CUKŘENKA časopis pro sběratele hygienicky baleného cukru a všechny další cukromily a podporovatele. Vydává Klub sběratelů baleného cukru, z. s.

Transkript

1 CUKŘENKA časopis pro sběratele hygienicky baleného cukru a všechny další cukromily a podporovatele. Vydává Klub sběratelů baleného cukru, z. s. Elektronická verze Redakční rada: Pavel Tlustý & Jaroslav Kolín. redakce@ksbc.cz Adresa redakce: Ing. Pavel Tlustý, Olbramovická 712, Praha 4, tel Toto číslo vyšlo v květnu 2014 v nákladu 75 výtisků. NEPRODEJNÉ!!! Nevyžádané příspěvky včetně cukrových se s díky nevracejí

2 Úvod, zprávy z klubu Milí čtenáři, léto s jeho vedry i dešti jsme ve zdraví přežili, je tu podzim a pomalu se můžeme chystat na Vánoce. Doporučujeme však, abyste si našli čas a přečetli si letos poslední číslo Cukřenky. Tentokrát je v něm poměrně dost věcí ke čtení a zamyšlení. Píšeme o naší mezinárodní burze a o reakcích na ni. Ty reakce a některé návrhy jsou velmi zajímavé a určitě o nich bude řeč i na výroční schůzi. Samozřejmě nechybí ani reportáž z letošního již desátého setkání na kurtech v Nové Vsi a ze slavnostního otevření muzea Míly Žďárské Cukr v domečku. Po delší době jsme konečně sepsali článek o novinkách a rozdílech na (nejen) našich cukrech. Pro někoho už to sice novinky nejsou, ale co kdyby Materiálů k otištění jsme tentokrát měli víc než dost a něco tedy zatím leží v redakčním šuplíku a čeká na další číslo. Chceme v něm mimo jiné představit cukry našich kolegů a uvést některé další zajímavosti z cukrového světa. Je říjen a všichni měli dost času zaplatit členské příspěvky na letošní rok. Těm, kteří tak dosud neučinili, proto už toto číslo Cukřenky poštou nepošleme. Pokud dodatečně zaplatí, dostanou je stejně jako noví členové, kteří vstoupili do klubu v průběhu roku. Ti již dostali i předchozí dvě letošní čísla.těšíme se na setkání na výroční schůzi a burze v Plzni a předem přejeme všem hodně zdaru v novém roce, v němž oslavíme 15 let od oficiálního založení našeho klubu. Výbor informuje Redakce I tentokrát se sešli členové výboru v usnášeníschopném počtu na kurtech v Nové Vsi a kromě jiného rozhodli, že letošní klubovou sérii budou tvořit již loni vydané Zvěrokruhy, tentokrát v jiné barvě a na zadní straně jen s logem klubu. Usoudili jsme, že by bylo škoda tak pěkný námět nevyužít. Výboři si také prohlédli návrh účastnické série pro výroční schůzi a poměrem hlasů 4:2 rozhodli, že kromě ní bude vyroben ještě jeden zvláštní cukr. Výbor vzal na vědomí, že o naše webové stránky se bude starat místo jejich dlouholetého správce Zdeňka Adámka náš nový člen Pavel Lauko. Se Zdeňkem si již vyměnil potřebné informace. Dohodli jsme se, že v první fázi nebudeme vzhled našich stránek měnit, jen je zaktualizujeme a doplníme chybějící informace a materiály. V další fázi by měly být podstatně překopány, mimo jiné i z toho důvodu, že jejich softwarové zázemí již podstatně zastaralo. Výbor usoudil, že naše finanční situace je dostatečně příznivá, takže si můžeme dovolit i další výdaje, např. na pořízení propagačních předmětů. K tomu by rád slyšel také návrhy z řad členstva. JK Pozvánka na výroční členskou schůzi a následnou burzu Podle 10 odst. 1 stanov svolávám řádnou výroční členskou schůzi Klubu sběratelů baleného cukru. Kdy: V sobotu 22. listopadu Prezence od 9:00 hod., začátek schůze v 11:00 hod. Kde: Spolkový dům Saloonu Roudná, Na Roudné 17, Plzeň. Program: 1. Zahájení. 2. Volba předsedajícího, zapisovatele a mandátové komise. 3. Zpráva o činnosti klubu od poslední výroční schůze. 4. Schválení výsledků hospodaření klubu za rok Různé diskuse. 6. Usnesení. 7. Závěr schůze. Výroční členské schůze má právo se zúčastnit každý člen klubu, který bude mít do zahájení schůze zaplacené členské příspěvky na rok Podle 4 písm. e) stanov může člen, který se nemůže schůze osobně zúčastnit, pověřit jiného člena, aby za něj hlasoval. Po skončení schůze bude cca hodinová přestávka na oběd a úpravu sálu pro burzu; ta proběhne od 13:00 do cca 15:00 hod. Burzy se mohou zúčastnit pouze řádní členové klubu a jejich doprovod. Účastnický poplatek: stůl pro výměnu 250,- Kč, doprovod 50,- Kč/osobu. Oběd (jednotné menu) lze v případě zájmu předběžně objednat v rámci přihlášky a závazně při prezenci. Cena oběda (cca 80,- Kč) není zahrnuta v účastnickém poplatku. Podrobnější informace a formuláře přihlášky a mandátu pro hlasování budou členům rozeslány poštou spolu s 58. číslem Cukřenky a včetně elektronické přihlášky budou též počátkem října publikovány na webových stránkách klubu. Uzávěrka přihlášek je z organizačních důvodů stanovena na čtvrtek 13. listopadu Jaroslav Kolín předseda KSBC - 2 -

