Největší problém Česka? Bydlení!
|
|
- Jaroslava Havlová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Časopis pro ty, kteří se nevzdávají 4/2014 Koupí tohoto časopisu podpoříte Konto Bariéry Jednotlivý výtisk 30 Kč / Předplatitelé 20 Kč Největší problém Česka? Bydlení! říká Sri Kumar Vishwanathan strana 11
2
3 EDITORIAL Dobře utajený problém Jestli mají Praha a Berlín něco společného, tak je to nedostatek levných bytů, běžně nazývaných sociální bydlení. To, že v Česku bydlí na 100 tisíc lidí v ubytovnách, které slouží jako zdroj rychlých peněz jejich majitelům, je všem jasné. Ne každý si ale uvědomuje, že tahle situace zakládá do budoucna na docela velký průšvih. Nejenže se tak dospělí na ubytovnách nevymaní z chudoby (veškeré dávky od státu padnou na konta ubytovatelů), ale doplatí na to především jejich děti. Nemají soukromí, žijí často v drsných hygienických podmínkách a jen ti s fantazií si dokážou představit, jak asi píší úkoly do školy nebo v klidu sledují televizní pohádky. Jaké hodnoty asi budou uznávat, až dospějí? V Berlíně mají opuštěné letiště Tempelhof. Leží uprostřed města a od roku 2008 z něho nevzlétlo jediné letadlo. Berlíňané na něm o víkendech hrají fotbálek, pouští dálkově ovládaná autíčka, jezdí na kole a na in-linech, prostě si tu užívají. A jsou šťastní, že mají ve své megapoli ohromnou louku s kytičkami, kde se usídlila dokonce i zvířata. Přesto se radnice rozhodla tuto oázu zrušit a postavit zde téměř pět tisíc nových bytů. Zhruba polovina z toho má naplňovat statut sociálního čili levného bydlení. Jak vidno, berlínská radnice, na rozdíl od těch v českých městech, se k problému staví čelem. Sice nechá o osudu letiště hlasovat v referendu, ale nakonec sociální bydlení (někde) vyřeší. V Česku se hovoří, že na toto téma bude přijat nový zákon (viz rozhovor s ministryní Věrou Jourovou na str. 8), nicméně jde o horizont dalších několika let. Navíc není vůbec jasné, jak bude zákon ochraňující sociálně slabší lidi vypadat. Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček dokonce hovoří na tohle téma úplně opačně než Anna Šabatová. Což pro leckoho není jen zneklidňující, ale doslova pobuřující. I proto známý ostravský aktivista Sri Kumar Vishwanathan považuje problém sociálního bydlení v současném Česku za ten nejzávažnější (více na str. 11). Dokonce ještě větší než nezaměstnanost, a to je na Ostravsku co říci. Kumar totiž vidí o kousek dál, než dohlédne většina ostatních. Jinými slovy říká: Pokud nedokážeme pomoci slabším, nebudeme nikdy patřit k silným. Přeji vám inspirativní čtení. Jindřich Štěpánek obsah Obsah Dobré zprávy Podpora po transformaci Burzy filantropie Workshop o zaměstnávání Mistrovství ČR v curlingu vozíčkářů Noční běh pro Světlušku 4 5 Anketa Co by měl změnit zákon o sociálním bydlení? 6 Téma: Sociální bydlení Věra Jourová: Chceme patřit k moderním evropským společnostem 8 10 Drsná zkušenost občanského aktivisty Takové normální město Ať se cítí Jako doma Příběh Konta BARIÉRY Kvadruplegik s podnikavou duší Umělci Konta BARIÉRY Tomáš Bím: Ať si každý dělá, co chce Vaše fotografie Lidé v záběru 22 Nové zahraniční technologie Cursum: kočárek a vozík jdou dohromady 23 Konto BARIÉRY Melantrichova 5, Praha 1 Kdo jsou naši dárci? 25 Poradna Jaké existují možnosti bydlení pro osoby se zdravotním postižením? Na cestách Za historií Španělska Auto Moto Ženevské novinky Tip na výlet Osahejte si starou Prahu SENSEN Shání lidem práci, nechává je určovat ceny Křížovka o ceny 38 Věra Jourová: Chceme patřit k moderním evropským společnostem str. 8 Umělci Konta BARIÉRY: Tomáš Bím: Ať si každý dělá, co chce str. 20 Auto Moto: Ženevské novinky str. 30 Vydává Spolek přátel Konta BARIÉRY ve spolupráci s Nadací Charty 77 Šéfredaktor: Jindřich Štěpánek ( jindrich.stepanek@muzes.cz, mobil: ) Redakce: Zdeněk Jirků ( zdenek.jirku@muzes.cz), Štěpán Beneš ( stepan.benes@muzes.cz), Radek Musílek ( radek.musilek@muzes.cz), Jan Šilpoch ( jan.silpoch@muzes.cz) Manažerka redakce: Kateřina Uhrová ( katerina.uhrova@muzes.cz, mobil: ). Korektorka: Martina Čechová Adresa redakce: Melantrichova 5, Praha 1 Mobil: Telefon: Web: info@muzes.cz Redakční rada časopisu Můžeš: MUDr. Alena Dernerová, PhDr. Jiřina Šiklová, CSc., Mgr. Tomáš Cikrt, PhDr. Martin Kovář, PhDr. Jan Pičman, Mgr. Sri Kumar Vishwanathan, Lenka Kohoutová, Mgr. Jan Šesták, MUDr. Jiří Soukup Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Cena jednoho výtisku je 30 Kč, pro předplatitele 20 Kč. Celoroční předplatné 240 Kč. Zvýhodněné dvouleté předplatné 380 Kč. ISSN Toto číslo vychází v dubnu Vychází za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava a sazba: Jan Bělovský. Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33, Praha-Stodůlky Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9 Volný prodej: Česká pošta, s. p. Foto na titulní straně: Jan Šilpoch Tip na výlet: Osahejte si starou Prahu str. 34 Partneři redakce: 3
4 DOBRÉ ZPRÁVY časopis pro ty, kteří se nevzdávají Podpora po transformaci Transformovaná zařízení sociálních služeb mohou žádat o peníze z EU. Foto: Radek Musílek Evropský sociální fond v ČR vypisuje výzvu ke grantovému projektu Podpora sociálních služeb komunitního typu vzniklých po transformaci. Uzávěrka výzvy č. 2 je 17. dubna 2014 a rozděleno může být až 40 milionů korun. Cílem je podpořit aktivizaci klientů zařízení na takovou práci, která podporuje jejich samostatnost v rámci možností a rozvíjí jejich schopnosti a dovednosti. Více informací na stránkách Evropského sociálního fondu v ČR Burzy filantropie Neziskové organizace, které působí v okresech Pardubice a Chrudim, mohou do 7. dubna 2014 přihlásit své projekty na burzy filantropie. Jde o jednu z cest, jak na tyto projekty získat peníze. Tyto burzy se úspěšně realizují v Pardubickém kraji již čtvrtým rokem. Díky zapojení a přímé finanční či materiální podpoře podnikatelů, firem a veřejné správy se daří nastartovat nebo dokončit zajímavé a zároveň potřebné projekty neziskovek, uvedl Pavel Šotola, radní Pardubického kraje. Letošní burzy filantropie s finálovým kláním se uskuteční 9. června 2014 v Chrudimi a 17. června 2014 v Pardubicích. Nově začínajícím neziskovkám je nabízen přípravný seminář, který se bude konat 7. května 2014 v sále Jana Kašpara v budově Krajského úřadu v Pardubicích, jak sdělila Zajímavé čtení pro hlavu i srdce! Informace, servis. Čtěte Můžeš na Vážení čtenáři, své postřehy a názory nám pište na info@muzes.cz nebo na adresu redakce časopisu Můžeš, Melantrichova 5, Praha 1. Jana Machová z pořádající Koalice nevládek Pardubicka. O tom, jaké projekty do finále burzy filantropie nakonec postoupí, rozhodnou jednak návštěvníci webových stránek jednak donátoři z řad firem, podnikatelů a zástupců veřejné správy. Hlasování na stránkách cz se otevře 18. dubna Z veřejného internetového hlasování postoupí do finále vždy jeden projekt v každém okrese, tedy jeden projekt v okrese Chrudim a jeden projekt v okrese Pardubice. Ostatní finálové projekty si vyberou sami donátoři. Formulář pro přihlášku projektu je možné stáhnout z webových stránek prihlaska/. Na burzách filantropie nepřijdou zkrátka ani neziskové organizace působící v ostatních regionech Pardubického kraje. Podzimní kolo burz proběhne v okresech Svitavy a Ústí nad Orlicí. Neziskovky z Pardubicka se mohou ucházet o podporu svých projektů. Foto: Radek Musílek Workshop o zaměstnávání Hospodářská komora v Opavě pořádá workshop o zaměstnávání OZP. Foto: archiv OHKO V sídle Okresní hospodářské komory Opava se ve čtvrtek 10. dubna 2014 od 9.30 do uskuteční workshop o legislativě a financování zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Workshop je zaměřen na finanční a další přínosy zaměstnávání OZP pro zaměstnavatele převážně z volného trhu práce a nové možnosti podpory konkurenceschopnosti a vzdělávání zaměstnanců s postižením. Jedná se o ojedinělý workshop, kde je možné získat komplexní informace o teoretických i praktických rozměrech zaměstnávání pracovníků s handicapem. Účastníci rovněž získají informace o možnosti zapojení do projektu Vzdělávání zaměstnanců se zdravotním postižením včetně možnosti získání finančních prostředků na vzdělávání jimi zaměstnaných OZP/OZZ. V případě zájmu o účast se zaregistrujte nejpozději do 7. dubna na webové stránce Do registračního formuláře uveďte konkrétní místo a termín workshopu. Účast je zdarma. Kontaktní osobou je Danuše Krečmerová, tel.: nebo sekretariat@ khkmsk.cz. Další informace hledejte také na Mistrovství ČR v curlingu vozíčkářů V pražské Curlingové aréně Roztyly se dubna 2014 uskuteční finále mezinárodní Ligy curlingu vozíčkářů, které bude zároveň mistrovstvím České republiky. Do závěrečného turnaje postoupilo šest z osmi ligových týmů. Hlavním favoritem je tým Slovenska, účastník paralympijských her v Soči, který v základní části ligy neztratil ani bod a bude obhajovat loňské vítězství. Obhajobu se Slovákům pokusí překazit několikanásobní mistři ČR z předchozích let ze Sportovního clubu Jedličkova ústavu Praha nebo také loni druzí hráči SK Nové Město 4
