Tato zpráva byla vypracována na objednávku Evropské federace pracovníků stavebnictví a dřevoprůmyslu.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Tato zpráva byla vypracována na objednávku Evropské federace pracovníků stavebnictví a dřevoprůmyslu."

Transkript

1 Posílení sociálního začlenění migrujících pracovníků v evropském stavebnictví a dřevoprůmyslu DOČASNÍ MIGRUJÍCÍ PRACOVNÍCI V SEKTORU STAVEBNICTVÍ V EU EFBWW European Federation of Building and Woodworkers Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie

2 Tato zpráva byla vypracována na objednávku Evropské federace pracovníků stavebnictví a dřevoprůmyslu. S finanční podporou generálního ředitelství pro zaměstnanost a sociální věci Evropské komise. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být bez svolení vydavatele reprodukována, ukládána ve vyhledávacím systému ani přenášena v jakékoliv formě nebo jakýmkoliv způsobem, ať půjde o přenos elektronický nebo mechanický, prostřednictvím fotokopií, záznamu nebo jinak. O informacích v publikaci panuje přesvědčení, že jsou správné, přesto vydavatel ani autoři nepřijímají žádnou odpovědnost za ztrátu, škodu ani jiný závazek vůči uživatelům nebo jiným osobám z tulu obsahu této publikace.

3 Obsah 1. Přehled Různé kategorie dočasných migrujících pracovníků v EU EUVysílání pracovníků v odvětví stavebnictví v EU Pravá a falešná samostatná výdělečná činnost ve stavebnictví v Evropě Role agentur dočasné práce v rámci dočasné migrace v rámci EU Role a postupy odborových svazů k dočasným migrujícím pracovníkům ve stavebnictví Všeobecné trendy a shrnu hlavních výsledků z 10 národních zpráv Iden fikace a kontaktování dočasných migrujících pracovníků Organizace a nábor dočasných migrujících pracovníků Podpora a pomoc při s žnostech Ovĕřené postupy FINSKO RAKENNUSLIITTO POBOČKA FINSKO KANCELÁŘ RAKENNUSLIITTO V TALLINU (ESTONSKO) NORSKO "DRUHÁ GENERACE" LETÁKŮ A BROŽUR NORSKO OFICIÁLNÍ NÁVŠTĚVY A NEFORMÁLNÍ KONTAKTY NIZOZEMSKO PROJEKT CNV PRO POLSKÉ PRACOVNÍKY NIZOZEMSKO "ZACHÁZEJÍ S VÁMI FÉROVĚ?" BROŽURY NĚMECKO Z EVROPSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU MIGRANTŮ DO JEDNOTKY PRO MIGRANTY V IG BAU NĚMECKO PROJEKT "FÉROVÁ MOBILITA" ŠVÝCARSKO DVOUSTRANNÁ DOHODA PRO PŘESHRANIČNÍ DOJÍŽDĚJÍCÍ A MIGRANTY ŠVÝCARSKO SKUTEČNÝ MULTIKULTURNÍ ODBOROVÝ SVAZ BELGIE POUŽÍVÁNÍ FORMÁLNÍCH A NEFORMÁLNÍCH SÍTÍ KE KONTAKTOVÁNÍ MIGRUJÍCÍCH PRACOVNÍKŮ BELGIE PRACOVNÍ SKUPINA PRO POLSKO ITÁLIE ZAMĚSTNÁVÁNÍ MIGRUJÍCÍCH ÚŘEDNÍKŮ ITÁLIE PRÁVNÍ NÁSTROJ: "DURC" ŠPANĚLSKO MODEL SKLOUBENÍ MEZI SVAZOVOU A ODVĚTVOVOU ÚROVNÍ ŠPANĚLSKO POSTUPY PRO VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ ŠVÉDSKO SPOLUPRÁCE S NEVLÁDNÍMI ORGANIZACEMI NORSKO, ŠVÉDSKO A DALŠÍ BEZPLATNÁ POMOC PRO MIGRUJÍCÍ PRACOVNÍKY Seminář v Barceloně ( května) Diskuse a závěry 29 Posilování sociálního začleňování 3

4

5 1. Přehled Různé kategorie dočasných migrujících pracovníků v EU Problema ka migrace v Evropě získávala rostoucí význam v posledních dese le ch, až se stala jedním z nejvýznamnějších a nejkontroverznějších subjektů v poli cké a společenské debatě. Migrační proudy vedou po různých cestách jak z mimoevropských zemí tak v rámci EU. Zejména rozšíření o východoevropské země v letech 2004 a 2007 vneslo hluboké změny do geografie evropského trhu práce s významnými proudy pracovníků migrujících z východní do západní Evropy při hledání lepších životních a pracovních podmínek. V rámci jednotného trhu vytvořily volný pohyb pracovníků a svoboda poskytování služeb nové výzvy pro zaměstnavatele i zaměstnance. Právní, sociální a kulturní rozdíly nicméně často brání integraci migrujících pracovníků a nedávná ekonomická krize s mírou nezaměstnanos rostoucí v celé Evropě někdy vytvářela drsné xenofobní reakce vůči migrujícím pracovníkům. Ve stavebním sektoru představují migrující pracovníci relevantní část celkové pracovní síly. V našich průmyslových odvětvích přinesl volný pohyb pracovníků, a to zejména zevnitř EU, v posledních letech často odpověď na poptávku po pracovní síle a nedostatek pracovních sil. Stavebnictví a dřevoprůmysl mají vysoce flexibilní a roztříštěný trh práce se silnou poptávkou po krátkodobé práci a mobilitě pracovníků. Bohužel tyto vlastnos vedou k vysoké tendenci nehlášené a nepravidelné práce, která v kombinaci s roztříštěným a kontroverzním evropským a vnitrostátním právním rámcem vytvořila podmínky pro časté případy vykořisťování a sociálního dumpingu. V rámci volného pohybu pracovníků a volného poskytování služeb pozorujeme nové typologie migračních proudů. Uvnitř EU pracovníci nemigrují jen proto, aby následovali dlouhodobé nabídky zaměstnání s následným migračním projektem, který zahrnuje cíl začlenit je do trhu práce a společnos v hos telské zemi. Dočasná migrace spojená s krátkodobými pracovními příležitostmi je rozvíjející se skutečnos na evropském pracovním trhu. Je důležité zdůraznit, že dočasná migrace má své typické rysy a liší se od dlouhodobé migrace. Za prvé pracovník nemá, vzhledem k nejisté povaze migrace, téměř žádnou mo vaci pro jakýkoliv druh jazykové a kulturní integrace v hos telské zemi s výjimkou striktně funkční problema ky. To může vytvářet podmínky objek vní slabos pracovníků, kteří jsou jazykově i právně neschopni rozumět svým právům. Za druhé je tento "bublinový" efekt posilován skutečnos, že migrační zkušenost je často navázána na konkrétní pracovní nabídku a následně na zaměstnavatele, který je rovněž poskytovatelem ubytování pro zaměstnance. Proto pozorujeme extrémně izolované reality, které jsou téměř bez kontaktů s vnějším světem. Za tře tento druh zaměstnání často předpokládá přítomnost tře ho aktéra, který má za úlohu uvést poptávku po pracovní síle v jedné zemi do kontaktu s nabídkou v zemi druhé. Této funkce se často ujímají personální nebo pracovní agentury, které se nakonec dělí s hlavním zaměstnavatelem o spoluvlastnictví role zaměstnavatele. Posilování sociálního začleňování 5

6 Tento obnovený trh práce představuje bezprecedentní výzvy i pro odbory. Odbory v celé Evropě byly velmi ak vní při vývoji strategií pro iden fikaci, kontaktování, organizování a získávání nových kategorií pracovníků, a to navzdory výše uvedeným zvláštnostem: kulturní bariéry, izolace, najímání nebo zaměstnávání prostřednictvím agentur. Nežli se pus me do problema ky úlohy odborů, poskytneme krátký přehled právních a fak ckých rysů různých kategorií dočasných migrujících pracovníků: vyslaných pracovníků, falešných a skutečných osob samostatně výdělečně činných. Popíšeme též úlohu agentur zbývajících se dočasnou prací. 1.1 Vysílání pracovníků v odvětví stavebnictví v EU Podle definice Evropské komise je vyslaným pracovníkem pracovník, který po omezenou dobu vykonává svou práci na území členského státu EU jiného než je stát, ve kterém obvykle pracuje 1. V zásadě by mělo být vysílání pracovníků jedním ze vzorů volného pohybu služeb v rámci EU. Nejkonkurenceschopnější a nejkvalifikovanější poskytovatelé služeb by měli dostat možnost, aby prostřednictvím nástroje vysílání plnili své úkoly ve všech členských státech bez diskriminace a s blahodárnými účinky na vnitřní trh z pohledu internacionalizace, mobility, konkurenceschopnos a produk vity podniků 2. Ve skutečnos používají společnos v těchto letech vysílání pracovníků jako nástroj pro snížení nákladů na pracovní sílu zejména v odvětvích s málo kvalifikovanou, flexibilní a mobilní pracovní silou. Stavebnictví je odvětví, které pojme většinu vysílaných pracovníků: z celkové výše více než 1 milionu vysílaných pracovníků v Evropě, což přibližně odpovídá 0,4 % pracovních sil EU, je 25% zaměstnáno v našich odvětvích 3. Polsko je hlavní vysílající zemí s více než pracovníky vyslanými do zahraničí, následované Německem a Francií, za mco hlavními zeměmi, které pracovníky přijímají, jsou Německo, Francie, Belgie a Nizozemsko. Údaje o čisté bilanci mezi vysílanými pracovníky na vysílací straně a vysílanými pracovníky na přijímací straně ukazují, že Polsko je také hlavní vysílající zemí v relaci k obdrženým pracovníkům následované Portugalskem, Lucemburskem, Maďarskem a Slovenskem 4. Na evropské úrovni je vysílání regulováno Směrnicí 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, která upravuje vyslaným pracovníkům minimální standardní pracovní podmínky v hos telské zemi ohledně maximální pracovní doby a minimální doby odpočinku; minimální placené každoroční dovolené; minimální mzdy včetně sazeb za přesčasy; podmínky pronajímání pracovníků zejména zásobování pracovníků při dočasné práci; ochranu zdraví, bezpečnos a Směrnice o vysílání pracovníků je referencí pro definice EU: h p://eur lex.europa.eu/lexuriserv/ LexUriServ.do?uri=CELEX:31996L0071:en:HTML 2. Studie o ochraně práv pracovníků v subdodavatelských procesech v Evropské unii, Evropská komise, Jedná se o oficiální údaje, které lze sledovat. Terénní odborníci jsou toho názoru, že roční počet 1 milionu vysílaných pracovníků je silným podceněním skutečnos. 4. Vysílání pracovníků v rámci zemí Evropské unie a ESVO: Zpráva o přenosných dokumentech A1 vydaných v letech 2010 a 2011, Evropská komise Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a začleňování 6 Posilování sociálního začleňování