3 Burza Jarní setkání v Praze Po pěti letech jsme opět uspořádali mezinárodní výměnný den v Praze. Nebylo to tak úplně jednoduché, protože sehnat vhodné prostory za přijatelnou cenu je téměř nemožné. Zkoušeli jsme leccos a nakonec jsme se dohodli s kulturním zařízením Kulturáček v Praze Řepích. Nebylo to sice v nějaké atraktivní části Prahy, ale dalo se tam dobře dojet městskou dopravou a ani z letiště, kdyby náhodou některý zahraniční účastník přiletěl, to nebylo daleko. Ani s parkováním neměly být potíže. S vedením Kulturáčku jsme se dohodli na podmínkách už několik měsíců předem. Byly přijatelné, a tak jsme si plácli. Určitou neznámou byl počet stolů. V Kulturáčku jich tolik nebylo, ale paní vedoucí nám je zajistila odjinud včetně dopravy a vrácení. Dohodli jsme se rovněž s dodavatelem občerstvení, který nám vyšel ochotně vstříc. Pro každého účastníka dodal dvě obložené bagety, dále kelímky na nápoje a rozpustnou kávu a zapůjčil nám i zařízení na její vaření. Cukr jsme měli vlastní. Dumali jsme, jakou vyrobit pro burzu sérii. Jako obvykle jsme se rozhodli pro obrázky zajímavostí z blízkého okolí. Oběhli jsme je a nafotili a náš vnuk podle nich vyrobil návrhy, které vyšly docela slušně. Když už se konala ta burza v Praze, usoudili jsme, že neuškodí vyrobit ještě druhou sérii. Na tu jsme použili rytiny pražských vedut z 18. a 19. století a také docela vyšla, i když bychom ve finále uvítali větší plochu obrázku a trochu jinou barvu. A do třetice jsme nechali dotisknout v Hellmě naši známou patnáctikusovou sérii pražských věží, tentokrát se žlutým podtiskem. Dotisk nebyl drahý, protože raznice už byly hotové, a zvláště zahraniční účastníky tato série určitě potěšila, když v ní našli cukr s uvítáním ve svém rodném jazyce. Otázka byla, jaký zvolit doprovodný program. Bývá zvykem, že po burze se jde na prohlídku okolí. Rozhodli jsme se, že tak učiníme i tentokrát a paní vedoucí Kulturáčku nám dokonce zprostředkovala i hvodného místního průvodce, jehož služeb jsme nakonec nevyužili. Po neblahých uničovských zkušenostech jsme nepořádali společnou večeři v nějakém podniku, ale pan Macek, jinak dodavatel dopoledního občerstvení, zařídil na večerní posezení grilování a v Kulturáčku byl uspořádán koncert místní folkové skupiny, na který jsme měli vstup zdarma. Pak už nezbývalo, než zveřejnit pozvánky a přihlášky a čekat na ohlas. Byli jsme jím překvapeni až poděšeni: Konečný seznam účastníků obsahoval 88 jmen zájemců o výměnu a 60 jmen členů jejich doprovodu. Tolik lidí na naší burze ještě nikdy nebylo a začínali jsme mít obavy, jak se do Kulturáčku vejdeme, protože jsme počítali s obvyklým počtem kolem 60 účastníků, doprovody nepočítaje. nedomysleli jsme, že Praha táhne, protože tentokrát přijelo víc zahraničních účastníků Kromě tradiční italské squadry a Jana Spila z Nizozemí přijela i paní Marianne Dumjahn z Německa. Z Maďarska přijelo pět sběratelů a sběratelek (kromě již známých bratří Raábů ještě šéf maďarských sběratelů István Kovács a dvě další dámy. Ještě překvapivější byla účast čtyř polských sběratelů a sběratelek, protože Poláci naše podniky dlouho nenavštívili. S jedním z nich, známým Robertem Górniakem, jsme se shodli na tom, že jsme se naposled osobně setkali na burze v Modřanech před dvanácti lety. V pátek večer před burzou se konala brigáda. Bylo třeba připravit stoly a naplnit účastnické tašky cukry, které jako vždy obětavě zabalila Danuška Měsíčková se svými pomocnicemi, a které přivezl Michal Valenta a Fous. Bylo třeba dvou aut, protože do jednoho se všechny ty krabice nevešly. Naštěstí měla Alena připravené tašky se jmenovkami z domova. Rozmísťování stolů připomínalo šachovou partii. Pořád nám něco nevycházelo a