5 Časopis pro ty, kteří se nevzdávají 2/2014 M02_2014.indd 1 Časopis pro ty, kteří se nevzdávají 3/2014 M03_2014.indd 1 Jednotlivý výtisk 30 k č / Předplatitelé 20 k č 1/17/ :14:09 PM Jednotlivý výtisk 30 k č / Předplatitelé 20 k č 2/12/ :31:22 AM Časopis pro ty, kteří se nevzdávají 2/2014 M02_2014.indd 1 Jednotlivý výtisk 30 k č / Předplatitelé 20 k č 1/17/ :14:09 PM Z REDAKČNÍ POŠTY O titul mistra ČR se utkají dva české a čtyři zahraniční týmy. Foto: Ladislav Polnický nad Metují. Silným soupeřem bude i tým Itálie, druhý po základní části, nebo stále se zlepšující družstva Německa a Polska. Fanoušci mohou přijít podpořit sportovce bez vstupného. Místa pro ně jsou vyhrazena v restauraci, která funguje současně i jako zasklená tribuna. Českým hráčům bude držet palce i Konto BARIÉRY, které nedávno curling vozíčkářů finančně podpořilo na 2. benefičním turnaji v curlingu. Noční běh pro Světlušku Noční běh pražskou Stromovkou je efektní a zároveň prospěšný. Foto: Matěj Stránský Nadační fond Českého rozhlasu pořádá 29. dubna noční charitativní běh pražskou Stromovkou. Jeho výtěžek pomáhá pořádání akcí a sportovních aktivit pro zrakově postižené. Registrace a doprovodný program probíhá u vstupu do parku Stromovka při hlavní bráně Výstaviště od do hod. Součástí účasti je i zaplacení charitativního startovného ve výši 450 Kč. Ve hod. pak závod odstartuje a světlušky vylétnou na tratě dlouhé pět nebo 3 km. Poběží se i neosvětlenými částmi parku, takže čelovky, které dostanou první dva tisíce běžců, se budou hodit. Konec akce je naplánován na hod. Další podrobnosti najdete na internetové adrese Je Bůh dobrotivý? Pokusím se reagovat na myšlenku výtvarníka Pavla Brázdy v Můžeš 2/21: Ve světě je tolik neštěstí, je nepředstavitelné, že by mohl být nějaký bůh dobrotivý. To, že na světě umírají denně miliony dětí hladem, je opravdu neslučitelné s pojmem dobra. Ale je to slučitelné se zákony přírody, ve které se neustále rodí a umírají biliony nádherných tvorů. Michelangelo, Zrzavý, Švabinský aj. věřili ve všemohoucnost tvůrčího principu pod označením Bůh. Dovedli spojit vitalismus s dimenzí věčnosti. Základem křesťanství je obětavá láska se vzorem Krista. Výtvory Pavla Brázdy jsou vlastně důkazem Boží dobroty, Pavla Brázdy jako Božího stvoření, protože přemáhají egoismus a pomáhají potřebným. S pozdravem Miloslav Hronek, Praha Vážený pane Hronku, děkujeme za příspěvek. Není úplně snadné na něj reagovat, neboť otevírá otázky, za které by se nemusela stydět ani seriózní teologická disputace. Pan Brázda v podstatě vyslovil problém, který řešil už sv. Augustin. Může být Bůh všemohoucí, vševědoucí a zároveň absolutně dobrý, když stvořil tento svět se všemi jeho nedostatky? Významný teolog počátků křesťanství si velmi zjednodušeně řečeno odpověděl, že zlo je absencí dobra, tak jako je tma absencí světla. Takové vysvětlení však jistě řadu lidí neuspokojí, možná mezi ně patří i pan Brázda. A jistě bychom mohli snést řadu dalších argumentů pro i proti. Je však především otázkou vlastního přesvědčení každého z nás, čemu věříme. (red) Spory ve sportu Oceňuji, že jste se v posledních číslech věnovali postiženým sportovcům, zejména vzhledem k paralympiádě v Soči. Osobně jim moc fandím, i když se sám sportu aktivně nevěnuji, nikdy jsem na to neměl talent. Jak pozitivní Švýcarský úspěch českých vozíčkářů v curlingu emoce se ve mně probouzejí při sledování jejich úspěchů (i když média by se jim určitě mohla věnovat víc), tak negativní pocity zažívám, když čtu o sporech v zákulisí. Koupí tohoto časopisu podpoříte Konto Bariéry Koupí tohoto časopisu podpoříte Konto Bariéry Největší paralympijská naděje na medaili strana 18 strana 16 Neustálé dohady a rozepře, podivné vztahy, to všechno musí sportovcům jen škodit, nehledě na nedůvěru z řad sponzorů. Zaujal mě třeba případ cyklisty Iva Koblasy a jeho sporu s Českou federací Spastic Handicap, o kterém vysílali na konci února Reportéři ČT. Chci se zeptat, jestli se nechcete věnovat i této odvrácené stránce sportu handicapovaných. Třeba to něčemu pomůže, i když upřímně řečeno jsem už trochu skeptik. Díky a hodně zdaru Petr Skála, Brno Vážený pane Skálo, děkujeme za podnět, který přichází právě v době, kdy v naší redakci diskutujeme o přípravě rozhovorů a článků k této problematice. Již brzy se tedy v našem měsíčníku možná začnete setkávat s názory různých lidí, kteří mají k poměrům uvnitř sportu handicapovaných co říci. Jestli se nám tím podaří něco reálně změnit, pochopitelně nevíme, ale optimismus bychom ztrácet neměli. Možná přineseme náměty k přemýšlení a diskusi, což nemusí být málo. (red) Sněžný Sysel I když letošní zima nás vozíčkáře množstvím sněhu vcelku ušetřila, moc se mi líbil článek o Syslovi sněžném tanku pro vozíčkáře. Musí to být úžasné svezení a velká zábava. Jen škoda, že si podobné hračky z rubriky technologie málokterý z našinců někdy vyzkouší, natož pořídí. Každopádně díky, alespoň mám o čem snít. S pozdravem Tomáš Pokorný Vážený pane Pokorný, jsme rádi, že se vám líbí rubrika o technologiích. U některých inovativních novinek skutečně přinejmenším zatím nelze předpokládat masové rozšíření. Nicméně je dobré o nich vědět a třeba i, jak sám píšete, snít. (red) Své postřehy a názory nám pište na info@muzes.cz nebo na adresu Redakce časopisu Můžeš, Melantrichova Praha 1. Koupí tohoto časopisu podpoříte Konto Bariéry Švýcarský úspěch českých vozíčkářů v curlingu strana 16 5
6 ANKETA časopis pro ty, kteří se nevzdávají Jan Milota koordinátor Platformy pro sociální bydlení Zákon o sociálním bydlení by měl změnit situaci, kdy nemáme co nabídnout lidem vyloučeným z bydlení. Přístup k bydlení pro lidi bez domova není v současnosti nijak vymezen, a důsledkem toho je rostoucí počet lidí dlouhodobě žijících v ubytovnách, ústavech nebo azylových domech. Ty z principu nejsou schopny poskytnout domov. Zákon by měl sociální bydlení vymezit jako veřejnou službu, která lidem v bytové nouzi poskytne podporu k samostatnému a důstojnému bydlení. Zákon však není samospasitelný. Je také třeba připravit kvalitní a adekvátní koncepci sociálního bydlení, která bude jasně říkat, jak se nároky vyplývající ze zákona budou realizovat. Důstojné bydlení je předpoklad společenského uplatnění a stát by měl garantovat podporu samostatného bydlení podobně jako například veřejné zdravotnictví. Filip Rameš manažer Nadace Open Society Fund Praha Zákon by měl lidem, kteří domov ztratili, i těm, kterým jeho ztráta hrozí, zajistit minimální standard bydlení, který odpovídá mezinárodně uznávaným normám a zajišťuje základní lidské potřeby. Bydlení, které poskytne bezpečí, soukromí, hygienické standardy a základní jistotu, že se tito lidé neocitnou na ulici. Sociální bydlení nesmíme chápat ani jako zbytečný luxus, ani jako milodar. Je to efektivní nástroj prevence kriminality, gamblerství, drogové závislosti a jiných patologických jevů a přispívá k tomu, aby děti z ohrožených rodin nemusely končit v ústavech. V neposlední řadě zajistí sociální bydlení velkou úsporu státních