Základní koncepce sociálního státu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Základní koncepce sociálního státu"

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo sociálního zabezpečení Katedra právní teorie Bakalářská práce Základní koncepce sociálního státu Monika Bučková

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Koncepce sociálního státu zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. 2

3 3

4 4

5 1. ÚVOD VYMEZENÍ SOCIÁLNÍHO STÁTU Základní charakteristika a východiska Sociální občanství jako jádro sociálního státu Úloha státu v sociální politice VÝVOJ SOCIÁLNÍHO STÁTU Vývojové etapy sociálního státu Důvody vzniku sociálního státu TYPOLOGIE SOCIÁLNÍCH STÁTŮ Reziduální typ Institucionální typ Výkonový typ KRIZE SOCIÁLNÍHO STÁTU Zdroje krize Ekonomické důvody krize ekonomická Ztráta efektivnosti sociálního státu krize efektivity Demografické změny krize demografická Ztráta sociálního konsensu krize legitimity Ekologická krize Nedostatek veřejných sociálních sluţeb Shrnutí problematiky krize sociálního státu Reakce sociálních států na krizi MODERNIZACE SOCIÁLNÍHO STÁTU Modernizace nároků Flexibilní pracovní síla, flexibilizace práce Modernizace sociálních výdajů Budoucí potřeby sociálního státu Post-welfare state ZÁKLADNÍ AKTIVITY SOCIÁLNÍHO STÁTU Minimální příjem Sociální zabezpečení a sociální sluţby Sociální pojištění

6 Péče o zdraví Bydlení Vzdělání Zabezpečení v nezaměstnanosti ZÁVĚR RESUMÉ SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ

7 1. ÚVOD Pojem sociální stát neboli welfare state se stal v poválečném období klíčovým termínem sociologického a právního slovníku. Tento koncept vystihuje sociální fenomén, který se stal realitou vyspělého světa především po druhé světové válce. Jedná se o pojem velmi kontroverzní. Řadou teoretiků a politiků je nadšeně zdůrazňován a oslavován, jinými však na druhé straně kritizován, odmítán a zavrhován. Vymezit pojem sociální stát není vůbec jednoduché. Tento pojem existuje v rozdílných ekonomických, politických a sociálních podmínkách a různých národních státech. Navíc se při jeho vymezení střetávají i odlišné výchozí názorové a myšlenkové přístupy autorů a rozdílná realita společenského ţivota, z níţ vycházejí při posuzování vlastního a ostatních sociálních států. 1 Lidská společnost prochází sloţitou cestou svého vývoje. V průběhu devatenáctého století a počátkem dvacátého století byla většina lidí přesvědčena, ţe společnost svobodných jedinců je schopna vytvářet vhodné podmínky a prostředí jak pro jednotlivce, tak i pro všechny členy společnosti. Funkce a úloha státu byla omezována jen na ochranu trhu proti monopolizaci a na odstraňování případných nedokonalostí trhu v důsledku trţního selhání. Od poloviny dvacátého století dochází ke značnému rozmachu veřejné politiky, veřejného plánovaní, zvyšování veřejných výdajů a růstu regulace. Po druhé světové válce začíná být veřejná politika vyuţívána k ochraně a posilování veřejných zájmů. Na toto období lze pohlíţet jako na určitý experiment. V poslední době probíhají velké diskuse o tom, zda je tento experiment úspěšný. Někteří hovoří o probíhající krizi této politiky sociálního státu, jiní vidí tento experiment jako úspěšný a tvrdí, ţe sociální stát prokázal svou ţivotaschopnost. Ve své bakalářské práci se nejprve zaměřením na vymezení samotného pojmu sociální stát, uvedu několik definic a jeho základní charakteristiku. Dále popíši, jakou úlohu hraje stát v sociální politice. V další kapitole se budu věnovat vývoji sociálního státu a jednotlivým vývojovým etapám. Rozvoj sociálního státu je součástí procesu modernizace společnosti. Aby byl výklad o vývoji sociálního státu kompletní, je třeba popsat problémy, které s modernizací společnosti souvisí. Následně uvedu typologii 1 VEČEŘA, M. Sociální stát (východiska, vymezení, etapy vývoje). 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1993, s

8 sociálních státu dle Richarda H. Titmusse. Jedná se o nejčastěji uváděnou typologii, kterou tvoří tři typy sociální států výkonový, reziduální, institucionální. Stále častěji se hovoří o krizi sociálního státu. Pokusím se proto popsat, jaké jsou hlavní zdroje této krize a jak jednotlivé státy reagují na tuto krizi. V další kapitole uvedu opatření, která májí za úkol zmírnit napětí mezi trhem a sociální sférou a posílit sociální kontrakt. V poslední kapitole se zaměřím na základní aktivity sociálního státu, ke kterým patří minimální příjem a sociální zabezpečení a sociální sluţby. Pod sociální zabezpečení a sluţby spadají sociální pojištění, péče o zdraví, bydlení, vzdělávání a sociální zabezpečení v nezaměstnanosti. Z těchto jednotlivých aktivit jsem si vybrala sociální zabezpečení v nezaměstnanosti, kterému věnuji ve své práci více prostoru. Uvedu, jaká je v současné době nezaměstnanost u nás a v Evropské unii, popíši hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Dále se budu věnovat příčinám a důsledkům nezaměstnanosti. Na závěr se zmíním o způsobu financování politiky zaměstnanosti. 8

9 2. VYMEZENÍ SOCIÁLNÍHO STÁTU Zásahy státu do sociální oblasti jsou ve 20. století povaţovány za integrální součást jeho aktivit. Stát se stává významným subjektem sociální politiky a sociální politika díky tomu postupně získává i svůj institucionální a legislativní rámec. K označení a zvýraznění tohoto stavu a charakteru sociální politiky jsou relevantní dnes běţně pouţívané pojmy: Stát blahobytu, Welfare state, Sociální stát někdy i pojem Stát veřejných sociálních služeb Základní charakteristika a východiska Konkrétní a přesná definice sociálního státu neexistuje. Definic je mnoho, stejně jako autorů, kteří se zabývají tímto problém. Pojem welfare state označuje stát, v němţ se v zákonech, ve vědomí a postojích lidí, v aktivitách institucí a v praktické politice prosazuje myšlenka, ţe sociální podmínky, v nichţ lidé ţijí, nejsou jen věcí veřejnou. Kaţdému z jeho občanů se dostává alespoň určitého uznaného minima podpory a pomoci v různých ţivotních situacích ohroţujících (potencionálně či aktuálně) jej či jeho rodinu. V odborné literatuře nalezneme různé definice sociálního státu. Arnoldová uvádí ve své publikaci následující definice: - Sociální stát je typem společnosti, v níţ vláda na sebe přebírá odpovědnost za ekonomickou, sociální a politickou prosperitu svých občanů. - Dle liberálních příznivců sociální stát změkčuje rizika, která v oblasti ekonomické přináší volný trh, realizuje opatření k zajištění bezpečnosti všech občanů, zvyšuje rovnost příleţitostí, podporuje sociální spravedlnost a snaţí se tak utlumit třídní konflikt. - Welfare state představuje politický systém, který se snaţí zabezpečit slušné ţití v případě sociální potřebnosti svých občanů a zlepšit kvality osobního a společenského ţivota. 2 Pokud tyto uvedené definice různě propojíme, můţe sociální stát definovat takto: sociální stát je stát, v němţ demokraticky organizovaná moc prostřednictvím sociálního zákonodárství a státní správy: 2 ARNOLDOVÁ, A. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení I. část. 2. rozšířené vydání. Praha: Karolinum, 2004, s