7 hygieny při práci; ochranná opatření za podmínek a podmínek zaměstnávání těhotných žen nebo žen krátce po porodu, dě a mladistvých; rovné zacházení pro muže a ženy a ostatní ustanovení o nediskriminaci. Pokud jde o sociální zabezpečení, uvádějí koordinační pravidla EU zásadu jednoho souboru právních předpisů v případě, že se práce vykonává ve dvou nebo více členských státech, a poskytují hos telské zemi pravidlo zaměřené na prosazování nediskriminace. V souladu s nařízením 883/ je vysílání pracovníků jednou z možných výjimek a sociální zabezpečení může být regulováno právními předpisy země původu, pokud pracovní doba v zahraničí nepřesáhne 24 měsíců. Proto máme dvě čás legisla vy EU, které se vztahují na vyslané pracovníky: Směrnici 96/71/ES, kterou se stanoví, že na vyslané pracovníky by se měly vztahovat zákony hos telské země, a Nařízení 885/2004, které umožňuje výjimku pro sociální zabezpečení v případě, že vyslání nepřesáhne 24 měsíců. Problema ka vysílání je vysoce kontroverzní v poli cké a právní debatě EU, která se zaměřuje na klíčový problém právních předpisů, jež mají být aplikovány na vyslané pracovníky: podléhají právním předpisům země svého původu nebo právním předpisům země, ve které provádějí svou pracovní činnost? Do roku 1996 bylo členským státům EU umožněno uplatňovat své vnitrostátní právní předpisy a pracovní normy na pracovníky usazené na jejich území. Tato skutečnost byla považována za odůvodněnou výjimku z volného poskytování služeb s tzv. "Gebhardovým vzorcem" 6. Skutečnou přidanou hodnotou Směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, když byla vydána, byla iden fikace jádra základních norem stanovených právními předpisy hos telské země (viz výše, od čl. 3.1 Směrnice), jejichž použi na usazené pracovníky se stalo povinným. Proto byla Směrnice 96/71/ES v této době obecně považována představiteli s rozhodovací pravomocí i zúčastněnými stranami za přijatelný nástroj pro regulaci vysílání pracovníků a zabránění zneužívání, i když v následujících letech strukturální změny, k nimž došlo na trhu práce v EU (větší flexibilita, role agentur práce), zpochybnily její účinnost v boji pro vykořisťování a sociálnímu dumpingu. Situace se zcela změnila v roce 2005, kdy byl výklad normy stanovené ve Směrnici pro zaměstnance zcela převrácen Evropským soudním dvorem (dále jen ESD) čtyřmi rozsudky tzv. "Laval kvarteta" a zejména samotným rozsudkem Laval (C 341/05), které zpochybnily rovnováhu mezi svobodou poskytování služeb a právy pracovníků ECJ 55/94, Reinhard Gebhard v Consiglio dell'ordine degli Avvocati e Procuratori di Milano, 1995 Posilování sociálního začleňování 7

8 Soud prohlásil za pro právní kolek vní akci zahájenou švédským odborovým svazem Byggnads, která tlačila na lotyšskou stavební společnost Laval, aby aplikovala na pracovníky usazené ve Švédsku normy pro minimální mzdu upravené odvětvovou kolek vní smlouvou. Výklad Soudního dvora byl založen na skutečnos, že článek 3 Směrnice o vysílání pracovníků se zmiňuje pouze o normách podložených buď zákonem, nebouniverzálně použitelnými kolek vními smlouvami. Vnucování dotčené nikoliv erga omnes kolek vní smlouvy zahraničnímu podniku bylo proto považováno za diskriminační a za nezákonnou překážku volného poskytování služeb v rámci vnitřního trhu. Tento výklad, který byl silně zpochybňován evropskými odbory a dalšími zainteresovanými stranami, má za následek převedení minimálních standardů Směrnice z roku 1996 na nejvyšší standardy a zakazuje tak členským státům uplatňovat vůči těmto pracovníkům příznivější podmínky. Proto je otázka usazování pracovníků v rámci EU problema cká alespoň ze dvou hledisek, a sice "právního" a "fak ckého": Z "právního" hlediska brání výše uvedené rozsudky členským státům uplatňovat na usazené pracovníky rovné zacházení stejné jako na pracovníky členského státu samého, což vytváří v EU rámec "legalizované diskriminace". Z "fak ckého" hlediska stále máme v rámci EU obrovský počet případů falešného usazování a falešné samostatné výdělečné činnos, vytvářených s cílem obejít pracovní právo a povinnos. Po intenzivní debatě mezi evropskými ins tucemi a zúčastněnými stranami, které požadovaly nová pravidla a právní nástroje k řešení problému a na ochranu evropského sociálního modelu před rostoucími jevy sociálního dumpingu a vykořisťování, vydala Evropská komise návrh Směrnice pro výkon práva (COM(2012)131), která je v současné době projednávána Evropským parlamentem a Radou. V každém případě je třeba zdůraznit, že návrh Komise se upřesněním terminologie Směrnice 1996 a formulováním nových definic zabývá pouze "skutečnými" problémy, ale nezasahuje vůbec do "právní"problema ky související s "Lavalovým kvartetem". Náš výzkum se zabývá také prak ckými životními a pracovními podmínkami vysílaných pracovníků v EU v současném právním rámci, aniž by zaujímal stanovisko k evropské poli cké a právní debatě. Nicméně je třeba referovat o tom, že se během našich rozhovorů a v debatě opakovaně objevilo, že právní nejistota, kterou způsobilo Laval kvarteto, zřejmě ztěžuje ochranu práv usazených pracovníků a na druhé straně usnadňuje nečestné a netransparentní postupy. Směrnice o vysílání pracovníků 96/71/ES se vztahuje na tři typologie regulérního vysílání pracovníků. Definice tradičního vysílání pla v případě, že podnik usadí pracovníka na území jiného státu na svůj účet a pod svým vedením na základě smlouvy uzavřené mezi vysílajícím podnikem a podnikem, pro který je služba určena. Mluvíme o vnitrofiremním vysílání, kdy podnik usadí pracovníky do provozovny nebo podniku vlastněných skupinou na území jiného státu. Nakonec zde máme vysílání agenturou práce, kdy agentura zprostředkovávající dočasnou práci sídlící v jedné zemi usazuje pracovníky do uživatelova podniku zřízeného nebo působícího v jiném členském státě. 8 Posilování sociálního začleňování

9 Všechny tři druhy vysílání se používají pro prak ky obcházení. Vnitrofiremní vysílání, které bylo ještě před několika lety považováno za rela vně bezpečné, protože se týkalo hlavně vysoce kvalifikovaných pracovníků, se nyní často zneužívá vytvářením společnos a poboček, které mají jen poštovní schránku. Agenturní vysílání, která bylo stále neobvyklé, když byla Směrnice vydána, a rozšířilo se v posledních letech, je samozřejmě velmi nebezpečné z hlediska vykořisťování pracujících. Pro zaměstnavatele je první konkurenční výhoda používání vysílaných pracovníků namísto místních vázána na sociální pojištění. Usazování pracovníků ze zemí s nízkými náklady na sociální pojištění samozřejmě vede ke snížení nákladů zaměstnavatelů. Objek vní ob ž při dohlížení na to, zda je nebo není sociální pojištění skutečně v zemi původu placeno, často vede k nelegálním okolnostem, kdy se příslušná částka odečítá z platu pracovníka a není nikdy zaplacena, nebo kdy se počítá ze základu minimální mzdy v zemi původu. Navíc nedávné rozšíření forem atypických pracovních smluv (na částečný úvazek, učňovské, náhradní, smlouvy na nula hodin) značně z žilo možnost sledovat skutečné pracovní podmínky v cizí zemi. To pla ve dvou směrech: pro orgány v zemi původu je téměř nemožné sledovat počet skutečně odpracovaných hodin a pro inspektory práce v hos telské zemi je velmi ob žné ověřit typ pracovního poměru, který byl ohlášen za účelem získání cer fikátů A1. Navíc, za mco v některých zemích vyžaduje vydání formuláře A1 vnitrostátními orgány platbu předem, jiné země tak nepostupují, což usnadňuje obcházení. Z hlediska mezd jsou ve většině případů pravidla hos telské země pro minimální mzdy formálně dodržována, ale vykořisťování se děje jinak, např. m, že se porušují pravidla o pracovní době, placené dovolené a práci přesčas. Často se stává, že pracovníkovi je vyplácena minimální mzda vypočítaná ze 40 hodin a 5 dnů práce týdně, za mco pracovník ve skutečnos pracuje 50 hodin a 6 dní v týdnu. Usazení pracovníci také nejsou téměř nikdy zařazeni do správné úrovně svých dovednos / kvalifikace. Terénní badatelé rozlišují čtyři různé kategorie forem zaměstnávání souvisejících s usazováním v Evropě 7. Existuje normální vysílání, kdy specializovaný dodavatel poskytuje služby v cizím členském státě prostřednictvím vysoce kvalifikovaných a dobře placených pracovníků. V těchto případech je dodržování práv pracujících často zaručeno, protože jeho důvodem není nábor levné pracovní síly, ale kvalita nabízených služeb. Existuje rovněž "naprosto legální" vysílání mo vované pohodlnos, kdy se zapojují pracovníci vyslaní ze zahraničí spíše než místní pracovní síly. Jak již bylo zmíněno, vysílací společnos a agentury mohou být konkurenceschopné z důvodu nákladů na pracovní sílu prostřednictvím nízkých mezd a nízké sociální ochrany. Minimální mzda, která musí být dodržena, je často výrazně nižší než průměrná mzda pracovníků, ale může být atrak vní pro pracovníky vyslané ze zemí, kde je životní úroveň ještě nižší. Některé platby navíc nepodléhají ani zemi původu ani nespadají do zdanitelného příjmu hos telské země. 7. Cremers J. Hledání levné práce v Evropě. Pracovní a životní podmínky vysílaných pracovníků CLR/ EFBWW/Interna onal Books, 2011 Posilování sociálního začleňování 9