peněz, které dnes proudí do ubytoven, jejichž majitelé vydělávají na chudobě. Co by měl změnit zákon o sociálním bydlení? Jaroslav Zavadil předseda výboru pro sociální politiku Zákon o sociálním bydlení považuji za právní předpis zásadního významu. Měl by definovat sociální bydlení, poskytovatele i skupiny příjemců, roli státu, krajů a obcí. Předložen by měl být společně ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem práce a sociálních věcí ve spolupráci s ministrem pro lidská práva a legislativní radou vlády. Jde o velice citlivou normu, která má zajistit přechod tzv. sociálních ubytoven na důstojné a cenově akceptovatelné bydlení. Zákon by měl dále zabraňovat sociálnímu vyloučení určitých skupin obyvatelstva. Specifickou částí budou podmínky pomoci seniorům vzhledem k jejich vysokým nákladům na bydlení v porovnání s příjmy. Jiří Zimola hejtman Jihočeského kraje V České republice žije spousta rodin, které se z vlastních příjmů neuživí a spoléhají se na stát. To je situace, kterou musíme změnit. Řešení ale nevidím v dalším pumpování peněz do systému sociální podpory, byť mi je jasné, že bez účinné sociální záchranné sítě se mnozí lidé neobejdou. Bydlení je úzce navázáno na existenční situaci rodin, a proto bych chtěl přenést do jižních Čech a následně i do praxe celé České republiky nápad z Vídně. Jde o zavedení centrální bytové a sociální poradny pro všechny, kterým hrozí vystěhování. Tato poradna by poskytovala pomoc seniorům, rodinám s nízkými příjmy, samoživitelům, zdravotně postiženým, obětem domácího násilí a mnoha dalším. Takováto právní, sociální a ekonomická pomoc stavějící i na jejich aktivitě a zodpovědnosti by mohla všem významně pomoci. DOBRÉ ZPRÁVY ipady postiženým. Krajská vědecká knihovna v Liberci přichází s novou službou Blahomat. Půjčuje zdravotně postiženým, seniorům nebo třeba i speciálním pedagogům k vyzkoušení tablet společnosti Apple ipad. Na vlastní prsty si tak mohou vyzkoušet, že se nejedná jen o hračku, ale o dobrou kompenzační a vzdělávací pomůcku. Do Liberce dorazila služba z Jablonce nad Nisou, kde se na jejím provozu podílelo několik dobrovolníků. Pokud se půjčování osvědčí, budou následovat další města. Sociální služby na Vysočině. 5,8 milionu korun poskytne letos Kraj Vysočina na provoz sociálních služeb pro zdravotně postižené. Kraj podpořil jednoho zastřešujícího dodavatele, místní Centrum pro zdravotně postižené, který má částku v rámci komplexního programu rozdělovat dalším poskytovatelům služeb. Částka pokryje například zajištění odborného sociálního poradenství, tlumočnické, průvodcovské, předčitatelské a sociálně-aktivizační služby. Podobný model pevné vazby na jednoho generálního dodavatele se kraji osvědčil už v minulosti. 70 tisíc korun. Tolik věnovaly děti pomocí projektu Čtení pomáhá Diakonii Českobratrské církve evangelické středisku Světlo ve Vrchlabí. Peníze zde pomohou hlavně vybudovat moderně vybavenou cvičnou kuchyni, ve které se lidé se zdravotním, duševním nebo kombinovaným postižením mohou posouvat blíže k plné samostatnosti. Projekt Čtení pomáhá, ve kterém děti za čtení knih získají kredit a mohou se rozhodnout, kterému projektu pomohou, rozdělí na dobročinné účely až 10 milionů korun. Příručka na nový rok. Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo pro letošní rok novou pub likaci pro osoby se zdravotním postižením. Dozvíte se z ní, jak získat průkaz osoby s handicapem, kdo má nárok na příspěvek na péči, kde lze zažádat o patřičné sociální příspěvky či jak konkrétně probíhá posuzování pro jednotlivé dávky. MPSV si od příručky slibuje zjednodušení orientace v komplexním systému sociální podpory. Lidé si odpovědi museli často hledat ve složitých paragrafech. Příručka je ke stažení na stránkách MPSV zde: clanky/16882/prirucka_ozp.pdf Second help provozovnou roku. Ve třetím ročníku ankety o nejlepší provozovnu roku, kterou pořádá město Klatovy, zvítězila provozovna Second help. Obchod, který zaměstnává výhradně zdravotně postižené z Klatovska, nabízí použité, outletové i nové zboží z dovozu. Na náměstí stojí obchod pouze rok, zákazníci do něj ale chodí rádi zejména díky milým a ochotným zaměstnancům. Poctivě odvedená práce se vyplácí! (ph) 6
7 Časopis pro ty, kteří se nevzdávají 12/2013 M12_2013.indd 1 Jednotlivý výtisk 30 k č / Předplatitelé 20 k č 11/12/2013 9:21:05 AM Soutěž o kartu Handy Card! Jak se jmenuje speciální čtyřkolka pro vozíčkáře, která se bude vyrábět v hanáckých Lošticích? Odpovědi na tuto otázku zasílejte do 15. dubna 2014 na adresu redakce: Melantrichova 5, Praha 1 nebo na mailovou adresu: info@muzes.cz. Odpovědi označte slovem SOUTĚŽ. Minulou otázku správně zodpověděl Josef Hurdálek z Rudic. Vylosovaný autor správné odpovědi získá kartu Handy Card. Ta přináší velké množství slev, kromě jiného na servis aut a pohonné hmoty. Předplaťte si časopis Výhodné předplatné na dva roky za 380 Kč! Pokud si předplatíte Můžeš na dva roky, ušetříte proti ročnímu předplatnému 100 Kč a proti volnému prodeji 280 Kč. Objednávám předplatné časopisu Můžeš JMÉNO a příjmení: Časopis pro ty, kteří se nevzdávají Koupí tohoto časopisu podpoříte Konto Bariéry 1/2014 Jednotlivý výtisk 30 k č / Předplatitelé 20 k č Studenti z Janských Lázní? Pohodáři! strana 18 Kristýna Ševčíková: Nesedím doma v depresích, že nemám partnera strana 10 ulice: M01_2014.indd 1 12/16/2013 9:22:10 AM Koupí tohoto časopisu podpoříte Konto Bariéry Zrušíme ústavy? strana 12 M11_2013.indd 1 10/17/ :06:06 AM Časopis pro ty, kteří se nevzdávají Koupí tohoto časopisu podpoříte Konto Bariéry 11/2013 Jednotlivý výtisk 30 k č / Předplatitelé 20 k č číslo popisné: roční předplatné za 240 Kč název organizace: PSČ: město: dvouleté předplatné za 380 Kč Forma úhrady: složenkou převodem fakturou telefon: Vyplněný objednávkový kupon zašlete na adresu: Redakce časopisu MŮŽEŠ, Melantrichova 5, Praha 1 Proč si předplatit časopis Můžeš: 1. Přispějete tím na Konto BARIÉRY. 2. Ušetříte, při předplatném na dva roky je to 280 Kč. 3. Můžete vyhrát mobilní telefon a kartu Handy Card. Chcete-li roční předplatné změnit na zvýhodněné dvouleté, kontaktujte bezplatnou linku České pošty
8 Téma: Sociální bydlení Nebydlí v podstatě asi 150 tisíc lidí, takže o prioritě nelze pochybovat. Hledá se nový pohled na využití evropských zdrojů v oblasti bydlení. Státní fond rozvoje bydlení nepracoval, jak by měl. Věra Jourová: Chceme patřit k moderním evropským společnostem Text: Zdeněk Jirků, Jindřich Štěpánek Foto: Jan Šilpoch Cítíte se být političkou? Cítím, proč se ptáte? Na předvolebních billboardech hnutí ANO jsme viděli nápis: Nejsme politici. Makáme. Bylo to před volbami a my měli na mysli a tímto také kritizovali velké množství lidí, kteří se na politiku přilepili, neřešili vážné otázky, ale sebe, své zájmy. To jsme chtěli a chceme změnit. Když teď strávím celý den ve sněmovně a zjišťuji, že se za tu dobu nepodařilo nic zvládnout, a jednací den přitom stojí občany půl milionu korun, ještě silněji si uvědomuji, jak je splnění našeho předvolebního slibu důležité. Takže se političkou nejen cítím, ale opravdu jí jsem. Na nedávném mezinárodním workshopu v ženevském sídle Evropské hospodářské komise OSN prohlásil zástupce z vašeho ministerstva, že pro novou českou vládu je koncepční a legislativní řešení sociálního bydlení vysoká priorita. Můžete nám to přiblížit? V naší republice zhruba 150 tisíc lidí v podstatě nebydlí. Takže o prioritě nelze pochybovat. Jedna věc je pak nastavit nějaké finanční řešení, což bude největší problém. Druhá je ovšem spojena s komplexnějším pohledem, třeba s řešením nezaměstnanosti, protože právě nezaměstnaní jsou pochopitelně nejvíce ohroženi ztrátou bydlení. Stát proto musí dobře spolupracovat s obcemi a městy, s investory a podnikateli, ale i s neziskovým sektorem, abychom neřešili jen důsledky sociálního vyloučení, ale co nejvíce jeho příčiny. Účelné vynakládání veřejných prostředků souvisí s celkovou koncepcí rozvoje bydlení, která už existuje. Teď jsem rozhodla o její aktualizaci; hledáme např. nový pohled i na využití evropských zdrojů v oblasti bydlení. Ví se o vás, že jste odbornice právě na evropské fondy. Jak by evropské peníze mohly pomoci? Máme dvojí evropské peníze. Jednak ty dobíhající, jednak nadcházející v dalším plánovacím období. Tam se otevírají nové možnosti v rámci dohodnuté evropské strategie proti chudobě. Takže rychle zkoumáme už uzavřené dohody pro příštích sedm let a díváme se na reálné využití případných evropských peněz právě pro bydlení. Ovšem zdůrazňuji, že pro EU jsou problémy seniorů a dalších ekonomicky neproduktivních skupin obyvatelstva plně v kompetenci národních států. Evropa preferuje využití svých fondů především ke zvýšení zaměstnanosti. Takže velké naděje nemáte? To bych neřekla. Těžko budeme moci využívat evropské fondy přímo na jednotlivé projekty. My musíme spíše pokračovat ve vytváření úvěrových nástrojů a posílení Státního fondu rozvoje bydlení jako významného článku bytové politiky státu. 8
