeností ze soužití s námi využívat (Heroldová; Matějová 1987, s. 201). Po roce 1989 využila řada Vietnamců v naší zemi možnosti získat živnostenský list a na jeho základě dlouhodobý pobyt. S ohledem na úspěchy z postranního obchodování v 80. letech s tehdy nedostatkovým spotřebním zbožím (džíny, péřové bundy, digitální hodiny aj.) v jeho nabídce v podstatě pokračovali. Stávající komunitu doplnili Vietnamci příchozí z dalších států tehdejšího socialistického bloku (převážně z východního Německa), ale nejvíce ze samotného Vietnamu; pouze složení nově příchozích se změnilo - namísto privilegovaných začali podstupovat cestu k nám lidé z chudých provincií Vietnamu. Ze státem dekretované, regulované a dočasné migrace vietnamských občanů za účelem zvýšení jejich kvalifikace se zrodila spontánní, standardní ekonomická migrace motivovaná zlepšením životní úrovně. Vietnamští obchodníci se koncentrovali zejména v místech slibujících nejvyšší zisky; tak vznikly výrazné lokální komunity ve velkých městech - Praze, Chebu, Ostravě či Brně a v pohraničí (Železná Ruda, Aš, Potůčky aj.). Základním spojujícím elementem vietnamské komunity a jejího fungování v ČR se stala tržnice. Mnozí starousedlíci se stali vůdčími osobnostmi podnikatelského i společenského života ve vietnamské komunitě a dodnes se často těší z nejvyšších pozic v hierarchii komunity. Naopak na nejnižším stupni se nacházejí nově příchozí a nezkušení, kteří se pro krajany znalé českých poměrů stali výnosným byznysem v oblasti zprostředkovatelského servisu tlumočnických, překladatelských, právních, ekonomických a dalších služeb (vietnamsky dich vu ). Centrem obchodním, správním, kulturním i mediálním se pro vietnamskou komunitu v ČR stala pražská velkoobchodní tržnice SAPA v Libuši. Za zastřešující organizaci vietnamské komunity lze pokládat Svaz Vietnamců v ČR, jenž sdružuje většinou dlouhodobě usazené a úspěšné vietnamské podnikatele, kteří zastupují komunitu v komunikaci s majoritní společností. Jeho reprezentaci najdeme ve všech českých městech nebo obcích s významnější koncentrací vietnamských občanů. 5 (Martínková 2007; Pechová 2007) Díky tendenci k vytváření etnicky vyhraněných obchodních a komunikačních center a mimořádně rozvinutému systému nejrůznějších zprostředkovatelských služeb, který se v komunitě vytvořil pro potřeby nutné komunikace s českými úřady a institucemi, tak mohou imigranti z Vietnamu v první generaci v České republice existovat i bez hlubší integrace do většinové společnosti. Pro většinu z nich zůstala nezbytná pouze integrace do ekonomického systému, neboť v případě, že by jejich pobyt v České republice nepřinášel ekonomický efekt, ztrácela by jejich přítomnost v České republice pro ně samotné smysl. Naopak druhá generace potomků vietnamských imigrantů v České republice se plně integruje do českého vzdělávacího systému, daleko více se identifikuje s českou kulturou a potíže jí mnohdy dělá samotná komunikace ve vietnamštině, čímž se komunitě rodičů znatelně vzdaluje. 5 Nejvyšší místo na pomyslné správní pyramidě vietnamské komunity v ČR nicméně stále zaujímá Zastupitelský úřad VSR v Praze. Zatímco vietnamské asociace ať neziskové či komerční povahy hrají roli jakési vyšší instance zaštiťující komunitní aktivity na lokální úrovni, Vietnamské zastupitelství činnost vietnamských asociací ovlivňuje a koordinuje politicky. 8

9 Vietnamci se tu nehodlají ukotvit, Vietnamci, kteří se sem dostali už v produktivním věku, hodlají vydělat popř. živit své děti po dobu vzdělávání a pak hodlají odletět zpátky a zemřít tam, jak jeden zástupce naší komunity řekl:,,žádný Vietnamec nepřijel do ČR zemřít.'' Ne vždy je tomu tak, ale třeba já nejsem s rodiči ještě ve Vietnamu, ptž ještě nejsou zatím spokojeni se svým dosavadním ziskem (v podstatě nemáme nic), a navíc já tu musím ještě dostudovat, pak se rodiče můžou rozhodnout o návratu, po dalších 8 let tu budou muset zůstat se mnou 6 Ještě na konci roku 2005 bylo 99 % ekonomicky aktivních Vietnamců na našem území živnostníky. 7 Ačkoli s rostoucími nároky na životní standard uvnitř komunity nacházelo uplatnění čím dál více vietnamských odborníků (různí řemeslníci, architekti, počítačoví experti, profesionální fotografové, zpěváci, žurnalisté aj.), přestože éru stánků a tržnic nahrazují kamenné obchody, nejrozšířenější obživnou aktivitou vietnamských živnostníků zůstal prodej spotřebního zboží majoritě. Nedostatek kapitálu mnohým brání v tom, aby podnikali samostatně bez závislosti na komunitních obchodních sítích, a nedostatečná znalost jazyka a orientace v českém podnikatelském prostředí rovněž nenabízí příliš možností, jak ze zaběhnutých komunitních struktur vykročit. Řada vietnamských imigrantů tak jen sleduje stopy svých krajanů. 3.2 Současnost V roce 2007 však zoufalý nedostatek pracovních sil v českém průmyslu otevřel možnosti pracovního uplatnění řadě cizinců Vietnamce nevyjímaje -, a to v dělnických profesích. Ale nejednalo se jen o nově příchozí osoby, které přijížděly z Vietnamu na volné dělnické pozice, nýbrž i o Vietnamce pobývající na našem území již delší dobu - hlavní příčinou byly nevalné zisky z obchodu a přitom jazyková bariéra. "Nezbylo jim nic jiného, pokud potřebují živit rodinu. I v podnikání na tržnicích nastala obrovská konkurence, všude je spousta laciného zboží dováženého z Číny nebo Vietnamu a obchoduje s ním stále více lidí. Kdo přišel do České republiky v poslední době nebo neumí dobře česky a nemá dostatečný kapitál, už nemá moc šancí," vysvětluje zástupce jedné z vietnamských organizací, studentka Nguyen Thu Ha. 8 Téměř v každém čísle vietnamských časopisů, které v ČR vycházejí, 9 bývaly otištěny inzeráty pracovních agentur nabízejících práci u velkých českých podniků, které nabíraly vietnamské zaměstnance. (Pechová 2007) Žena, 35 let: Nedávno jsem nechala práce u své sestřenice, abych ulehčila rodině, a čekám, až mi seženou práci v továrně. Mám jen určité obavy, že ne všechny agentury zprostředkující 6 7 Dle statistického úřadu 8 České továrny chtějí dovážet tisíce Vietnamců, HN V létě 2008 byly v ČR vydávány čtyři týdeníky - Tuan tin moi (Novinky týdne), Van Xuan (Deset tisíc jar), The Gioi tre (Svět mladých) a Xa xu (Daleký kraj). Každý z časopisů obsahuje několik stránek ze života Vietnamců v ČR a v jiných zemích, ale také stránky o událostech v České republice, včetně těch bulvárnějších. Tato vydavatelská činnost v oblasti časopisů nemá v žádné vietnamské komunitě v Evropě obdobu, dokonce ani ve Francii, kde žije zhruba šestinásobné množství Vietnamců (Komers 2008, dosud nepublikovaná studie). 9