10 Tře kategorií je "legální" vysílání, které současně vykazuje závažné nesrovnalos jako je nedostatečné sociální pojištění, neplacení přesčasů, nezákonné a nucené srážky na administra vní náklady, ubytování a dopravu nebo jiné výdaje. V těchto případech je "legální" konkurenční výhoda pro zaměstnavatele posílena o "pololegální" nebo "nelegální" výhody. Mzdy a sociální zabezpečení jsou objekty, které jsou nejčastěji obcházeny. Konečně máme mnoho případů falešného vysílání, například kdy byl migrující pracovník přijat, když již byl na území hos telské země, nebo když byl najat zaměstnavatelem pouze na dobu vyslání. To se děje prostřednictvím společnos na poštovní schránku založených v zemi původu a rovněž falšováním formulářů E101/A1. Ostatní nepoc ví zaměstnavatelé "vysílají" pracovníky ze zemí, kde pracovník nikdy nebyl nebo nežil, ale kde lze získat formulář A1 bez platby předem a poplatky na sociální ochranu jsou zvlášť nízké (např.: polš pracovníci vysílaní z Kypru). V rámci EU existují značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, pokud jde o výši plateb za pojištění a sociální zabezpečení, a několik zemí hraje v tomto ohledu roli "lodi pod cizí vlajkou" Pravá a falešná samostatná výdělečná činnost ve stavebnictví v Evropě Samostatná výdělečná činnost představuje rostoucí část trhu práce v Evropě: kolem 15 % z celkové evropské pracovní síly je osobou samostatně výdělečně činnou 9, z toho je 13,5 % ve stavebnictví. 1 z 5 z celkových 13 miliónů stavebních dělníků v Evropě je osobou samostatně výdělečně činnou 10. Osoby samostatně výdělečně činné jsou umístěny do zvláštního právního rámce, který se významně liší od vztahů zaměstnanos : Osoby samostatně výdělečně činné pracují na svou vlastní profesionální odpovědnost, a proto nepracují pod vedením hlavního dodavatele; Způsob placení daní a příspěvků na sociální zabezpečení se liší mezi osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnanci; Některé pracovní podmínky (mzda, pracovní doba, doby odpočinku,...), které se řídí kolek vní smlouvou nebo zvláštními legisla vními, administra vními a správními předpisy, se nevztahují na osoby samostatně výdělečně činné; V důsledku toho je poměrně široká sociální ochrana (např. v případě dočasného zaměstnání, pracovní úrazy, předčasný odchod do důchodu...) pro osoby samostatně výdělečně činné více omezena. 8. Databáze MISSOC vyvinutá Evropskou komisí je úplný a jednoduchý zdroj informací o sociálním zabezpečení ve všech členských státech EU: h p://ec.europa.eu/social/main.jsp?catid=815&langid=en 9. European Employment Observatory Review: Samostatná výdělečná činnost v Evropě EFBWW/FIEC Samostatná výdělečná činnost a falešná samostatná výdělečná činnost v evropském stavebnictví, Posilování sociálního začleňování

11 V posledních letech pozorujeme rostoucí roztříštěnost a flexibilitu trhu práce v EU a rostoucí počet osob samostatně výdělečně činných registrovaných ve stejném období lze považovat za příznak a součást této změny. Tradiční centralizovaný podnik, kde jeden hlavní subjekt ovládá všechny prvky podílející na pracovním procesu, je nahrazován složitými strukturami, kde se hlavní dodavatel zaměřuje na subdodavatelské zajišťování úkolů specializovanými podniky nebo osobami samostatně výdělečně činnými. Podniky pak poskytují služby prostřednictvím pracovníků, kteří nejsou jejich zaměstnanci, ale přicházejí z jiných společnos. Tato roztříštěnost zahrnuje i najímání zaměstnanců nebo vlastnictví zařízení, které poskytují specializované společnos. Kromě obvyklé trojstranné struktury sestávající z poskytovatele služeb, zaměstnanců a uživatele pozorujeme rostoucí počet nových a odlišných aktérů, u nichž je ob žné jasně rozlišit jejich vzájemné vztahy. Je li pracovník zaměstnán například prostřednictvím agentury práce, kontrolují jeho pracovní činnost do jisté míry jak agentura tak hlavní dodavatel, takže je ob žné určit skutečného zaměstnavatele. Na úrovni EU je nesmírně důležité jasně rozlišovat samostatnou výdělečnou činnost a podřízenost, protože v přeshraničních situacích první spadá do rámce svobodného usazování a svobody poskytování služeb, za mco druhý spadá do oblas volného pohybu pracovníků. Podle ESD je "pracovník" osoba, která (1) za určité časové období (2) vykonává služby (3) pod vedením jiné osoby (4), za které pobírá odměnu 11. Soudní dvůr Evropské unie poskytuje také směrnice pro vnitrostátní orgány, aby mohly určit, že činnost, kterou provádí osoba samostatně výdělečně činná, spadá do působnos svobody podnikání, provádí li ji osoba poskytující službu (1) mimo jakýkoli vztah podřízenos ohledně výběru této činnos, pracovních podmínek a podmínek odměňování, (2) na svou vlastní odpovědnost a (3) za úplatu zaplacenou této osobě přímo a v plné výši ECJ 53/81, Levin v. Staatsecretaris van Juse, 1982; ECJ 133/85, Kempf v. Staatsecretaris van Juse, 1986; ECJ 66/85, Lawrie Blum v. Land Baden Wür emberg, 1986; ECJ 197/86, Brown v. the Secretary of State for Scotland, 1988; ECJ 344/87, Be ray v. Staatsecretaris van Juse, 1989; ECJ 357/89, Raulin v. Minister van Onderwijs en Wetenschappen, 1992; ECJ 3/90, Bernini v. Minister van Onderwijs en Wetenschappen, 1992; ECJ 85/96, Mar nez Sala v. Freistat Bayern, 1998; ECJ C 188/00, Kurz v. Land Baden Wür emberg, 2002; ECJ 337/97, Meeusen v. Hoofddirec e van de Informa e Beheer Groep, 1999; ECJ C 138/02, Collins v. Secretary of State for Work and Pensions, 2004; ECJ C 456/02, Trojani v. Centre public d aide sociale de Bruxelles, 2004; ECJ C 109/04, Kranemann v. Land Nordrhein Wes alen, 2005; ECJ C 228/07, Petersen v. Arbeitsmarktservice Niederösterreich, ECJ C 268/99, Aldona Malgorzata Jany a další v. Staatssecretaris voor Juse, Všimněte si, že tento případ se týká předběžného soudního rozhodnu o výkladu Evropské dohody o přidružení uzavřené mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Polskou republikou a Českou republikou na straně druhé. To však nijak neovlivňuje relevanci rozsudku pro účely výkladu čl. 43 ES. Posilování sociálního začleňování 11

12 Tento proces fragmentace a outsourcingu trhu práce s mulovaný strategiemi snižování nákladů také vedl k rozmnožení nových typologií pracovních vztahů, kde se původní smluvní formy ob žně umisťují v rozdílu mezi podřízenou prací a samostatnou výdělečnou činnos. Nyní lze iden fikovat alespoň tři kategorie pracovníků: zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné a tře kategorii pracovníků, které leží uprostřed dvou předchozích. Kategorie tzv. "ekonomicky závislých osob samostatně výdělečně činných" sestává z těch pracovníků, kteří nemají pravidelný podřízený pracovní vztah, ale provádějí většinu své práce nebo i plný rozsah své práce, a to alespoň po určitou dobu, pouze pro jednoho dodavatele. V právních systémech všech evropských zemí je tradičně rozlišováno mezi pojmy zaměstnané osoby a osoby samostatně výdělečně činné. Nicméně za mco právní systémy v rámci EU stanovují definici těchto dvou pojmů, problema ka ekonomicky závislé samostatné výdělečné činnos je pojímána v každé zemi jinak a v několika případech není řešena vůbec. V různých zemích se používají různá kritéria k posouzení podmínek pro podřízenost a ekonomickou závislost pracovníka: procento příjmů pracovníka, které pochází od jednoho dodavatele, počet pracovních dní v roce, přítomnost pracovní stanice pro osobu v kanceláři dodavatele. V některých zemích jsou ekonomicky závislé osoby samostatně výdělečně činné uznávány jako takové a mají nárok na doplňkovou ochranu v oblas sociálního zabezpečení a důchodů. Problema ka falešné/pravé samostatné výdělečné činnos má silný dopad na přeshraniční migraci a poskytování služeb. Pro zaměstnavatele, který se uchýlí k použi samostatně výdělečně činných pracovníků namísto vlastních zaměstnanců, to může vést ke značným úsporám nákladů práce, plateb na daně a sociální zabezpečení a jiných pracovních povinnos. Navíc proces deregulace, k němuž došlo v posledních letech v Evropě, zjednodušil v mnoha zemích postupy pro registraci jednotlivců jako osob samostatně výdělečně činných, která je nyní často možná za pár hodin jen s málem někdy i neurčitých podpůrných dokladů. Proto máme kromě dvojakých případů "závislé samostatné výdělečné činnos " stále větší počet případů "maskovaných" pracovníků, kteří se ve vnějším světě jeví a chovají jako zaměstnanci, ale kteří jsou registrováni jako osoby samostatně výdělečně činné. Tito pracovníci mají nižší úroveň ochrany a podkopávají m, že pla nižší úrovně příspěvků, stabilitu systému sociálního zabezpečení. V rámci EU se tento problém pravděpodobně zhoršil v důsledku tzv. přechodných opatření. Smlouvy o přistoupení umožnily členským státům dočasně omezit volný pohyb pracovníků ze zemí, které přistoupily v roce 2004 (s výjimkou Malty a Kypru) a v roce Tato omezení by mohla být zachována po dobu maximálně sedmi let, což znamená, že v některých zemích budou omezení pro bulharské a rumunské pracovníky pla t až do roku Na druhé straně lze tato omezení vztáhnout pouze na pracovníky a nikoliv na jinou kategorii občanů. Na osoby samostatně výdělečně činné, které volně poskytují služby v jiném členském státě, se nevztahují přechodná opatření. To vedlo a stále vede k velkému počtu registrací jako osob samostatně výdělečně činných v zemích původu migrantů bezprostředně před přesunem do jiné země za účelem obcházení těchto opatření a dalších povinnos. Jak jsme již uvedli dříve, existují případy zneužívání, ve kterých zaměstnavatel, podnik nebo agentura práce zaregistrují pracovníka jako osobu samostatně výdělečně činnou před jeho 12 Posilování sociálního začleňování

