Pracovní zátěž a zdravotní stav hasičů Rescue Report str. 18 téma prof. MUDr. Zdeněk Jirák, CSc Ostravská univerzita Ostrava upr.
|
|
- Natálie Nováková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Pracovní zátěž a zdravotní stav hasičů Rescue Report str. 18 téma prof. MUDr. Zdeněk Jirák, CSc Ostravská univerzita Ostrava upr. V současné době jejichž výkonu musí zaměstnanci překonávat velkou a často až extrémní fyzickou zátěž. Jedno z těchto povolání vykonávají například hasiči nebo důlní záchranáři. Člověk potřebuje pro zdárný rozvoj organismu již od útlého dětství fyzickou zátěž a rozumná míra fyzické aktivity je nezbytná, má-li si uchovat dobrou fyzickou kondici a dobrý zdravotní stav až do vysokého věku. Je všeobecně známo, že vhodný způsob pohybové aktivity, především dynamická zátěž vykonávaná velkými svalovými skupinami jako běh, rychlá chůze, jízda na kole nebo plavání, je vedle správné diety nejdůležitější prevencí kardiovaskulárních onemocnění. Na druhé straně nadměrná fyzická zátěž, zejména u člověka, jehož zdravotní stav je již nějakým způsobem narušen, může vážně ohrozit jeho zdravotní stav. Limitujícím faktorem pro svalový výkon u jinak zdravého jedince je výkon srdce, které musí dodávat pracujícím svalům kyslík a látky bohaté na energii, to znamená především mastné kyseliny a glukózu. Na rozdíl od kosterních svalů, srdeční sval nemůže ani krátkodobě získávat energii pro svou práci anaerobním metabolismem, to je bez kyslíku. Srdce může při těžké práci zvýšit svůj výkon až na pětinásobek. To ovšem vyžaduje i odpovídající zvýšení průtoku krve koronárními tepnami, které zásobují srdeční sval kyslíkem a látkami, z nichž srdce získává energii pro svou práci. V klidu nebo při mírné práci stačí proto dodávat srdečnímu svalu dostatek kyslíku i cévy. jejichž lumen je značně zúžen aterosklerotickými pochody. Při mimořádné zátěži, jaké jsou občas vystaveni hasiči nebo důlní záchranáři, nejsou však takto pozměněné cévy schopny dodat srdci dostatečné množství kyslíku, což může mít vážné následky pro takto postiženou osobu od pracovního selhání až po vážné ohrožení vlastního života. liry pracovní zateze noví nařízení vlády Dlouhodobá (celosměnová) a krátkodobá pracovní zátěž je v České republice limitována nařízením vlády č. 361/2007 Sb. v platném znění [17], které stanoví limity pro celosměnově a krátkodobě přípustnou zátěž fyzickou prací na úrovni 33 procent a 70 procent maximální minutové spotřeby kyslíku (V02max) průměrného muže nebo ženy ve věku 45 let. Uvedeným limitům odpovídá pro muže celosměnový energetický výdej 6,8 MJ (čemuž odpovídá průměrný minutový energetický výdej 14,17 kj.mim1)a průměrná celosměnová srdeční frekvence (SF) 102.min1, krátkodobě může energetický výdej dosahovat až 34,5 kj.min- 1(575W)aSR150.min1. Toto omezení se nevztahuje na práci hasičů a záchranářů při likvidaci havárií a jiných mimořádných situací za předpokladu, že tyto osoby jsou pravidelně lékařsky sledovány a mají odpovídající zdravotní stav. Pro práci hasičů je charakteristické střídání období s relativně nízkou fyzickou aktivitou a intervaly, při nichž fyzická zátěž dosahuje často hranice maximální výkonnosti. Při likvidaci požárů k tomu přistupuje zátěž způsobená vahou dýchacího přístroje a zvýšením dýchacích odporů, zhoršení termoregulace vlivem ochranného obleku a psychická zátěž. V odborné literatuře je jen velmi málo údajů o energetické náročnosti práce hasičů při ostrých zásazích. Je to dáno především náročností podmínek a časovým stresem, které nedovolují použít klasické způsoby měření energetického výdeje hasiče v době zásahu. V letech 1996 až 1997 jsme získali 46 celodenních záznamů srdeční frekvence u hasičů v pohotovosti. Srdeční frekvenci jsme registrovali kontinuálně přístrojem Mediport. Průměrné celodenní hodnoty se pohybovaly od 71 do 95.min \ v noční části směny v rozmezí mezi 56 až 71.min1. Při cvičeních a ostrých zásazích se pohybovaly průměrné hodnoty srdeční frekvence v rozmezí 56 až 124.min \ krátkodobě byly však naměřeny hodnoty 132 až 179. min1. V roce 1999 jsme vyšetřili fyzickou zátěže hasičů v průběhu ostrých zásahů i za modelových podmínek [7]. Měření se zúčastnilo 16 velmi dobře trénovaných hasičů. Ostré zásahy zahrnovaly likvidaci čtyř požárů v obytných domech a dvou požárů auta, dále tři zásahy u dopravní nehody, likvidaci jednoho požáru kontejneru, otevření výtahu a přečerpání havarované cisterny.