10 takovou práci, nebo většina z nich, nejsou úplně slušné. Berou vysoké poplatky, zbytečně. Ale když potřebuji tu práci, tak se s tím musím smířit. Slyšela jsem o případech, kdy továrny zaměstnají dělníky jen na dva, tři měsíce, a pak je zase vyhodí, nebo že ta práce bude těžká, třeba i dvanáct hodin. Ale když to zvládnou jiní, měla bych to zvládnout taky. Nic jiného mi ani nezbývá V posledních měsících počet vietnamských zaměstnanců v továrnách u nás na západě stoupl na 2 000, pak 4 000, dále Aby se sem dostali, museli zaplatit obrovskou částku papírové službě a pracovní agentuře (to jsou taky Vietnamci). Jejich výplaty jsou pro Čechy mizerné částky, ale pro Vietnamce je to už 10násobné ve srovnání s tamější mzdou, a tak Vietnamci pracují o život, denní, noční směny, v pracovních dnech i o víkendech, aby mohli splatit dluhy a později mít nějaké peníze pro sebe a pro svou početnou hladovou rodinu ve Vietnamu. 11 Vietnamci začali pracovat na dělnických pozicích zejména v oblastech výroby elektroniky a v automobilovém průmyslu. Potřebovali bychom desítky až stovky lidí z Vietnamu. Jsou pracovití a máme s nimi historicky velmi dobrou zkušenost, řekl médiím člen představenstva jednoho z významných českých výrobních podniků (Pechová 2007, s. 30). Vietnamská strana reagovala na poptávku řady českých podniků promptně: v srpnu 2007 u nás podle oficiálních statistik pobývalo Vietnamců a Vietnamek, ve stejném měsíci roku 2008 čítala vietnamská komunita už lidí. 12 Drtivá většina z těchto nově příchozích osob k nám přijela z Vietnamu právě na práci v továrnách. Ve Vietnamu existují podniky, které nabízí kurz češtiny a další přípravy na odjezd. O ČR se mluví jako nádherné, bohaté zemi, zlaté mince padají přímo do kapsy bez namáhání. Touha jednou letět zpět domů na Nový rok jako Vietnamec žijící v ČR je neodolatelná, vždyť takoví páni jsou elegantně oblečení, všem sourozencům a příbuzným rozdávají americké dolary a drahé suvenýry. Chlapci, kteří nikdy nebyli moc daleko od své vesnice, o dobrodružství za dolarů stojí. Zadlužení do ČR přiletěli s domněním, že za rok dluh splatí, a pak budou už jen vydělávat. Nejen jejich život, ale život jejich rodin by přešel na novou stránku - světlejší, šťastnější. 13 Nejen na českém, i na vietnamském území vznikla celá řada agentur zprostředkovávajících práci v naší zemi oficiálních (registrovaných na Ministerstvu práce a válečných invalidů VSR), ale i neoficiálních. Všechny agentury slibují českým podnikům dodání vyškolených vietnamských dělníků v oboru i v českém jazyce, ne vždy je však dodání kvalifikovaných pracovníků v takovém popředí zájmu jako zisky z jeho zprostředkování. Přijal jsem zaměstnání v jedné agentuře ve Vietnamu, kde jsem měl učit budoucí vietnamské dělníky v ČR česky, ale spolupráce trvala jediný den. Můj zaměstnavatel po mně žádal vychvalování podmínek života v ČR, nikoli pravdu o tvrdé práci a odříkání, které ty lidi čekají, podělil se o 10 Informace z terénu (červenec a srpen 2008) Dle statistického úřadu

11 zkušenost překladatel David Nguyen. 14 Náborová a školicí střediska ve Vietnamu přitom inkasují nemalé peníze ještě dříve, než je jisté, že dotyční obdrží vízum a do země zaslíbené skutečně odletí. Agentura ve Vietnamu si většinou nechává polovinu peněz a druhou půlku dává agentuře v Čechách. Obě agentury mají kromě oficiálních výdajů uvedených ve smlouvě, jako je školení, letenka, pojištění, výuka češtiny a podobně, ještě velké náklady, protože musí uplatit hodně lidí ve Vietnamu i v Čechách. Na české ambasádě, na vietnamské ambasádě v Praze, na úřadech ve Vietnamu, kde se vydávají potřebné doklady, ve firmách v České republice Spousty peněz. Nedivte se, že je to tak drahé, vysvětluje horentní sumu za zprostředkování cesty do ČR majitelka jedné z vietnamských agentur, která si nepřeje být jmenována. 15 Za zprostředkování práce v ČR se tak vietnamští migranti obrovsky zadluží, přitom přijíždí s přehnaným očekáváním, bez znalosti jazyka a prostředí, bez znalosti českých zákonů a z nich vyplývajících povinností a práv. Nechají se zlákat sliby vietnamských agentur; ale také díky Vietnamcům, kteří při svých občasných návštěvách domova vytvářejí iluzi o snadném výdělku v ČR, je o práci v České republice stále zájem. Čeští Vietnamci připouští, že se na Vietnamce doma tím, že mají peníze, trochu vytahují. Málokdo z nich se přizná, že na to, aby do Vietnamu vůbec mohl přijet, pracoval od rána do večera a šetřil třeba celé roky. Tato frajeřina se stala jakousi normou pro chování navrátilce a zároveň velmi podstatnou složkou pro vnitřní život Vietnamce v České republice (Brouček 2003; Martínková 2007). Muž, 29 let: Já jsem se sem dostal tak, že jsem si musel půjčit od banky - takhle to dělá skoro každý, že si půjčí, aby sem mohl jet. Pak se to řeší dál, to splácení. Počítal jsem s tím, že první dva roky dokážu vydělat na ten dluh, no a potom už bych mohl začít znovu, vydělat sám na sebe. Před dvěma lety jsem tak zaplatil USD. Ještě předtím jsem pracoval v Malajsii, ale to bylo daleko levnější to mě stálo jen 800 USD. 16 Přestože vietnamská vláda stanovila už v minulém roce stop-stav na vývoz vietnamských dělníků do ČR, přestože ZÚ ČR v Hanoji přestal vydávat pracovní víza, přestože s ohledem na světovou ekonomickou krizi mnohé podniky v ČR přistoupily k rozsáhlejšímu propouštění, a to v první řadě cizinců zaměstnaných prostřednictvím různých agentur, vietnamští ekonomičtí migranti do ČR přijíždějí i nadále. Dané osoby navíc nemají žádnou záruku, že slíbenou práci skutečně dostanou, nemají jistotu stabilního platu, jistotu ubytování a registrace pobytu. Ti lidé zkrátka dostali pas, ale po příletu mnohdy neví, kde jsou, u jaké agentury pracují - vědí jen, na koho se obrátit, tj. na tlumočníka, popisuje naprostou neinformovanost těchto nově příchozích Nguyen Vu Nam ze Svazu vietnamských podnikatelů. Tak se stávají snadnou obětí podnikavců, kteří jim nabídnou pomoc, za níž se však opět draze platí. Pracovní agentury se ukázaly být výdělečným podnikem a jejich počet ať už vietnamských, českých, mongolských nebo ukrajinských - narostl závratně rychle. Le Minh Cau z Asociace zprostředkovatelských agentur, která vznikla za účelem vymezení se od neseriózních praktik 14 Informace z terénu (leden 2009) 15 Potkali se u Kolína: Reportáž o vietnamských dělnících v Čechách. Eva Pechová, A Informace z terénu (srpen 2008) 11