13 "vysláním", často aniž by o této skutečnos informovali jeho samého. Dočasní migrující pracovníci falešně registrovaní jako osoby samostatně výdělečně činné ztrácejí ochranu, pokud jde o minimální mzdu, sociální zabezpečení a pracovní dobu. Členské státy samozřejmě zavádějí kontrolní opatření s cílem iden fikovat falešnou samostatnou výdělečnou činnost, tato opatření však bohužel často nejsou účinná. Navíc vyvstává na nadnárodní úrovni a zejména v EU otázka, zda mají vnitrostátní orgány země, kde je práce vykonávána, právo zpochybnit kvalifikaci "zaměstnanec/osvč" přidělenou pracovníkovi orgány jeho země původu. Jinými slovy, co se stane, když vyslaný pracovník je klasifikován jako osoba samostatně výdělečně činná na formuláři A1 vydaném jeho zemí původu, ale orgány hos telské země se domnívají, že na jejich státním území vykonává činnos, pro které by mohl podléhat sociálnímu pojištění a systémům sociálního zabezpečení pro zaměstnance? ESD objasnil v případech Fitzwilliam, Banky a Herbosch Kiere 13, že pracovnímu soudci členského státu není dovoleno posuzovat platnost osvědčení vydaného úřady jiného členského státu. Kri ci říkají, že toto rozhodnu činí cer fikáty A1 v podstatě nedotknutelnými a brání vnitrostátním orgánům v provádění účinných kontrol s cílem řešit falešnou samostatně výdělečnou činnost. Cer fikáty A1 (dříve E101) jsou navíc často neúplné nebo nesprávné. Pro úřady přijímajících zemí se stalo nemožným získat další informace nebo objasnit nějakou pochybnou pozici, aniž by zcela spolehly na spolupráci s vnitrostátními inspektory ve vysílajících zemích. Pokud vyjdeme z těchto předpokladů, není těžké pochopit, proč falešnou samostatně výdělečnou činnost často používají nepoc ví zaměstnavatelé k obcházení pracovního práva v rámci EU. 1.3 Role agentur dočasné práce v rámci dočasné migrace v rámci EU Různé druhy zprostředkovatelů hrají důležitou roli při propojování poptávky po práci a dodávky práce na mezinárodní úrovni. V posledních letech tato role nesmírně posílila a počty primárních a sekundárních aktérů, jako jsou mezinárodní náborové a pracovní agentury a specializované gangy, pozoruhodně vzrostly. Když byla Směrnice o vysílání pracovníků vydána, hrály agentury zprostředkovávající dočasnou práci na evropském pracovním trhu zanedbatelnou úlohu. Vysílání prostřednictvím agentur práce je už nyní uváděno jako tře typologie ve Směrnici, v článku 1.3. Směrnice se vztahuje na ty podniky, pro které pla : "podnik pro dočasnou práci nebo agentura práce pronajmou pracovníka podniku, který jej využije a který sídlí nebo vykonává činnost na území některého členského státu, pokud bude po dobu vyslání existovat pracovní poměr mezi podnikem pro dočasnou práci či agenturou práce na straně jedné a pracovníkem na straně druhé. Hlavním specifikem této formy zaměstnání je, že jsou k její existenci třeba tři subjekty: pracovník, agentura práce, která je zaměstnavatelem, a podnik, který pracovníka využije, tedy pro který pracovník vykonává práci. 13. Případ C 202/97 Fitzwilliam Execu ve Search v Bestuur van het Landelijk Ins tuut Sociale Verzekeringen [2000] ECR I 883; případ C 178/97 Banks v. Théatre royal de la Monnaie [2000] ECR I 205; viz též případ C 3/98 Schacht and others; případ C 2/05 (Herbosch Kiere). Posilování sociálního začleňování 13

14 V posledních letech byla dočasná agenturní práce nejrychleji rostoucí formou atypické práce. Odhaduje se, že více než tři miliony pracovníků v EU mají v současné době smlouvu na dočasnou práci s agenturou práce. Stejné odhady ukazují, že jde hlavně o pracovníky s nízkou kvalifikací, zejména v odvětvích stavebnictví a zemědělství. Jsou často spojováni s formami náhodné a příležitostné práce. Obecně pla, že agenturní zaměstnávání je často podniky používáno ke snížení nákladů na mzdy, sociální zabezpečení a pojištění. Z pohledu pracovníků existují rovněž obavy spojené s m, že je méně příležitos pro vzdělávání a rozvoj, menší zastoupení a obecná tendence k nízkým platům a výhodám. Na evropské úrovni proběhla intenzivní debata o potřebě regulovat tyto agentury, které byly až do nedávné doby skutečně v několika zemích EU zakázány, dokud Směrnice o agenturním zaměstnávání vydaná v roce 2008 nedonu la všechny evropské země tento zákaz zrušit. Směrnice o agenturním zaměstnávání byla vydána v roce a přinesla princip rovného zacházení pro dočasné agenturní práce. V praxi mají dočasní zaměstnanci za provádění stejných úkolů nárok na stejné zacházení jako uživatelovi dlouhodobí zaměstnanci. Nicméně na přeshraniční úrovni v rámci EU probíhá diskuse o skloubení Směrnice o agenturním zaměstnávání a Směrnice o vysílání pracovníků 15. Když je jednotlivec najímán agenturou zprostředkovávající dočasnou práci a vysílán do zahraničí pracovat s cizím uživatelem, která směrnice by se měla použít? Jak již bylo řečeno, Směrnice o vysílání pracovníků výslovně zahrnuje v rámci své působnos agentury zprostředkující dočasnou práci (článek 1.3). Směrnice o agenturním zaměstnávání se touto otázkou vlastně přímo nezabývá. Je jasné, že když jsou to pracovníci vysláni, mají právo alespoň na minimální standardy hos telské země v oblastech uvedených ve Směrnici o vysílání pracovníků, což na druhou stranu není rovné zacházení, jaké pla pro dlouhodobé zaměstnance, se kterými pracují. Toto skloubení nebylo na právní a skutkové úrovni v rámci EU defini vně vyjasněno, a přispívá dnes spíše k situaci nejistoty, která poškozuje evropský trh práce a zejména pracovníky. Agentury práce se pak často stávají součás přeshraničních subdodavatelských řetězců, až 15úrovňových, které používají hlavní dodavatelé, aby snížili náklady a vyhýbali se odpovědnos v případě porušení práv pracovníků, a to zejména v těch zemích, kde legisla va neobsahuje systém společné odpovědnos za subdodávky. 14. h p://eur lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=celex:32008l0104:en:not 15. Agenturní zaměstnávání v Evropské unii Evropský odborový ins tut (ETUI), Isabelle Schömann (ETUI) a Coralie Guedes (Univerzita v Lyonu), Posilování sociálního začleňování

15 2. Role a postupy odborových svazů k dočasným migrujícím pracovníkům ve stavebnictví Všeobecné trendy a shrnu hlavních výsledků z 10 národních zpráv 2.1 Iden fikace a kontaktování dočasných migrujících pracovníků Stavebnictví v Evropě se skládá do značné míry ze středních, malých a velmi malých podniků. Významné procento stavebních činnos se provádí v soukromých domech nebo budovách nebo prostě na malých staveniš ch. Nezávislí pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné hrají v tomto odvětví masivní roli. Všechny tyto faktory dělají ze stavebnictví ob žný sektor pro sledování podmínek a daňových povinnos pracovníků a to z hlediska jak odborů tak úřadů. Proto je otázka informací pro odbory zásadní, pokud jde o dočasné migrující pracovníky: migrující pracovníci potřebují být informováni o pracovních podmínkách v hos telské zemi a odbory potřebují být informovány o přítomnos dočasných migrujících pracovníků, aby je mohly kontaktovat a organizovat a poskytovat jim potřebné informace. Kromě toho musejí být pracovníci informováni o existenci, úloze a úkolech odborů. V rámci evropského volného trhu nemůže být zaměstnavatelům ani pracovníkům uloženo povinné oznamování přítomnos a získávání informací zaměstnavateli je ob žné, když subdodavatelské řetězce a využívání agentur práce vytváří zmatek v odpovědnos. Většina odborníků podílejících se na našem výzkumu odhaduje, že odbory jsou informovány pouze o malé menšině přítomných dočasných migrujících pracovníků, obecně nižší než 10 %, s výjimkami ve Španělsku a Norsku, kde odbory odhadují, že jsou informovány o % přítomných pracovníků. Zkušenos úředníků z řad odborů ve stavebním odvětví ukazují, že dočasní migrující pracovníci nejsou velmi často ani informováni o základních pravidlech stanovených pracovním právem a kolek vními smlouvami o minimální mzdě, pracovní době, podmínkách ochrany zdraví a bezpečnos a dalších základních otázkách. Odbory mají trvale za cíl iden fikovat a kontaktovat tyto pracovníky v rané fázi jejich činnos v hos telské zemi, přesto se jim však daří dostat se jen k menšině případů. Různé problémy mohou nastat v závislos na okolnostech: již jsme se zmínili o fragmentaci a tendenci k práci načerno a pololegální práci v odvětví stavebnictví v EU, např. v zemích jako Itálie či Španělsko je procento malých, velmi malých firem a pracovišť dokonce vyšší než v jiných zemích EU, takže je velmi ob žné iden fikovat pracovníky a sledovat jejich podmínky. Na druhé straně byly případy zneužívání v Evropě často registrovány na obrovských staveniš ch elektráren a dalších velkých infrastrukturních projektů. Tato staveniště jsou často v odlehlých místech vzdálených na kilometry od nejbližšího města. Pracovníci pocházejí z mnoha různých zemí a jsou zaměstnáváni různými dodavateli, kteří jsou organizováni v dlouhých a složitých subdodavatelských řetězcích. Známý případ elektrárny Eemshaven v Nizozemsku jasně ukazuje, jak může být na velkých stavbách ob žné sledovat a chránit práva migrujících pracovníků. V Posilování sociálního začleňování 15