museli jsme se hodně uskromnit. Zabrali jsme i všechny stoly z kanceláří v Kulturáčku a na TlusŤjocha zbyl dokonce jen prostor na stolním fotbalu. Nevadilo mu to. Tentokrát jsme museli položit jmenovky účastníků předem přímo na stoly, protože jinak by nastal při jejich obsazování ještě větší zmatek. Pro každého zahraničního účastníka se nám podařilo vyčlenit zvláštní stůl, takže měli přece jen víc místa. Nastala sobota a sběratelský lid se začal houfovat. Prezence a výdej účastnických tašek probíhala vcelku bez problémů, pan Macek dodal občerstvení včas a každý dostal svůj příděl ve své tašce. Barový pult byl obložen mnohými pamlsky, které věnovali účastníci. Pak to ovšem nastalo. I když jsme v instrukcích k tomuto podniku výslovně uvedli, že výměna začne až v jedenáct, skoro nikdo na to nedbal a začalo se čile hrabošit daleko dřív. Ukázalo se, že mezi stoly je málo místa, takže občas vznikly pěkné zácpy, zvlášť u stolů zahraničních hostů. Oficiální zahájení, které jsme přesto uskutečnili, bohužel proběhlo za pramalého zájmu účastníků. Na naši burzu jsme pozvali i starostku městské části Praha 17 Řepy. Přišla, jak jí čas dovolil, a byla velice překvapena naším koníčkem. Pozdravnou řeč, kterou přednesla, však horečně pracující hraboši skoro ani nevnímali. Pěkné bylo, že ji pak přišel pozdravit a předat drobné dárky pan Piotr - 3 -

4 Burza Witkowski, jeden z polských účastníků. Ukázalo se totiž, že je také starostou, a to ve městě Chodzież Přišla i redaktorka místního zpravodaje, která nás důkladně vyzpovídala a jejíž článek si můžete přečíst o kousek dál. Kolem třetí hodiny výměna postupně skončila. Dobrovolníci ještě pomohli při úklidu sálu a vypůjčené stoly byly nakupeny u stěn. Na půl čtvrtou byla ohlášena procházka po okolí. Podle přihlášek se jí mělo zúčastnit 74 zájemců, ale když nastala chvíle odchodu, bylo nás jen dvacet. Proč tak málo, to se mohu jen dohadovat. Někteří přihlášení si zřejmě řekli, že to řepské okolí zase není až tak zajímavé (mýlili se, jak uvidíte dále), že ještě stačí dojet za světla domů, že bude lepší vyrazit na prohlídku historického centra Prahy, nebo že v televizi bude fotbal. Naši procházku jsme zahájili prohlídkou kostela Panny Marie Vítězné. Zajistit ji nebylo vůbec lehké. Ten kostel je totiž otevřený pro veřejnost jen ve čtvrtek a v neděli hodinu před mší, jinak je celý areál uzavřen. Působí v něm sestry benediktinky, na které jsme pracně sehnali kontakt a dohodli průvodce, jíž byla sestra Francesca. Ta nás velmi překvapila, protože se dostavila v civilním oblečení. Ukázalo se, že členky komunity benediktinek mají normální civilní zaměstnání a duchovní činnosti se věnují ve svém volném čase. Otázka také byla, jak zajistit překlad výkladu do cizích jazyků, i když i to se nakonec nějak zimprovizovalo. Nakonec jsme byli docela rádi, že nás nepřišlo ohlášených sedmdesát, protože takovou tlupu bychom asi sotva zvládli. Po prohlídce areálu jsme ještě navštívili památník bitvy na Bílé hoře. Nedostali už jsme se k hrobu loupežníka Babinského a kostelu sv. Martina, protože ty ležely asi tři kilometry odtud a čas pokročil. Na letohrádek Hvězda jsme se také podívali jen zdáli. Večerní posezení nedopadlo dobře, přišlo nás ještě míň, než na odpolední procházku. V tomto směru musím ocenit Italy, kteří se dostavili v téměř plném počtu. Možná jim chutnalo zdejší pivo a grilované pochoutky. Co říct na závěr? Myslím, že přes různé zádrhely se naše burza docela vydařila. Názory některých účastníků a reakce na ně najdete na jiném místě v tomto čísle. Já bych jen rád poděkoval všem, kteří přiložili pomocnou ruku k dílu. Ať už je to Danuška a její balicí parta, Michal Valenta, který toho objezdil a v balírně zajistil hodně, Markéta Gruberová, která se ujala obsluhy baru a jako místní nás vodila při procházce, všichni, kteří přišli na páteční brigádu a v neposlední řadě i moje paní, jež té nenápadné, ale potřebné práce udělala moc, i když by to běžný účastník pokládal za samozřejmé a ani by to nepostřehl. JK Tohle všechno přijde do tašek? No, nějak jsme ty stoly nakonec sesadili Tašková plnicí linka. My už máme hotovo! - 4 -