2 Při zásahu a po celou dobu směny byla u všech pokusných osob měřena a kontinuálně ukládána do paměti registračního zařízení srdeční frekvence. Hodnoty, naměřené při ostrých zásazích, jsme přepočítali na energetický výdej pomocí individuálních rovnic, které jsme získali v modelových podmínkách v laboratořích (obr. 1). Jako modelovou zátěž jsme zvolili práci na bicyklovém ergometru, přičemž zátěž byla zvyšována v 3 minutových intervalech tak, aby na konci každého zátěžového stupně byl dosažen rovnovážný stav pro srdeční frekvenci i spotřebu kyslíku. Pokusné osoby byly oblečeny ve standardním hasičském obleku včetně dýchacího přístroje. Průměrné hodnoty energetického výdeje (EV) během ostrých zásahu se pohybovaly v rozsahu 15 až 25 kj.min1 netto (242 až 404 W), krátkodobě dosáhly však 50 až 60 kj.min 1 netto (808 až 970 W) obr. 2. Rozložení četnosti hodnot energetického výdeje během ostrých zásahů demonstruje obr. 3. Průměrná srdeční frekvence při zásahu činila 100 až 120.min1, nárazově však dosahovala až 180.min1 (obr. 4), rozložení četnosti hodnot srdeční frekvence během ostrých zásahů demonstruje obr. 5. V modelových podmínkách činil netto energetický výdej (měřeno integrální metodou) při nesení raněného 48 kj.min 1 (776 W), při rychlém výstupu s koši s jednou nebo dvěma hadicemi do 6. patra dosahoval až 130 kj.min-1 (2100 W), přičemž srdeční frekvence dosahovala na konci výstupu hodnoty kolem 180.min1 (obr. 6a až 6c). Hodnoty srdeční frekvence i energetického výdeje, naměřené krátkodobě v průběhu ostrých zásahů i v modelových situacích, se blížily hodnotám maximálním a dosahovaly v průměru 90 procent individuálních maximálních hodnot. Krátkodobě přípustný limit energetického výdeje pro běžnou mužskou populaci 575 W [17], je překračován v modelových podmínkách i při ostrých zásazích. Z uvedených výsledků je patrné, že zejména při zásazích ve výškových budovách podávají členové požárního týmu krátkodobě výkony spojené se srdeční frekvencí až 180.min1 a spotřebou kyslíku přesahující tři litry za minutu. Zjištěné hodnoty srdeční frekvence a energetického výdeje potvrzují správnost našich doporučení na požadovanou fyzickou zdatnost hasiče, jak jsme je formulovali v návrhu služebního předpisu v roce 1997 [6, 9]. Z výše uvedeného vyplývá, že práci hasiče mohou vykonávat jen zcela zdraví a psychicky způsobilí jedinci. V zahraničí je požadavkům na pracovní způsobilost pracovníků požárních sborů věnována velká pozornost [2, 10, 11, 14, 16]. Většina autorů se shoduje v názoru, že součástí preventivní prohlídky hasičů musí být zátěžové vyšetření [1,10, 16], přičemž zátěž na ergometru by měla dosáhnout hodnot, kterých je dosahováno při nasazení v terénu [10]. Schopnost pro výkon služby musí být posuzována až do penzijního věku. Aby byla do té doby udržena pracovní schopnost, je nezbytné, aby si členové požárních sborů udržovali fyzickou kondici pravidelným cvičením, které však musí být prováděno s patřičným nasazením. Velký význam je kladen na kontrolu nadváhy. Podle německých autorů [15, 16] nadváha nad 20 procent podle Brocy (čemuž odpovídá BMI cca 29 kg/m2) vede k omezení nebo úplné neschopnosti pro práci v ochranných oděvech s těžkou dýchací technikou. Nadváha nad 30 procent podle Brocy (BMI 32 kg/m2) je považována za kontraindikaci pro práci s těžkou dýchací technikou. Ideální hmotnost podle tohoto indexu má muž nebo žena pokud jejich váha = výška mínus 100. V Německu je posuzována pracovní způsobilost hasičů podle předpisu G26. Podle novely tohoto předpisu z roku 1994 se požaduje, aby jedinci do 30 let věku dosáhli při srdeční frekvenci 170.min' na bicyklovém ergometru zátěž 3 W.kg\ Pro muže mezi 31. až 39. rokem věku se požadovaná zátěž snižuje o jedno procento za rok. Muži ve věku 40 až 55 let musí tolerovat zátěž 2,1 W.kg-1 při SF 150.min1 [11]. Zátěž na submaximální úrovni však nemusí být dostatečná pro posouzení, jak bude organismus reagovat na zátěž při skutečném nasazení [10,12]. Podle našeho doporučení [6, 9] lze práci v požárních sborech zařadit z hlediska fyzické náročnosti do tří kategorií. Nejvyšší nároky jsou kladeny na pracovníky kategorie I. Do této kategorie se zařazují práce, při nichž pracovníci používají ochranné oděvy a izolační dýchací přístroje, případně potápěčskou techniku. Do II. kategorie se zařazují práce, při jejichž plnění se pracovníci podílejí na řešení akcí uvedených v kategorii I. jako řídící pracovníci nebo specialisté. Při výkonu práce používají občasně ochranné obleky a dýchací přístroje, nevykonávají však fyzicky náročné činnosti uvedené v kategorii I.
3 Do kategorie III. se zařazuji ostatní práce, při nichž pracovníci nepoužívají ani občasně ochranné oděvy a dýchací přístroje. Fyzická zdatnost se podle našeho návrhu ověřuje stupňovitým zátěžovým testem na bicyklovém ergometru. Zátěž je zvyšována u mužů z počátečních hodnot 50 W každou minutu o 25 W až do maxima. U velmi zdatných mužů lze počáteční zátěž zvýšit na 75 W. Podle výsledku zátěžového testu se pracovníci zařazují do tří skupin: Do skupiny 1/1 se zařazují osoby, u nichž nebyly zjištěny kontraindikace pro práci v kategorii I a které splňují následující kritéria: Při začleňování nových pracovníků mladších třiceti let na práce zařazené do kategorie I. jsme doporučili, aby fyzická zdatnost uchazeče byla vysoce nadprůměrná nebo nadprůměrná podle normativů platných pro českou populaci [4], U mužů starších čtyřiceti let lze tolerovat hodnoty fyzické zdatnosti o 10 procent nižši než limitní hodnoty požadované pro skupinu 1/1 za předpokladu, že dokončili zátěžový test a nebyly zjištěny žádné patologické změny. Do skupiny I/2 se zařazují osoby, u nichž nebyly zjištěny kontraindikace pro práci v požárních sborech z hlediska obecné zdravotní způsobilosti [3], které však nesplňují některá kritéria fyzické zdatnosti požadovaná pro zařazení do skupiny 1/1. Tyto osoby se musí podrobit intenzivnímu tréninku po dobu alespoň tří měsíců pod lékařským vedením. Po této době bude provedeno nové vyšetření. Do skupiny I/3 se zařazují osoby, u nichž se vyskytují zdravotní potíže, které jsou kontraindikací pro výkon prací zařazených do kategorie I nebo pro absolvování zátěžového testu. Do této skupiny se zařazují i osoby, které opakovaně nesplnily kritéria fyzické zdatnosti požadované pro kategorii I. O jejich dalším začlenění musí rozhodnout zaměstnavatel a lékař. Pro posouzení tepelné adaptability jsme vypracovali test tepelné adaptability [6, 9]. Jedná se o doporučený test, který by měli absolvovat jedinci určení pro zvláště náročné práce, případně jedinci, u nichž došlo k selhání nebo u nichž je vyšetření nutné z hlediska posouzení další zdravotní způsobilosti pro výkon činnosti zařazených do kategorie I. Vyšetřované osoby jsou při testu oblečené do standardního hasičského pracovního oděvu včetně dýchacího přístroje. Vyšetřování tepelné adaptability se provádí ve speciální laboratoři - tepelné komoře, ve které jsou stabilizovány tyto tepelně vlhkostní podmínky: kde: Pracovní zátěž je simulována na bicyklovém ergometru nebo běhátku. Zátěž je konstantně nastavena na 110 W. Test je ukončen po 20 minutách nebo při překročení limitních hodnot pro srdeční frekvenci nebo teplotu tělesného jádra. Jako vyhovující je považován test, jestliže