10 - garantuje minimální příjem pro jedince a rodinu na úrovni ţivotního minima, - poskytuje sociální zabezpečení umoţňující předejít, zmírnit nebo překonat sociální rizika s cílem zajistit přiměřenou minimální úroveň sociálního zabezpečení a sociální suverenity, - zajišťuje kvalitní úroveň odpovídajících sluţeb pro všechny občany bez rozlišení společenského statusu. 3 Sociální stát lze chápat jako stát se silným veřejným sektorem a s výraznými intervencemi vlády do sociální oblasti. V kaţdém současném státě je dnes pouţíván nějaký ekvivalent tohoto pojmu. Obsah pojmu je však v kaţdé zemi jiný. Sociální stát je v kaţdém státě jedinečný, na druhé straně ale univerzální některými svými základními rysy. 4 Nosnou myšlenkou konceptu welfare state je rozdělit znovu, cestou veřejné politiky, co bylo jiţ jednou rozděleno na trhu tzv. přerozdělování. Bezprostředním cílem politiky přerozdělování je rozdělování disponibilního zboţí a odstraňování některých břemen. Stát se snaţí dosáhnout spravedlivějšího rozdělování příjmů a bohatství ve společnosti. Podstatou této politiky je vyrovnávat šance při vstupu do ţivota a vytvářet podmínky pro to, aby byl kaţdému zajištěn určitý ţivotní standard, nikoli jako dobročinná dávka, ale jako sociální právo. Druhým cílem je zabezpečit předpoklady pro dlouhodobou stabilitu a prosperitu společnosti jako celku. 5 Rozsah přerozdělování příjmů ve společnosti vyţaduje vţdy seriózní posouzení z hlediska efektivnosti a optimality reprodukčního společenského procesu. Posuzování mezi ekonomickou efektivností a neefektivitami vyvolanými nadměrným přerozdělováním příjmů má vţdy bezprostřední hospodářsko-politické důsledky. Welfare state můţeme charakterizovat jako stát, který se výrazně angaţuje v řešení sociálních problémů svých občanů. V sociální oblasti má monopolní postavení. Přebírá na sebe sociální jištění obyvatel, pod kontrolou je tak značná část prostoru pro sociální jednání lidí. Sociální stát dále charakterizuje rozsáhlý a jednotný systém sociálního zabezpečení a velký rozsah sluţeb, které jsou poskytovány zdarma nebo za ceny neodpovídající hodnotě. Koncept welfare state je velice náročný na ekonomické 3 VEČEŘA, M. Sociální stát (východiska, vymezení, etapy vývoje). 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1993, s SMUTEK, M. Sociální stát úvod do studia. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, s DUBEN, R. Stát blahobytu. 1. vydání. Praha: Ediční oddělení VŠE, 1994, s

11 zdroje a vede k centralizaci, byrokratizaci a anonymitě. V neposlední řadě je třeba uvést také vysokou míru redistribuce Sociální občanství jako jádro sociálního státu Jádrem sociálního státu je institut sociálního občanství, který vyjadřuje určitý vztah státu a jedince. Jedná se o určitý status, který je poskytován všem, kdo jsou členy společnosti. Občanství zaručuje všem rovnost v právech a povinnostech. Je to společenská smlouva platná pro všechny členy společnosti. T. H. Marshall rozlišuje tři součásti institutu občanství: - občanská práva zajišťující individuální svobody člověka a rovnost před zákonem - politická práva zajištující participaci na rozhodování a na moci především vytvářením politických reprezentací, - sociální práva zajišťující sdílení minimální úrovně ekonomického blahobytu, sociálního zabezpečení při sociálních událostech. 7 Tento koncept sociálního občanství jako nezadatelných práv občana sociálního státu na sdílení určitého standardu sociálního minima, zabezpečení proti sociálním rizikům (jako je nemoc, nezaměstnanost apod.) a kulturního dědictví (především prostřednictvím vzdělávací soustavy) můţeme povaţovat za jádro sociálního státu. Koncept sociálního občanství vnáší do teorie sociálního státu problematiku rovnosti. Můţeme se setkat se dvojím pojetím rovnosti, které má sociální stát prosazovat: 1. Rovnost příleţitostí, která vychází ze svobodného trhu a rovnosti jedinců, kteří na trh přicházejí. Pokud má být trh spravedlivý, musí dostat všichni stejnou šanci. Sociální stát má prostřednictvím výchovy, vzdělání a kompenzací individuálních handicapů vyrovnávat šance slabších. 2. Rovnost výsledku, která spočívá v rovnosti distribučních moţností, pokud jde o zboţí a sluţby. Usiluje o uspokojování potřeb všech občanů redistribucí společenských zdrojů. Úsilí o rovnost výsledku se modelově prosazuje především v oblasti zdravotnictví. 8 6 KREBS, V., et al. Sociální politika. 5. Přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s VEČEŘA, M. Sociální stát (východiska, vymezení, etapy vývoje). 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1993, s Tamtéţ, s

12 Současná právní úprava přirozených práv občana vychází z Listiny základních práv a svobod. Úprava sociálních práv v Listině je věcná, stručná a výstiţná. Základní sociální práva obsaţená v Listině základních práv a svobod můţeme shrnout následovně: Kaţdý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakoţ i právo podnikat (čl. 26/1). Kaţdý má právo získat prostředky pro své ţivotní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje (čl. 26/3). Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakoţ i při ztrátě ţivitele (čl. 30/1). Kaţdý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních ţivotních podmínek (čl. 30/2). Kaţdý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon (čl. 31). Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu (čl. 32). Kaţdý má právo na vzdělání. Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a moţností společnosti téţ na vysokých školách (čl. 33) Úloha státu v sociální politice Sociální politika nefunguje nikdy sama o sobě, ale vţdy v konkrétní společnosti a je součástí jejího rozvoje. Z tohoto důvodu se v soudobých moderních společnostech řeší otázka, do jaké míry a jakým způsobem se mají státy jako instituce v sociální politice angaţovat. 10 Účast státu v sociální politice sleduje především prospěch svých občanů a jejich přijatelné ţivotní podmínky. Stát plní v sociální politice dvě hlavní role. První z nich je vymezování právního rámce sociální politiky a určování pravidel chování státu i ostatních sociálních subjektů. Další rolí, kterou zde stát plní, je realizace 9 Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod. 10 KREBS, V., et al. Sociální politika. 5. Přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s

13 sociálněpolitických opatření, tj. poskytování konkrétních dávek a podpory. V prvém případě je stát nezastupitelný, v roli vykonavatele sociální politiky se mohou angaţovat i nestátní subjekty. 11 Dle Krebse vyplývá nezbytnost účasti státu v sociální politice především ze čtyř okolností: 1. Pro většinu obyvatel je existenční základnou jejich pracovní příjem. Tato základna můţe být ohroţena pracovní neschopností, ať jiţ trvalou či dočasnou. V takovém případě nastupuje stát, který vytváří podmínky, které umoţňují občanům zabezpečit si přijatelný ţivotní standard v případě ztráty pracovních příjmů. 2. Někteří občané si nejsou schopni zajistit svoji existenci pracovními příjmy. Jedná se např. o duševně nebo tělesně postiţené. V těchto případech opět nastupuje stát, aby občanům poskytl určité garance přijatelných ţivotních podmínek. 3. Státy mají zájem omezit a odstranit neţádoucí nerovnosti ve společnosti. Nesou odpovědnost za vytváření předpokladů pro zdravý dlouhodobý rozvoj a prosperitu společnosti a přijímají opatření např. ve zdravotní péči, v rozvoji vzdělání apod. 4. Význam mají také naše mezinárodní závazky, které plynou ze společně sdílených hodnot zemí Evropské unie. 12 Opatření státu se váţí na všechny obyvatele státu, nebo na všechny příslušníky specificky vymezených skupin. Stát také disponuje ve srovnání s ostatními subjekty poměrně značnými zdroji a je tím, kdo vymezuje rámec působnosti ostatních sociálních subjektů. Jeho role spočívá především v zabezpečování určitého sociálního řádu a v rámci toho i k zabezpečení fungování sociálního systému. Role státu v sociální politice se neustále vyvíjí podle ekonomické situace a dalších specifik jednotlivých zemí. V závislosti na míře vlivu státu v sociální politice můţeme rozlišovat velké a malé welfare states neboli sociální státy. Sílící role státu v sociální politice v podstatě značí, ţe sociální politika nabývá postupně nové kvality. Často je spojována s vytvářením tzv. moderní sociální politiky, která se opírá o tři klíčové body dobré zdraví, dobré vzdělání a zajištěnost obyvatelstva nezbytnými 11 KREBS, V., et al. Sociální politika. 5. Přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s Tamtéţ, s

14 příjmy a cílem vyrovnat šance při vstupu do ţivota a všem jedincům zajistit důstojnou ţivotní úroveň. 13 Realizace sociálního státu podstatným způsobem ovlivnila ekonomický, ale i sociální, kulturní a politický vývoj v celém období po skončení druhé světové války. Obyvatelstvo řady zemí přivedla k vysokému ţivotnímu standardu. Stát na sebe ve značné míře přebírá sociální jištění obyvatel a zabezpečuje značných rozsah jejich sociálních potřeb (zdravotních, vzdělávacích, bytových apod.). Klade si za cíl omezit sociální nerovnosti a sníţit chudobu a nezaměstnanost. Tím se snaţí zajistit spravedlivější rozdělení bohatství ve společnosti. Pozitivní vliv sociální politiky státu na ţivotní podmínky obyvatel můţe však mít a často také má negativní dopady, které se projevují především ve vysokých daňových sazbách, jenţ musí daňoví poplatníci hradit. 13 Tamtéţ, s