16 Eemshavenu se po několika případech zneuži podařilo holandským odborům vytvořit účinný systém pro nepřetržité sledování a zastupování, takové mechanismy však neexistují na systémové úrovni velkých stavenišť v celé EU. Úředníci z řad odborů kontaktují pracovníky a získávají informace o jejich přítomnos a pracovních podmínkách prostřednictvím návštěv na pracoviš ch. Tyto návštěvy provádějí převážně úředníci z řad místních odborů. Několik odborových svazů přímo zaměstnává úředníky hovořící jazykem migrantů, jiné používají překladatele. Je samozřejmé, že účinnost a četnost těchto návštěv závisí na finančním a lidském kapitálu odborů. Velmi často tyto návštěvy představují hlavní funkci úředníků místních odborů, a to zejména úředníků národnos migrantů, které odbory zaměstnávají s cílem vypořádat se s jazykovou a kulturní bariérou. Ve stavebnictví je často ob žné pokrýt účinně všechna malá i velká staveniště, která jsou často v provozu po omezenou dobu a na různých místech. Navíc, mají li být tyto návštěvy účinné, je třeba je často opakovat v čase, aby vznikla důvěra v pracovnících, kteří jsou při komunikaci s odbory obvykle velmi opatrní. Odbory také používají formální a neformální sítě, aby kontaktovaly dočasné migrující pracovníky a šířily informace. Finské odbory organizují neformální výměny informací s inspektoráty práce a organizacemi zaměstnavatelů. Ve Švédsku odbory získávají informace prostřednictvím faktu, že zaměstnavatelé musejí vydávat přísliby zaměstnání (anställningslö e) a ty jsou registrovány úřady. V případě vyslání stanovují švýcarské předpisy, že úřady informují příslušný "kantonální výbor" složený rovným dílem ze zástupců pracovníků a zaměstnavatelů. Úředníci odborů navštěvují imigrantská sdružení, agentury práce, konzuláty, kostely, ale i obchody a kavárny, kam často chodí migran po práci nebo o víkendu, aby s nimi promluvili a rozdali jim letáky a brožury. Švédská Byggnads se podílí na spolupráci s ostatními odbory v tzv. "Papperslösas förening" (sdružení pracovníků bez dokladů), které má své prostory ve Stockholmu. Jedná se o prostory, kde migrující pracovníci mohou získat podporu a pomoc s neúplnými dokumenty nebo s příkazy k vyhoštění. Jakmile dostanou informaci o přítomnos dočasných migrujících pracovníků, mají odbory před sebou problém, jak je kontaktovat. Jak jsme vysvětlili výše, dočasní migrující pracovníci často žijí v podmínkách kulturní a logis cké izolace a krátkodobý charakter jejich pobytu v hos telské zemi je nemo vuje, aby usilovali o integraci například m, že se budou učit jazyk. Proto je velmi důležité, aby odbory kul vovaly vztahy s komunitami státních příslušníků migrantů v jejich zemi. Kostely, konzuláty a kulturní sdružení hrají v tomto ohledu důležitou roli. V roce 2007 vytvořily belgické odbory ACV CSC "Pracovní skupinu pro Polsko" s cílem propojit se s polskou komunitou v Antverpách tak, že vytvořily skupinu dobrovolníků v rámci společenství, vyškolily ji o pracovních právech, kolek vních smlouvách a úloze odborů a takto se dostaly k polským dočasným pracovníkům ve stavebnictví. Dalším důležitým nástrojem je distribuce brožur a letáků v mateřském jazyce migrujících pracovníků (polsky, rumunsky, arabsky). Brožury a letáky lze distribuovat s cílem poskytnu základních informací (informací o pracovním právu a kolek vních smlouvách) nebo s cílem zapojení migrujících pracovníků, ke kterým se tak dostávají informace o odborech a jejich úloze a funkci. 16 Posilování sociálního začleňování

17 Norský odborový svaz Fellesforbundet vytvořil před několika lety "první generaci" materiálu s informacemi o pracovních podmínkách a nedávno vyvinul "druhou generaci", jejímž cílem je rozšířit povědomí o úloze odborů a výhodnos stát se členem. Mezi osvědčené postupy patří materiál adresovaný konkrétním "cílům" s informacemi o jejich konkrétních právních a pracovních podmínkách. Švýcarské a německé odbory distribuují letáky osobám "sans papiers", tedy neregulérním pracovníkům, s informacemi o jejich právech. Otevírací doba a dostupnost úřadů odborů jsou rovněž rozhodující pro usnadnění přístupu migrujících pracovníků. Večerní nebo noční otevírací doba jim umožní navš vit odbory po konci své pracovní doby. Bilaterální dohody s vzájemným uznáváním členství, na kterém se zaměříme později, mohou vytvořit působivý kruh, ve kterém pracovníci, kteří nejsou členy odborů ve své zemi, mohou uvidět prak cké výhody organizovanos pro své kolegy na pracoviš. Ve většině případů se dočasní migrující pracovníci dostanou do kontaktu s odbory pouze v případě nutnos, když dochází k hrubému porušování jejich práv. Vzhledem ke krátkodobému rozměru jejich pracovní praxe mají tendenci být vděčni svému zaměstnavateli, který jim ve většině případů umožňuje vydělat si po omezenou dobu mnohem více peněz, než kolik by si mohli vydělat ve své domovské zemi. Jsou podezřívaví vůči odborům, které vnímají jako součást "úřadů". Nadto své případy předkládají odborům až po skončení svého pracovního období, protože se bojí odplaty nebo jednoduše proto, že zjis li nesrovnalos až na konci pracovního období (např. když obdrží konečnou výplatu a zjis, že na jejich mzdy byly uplatněny neočekávané srážky). Každopádně se několik odborníků zapojených do naší kampaně shodlo, že postoj migrujících pracovníků vůči odborovým organizacím se v posledních letech zlepšil v důsledku práce odborů vynaložené na vytváření důvěry. 2.2 Organizace a nábor dočasných migrujících pracovníků Nábor migrujících pracovníků, zejména pokud je dočasný, není vždy snadný. Ve většině hlavních vysílajících zemí, zejména v nových členských státech EU ve východní Evropě, je odborové hnu velmi slabé nebo má mezi pracovníky špatnou pověst. I v zemi jako je Polsko, kde je odborové hnu poměrně silné, ale rozvinulo se ve struktuře založené na společnostech, má velmi málo členů mezi pracovníky, kteří se rozhodnou migrovat. Proto obrovská většina pracovníků, kteří migrují, není v zemi svého původu členem žádných odborů a vstup do odborů v hos telské zemi nemají v plánu. Proto existují v podstatě dva vzory, které vedou dočasné migrující pracovníky ke vstupu do odborů: ústní doporučení v rámci jejich národního společenství v hos telské zemi nebo, častěji, případ nutnos. Vytváření solidní pověs v národních společenstvích nejvýznamnějších národnos migrujících pracovníků je cílem, na kterém pracují formou konkrétních činnos všechny odborové organizace zapojené do našeho výzkumu. Migrujícím pracovníkům jsou nabízeny bezplatné informační služby a často se organizují speciální akce a semináře tak, aby "inzerovaly" činnost odborů. Posilování sociálního začleňování 17

18 Klíčovými hráči v tomto rámci jsou migran zaměstnaní jako úředníci v odborech nebo sloužící jako styční pracovníci na dobrovolném základě. Odbory začaly alespoň v posledním dese le zaměstnávat úředníky z hlavních vysílajících zemí: rumunské úředníky v Itálii, polské úředníky v Nizozemsku, estonských úředníky ve Finsku a tak dále. Dát pracovníkům příležitost setkat se s někým, kdo sdílí jejich jazyk a kulturní zázemí, se zdá být základní podmínkou pro překonání jejich neochoty sdílet problémy a s žnos. Proto odbory zaměstnávají migrující úředníky i při návštěvách, které se provádějí na pracoviš ch. Již jsme řekli, jsou kontakty mezi dočasnými migrujícími pracovníky a odbory často založeny na případech nouze. Stejnou tendenci pozorujeme ve svém výzkumu, pokud jde o nábor a členství: dočasní migrující pracovníci se ve většině případů stávají členy odborů, pouze když potřebují službu. Jak uvidíme v dalším bodě, je potřeba právní pomoci v tomto ohledu rozhodujícím faktorem. Vstupem do odborů a zaplacením členských poplatků mohou pracovníci získat právní pomoc a uspořit přitom značkou peněžní částku. Samozřejmě tato situace vytváří také závažné problémy: zaprvé v několika odborových organizacích nezačíná právo na právní pomoc okamžitě s úpisem členství. Před naby m účinnos se vyžaduje období tří nebo šes měsíců, což v podstatě ohrožuje příležitos dočasných migrujících pracovníků, jak využít těchto služeb. Na druhou stranu pracovníci, kteří vstoupí do odborů za účelem řešení konkrétního problému, často přestanou pla t členský poplatek, jakmile je jejich problém vyřešen. Nizozemská odborová organizace CNV například vyřešila tento problém tak, že požaduje, aby to pracovníci zapla li své členské poplatky předem. Uvnitř odborového hnu se dos debatovalo o tom, zda přijímat tyto pracovníky za členy nebo zda je posílat ke komerčních právníkům. Pokud by se takto chovali všichni členové, odbory by m rychle zruinovali. Každopádně je tak široká shoda v tom, že přijmout tyto pracovníky, organizovat je a pomoci jim, i když jsou podmínky v krátkodobém horizontu pro odbory nevýhodné, je prvním krokem k tomu, aby se v přistěhovaleckých společenstvích vytvářela důvěra v odbory. Někteří z účastníků našeho výzkumu, zejména norské a švédské odbory, začaly s poskytováním pomoci i nečlenům, aby vytvořily spojení s prvními vlnami migrantů s m, že pak postupně zavedou již více omezující kritéria. Také se experimentovalo, na formální i neformální úrovni, se snížením členských příspěvků pro dočasné migranty. Většina odborů nabízí možnost zpozdit zaplacení členského poplatku pro pracovníky, kteří nejsou placeni zaměstnavateli, nebo nabídnout právní pomoc v předs hu s m, že se členský poplatek vybere pouze tehdy, když případ skončí kompenzací pro pracovníka. Poskytování bezplatných informací a to jak prostřednictvím brožur a letáků tak prostřednictvím kontaktních osob je samozřejmě silný nástroj k vytvoření prvního kontaktu s migrujícími pracovníky, který může vést k jejich přidružení. Bilaterální dohody se vzájemným uznáváním členství mezi odbory vysílající a přijímající země, s právem na právní pomoc, přinesly vynikající výsledky. Bilaterální dohody byly podepsány mezi německými odbory IG BAU a belgickými a nizozemskými stavebními odbory v roce 2003, italskými FILLEA CGIL, FILCA CISL a FENEAL UIL v roce 2003 a polskými Budowlani and Solidarność v roce Posilování sociálního začleňování