5 Série pro účastníky pražské burzy Tohle zbylo na TlusŤjocha. Nestěžoval si. Sdružené inkaso Tak copak tu máme dobrého na zub? Hraboši v akci Už mě to nějak zmohlo Zato já vytrvávám! A zase přibyly listy do kroniky. Nasloucháme výkladu sestry Francesky - 5 -

6 Série pro účastníky pražské burzy Tohle máme na účastnických cukrech, že? - 6 -

7 Série pro účastníky pražské burzy Praha - Řepy a okolí Pražské věže - 7 -

8 Diskuse Jaká byla pražská burza a jak dál v našem klubu Na pražskou burzu se v naší internetové drbárně sešly různé ohlasy. Vzhledem k tomu, že některé příspěvky obsahují i další zajímavé náměty, rozhodli jsme se je zde publikovat s tím, že by se o nich mělo diskutovat na nastávající výroční schůzi. Některé příspěvky jsou redakčně zkráceny. Iva Hennová: Chtěla bych se vyjádřit k právě uplynulému setkání nás všech na mezinárodní burze v Praze. Nejprve chci poděkovat všem organizátorům, zvláště manželům Kolínovým za jejich velkou obětavost a práci pro klub při zorganizování této akce, i těm bezejmenným, o to více důležitým pomocníkům při samotném průběhu akce, bez nichž by celé setkání bylo pro samotné organizátory ještě náročnější. Také Vám, kteří jste napekli zase tak úžasné dobrůtky (zvláště ten čokoládový zákusek byl vynikající...) a pomohli s přenášením stolů, zajišťování občerstvení apod. Všichni jsme se určitě těšili na to, že se zase po čase setkáme, popovídáme a hlavně probereme, jaké cukry se nám podařilo po světě posbírat, co kde nového apod. Bohužel prostředí této burzy nám vůbec nedalo možnost, abychom si společně strávený den dostatečně užili. Místnost, kam se sotva vešli samotní sběratelé, jejich doprovod prakticky vůbec ne, kde nebylo místo na odložení sběratelského materiálu, průchod mezi stoly byl značně omezen a místo, kde bychom si popovídali, bylo na kulturní dům spíše "nekulturní"... Sehnat v Praze prostory za slušnou cenu není vůbec jednoduché, o to důležitější je precizní příprava ať již třeba v práci se sponzory, řádnému promyšlení ohledně navazujících aktivit atd. Myslím, že bychom se měli všichni zamyslet, kam bude náš klub svou činnost směřovat, zda jenom vybírat příspěvky a skuhrat, že jich není dost na velkou akci, nebo se aktivně všichni zapojit a pro klub a zvláště nás členy něco udělat. Někdy stačí více komunikace, oslovení ostatních, ale hlavně vize, kam chceme, aby se náš klub v budoucnu ubíral. Jsem jedna z těch, které si na vlastní kůži vyzkoušely, co to je organizovat takovou burzu, a kdo to nezažil, neví, o čem přesně mluvím... V klubu jsem ráda, cukry začal nejprve před cca 15 lety sbírat můj syn a jen díky tehdejší úžasné atmosféře při konání členské schůze v Brně jsem po něm pomyslnou štafetu převzala. I nyní, když jsem plně pracovně vytížená a cukry prakticky "jenom" sbírám a nestíhám třídit, jezdím na setkání hlavně kvůli Vám - členům. Jenom ta úžasná atmosféra se mi někdy ze setkání vytrácí. Chceme se opravdu setkávat v těch nejlevnějších prostorách, rychle vyměňovat cukrové série za jiné soukromé cukrové série, chceme opravdu získávat cukry způsobem, "kdo dřív přijde, ten dřív mele"...? Nevím, zda jsem se svým názorem osamocená, ale potřebovala jsem se k činnosti klubu vyjádřit. Nechci tím nikoho obviňovat, ale jenom rozvířit diskuzi. Jitka Schovancová: Chtěla bych reagovat na Ivu. Nezbývá mi nic jiného, než s ní souhlasit. A to jak s částí jedna (poděkování, těšení se, prostor), tak i s druhou částí - tedy s tím, jak a kam s našimi akcemi. Na stránkách Cukřenky se dočítáme, jak úžasná jsou setkání Pražáků, Brňáků, kurty u Ládi, která jsou sice založena na výměně cukrů, na nových úlovcích, ale také na příjemném posezení, pokecání, seznámení se. Tímto směrem by se jistě měla ubírat také velká burza (která má podtitulek Mezinárodní výměnný den). Vím, že má výbor s organizací spoustu práce, která na závěr není vidět. (Také jsem pár akcí organizovala). Ale kde byla letos ta úžasná atmosféra, na kterou jsme zvyklí a na kterou se těšíme? Kde se mají nováčci seznámit se "staršími" členy? Kde zjistíte, které cukříky jsou nové? Proč cizinci odnáší krabice se sériemi, které asi přivezli pro nás, jen proto, že je nemají kam uložit? Otázek a námětů je jistě mnoho. A jak píše Iva, nechci