15 3. VÝVOJ SOCIÁLNÍHO STÁTU Všechny sociální státy ve světě vznikají jako důsledek zvyšujících se poţadavků na dávky a zvyšujících se moţností sociálního zabezpečení. Sociální stát se nejprve rozvíjel především proto, aby se všem občanům dostalo takové míry bezpečí a jistoty, kolik zajištuje majetným lidem jejich majetek. Určitou míru zajištění a bezpečí potřebují i lidé nemajetní a právě sociální stát jim napomáhá tuto potřebu uspokojit. Myšlenku welfare state podpořily tíţivé sociální problémy (nezaměstnanost, chudoba apod.), které v minulosti kulminovaly zejména krizí 30. let. Tato krize prokázala, ţe trţní mechanismus vytváří velké příjmové nerovnosti a nemůţe zajistit vhodné rozvojové podmínky pro společnost jako celek, ani pro většinu občanů. 14 Výraz welfare state je spojen se jménem anglického lorda Williama Beveridge. Ten vypracoval první komplexní systém sociálního zabezpečení, který měl řešit problémy materiálního zabezpečení všech skupin obyvatelstva. Systém byl zaloţen na sjednocení sociálního pojištění v celostátním měřítku a na principu spolupráce mezi státem a jednotlivcem s cílem zajistit určité existenční minimum a zároveň ponechat dostatečný prostor pro iniciativu jednotlivců ke zlepšení jejich ţivotních podmínek. Cílem sociálního státu podle tohoto ekonoma bylo vytvořit podmínky pro to, aby kaţdému byl zajištěn určitý ţivotní standard a sociální jistoty odpovídající sociálně ekonomickým podmínkám společnosti, které by vedly k rozvoji samotného člověka a k rozvoji a stabilitě celé společnosti. 15 Sám Beveridge se však za autora tohoto pojmu nepovaţoval. Jeho faktickým autorem byl anglický duchovní, který tento pojem pouţíval ve svém kázání. Hlavní podstatou bylo kontrastovat pojem welfare state s tehdejším válečným německým welfare state (stát orientovaný na válku). Snaţil se občanům ukázat, ţe jejich stát se o ně postará a záleţí mu na osudu jeho občanů Vývojové etapy sociálního státu Vznik sociálního státu je spojen s obdobím bezprostředně navazujícím na konec 2. světové války. Smutek uvádí šest vývojových etap welfare state: 1. Období experimentálních počátků (80. léta 19. století 1930) 14 Tamtéţ, s DUBEN, R. Stát blahobytu. 1. vydání. Praha: Ediční oddělení VŠE, 1994, s SMUTEK, M. Sociální stát úvod do studia. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, s

16 V tomto období vznikají první pojistné systémy, které byly zpočátku dobrovolné, postupně se stávají povinnými. Nejdříve se vztahovaly pouze na určité vrstvy obyvatel. Objevuje se nová aktivní politika v oblasti vzdělávání, organizace nemocnic, výpomoci nezaměstnaným. Dále dochází k vzestupu státní legislativy zaměřené na zlepšení sociálních věcí. 2. Období konsolidace ( světová válka) Začíná se měnit názor na nezaměstnanost, je chápána jako základní sociální zlo, proti kterému je třeba bojovat státními zásahy. Nejedná se o selhání jednotlivce, ale o celospolečenský problém. Prosazují se názory, které zdůrazňují roli státu v sociální oblasti. Sociální stát směřuje k plné zaměstnanosti. 3. Období sociální přestavby ( ) Jedná se o období budování moderního sociálního státu. V této etapě byly přijaty všechny moderní sociální zákony, ve kterých se realizuje reforma podle Beveridge. 4. Období sociální expanze ( ) zlatý věk welfare state V západních zemích mizí nezaměstnanost. Postupně roste ţivotní úroveň a zvyšuje se podíl veřejných sociálních výdajů na hrubém domácím produktu. Jde o velice štědré období sociálního státu s podstatným růstem obecného blahobytu. 5. Období stagnace ( ) Důvodem stagnace je hospodářská krize a rostoucí nezaměstnanost. Výdaje sociálního státu rostou v důsledku nároku obyvatel na sociální sluţby, zdroje je však stále obtíţnější zvětšovat. Sociální státy se postupně dostávají do krize, kterou se dosud nepodařilo zcela překonat. 6. Rekonceptualizace sociálního státu, období pokusu o reformu welfare state (1980 dosud) Hlavní příčiny krize sociálního státu spočívají v ekonomické oblasti. Objevuje se také politický aspekt, kdy hrozí, ţe občané by mohli ztratit konsensus se sociálním státem. Postupně se vytrácí solidarita mezi lidmi, hlavní zátěţ provozu sociálního státu nesou střední vrstvy, aniţ by měly nárok na poměrnou část toho, co státu zaplatí. Zároveň ubývá ekonomicky aktivních obyvatel SMUTEK, M. Sociální stát úvod do studia. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, s

17 3.2. Důvody vzniku sociálního státu Rozvoj sociálního státu je součástí procesu modernizace společnosti. Pro jeho vysvětlení je důleţité identifikovat zdroje této modernizace. Níţe se pokusím popsat některé problémy, které s modernizací společnosti souvisí a jsou podstatné pro pochopení vývoje sociálního státu. Jedním z faktorů modernizace společnosti je růst sloţitosti lidské společnosti. Neustále se zvyšuje rozsah činností v oblasti ekonomické, sociální, kulturní a politické. Sociální politika je součástí prostředí, které umoţňuje společnosti udrţet nezbytné tempo tohoto rozvoje. Jednou z jejich funkcí je poskytovat ekonomickému a sociálnímu rozvoji ve společnosti informovanou a fyzicky i duševně připravenou kvalitní pracovní sílu. Rodiny i jednotlivci potřebují stále vice informaci a znalostí, aby se úspěšně vyrovnali se zvyšující se sloţitostí společnosti. Úkolem moderní sociální politiky je pomoci všem lidem spokojeně ţít a snášet veškeré nejistoty uspěchaného ţivota. Důleţitou roli hraje také stále postupující demokratizace společnosti. Jednotlivec postupně získává prioritu ve vzájemném vztahu mezi ním a systémem. Systém by měl jednotlivci slouţit a usnadňovat mu jeho ţivot. Proces demokratizace je spojen s růstem nových tříd a to zejména s narůstající třídou pracujících lidí. Postupně sílí její mocenská a politická pozice, která se prosazuje především ve formě jejího významu a nenahraditelnosti pro plynulý chod společnosti. 18 S rozvojem a celkovou sloţitostí společnosti se objevují nové zájmy jednotlivých společenských tříd a sociálních skupin. Příjemci starobních a invalidních důchodů, příjemci sociálních dávek, rodiny s dětmi, občané vyuţívající různých slev ve veřejné dopravě apod. mají zájem na ochraně tohoto státu a rozšíření jeho sociálních aktivit. Proces modernizace doprovází také ekonomický růst. Ekonomická základna sociálního státu spočívá v ekonomickém růstu. Ekonomická situace většiny obyvatelstva se v průběhu modernizace zlepšovala. U části lidí mohlo dojít ke zhoršení ţivotního úrovně, protoţe se ale celkově ţivotní úroveň zlepšovala, bylo snadné se s touto skutečností smířit. Ekonomický růst je určitou kombinací pozitivních a negativních efektů. Na jedné straně produkuje nové zdroje, na druhé straně ale také nové ztráty. Cílem sociální politiky je kromě jiného vyvaţovat tyto pozitivní a negativní efekty ekonomického růstu. Dalším faktorem modernizace společnosti jsou probíhající demografické změny. Jedná se např. o zvyšující se průměrnou délku ţivota a sniţující 18 DUBEN, R. Stát blahobytu. 1. vydání. Praha: Ediční oddělení VŠE, 1994, s

18 se míru fertility u ţen, coţ vede k růstu podílu starších osob v populaci. Dále dochází ke zmenšování rodin, k mobilitě obyvatelstva, generace starších lidí ţije často daleko od svých dětí, dochází k porušování kontaktů mezi přáteli, sousedy a stoupá rozvodovost. Zhoršuje se ţivotní prostředí, zvyšující se nejistoty a stresové situace vyvolávají nepříznivé důsledky v oblasti zdraví člověka. Všechny tyto situace vyvolávají potřebu rozšířit některé sociální sluţby. Potřeby, které dříve zajišťovali rodiny, přátelé nebo sousedé, se přesouvají na profesionální úroveň Tamtéţ, s