12 některých agentur, odhaduje počet agentur zajišťujících pracovní síly z Vietnamu do Čech na 300 až 400, přičemž Asociace sdružuje pouhých 27 z nich. Nesolidní agentury dělníky zaměstnávají, ale neplatí jim podle dohody, tlumočník jim nepomáhá, popisuje jejich jednání Le Minh Cau. David Nguyen má u podobných agentur zkušenost s prací tlumočníka: Ta zkušenost mě hodně zklamala. Narazil jsem na řadu vietnamských podnikatelů, co sem dovážejí dělníky, a pak jim neplatí dva tři měsíce... Když se ozývají, dává se zapřít a vždycky jsem to za něj musel vysvětlovat já, tlumočník... Zatímco šéf si mne ruce, protože když má několik desítek dělníků, za chvíli má touhle metodou v kapse milion. Po několika měsících bez peněz se dělníci začínají shánět po jiné práci, šéf jim to i doporučí, protože bez nesnází doveze zase nové lidi, kteří mu budou dva tři měsíce otročit. A propuštění Vietnamci pak těžko shánějí práci, většinou mají navíc víza na podnikání, a když je chytnou v nějaké fabrice, musí to vysvětlovat, a pokud nevysvětlí, většinou jsou vyhoštěni. 17 Vietnamská komunita v ČR začala vlny nově příchozích dělníků brzy vnímat jako velký problém. Zpočátku hlavně z toho důvodu, že nováčci pocházejí z málo vzdělané vrstvy populace vietnamského venkova, navíc ve valné většině neprošli žádnou skutečnou přípravou na práci, o přípravě na odlišnou kulturu hostitelské země nemluvě. V Plzni, kde se díky rozsáhlé průmyslové zóně Borská pole koncentroval snad největší počet levných pracovních sil (nejen) z Asie, se znatelně vyostřilo do té doby poměrně bezkonfliktní soužití místních obyvatel s vietnamskými spoluobčany. V celém městě například začal platit zákaz vstupu všem občanům vietnamského původu do některých nočních podniků. Ve snaze napravit pověst zdejší vietnamské komunitě, rozhodla se skupina vietnamských studentů pořádat pro své krajany na dělnických pozicích kurzy českého jazyka a etikety zdarma. Jejich úsilí se však nepříliš překvapivě potázalo s nezdarem, zájem o kurz byl na straně dělníků minimální. Muž, 30 let: Teď je těžké období přechodu, když přichází do ČR příliv cizinců, kteří nejsou zrovna nejslušnější. Díky tomu se stávají některé události, které se podepsaly na lidech v Čechách - čeští občané se na mě koukají s jiným názorem než předtím. Třeba policajti zatýkají nebo kontrolují namátkou nesmyslné věci, které by normálně nekontrolovali. I co se týče společnosti co se teďka dělo - např. nedávno se rvali Vietnamci v nočních klubech, spousta jich jezdí bez lístku, taky chytají kachny v řece Vůbec ty události nepřináší dobré jméno vietnamské komunitě tady v Čechách. Než nastal ten příliv nových Vietnamců, tak jsem se v Česku cítil lépe. 18 Přitom opravdový problém s vlnou nově příchozích vietnamských dělníků měl teprve přijít. Ještě před šesti měsíci byla situace únosná, protože byla práce. Nikdo nepočítal s tím, že jednou nebude, ani české úřady, reaguje na masové propouštění cizinců z továren v důsledku světové ekonomické krize tajemník Svazu vietnamských podnikatelů Nguyen Vu Nam. Ztráta práce, kvůli níž se Vietnamci s pracovním vízem mohou proměnit v neregulérní imigranty, je jen část problému. Jejich náklady za cestu sem byly natolik vysoké, že návrat do Vietnamu s tak obrovským dluhem je pro ně nemyslitelný. Ocitají se v beznaději, popisuje situaci propuštěných dělníků Nguyen Vu Nam, jen čekají, že se něco stane a někdo je 17 (přeložil vietnamista Petr Komers) 18 Informace z terénu (srpen 2008) 12

13 zaměstná, přitom cítí obrovský tlak z domova, kde musí splácet dluhy a navíc živit rodinu. Neregulérní migranti se nebojí pouze toho, že nesplatí své dluhy, ale přibývá jim i strach z cizinecké policie nebo z nemoci, protože nemají platné pojištění. Je to urgentní situace, která bude mít v blížící se době dopad nejen na nás, ale i na Čechy, varuje student Son Tung z čerstvě založeného sdružení Viet-Czech friends, které představuje druhou generaci Vietnamců v ČR a jehož cílem je vzájemné porozumění Vietnamců a Čechů. 19 Muž, 30 let: Jsem ze středního Vietnamu. Prodal jsem úplně všechno. Dům, půdu, všechno, co jsem měl, abych přijel sem. Slibovali mi ráj na zemi, kde se lidi k sobě chovají slušně, kde lidé mají rádi Vietnamce. Ráj, kde budu mít vysokou výplatu a čistý byt, jídlo 3x denně, o krásné Praze... a teď sedím tady, bez peněz a bez práce Podle odhadů člena Svazu vietnamských podnikatelů Van Hoie se zcela bez prostředků nachází v současnosti přes 2 tisíce Vietnamců a dalších 5 tisíc se ve stejné situaci brzy ocitne, z toho 2 tisíce v Praze. 21 Někteří bezprizorní Vietnamci bydlí u svých krajanů, kteří ještě střechu nad hlavou neztratili, jiní přespávají ve skladech apod. Dokonalý přehled o počtech takto postižených krajanů však nemají ani představitelé vietnamské komunity. Vietnamské organizace sice založily fond na jejich podporu (např. ženské sdružení Phu Nhu vybralo mezi obchodníky v OC SAPA finanční prostředky na nákup zimních bund pro 2 tisíce lidí), někteří vietnamští podnikatelé se snaží dát práci potřebným, ale východiskem to v žádném případě není. Nedávno se jeden otec od rodiny oběsil. Komunita mu vystrojila pohřeb a vybrala peníze na pomoc jeho rodině. Já se ale obávám, že díky tomu si sáhne na život více lidí doufajíc, že jeho rodině se dostane alespoň nějakých peněz, myslí si David Nguyen. 22 Agentury už na začátku všem radily, že je možné najít práci u svých krajanů, a to tak pravda není. Vietnamská komunita v ČR je nestabilní. Stánky už nefungují, na kamenné obchody se platí vysoký nájem, s textilem a obuví spousty lidí končí. Otevírají radši bufety a později restaurace, kde pracují 14 hodin denně. Někomu vyhovuje skoro-nonstop potraviny, je to velmi jednoduché vést jednu Večerku, pouze vyžaduje 15 až 16 hodin starat se o zboží. Jiní otevírají nonstop herny a celá rodina může nonstop hlídat mnohdy prázdný bar. Jak může dělník vyhozený z továrny najít u svých krajanů práci, když oni sami šetří každý výdaj, aby měli na sebe a děti? 23 Vietnamská komunita se mnoho let snažila o zlepšení své image a oproštění se od stereotypů vzniklých u české veřejnosti v důsledku své nejmarkantnější obživné aktivity v 90. letech. Díky školním úspěchům druhé generace svých potomků se jí to i částečně dařilo Zoufalých Vietnamců v Praze strmě přibývá. Jičínský deník Informace z terénu (prosinec 2008) Z pohledu české veřejnosti se vietnamská komunita v České republice začala vedle obchodování víceméně se stejným sortimentem zboží v první generaci imigrantů stejně vehementně vyznačovat školními úspěchy ve druhé generaci jejich potomků. Obojí je přitom důsledkem provázanosti vietnamské komunity: každý nově příchozí Vietnamec bez zkušeností s českou realitou automaticky provozuje zaběhnutou podnikatelskou činnost 13