9 časopis pro ty, kteří se nevzdávají Stát musí dobře spolupracovat s obcemi a městy, s investory a podnikateli, ale i s neziskovým sektorem, abychom neřešili jen důsledky sociálního vyloučení, ale co nejvíce jeho příčiny. Ovšem o významném článku poslední dobou moc neslyšíme, natož v souvislosti se sociálním bydlením Státní fond se v poslední době opravdu nesnažil. I členové jeho výboru si stěžovali, že se vůbec nescházel. Takže jsem jmenovala novou ředitelku a jasně požaduji, abychom se nejdříve dohodli, do čeho má státní podpora jít, a pak teprve se bavme o zdrojích. O státních nebo třeba o nabídkách Evropské banky. Souvislost se sociálním bydlením je zde přímá a bezprostřední. V tomto čísle časopisu Můžeš se k budoucímu zákonu vyjadřuje i jihočeský hejtman Jiří Zimola a navrhuje vzít si příklad z Vídně, kde funguje poradenské centrum pro ohrožené skupiny. Počítáte s tím? My ale přece občanské poradny máme. V Třebíči jsem byla u zakládání takové poradny osobně a vím, že se osvědčila. Druhá věc je, že bychom je mohli tře- 9
10 Téma: Sociální bydlení SLOUPEK Lii Vašíčkové V době privatizace jsem pracovala na třebíčské radnici a mohu dosvědčit, že tehdejší doporučení centra znělo, aby si část bytů radnice ponechaly. My jsme tenkrát čtvrtinu bytů nezprivatizovali právě proto, abychom si zachovali prostor pro řešení nutných případů. ba trochu profesionalizovat, a hlavně propagovat. Už dnes jsou místem, kam si právě sociálně ohrožení lidé mohou přijít pro kvalifikovanou radu. A ta je ve složité životní situaci nejcennější, protože mnoho občanů prostě o svých právech a možnostech nic neví. Co tedy bude v novém zákoně nejdůležitější? Základní úkol zní dobře určit, co vlastně sociální bydlení je. A kdo má na ně nárok. To musí zvládnout především resort práce a sociálních věcí. Naším úkolem je dobře vyčíslit a doplňovat investiční nároky. Musí se ujasnit role obcí, a také kontrola využití velkých prostředků. Takže jde o spolupráci MMR, MPSV, Úřadu veřejné ochránkyně práv, zástupce ministra pro lidská práva a neziskových organizací. Jejich platforma pro sociální bydlení už existuje. Dohoda pěti subjektů bývá v Česku složitá, ale já jsem optimistka. Nejsme ve složité situaci také proto, že jsme celkem bezhlavě zprivatizovali obrovskou část bytového fondu? Některá města a obce se kvůli vidině snadných příjmů opravdu připravila o nástroj, jak řešit situaci nejpotřebnějších skupin lidí. Reakcí jsou pak proslulé ubytovny, jejichž majitelé mají velký zisk z veřejných prostředků. Takže někde se musí začít od nuly, a to pak jde o miliardy. Ale v době privatizace jsem pracovala na třebíčské radnici a mohu dosvědčit, že tehdejší doporučení centra znělo, aby si část bytů radnice ponechaly. My jsme tenkrát čtvrtinu bytů nezprivatizovali právě proto, abychom si zachovali prostor pro řešení nutných případů. Byli jste prozíraví? Asi ano. Dostáváme se tím k širším souvislostem tohoto tématu. Neustále se nám vrací názor, že bydlení je běžná ekonomická komodita, kterou si prostě jedinec musí zajistit. Pak je tu ovšem jiné stanovisko bydlení je lidské právo, které má chránit celá společnost. Proto nás čeká obrovská práce s kultivací veřejného mínění. Při řešení vážných, doslova životních problémů části občanů totiž info Kdo je Věra Jourová Česká politička, podnikatelka, právnička, od ledna 2014 ministryně pro místní rozvoj. Dříve na tomto ministerstvu působila jako náměstkyně. Je první místopředsedkyní politického hnutí ANO. nepůjde jen o miliardy, ale také o atmosféru v obcích a městech. Závist a nedostatek solidarity se sice krátkodobě mohou v politice vyplatit, ale dlouhodobě vedou jen ke zhoršení problémů. Bydlení není ani levicové, ani pravicové. Chceme patřit k moderním evropským společnostem, a tak musíme přemýšlet mnohem dál než k příštím volbám. Bydlím, bydlíš, bydlíme Americký psycholog Abraham Maslow ( ) definoval hierarchii potřeb člověka, tzv. Maslowovu pyramidu. Na úplném základu této pyramidy jsou fyziologické potřeby (spánek, příjem potravy, teplo, vyměšování ) a hned dalším stupněm je potřeba bezpečí a jistoty, nad ním potřeba lásky a sounáležitosti (někam a k někomu patřit, být milován). Pod vrcholem je potřeba úcty a uznání, úplný vrchol tvoří potřeba seberealizace. Když se nad touto pyramidou zamyslíme, bydlení, náš domov, je úzce spojeno s potřebou bezpečí, jistoty. Ne nadarmo mají Angličané přísloví Můj dům, můj hrad. Mít kde bydlet je jedna ze základních potřeb člověka. Někdo má ještě specifické potřeby s ohledem na svůj zdravotní stav potřebuje třeba bezbariérové bydlení nebo možnost osobní asistence, jiný potřebuje chráněné bydlení. Jsem velkým zastáncem bydlení, kde je člověk tak nezávislý, jak mu jeho zdravotní situace dovolí. Proto existují příspěvky na péči, aby bylo možné si nakoupit služby a zůstat v domácím prostředí či prostředí částečně upraveném. Optimální je, aby obec či město měly byty pro nájemníky se specifickými potřebami, popřípadě byty, které je možné pro tyto nájemníky bezbariérově upravit. V těchto městských či obecních bytech je regulované nájemné a trvale by měly zůstat ve vlastnictví zřizovatele. Pokud se byt uvolní, měl by ho dostat opět člověk se specifickou potřebou. Tak by bylo zajištěno, aby byty se zvláštním určením neobývali lidé, kteří zvláštní potřeby nemají. Sociální byty ve vlastnictví obce zajistí bydlení pro potřebné spoluobčany a současně ušetří státu a nám všem finanční prostředky. Pojem sociální bydlení je nyní mohutně medializován v souvislosti s faktem, že příspěvky od státu na bydlení pro sociálně slabé občany často končí v rukou vyděračů. Jedná se hlavně o romskou menšinu na severu Moravy, ale tato problematika je u lidí s menší adaptabilitou aktuální i v dalších regionech republiky. Stát by měl zajistit bydlení všem potřebným, ale současně by měla administrativa ohlídat, kam finanční prostředky jdou. Za příspěvky na bydlení, které potřební lidé získají od státu, jenže skončí v rukou spekulantů s bídou, by bylo možné postavit byty s regulovaným nájemným, jež zůstanou v majetku obcí a měst. Autorka je lékařka, členka rady Konta BARIÉRY. 10
11 časopis pro ty, kteří se nevzdávají Sociální vyloučení řešíme od konce. Bydlení není luxus. Potřebujeme úplně jiná řešení. Kumar je populární, ale často bezmocný proti systému. Drsná zkušenost občanského aktivisty Text: Sri Kumar Vishwanathan Foto: Jan Šilpoch Podle mě je naprosto největším problémem současného Česka sociální bydlení. Dokonce i když léta působím na Ostravsku větším než nezaměstnanost. Protože práce se dá přece jenom případně najít jinde, ale nemít kde bydlet je doslova katastrofa. Je jasné, že si tedy nejdříve musíme odpovědět na klíčové otázky: Kdo sociální bydlení potřebuje? Jací lidé? Potřebují ho na celý život? Vidím každý den stovky lidí v ubytovnách. Mezi nimi je hodně romských rodin s dětmi. Mají obrovské dluhy, V jedné místnosti žije pět nebo i deset lidí, na konci společné chodby je kout na vaření, společný záchod a jakási koupelna. otcové jsou často ve vězení, z běžných bytů je vyhnali majitelé domů nebo obec, protože dlužili. Dluhy často vznikají za roční vyúčtování služeb a za vysoká penále. Tak žije v jedné místnosti pět nebo i deset lidí, na konci společné chodby je kout na vaření, společný záchod a jakási koupelna. Společnost prý chce, aby se děti učily, získaly dobrou kvalifikaci, naučily se spořádanému životu. Opravdu je to v těchto podmínkách možné? Opravdu je možné v neustálém hluku, zmatku a pohybu spousty lidí psát dobře úkoly do školy? Opravdu je možné, že si děti nenajdou místečko, kde by si něco přečetly, nebo se dokonce podívaly na zajímavý pořad v televizi? Dokáže si někdo představit, jaký svět se tady znovu a znovu rodí? 11