19 4. TYPOLOGIE SOCIÁLNÍCH STÁTŮ Pojem sociální stát je velice široký a neohraničený a právě typologie sociálních států můţe poslouţit k jeho přesnějšímu vymezení a naplnění konkrétního obsahu. Různé systémy sociálního státu zajišťují své občany proti stejným rizikům (nemoc, stáří, mateřství aj.), dělají to však v různém rozsahu a za pouţití odlišných způsobů financování. 20 Můţeme rozlišit mnoho typů welfare state, jelikoţ je ovlivňován historickou tradicí daného státu a způsobem řešení sporu mezi rozmanitými společensko-ekonomickými silami. V ţádné zemi nenalezneme čistě jeden ideální model, vţdy se jedná o kombinaci některých modelů. Nejčastěji se hovoří o třech základních typech sociálních států reziduálním, výkonovém a institucionálním. Tuto typologii vytvořil Richard H. Titmuss, který vycházel z typologie Harolda L. Wilenského a Charlese N. Lebeauxe. Jejich dichotomii doplnil o třetí typ sociálního státu typ výkonový Reziduální typ Tato koncepce vychází z předpokladu, ţe v normální společnosti uspokojí sociální potřeby lidí rodina a trh. Sociální pomoc nastupuje aţ tehdy, kdyţ rodina a trh přestanou normálně fungovat ţivot v rodině je narušen, ekonomika prochází krizí apod. Státní odpovědnost za uspokojování potřeb je minimální. Sociální sluţby nejsou tolik rozvinuté a nestátní formy welfare relativně dominují. 21 Sociální politika je tedy politikou, jeţ nastupuje aţ v situacích, kdy jiţ došlo k určitým sociálním událostem a následně se pak snaţí tyto sociální události řešit. Většina dávek je poskytována adresně, po prověření skutečné příjmové, popř. i majetkové situace. Dominujícím řešením je systém dobrovolného sociálního pojištění Institucionální typ Mnohem více je rozšířena aktivita státu a jeho institucí. Vychází z představy, ţe všichni lidé ve společnost jsou vystaveni riziku (kaţdý můţe přijít o práci, onemocnět, utrpět úraz apod.). Ve společnosti ţijí všichni s jistou mírou nejistoty. Lidé si myslí, ţe tato nejistota, je-li vysoká, je nedůstojná, nehumánní. Z tohoto důvodu by všichni lidé měli mít nějaký elementární stupeň jistoty - zrodila se představa, ţe je normální, ţe 20 KELLER, J. Soumrak sociálního státu. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005, s SMUTEK, M. Sociální stát úvod do studia. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, s

20 existenční jistota kaţdé rodiny, jedince by měla být zajištěna prací, ale i přerozdělováním ve společnosti. Tato jistota má různé podoby: stanovení existenčního minima - kaţdému minimum (Velká Británie), stanovení standardu (Norsko, Švédsko, Dánsko), kaţdý má mít sociální jistotu, ale pouze na té úrovni, kterou si sám vydobyl na trhu (Německo). Sociální politika se tedy univerzalisticky vztahuje na celou populaci. Jejím úkolem není řešit jiţ vzniklé nepříznivé situace, ale předcházet nejrozmanitějším druhům sociálních nejistot a rizik a to ještě ve fázi, neţ by mohl nastat krizový stav. Základem pro sociální dávky jsou potřeby jedince. Výhodou této koncepce je, ţe přijetí pomoci nemůţe nikoho stigmatizovat, neboť hodnoty, jako je bezpečnost, rovnost a humánní jednání, se v současné společnosti vnímají jako oprávněné Výkonový typ U tohoto typu sociálního státu je role státu v realizaci sociální politiky významná. Velmi důleţitou úlohu však často hraje i církev a charitativní organizace. Sociální politika je orientována na zaměstnance - pracovníka, je odvozena ze statusu zaměstnance. Významnou roli hraje i podpora rodinám, jako základním stavebním kamenům společnosti. Sociální politika je krizově intervenční, i kdyţ, pokud bychom ji srovnávali s reziduálním modelem, musíme uznat, ţe se snaţí o to, aby v řadě situací sociální nejistotu řešila uţ takovým způsobem, aby vůbec zabránila jejímu vzniku. Základem pro poskytování sociálních dávek je princip zásluh a pracovního výkonu. Dávky jsou většinou odvozovány od předcházejícího příjmu. U výdajů na sociální politiku existuje více či méně rovnoměrné rozdělení mezi stát, zaměstnance i zaměstnavatele. Stát se nezříká odpovědnosti za platbu a výdaje na sociální politiku, vystupuje a funguje však častěji jako orgán, jeţ pouze stanoví určitý rámec, podmínky pro realizaci platby. Ta se pak týká spíše zbývajících partnerů. 22 SMUTEK, M. Sociální stát úvod do studia. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, s

21 5. KRIZE SOCIÁLNÍHO STÁTU O hluboké krizi, ve které se sociální stát nachází, se mluví stále více po celé Evropě. Stále častěji je diskutována otázka úspěšnosti a efektivity sociálně-politických opatření. Růst nákladů, zdraţení vstupů, ztíţení konkurenceschopnosti vedou k hledání cest k úsporám ve všech oblastech tedy i v oblasti sociální Zdroje krize Dnešní nesnáze sociálního státu jsou důsledkem souběhu řady okolností. Na jedné straně jde o proces stárnutí populace a zhoršování jejího zdravotního stavu. K tomu se připojuje narůstající křehkost rodiny, v jejímţ důsledku přibývá sociálně slabých domácností, především matek samoţivitelek. Následuje pokles solidarity mezi jednotlivými sociálními kategoriemi společnosti, který sám o sobě má řadu příčin a nelze ho vysvětlovat jen jakýmsi nárůstem individuálního sobectví. Závaţnými proměnami prochází také trh práce, na němţ narůstají méně hodnotné pracovní příleţitosti. Mezi hlavní příčiny patří především růst nákladů na financování sociálního státu, který vytváří tlak na jeho veřejné rozpočty. Dlouhodobou příčinou je postupná změna struktury ekonomiky, jejich výdajů a její celkové poptávky novými civilizačními trendy, spojenými s přechodem od konzumní společnosti ke společnosti znalostně sociální. Výdaje na vzdělávací a sociální sféru, zejména na prodluţování vzdělávání, lidského ţivota, jeho kvalitu a zdraví i zdrav ţivotní prostředí dlouhodobě rostou a jejich podíl na celkových výdajích se bude nadále zvyšovat Ekonomické důvody krize ekonomická Dvě ropné krize za sebou přinesly dlouhotrvající hospodářskou recesi, kdy byly nízké roční přírůstky HDP. Veřejné sociální výdaje přitom mají tendenci udrţovat si svůj stálý růst. Welfare state je velice nákladný a jeho výdaje je obtíţné redukovat. U nejrozvinutějších sociálních států dosahuje podíl veřejných sociálních výdajů celkem z NHP aţ úrovně kolem 60%, tady sociální výdaje vytlačují investiční prostředky a tvoří bariéru ekonomického růstu. Welfare state se kritikům zdá příliš nákladný, zpomaluje hospodářský růst a působí destabilizačně na hospodářství PICK, M. Stát blahobytu, nebo kapitalismus? 1. vydání. Jihlava: Grimmus, 2009, s SMUTEK, M. Sociální stát úvod do studia. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, s

22 Ztráta efektivnosti sociálního státu krize efektivity Zejména liberální kritikové poukazují na to, ţe obrovské náklady na sociální stát jsou málo efektivní, resp. zcela neefektivní, přičemţ sloţitý systém redistribucí činí mechanismus sociálního státu neprůhledným. Jenom trh mu můţe zajistit efektivnost a transparentnost. Sociální stát navíc zaměstnává obrovský počet úředníků, které by trh eliminoval bez větších společenských dopadů. Tito pracovníci podle některých názorů spotřebují aţ polovinu prostředků uvolněných pro sociální účely. Dle těchto kritiků welfare state slouţí především k vytvoření pracovních míst pro střední třídu a vyuţívají ho nejvíce ti, kteří mají informace, a ne ti, kteří to skutečně potřebují. Pod váhou těchto argumentů klesá důvěra obyvatelstva v efektivnost institucí sociálního státu Demografické změny krize demografická Demografický problém stárnutí populace s sebou přináší zvýšení sociálních výdajů státu. Při platnosti existujících právních norem důchodového zabezpečení vede stárnutí k růstu počtu osob oprávněných k výplatě důchodu a současně znamená pokles podílu ekonomicky aktivní populace, schopné vytvářet svou prací zdroje potřebné na důchodové zabezpečení. Navíc platí, ţe důchodci intenzivněji neţ ostatní věkové kategorie obyvatelstva vyuţívají zdravotnické sluţby, na jejichţ financování se rovněţ podílí stát. Ačkoliv uvedené důsledky stárnutí vedou zpravidla k pochybnostem o moţnosti zachovat existující úroveň sociálních výdajů, na základě propočtů vycházejících z demografických prognóz a předpokládaného vývoje norem důchodového zabezpečení je moţné dospět k závěru, ţe demografický tlak ve většině zemí se nezdá být nepřekonatelný, pokud nedojde k naprostému ekonomickému kolapsu. J. Keller vidí řešení v posunutí věku odchodu do důchodu a tím zvyšovat podíl ekonomicky činných lidí. Toto řešení naráţí však na problém rostoucí nezaměstnanosti, coţ na trhu vyvolává paradoxní situaci. Starší lidé by měli pracovat déle v situaci, kdy mladší marně hledají práci. 26 Demografické změny jsou způsobeny kombinací niţší fertility a dlouhého očekávaného ţivota, v situaci, kdy ekonomický růst je nízký. Mladí lidé proto hledají způsob, jak riziko chudnutí ve stáří pro sebe výrazně sníţit. Sniţují počet dětí a stále 25 Tamtéţ, s KELLER, J. Vzestup a pád středních vrstev. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000, s