nikoho obviňovat, jen diskutuji. Vím, že k debatě je většinou členská schůze jednou za rok, na které se ale většinou nediskutuje, protože nikdo nechce zdržovat a všichni se těší na hrabání. A i když už nejsem člen výboru, napíši ještě jeden příspěvek, který bude obsahovat postřehy, které vyplynuly z debat na právě uskutečněné burze. Iva ve svém článečku shrnula zápory místa, ve kterém se akce konala. Nechci se opakovat. Vím, že nájem za sál bývá někdy i větší položka z rozpočtu burzy. Ale stojí to za to. (Ve Slavkově nájem také byl). Myslím si, že v pokladně klubu peníze jsou (viz zpráva z konce roku), a část z nich se může věnovat například na pronájem sálu, aby tato částka nezatěžovala účastníky. Někdo může namítnout, že se akce zúčastní i nečlenové. Ano, ale ti platí větší příspěvek. (I více stolů pro osobu se může ošetřit vyšší částkou.) Ušetřit se také dá na počtu baget. Myslím, že stačí jedna (zvlášť pokud jsou i dobroty od účastnic). Není potřeba mít další na cestu domů. Během sobotní burzy šly sálem různé fámy o tom, kdy a kde bude další - podzimní a kde bude příští letní. Asi to zatím není jasné, jen pro info, co je prý v nabídce: podzim Plzeň (holky) nebo Nový Bor (Iva N.). Léto Karlovy Vary (Milan G.) nebo možná Brno (Katka P.). Teď je na výboru a zájemcích, aby se domluvili. Myslím, že ostatní rádi pomohou. A poslední věc k burze. Mně osobně vadila akce rozprodeje sbírky, která se uskutečňovala v prostorách hospody. Jednak si nebylo téměř kde dát kafe,

9 Diskuse ale hlavním důvodem byla výše částky vysypaných sérií, které dostáváme od klubu nebo od přátel a také způsob, jakým prodej probíhal. Myslím, že toto na naše akce nepatří. Teď už jen čekám na odezvu, i když vím, že nebude příjemná. Jana Tofflová: Ráda bych poděkovala Aleně a Jardovi za uspořádání akce. Líbí se mi cukry Prahy, přesto bych se přimlouvala, zda by se v budoucnu nechaly vyrobit barevné. Vím, že je to o penězích. Třeba by stačilo nechat vyrobit cukry jednou ročně. Jinak se plně ztotožňuji s názory Ivy a Jitky. Vlasta Holubová: Je dobré, že Iva nadhodila diskuzi a Jitka ji vhodně rozjela. Skutečně se musíme rozhodnout jak pokračovat. Změnila se atmosféra v klubu, někteří členové odešli a přišli noví. Některým jde skutečně jen o naplnění tašky, ale - jak píše Jitka - jsou setkání velmi příjemná a výměna cukru je až na dalším místě. Pohovořit bychom měli o všem, co nás pálí, na členské schůzi. Peníze a velikost prostor nás svazují. Už jednou bylo navrženo, že se udělá stop v přihláškách, bude-li naplněn počet stolů. Je to možná kruté, ale někdy to bude nutné. Tak jsem zvědavá na názory na podzimním setkání. Fous: Správná připomínka. Existuje nějaký plán dalších setkání? Výbore, probuď se a dej členům vědět, ale ne na poslední chvíli. Co se šeptá, že výročka bude v Plzni a mezinárodní burza na jaře v Novém Boru atd. Proč nejsou jasná pravidla? Jitka nabízela desatero tak sem s ním, ať členové vědí, co je čeká a nemine. JK: Plán je hezká věc, ale realita je jiná. Jisté jsou jen termíny - výročka bude 22. listopadu, jarní burza jako obvykle začátkem léta v červnu. Kde to bude? O tom se jedná a v tuto chvíli to snad není podstatné. Že bude burza v Praze, se vědělo už od Dačic. Jde o to, že pořadatel by měl bydlet v místě nebo v blízkosti místa setkání, aby tam dohadoval podmínky, jako tomu bylo v případě Karla v Uničově nebo Ireny v Litoměřicích, Hanky v Písku a vás v Uhříněvsi. V Dobrovici ani v Dačicích nikdo takový nebyl, naštěstí nám vedení obou muzeí vyšla vstříc, ale stejně se tam muselo zajet. V Praze jsme napřed zjišťovali možnosti v KD Krakov, ale tam to nevyšlo. Co nám tedy zbývalo? Kdybych dal plamennou výzvu, aby se někdo přihlásil, mohl bych čekat na odezvu dodnes, takže jsem se chytil možnosti, která se nabízela a o níž jsem měl aspoň nějaké informace. Ono se to hezky mluví o mobilizaci členů, ale: Ten nemůže, protože podniká, ten má náročné zaměstnání, ten je na tom zdravotně špatně a ten si na to netroufá. Myslíš, že ostatní členové výboru nic nedělali? Ale dělali, jenže to nebylo vidět nebo se to pokládá za samozřejmé. Mimochodem, už jen sestavit kandidátku výboru nebyla žádná legrace. Máš-li