12 Téma: Sociální bydlení info Kdo je Sri Kumar Vishwanathan Ředitel obecně prospěšné společnosti Vzájemné soužití. Původně indický fyzik, nyní už dlouhá léta přední občanský aktivista. Nositel Ceny Františka Kriegla, kterou uděluje Nadace Charty 77. Jakou mají tyto děti perspektivu? Koho to zajímá? Každá práce je dobrá. Další skupinou jsou senioři. Nemají třeba dluhy ani jim nehrozí exekuce, ale pro majitele domů jsou málo výnosní. A neopatrní podvést je nějakou novou smlouvou není problém. Noví majitelé domů vymění staré dekrety za smlouvu na dobu určitou, a je to. Takže opět skončí na ubytovnách, a dokonce u nás, v Ostravě-Hrušově, si starší bezdomovci už začali budovat jakési chatrče přímo v bývalé zatopené oblasti. A nemalou skupinou jsou i maminky s dětmi, opuštěné svými partnery. Takže dost rozsáhlá část společnosti. Dobrých příkladů je málo Ubytovna není a nikdy nemůže být domovem. Když se nám podařilo po povodních v roce 2002 postavit vesničku Soužití, mysleli jsme si, že jsme našli použitelný vzor, který se dá aplikovat všude třeba i ve skromnějších formách. Jenomže jaká byla tehdy solidarita! Jaké pochopení jsme našli u primátora, církve a dalších partnerů! Ale to je pryč. Zdá se mi, že mnoho lidí, zejména v politice, nechápe, že jakousi ničivou povodeň zažíváme denně. Nemáme zákon o sociálním bydlení, nemáme pravidla hry, nemáme chuť převzít odpovědnost. Takže se státní příspěvky posílají přímo do kapes majitelů ubytoven a z bydlení pro chudé se stal paradoxně velký byznys, kde dosáhnete obrovských zisků bez námahy. Divná situace Dostali jsme se do bodu, kdy bezbranné lidi jaksi nakládáme do vagonů, které nikam nejedou. A ještě jedna smutná skutečnost vláda, kraje, města a obce se bojí veřejně zavázat k povinnosti zajistit sociální bydlení pro určitou část obyvatelstva. Nevidí si na špičku Opravdu je možné v neustálém hluku, zmatku a pohybu spousty lidí psát dobře úkoly do školy? Opravdu je možné, že si děti nenajdou místečko, aby si něco přečetly, nebo se dokonce podívaly na zajímavý pořad v televizi? Dokáže si někdo představit, jaký svět se tady znovu a znovu rodí? 12
13 časopis pro ty, kteří se nevzdávají SLOUPEK Jiřiny Šiklové nosu, zahraniční zkušenosti je nezajímají. Zkrátka toto téma není atraktivní, hlasy ve volbách asi nepřinese, nechme to být. Všichni mluví o velké nezaměstnanosti, nabízejí různé programy, mávají miliardami. Ovšem jak chcete zaměstnat člověka, který se ani nemohl něco naučit, který nikdy nepoznal pravidelný životní režim, který celé mládí a dětství prožil v provizoriu plném nepořádku a násilí? Jakou práci by asi mohl dělat třeba i kvalifikovaný padesátník, který nemá kde spát, kde se převléknout a umýt? Díky bohu znám i pár, ale opravdu jen pár příkladů, že to jde. V samotné Ostravě, třeba Na Liščině, už najdete domy a ulice, kde není nepořádek, kde není ghetto. Lidé získali jistotu, že je nikdo nevyžene, a začali se o své domovy starat úplně jinak. Takže to jsou malinké hráze proti povodni vyloučení, bídy a nekonečného stěhování z místa na místo. Co chybí? Především zákon. Nyní se zdá, že bude a mohl by být dobrý. Pak potřebujeme vytvořit podmínky pro vznik neziskových Vesnička Soužití je trvalým důkazem, že když se chce... Tato lokalita určitě není vyloučená. bytových družstev. Lidé musí dostat šanci, že když se sami postarají, když doslova vlastníma rukama přispějí ke své střeše nad hlavou, bude to mít dobrý výsledek. Může to pomoci i skomírajícímu stavebnictví, přestože mu zrovna ohromné zisky nepřinese. Ale je jasné, že dnešní bezdomovci všeho druhu se pak budou ke svému bydlení úplně jinak chovat, že si svůj majetek ochrání. Tedy: především potřebujeme problém sociálního myšlení veřejně pojmenovat, vytáhnout ho na světlo, ukázat jeho souvislosti všem. Tisíce lidí na ubytovnách a v azylových domech jsou smutkem této země. Jsou ostudou, před kterou stejně nakonec neutečeme. Ti nejslabší nikam neodejdou. Když se za pomoci celé společnosti nezvednou, zůstanou zátěží našeho sociálního systému, příkladem obrovské krátkozrakosti. Každý z nás chce mít spořádané a milé sousedy, domov. Takže sociální bydlení není jen zoufalá potřeba problémových skupin. Ony tu jsou a jejich počet roste. Když pro jejich proměnu nic neuděláme, budeme je mít před očima donekonečna. Mezititulky a záznam zj Střetům lze zabránit V dětství jsem občas slýchala slovní obrat to je dobrá adresa či za takovou adresu by jiný dal majlant. Později byl nedostatek bytů, stavěla se sídliště a tento slovní obrat vymizel. Před dvěma desítkami let se nabídka bytů k prodeji zase obnovila. V některých čtvrtích ceny bytů šly nahoru, v jiných klesaly. Někteří, ti chudší, často i s postižením, ale vysoký nájem platit nemohou, takže se stěhovali a stěhují do bytů levnějších. Tak se pomalu, ale jistě, rozdělují určité čtvrti měst na chudší a bohatší. Dnes je bytů relativní dostatek, počet nabídek přesahuje zájem, ale často na byt chybí peníze. Je to u nás podobné, jako to bylo celá desítiletí na tzv. Západě. Pro získání bytu již člověk nepotřebuje mít protekci, stačí mu peníze. Za byt na dobré adrese se platí více. Kdo nabídne víc peněz, může si vybírat. Již skoro čtvrt století tedy žijeme na principu tržního hospodářství, podobně jako tomu bylo a je v jiných zemích. Bohatším lidem to vyhovuje. Těm chudým či sociálně znevýhodněným to vadí a často je to nutí ke stěhování do čtvrtí, kde je nájem nižší. Budou se zase rozdělovat městské čtvrti na chudé a bohaté? Asi budou. První a zdánlivě logická rada zní: Když na to nemáš, přestěhuj se do levnější čtvrti. Logiku to doporučení má, ale z hlediska celku, občanů, správy města a údržby to vhodné není. V Americe, či spíše v USA, dobře vědí, kolik peněz ze státního rozpočtu stojí snaha alespoň zabránit rozšiřování center chudých. Vedle přístupu humánního je třeba si uvědomit, že se pak v určité čtvrti začnou koncentrovat chudí a handicapovaní lidé, a v důsledku toho se tam budou se objevovat nové sociální problémy, jejichž asanace stojí také hodně peněz. Lidi z těchto vyloučených částí budeme jen s potížemi znovu včleňovat do celku. Řešení? Zachovat i za cenu současných sociálních podpor diverzitu, rozmanitost složení občanů ve městech a obcích i po stránce sociálního složení. Třeba tím, že společnost jako celek přispěje na nájem těm, kteří bez vlastní viny nemohou platit více. Jinak se ještě prohloubí propast mezi bohatými a chudými a tyto vrstvy se už nebudou ani potkávat. Budou se jen a jenom střetávat. Autorka je socioložka, členka rady Konta Bariéry. 13