23 častěji zůstávají úplně bezdětní, neboť pořídit si dítě výrazně sniţuje ţivotní úroveň partnerů především ze středních a niţších příjmových skupin. 27 Důsledky vyvozené z demografických poznatků jsou pro státem poskytované zabezpečení skličující, a je proto nutná strategická změna. Za alternativní řešení lze povaţovat sníţení dávek, zvýšení důchodového věku, zvýšení daní a privatizaci. Navrhovaná opatření však mohou narazit na nedostatek politické vůle. Na politických vahách je na jedné straně rostoucí neochota pracující populace platit daně na sociální zabezpečení jiné generace, na druhé straně je to skutečnost, ţe důchodci jsou vlivnou kategorií voličů, která je schopna ve prospěch svých zájmů mobilizovat značný politický kapitál Ztráta sociálního konsensu krize legitimity Sociální konsensus stál u zrodu sociálního státu a spočíval v akceptaci ideálu sociálního občanství, postaveného na zásadě úplné rovnosti občanů při uspokojování sociálních práv a na sociální solidaritě. Tyto původní myšlenky se však postupně vytrácejí, systém se začíná více poohlíţet po předchozích výdělcích občanů, kteří chtějí ze sociálního státu něco čerpat. Další zvyšování sociální rovnosti v současných sociálních státech je při vysokém ţivotním minimu příliš nákladné a vyvolává otázku kdo to zaplatí. Neúměrný růst daní se týká postupně všech a nevede k sociálnímu smíru, naopak chudí chtějí stále více. Důleţité je proto klást si otázku, jakou rovnost a na jakém standardu si vlastně můţe welfare state dovolit, aby ji byl schopen zaplatit. Sociální stát je postupně mnohými povaţován za nespravedlivý, neboť zvýhodňuje určité vrstvy společnosti a těţí z něho ti, kdo v tom umějí chodit SMUTEK, M. Sociální stát úvod do studia. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, s Tamtéţ, s

24 Ekologická krize Důsledky poškození ţivotního prostředí se týkají především středních vrstev, které patří mezi výrazně poškozené a to z toho důvodu, ţe se nemohou se svými omezenými prostředky vykoupit ze špatného prostředí jako ti, kdo jsou skutečně bohatí. Společně s niţšími vrstvami jsou vystaveny všem hrozbám, jako jsou důsledky nadměrného automobilového provozu, problémové sloţky v potravě apod. Jejich finanční situace jim umoţňuje pouze dvou aţ třítýdenní dovolenou ve zdravé přírodě. Na rozdíl od vrstev horních a bohatých jim jejich ţivotní standard nestačí k tomu, aby se mohli do přírody na delší dobu odstěhovat Nedostatek veřejných sociálních služeb Nákladnost veřejných sociálních sluţeb neumoţňuje u řady sluţeb plné pokrytí poptávky, která má naopak, zejména při bezplatnosti některých sluţeb, tendenci neúměrné narůstat. Nedostatek veřejných sluţeb je pak zdrojem kritiky občanů Shrnutí problematiky krize sociálního státu Problematika krize sociálního státu nás vede k zamyšlení, kdo z čeho má prospěch a kdo nakonec doplácí. Dle Kellera lze rozlišit dvě hlavní stanoviska: 1. Podle prvního názoru střední vrstvy na sociální stát výrazně doplácejí. Ze svých daní sponzorují téměř celý chod sociálního státu, aniţ by výrazněji vyuţívaly výhod, které nabízí. Tyto výhody si jednostranně přivlastňují niţší vrstvy, coţ má ovšem negativní důsledky i pro ně samotné. Sociální stát prohlubuje jejich chudobu a činí ji bezvýchodnou, protoţe velké skupiny lidí odvykl pracovat a zaslouţit se o svoji ţivotní úroveň. Tyto lidé se tím odnaučili spoléhat na sebe samé. 2. Dle druhého stanoviska střední vrstvy na sociálním státu také vydělávají. Lze říci, ţe výrazně více neţ vrstvy niţší. Celý mechanismus sociálního státu je však příliš nákladný, neefektivní a těţkopádný. Z ekonomického hlediska lze jeho fungování povaţovat za zcela neperspektivní. Středním vrstvám se sice daří brát druhou rukou velkou část toho, co sociálnímu státu jednou rukou odevzdaly. Celá transakce je však vzhledem ke ztrátám, ke kterým při ní dochází, neudrţitelně plýtvavá KELLER, J. Soumrak sociálního státu. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005, s Tamtéţ, s

25 Spory o sociální stát probíhají v několika rovinách. Vedle ekonomického rozměru se předmětem kritiky stávají také politické, sociální a kulturní dopady sociálního státu. 1. Ekonomické argumenty proti sociálnímu státu. S rozsahem sociálního státu je spojeno zpomalování hospodářského růstu. Sociální stát si vynucuje zvyšování daní. Toto zvyšování má za následek sníţení míry úspor a investic. Toto nevyhnutelně vede ke sniţování ekonomické aktivity a zpomalování hospodářského růstu. Hlavní spor spočívá v tom, zda jsou zásahy sociálního státu neslučitelné s principy účinné ekonomiky, nebo zda jsou nutným předpokladem pro stabilitu trţních mechanismů. Podle některých kritiků bere sociální stát svými příliš vysokými daněmi podnikatelům chuť do podnikání a svým příliš velkorysým sociálním zabezpečením bere pracujícím chuť do práce. Celkové výdaje na sociální účely neustále rostou. Hlavními důvody jsou nezaměstnanost, rozsah chudoby mezi pracujícími a především růst počtu důchodců Politické argumenty proti sociálnímu státu. Objevili se také argumenty o přetěţování státu, nejen přetěţování ekonomiky. Politici štědrou sociální pomocí natolik zvýšili očekávání lidí, ţe je následně nebylo moţné splnit bez rizika zhoršování hospodářské situace. Velké sliby znamenají marnotratnost. K jejímu omezení lze dojít cestou privatizace sluţeb, které poskytoval stát, a podřízení státních agentur konkurenci Kulturně-společenské argumenty proti sociálnímu státu. Dle těchto argumentů sociální stát zmenšuje odpovědnost a samostatnost jednotlivce. Lidé se začínají stávat čím dál více závislí na státu. Jednou z podob této závislosti je zvyšování nároků vůči státu. Intervence státu můţe ničit rodinu a podporovat růst počtu marginalizovaných lidí SMUTEK, M. Sociální stát úvod do studia. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s

26 5.3. Reakce sociálních států na krizi Smutek uvádí tři cesty, kterými reagovaly různé vyspělé sociální státy na krizi: 1. Neo-liberální země (USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland) nastoupily strategii deregulace mezd a pracovního trhu. 2. Kontinentální země (Německo, Francie) nastoupily cestu pracovní redukce, přizpůsobení práce. 3. Skandinávské země se daly na cestu expanze zaměstnanosti (hlavně ţen) SMUTEK, M. Sociální stát úvod do studia. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, s

27 6. MODERNIZACE SOCIÁLNÍHO STÁTU Některé sociální státy se zaměřují na překonání krize sociálního státu aktivní cestou, zvyšováním výkonosti. K tomu provádějí restrukturalizaci veřejných výdajů zvýšením podílu výdajů na znalosti na úkor výdajů sociálních. V jiných zemích vypovídá kapitál tradiční smlouvu o svém podílu na financování sociálního státu, snaţí se o jeho potrţnění a privatizaci. Pro dlouhodobou ţivotaschopnost sociálního státu je rozhodující jeho dlouhodobě udrţitelná ekonomická a sociální výkonnost. To platí především pro hledání východisek ze soudobé krize modelu sociálního státu. 35 Pod pojmem modernizace sociálního státu můţeme chápat soubor opatření, který má za úkol zmírnit napětí mezi trhem a sociální sférou a posílit sociální kontrakt. Základním cílem je sniţování objemu nároků občanů sociálního státu a přesouvání povinnosti financovat zbylé nároky na samotné zaměstnance Modernizace nároků Sociální nároky a sociální práva občanů lze sniţovat třemi hlavními způsoby. Pokud je potřeba rychlé modernizace sociálního státu, lze tyto tři způsoby uplatňovat současně a libovolně je kombinovat. 1. Zpřísňování podmínek pro přiznání nároků např. prodlouţení minimální doby placení pojistného. 2. Sniţování výše přiznaných dávek např. stanovení maximální výše, které můţe dávka nabývat. 3. Zkracování doby, po kterou jsou dávky pobírány např. posouvání věku odchodu do starobního důchodu Flexibilní pracovní síla, flexibilizace práce Flexibilní pracovní sílu můţeme chápat dvojím způsobem. Jednak v souvislosti se vzděláním, ale také v souvislosti s typem uzavíraných pracovních smluv. Flexibilní pracovní síla je všeobecně povaţována za ţádoucí. V prvém případě jde o stav, kdy jsou lidé na tolik vzdělání, ţe dokáţí flexibilně změnit své zaměstnání a přijmout jiné 35 PICK, M. Stát blahobytu, nebo kapitalismus? 1. vydání. Jihlava: Grimmus, 2009, s SMUTEK, M. Sociální stát úvod do studia. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, s