nějaké "kádrové rezervy", sem s nimi. Pro všechny k diskusi: Musíme pořádat velkou burzu každý rok? Dokud nás bylo pár desítek, tak to šlo, ale teď už je nás podstatně víc, ne všude se vejdeme a pořadatele abychom pohledali. Smítkovi: Tak nevím, líbila se burza někomu? Nedivil bych se, kdyby to Kolínovi zabalili. Kolínovi, prosím Vás vydržte. Uvědomuji si, kolik práce dá vymyslet a připravit tak pěkné klubové série. Pěkně se hrabošilo ve vámi odkoupených sbírkách. Poznávací procházky na této i jiných burzách jsou dobrý nápad. Zeptejme se členstva, co udělali pro dobro této akce? Jarda promyslel a napsal celkem obšírné pojednání jak se na burze (vzhledem k prostoru) chovat, ale kolik lidí se podle toho zachovalo? Kdo z doprovodů zůstal v restauraci, nebo venku, kolik sběratelů hned vysypalo cukříky a vesele hrabošili i přes upozornění, že burza začne až v 11 hodin. Kolik lidí si ani nevšimlo, že je na podiu paní starostka a žádost o zklidnění nějak nebrali na vědomí. Kdo tak spěchal domů, že neměl čas posedět s přáteli a že ze 70 přihlášených na odpolední procházku zůstalo jen necelých 20, díky tomu, že Katčini příbuzní přijeli z centra a italští sběratelé nepřijeli jen hrabošit. Ptám se, pro koho mají organizátoři vymýšlet zajímavý program? Jak jsem to sledoval, tak pro někoho stačí napéct sladké, uvařit dostatek kafe a tak na 1,5 až 2 hodiny se přehrabat v cukříkách a pak hajdy domů. Doufám, že tak nedopadneme. Alena: Vážení cukroví (ne)přátelé, nezbývá mi, než reagovat na nepříznivé odezvy k burze. Ano, uvědomuji si, že v sále moc místa nebylo (ač to není poprvé, už jsme bojovali s místem i v minulosti hlavně při výročkách), ale bylo to to nejlepší, co se nám podařilo sehnat po několika jiných nezdařených pokusech. Samozřejmě jsme mohli zajistit přímo nádherné prostředí v Průhonicích, jak navrhoval přítel Fous, leč tam by pronájem a občerstvení stálo tolik, že by účastnický poplatek činil zhruba tisícovku. Kolik by pak asi bylo účastníků? Je také pravda, že naše setkání by neměla spočívat jen v tom, že získáváme nové cukry, ale i v přátelském posezení a popovídání si. Ovšem to podle mne není věcí malého prostoru. Kdyby si účastníci dali po příchodu dovnitř jen věci, nevybalovali cukry a nezačali hrabat, mohli si klidně do začátku burzy popovídat buď u stolů, nebo v hospodě, před ní, v zahradě, kde sice byla dětská slavnost, ale začínala až dlouho potom, co byla burza oficiálně zahájena, popřípadě i v pěkném parčíku kolem areálu BMX, kde je spousta laviček a příjemné prostředí. Kdybychom se takto rozptýlili, místa na povídání by bylo dost. A hlavně pro posezení a povídání bylo objednáno podvečerní grilování a hudba obojí, i když to bylo veřejně přístupné (nevěděli jsme, kdo od nás bude - 9 -

10 Diskuse mít zájem), zajistila paní ředitelka Kulturáčku kvůli nám. A bylo nás tam opravdu hodně šest Italů, Markéta Víchová, Jura Průžek, Pavel Tlustý a my dva. Přitom to začínalo už v šest, čili v hodinu poměrně příznivou i pro návrat mimopražských domů, o místních ani nemluvě. Podotýkám, že grilované maso bylo vynikající a hudební skupina velice dobrá. Povídat se dalo i při vycházce, na kterou se přihlásilo kolem sedmdesáti lidí, v reálu nás pak bylo necelých dvacet. Kdo nešel, může jen litovat. Prohlídka poutního kostela P. Marie Vítězné byla moc pěkná a výklad sestry Francesky poutavý, procházka k památníku bitvy na Bílé hoře byla také fajn, byl od něj i nádherný výhled na letohrádek Hvězda. Tolik tedy k Ivině příspěvku. A teď k Jitce. Nedomnívám se, že by si cizinci domů vezli své série proto, že je neměli kam dát. Oni měli všichni svůj stolek, Maďaři nahoře na pódiu i dost prostoru kolem sebe, takže na tom byli lépe než našinci. Ale pokud vím i z předchozích burz, ne všechny věci vždycky vyndávají na stůl, většinou chtějí měnit sérii za sérii, zejména Italové, takže si dovoluji pochybovat o tom, že by je přivezli pro nás jen tak a nedali nám je proto, že je neměli kde vyložit. Co se týče baget, objednávali jsme je s ohledem na zkušenosti minulých burz v podstatě ve stejném počtu dva kusy na osobu. Každý nejí jako vrabec a pro chlapy jsou podle mne dvě bagety k obědu tak akorát; jestli