19 V Norsku vedla dvoustranná dohoda mezi Fellesforbundet a lotyšskou odborovou organizací LCA k poskytnu právní pomoci stovkám lotyšských pracovníků ve stavebnictví v Norsku. Bohužel není vždy jednoduché zavést efek vní dvoustrannou spolupráci kvůli slabos odborů a nízké míře zapojení pracovníků v odborech v mnoha evropských zemích. Rakennuslii o (Finsko) má zvláštní poli ku pro estonské pracovníky: dovoluje těm, kteří se vrá pracovat do Estonska na omezenou dobu, aby si ponechali všechny výhody po návratu do Finska za podmínky, že byli ve Finsku v odborech a mohou to prokázat. Bohužel slabost odborů v Estonsku silně oslabuje účinnost této poli ky. Dvoustranná dohoda mezi německými IG BAU a polskými odborovými svazy, o které jsme se zmínili dříve, čelí určitým po žím kvůli rozdílům ve struktuře organizace pracovníků mezi oběma zeměmi. V Polsku jsou odbory organizovány po jednotlivých společnostech, což znamená, že pracovníci vysílaní z Polska obvykle nejsou členy odborů, protože polské vysílající společnos provádějí nábor pouze na krátkodobé bázi a nejsou organizovány ve společnostech. 2.3 Podpora a pomoc při s žnostech Dočasní migrující pracovníci jsou oběťmi mnoha různých druhů porušování pravidel a zneužívání, které bychom mohli vyjmenovat takto: Falešná samostatná výdělečná činnost, Falešné vysílání (kdy pracovník nebo podnik nevyvíjejí v zemi původu žádnou podstatnou činnost) nebo porušení pravidel vysílání, Nehlášená práce, Použi falešného vyjednávacího režimu (např. stavební společnos, které samy sebe nazývají čis či), Falešný výklad a zneuži pravidel EU pro koordinaci sociálního zabezpečení, Neuplatnění předpisů upravujících pracovní dobu, Neshoda (a neuplatnění) úrovně dovednos a kvalifikačních programů, Neuplatnění přísných bezpečnostních opatření a opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (v odvětví lesního hospodářství). Činnos odborových organizací, které pomáhají pracovníkům čelícím jedné z těchto ob ží, lze rozdělit do dvou kategorií: podpora a právní pomoc. Podpora poskytovaná pracovníkům spočívá hlavně v tom, že jsou po posouzení jejich případu informováni a "orientováni" v právním a ins tucionálním rámci hos telské země. Odborová pobočka, která obdrží s žnost, začíná fází "přípravy případu": sbírají se fakta a důkazy na základě výpovědí dotyčného pracovníka. Obvykle se odbory snaží zjis t, zda se neregulérní situace týká pouze pracovníka, který je oslovil, nebo i dalších kolegů. Ve druhém případě se na kolegy obrá a navrhne, aby se zúčastnili řízení, protože kolek vní akce mají obvykle mnohem více šancí na úspěch. Když je případ postaven, jsou pracovníci podrobně informováni, v případě potřeby s pomocí úředníků odborů, kteří mluví jejich jazykem, nebo s použi m profesionálních tlumočnických služeb Posilování sociálního začleňování 19

20 o situaci a perspek vách úspěchu případu. Obvykle se jedná o krok, kdy se pracovníkům navrhuje, aby vstoupili do odborů. Je obecným pravidlem, že se odbory nejprve obrá na zaměstnavatele pracovníka s cílem najít kompromisní řešení. Možnos úspěchu těchto inicia v jsou silně spojeny s počtem pracovníků, kteří se rozhodnou podílet se na s žnos. Jestliže není možné nalézt kompromis, mohou odbory provádět symbolické nebo i skutečné kolek vní akce, jako jsou protesty a blokády. Konečně, pokud ani tato opatření nejsou úspěšná, provede se právní úkon, a podpora se změní na skutečnou pomoc. V dr vé většině případů je poskytování právní pomoci dočasným migrujícím pracovníkům podřízeno tomu, aby se stali členy odborové organizace. Právní pomoc často znamená velmi významné právní náklady, které by odbory nemohly nést, aniž by požádaly alespoň o členský poplatek. Přesto máme případy, jmenovitě v Norsku a ve Švédsku, kde odbory souhlasily na omezenou dobu a pro omezený počet případů s poskytnu m právní pomoci pracovníkům, kteří nebyli členy. Tyto postupy byly vyvinuty s cílem vybudovat důvěru v odbory mezi migrujícími komunitami v raných dobách masivních migračních proudů a skončily ve středním a dlouhodobém horizontu velmi úspěšně, byly však pro odbory rovněž velmi nákladné. Částka členských poplatků je každopádně mnohem nižší než náklady vedení sporu vynaložené odborovou organizací a jak již bylo řečeno, jde o nevyřešenou otázku s ohledem na dočasné migrující pracovníky, kteří často pla své členské poplatky jen po nezbytně nutnou dobu. Hlavní metody podvodů, pokud jde o mzdy, jdou od úplného nebo částečného neplacení mzdy k neplacení nebo špatnému výpočtu příspěvků na sociální zabezpečení, které se v případě vyslání někdy pravidelně pla v zemi původu, ale vypočítané z lokální minimální mzdy a ne přes reálné mzdy dělníků. Běžná jsou i porušení pravidel týkajících se pracovní doby, kdy migran pracují déle, než kolik je zákonné maximum, a skutečný počet pracovních hodin jim není zaplacen. Měli bychom znovu připomenout, že se pohybujeme v rámci krátkodobé migrace, při které jsou pracovníci často vděčni zaměstnavatelům za příležitost vydělat si víc, než je obvyklé, a proto nechtějí podávat s žnos nebo působit problémy. V případě mzdových s žnos je problém velmi často o faktech: vypočítá se počet odpracovaných hodin a konfrontuje se s platnými právními předpisy nebo kolek vní smlouvou, shromáždí se všechny důkazy a, pokud je to možné, přidají se svědectví a vytvoří se případ. Rovněž když pracovník přijde se s žnos před koncem svého pracovního období, případ pak pokračuje i po jeho skončení, kdy se pracovník již vrá l do své vlas, a proto by mohly vzniknout po že při udržování kontaktu s ním. Bohužel i iden fikace odpovědného zaměstnavatele často představuje výzvu. Řetězy subdodavatelů, až do 10 úrovní, extrémně ztěžují přiřazení odpovědnos. V posledních letech se stavební podniky často rozdělují na dvě společnos, z nichž jedna se stane jen agenturou práce, která může snadno zbankrotovat a zmizet, aniž by byl riskován kapitál, který zůstává ve druhé společnos. Podvod na mzdách je také často spojen s pracovní dobou. Je to případ neplacení mimořádné pracovní doby nebo prostě úhrady skutečně odpracovaných hodin. O tomto případě porušení přepisů je zvláště ob žné sbírat důkazy. Kalendáře a jiné poznámky, které patří pracovníkům, 20 Posilování sociálního začleňování

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009 2014 Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů 18. 12. 2009 PRACOVNÍ DOKUMENT o zprávě z vlastního podnětu na téma EHP/Švýcarsko: překážky ve vztahu k plnému zavedení vnitřního

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 3.8.2009 KOM(2009) 415 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE o provádění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční

Více

MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ

MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY O VÝMĚNĚ ÚDAJŮ A PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI PŘI POTÍRÁNÍ

Více

Právní rizika při vstupu stavebních firem na zahraniční trhy

Právní rizika při vstupu stavebních firem na zahraniční trhy Právní rizika při vstupu stavebních firem na zahraniční trhy Magdaléna Vyškovská Daňový poradce www.peterkapartners.com Obsah Usazení Uznávání kvalifikace Volný pohyb služeb Vysílání pracovníků a pracovní

Více

Podnikání českých firem ve Francii

Podnikání českých firem ve Francii Podnikání českých firem ve Francii Magdaléna Vyškovská Daňový poradce www.peterkapartners.com Obsah Usazení Uznávání kvalifikace Volný pohyb služeb Vysílání pracovníků a pracovní podmínky Stálá provozovna

Více

Vysílání pracovníků do Německa a Rakouska po 1. 5. 2011 Jitka Ryšavá. European Commission Enterprise and Industry

Vysílání pracovníků do Německa a Rakouska po 1. 5. 2011 Jitka Ryšavá. European Commission Enterprise and Industry Vysílání pracovníků do Německa a Rakouska po 1. 5. 2011 Jitka Ryšavá European Commission Enterprise and Industry Jednotný vnitřní trh Je dle Smlouvy o fungování EU (dříve Smlouvy o založení Evropských

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004 EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ Oznámení členům č. 11/2004 Věc: Podklady pro směrnici o službách: různé tabulky V příloze členové nalezou kopii dokladů, které výboru poskytly

Více

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců...

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců... Úvod.......................................................................... 13 Seznam použitých zkratek.................................................... 15 Přehled souvisejících právních předpisů......................................