28 pracovní místo. Pro zaměstnavatele jsou zároveň se svým vyšším vzděláním zajímavější. 37 Keller hovoří o flexibilní práci v souvislosti s typem uzavíraných smluv. Flexibilizace práce dle jeho názoru způsobuje dva efekty: 1. Místo plnohodnotných pracovních smluv jsou uzavírány dílčí a krátkodobé smlouvy na omezenou pracovní dobu. Neustále se zvětšuje nabídka míst na částečný úvazek, přechodných pracovních míst apod. 2. Druhým efektem je sílící tendence předcházet od klasického zaměstnaneckého poměru k mnohem volnějším vztahům mezi firmou a formálně samostatnými dodavateli a subdodavateli jednotlivých úkonů, produktů a sluţeb. 38 Zaměstnavatelé se tímto snaţí přesunout rizika, která plynou z kolísání poptávky po svém zboţí a sluţbách, na své zaměstnance. Nejdůleţitějším efektem, který flexibilizace práce způsobuje, je optické sníţení míry nezaměstnanosti. Na úkor toho však stoupá podíl nízko placené práce a roste riziko, ţe výdělek ekonomicky činného člověka se bude pohybovat na hranici minima či jen těsně nad ní Modernizace sociálních výdajů Dalším cílem modernizace sociálního státu přesun financování sociálních výdajů na samotné klienty sociálního státu, především na zaměstnance. Keller uvádí tři způsoby, kterými lze přesunout financování sociálních výdajů na občany: - Příjmy z podnikání jsou zcela nebo z části osvobozeny od placení daní a skupiny nejvyšších příjmů jsou zvýhodněny různými daňovými úlevami včetně rovné daně z příjmu. - Druhým způsobem je sniţování vedlejších mzdových nákladů, především v podobě sniţování příspěvků zaměstnavatelů na povinné pojištění pracovní síly. - Stát se snaţí vyvíjet tlak na zvyšování úlohy soukromého pojištění, díky kterému nemusí být sociální nároky financovány z daní bohatých, ani ze zisku zaměstnavatelů Tamtéţ, s KELLER, J. Soumrak sociálního státu. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s

29 6.4. Budoucí potřeby sociálního státu Koncepce sociálních politik mnoha zemí klade důraz na posunutí hranice mezi odpovědností státu a jednotlivců. Dle tohoto názoru je třeba posilovat mentalitu občanské nezávislosti, odpovědnosti a úsilí lidí o změnu vlastního posouzení. Dále je třeba podpořit vznik a fungování nestátních sociálních subjektů v sociální politice. Tím má dojít k usnadnění plnění sociálních poţadavků občanů, některé sluţby musí být změněny z neplacených na placené a jejich okruh je třeba rozšiřovat a umoţnit tak efektivnější vynakládání prostředků na sociální účely. Větší důraz je nutno klást na diferencované poskytování dávek a na jejich návaznost na sociální potřebnost občana. Sociální stát by také měl zaručit svým občanům minimální sociální ochranu. 41 Sociální stát však při své budoucí existenci musí respektovat řadu ekonomických, ekologických, politických a demografických limitů. Musí redefinovat své programy, cíle a instituce. Zároveň by měl nalézt východiska ze sloţitých vzájemných vztahů mezi: - trhem a státním intervencionalismem, - ekonomickými a sociálními přístupy, - zaměstnaností a sociálními dávkami, - politickým a ekonomickým rozhodováním, - výší daní a sociálních dávek, - ekonomicky aktivními a ekonomicky neaktivními, - univerzalistickou a adresnou sociální politikou, - tradičními sociálními institucemi a institucemi sociálního státu atd Post-welfare state Vývoj sociálního státu od rozvětvené sociální péče ke státu, který garantuje pouze základní sociální jistoty a podporuje samostatné sociální chování a jednání občanů, bývá často označován jako posun k tzv. post-welfare state. Podstatou tohoto procesu není zeslabení ale změna role státu v sociální politice: - role státu je posilována tam, kde je to účelné a efektivní a také tam, kde je stát nezastupitelný, především je posilována role státu jako konceptora sociální politiky, 41 SMUTEK, M. Sociální stát úvod do studia. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, s Tamtéţ, s

30 - dále je posilováno jeho role podporovatele individuálních, soukromých aktivit a jeho role jako subjektu, který má své občany uschopňovat k aktivitám, - stát zůstává hlavním garantem lidské důstojnosti, coţ znamená, ţe pečuje o ty občany, o které se nemůţe postarat nikdo jiný, - v duchu uplatňování principu subsidiarity je zeštíhlována role státu jako dominantního přímého poskytovatele sociální politiky. 43 Hlavním cílem této změny je zavedení soupeření o kontrakty mezi poskytovateli sluţeb a rozšíření moţností volby pro uţivatele sluţeb. Do veřejného sektoru jsou zaváděny trţní principy. 43 Tamtéţ, s

31 7. ZÁKLADNÍ AKTIVITY SOCIÁLNÍHO STÁTU Obsahem sociálního státu je to, co sociální stát zabezpečuje pro své občany, s jakými institucemi, prostředky, a na koho, na které společenské vrstvy se především zaměřuje Minimální příjem Jednou ze základních dávek garantovaných sociálním státem je minimální příjem poskytovaný jedincům a rodinám na úrovni ţivotního minima jako nároková dávka. Ţivotním minimem chápeme takový soubor statků a sluţeb, který umoţňuje jedinci, rodině nebo domácnosti uspokojovat potřeby v rozsahu, který je ve společnosti uznává za minimálně nezbytný. Představuje společensky uznanou minimální hranici příjmu garantovanou za jistých podmínek státem všem občanům. Stanovení hladiny ţivotního minima je výsledkem střetávání různých názorů a přístupu, které vyjadřují odlišné zájmy jednotlivých sociálních skupin občanů a státu. 44 Ţivotní minimum plní dvě základní funkce: 1. funkce primární: v subsystému sociální péče má zajišťovat dočasnou ochranu před hmotnou a sociální nouzí, 2. funkce sekundární: v subsystému státní sociální podpory má být kritériem pro adresné poskytování dávek. Část sociální dávek je poskytována v závislosti na poměru faktického příjmu občana a výši ţivotního minima odpovídající posuzovaným osobám. Na tomto poměru závisí jak vznik nárok, tak výše dávky. 45 Zpravidla jsou rozlišovány dvě hladiny ţivotního minima: 1. Existenční minimum - je chápáno jako souhrn statků a sluţeb, bez jejichţ uspokojení by došlo k ohroţení ţivota a zdraví občana. Na základě mezinárodních doporučení a ekonomických moţností státu se doporučuje povaţovat za toto existenční minimum zhruba polovinu celkového průměrného a čistého příjmu na osobu. 2. Sociální minimum - představuje dolní hranici pásma všeobecně přijatého ţivotního standardu, tedy uspokojování všech ţivotních potřeb na minimální společensky přijatelné úrovni a s minimálními náklady. Sociálního minima domácnost 44 KREBS, V., et al. Sociální politika. 5. Přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s ARNOLDOVÁ, A. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení I. část. 2. rozšířené vydání. Praha: Karolinum, 2004, s

32 dosahuje v případě, ţe dokáţe zajistit na minimální společensky přijatelné úrovni a s minimálními náklady všechny ţivotní potřeby. 46 Ţivotní minimum upravuje zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu. Zákon upravuje ţivotní minimum jako minimální hranici peněţních příjmů fyzických osob k zajištění výţivy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum definuje jako minimální hranici příjmů osob, která se povaţuje za nezbytnou k zajištění výţivy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umoţňující přeţití. 47 Zákon také upravuje způsob posouzení, zda příjmy osob dosahují ţivotního nebo existenčního minima Sociální zabezpečení a sociální služby Základními atributy sociálního státu je poskytování sociálního zabezpečení a zajištění kvalitní úrovně odpovídajících sociálních sluţeb. Sociální zabezpečení zahrnuje: zabezpečení při dočasné pracovní neschopnosti a úrazu, zabezpečení v nezaměstnanosti, zabezpečení matek v době těhotenství a mateřství, zabezpečení ve stáří a invaliditě, péče o zdraví, pomoc při výchově dětí, zabezpečení rodinných příslušníků a pozůstalých. Sociální zabezpečení můţeme chápat jako soubor institucí a opatření, jejichţ prostřednictvím lze předcházet sociálním událostem a zmírňovat a odstraňovat jejich následky. Sociální zabezpečení lze zároveň charakterizovat také jako soubor právních, finančních a organizačních nástrojů a opatření, které mají za cíl kompenzovat finanční a sociální důsledky různých ţivotních situací ohroţujících uznaná sociální práva. V jednotlivých zemích je sociálnímu zabezpečení přikládán různý význam. Liší se svým charakterem, formou, cíli, náplní a vymezením okruhu sociálních událostí KREBS, V., et al. Sociální politika. 5. Přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s , zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu. 48 KREBS, V., et al. Sociální politika. 5. Přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s