si někdo nechá něco na cestu, to už je jeho věc. Ale pokud většina usoudí, že na jídle se má šetřit, budiž, i to je cesta. Pokud jde o peníze, nejsme na tom zase tak dobře, abychom mohli příliš rozhazovat. Ono se to zdá hodně, ale uvědomme si, že i cukry poněkud podražily a výroba klubových sérií je čím dál náročnější. Podle předběžných propočtů jsme na letošní burze nic nezískali, spíš prodělali, a to i přes nízký nájem. A ještě k manželům O. To vůbec nebyla naše akce, oni oznámili, že svou sbírku budou redukovat a to, co už sbírat nebudou, rozdají zájemcům z řad členů klubu. A k tomu se ideálně hodila burza, takže napsali, že na ni přijedou. Že se bude něco i prodávat, jsme nevěděli. Mimochodem, v tom, co bylo zadarmo, měli docela zajímavé věci, takže pokud se tam někdo podíval, rozhodně neprohloupil. Obě dámy napsaly, že nechtějí nikoho obviňovat, jen diskutovat, ale ať chtěly či ne, to obvinění z jejich příspěvků jasně čouhá. Prostě takový skrytý vzkaz: Kolínovi to pěkně podělali, burza nestála za nic. Musím říct, že mě to pěkně rozhodilo, příprava byla náročná, časově ba i finančně. Mj. jsme za své koupili dvě sbírky, o nichž jsme předem věděli, že z nich nic moc nezískáme, ale že tam bude dost starších věcí pro začátečníky. Roztřídit to na plné a prázdné, cizí a naše a na jednotlivé (druhy sáčky, tyčky atd.) mi trvalo takřka celý den, ale snad se to vyplatilo prázdné obaly sice zbyly, ale plné cukry prakticky zmizely všechny. Ale i díky tomu byl byt v rozkladu, všude cukr, špendlíky, tašky, provázky, cedulky, cedule, Jarda neustále seděl u počítače, psal, překládal, počítal, odpovídal na dotazy, na internetu jsme různé informace hledali oba, prostě horor. Mě dvě noci před burzou strašily noční můry na pokračování o tom, jak se do sálu nevejdeme, jak tam bude probíhat další akce a na nás se zapomene, jak se nepodaří dostat do kostela, jak nepřijdou bagety Takže když akce skončila a my jsme se večer vrátili domů, ulevilo se mi a měla jsem pocit, že se to nakonec docela vydařilo. A pak takováhle odezva. Chtělo se brečet a chce se mi pořád. Tudíž se zajisté nikdo nebude divit, když se do dalších akcí už pouštět nebudeme. Zamyslete se proto nejen nad tím, co píše a navrhuje Jitka, ale také nad tím, kdo budete kandidovat do výboru. Katka Pelcová: Nejdříve poděkování, protože je na místě. Všem, co se podíleli na přípravě burzy velké díky. Dovezla jsem pěkné cukry, popovídala s přáteli a užila si odpolední prohlídku, která byla opravdu zajímavá. V neděli jsme ještě objevovali známou i neznámou Prahu, takže víkendový výlet se mi moc líbil. Ač jsem takovou velkou akci pro klub zatím nepořádala, z jiných zkušeností přesně vím, co příprava obnáší (máme v Brně turistický oddíl a dělám i jiné aktivity, takže kolik přípravy, času u počítače, sil atd. nachystat takovou akci obnáší, vím). Z diskuze, kterou jsem si na chatu KSBC přečetla, rozhodně necítím žádné obviňování, i když je mi jasné, že to tak nemusí mít každý. Já si myslím, že je na místě popřemýšlet, co dál a snad na podzimní výročce nebudou členové mlčenliví a debata na toto téma se někam rozjede. Jen k pár postřehům - skutečně musí být burza zisková pro klub? Pokud je ztrátová, chápu, že se musí sáhnout do zásob na klubový účet (kde ale, zdá se, máme poměrně navrch), ale pokud vyjdou náklady na burzu z poplatku na burzu, je to v pořádku, ne? Účetnictví nerozumím, ale předpokládám, že by to tak mělo být. K manželům O.: Chvíli jsem měla možnost se v restauraci zdržet. Chápu, že jim tímto chtěli organizátoři pomoci se zrušením (nebo rozprodejem sbírky), ale když mi z úst pí. O. bylo řečeno, že je neplatič a burzy se neúčastní (proto jsem si také její sbírky nevšímala) a pak jsem ji viděla, jak si u německé sběratelky vybírá kostičky, přišlo mi to líto a nefér vůči ostatním. Myslím, že jsme se z toho poučili a podobných akcí bychom se měli vyvarovat