14 V souvislosti s tolika krajany, kteří se ocitají v zoufalé situaci, se však komunita začala obávat nárůstu kriminality. Mediální zprávy o kriminálních činech jednotlivých krajanů vnímají zde usazení Vietnamci nejen jako poškozování jména komunity, ale z pochopitelných důvodů i coby možný zdroj problémů v jejich dalším životě v ČR a v soužití s majoritou zejména pro jejich děti na školách. svých krajanů. Současně tradiční vztah Vietnamců ke vzdělání se silně promítá do touhy, aby jejich děti vystudovaly vysokou školu, jenomže zaběhnutou nezbytností k tomu se stalo studium na gymnáziu a poté na vysoké škole ekonomického nebo technického zaměření, ať už k tomu dítě má studijní předpoklady či nikoli. 14

15 4 Terén rozhovory 4.1 Metodika výzkumného šetření (Marie Jelínková) Hlavním cílem našeho výzkumného šetření bylo porozumět systému agenturního zaměstnávání Vietnamců a Vietnamek v České republice. Design této studie by nebyl možný bez předchozích znalostí zkoumané tématiky, dlouhodobějších kontaktů s vietnamskou komunitou a určité představy, jak agenturní zaměstnávání funguje. Na jednu stranu nám tento vhled do problematiky umožňoval ji zkoumat, na druhou stranu jsme se po celou dobu výzkumného šetření a jeho analyzování museli snažit o co největší otevřenost, objektivitu a co nejmenší možné zkreslování informací. Vzhledem k povaze zkoumaných skutečností a k cílům výzkumu jsme zvolili kvalitativní výzkumnou metodologii, našim cílům pak nejvíce vyhovoval výzkumný design případové studie. Za hlavní metodu sběru dat jsme zvolili polostrukturované rozhovory s vybranými Vietnamci, kteří pracují jako agenturní zaměstnanci v České republice. Jejich odpovědi jsme zasadili do širšího kontextu migrační problematiky. Studie vychází z 23 polostrukturovaných rozhovorů, z nichž jeden byl díky změnám v životě jednoho respondenta (nová práce i bydliště) opakován. Společně s pilotážemi bylo celkově provedeno 26 rozhorů s vietnamskými respondenty, tři rozhovory byly pro neúplnost vyřazeny. Všechny rozhovory byly po celou dobu nahrávány a následně přepsány pro potřeby analýzy, výjimku tvoří dva rozhory, které byly na přání respondentů pouze zapisovány. Doba trvání rozhorů se pohybovala v rozmezí minut. Výběr respondentů probíhal vytipováním si lokalit nebo přímo podniků, o kterých jsme měli informace, že jsou v nich Vietnamci zaměstnávaní skrze zprostředkovatelské agentury. Rozhovory proto probíhaly v bývalých okresech: Přerov, Plzeň, Jablonec nad Nisou, Pardubice, Mladá Boleslav, Beroun, Kolín. Doplňující rozhory (viz dále) pak i v Praze. Respondenty jsme kontaktovali při vyhledávání na ubytovnách nebo na základě doporučení již oslovených respondentů, částečně jsme tak použili metodu sněhové koule i účelový výběr. Přestože rozhory nebyly honorované, nezaznamenali jsme větší potíže s nalezením vhodných respondentů. Jednou z největších výzev mimo zvolení vhodných respondentů byla i komunikační bariéra. Pouze některé doplňující rozhovory probíhaly v češtině, jinak byla pro všechny další rozhovory používána proškolená tlumočnice. Přestože náš prvotní cíl byl dělat rozhovory s respondenty o samotě, podařilo se nám to pouze v jedné třetině případů. Další třetina rozhorů probíhala za přítomnosti dvou či třech dalších osob a poslední třetina za přítomnosti více než třech osob. Obtížnost realizování rozhovorů o samotě byla velmi často dána tím, že k rozhorům docházelo často na ubytovnách, kde se respondenti cítili bezpečně a kde je obtížné najít volnější prostory. Ostatní Vietnamci rozhovor poslouchali, ale v naprosté většině případů do odpovědí nezasahovali a pouze pomáhali respondentovi doplnit některé údaje, kterými on si třeba nebyl jist. S výjimkou jednoho rozhovoru, který probíhal za přítomnosti koordinátora práce, probíhaly všechny rozhory bez přítomnosti osoby (např. zaměstnavatele, zprostředkovatele práce atp.), která by mohla zásadněji ovlivnit obsah odpovědí respondenta. 15

16 Co se týče socio-demografických charakteristik respondentů, převažovali mezi respondenty muži, pouze necelá čtvrtina rozhorů (5) proběhla se ženami. Přestože vietnamská migrace do ČR je maskulinizovaná, mezi respondenty převažovali muži spíše díky kulturním specifikům a tomu, že na ubytovnách bydlelo mužů víc. Obecně jsme se také setkávali s tím, že Vietnamci byli ochotni víc komunikovat než Vietnamky. Věk respondentů se pohyboval mezi 20 a 48 lety, nejčastěji bylo respondentům kolem 28 let. Doba pobytu respondentů v ČR se značně lišila. Nejkratší doba pobytu v ČR u respondentů byla jeden měsíc, nejdelší pak čtrnáct let. Nejčastěji pobývali respondenti v ČR pouze kolem pěti měsíců. Všichni respondenti pobývali v době rozhovoru na území ČR legálně. Více než polovina respondentů získala vízum za účelem práce a necelá čtvrtina (5 osob) za účelem podnikání, pobytový režim zbytku respondentů se značně lišil, zastoupeny byly: trvalý pobyt, studium i víza za účelem sloučení rodiny. Pro doplnění celkového obrazu a pro porozumění souvisejícím problémům bylo provedeno ještě jedenáct nestandardizovaných rozhovorů s relevantními aktéry, konkrétně se dvěma představiteli vietnamských agentur práce, jedním představitelem české agentury práce, jedním českým koordinátorem vietnamských pracovníků, jedním majitelem ubytovny, jedním zaměstnancem úřadu práce, jedním zaměstnancem inspektorátu práce, jedním reprezentantem České hospodářské komory, jedním odborníkem z Ministerstva práce a sociálních věcí, jedním personalistou firmy, která zaměstnává Vietnamky a jedním vietnamským tlumočníkem. Tyto rozhovory nebyly nahrávány, ale zaznamenávány zápisem a trvaly v rozmezí minut. Díky častému pobytu ve vietnamské komunitě i na ubytovnách a pracovištích tvoří jeden z cenných podkladů pro vyhotovení této studie i terénní poznámky. Tabulka rozhovorů: ČÍSLO POHLAVÍ VĚK ST. PŘÍSLUŠNOST ÚČEL POBYTU (typ víza) OKRES 1 muž 30 Vietnam podnikání Plzeň-město 2 žena 20 Vietnam pracovní Beroun 3 muž 23 Vietnam pracovní Kolín 4 žena 32 Vietnam pracovní Beroun 5 muž 48 Vietnam trvalý Kolín 6 muž 29 Vietnam pracovní Kolín 7 muž 26 Vietnam podnikání Plzeň-město 16