33 Zajištění sociálních sluţeb je obvykle spojováno především s výchovou, vzděláním a bydlením. Vedle těchto základních sluţeb zajišťuje sociální stát řadu dalších, které se váţí na základní oblasti sociálního zabezpečení (např. pečovatelská sluţba, zajišťování stravy pro důchodce apod.), ale i jiné samostatné sluţby (např. péče o bezdomovce a uprchlíky, kurátorská péče). Hranice moţností sociálních států a jejich záměry v oblasti sociálního zabezpečení a poskytovaných sociálních sluţeb jsou v jednotlivých zemích značně rozdílné. Při současné dlouhodobé hospodářské recesi však ve většině sociálních států převaţuje tendence k omezování veřejných sociálních výdajů, zvláště cestou privatizace některých oblastí sociálních sluţeb Sociální pojištění V rámci systému sociálního pojištění jsou řešeny sociální situace, na které se člověk můţe předem připravit, tím ţe část své dnešní spotřeby odloţí na krytí budoucí nejisté dlouhodobé či krátkodobé sociální situace. Jedná se především o důchodové pojištění, penzijní připojištění a nemocenské pojištění. Systém je financován z pojistného, které platí podle přesně stanovených podmínek zaměstnanec, zaměstnavatel a osoby samostatně výdělečně činné. Tato forma zabezpečení je nejvíce vyuţívána v moderních společnostech s trţní ekonomikou. Realizuje se ve všeobecných povinných, tak v doplňkových dobrovolných systémech. V našich podmínkách je sociální pojištění nejvhodnější formou zajištění v případech ztráty příjmu z výdělečné činnosti (mateřství, ošetřování člena rodiny, nemoc, stáří, invalidita a ztráta ţivitele). 49 Ve vyspělém světě se vytvořily v zásadě tři moţné typy financování sociálního pojištění: 1. Pojišťovací (fondový) systém - pouţívá se například v Japonsku, Indii a blízko k němu mají i americké pojišťovací systémy. V tomto systému pojištěnci vytvářejí pojišťovací fond na typickém pojišťovacím principu. Z fondu jsou pak pojištěncům vypláceny dávky. 2. Průběžný systém financování - tzv. systém pay as you go, který je pouţíván například v Austrálii. Tento systém je zaloţen na intergenerační solidaritě - generace ekonomicky aktivních hradí výdaje na sociální dávky generaci pobírající důchod. Systém je zaloţen na rovnováze příjmů a výdajů během určitého období a je výrazně 49 KREBS, V., et al. Sociální politika. 5. Přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s

34 závislý na vývoji demografické struktury obyvatelstva, která se dnes nepříznivě projevuje rychlým stárnutím populace. 3. Smíšený systém financování - tento systém je v Evropě nejčastější. Snaţí se kombinovat oba předchozí systémy a tím eliminovat jejich nedostatky Péče o zdraví Péče o zdraví se v řadě sociálních států váţe přímo na sociální pojištění prostřednictvím zavedených pojišťovacích schémat, která zajišťují jak úhradu nákladů zdravotní péče, tak i výplatu nemocenských dávek. 51 Obecným jevem zdravotní péče ve všech sociálních státech i u nás je skutečnost, ţe od 60. let rostou výdaje na zdravotnictví rychleji neţ národní důchod. Snahy o omezování tohoto růstu výdajů se však setkávají s názorem o neslučitelnosti ekonomického pohledu s lékařskou etikou. Hlavní strategie těchto redukcí spočívá na následujících principech: zobecnění plateb za výkon, omezování rozpočtu nemocnic, omezený přístup ke specializovaným sluţbám, stanovení seznamu neuhrazovaných léků, kontroly prováděné pojišťovnami. V sociálních státech se vytvořily tři základní systémy zdravotní péče: 1. Převážně tržní systém - např. v USA. Jde o typický systém soukromého pojištění na zcela volném individualistickém principu. 2. Národní zdravotní služba - zdravotní péče je hrazena státem z daní bez pojišťovacích fondů s volným přístupem k lékařské péči pro všechny. Účelnost nákladů kontroluje parlament, v čele systému stojí administrativní zpráva. Praktičtí lékaři jsou placeni dle pacientů. Tento systém je uplatňován ve Velké Británii, Švédsku, Portugalsku. 3. Pojišťovací systém - jde o klasický, pro občany povinný pojišťovací systém uţívaný v Německu, Rakousku a v Beneluxu. Lékaři jsou placeni za výkony ARNOLDOVÁ, A. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení I. část. 2. rozšířené vydání. Praha: Karolinum, 2004, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s

35 Bydlení Bydlení jako proces uspokojování bytových potřeb lidí nesporně patří mezi veřejné sluţby jiţ tím, ţe značné veřejné výdaje na bydlení a regulace trhu bytů představují ve všech sociálních státech velmi citlivou oblast. Bydlení a výdaje na jeho pořízení a provoz významně ovlivňují úroveň domácnosti a naopak. Efektivní bytová politika by měla vytvořit základní podmínky pro fungování bytového trhu a stanovit pravidla podpory poptávky a nabídky po bydlení, která by měla být zaměřena na ovlivňování výstavby a údrţby bytového fondu, nájemní politiku a nájemní vztahy a sociální cíle v oblasti bydlení. Hlavní myšlenkou této bytové politiky je trh s byty, který je doplněn optimem státních podpor s takovým rozsahem, který potřebu bydlení učiní dostupnou i pro niţší příjmové skupiny Vzdělání Rozvoj vzdělání můţe významně napomoci růstu sociálního státu jako celku. Se sociálním státem je spojován zejména skutečně hromadný charakter vzdělání nad základní povinnou minimální úroveň, kdy střední a vysokoškolské vzdělání přestává být společenskou výsadou a stává se spíše právem. Sociální dostupnost vzdělání představuje významnou sociální distribuci příleţitostí a spoluurčuje tím sociální nerovnost. Vzdělanostní úroveň tak představuje významný stratifikační faktor. Obsahem vzdělávací politiky je především: rozhodování o vzdělávacích institucích, zajištění přístupu ke vzdělání (zajištění rovných šancí), způsob financování vzdělávání, obsah a cíle vzdělávání. Stát hraje ve vzdělávací politice rozhodující roli. Jedná se totiţ o netrţní zboţí, coţ ho předurčujeme k tomu, aby bylo zajišťováno především ze státních zdrojů. Hlavním principem této politiky je rovnost šancí v přístupu ke vzdělání. Tuto šanci by měl pak kaţdý jedinec vyuţívat dle svých individuálních vloh, intelektu, zájmů apod KREBS, V., et al. Sociální politika. 5. Přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s KREBS, V., et al. Sociální politika. 5. Přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s