vyšetřovaná osoba úspěšně absolvovala plných 20 minut a nedošlo k překročení limitních hodnot. Nedílnou součástí ověřování pracovní způsobilosti hasičů vykonávající práce kategorie I je testovací trať. Hasiči ji absolvují v ochranném oděvu a s dýchacím přístrojem. Pokud vyšetřovaná osoba nesplní časový limit nebo dojde k překročení limitních hodnot pro srdeční frekvenci a teplotu tělesného jádra, posoudí lékař způsobilost pracovníka k dalšímu výkonu prací zařazených do kategorie I z hlediska celkového zdravotního stavu, případně doporučí vhodný způsob tréninku. Pro výpočet režimu práce a odpočinku hasiče při ostrém zásahu jsme použili výsledky měření srdeční frekvence, energetického výdeje a teploty tělesného jádra u pokusných osob za modelových podmínek v klimatické komoře Krajské hygienické stanice Ostrava (nyní Zdravotní ústav Ostrava se sídlem v Ostravě), které jsme publikovali v práci [5], Na obrázcích 7 až 9 je uvedena experimentálně zjištěná přípustná doba zásahu a minimální doba odpočinku v závislosti na teplotě prostředí a energetickém výdeji v rozsahu 300, 600 a 800 W (18 až 48 kj.min1) neťto. Režim práce a odpočinku byl vypočítán na základě experimentálních hodnot naměřených na skupině důlních záchranářů v klimatické komoře Krajské hygienické stanice Ostrava. Silná nepřerušovaná čára na obr. 7 až 9 vyjadřuje přípustnou dobu zásahu při bezpečném limitu", který je limitován hodnotou srdeční frekvence 160.min-1. Tenká nepřerušovaná čára vyjadřuje nebezpečný limit", při němž přípustná doba zásahu je limitována hodnotou srdeční frekvence 180.min1. Tlusté přerušované čáry na obr. 7 až 9 vyjadřují minimální dobu odpočinku při bezpečném limitu, tenké přerušované čáry pak vyjadřují minimální dobu odpočinku při nebezpečném limitu. U běžných činností, při nichž průměrný energetický výdej nepřesahuje 20 kj.min1 netto, se pohybuje přípustná doba zásahu v závislosti na teplotě prostředí v rozmezí výsledné teploty kulového teploměru 20 až 40 C od 240 do 30 minut a doba nezbytného odpočinku od 20 do 40 minut. U energeticky vysoce náročných činností (600 až 800 W) se přípustná doba zásahu zkracuje na 10 až 20 minut, přičemž doba nutného odpočinku se prodlužuje na 40 až 50 minut. V rámci výzkumného záměru č. CEZ: J09/ Zdravotní stav a fyzická zdatnost populace SM regionu jsme vyšetřili soubor 160 žáků Střední odborné školy požární ochrany (dále SOŠPO) ve věku 15 až 18 let.
4 Jednalo se o žáky prvního až třetího ročníku a žáky, kteří v roce 2001 úspěšně prošli přijímacími zkouškami na SOŠPO. U všech vyšetřených bylo provedeno základní interní vyšetření včetně dvanácti svodového EKG, biochemické a hematologické vyšetření, antropometrické vyšetření, spirometrické vyšetření metodou průtok - objem a zátěžové vyšetření na bicyklovém ergometru. Chlapci začínali zátěží 50 W, která jim byla v minutových intervalech zvyšována o 25 W až do maxima. Součástí vyšetření byl i podrobný anamnestický dotazník zahrnující kromě osobní a rodinné anamnézy údaje o pohybové aktivitě a životních návycích. Výsledky byly srovnávány s hodnotami získanými u stejně staré populace chlapců České a Slovenské republiky, které zjistili Seliger s Bartůňkem v roce 1977 [13]. Žáci SOŠPO prokázali v průměru ve všech věkových skupinách dobrou fyzickou zdatnost, která se ale u nejstarší věkové skupiny neliší od průměrné zdatnosti české populace odpovídajícího věku [8]. Významně vyšší hodnoty fyzické zdatnosti u věkových skupin 15 až 17 let svědčí pro rychlejší vývoj současné mladé populace. Obdobně vyšši hodnoty fyzické zdatnosti jsme zjistili i u stejně starých žáků jiných škol. Z hlediska požadavků na fyzickou zdatnost hasiče cca 10 procent žáků nejstarší věkové skupiny nedosáhlo požadovanou hodnotu VO, 3,0 l/min, ani VO,/2max 2 kg 42 ml/kg. ~max J Námi zjištěné krajní hodnoty maximální minutové spotřeby kyslíku u osmnáctiletých činily v absolutních hodnotách 2,72 až 4,30 l/min a v přepočtu na kilogram hmotnosti 37 až 59 ml/kg. Rovněž průměrné hodnoty procent tuku a BMI jsou velmi příznivé. Na druhé straně nelze přehlédnout námi zjištěné krajní hodnoty BMI nad 30 a procento tuku nad 25 procent. Jako nejzávažnější zjištění považujeme nález hypertonické reakce na zátěž. Tento nález jsme zjistili u sedmi žáků, u nichž systolický tlak krevní (TK) prudce stoupal již při nízkých zátěžích a vyšetření muselo být předčasně přerušeno. Šest z těchto sedmi hochů s hypertonickou reakcí mělo současně zvýšené hodnoty klidového TK. Bližší rozbor ukázal, že 42 procent žáků, u nichž jsme zjistili klidovou hypertenzi a 43 procent žáků s hypertonickou reakcí mělo procento tuku vyšší než 120 procent normy. Nález hypertonické reakce považujeme za kontraindikaci pro práci hasiče v ochranném oděvu. Náš názor potvrzují i praktické zkušenosti s výcvikem žáků v modelových podmínkách na učilišti, kdy všichni žáci s nálezem hypertonické reakce měli značné potíže. Rovněž obezitu s nálezem %T nad 20 procent považujeme za kontraindikaci. pokud nedojde během studia k redukci nadváhy. EKG nálezy našeho souboru nevybočovaly z obrazu abnormit nalezených při vyšetřování zdravé populace. Četné komorové extrasystoly při zátěži jsou indikací k dalšímu kardiologickému vyšetření včetně echo srdce a případnému vyřazení z pracovního zařazení v hasičské profesi. Naše výsledky ukazují na potřebu velmi podrobných lékařských prohlídek uchazečů o studium na SOŠPO, které by měly obsahovat i zátěžový test do maxima a následné sledování zdravotního stavu žáků po celou dobu studia. Anamnestický dotazník ukázal na významný vliv rodinného prostředí na vytváření správných životních návyků u mladé generace. Při hodnoceni výsledků zátěžových testů nutno brát v úvahu i to, že se jedná o dosud se vyvíjející jedince, u nichž nutno předpokládat i velké interindividuální rozdíly v rychlosti dozrávání. I to zdůvodňuje potřebu soustavné odborné péče o žáky SOŠPO z hlediska lékařské péče i z hlediska rozvoje fyzické zdatnosti vhodnými formami sportovní aktivity. Použitá literatura: 1. Fraisse, E., Schroer, A., Fliedner, T., M. Móglichkeiten und Grenzen des Einsatzes der Arbeitsmedizinischen Belastungserprobung. Arbeitsmed. Socialmed. Umwelmed., 32, 7, 1997, s Hocke, M., Schopper-Jochum, S., Schubert, W. Vergleichende Bewertung des Trageverhaltens von Feuerwehr-Einsatzjacken (Pbase II). Arbeitsmed. Socialmed. Umwelmed., 32, 8, 1997, s Chaloupka. J., Jirák, Z., Lvončik, S. Návrh kritérii pro jednotný postup při lékařském posuzováni zdravotní způsobilosti k výkonu povolání a poskytování závodní preventivní péče příslušníkům Hasičského záchranného sboru ČR. České pracovní lékařství. 3, 2002, 4, s Jirák, Z., Zlámal, J. Výsledky šetření fyzické zdatnosti vybraných skupin průmyslové populace Severomoravského kraje. II. Výsledky a závěry. Pracovní lékařství, 29, 1977, 9, s Jirák, Z., Coufalová, H., Chudáčkova, E. Dlouhodobě a krátkodobě únosné pracovně klimatické podmínky důlních záchranářů. Pracovní lékařství, 42, 1990, 10, s Jirák, Z. Návrh služebního předpisu MV pro potřeby fyziologických laboratoří pro výběr příslušníka z hlediska fyzických předpokladů pro práci v jednotce PO a v přijímacím řízení. In: Jirák, Z., Lvončik, S. Závěrečná zpráva o vyřešeni předmětu hospodářské smlouvy č.j. 8402/97. VŠB-TU Ostrava 1997, 51 s.