14 Téma: Sociální bydlení Města včetně Neratovic postrádají legislativu v oblasti sociálního bydlení. Nový občanský zákoník ruší povinnost poskytovat bytové náhrady. Konto BARIÉRY podpořilo muže, kterému povodně dvakrát zničily bydlení. Takové Milana Pförtnera postihly dvě ničivé povodně a roztroušená skleróza. Žije v mobilním domě a neztrácí optimismus. normální město Text: RADEK MUSÍLEK Foto: JAN ŠILPOCH Řeknete-li Neratovice, většina lidí jedním dechem dodá Spolana. Tenhle chemický závod je pro město ležící dvacet kilometrů severně od Prahy skutečně charakteristický. Nejde zrovna o nejpozitivnější asociaci. Neratovice zkrátka většinou nemáme zařazené ve škatulce místo, kde bych chtěl rozhodně bydlet. Snad o to víc překvapí, že zdejší radnice se snaží dělat zodpovědnou sociální politiku nejen v oblasti bydlení. K dispozici má 536 městských bytů (z toho dva bezbariérové), což představuje přibližně devět procent bytového fondu města, které obývá necelých obyva- tel. Průměrné nájemné činí 68,41 Kč/m 2. Ačkoliv se primárně nejedná o tzv. sociální byty, vedení města je za ně vlastně považuje. Důvodem je, že město rozhoduje o jejich přidělování podle vlastních kritérií a podmínek. Ty na rozdíl od tržních nájmů zohledňují celkovou situaci žadatelů. Sociální situace žadatelů je pro nás při rozhodování o jednotlivých žádostech důležitá. Snažíme se o individuální přístup, říká zdejší vedoucí odboru sociálních věcí a školství Marcela Brodilová. Zároveň si ale povzdechne, že chybí opora v legislativě. Podle neratovické starostky Lenky Mrzílkové nese politika mravenčí sociální práce ovoce. Nemáme tu prakticky žádné sociálně vyloučené lokality a jen málo sociálně vyloučených jedinců. Negativní výjimkou jsou dva domy fungující jako soukromé ubytovny. Tam se koncentruje nejvíc nešvarů, konstatuje. Právě ubytovny pro sociálně slabé obyvatelstvo jsou terčem kritiky prakticky po celé republice. V nevyhovujících podmínkách za nepřiměřeně vysoké nájemné tam bydlí lidé, kteří jsou závislí na sociálních dávkách. Provozovatelé těchto zařízení lacino inkasují velké peníze z veřejných rozpočtů. Radnice mají přitom jen velmi omezené možnosti situaci řešit. Svázané ruce Úřad práce vypracoval metodiku a podniká první kroky v detailní kontrole ubytoven. Pokud ovšem jejich provozovatelé dodrží veškeré předpisy, máme prakticky svázané ruce, říká Lenka Mrzílková. Jen v případě 14
15 časopis pro ty, kteří se nevzdávají Lenka Mrzílková je starostkou Neratovic od roku nutnosti a na základě podaného podnětu může zasáhnout městská policie nebo sociální pracovníci. Marcela Brodilová přitom dodává: Řada obyvatel ve zdejších ubytovnách nejsou lidé z Neratovic. Jde často o cestující nezaměstnané hledající jakoukoliv práci nebo o přespolní pracovníky zdejších průmyslových podniků. Z pochopitelných důvodů osazenstvo ubytoven s radnicí moc nekomunikuje. Nechtějí na sebe upozorňovat a samospráva ztrácí o situaci přehled. V tomto ohledu způsobilo přenesení kompetencí z radnic na úřady práce výrazné ztížení práce v oblasti sociální politiky obcí. Pokud někdo z místních na ubytovně přece jen skončí, je to především kvůli dluhům. Jedním z kritérií při přidělování městských bytů je totiž absence dluhů vůči městu. Starostka i vedoucí odboru sociálních věcí a školství ale nevidí řešení ve stavbě speciálních sociálních domů. Za lepší považují různě rozmístěné jednotlivé byty, jako je tomu v této chvíli. Neratovice se naštěstí nezbavily úplně svých bytů, jak to s vidinou rychlých peněz udělala řada obcí v České republice. Současný trend je spíše odklon od privatizace a uchování i revitalizace stávajících kapacit, konstatuje starostka Lenka Mrzílková. Ostatně město na bytech nijak netratí, jejich pronájem je i při regulovaných cenách ziskový. Na druhé straně nevidí potřebu navýšení stávajícího počtu bytových jednotek, protože trh je v regionu prakticky pokrytý. Na město se ročně obrátí přibližně devadesát žadatelů, přičemž v současnosti se rozhoduje o přidělení 35 bytů. Matky samoživitelky nebo senioři, kteří už neutáhnou komerční nájem, tak mají velkou šanci. Ostatně tři patra domu, kde sídlí zároveň i část městského úřadu, obývají právě senioři, pro které zde funguje i městská pečovatelská služba. Kromě toho město Neratovice zajišťuje i terénní sociální program pro rodiny ohrožené sociálním vyloučením, nízkoprahové zařízení pro děti, předškolku, doučování pro děti a terénní práci v romských komunitách. Lidé vědí, že má smysl se v případě potřeby obrátit o pomoc na město, a nebojí se tak učinit. Stále však zůstává otázka, co s neplatiči. Nestěhovat na ulici Máme pro ně tzv. náhradní přístřeší, vysvětluje Marcela Brodilová. Celkem se jedná o patnáct místností, které nejsou plnohodnotnými byty. Momentálně jsou obydlené tři. Od ledna město připravuje koncepci jejich dalšího využití. Důvodem je, že nový občanský zákoník zrušil povinnost tato přístřeší nebo bytové náhrady poskytovat! Starostka Neratovic k tomu dodává: Zásadním způsobem ale využití těchto kapacit měnit nehodláme. Jejich potřeba zůstává a nevím, proč došlo ke zrušení této povinnosti. Stěhovat lidi na ulici se mi zdá krajně nešťastné. Nemáme tu prakticky žádné sociálně vyloučené lokality a jen málo sociálně vyloučených jedinců. Negativní výjimkou jsou dva domy fungující jako soukromé ubytovny. Tam se koncentruje nejvíc nešvarů. O aktivním přístupu města k sociálním otázkám svědčí i fakt, že vytvořilo pracovní pozici koordinátora aktivit pro seniory a občany se zdravotním postižením. S podporou úřadu práce tak vzniklo místo pro pana Jiřího Bohuna, který před šesti lety skončil na invalidním vozíku. Zastavme se však podrobněji ještě u dalšího příkladu pomoci konkrétnímu člověku. Jmenuje se Milan Pförtner a žije v Zálezlicích, což je obec ležící deset kilometrů od Neratovic. Pan Pförtner byl všeuměl, který žil aktivním životem. Ve volných chvílích se věnoval volnočasové zábavě pro děti. Stál u zrodu sdružení Rotunda, s dětmi vyjížděli do přírody, účastnili se lesních brigád, pořádali prázdninové i další akce. Dostal přezdívku Bacil, protože prý každého nakazí dobrou náladou. Pak ovšem přišly povodně roku 2002 a velká voda mu navždy změnila život. Spadl dům jeho rodičů i další stavení, ve kterém bydlel on. Náročné podmínky, stres a fyzické vypětí byly pravděpodobně spouštěcím mechanismem roztroušené sklerózy, která se záhy u Milana Pförtnera projevila. Nedosti však na tom. S manželkou si pořídili dřevěnou obytnou buňku a postupně se s novou situací začali sžívat. V roce 2012 však přišly další záplavy. Sice menší, ale stačily na to, aby dřevěné obydlí zničily. Ač postižen progresivním postižením, obýval s rodinou dva měsíce provizorní přístřešek z boudy pro auto. Jeho snem se stal mobilní dům, který by snadno a rychle mohl instalovat na svém pozemku. Bariéry pomohly A v této chvíli přichází na scénu neratovická radnice a Konto BARIÉRY. O nelehké situaci Milana Pförtnera věděla Michaela Landová, se kterou dříve spolupracoval na pořádání aktivit pro děti z Neratovic a okolí. Paní Landová je členkou zastupitelstva města Neratovice a spolupracuje s již zmíněnou vedoucí odboru sociálních věcí a školství Marcelou Brodilovou. Společně s Jiřím Bohunem se obrátili na Konto BARIÉRY se žádostí o pomoc pro Milana Pförtnera. Byla schválena ve výši Kč, což představovalo čtvrtinu nákladů na pořízení vyhovujícího mobilního domu. Ten dnes vévodí pozemku, který dosud nese stopy nelehkých časů velké vody. Za provizorním plotem z dřevěných fošen se ozývá bečení a mečení. Mám tři ovce a kozu, vysvětluje Milan Pförtner. Alespoň se kvůli nim musím hýbat, říká muž, který už kvůli špatné chůzi musí používat chodítko. Dvůr jeho pozemku přitom rozhodně nepokrývá vzorně upravený anglický trávníček. Optimismus však neztratil. O všech nelehkých chvílích mluví otevřeně a vyrovnaně, občas i zažertuje. Většina z nás by s ním asi neměnila. Ani zdravotní stav, ani bydlení. Přesto vypadá spokojeně a za pomoc, které se jemu a rodině dostalo, je vděčný. A jeho spokojenost může být odměnou těm, kteří mu pomohli. Tak jako on, dokud mohl, nezištně pomáhal druhým. 15