36 Zabezpečení v nezaměstnanosti Právo na práci neznamená právo na určitou práci, ale jen právo na pomoc státu při získávání práce a podporu v nezaměstnanosti. Hlavním cílem sociální politiky v této oblasti proto zpravidla bývá tvorba nových pracovních příleţitostí, podpora samostatné (nikoliv zaměstnanecké) ekonomické aktivity a přípravy lidí na zaměstnání nebo jinou ekonomickou činnost. Tato politika se označuje jako aktivní politika zaměstnanosti. Směřuje k rozvoji svobodného trhu práce. Jednou ze základních otázek pro sociální stát je zabezpečení pracovníka v nezaměstnanosti. Většina evropských sociálních států je zaloţena na principu práva na příjem v situaci, kdyţ se člověk stane obětí nezaměstnanosti, resp. jiných sociálních rizik. Stát proto věnuje velké úsilí vytvoření pracovních míst a přípravě pracovníků na tato místa. Spojuje se zde právo na práci s povinností přijmout pracovní místo, být aktivní na trhu práce a podstoupit případně různé rekvalifikační problémy. Výsledkem tohoto přístupu je to, ţe podpora v nezaměstnanosti je z tohoto pohledu řešena pouze jako krátkodobá. Mezi příčiny nezaměstnanosti patří: 1. frikční nezaměstnanost, coţ je krátkodobá nezaměstnanost při změně zaměstnavatele, 2. strukturální nezaměstnanost, coţ je útlum určitých oborů v ekonomice (např. těţký průmysl), 3. cyklická nezaměstnanost, coţ znamená, ţe ekonomika se vyvíjí v hospodářských cyklech, v období krize je nezaměstnanost vysoká. 55 Míra nezaměstnanosti v ČR Lidí bez zaměstnání stále přibývá. Stálý pracovní poměr je pro většinu občanů zdrojem pravidelného finančního příjmu, tedy i zárukou jistoty a zabezpečení. Navíc souvisí se společenským statusem. Kdo nemá práci, ten je společností vnímán jinak negativněji oproti pracujícím. Míra nezaměstnanosti činí v současné době 8 %. Na úřadech práce je registrováno lidí bez stálého zaměstnání. Největší registrovaná míra nezaměstnanosti je v okresech Most, Jeseník, Cheb, Bruntál a Hodonín. Tradičně nejlépe je na tom, co se týká nezaměstnanosti, Praha a její okolí. Nízkou míru 55 ARNOLDOVÁ, A. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení I. část. 2. rozšířené vydání. Praha: Karolinum, 2004, s

37 nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou. Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním a mírně nadprůměrná je v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených. 56 Statistiky nezaměstnanosti také ukazují, ţe v posledních letech přibývá mladých lidí, kteří nikdy nepracovali. Míra registrované nezaměstnanosti nepatrně klesá. Zdroj: V srpnu nepatrný pokles nezaměstnanosti [on-line]. Svaz průmyslu a dopravy ČR, publikováno Dostupné z: 56 Míra nezaměstnanosti v ČR [on-line]. Publikováno Dostupné z 37

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Sociální zabezpečení v ČR

Sociální zabezpečení v ČR Sociální zabezpečení v ČR Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu: volitelný Doporučený roč./sem.: 3/6 Rozsah studijního předmětu: PS: 2/- KS: 6 Způsob zakončení: zápočet Počet kreditů:

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia Název tématického celku: Úvod do problematiky. 1. Kořeny a teoretické základy moderního sociálního a soukromého pojištění. 2. Metody sociálního a

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Ekonomika III. ročník 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Znovu si připomeňme: Tzv. hospodářský proces má 4 fáze: 1. Výroba 2. Rozdělování peněz (zaměstnanec x podnikatel) a přerozdělování

Více

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Nominální pojistné jako klíč ke změně? MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Obsah dnešní prezentace Co je to nominální pojistné? Důvody pro zavedení nominálního pojistného Alternativy k zavedení

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Jaroslav Vostatek Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu 21. 5. 2015 Osnova Vysoké náklady na výběr a placení

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů schválený Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky je nutno považovat za výrazně liberální opatření,

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

PROBLEMATIKA PODPOJIŠTĚNÍ V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

PROBLEMATIKA PODPOJIŠTĚNÍ V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ PROBLEMATIKA PODPOJIŠTĚNÍ V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ zpracováno pro: NO FOOT NO STRESS, o.s. zpracoval: Ing. Lucie Menšíková datum: 28.1.2013 1 Představení společnosti Jsme specialistou na řešení sporů v oblasti

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

VY_62_INOVACE_FGIK_I-2_29. Šablona FG č. I, sada č. 2. Zaměstnání - plat/mzda. Ročník 9.

VY_62_INOVACE_FGIK_I-2_29. Šablona FG č. I, sada č. 2. Zaměstnání - plat/mzda. Ročník 9. Šablona FG č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a svět práce Pěstitelské práce Pěstitelské práce Zaměstnání - plat/mzda Ročník 9. 2. díl ze 4-dílné série zaměřené

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 1 Obsah Sociální pomoc Obecně Principy Cíle Životní a existenční minimum Dávky hmotné nouze Dávky sociální péče 2 Sociální pomoc Systém sociálního zabezpečení je rozdělen

Více

Studijní text. Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce. Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Studijní text. Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce. Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Sociální politika a trh práce v ČR Vzdělávací cíl: Seznámit

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Právo sociálního zabezpečení otázky

Právo sociálního zabezpečení otázky Právo sociálního zabezpečení otázky Tyto otázky představují pouze příklady otázek, které se mohou objevit v testu. Je celkem pravděpodobné, že se některé z nich v testu reálně objeví. Kromě nich se však

Více

Dopad sociální reformy

Dopad sociální reformy Dopad sociální reformy Zaměstnanost Státní sociální podpora Sociální služby Dávky osobám zdravotně postiženým Daně a pojistné odvody Oblast zaměstnanosti Přehled zásadních změn: redukce státní podpory

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB Vzdělávání 2 3 4 DŮVODY PRO FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst spojen s teorií lidského kapitálu růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib,

Více

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3. Právo a přístup ke zdravotní péči JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Obsah prezentace Úvodem: Právo a systém zdravotního pojištění

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ MŮŽEME MÍT prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. vedoucí katedry rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru 19. 11. 2008 OSNOVA Studium veřejných financí na VŠFS Hypotéza

Více

předmětu Alternativy reformy penzijního systému v ČR

předmětu Alternativy reformy penzijního systému v ČR Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Název tématického celku: Východiska a principy konstrukce penzijních systémů I. Cíl: Objasnit podmínky, za kterých je možné uspořádat penzijní

Více

Budoucnost pracovního práva JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D.

Budoucnost pracovního práva JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D. Budoucnost pracovního práva 1 JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D. Jednoduchá výchozí myšlenka Jaroslav Preiss kdysi konstatoval, že v pracovním poměru se jedná o to, aby dělníku se dobře vedlo, aby pracoval řádně

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě PhDr. 23. února 2012 Institut pro veřejnou diskusi, Perspektiva českého zdravotnictví: Jaký vliv má demografický vývoj v ČR na stav zdravotnictví

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

Ekonomika Úvod do světa práce. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Úvod do světa práce. Ing. Ježková Eva Ekonomika Úvod do světa práce Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

90 let sociálního pojištění v České republice

90 let sociálního pojištění v České republice 90 let sociálního pojištění v České republice 25 let existence České správy sociálního zabezpečení JUDr. Simona Urbánková, Brno, 12. 5. 2015 Obsah 1. Historický úvod 2. Zákon č. 221/1924 Sb. 3. Vývoj sociálního

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 155/1995 Sb., zákon o důchodovém pojištění prováděcí předpisy (zvláštní úprava např. pro horníky,

Více

Ekonomika veřejného sektoru

Ekonomika veřejného sektoru Ekonomika veřejného sektoru Ing. Irena Pokorná pokornai@pef.czu.cz Tel.: 224 382 075 Konzultační hodiny: úterý 12. 30 14.00 https://moodle.czu.cz/, heslo: sezimak Podmínky zápočtu a zkoušky Vypracování

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

STANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY VERICI TRSTENJAK. přednesené dne 18. dubna 2012(1) Věc C-562/10. proti

STANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY VERICI TRSTENJAK. přednesené dne 18. dubna 2012(1) Věc C-562/10. proti Systém ASPI - stav k 15.10.2012 do částky 123/2012 Sb. a 43/2012 Sb.m.s. 62010CC0562 - Komise proti Spolkové republice Německo - poslední stav textu STANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY VERICI TRSTENJAK přednesené

Více

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová Sociální pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - upravuje nárok na důchod a stanovení

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík Návrh systému odloženého školného Radim Valenčík 1 Otázky, které si - ke škodě věci ne vždy klademe: Školné - co je důležitější, zda či jak zavést? Víme a shodneme se v odpovědi, proč zavést školné? Kdo

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

Úvod do práva sociálního zabezpečení II

Úvod do práva sociálního zabezpečení II Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU Anglicky Identifikace Typ předmětu Úvod do práva sociálního zabezpečení II Social insurance law II PSZ II povinný oborový ECTS kredity

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 5 FISKÁLNÍ FEDERALISMUS Obsah: 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. 5.2 Fiskální federalismus. 5.3 Fiskální decentralizace. 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. Veřejné finance

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

3 Mzdy/Číselníky mezd/hodnoty mzdových složek

3 Mzdy/Číselníky mezd/hodnoty mzdových složek WAK INTRA Změny a novinky v modulu zaměstnanci pro rok 2015 Strana 1 1 Mzdy/Číselníky mezd/zákl. nemoc. dávek Číselník byl rozšířen o nové hranice redukující vyměřovací základ při výpočtu dočasné pracovní

Více

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti Změna: 202/2005 Sb. Změna: 168/2005 Sb. Změna: 253/2005 Sb. Změna: 428/2005 Sb. Změna: 350/2005 Sb. Změna: 495/2005 Sb. Změna: 382/2005 Sb., 413/2005

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více