5 7. Jirák, Z., Chaloupka, J., Lvončik, S. Zátěž hasičů a režim práce a odpočinku při ostrých zásazích. České pracovní lékařství, 3, 2002, 3, s Jirák, Z., Šimíček, J., Tomášková, H. Fyzická zdatnost hasičského dorostu. České pracovní lékařství, 3, 2002, 4, s Jirák, Z., Chaloupka, J., Lvončik, S. Návrh kritérií pro začleňování hasičů z hlediska fyzické zdatnosti a tepelné odolnosti. České pracovní lékařství, 4, 2003, 1. s Kiparski, R., Marschall, B. Die Beanspruchung von Feuerwehrleuten bel Obungen und im Einsatz. Arbeitsmed. Socialmed. Práventivmed., , s Kirsch, K., Vogt-Kirsch, C. Die Leistunsgrenzen des Menschen beim Tragen von Atemschutz und Schutzanzug. Arbeitsmed. Socialmed. Práventivmed., 20, 1985, s Rose, D. M., Konietzko, J. Ůberprufung der Kriterien fůr die Belastbarkeit von Berufsfeuerwehrteuten der Bundeswehr. Gutachtung im Auňrag des Bundesminísteriums fůr Verteidigung, Inspektion des Saníttatsdienstes 1995, Bonn, 1996, 56 s. 13. Seliger, V., Bartůněk, Z. Tělesná zdatnost obyvatelstva ČSSR ve věku r Universita Kartová, Praha 1977, 203 s. 14. Schopper-Jochum, S., Schubert, W., Hocke, M. Vergleichende Bewertung des Trageverhalktens von Feurwehr-Einsatzjacken (Phase I) Arbeitsmed. Socialmed. Umwelmed., 32, 4, 1997, s Schopper-Jochum, S. Einfluss gezielter gewichtsreduzierender Massnahme aufdie Leistungfahigkeít ůberwichtiger Werksfeuewehrleute. Arbeitsmed. Socialmed. Práventivmed., 23, 1988, s Wagner, S., Will, N., Schuckmann, F. Untersuchungen der HerzKreíslauf- Belastung von Berufsfeuerwehrteuten bei der Ergometríe und aufder Teststrecke unter Berůcksichtigung des aktuellen Grundsatzes fůr arbeitsmedizinische Vorsorgeuntersuchungen Atemschutzgeráte" (G 26). Arbeitsmed. Socialmed. Umwelmed., 30, 1995, s Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. v platném znění, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci V02max > 3,0 l.mim1 V02max.kg~1 > 42 ml.kg-1 Wmax > 3,0 W.kg-1 BMI < 30 kg/m2 Nejsou známky hypertenzní reakce na zátěž t > = 40 C±1 C RH g = = 80% 0,5 m.±s"5% 1 t = výsledná teplota kulového teploměru ta = suchá teplota vzduchu RH = relativní vlhkost vzduchu va = rychlost proudění vzduchu Vztah srdeční frekvence a energetického výdeje ochranný oděv Trellchem Individuální rovnice pro výpočet energetického výdeje (EV) z hodnot srdeční frekvence u souboru sledovaných hasičů Rozložení hodnot energetického výdeje při ostrých zásazích Rozložení hodnot energetického výdeje (EV) během ostrých zásahů Energetický výdej (průměr, sd, max) Režim práce a odpočinku EV(netto) = 300W(18KJ/min) Režim práce a odpočinku hasiče při energetickém výdeji 300 W Režim práce a odpočinku EV (netto) = 600 W (36KJ/min) íež/m práce a odpočinku hasiče při energetickém výdeji 300 W Rozložení hodnot srdeční frekvence při ostrých zásazích Rozložení hodnot srdeční frekvence (SF) během ostrých zásahů Energetický výdej
6 Průměrné hodnoty a směrodatné odchylky energetického výdeje při rychlém výstupu do 6 poschodí s různou zátěží a nesení raněného na nosítkách 2 hasiči po rovině v obtížném terénu. O autorovi prof. MUDr. Zdeněk Jirák, CSc, vedoucí katedry fyziologie a patofyziologie, Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE
STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne
VíceReakce a adaptace oběhového systému na zátěž
Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž Srdeční frekvence (SF) Hodnoty klidové srdeční frekvence se u běžné populace středního věku pohybují okolo 70 tepů za minutu (s přibývajícím věkem hodnoty SF
VícePosuzování pracovně tepelné zátěže - srovnání výpočtové metody a metody měření fyziologické odezvy organismu
Posuzování pracovně tepelné zátěže - srovnání výpočtové metody a metody měření fyziologické odezvy organismu Illéš, T., Jirák, Z., Lehocká, H. Benův den, Lékařský dům, Praha, 16.6.2010 Pracovně tepelná
VícePříloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.)
Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.) Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení ČÁST A Přípustné a průměrné
VíceEnergetický výdej Jednotky Muži Ženy Sm nový pr m rný MJ 6,8 4,5 Sm nový p ípustný MJ 8 5,4 Ro ní MJ Minutový p ípustný kj.min -1.
PrÏõÂloha cï. 5 k narïõâzenõâ vlaâdy cï. 361/2007 Sb. Fyzická zát ž, její hygienické limity a postup jejich stanovení ÁST A Hygienické limity energetického výdeje p i práci s celkovou fyzickou zát ží Tabulka.
VíceAmbulantní kardiorehabilitace v Nemocnici ve Frýdku-Místku. Mgr.Chrostková Romana, Mgr.Chovancová Hana
Ambulantní kardiorehabilitace v Nemocnici ve Frýdku-Místku Mgr.Chrostková Romana, Mgr.Chovancová Hana HISTORIE Kardiovaskulární rehabilitace (KR) má v Nemocnici ve Frýdku Místku dlouhou tradici. Patříme
VíceMotorické schopnosti
Motorické schopnosti Vytrvalostní schopnosti Můžeme ji definovat jako schopnost organismu vykonávat pohybovou činnost určitou intenzitou po relativně dlouhou dobu nebo ve stanoveném čase. Schopnost provádět
VíceSystém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Zdravotní stav Výsledky studie Zdraví dětí 2016 Tělesná hmotnost a vadné držení těla Úvod Prevalenční dotazníkové
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE
STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání :.5. 213 Objednavatel: Centrum sociální
VíceSystém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Zdravotní stav Výsledky studie Zdraví dětí 2016 Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění Úvod Prevalenční
VíceTEPOVÁ FREKVENCE A SPORT
TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II Autor: Mgr. Jaroslav Babka Škola: Gymnázium Sušice Předmět: Tělesná výchova Datum vytvoření: květen 2014 Třída:
VíceNebezpečí fyzického vyčerpání. Zpracoval: Ondráček Zdeněk 2011
Nebezpečí fyzického vyčerpání Zpracoval: Ondráček Zdeněk 2011 Hranice fyzického vyčerpání je stanovená schopností využívat kyslík přiváděný do organismu dýcháním, pro přeměnu svalových tuků na energii
VíceNadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění
Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění Václav Bunc a Marie Skalská UK FTVS Praha Obezita nebo nadváha je jedním ze základních problémů současnosti. Je komplikací jak v rozvojových tak
VíceNebezpečí přehřátí. Zpracoval: Ondráček Zdeněk 2008
Zpracoval: Ondráček Zdeněk 2008 Co je to přehřátí? Překročení maximální teploty těla, vnitřní teploty tzv. teploty jádra, při které již organismus není schopen efektivního odvodu tepla z těla ochlazováním.
VíceSpiroergometrie ověřování fyzické připravenosti báňských záchranářů. PAVELEK Zdeněk, Ing. SZYROCKI Petr, MUDr. KARPETA Petr, MUDr.
Spiroergometrie ověřování fyzické připravenosti báňských záchranářů PAVELEK Zdeněk, Ing. SZYROCKI Petr, MUDr. KARPETA Petr, MUDr. Smysl spiroergometrie báňských zachránářů odhalit nepříznivé zdravotní
VíceZdravotní způsobilost členů jednotek SDH obcí
Zdravotní způsobilost členů jednotek SDH obcí S účinností od 1.ledna 2004 bude pro posuzování zdravotní způsobilosti členů jednotek SDH obcí nebo členů SDH podniků, kteří vykonávají službu v těchto jednotkách
VíceFyziologie sportovních disciplín
snímek 1 Fyziologie sportovních disciplín MUDr.Kateřina Kapounková snímek 2 Krevní oběh a zátěž Složka : Centrální / srdce / Periferní / krevní oběh / Změny Reaktivní adaptační snímek 3 Centrální část
VíceFyziologické aspekty cyklistiky
Fyziologické aspekty cyklistiky Správná intenzita tréninku, Spotřeba energie při MTB, Kontrola hmotnosti prostřednictvím MTB, Výživa a pitný režim v MTB, Psychika a MTB, Správná intenzita zátěže atrofie
VíceRuční manipulace s břemeny
5.6.10.13.1. Ruční manipulace s břemeny http://www.guard7.cz/lexikon/lexikon-bozp/kategorizacepraci/fyzicka-zatez/rucni-manipulace-s-bremeny Podmínky ochrany zdraví při práci při manipulaci s břemeny stanovuje
VíceROVNICE TEPELNÉ BILANCE ČLOVĚKA. M energetický výdej (W/m 2 )
ROVNICE TEPELNÉ BILANCE ČLOVĚKA W = Cres Eres + K + C + R + E + produkce = výdej + akumulace S.. energetický výdej W.. mechanická práce C res výměna citelného tepla dýcháním E res výměna vázaného teplo
VíceSPIROERGOMETRIE. probíhá na bicyklovém ergometru, v průběhu zátěže měřena spotřeba kyslíku a množství vydechovaného oxidu uhličitého
SPIROERGOMETRIE = zátěžové vyšetření (velmi podobné ergometrii) posouzení funkční rezervy kardiovaskulárního systému objektivizace závažnosti onemocnění (přesně změří tělesnou výkonnost), efekt intervenčních
VícePreskripce pohybové aktivity. MUDr. Kateřina Kapounková
Preskripce pohybové aktivity MUDr. Kateřina Kapounková Preskripce PA v rámci programu PA zdravých osob není obtížná Důležitý je časový faktor - priorita Proto - kompromis = = sladění fyziologického hlediska
VíceErgometrie. 1.1 Spojte pojmy z levého sloupce se správnou definicí z pravého sloupce. vystavení vyšetřované osoby regulované fyzické práci
1 Úvod Ergometrie 1.1 Spojte pojmy z levého sloupce se správnou definicí z pravého sloupce. Samotné vyšetření se skládá z několika částí: PŘÍPRAVNÁ FÁZE KLIDOVÁ FÁZE ZAHŘÍVACÍ FÁZE ( warm up ) FÁZE ZÁTĚŽE
VíceNovela nařízení vlády 361/2007 Sb. (NV 68/2010 Sb.) z pohledu fyziologie práce. MUDr. Jana Hlávková Státní zdravotní ústav Praha, 2010
Novela nařízení vlády 361/2007 Sb. (NV 68/2010 Sb.) z pohledu fyziologie práce MUDr. Jana Hlávková Státní zdravotní ústav Praha, 2010 Novela NV vešla v platnost 1.5.2010 Úkolem novely NV 361/2007 Sb.-
VíceMaximání tepová rezerva - MTR
Regenerace ve sportu pro RVS 25.3-26.3.2015 Srdeční frekvence je velmi ovlivnitelný ukazatel, reaguje přes stresové hormony (adrenalin) na rozrušení, zvyšuje se tudíž i v předstartovním stavu. Její zvýšení
VícePohybová gramotnost a kvalitativní diagnostika pohybu. Václav Bunc FTVS UK Praha
Pohybová gramotnost a kvalitativní diagnostika pohybu. Václav Bunc FTVS UK Praha Množství PA (hod.týden) Množství realizovaných pohybových aktivit u chlapců a děvčat za týden 10 1996 8 Chlapci mladší než