17 8 muž 31 Vietnam podnikání Plzeň-město 9 muž 22 Vietnam sloučení rodiny Plzeň-město 10 muž 29 Vietnam -neodpověděl- Plzeň-město 11 žena 31 Vietnam pracovní Přerov 12 muž 25 Vietnam pracovní Pardubice 13 muž 25 Vietnam pracovní Pardubice 14 muž 30 Vietnam podnikání N. Jablonec n. 15 muž 20 Vietnam pracovní Přerov 16 muž 24 Vietnam pracovní Beroun 17 žena 20 Vietnam podnikání Ml. Boleslav 18 muž 34 Vietnam trvalý Ml. Boleslav 19 muž 40 Vietnam pracovní Ml. Boleslav 20 muž 28 Vietnam pracovní Plzeň-město 21 muž 22 Vietnam studium Plzeň-město 22 žena 21 Vietnam sloučení rodiny Plzeň-město jedná se o opakovaný rozhovor (viz číslo 1), který byl realizován po přestěhování respondenta a s časovým odstupem a obsahuje tedy nové zkušenosti respondenta s procesem zprostředkování práce Pozn.: opakován byl ještě jeden rozhovor, ale protože se jednalo pouze o doplnění informací o předchozí situaci (neobsahuje nové zkušenosti respondenta), není v tabulce uveden opakovaně. Celkem tedy bylo realizováno 23 kompletních rozhovorů. 4.2 Nábor v zemi původu Na začátku celého procesu agenturního zprostředkovávání práce stojí nábor v zemi původu nebo na území ČR. Důležitými aspekty jsou v případě náboru pracovníků a pracovnic z Vietnamu především jejich motivace, ale do značné míry také prostředí, z něhož pocházejí. 17

18 Mezi respondenty a respondentkami byl relativně vyrovnaný poměr osob pocházejících z měst a z vesnic. Obecně však i lidé z měst hovořili o množství venkovanů ve skupinách, s nimiž cestu do ČR absolvovali, a masivních náborových kampaních probíhajících právě v rurálních oblastech Vietnamu. Je tedy třeba mít na paměti, že ačkoli vzorek respondentů by tomuto nemusel zcela odpovídat, zastoupení osob ze zemědělských oblastí je v komunitě vietnamských pracovních migrantů zřejmě poměrně značné. Navíc zhruba třetina oslovených osob buď zcela odmítla rozhovor, nebo nás odkázala na někoho dalšího, pravděpodobně právě na lidi z měst, kteří jsou smělejší a zkušenější. To by mohlo do určité míry vysvětlovat i jejich postoj k celému procesu zprostředkování práce v ČR. Zvláště lidé pocházející z venkovského prostředí nemají prakticky přístup k objektivním informacím, a jsou tedy spíše ochotni věřit mýtu o České republice jako bohatém západním ráji. Nelze také opomenout, že Vietnam je komunistickou zemí, se všemi nedostatky, ale i jistotami, které takový režim může nabízet. To se pochopitelně odráží mimo jiné i v hodnotovém systému, ve vnímání autorit, statusových symbolů, důvěryhodnosti takzvaně oficiálních informací a podobně. Například jeden z respondentů (resp. č. 5), který zde žije již 14 let a do Vietnamu se pravidelně vrací za rodinou, hovořil o tom, že zná mnoho lidí, kteří chtějí jet do ČR. I když jim říkal o reálných podmínkách českého trhu práce a výši životních nákladů, nevěřili mu. Vysvětluje, že:... jednoduše to chodí tak, že tu všichni dřou. Snaží se ušetřit na jídle, na všem... Ale když jednou za čas jedou do Vietnamu, tak utrácejí za všemožné věci... Žijí skromně a pak, když přijedou, obdarovávají své příbuzné. Ostatní si řeknou, že když vydělávají na to, aby mohli tak utrácet, tak to tam nebude tak hrozné, jak jim to vykládám. To se potvrdilo i v průběhu ostatních rozhovorů. Jako zdroj prvotních informací o cílové zemi byly uváděny převážně obecné představy o lepším životě v cizině, vytvořené na základě toho, že ti, co odjeli, si slušně vydělávají. Kromě ekonomických důvodů byla však zmíněna třeba i touha poznat evropskou kulturu. Přidá-li se k tomu nutnost zabezpečit celou širší rodinu, která je ve Vietnamu obecně vnímána jako vysoce ceněná hodnota, a prostý propočet splacení dluhu za 1 2 roky práce a dosažení výdělku dostatečného například pro začátek podnikání ve Vietnamu během třetího roku, pak je zde jasná poměrně silná motivace k odjezdu. Tyto propočty však mohou, jak je popsáno níže, vycházet z klamavých slibů zprostředkovatelů. Celkově lze charakterizovat informovanost pracovních migrantů a migrantek z Vietnamu o podmínkách v ČR jako velmi špatnou. O České republice je sice ve Vietnamu relativně velké obecné povědomí, ale žádné konkrétní informace potřebné k bezpečné pracovní migraci. A to, dle sdělení respondentů, ani na české ambasádě. Řada Vietnamců má však v Česku nějaké více či méně vzdálené příbuzné nebo známé. Někteří proto zmiňovali pocit informovanosti a jistoty, ale po jejich příletu do ČR agentura změnila podmínky a například dostali k podpisu smlouvu na poloviční mzdu, než byla slíbena, apod. Navíc se zdá, že agentury, zajišťující takzvaný export pracovní síly, systematicky podporují pozitivní obraz ČR, informace zájemcům a zájemkyním podávají velmi selektivní, neúplné, popřípadě žádné. V této souvislosti respondenti zmiňovali například, že jim bylo agenturou odmítnuto vysvětlení povinností vyplývajících z podnikatelského víza. Pro ilustraci - respondent č. 14 na otázku, zda má živnostenský list a registraci, odpověděl: Ne. Nemám, 18