11 K diskusi Desatero organizátora burzy + rada navíc (podle zkušeností JS) 1. Obhlédnutí terénu První z velmi důležitých aktivit, při které je nutné získat několik základních informací. možný termín (vhodný pro letní zimní akce) - je nutné brát ohled na konání jiných mezinárodních burz, nebo např. na celorepublikové akce typu volby; prostory místo na burzu, možnost stravování; přibližné cenové relace; atraktivita místa; 2. Konzultace s výborem Získané informace je nutno probrat s výborem KSBC. Je také potřeba získat odpovědi na některé požadavky na organizátory (viz další body). Další body jsou důležité v případě, že se organizátor dohodne s výborem na termínu. 3. Místo konání Při výběru je nutno dbát na následující požadavky: dobrá dostupnost místa pro ty, kteří využívají hromadnou dopravu (vlak, bus, případně městskou dopravu v místě); dostatečná velikost prostor - vlastního sálu (statistiky dokazují, že na jednoho sběratele připadá přibližně 0,75 doprovodu), výhodou jsou další přilehlé prostory na setkávání se a povídání typu předsálí, foyer; vhodné prostory pro občerstvení, ať již z vlastních zdrojů nebo místních zařízení; finanční náklady na pronájem doporučuje se kontaktovat město, městskou část, muzeum a oslovit ho jako spoluorganizátora (možná půjde spojit s jejich další akcí pro občany a klub může získat pronájem levněji či zdarma). 4. Propagace akce, přihlašování a informování členů Jedná se o velmi důležitý bod. Je potřeba v časovém předstihu zajistit: přípravu pozvánky a její přeložení do angličtiny a němčiny (pro letní akci); vložení pozvánky do Cukřenky a na stránky klubu. S výborem je důležité domluvit: vlastní časové rozvržení akce; způsob přijímání a registrace přihlášek; způsob platby účastnického poplatku. Všechny tyto informace musí být známy při tvorbě informačního materiálu. Před samotnou akcí je nutné připravit informační letáček (kdy, jak, kam) a rozeslat účastníkům, dát na stránky klubu. 5. Cukry pro účastníky Po domluvě s výborem je vhodné navrhnout námět série, která bude účastníkům rozdána (hlavní organizátor nemusí být autorem námětu) zajímavý bývá námět vztahující se k místu konání. Je nutné u výboru zjistit: kdo a kde zajistí výrobu sérií; kdo případně zajistí překreslení námětu; jaké jsou časové termíny pro výrobu; kdo pomůže při balení cukrů pro účastníky a kdo zajistí dopravu cukrů na místo. 6. Finanční zajištění akce Základní finanční rozvaha musí být stanovena před distribucí pozvánek. Je důležité vzít v úvahu: případný nájem prostor; placené občerstvení; výrobu cukrů a dárkových předmětů; další výdaje spojené s organizací (papíry, tisk, sáčky na cukry, aj.) a s občerstvením (tácky, ubrousky, aj.). Částka se rozpočítá na počet plánovaných účastníků (letní burza cca 80, zimní cca 60) a jejich doprovodů (na doprovod se počítá pouze s občerstvením). Klub jistě doplatí případné finanční rozdíly, pokud přijede méně členů. Na druhou stranu akce by neměla být výdělečná. Je vhodné zjistit, zda není možné spojit naši akci s nějakou místní akcí, výročím, a tím získat zdarma reklamní předměty, prostory zdarma, případně jiné benefity (i za cenu toho, že se akce zúčastní veřejnost). Je vhodné oslovit sponzory, a to i prostřednictvím ostatních členů klubu. Je nutné domluvit si s výborem klubu předání případné zálohy na výdaje před akcí, způsob platby různých vydání (např. občerstvení). 7. Občerstvení a další služby pro účastníky Je vhodné zajistit pro účastníky i jejich doprovod občerstvení (jehož cena se promítne do účastnického poplatku). Je nutno vzít v úvahu, o jakou akci se jedná, zda o letní burzu nebo o zimní akci s výborovou schůzí, a pak volit způsob občerstvení. V úvahu mohou přicházet různé varianty (od zajištění vlastního občerstvení formou švédského stolu nebo přídělu, přes poukázky do restaurace, až po společné jídlo). Vždy záleží na místě konání a finančních možnostech. Každopádně je vhodné, aby v blízkosti místa byla možnost zakoupení dalšího občerstvení pro zájemce. Vhodným zpestřením akce bývají také různé výstavky cukrů (i jiných sběratelských předmětů), kronik, Cukřenek. 8. Ubytování Pokud organizátor nemá v plánu zajišťovat společné (levnější) ubytování, je vhodné účastníkům alespoň nabídnout seznam možného ubytování (hlavně při organizování letní mezinárodní akce). 9. Doprovodný program V minulosti se osvědčilo, že velký úspěch mají akce s doprovodným programem. Záleží vždy na hlavním organizátorovi, zda zvolí tuto variantu,