VíceNařízení vlády č. 361/2007 z pohledu fyziologa práce. 20. konzultační den. MUDr. Jana Hlávková SZÚ, Centrum pracovního lékařství Praha 2008
Nařízení vlády č. 361/2007 z pohledu fyziologa práce 20. konzultační den MUDr. Jana Hlávková SZÚ, Centrum pracovního lékařství Praha 2008 Připraveno na základě zmocnění ze zákona č. 309/2006 Sb., kterým
VícePravidelnou fyzickou aktivitou ke kardiovaskulárnímu zdraví
Pravidelnou fyzickou aktivitou ke kardiovaskulárnímu zdraví aneb stačí i málo MUDr. Ivo Horák Kardiologie, Městská nemocnice Ostrava, p.o. Základní pojmy Fyzická aktivita tělesný pohyb vyvolaný kosterním
VíceOpatření děkana č. 01 / Závodní preventivní péče
V Plzni dne 02. 01. 2012 Č. j.: 86/2011 Opatření děkana č. 01 / 2012 Závodní preventivní péče 1. Posuzování zdravotní způsobilosti Závodní preventivní péče je poskytována vždy lékařem závodní preventivní
VíceSISP - charakteristika výběrového souboru
SISP - charakteristika výběrového souboru Výběr osob ve Studii individuální spotřeby potravin reprezentuje populaci České republiky dle Výsledků sčítání lidu, domů a bytů, 21. Šetření se zúčastnilo 259
VíceZátěž chladem
6.17.10.3. Zátěž chladem http://www.guard7.cz/nabidka/lexikon-bozp/kategorizace-praci/zatezchladem Mezi faktory pracovního prostředí patří i zátěž chladem. Ta je aktuální nejen v chladnějších obodbích
VíceStudie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová
Studie EHES - výsledky MUDr. Kristýna Žejglicová Výsledky studie EHES Zdroje dat Výsledky byly převáženy na demografickou strukturu populace ČR dle pohlaví, věku a vzdělání v roce šetření. Výsledky lékařského
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : 18.10. 2010. Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV
STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM ODBORNÝCH ČINNOSTÍ Odbor podpory zdraví a hygieny dětí a mladistvých, Oddělení podpory zdraví dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ Termín pořádání
VíceVýstupový test (step-test), Letunovova zkouška. - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž
Výstupový test (step-test), Letunovova zkouška - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž 1 Hodnocení srdeční práce Hodnocení funkce systoly - ejekční frakce hodnotí funkční výkonnost
Vícezáměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti
základní definice ZATÍŽENÍ záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti (v úrovni dovedností, schopností
VíceHODNOCENÍ STAVU VÝŽIVY
HODNOCENÍ STAVU VÝŽIVY I. Indexy vycházející z antropometrických ukazatelů: 1) Brocův index: : tělesná výška v cm - 100 nebo (tělesná výška v m) 2 23 : (tělesná výška v cm - 100) - 10 % nebo (tělesná výška
VíceBezpečnost a ochrana zdraví; Zdravotní pojištění, zdravotní péče Normy:
Název předpisu: Vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických
VíceHodnocení stavu výživy. MUDr. Matej Pekař
Hodnocení stavu výživy MUDr. Matej Pekař Úvod Obezita nadměrné ukládání energetických zásob v podobě tuku z různých příčin. Energetický příjem je větší než výdej. Příčinou je nejčastěji kombinace většího
VíceVývoj a výzkum v oblasti biomedicínských a průmyslových aplikací na Elektrotechnické fakultě ZČU v Plzni
Vývoj a výzkum v oblasti biomedicínských a průmyslových aplikací na Elektrotechnické fakultě ZČU v Plzni Milan Štork Katedra aplikované elektroniky a telekomunikací Západočeská univerzita, Plzeň, CZ 1.
VíceRekondice a regenerace
Rekondice a regenerace VY_32_INOVACE_166 AUTOR: Mgr. Andrea Továrková ANOTACE: Prezentace slouží jako didaktická pomůcka při výuce tématického celku reedukace pohybu. KLÍČOVÁ SLOVA: Pohybový režim, pohybový
VíceNÁVRH /2015 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne..,
Komora velitelů jednotek sborů dobrovolných hasičů z.s. (Komora velitelů), profesní organizace sdružující velitele jednotek sborů dobrovolných hasičů (JSDH), v souladu se svými cíli, navrhuje změnu nařízení
VíceOdborná příprava a odborná způsobilost členů jednotek SDH obcí a jednotek SDH podniků ÚPLNÉ ZNĚNÍ
Odborná příprava a odborná způsobilost členů jednotek SDH obcí a jednotek SDH podniků ÚPLNÉ ZNĚNÍ Červenec 2006 Související předpisy... 2 Základní odborná příprava členů dobrovolných jednotek PO... 2 Pravidelná
VíceVYHLÁŠKA. č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu
VYHLÁŠKA č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu ze dne 25. listopadu 2013 Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 95 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních
VíceFyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství
Fyziologie stárnutí Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Praha, 2014 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén (stoupá podíl osob nad 50let věku)
VíceStárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství
Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén
Vícemnohaletého tréninkového procesu
9. Posouzení vlivu sportovní přípravy z hlediska mnohaletého tréninkového procesu 9.1. ÚVOD Sportovní příprava dětí je často charakterizována snahou po všestranné přípravě, která zajistí potřebnou úroveň
VíceSTÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ
STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV Centrum podpory veřejného zdraví Oddělení podpory zdraví ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 25.6.204 Organizátor: Mgr. Dana Hronová, ZŠ Votice Místo: Votice OBSAH
VíceLegislativní vymezení závodní preventivní péče
Legislativní vymezení závodní preventivní péče MUDr. Jarmila Minksová Hygiena práce jarmila.minksova@fm.khsova.cz Na Bělidle 7, 702 00 Moravská Ostrava, www.khsova.cz Zákoník práce - Zákon č. 262/2006
VíceVytrvalostní schopnosti
Vytrvalostní schopnosti komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase (odolávat únavě) Ve vytrvalostních schopnostech má rozhodující
VíceHYGIENA A PREVENTIVNÍ LÉKAŘSTVÍ (FV 10065) Školní rok 2018/2019 letní semestr VŠEOBECNÝ SMĚR 5. ročník
Přednášky HYGIENA A PREVENTIVNÍ LÉKAŘSTVÍ (FV 10065) VP velká posluchárna (LF) I posluchárna č. 1 (LF) 1. čtvrtek 21. 2. 2019 1. 3. h (8.00-10.25 h) I HYGIENA A PREVENTIVNÍ LÉKAŘSTVÍ. Ochrana a podpora
VíceVYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu
Strana 6772 Sbírka zákonů č. 391 / 2013 Částka 152 391 VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 95 odst. 1 zákona
VíceJEDNOTKY PO. 1.1 Druhy jednotek požární ochrany
JEDNOTKY PO Jednotkou požární ochrany (dále jen jednotka PO ) se rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými osobami (hasiči), požární technikou (automobily) a věcnými prostředky požární ochrany
VíceJednotky PO působí buď v organizačním řízení nebo v operačním řízení. Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé
Jednotky PO Jednotky požární ochrany Systém jednotek požární ochrany Jednotky požární ochrany Jednotkou požární ochrany (dále jen jednotka PO ) se rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými
VíceMINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR
MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-3270-3/PO-OVL-2014 Praha 8. ledna 2014 Počet listů: 6 S c h v a l u j i : Generální ředitel HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslav
VíceDIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ;
DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ; výsledky studie EHES MUDr. Naďa Čapková Mgr. Michala Lustigová, Ph.D. Státní zdravotní ústav Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva EHIS/EHES 2014 EHIS (European
VíceJednotky PO. 1. Jednotky požární ochrany 2. Systém jednotek požární ochrany
Jednotky PO 1. Jednotky požární ochrany 2. Systém jednotek požární ochrany Jednotkou požární ochrany (dále jen jednotka PO ) se rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými osobami (hasiči),
VíceMINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR
MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č. j. PO-2340/GŘ-VZ-2007 Kódové označení. ST-B Praha 12. října 2007 Počet listů: 7 Schvaluje: plk. Ing. Alois Sellner v. r. generální
VícePOHYB JAKO PROSTŘEDEK ZÁBAVY A KULTIVACE ČLOVĚKA
POHYB JAKO PROSTŘEDEK ZÁBAVY A KULTIVACE ČLOVĚKA Václav Bunc UK FTVS Praha Tělo nechť každodenní své hýbání má (J. A. Komenský) Zdraví není všechno, ale bez zdraví je vše ničím (A. Schopenhauer) Pohyb
VícePŘÍLOHA č. 3: http://www.sbirka.cz/posl4tyd/nove/13-391.htm VYHLÁŠKA. ze dne 25. listopadu 2013
Směrnice k provádění preventivních lékařských prohlídek u výkonnostních sportovců startujících na akcích pořádaných ČVS PŘÍLOHA č. 3: Vyhláška o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu č. 391/2013
VíceJak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza
Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza Projevy aterosklerózy podle postižení určitého orgánu ischemická choroba srdeční srdeční angína (angina pectoris), srdeční infarkt (infarkt
VíceNázev: Oběhová a dýchací soustava
Název: Oběhová a dýchací soustava Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3.
VíceModerní trénink vytrvalosti v házené
Moderní trénink vytrvalosti v házené Obsah: 1. Úvod 5 2. Co je to vytrvalost 6 3. Druhy vytrvalostních schopností 7 4. Význam vytrvalostních schopností pro házenou 9 5. Trénink aerobní vytrvalosti 12 5.1.
VíceOdborná způsobilost. HZS podniků. JSDH obcí nebo podniků ÚPLNÉ ZNĚNÍ
Odborná způsobilost zaměstnanců zařazených na vybraných funkcích v jednotkách HZS podniků a členů vykonávajících službu v JSDH obcí nebo podniků jako svoje zaměstnání v hlavním pracovním poměru ÚPLNÉ ZNĚNÍ
Více"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha
"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha Studie WHO z roku 2015 dokládá, že 10% úmrtí ve světě je přímo způsobeno nedostatkem pohybu 33% celosvětových úmrtí
VíceHYGIENA A PREVENTIVNÍ LÉKAŘSTVÍ (FV 10065) Školní rok 2017/2018 letní semestr VŠEOBECNÝ SMĚR 5. ročník
Přednášky HYGIENA A PREVENTIVNÍ LÉKAŘSTVÍ (FV 10065) VP velká posluchárna (LF) I posluchárna č. 1 (LF) 1. čtvrtek 22. 2. 2018 1. 3. h (8.00-10.25 h) I Činnosti a disciplíny oboru hygiena, struktura hygienické
VíceStátní zdravotní ústav Praha
Alergie, KVO riziko Státní zdravotní ústav Praha Jana Kratěnová Usnesení vlády ČR, od roku 1993 Systém monitorování zahrnuje systematický sběr údajů o kvalitě životního prostředí - ovzduší, pitné, koupací
VíceStudie Zdraví dětí MUDr. Kristýna Žejglicová
Studie Zdraví dětí 2016 MUDr. Kristýna Žejglicová Obezita onemocnění charakterizované patologickým hromaděním tukové tkáně v těle, které mění fyziologické poměry v organismu je jedním z nejzávažnějších
VíceNávrh. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle k provedení zákona č... Sb., o specifických zdravotních službách: 1 Úvodní ustanovení
Návrh VYHLÁŠKA ze dne. kterou se stanoví organizace, obsah a rozsah pracovně lékařských služeb, okruh poskytovatelů poskytujících pracovně lékařské služby podle zařazení prací do kategorií Ministerstvo
VíceFakulta Sportovních Studií
MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO Fakulta Sportovních Studií Seminární práce na téma Vytrvalostní běh Fyziologie sportovních disciplín David Tomšík RVS CŽV UČO: 200488 1 Funkční a metabolická charakteristika
VíceKatedra biomedicínské techniky
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ Katedra biomedicínské techniky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2008 Jakub Schlenker Obsah Úvod 1 1 Teoretický úvod 2 1.1 Elektrokardiografie............................
VíceVUT FAST, Veveří 95, budova E1, Laboratoř TZB místnost E520
CZ.1.07/2.4.00/31.0037 Partnerská síť mezi univerzitami a soukromými subjekty s vazbou na environmentální techniky v chovu skotu - Měření tepelně vlhkostního mikroklimatu v budovách teplotní a vlhkostní
VíceCivilizační choroby. Jaroslav Havlín
Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).
VíceS B Í R K INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY A NÁMĚSTKA MINISTRA VNITRA O B S A H :
S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY A NÁMĚSTKA MINISTRA VNITRA Ročník: 2005 V Praze dne 11. března 2005 Částka: 8 O B S A H : Část I. 8.