19 protože jsem drobný podnikatel. Agenturami jsou však zatajovány i základní informace o aktuální ekonomické situaci, takže v druhé polovině roku 2008, kdy začínalo propouštění agenturních pracovníků z českých továren v důsledku krize, ve Vietnamu stále probíhaly nábory a agentury proklamovaly, že Česko je průmyslová země a práce je dostatek. Náborové kampaně zprostředkovatelských agentur různého formátu jsou realizovány prostřednictvím médií a přes síť poboček, působících ve městech i na venkově. Zmiňovány byly reklamní kampaně v novinách, televizi, prezentační akce zástupců agentur, ale také informace z úřadů práce či inzerce přímo v továrnách. Agentury se obecně prezentují jako specialisté na zprostředkování práce v zahraničí. Resp. č. 11:... má pobočky i na venkově, tam se propagují jako agentura odborná na zprostředkování práce do ciziny a export pracovní síly... nalákají lidi z venkova, kteří jsou v nesnázích a touží jet do vyspělejší země si vydělat... Některé agentury najímají na lektorování češtiny Vietnamce, kteří pracovali nebo studovali v bývalém Československu v rámci vzájemné hospodářské spolupráce. Ti pak popisují českou realitu na základě svých vzpomínek a i více než 20 let starých zkušeností. Resp. č. 11:... říkal, že počasí je v Čechách moc příjemné a že Česká republika je tak krásná, že to ani ve snu nemůžeme vidět. Naprostá většina respondentů a respondentek uváděla, že vycestovali přes agenturu, ale vyskytl se i případ, kdy vyřízení víza zprostředkoval známý. Ten zajistil pohovor na české ambasádě a respondent si poté práci v ČR hledal přes jiného zprostředkovatele. V tomto ohledu mají větší možnost volby osoby s podnikatelským vízem. I tak však respondent platil obvyklou částku USD. Také další z dotazovaných, který má v ČR příbuzné, si musel vše (vízum i práci) nechat zajistit přes agenturu. Agentury, případně různí zprostředkovatelé, ať už se jedná o fyzické či právnické osoby, hrají tedy v celém procesu nezastupitelnou roli a dokáží ze svého know-how velmi dobře těžit. První kontakt s konkrétní agenturou uskutečnila zhruba polovina osob na doporučení známých. Osobní doporučení však nemuselo být podloženo znalostí celého procesu, protože někteří z těchto známých se také teprve chystali vycestovat. Zdá se však, že převážné většině respondentů se toto doporučení vyplatilo, protože se jednalo o ty osoby, které měly oproti ostatním dotazovaným o něco lepší (i když ne zcela dobré) podmínky. 4.3 Agentura ve Vietnamu Vietnamští dělníci a dělnice, kteří k nám přicestovali v průběhu roku 2008, zaplatili za cestu zprostředkovatelské agentuře v průměru USD. Ti, co přicestovali v roce 2007, zaplatili v průměru USD, avšak tento údaj není příliš vypovídající, protože v roce 2007 přicestovali pouze dva z respondentů. Nicméně dle výpovědí nejen od dotazovaných v rámci výzkumného šetření, ale i ze zpráv z vietnamské komunity stoupání ceny za zprostředkování odpovídá realitě. Někteří z respondentů uvedli (respondenti č. 7 a č. 8), že dnešní cena za zprostředkování cesty do ČR je až USD. Někteří z respondentů nechtěli uvést cenu za zprostředkování, avšak sdělili, že za zprostředkování cesty do ČR zaplatili. Dva z respondentů pobývají na území ČR již dlouho a mají trvalý pobyt, a proto neplatili za zprostředkování cesty z Vietnamu. 19

20 Rozdělíme-li respondenty podle uděleného typu víza (většina respondentů získala vízum za účelem práce a necelá čtvrtina (5 osob) za účelem podnikání), ukazuje se, že získání podnikatelského víza bylo pro respondenty dražší než získání pracovního víza. Za vízum za účelem podnikání respondenti v průměru zaplatili USD, za získání víza pracovního v průměru zaplatili USD. Někteří z respondentů přicestovali přes oficiální vietnamské agentury, se kterými na území Vietnamu podepsali smlouvu, která obsahovala základní informace o platových a pracovních podmínkách a délku práce na území ČR. Ti, kteří jeli přes neoficiální agentury, uvedli, že se zprostředkovatelem ve Vietnamu nepodepsali žádnou smlouvu. Resp. č. 17: Musela jsem přes agenturu, přesto, že v České republice mám příbuzné. Peníze jsme agentuře dali na ruku, bez smlouvy. Dle sdělení respondentů zajišťovaly oficiální agentury ve Vietnamu pro dělníky školení a výuku českého jazyka ve výcvikových střediscích. Úroveň těchto kurzů byla pravděpodobně různá. Znalost českého jazyka i přes absolvování výuky byla u respondentů šetření minimální. Náčrtek jednoho z respondentů znázorňuje dvě možné cesty z Vietnamu do ČR za prací s oficiální agenturou nebo s podnikatelským vízem: Všichni dotazovaní respondenti, kterým byla cesta z Vietnamu zprostředkována oficiální či neoficiální agenturou, se zadlužili. Resp. č. 4.: Většina lidí, co je tady, si musela půjčit všechny peníze. Nikdo z nás nemá peníze, taky proto jsme sem jeli. Někteří z respondentů si půjčili celou částku, jiní si půjčili pouze část peněz na zprostředkování. Dluhy splácejí respondenti u příbuzných nebo u bank, kterým musejí každý měsíc splácet úroky. Resp. č. 8: Moji rodiče si místo mě půjčili peníze. Rodiče pracují v zemědělství, dohromady si měsíčně vydělají milion a půl vietnamských dongů a to stačí jen na provoz rodiny. Nyní každý měsíc si půjčují jinde peníze, aby splatili úroky z dřívějších dluhů. Mnoho nocí jsem nemohl spát, zhubl jsem šest kilo. Pořád musím na dluhy myslet. Názory na služby zprostředkovatelských agentur či neoficiálních zprostředkovatelů byly různé. Část respondentů uvedla, že s agenturou ve Vietnamu jsou spokojeni nebo 20

SLEVA LIDÉ FOR SALE OBCHODOVÁNÍ S LIDMI PROGRAM PODPORY A OCHRANY OBĚTÍ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI

SLEVA LIDÉ FOR SALE OBCHODOVÁNÍ S LIDMI PROGRAM PODPORY A OCHRANY OBĚTÍ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI SLEVA LIDÉ FOR SALE % OBCHODOVÁNÍ S LIDMI PROGRAM PODPORY A OCHRANY OBĚTÍ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI 1 Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Policií České republiky a nestátními neziskovými organizacemi realizuje

Více

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje?

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje? Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení PhDr. Marie Jelínková, PhD. Sdružení pro integraci a migraci Multikulturní centrum Praha Proměna trhu práce:

Více

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013 Rodinné firmy Výzkum pro AMSP ČR Červen 2013 Marketingové pozadí a cíle výzkumu Marketingové pozadí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

InBáze Berkat, o.s. programy organizace

InBáze Berkat, o.s. programy organizace InBáze Berkat, o.s. programy organizace Činnost kulturních mediátorů Mgr. Eva Dohnalová Vedoucí sociálního oddělení dohnalová@inbaze.cz www.inbaze.cz Informace o organizaci Vznik 2001 pod názvem Občanské

Více

CZECH MADE? Proti dvojím standardům a vykořisťování na českém pracovním trhu Multikulturní centrum Praha 1/2008 4/2009 Vytvořeno dne 1.října 2008 Pracovní migrace v České republice Negativní aspekty pracovní

Více

OBCHOD S LIDMI. OSN, Palermo 2000

OBCHOD S LIDMI. OSN, Palermo 2000 OBCHOD S LIDMI OBCHOD S LIDMI Obchodováním s lidmi se rozumí najímání, přepravování, převádění, přechovávání nebo přijímání osob na základě vyhrožování, únosu, podvodu a jiných forem nátlaku s úmyslem

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

Dotazování podnikatelů - Slovensko

Dotazování podnikatelů - Slovensko Dotazování podnikatelů - Slovensko dotazovaná osoba druh podniku činnost podniku branže / ekonomická klasifikace vedoucí osobního oddělení osoba s jvyššími pravomocemi v personální problematice (bo zástupce

Více

Dotazování podnikatelů - Burgenlandsko

Dotazování podnikatelů - Burgenlandsko Dotazování podnikatelů - Burgenlandsko dotazovaná osoba druh podniku činnost podniku branže / ekonomická klasifikace vedoucí osobního oddělení osoba s jvyššími pravomocemi v personální problematice (bo