16 Téma: Sociální bydlení Nejohroženější skupinou postiženou bezdomovectvím jsou ženy. Svou situaci se snaží dlouho maskovat, přespávají u známých. Pomáhá jim pražská organizace Jako doma. Text: Michaela Bučková Foto: Jan Šilpoch Ať se cítí Jako Daniele je 55 let a už pět roků žije na ulici nebo v azylových domech. Původním povoláním šička ze severu Čech přišla nejdříve o práci. Pak zažila domácí násilí, které skončilo rozpadem manželství. Muž ji ve finále donutil odejít z bytu, a tak se ocitla na ulici v Praze. Sáhla si na dno zažila pohrdání veřejnosti, šikanu ze strany policie, odmítání na úřadech Teprve po dvou letech zjistila, že existují azylové domy. Ty však lidé v nouzi dostanou pouze na rok, pak se většinou stěhují do jiného, na ubytovnu nebo zase zpět na ulici. Se třemi tisíci korun pomoci v hmotné nouzi žije Daniela v začarovaném kruhu, ze kterého není podle jejího názoru cesty ven. Některé azylové domy je nutné od 8 do 14 hodin opustit proto, aby si jejich obyvatelé hledali práci. V takovém případě Daniela volný čas většinou nějak zabíjela. Na hledání práce nemá energii. Netrpí ale závislostmi ani fyzickou nemocí, pracovat by mohla. Nemá ale k rozvoji a růstu bezpečné a stabilní prostředí, tvrdí Radka Hetmánková z nevládní organizace Jako doma. Organizace se snaží upozornit na to, že na ulici žijí nejenom muži, ale také ženy. Riziková skupina, na kterou si podle slov jedné z nich každý dělá nároky A téměř každá žena zažila nějakou formu násilí fyzického, sexuálního či verbálního. Těmto ženám se rozpadly rodinné a partnerské vztahy, přišly o práci nebo jim dal majitel domu podepsat výpověď, které nerozuměly. Jako oběti domácího násilí si řekly dost a zabouchly za sebou dveře Dostaly se pak do dluhové spirály třeba i proto, že se zaměstnavatel zpožďoval s výplatou Z práce jsem šla rovnou do tramvaje, spící vsedě jsem projezdila noc a ráno šla zase do práce. Dvanáctky jsem měla nejraději, v práci bylo teplo. Takhle nějak znějí jejich příběhy, které mají jedno společné: ženy si vydělávají méně peněz, mají menší důchody, a chudoba je proto postihuje častěji než muže a z úst jinde aktivních padesátnic zaznívá jediné přání: Chci jen někde dožít. Azylové domy Pro ženy bez domova je typické, že se vzniklou situaci snaží do poslední chvíle maskovat: zůstávají v nevyhovujícím svazku, například s agresivním alkoholikem, přespávají na gauči u příbuzných či kamarádů, hledají si účelové krátkodobé známosti jen aby někde přečkaly noc. Do poslední chvíle se snaží oddálit konec na ulici. A jako čert kříže se bojí vyslovit nahlas slovo bezdomovkyně. Z práce jsem šla rovnou do tramvaje, spící vsedě jsem projezdila noc a ráno šla zase do práce. Dvanáctky jsem měla nejraději, v práci bylo teplo, popisuje 45letá Pavla. Nikdo neví, kolik takových žen v Česku je. Potkat je můžete na nádražích, schovávají se na zahrádkách, v teplovodních kanálech, pod mosty a v neobydlených domech. A nejsou to jen šičky, jsou mezi nimi i středoškolačky a vysokoškolačky. Jste na to úplně sama, občan druhé kategorie, nikdo vám nepomůže, shrnuje své zkušenosti 55letá Dana ve studii, kterou dala dohromady organizace Jako doma. Ani získání místa v azylovém domě není žádná výhra. Je to jen na rok, soukromí tam je minimální, ubytování za moc nestojí, návštěvy i konzumace byť skleničky vína jsou zakázané. Je třeba dodržovat spoustu pravidel a příkazů. Třeba se tam v osm hodin ráno koná pravidelný nástup. Člověk musí mít v pořádku doklady a pobírat dávky, což je pro spoustu lidí, kteří jsou na ulici, hrozně těžké. Řeší jen základní životní potřeby (jídlo, teplo) a na nic jiného jim nezbývá čas, dodává Radka Hetmánková. Nemůžeš se natáhnout, jsi unavená, pořád si hlídáš věci. Máš strach, aby tě někdo ne okradl, nezbil. Zima není tak hrozná, nejhorší je ta únava, dodává 55letá Dana. Jak to zlepšit... Organizace Jako doma upozorňuje na to, že v Česku chybějí genderově specifická zařízení nebo alespoň vytvoření chráněných zón pro ženy v těch existujících. Nedostatečné jsou i prostory, kde by se ženy bez domova mohly scházet. Třeba aby provozovaly volnočasové aktivity. Pomohlo by také, kdyby se pobyt v azylových zařízeních protáhl na dva roky, aby se ženy mohly zotavit a načerpat síly, aby zde fungovaly terapeutické služby. A po skončení pobytu v tomto domě jim někdo pomohl najít další bydlení. Jsme členy Platformy pro sociální bydlení, která se zabývá bezdomovectvím, a snažíme se lobbovat za změnu zákonů, dodává Radka Hetmánková. Jako vzor vidí propracovaný systém so ciálního bydlení, který původně vznikl v USA, ale využívají ho zejména ve skandinávských zemích. Tady uplatňují systém housing first člověk, který ztratí bydlení, nejdříve dostane kvalitní a dostupné sociální bydlení, aniž by musel nějak jinak stabilizovat svou situaci. Tak se zbaví bezdomovectví a může se soustředit na ostatní věci. Kuchařky bez domova Organizace Jako doma spolupracuje s přibližně třiceti ženami bez domova, zapojuje je do nejrůznějších projektů. Stěžejní jsou Kuchařky bez domova, které vaří a své jídlo nabízejí za dobrovolný poplatek na pražských farmářských trzích na náměstí Jiřího z Poděbrad a v Karlíně. Usilujeme o otevření kamenné jídelny, která bude v provozu sedm dní v týdnu, a kuchařky zde najdou pracovní uplatnění. Startovat 16
17 časopis pro ty, kteří se nevzdávají Ženy si vydělávají méně peněz, mají menší důchody, a chudoba je proto postihuje častěji než muže. SLOUPEK Daniely Filipiové doma chceme na podzim, říká Radka Hetmánková a dodává, že odezva veřejnosti je velmi příznivá. Kuchařky vaří většinou vegetariánská jídla, která se prodávají za dobrovolný příspěvek, lidé se vracejí, roste Radka Hetmánková má v organizaci Jako doma na starosti projekt Kuchařky bez domova. Pomoci ženám v nouzi můžete tak, že si koupíte jejich polévku. počet těch, kteří je podporují finančně. Po otevření kamenné kuchyně v ní ženy bez domova najdou plnohodnotné pracovní uplatnění. Ukazuje se, že tohle může fungovat: ženy, které ztratily naději, se chtějí zapojovat, přivádějí i své kamarádky. Dvě z nich si například společně pronajaly pokoj na ubytovně a odešly z azylového domu, pomalu se stavějí na vlastní nohy. Jako doma zároveň nabízí další aktivity (jako třeba projekty Spolčení nebo Ženy sobě), které chtějí ženám vrátit motivaci, vzbudit zájem o jejich situaci a její řešení. Ať už se jedná o péči o sebe, psychohygienu, relaxační techniky, výlety, kurzy sebeobrany a podobné aktivity Samy ženy bez domova, které prošly školením, radí, jak řešit krizové situace s bydlením, kde sehnat nárazové brigády, jak si vyběhat doklady, co dělat, když jde do tuhého. Funguje to na principu vzájemné podpory Cokoli zaměstnává jejich mysl, je dobré, ale nejlepší volnočasovou aktivitou se ukázala pomoc ostatním, dodává Radka Hetmánková. Čeká nás hodně práce Bezbariérovost. Pro lidi s handicapem jde o pojem, který je alfou a omegou jejich svobodného, volného života. Je smutné, že stále ještě, po tolika letech, kdy platí vyhláška stavebního zákona, která jasně stanoví podmínky, jaké mají rekonstruovaný objekt nebo novostavba splňovat, je realita taková, jaká je. Nejhorší je situace u rekonstruovaných objektů, a to ze dvou důvodů. Buď investor, respektive projektant, napíše do žádosti o stavební povolení, že se jedná o rekonstrukci výkladců (nikoliv vstupu), nebo zažádá o výjimku, což vyhláška sice umožňuje, ale již nestanoví, kdo ji může povolit. Myslím, že by měl v tomto případě existovat soudní znalec, který profesionálně posoudí, zda budovu opravdu nelze nebo naopak lze přestavět na bezbariérovou. Nevím, jak je to v jiných městech, ale v Praze jsem zaregistrovala jeden nešvar. Objekt provozovny, který přístupný byl, se po rekonstrukci stal nepřístupným. A bohužel se nejedná o ojedinělé případy. S bezbariérovostí úzce souvisejí i vyhrazená parkovací místa. Když nemáte kde zastavit, máte vážný problém. Zejména v zimě při sněhu nebo za deště. Nebudu zde opakovat již mnohokráte řečené o zneužívání znaků a o způsobu jejich přidělování, který je přinejmenším pochybný (v zemích EU jsme opravdu výjimka). Chci mluvit o tom, že jsem si již na mnoha místech všimla, že vyhrazená místa sice existují, například na Staroměstském náměstí v Praze nebo před motolskou nemocnicí, ale jejich bezbariérovost je jen v tom, že mají svislé i vodorovné značení, ale místa mají zcela standardní rozměr, tedy šířku dva a půl metru. Takže pro člověka s postižením pohybového aparátu jsou naprosto nepoužitelná. A nakonec se dostávám k bydlení. Vyhláška říká, že bytový dům s více než třemi byty má být přístupný. Ale proč se již nemluví o tom, že by tam v tom případně měl být alespoň jeden bezbariérový byt? Není to nijak nákladné ani náročné řešení. Stačí sloučit koupelnu a toaletu. Na poli bezbariérovosti je před námi ještě hodně práce... Autorka je senátorka. 17