VíceVýklad ČAS k vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu
Výklad ČAS k vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu (schválený předsednictvem ČAS dne 2. prosince 2014) 1. Úvod a) Vyhláška Ministerstva
VíceMaturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15
Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 1. Složení živého organismu buňka - stavba, funkce jednotlivých
VíceStátní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017
Alergie, KVO riziko Státní zdravotní ústav Praha Milovy 2017 Jana Kratěnová Spolupráce s 46 praktickými lékaři pro děti a dorost v 15 městech ČR Celkem 5130 dětí ve věku 5,9,13 a 17 let Data získána v
Více1 Vyhláška č.247/2001, příloha č.4, odst. 5)
Metodický návod SH ČMS pro velitele, k zařazování žen do jednotek SDH obcí a do jednotek SDH obcí s rozšířeným počtem členů, kteří plní úkoly zařízení civilní ochrany. I. Úvod Na základě jednání a usnesení
VícePROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI?
PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI? INFORMACE EFEKTIVITA BEZPEČNÝ POHYB MOTIVACE Měřič srdeční frekvence vám napomáhá porozumět fungování vašeho organismu a přináší tak mnoho nových informací, které lze dlouhodobě
VíceNadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha
Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:
VíceANTROPOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ
Protokol č. 1: Fyziologie ANTROPOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ Obor: VSTUPNÍ ÚDAJE % REFERENČNÍ HODNOTY REFERENČNÍ HODNOTA Hmotnost Výška kg cm Šířka epikondylu humeru cm Kožní řasa nad tricepsem mm Šířka zápěstí
VíceU Č E B N Í O S N O V Y
MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR U Č E B N Í O S N O V Y Doplňkový kurz 1 kontrolní činnost (D1-KČ) Platnost od 1. února 2006 2005 MINISTERSTVO VNITRA generální
VíceZátěž teplem při práci
Zátěž teplem při práci (k nařízení vlády č. 93/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci) Zátěž teplem při práci se vyskytuje na venkovním
VíceNázev: Zdravý životní styl 1
Název: Zdravý životní styl 1 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího
VíceMěření tepelně vlhkostního mikroklimatu v budovách
Měření tepelně vlhkostního mikroklimatu v budovách Veličiny k hodnocení tepelně vlhkostní složky mikroklimatu budov Teplota vzduchu Výsledná teplota Teplota mokrého teploměru Operativní teplota Střední
VíceBezpečnost a ochrana zdraví při práci prakticky a přehledně podle normy ČSN OHSAS 18001:2008 Aktualizace k 1. 1. 2011
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci prakticky a přehledně podle normy ČSN OHSAS 18001:2008 Aktualizace k 1. 1. 2011 Na přání autora knihy uvádíme 1. a 2. aktualizaci zapracované do jednoho celku. Nabylo
VíceTémata a kontrolní otázky pro praktická cvičení ze zátěžové fyziologie
Témata a kontrolní otázky pro praktická cvičení ze zátěžové fyziologie Doc. MUDr. Jiří Radvanský, CSc., MUDr. Kryštof Slabý, Jan Pokorný Téma č. 1 Stanovení klidového energetického výdeje nepřímou kalorimetrií
VíceVýjezdní zasedání KD 18.-20.9.2012
18.-20.9.2012 Kategorizace pracovníků Zdravotní způsobilost / preventivní prohlídky CERN Příplatky za práci v riziku Dodatková dovolená ( Pozn.: prezentace je k dispozici na adrese www.fjfi.cvut.cz/vav_zs
VíceOrganizační směrnice
Zajištění pracovnělékařských služeb Strana: 1 Celkem: 5 Lhůtník lékařských prohlídek Společnost: Dům dětí a mládeže Brno, Helceletova, příspěvková organizace Sídlo: Brno, Helceletova 234/4 IČ: 44993412
VíceTréninková srdeční frekvence odpovídá 70 80 % maximální srdeční frekvence.
STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI F/2 Fyzioterapie 1 Infarkt myokardu str. 1 Výpočet tréninkové srdeční frekvence SF trén. (Chaloupka V. aj., 2006 upraveno, cit. 10) 1) Výpočet SF
VíceS B Í R K INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY. Část I.
S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY Ročník: 2011 V Praze dne 29. června 2011 Částka: 28 O B S A H: Část I. 28. Pokyn generálního ředitele
VícePreventivní prohlídky. 17.konzultační den Státní zdravotní ústav MUDr.Jaroslav Baumruk
Preventivní prohlídky 17.konzultační den Státní zdravotní ústav 18.10.2007 MUDr.Jaroslav Baumruk Legislativa Zákon o veřejném zdraví Zákon o veřejném zdravotním pojištění Vyhláška MZd,, ČSR, kterou se
Více1.1 ruce (fyzický nátlak) 1.2 nohy (fyzický nátlak) 1.3 ústa (psychický nátlak) 2.1 plášť projektilu během doby letu střely
Odborný termín nebezpečné místo nebezpečný prostor následek riziko míra rizika opatření Praktický příklad 1.1 ruce (fyzický nátlak) 1.2 nohy (fyzický nátlak) 1.3 ústa (psychický nátlak) 2.1 plášť projektilu
VíceInformace k povinným zdravotním prohlídkám členů FBC ZŠ Uničov
Informace k povinným zdravotním prohlídkám členů FBC ZŠ Uničov Od 1. 1. 2014 platí nová Vyhláška o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu, vydaná Ministerstvem zdravotnictví ČR pod č. 391/2013
VíceČíslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Pohybová
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Pohybová doporučení Označení materiálu: Datum vytvoření: 15.9.2013
VíceSůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu
Biochemické vyšetření ve sportu Laktát Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu V klidu 0,8 mmol/l (0,5-1,5 mmol/l) Tvorba laktátu = přetížení aerobního způsobu zisku energie a přestup
VíceMáte potíže se srdcem?
Máte potíže se srdcem? Určeno nejen pro muže. Určeno nejen pro muže. Srdečně-cévní onemocnění mohou mít negativní vliv na Váš sexuální život Tato brožurka je určena jen pro Vaši informaci. V žádném případě
Víceběh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ
Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES
VíceZávodní preventivní péče
Závodní preventivní péče Úvod Závodní preventivní péče existuje všude ve světě. Její pozice a význam stoupá z důvodu zvyšujícího přetěžování zaměstnanců duševní a fyzickou prací v zaměstnání, chemickými,
VícePosuzování zdravotní způsobilosti při endokrinopatiích
Posuzování zdravotní způsobilosti při endokrinopatiích Čechová H. 14.9.2013, 17.9.2013 Congress centre PRIMAVERA Plzeň Klinika pracovního lékařství LF UK a FN v Plzni Projekt Pracovní lékařství pro lékaře
VíceORGANIZACE JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY V ČR
Druhy jednotek PO - 65 zákona o PO jednotka hasičského záchranného sboru kraje jednotka hasičského záchranného sboru podniku jednotka sboru dobrovolných hasičů obce jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku
Více