Více

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie Veřejnost a obnovitelné zdroje energie 3. května 2011 Zpráva z výzkumu realizovaného společností Factum Invenio Obsah Základní informace o projektu Hlavní zjištění Detailní analýza Náklady spojené s výrobou

Více

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 duben 2010 Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 Abstrakt: Barbora Tošnerová Komentář k analýze agentury Newton Media, která se zaměřila na to, jak o občanech čtyř vybraných zemí žijících

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

Volba střední školy jak to vidí osmáci

Volba střední školy jak to vidí osmáci Volba střední školy jak to vidí osmáci Studie občanského sdružení Než zazvoní 2. června 2014 Studie o výběru školy Tento dokument je veřejnou součástí širší dlouhodobé studie občanského sdružení Než zazvoní,

Více

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011 JUDr. Ladislava Steinichová Zaměstnanost a pracovní migrace z hlediska historického Tendence odcházet za prací na straně jedné a zaměstnávat dělníky, řemeslníky, odborníky

Více

AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR OBSAH PREZENTACE. I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu trendů

AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR OBSAH PREZENTACE. I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu trendů AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR Odbor azylové a migrační politiky oddělení koncepcí a analýz OBSAH PREZENTACE I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Postoj české veřejnosti k reklamě

Postoj české veřejnosti k reklamě TISKOVÁ ZPRÁVA 26. února 2013 Postoj české veřejnosti k reklamě Češi nejlépe hodnotí reklamu v místě prodeje, 8% populace tvrdí, že si jí všimne a 31% podle ní nakupuje. Třetina zákazníků by dokonce uvítala

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY Praha, 13. března 2014 www.zdravamesta.cz/setkani-mc Akce je součástí projektu NSZM ČR STRATEG-2: Strategické řízení v obcích o stupeň výše podpořeného finančními prostředky

Více

Petra Klupková *** Z jakého důvodu jste se rozhodla odjet z Mongolska právě do České republiky?

Petra Klupková *** Z jakého důvodu jste se rozhodla odjet z Mongolska právě do České republiky? Prosinec 2009 Moje agentura byla domluvená s ambasádou, a tak jsme ve frontě stát nemuseli. Rozhovor s Mongolkou Ariunou o její cestě za prací do České republiky Petra Klupková Abstrakt: Ariunaa (30 let)

Více

Budoucnost pracovní migrace v ČR 20.3.2012, Praha

Budoucnost pracovní migrace v ČR 20.3.2012, Praha Budoucnost pracovní migrace v ČR 20.3.2012, Praha Klientský systém Dita Čermáková Geomigrace - Geografické migrační centrum Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Vývoj klientského systému Obdobný

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

CZ DLOUHODOBÉ POBYTY

CZ DLOUHODOBÉ POBYTY DLOUHODOBÉ POBYTY DLOUHODOBÉ POBYTY POVINNÉ PODMÍNKY ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ DŮCHODOVÉ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ PRACOVNÍ POVOLENÍ ŽIVNOSTENSKÝ LIST S JAKÝMI ÚŘADY SE CIZINEC S DLOUHODOBÝM POBYTEM

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

6. Soudnictví, kriminalita

6. Soudnictví, kriminalita 6. Soudnictví, kriminalita Nepominutelnou oblastí s genderově citlivými rozdíly je soudnictví. A to jak u obětí, tak pachatelů zjištěných trestných činů, včetně uvězněných. Speciální problematikou jsou

Více

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců...

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců... Úvod.......................................................................... 13 Seznam použitých zkratek.................................................... 15 Přehled souvisejících právních předpisů......................................

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Postoje obyvatel ČR ke stavbě větrných elektráren

Postoje obyvatel ČR ke stavbě větrných elektráren Business & Finance Postoje obyvatel ČR ke stavbě větrných elektráren Souhrnná zpráva z omnibusového šetření pro Hnutí DUHA Praha, leden 2004 1 Postoje obyvatel ČR ke stavbě větrných elektráren Souhrnná

Více

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let 6 - let 6 - let 6 - let 6-6 let od 66 let svobodný / svobodná

Více

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3 1.17. Remitence Remitence Čechů do České republiky 1.17.1. Odhad remitencí vychází z definice pojmu remitencí v souladu s metodikou platební bilance - BPM6. Metoda odhadu je založena na kvantitavním přístupu,

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

SAMOSTATNÉ PODNIKÁNÍ

SAMOSTATNÉ PODNIKÁNÍ Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město CZ.1.07/1.5.00/34.1007 Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková. Klepněte pro vložení textu

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková. Klepněte pro vložení textu Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková Klepněte pro vložení textu Konference Dejme (že)nám šanci, 20.11. 2014 Jindřiška Krpálková Pro

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI 1 Analýza postojů veřejnosti ke kriminalitě v Plzni srovnávací studie Katedra psychologie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni Odborný garant

Více

ESEJ Dětská práce jako celosvětový problém

ESEJ Dětská práce jako celosvětový problém Jana Pospíšilová UČO: 210574 ESEJ Dětská práce jako celosvětový problém Jsme první generací, která se může extrémní a hloupé chudobě podívat do tváře. Máme peníze, máme léky, máme na to vědu... ale máme

Více

POSTAVENÍ CIZINEK DOMÁCNOSTECH. Eva Valentová Sdružení pro integraci a migraci

POSTAVENÍ CIZINEK DOMÁCNOSTECH. Eva Valentová Sdružení pro integraci a migraci POSTAVENÍ CIZINEK PRACUJÍCÍCH CH V ČESKÝCH DOMÁCNOSTECH Eva Valentová Sdružení pro integraci a migraci SIMI a domácípráce Domácípráce cizinek v ČR ve světle poznatkůnno Základníteze o postavenína trhu

Více

Metodika projektu. Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Letců R.A.F. 1989, p.o. CZ.1.07/1.2.33/02.0039,,Analýza potřeb

Metodika projektu. Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Letců R.A.F. 1989, p.o. CZ.1.07/1.2.33/02.0039,,Analýza potřeb Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Letců R.A.F. 1989, p.o. Metodika projektu CZ.1.07/1.2.33/02.0039,,Analýza potřeb 2014 Zpracoval garant projektu Mgr.Radek Procházka s kolektivem Z Š a M Š N y m

Více

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Ondřej Brychta Odbor azylové a migrační politiky Ministerstvo vnitra ČR 20. listopadu 2013 Bratislava Problém definice Jednotná definice kvalifikovaných

Více

Den finanční gramotnosti. Výzkum Češi a rodinné finance

Den finanční gramotnosti. Výzkum Češi a rodinné finance Výzkumy finanční gramotnosti 2 Jednou ročně monitorujeme finanční gramotnost Čechů z různých pohledů 2011 mezigenerační finanční gramotnost, 2012 muži, ženy a finance a letos Češi a rodinné finance Zaměřujeme

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

Anežka Mičková, těší mě.