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.3.2011 KOM(2011) 138 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Druhá zpráva o dobrovolném

Více

Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice. Vídeň, 12. 13. června 2014

Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice. Vídeň, 12. 13. června 2014 Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice Vídeň, 12. 13. června 2014 Vyjednávání naší budoucnosti! Strategie odborů v časech ekonomické krize Rezoluce Zabezpečit budoucnost Evropy - zorganizujme

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem

Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem Konzultace Evropské komise, GŘ pro vnitřní trh a služby Předběžná poznámka: Tento dotazník vypracovalo Generální ředitelství pro

Více

Rovnost žen a mužů v EU

Rovnost žen a mužů v EU Case Id: b225bc59-e90b-412f-aba1-89a918a4ad93 Date: 19/07/2015 14:44:36 Rovnost žen a mužů v EU Vyplnění polí označených je povinné. Údaje o vaší organizaci Vyplňujete dotazník v rámci své profesní činnosti

Více

Vysvětlivka ETF k uplatnění národní minimální mzdy v sektoru silniční dopravy: opatření uložená legislativou EU

Vysvětlivka ETF k uplatnění národní minimální mzdy v sektoru silniční dopravy: opatření uložená legislativou EU Galerie Agora, Rue du Marché aux Herbes 105, Bte 11 B-1000 Brussels Telefon +32 2 285 46 60 Fax +32 2 280 08 17 E-mail: etf@etf-europe.org www.etf-europe.org European Transport Workers Federation Fédération

Více

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců Náhled do směrnice 2009/38/ES K čemu slouží evropské rady zaměstnanců? Evropské rady zaměstnanců (ERZ) jsou orgány, které zastupují evropské zaměstnance určitého

Více

Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce

Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce Mgr. Lenka Navrátilová, Petra Jandová, Úřad práce Brno-město Zaměstnávání cizích státních příslušníků ve vědě a výzkumu; 11.3.2010 1 TRH PRÁCE

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

PRÁCE V ZAHRANIČÍ. Lukáš KUČERA. Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín

PRÁCE V ZAHRANIČÍ. Lukáš KUČERA. Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín PRÁCE V ZAHRANIČÍ Lukáš KUČERA Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín CO JE DŮLEŽITÉ SI UVĚDOMIT znalost jazyka je základním předpokladem pro práci v zahraničí je nutný pro komunikaci

Více

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce.

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce. ČR Notifikační povinnost Právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou občané EU/EHP/Švýcarska nebo cizinci vysláni k výkonu práce, musí informovat úřad práce o jejich vyslání. Cizinci navíc (až na zákonné

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Jste občanem Evropské unie

Jste občanem Evropské unie Jste občanem Evropské unie V Í T E J T E v L u c e m b u r s k u informační brožura vypracovaná ASTI (Organizace pro podporu zahraničních pracovníků) a jejími partnery O B S A H Budete pobývat v Lucembursku

Více

EURES. EURopean. Employment Services

EURES. EURopean. Employment Services EURES EURopean Employment Services Evropské služby zaměstnanosti Osnova Představení systému EURES; vznik; základnz kladní údaje Východiska systému; volný pohyb pracovních ch sil v zemích EU/EHP Hlavní

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Eurocentrum Praha 21.4.2008 Sociální a zdravotní pojištění při práci v zemích EU

Eurocentrum Praha 21.4.2008 Sociální a zdravotní pojištění při práci v zemích EU Eurocentrum Praha 21.4.2008 Sociální a zdravotní pojištění při práci v zemích EU Václav Janalík Centrum mezistátních úhrad Centrum mezistátních úhrad CMU - styčný orgán ČR pro oblast zdravotní péče na

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

1.1 Příjmení ( 1a )... 1.2 Jméno Dřívější příjmení ( 1a ) Místo narození ( 2 )...

1.1 Příjmení ( 1a )... 1.2 Jméno Dřívější příjmení ( 1a ) Místo narození ( 2 )... SPRÁVNÍ KOMISE PRO SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ MIGRUJÍCÍCH PRACOVNÍKŮ Viz instrukce str. 4 E 411 ( 1 ) ŽÁDOST O INFORMACE O NÁROKU NA RODINNÉ DÁVKY V ČLENSKÝCH STÁTECH, KDE RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCI BYDLÍ Nařízení

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Wiesbadenská skupina 27. a 28. srpna 2014

Wiesbadenská skupina 27. a 28. srpna 2014 Wiesbadenská skupina 27. a 28. srpna 2014 Strategie odborových svazů ve stavebnictví a prostor k manévrování pro národní vlády v procesu převádění / implementace nové směrnice EU týkající se zadávání veřejných

Více

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 CS CONSILIUM Schengen Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 Obsah ÚVOD 1 VOLNÝ POHYB OSOB 2 POLICEJNÍ A CELNÍ SPOLUPRÁCE 2 vnitřní hranice 2 vnější hranice 3 Schengenský informační systém (SIS)

Více

Překlady v Komisi: situace dva roky po rozšíření

Překlady v Komisi: situace dva roky po rozšíření MEMO/06/173 V Bruselu dne 27. dubna 2006 Překlady v Komisi: situace dva roky po rozšíření Evropská unie již dva roky sdružuje 25 členských států a pracuje ve 20 úředních jazycích. Připravuje se také na

Více

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Obsah Obecné principy evropského práva Obchodní a živnostenské právo Pracovní právo Hospodářská soutěž Obecné principy evropského práva Základní orgány

Více

EIOPA(BoS(13/164 CS. Obecné pokyny k vyřizování stížností zprostředkovateli pojištění

EIOPA(BoS(13/164 CS. Obecné pokyny k vyřizování stížností zprostředkovateli pojištění EIOPA(BoS(13/164 CS Obecné pokyny k vyřizování stížností zprostředkovateli pojištění EIOPA WesthafenTower Westhafenplatz 1 60327 Frankfurt Germany Phone: +49 69 951119(20 Fax: +49 69 951119(19 info@eiopa.europa.eu

Více

Memorandum o porozumění

Memorandum o porozumění Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem financí České Republiky a Švédskou daňovou správou o vzájemné administrativní pomoci v oblasti výměny informací pro daňové účely Preambule Ministerstvo financí

Více

PODROBNÁ USTANOVENÍ o OPRÁVNĚNOSTI VÝDAJŮ

PODROBNÁ USTANOVENÍ o OPRÁVNĚNOSTI VÝDAJŮ PRACOVNI PŘKLAD PODROBNÁ USTANOVENÍ o OPRÁVNĚNOSTI VÝDAJŮ Finanční mechanismus EHP a Norský finanční mechanismus 2004-2009 C-USTANOVENI.DOC 1 Obsah A. PRAVIDLA O OPRÁVNĚNOSTI VÝDAJŮ... 3 1. VÝDAJE SKUTEČNĚ

Více

Přeshraniční poskytování služeb Ing. Eva Hrubešová, RNDr. Jitka Ryšavá Centrum pro regionální rozvoj ČR. European Commission Enterprise and Industry

Přeshraniční poskytování služeb Ing. Eva Hrubešová, RNDr. Jitka Ryšavá Centrum pro regionální rozvoj ČR. European Commission Enterprise and Industry Přeshraniční poskytování služeb Ing. Eva Hrubešová, RNDr. Jitka Ryšavá Centrum pro regionální rozvoj ČR European Commission Enterprise and Industry Osnova I. Přeshraniční poskytování služeb II. III. IV.

Více

MEMORANDUM O POROZUMĚNÍ O VZÁJEMNÉ SPRÁVNÍ POMOCI

MEMORANDUM O POROZUMĚNÍ O VZÁJEMNÉ SPRÁVNÍ POMOCI MEMORANDUM O POROZUMĚNÍ O VZÁJEMNÉ SPRÁVNÍ POMOCI S cílem plnit ustanovení Smlouvy mezi Českou republikou a Lotyšskou republikou o zamezení dvojímu zdanění týkajícím se daní z příjmů a daní z kapitálových

Více

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Vaše občanská práva Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu *

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu * NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu * EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

Pokyn o účasti notifikovaných osob

Pokyn o účasti notifikovaných osob Pokyn o účasti notifikovaných osob při prokazování shody podle směrnice 89/106/EHS o stavebních výrobcích je použitelný pro notifikované osoby z CPD-GNB CIRCA jako dokument NB/CPD/01/002-rev.04. Úvod Od

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Uznávání odborných (profesních) kvalifikací v rámci Evropské unie

Uznávání odborných (profesních) kvalifikací v rámci Evropské unie Uznávání odborných (profesních) kvalifikací v rámci Evropské unie Akademické uznávání Profesní uznávání Instrumenty uznávání odborných kvalifikací Právní úprava uznávání odborných kvalifikací Budoucí systém

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services EURES Vaše práce v Evropě Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné sluţby zaměstnanosti států EU/EHP a Švýcarska

Více

Smlouva. mezi. o sociálním zabezpečení

Smlouva. mezi. o sociálním zabezpečení Smlouva mezi v Ceskou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení J Česká republika a Ruská federace (dále jen "smluvní strany"), vedeny přáním rozvíjet spolupráci mezi oběma státy v oblasti sociálního

Více

PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V LOTYŠSKU SOUČASNÁ SITUACE A ZKUŠENOSTI. LOTYŠSKÁ SPOLEČNOST PRO AUTISMUS (Latvian Autism Society)

PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V LOTYŠSKU SOUČASNÁ SITUACE A ZKUŠENOSTI. LOTYŠSKÁ SPOLEČNOST PRO AUTISMUS (Latvian Autism Society) PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V LOTYŠSKU SOUČASNÁ SITUACE A ZKUŠENOSTI LOTYŠSKÁ SPOLEČNOST PRO AUTISMUS (Latvian Autism Society) Jaké je to v Lotyšsku? - V Lotyšsku dosud existuje jen několik málo podporovaných

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

OBSAH. Úvod... 17 Seznam zkratek... 18

OBSAH. Úvod... 17 Seznam zkratek... 18 Úvod..................................................... 17 Seznam zkratek........................................... 18 I. Přehled právních předpisů pro vedení personální agendy... 19 1. Obecné...........................................

Více

8. Výkon činnosti dítěte................................

8. Výkon činnosti dítěte................................ Obsah Úvod.................................................... 17 Seznam zkratek.......................................... 18 I II Přehled právních předpisů pro vedení personální agendy..............................................