Anežka Mičková, těší mě. Anežka Mičková, těší mě. Profese finančního poradce je v České republice ještě v plenkách. Vždyť finanční poradci začali mít u nás význam až po revoluci v 89 roce, kdy se otevřel trh a lidé si měli z čeho

Více

Výběr kandidátů na finanční pozice (dotazníkové šetření)

Výběr kandidátů na finanční pozice (dotazníkové šetření) Výběr kandidátů na finanční pozice (dotazníkové šetření) Vytvořil: Distribuce dokumentu: Česká asociace pro finanční řízení elektronicky na členy asociace a vybrané manažery Datum: 7. 12. 2012 31. 1. 2013

Více

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Struktura prezentace Důvody pro zkoumání

Více

Implementace finanční gramotnosti ve školní praxi. Analýza priorit cílů a jejich realizace při sestavování osobního finančního plánu

Implementace finanční gramotnosti ve školní praxi. Analýza priorit cílů a jejich realizace při sestavování osobního finančního plánu Implementace finanční gramotnosti ve školní praxi Digitální podoba e learningové aplikace 0 (vyuka.iss cheb.cz) Analýza priorit cílů a jejich realizace při sestavování osobního finančního plánu Ing. Radmila

Více

Dobrý den, S pozdravem. Lucie Pondělíková

Dobrý den, S pozdravem. Lucie Pondělíková v loňském roce jsem se zúčastnila projektu "ŠANCE PRO DĚČÍNSKO", který měl zvýšit možnosti mého uplatnění na trhu práce. Po úspěšném ukončení dvou vzdělávacích modulů tohoto projektu jsem získala certifikáty

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

KORUPCE NÁM PIJE KREV

KORUPCE NÁM PIJE KREV SNIŽOVÁNÍ VĚŘEJNÉ TOLERANCE VŮČI KORUPCI NA SLOVENSKU KORUPCE NÁM PIJE KREV www.pijenamkrv.sk VÝVOJ STAVU KORUPCE NA SLOVENSKU ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PROTIKORUPČNÍ KAMPANĚ VÝCHODISKA červen 2002: proveden

Více

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka.

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka. První výsledky výzkumu, 2015 V první, kvantitativní části výzkumu bylo osloveno celkem 1435 respondentů. Bylo použito kvótního výběru, tzn. složení respondentů kopírovalo složení obyvatel ČR podle (kvót)

Více

Den bez dluhů. 15. listopad

Den bez dluhů. 15. listopad 15. listopad Den bez dluhů Tento den má připomenout všem Čechům nezbytnost vyřešit všechny závazky, ať už je to vůči známému, od něhož jsme si vypůjčili drobnou částku nebo vůči obchodu, který nám umožnil

Více

Pracující důchodci v Česku

Pracující důchodci v Česku Pracující důchodci v Česku 22. 9. 2015 ČT 1 19:00 Události Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Skoro devadesát procent českých seniorů nepracuje a spoléhá jenom na podporu státu. Důvodem není podle nové

Více

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA. Prosinec 2014 4. ročník

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA. Prosinec 2014 4. ročník Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA Prosinec 2014 4. ročník Obsah prezentace Představení průzkumu Zkušenosti společností s daněmi a daňovou správou Porovnání vnímání

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Tisková zpráva Průzkum Hospodářské komory ČR: pětina firem se již nyní chystá snižovat počet zaměstnanců, zvyšovat mzdy bude jen 15 % podniků

Tisková zpráva Průzkum Hospodářské komory ČR: pětina firem se již nyní chystá snižovat počet zaměstnanců, zvyšovat mzdy bude jen 15 % podniků Tisková zpráva Průzkum Hospodářské komory ČR: pětina firem se již nyní chystá snižovat počet zaměstnanců, zvyšovat mzdy bude jen 15 % podniků Praha, 13. prosince 2011 Téměř jedna pětina firem se chystá

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, IČO 750 111 91, ČSOB 220196017/0300 SOCIÁLNÍ SLUŽBY ČESKÁ Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, Česká republika

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - 5 let - 5 let - 55 let 5-5 let od let svobodný / svobodná

Více

OBECNÝ PRŮZKUM TRHU Ve Španělsku, Nizozemí, Velké Británii, České republice a Bulharsku

OBECNÝ PRŮZKUM TRHU Ve Španělsku, Nizozemí, Velké Británii, České republice a Bulharsku 2013-1-ES1-LEO05-66586 SENDI - Začleňování speciálních vzdělávacích potřeb a zdravotních postižení OBECNÝ PRŮZKUM TRHU Ve Španělsku, Nizozemí, Velké Británii, České republice a Bulharsku Tento projekt

Více

Terra Batida Porto, Portugalsko www.terrabatida.com

Terra Batida Porto, Portugalsko www.terrabatida.com Žena podnikatelka a nápad Maria Gabriel začala s podnikáním v roce 2003. Přestože v té době měla stálou práci v mezinárodní telekomunikační společnosti, cítila, že potřebuje něco jiného něco, co by ji

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

Byclosure Lisabon, Portugalsko www.byclosure.com

Byclosure Lisabon, Portugalsko www.byclosure.com Vznik podnikatelského záměru je mladá, novátorská internetová firma působící v portugalském Lisabonu. Založili ji v roce 2008 tři přátelé Vasco, Duarte a Luís. Za dva roky své existence zaznamenala celou

Více

VEŘEJNÁ PODPORA A PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ. De minimis, SOHZ, dopad na dotační politiku

VEŘEJNÁ PODPORA A PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ. De minimis, SOHZ, dopad na dotační politiku VEŘEJNÁ PODPORA A PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ De minimis, SOHZ, dopad na dotační politiku Co je to veřejná podpora čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie: Podpory poskytované v jakékoli formě státem

Více

Vyhodnocení výzkumu KP 2014. Rodina, zaměstnanost, volný čas, bydlení

Vyhodnocení výzkumu KP 2014. Rodina, zaměstnanost, volný čas, bydlení Stránka 1 z 8 Odpovídalo 255 zástupců rodin. Vyhodnocení výzkumu KP 2014 Rodina, zaměstnanost, volný čas, bydlení Výzkum byl vyhodnocen celkově a dále podle počtu dětí v rodinách. Ve výzkumném souboru

Více

Nábor studentů výsledky a plány středních škol

Nábor studentů výsledky a plány středních škol Nábor studentů výsledky a plány středních škol Studie občanského sdružení Než zazvoní 31. března 2014 Průzkum středních škol Tento dokument shrnuje, jak probíhal nábor studentů na střední školy po celé

Více

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce)

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Partneři projektu Skupina zaměstnavatelských svazů Slovinska (ZDS), Chorvatska (HUP), Maďarska (MGYOSZ), Rakouska (IV), Slovenska (RÚZ) a

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů

Více

EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE

EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE Praha, 16. května 2013 Vlastimil Hotař, Technická univerzita v Liberci prostřednictvím Operačního programu Lidské

Více

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG)

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) LIBERECKÝ KRAJ - 212 V roce 212 se opět uskutečnilo šetření životního stylu dětí a mládeže zaměřené na problematiku

Více

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ANALÝZA POTŘEB STUDENTŮ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Analýza potřeb studentů VŠ uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u studentů VŠ technického

Více

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 19 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 014

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Výběr kandidátů na finanční pozice z pohledu personalistů

Výběr kandidátů na finanční pozice z pohledu personalistů Výběr kandidátů na finanční pozice z pohledu personalistů Vytvořil Distribuce dokumentu Datum Česká asociace pro finanční řízení Elektronicky na členy asociace a vybrané personalisty 1. 8. 2013 30. 8.

Více

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Cílová skupina: Ženy/muži vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce Ženy/muži s malými dětmi do 15-ti

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize

Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize Kateřina Štěrbová ředitelka ING Employee benefits ČR 28. srpna 2014, Praha www.ingpojistovna.cz Historie výzkumu v oblasti zaměstnaneckých výhod V červenci

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více