Více

vydávám Dr. Ing. Jaromír Drábek ministr práce a sociálních věcí V Praze dne 18. března 2011 Č. j.:2011/15663-711

vydávám Dr. Ing. Jaromír Drábek ministr práce a sociálních věcí V Praze dne 18. března 2011 Č. j.:2011/15663-711 Dr. Ing. Jaromír Drábek ministr práce a sociálních věcí V Praze dne 18. března 2011 Č. j.:2011/15663-711 Podle ustanovení 3a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,

Více

METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH

METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH 1. Účel příručky... 2 2. Definice jednoho podniku... 2 3. Je subjekt propojeným podnikem?... 3 3.1. Podniky

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

OBSAH SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK... 16 1. ÚVOD... 17 2. PÉČE O BOZP JAKO SOUČÁST ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ A ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PRA VI DLA...19 2.1 Význam BOZP a její místo v řízení... 19 2.2 Struktura BOZP...22

Více

Nové blokové výjimky pro podpory de minimis

Nové blokové výjimky pro podpory de minimis CS Nové blokové výjimky pro podpory de minimis EN EN KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 2006 K(2006) Předloha NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. /.. ze dne [ ] o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na podporu

Více

Příslušnost k právním předpisům migrujících pracovníků

Příslušnost k právním předpisům migrujících pracovníků ČESKÁ ČESKÁ SPRÁVA SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Příslušnost k právním předpisům migrujících pracovníků Milan Novotný metodik ČSSZ HK Pardubice, 27.2.2013 Lidéna prvním místě ČSSZ ČSSZ je největšía v rámci

Více

Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012

Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Úvod - legislativa Zákony upravující pobyt cizinců na území ČR: z.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění; z.č. 262/2006 Sb.,

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

MEZINÁRODNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ, VYSÍLÁNÍ A PRONÁJEM PRACOVNÍKŮ

MEZINÁRODNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ, VYSÍLÁNÍ A PRONÁJEM PRACOVNÍKŮ MEZINÁRODNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ, VYSÍLÁNÍ A PRONÁJEM PRACOVNÍKŮ 1. vydání (březen 2012) 2. aktualizace k 1. 1. 2015 Publikace Mezinárodní zaměstnávání, vysílání a pronájem pracovníků je i v roce 2015 praktickou

Více

Důvod a způsob založení povinného subjektu

Důvod a způsob založení povinného subjektu Důvod a způsob založení povinného subjektu Výňatek ze zákona zákona č. 251/2005 Sb.: 3 (1) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům,

Více

Zkušenosti s prací načerno a nedodržování zákonných předpisů

Zkušenosti s prací načerno a nedodržování zákonných předpisů Zkušenosti s prací načerno a nedodržování zákonných předpisů Workshop Otevření trhů práce v roce 2011 dopady, očekávání, příležitosti Karlovy Vary 11.-12.dubna 2012 JUDr.Vladimír Štich OS KOVO Obsah příspěvku

Více

Agenturní zaměstnávání. z pohledu kontrol inspekce práce

Agenturní zaměstnávání. z pohledu kontrol inspekce práce Agenturní zaměstnávání z pohledu kontrol inspekce práce Konference Jak dál s agenturním zaměstnáváním na českém trhu práce Praha 4. 3. 2015 Jiří Macíček náměstek generálního inspektora Předběžné výsledky

Více

Zadávání veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek Zadávání veřejných zakázek Právní úprava zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, transponuje evropské směrnice v současnosti je v mezirezortním připomínkovém řízení návrh nového zákona zpracovaný

Více

Koordinace sociálního zabezpečení ve vztahu k migrujícím vědeckým a výzkumným pracovníkům

Koordinace sociálního zabezpečení ve vztahu k migrujícím vědeckým a výzkumným pracovníkům Koordinace sociálního zabezpečení ve vztahu k migrujícím vědeckým a výzkumným pracovníkům Mgr. Vít Holubec Oddělení koordinace sociálního zabezpečení Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Obsah Co je

Více

ROZHODNUTÍ č. 30/2013 GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY O NÁHRADĚ CESTOVNÍCH VÝDAJŮ DELEGÁTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ

ROZHODNUTÍ č. 30/2013 GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY O NÁHRADĚ CESTOVNÍCH VÝDAJŮ DELEGÁTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ SN 2682/13 ROZHODNUTÍ č. 30/2013 GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY O NÁHRADĚ CESTOVNÍCH VÝDAJŮ DELEGÁTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ GENERÁLNÍ TAJEMNÍK RADY, s ohledem na jednací řád Evropské rady ze dne 1. prosince 2009

Více

Rovné příležitosti. Od nediskriminace k rovným příležitostem

Rovné příležitosti. Od nediskriminace k rovným příležitostem Rovné příležitosti Od nediskriminace k rovným příležitostem Rovné příležitosti Dva klíčové prvky všeobecného principu rovných příležitostí jsou zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti (článek

Více

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr)

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Interinstitucionální spis: 2013/0025 (COD) 7768/15 ADD 1 REV 1 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

DOPORUČENÍ. L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014

DOPORUČENÍ. L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014 L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014 DOPORUČENÍ DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 27. března 2014 o druhém koordinovaném plánu kontrol s cílem posoudit rozšíření podvodných praktik při uvádění některých

Více

PROGRAM ČESKOMORAVSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU CIVILNÍCHZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY NA OBDOBÍ 2013-2016

PROGRAM ČESKOMORAVSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU CIVILNÍCHZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY NA OBDOBÍ 2013-2016 PROGRAM ČESKOMORAVSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU CIVILNÍCHZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY NA OBDOBÍ 2013-2016 l. Oblast pracovněprávní a zaměstnanosti 1.1 V součinnosti s ostatními odborovými svazy průběžně prosazovat v tripartitních

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 12. ledna 2015

ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 12. ledna 2015 Třídící znak 2 0 1 1 5 5 6 0 ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 12. ledna 2015 k některým ustanovením zákona o bankách a zákona o spořitelních a úvěrních družstvech týkajícím se jednotné licence

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.8.2009 K(2009) 6464 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního

Více

Personalistka. Dvanáctero správného vedení personální agendy. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Personalistka. Dvanáctero správného vedení personální agendy. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Personalistka Dvanáctero správného vedení personální agendy Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz ALENA CHLÁDKOVÁ PETR BUKOVJAN Personalistka Dvanáctero správného vedení personální agendy

Více

n Důchodce (soustava pro zaměstnané osoby) n Důchodce (soustava pro OSVČ) n Sirotek 1.1 Příjmení ( 1a )... ... ... ... 2.1 Příjmení ( 1a )...

n Důchodce (soustava pro zaměstnané osoby) n Důchodce (soustava pro OSVČ) n Sirotek 1.1 Příjmení ( 1a )... ... ... ... 2.1 Příjmení ( 1a )... SPRÁVNÍ KOMISE PRO SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ MIGRUJÍCÍCH PRACOVNÍKŮ Viz instrukce str. 3 E 404 ( 1 ) LÉKAŘSKÉ POTVRZENÍ PRO ÚČELY PŘIZNÁNÍ RODINNÝCH DÁVEK Nařízení 1408/71: článek 73; článek 74; článek 77;

Více

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY Současná vláda České republiky již od svého ustavení slibovala veřejnos reformu veřejných financí, jejímž cílem by mělo být zejména zastavení

Více

Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení

Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení Evidenční štítek Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení Tato žádost slouží pro účely určení příslušnosti k právním

Více

Doplňkový řád 1. Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000. Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000

Doplňkový řád 1. Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000. Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000 Doplňkový řád 1 Obsah Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000 Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000 Kapitola III - Oznámení o porušení přísahy svědky a znalci (články 6 a 7)...000

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 18.04.2005 KOM(2005) 146 v konečném znění 2005/0056 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím, kterou

Více

Povinnosti mzdové účetní a personalisty

Povinnosti mzdové účetní a personalisty ~ 1 ~ Povinnosti mzdové účetní a personalisty 1)Zákoník práce pojem závislé práce: Od roku 2012 došlo k upřesnění pojmu závislá práce, kdy je podle ust. 2 ZP závislou prací práce, která je vykonávána ve

Více

1. Právní upozornění. 2. Zkratky a definice. Příloha 1

1. Právní upozornění. 2. Zkratky a definice. Příloha 1 Příloha 1 Pokyny týkající se podmínek způsobilosti pro přiznání postavení oprávněného hospodářského subjektu a postupu v případě nadnárodních společností a velkých podniků 1. Právní upozornění Tyto pokyny

Více

Pravidla pro postup při vyřizování notifikací

Pravidla pro postup při vyřizování notifikací Notifikace/Pravidla pro postup při vyřizování notifikací Dle 3 zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, Úřad mj. spolupracuje

Více

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb Asociace poskytovatelů personálních služeb usilujíc o vytvoření zdravého a stabilního trhu pracovních sil s ohledem na práva a při respektování oprávněných zájmů jednotlivců i podnikajících subjektů, zejména

Více

Statut poslanců Evropského parlamentu

Statut poslanců Evropského parlamentu Statut poslanců Evropského parlamentu JUDr. Jan Pulda, LL.M. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Studie PI 1.200 srpen 2009 PI 1.200 2 Obsah: A) SOCIÁLNÍ A FINANČNÍ

Více

MODUL 2 TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE. PŘEDMLUVA Modul 2

MODUL 2 TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE. PŘEDMLUVA Modul 2 MODUL 2 TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PŘEDMLUVA Modul 2 V Modulu 2, který nese název Trh práce v České republice, budeme probírat současné zákony na trhu práce s ohledem na migranty žijící v ČR. Projdeme

Více

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA Zákaz diskriminace chapman a další 1 rozsudky velkého senátu 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století SPEECH/07/421 Vladimír Špidla Člen Evropské komise odpovědný za zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století Centrum pro evropskou

Více

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA ; EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 2009/0072(CNS) 14. 10. 2009 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro kulturu a vzdělávání k návrhu rozhodnutí Rady o Evropském

Více

Švarcsystém po novele a v praxi

Švarcsystém po novele a v praxi Švarcsystém po novele a v praxi Pojem švarcsystém vznikl na základě praxe uplatňované v devadesátých letech minulého století podnikatelem Miroslavem Švarcem, který přišel na způsob, jakým se vyhnout povinným

Více

Kontroly veřejných zakázek pohledem Evropského účetního dvora

Kontroly veřejných zakázek pohledem Evropského účetního dvora Veřejné zakázky v roce 2011 13. 14. 10. 2011 Grand Hotel Třebíč Kontroly veřejných zakázek pohledem Evropského účetního dvora Marek BRYCHCÍN Evropský účetní dvůr EÚD a jeho role Jako externí auditor EU

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 21/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ, AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA VIII NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Více