18 Příběh Konta BARIÉRY Zkušenosti začal Martin sbírat hned po škole. Po úrazu se dokázal vrátit k práci i do svého bytu. Dnes pomáhá lidem s podobným postižením. Kvadruplegik s podnikavou duší Martin žije s pomocí asistentů samostatně ve starém bytovém domě v samém srdci Prahy. Do bytu mu pomáhá výtah i osobní asistent. Text: Štěpán Beneš Foto: Jan Šilpoch Mít křídla ještě neznamená létat, říká s oblibou Martin Olišar (37), a způsob života, který se za tímhle mottem skrývá, je u něj patrný už od jeho prvních slov. Působí jako člověk, který výzvy překonává s pečlivostí a tréninkem překážkového běžce. Když vypráví o svém životě, nadšeně mluví o projektech do budoucna a je patrné, že energie mu nikdy nescházela a neschází dodnes. Křídla by ale minimálně v jednom dni svého života býval upotřebil. Z Vysočiny do Prahy Martin se narodil v městečku, které už dnes neexistuje. Jmenovalo se Zahrádka a zmizelo pod hladinou vodní nádrže, která dodnes zásobuje hlavní město pitnou vodou. Údolí řeky Želivky začali vodohospodáři plynulým zatápěním proměňovat v přehradu, když mu bylo půl roku. S rodiči a sestrou se přestěhovali do blízké Ledče nad Sázavou, kde oba rodiče získali práci a Martin zde vychodil základní školu. Ve studiu pokračoval v Poděbradech; tam navštěvoval střední hotelovou a jazykovou školu. Po maturitě neváhal ani chvilku a pustil se do sbírání zkušeností z velkého světa. Odjel do Prahy a začal pracovat v restauraci jako barman. Psala se však polovina devadesátých let, v Česku divoce bujelo svobodné podnikání a Martin se brzy začal zajímat o prostředí obchodu. Získal manažerskou pozici v oblasti cestovního ruchu a mnoho let působil ve společnosti, která prodávala letenky. Sám v té době také hodně cestoval. Na přelomu tisíciletí si Martin, vybavený množstvím zkušeností, založil vlastní agenturu a ostatním firmám pomáhal organizovat vánoční večírky, oslavy a teambuildingy. O klienty se staral s pečlivostí dobrého obchodníka a firmě se dařilo. Jednoho odpoledne na Letenské pláni spadl Martin nešťastnou náhodou ze stromu, kam lezl vysvobodit zachyceného draka. Pád odnesla krční páteř a v motolské nemocnici si Martin vyslechl diagnózu kvadruplegie, tedy ochrnutí nohou a částečně i trupu a rukou. Akce výtah K detailům toho odpoledne i měsíců, které následovaly, se Martin vrací spíše nerad. Život se mu samozřejmě otočil dokola. Po nemocnici následovala rehabilitace a přemýšlení, co bude dál. Musel se vzdát aktivní účasti na svém podnikání, úraz zafungoval i jako síto na přátele. Dnes se Martin pohybuje na mechanickém i elektrickém vozíku a chtě nechtě musel do svého života zakompono- 18
19 časopis pro ty, kteří se nevzdávají Práce ve firmě, kterou založil, pro něj kvůli náročnosti nadále nepřipadala v úvahu, a každodenní péče i snaha o samostatný život si kvůli postižení žádaly nemalé prostředky. Mít křídla ještě neznamená létat. Tak nahlíží Martin na svůj život. vat i neustálou pomoc asistentů. Už když ležel v nemocnici, spřádal plány na návrat k normálnímu životu. Velmi toužil vrátit se do svého bytu na Starém Městě, ve kterém prožil velkou část života a kde byl zvyklý. První překážka byla na světě: k bytu ve druhém patře vedlo množství schodů, které bylo nutné obejít venkovním výtahem. Martin měl ale štěstí už v majitelích domu. Ti pro plánovanou stavbu uvolnili pozemek na dvoře a krytá plošina po drobných peripetiích skutečně vyrostla. Se stavbou pomohlo i Konto BARIÉRY. Pomoc se mi nabídla ještě dříve, než jsem ji začal sám hledat, usmívá se Martin a naráží na to, že jej Konto BARIÉRY samo oslovilo v rámci projektu Nový start (projekt pomáhající lidem, kterým náhlý úraz otočil život naruby). Z bytu byly odstraněny všechny prahy, aby se v něm dalo bez zbytečného hopsání pohybovat na vozíku, přestavět se musela koupelna i část vnitřních prostor. Přes všechny překážky i výhrady sousedky, které výtah narušil výhled do dvora, se Martin mohl do svého původního bydliště vrátit. Život pod kontrolou Hned, jak se nastěhoval zpět domů, přišla na řadu otázka finanční nezávislosti. Martin byl vždy zvyklý postarat se o sebe sám, s postižením se ale takový úkol zdál zprvu obtížný. Práce ve firmě, kterou založil, pro něj kvůli náročnosti nadále nepřipadala v úvahu, a každodenní péče i snaha o samostatný život si kvůli postižení žádaly nemalé prostředky. Příležitost pracovat z domova pomocí počítače dostal Martin od svého bývalého zaměstnavatele, mezinárodní cestovní společnosti HRG. Přivýdělkem doplnil svůj invalidní důchod, do začátků přispěla i pomoc od hodného člověka, který jej několik let podporoval. Díky tomu se vedle zaměstnání mohl Martin pustit i do studia. Zajímaly jej humanitní vědy a do řad svých studentů ho přijala Karlova univerzita. Podobně aktivní život by byl náročný i pro leckterého zdravého člověka, Martin jej však statečně zvládal po několik let. Finanční náročnost pojící se s jeho postižením jej však nakonec donutila studia přece jen ukončit a poté, co přišel o sponzora, věnovat svůj čas pouze zaměstnání. Nelituji toho. Škola mě velmi bavila a mám v hlavě znalosti za několik let, a ty se rozhodně neztratí. Jsem naopak pyšný, že jsem to rozhodnutí udělal, jsem dnes díky tomu zčásti finančně nezávislý a běžné potřeby včetně pravidelné asistence si dokážu hradit sám, říká pyšně Martin. Ten pocit je podle něj nesmírně důležitý. Chci ale ještě jednou poděkovat všem, kteří mě tehdy podpořili, protože bez nich bych se neosamostatnil, dodává. Pomoc ostatním Přesto, že se pere s poměrně těžkým postižením, zůstává aktivní. Málokdy je zavřený doma. Se stejnou vervou, jako když před lety zakládal svoji firmu, založil Martin krátce po úrazu s přáteli projekt Kvadru. Organizace, jejímž cílem je pomoc a podpora lidem se stejným postižením, má dnes statut občansky prospěšné společnosti. Do začátku dokonce dokázal několik kvadruplegiků, jejichž pozice na běžném trhu práce patří spíše mezi ty horší, zaměstnat. Se změnou podmínek státní podpory před dvěma lety si ale nemohl dovolit zaměstnance udržet. I přesto se Martinovu projektu dodnes daří. Základem je poradna, která lidem po úrazu radí, na koho se obrátit, jak se co nejlépe postavit ke vzniklým překážkám či která pomůcka by mohla být nejvhodnější. Některé kompenzační pomůcky dokonce spolek Kvadru bezplatně zapůjčuje. Díky sociálním sítím dochází k efektivní výměně informací v rámci komunity vozíčkářů a v ové schránce se kupí dotazy nejen z celé republiky, ale dokonce i ze zahraničí. Žádost o radu přišla třeba z Ruska nebo Japonska. To byla vážně legrace, japonský kvadruplegik neuměl anglicky, text jsem si musel dát do překladače, ze kterého jsem ho jakžtakž pochopil. A tak jsem odepsal, a zase to nechal přeložit překladač. Naštěstí to pochopil i ten Japonec, směje se Martin. Kdo si prohlédne webové stránky neziskové organizace Kvadru, narazí na heslo: Už když ležel v nemocnici, spřádal plány na návrat k normálnímu životu. Kvadruplegie není postižení, kvadruplegie je životní styl. I z toho je patrné, s jakým zápalem v této neziskovce k projektu přistupují. A také se již našlo několik finančních partnerů, mezi nimiž nechybí ani Konto BARIÉRY. Díky podpoře Bariér můžeme zdarma zapůjčovat speciálně upravený handbike pro kvadruplegiky; to je fantastická pomoc, za kterou jsem moc vděčný, líčí Martin. Do organizace investuje i část svých peněz, stojí to ale podle něj za to. A vize, jak vozíčkářům dál pomáhat, mu rozhodně neschází. Snil třeba o bezbariérové lodi, která by vozíčkáře dokázala bez překážek vozit na palubě po krásách historického centra Prahy, které jsou vidět jen a jen z Vltavy. Přemýšlí také o speciální rádiové stanici pro vozíčkáře i jinak zdravotně postižené. Detaily vám ale zatím neprozradím usmívá se šibalsky Martin. Podnikatelského ducha v sobě nezapře. 19
20 Umělci Konta BARIÉRY Samouk, který se učil od nejlepších. Proslavily jej reklamy i drobné grafiky. Obraz od něj má i Usain Bolt. Tomáš Bím: Ať si každý dělá, co Text: Štěpán Beneš Foto: Jan Šilpoch Kunsthistorik František Dvořák o vás říká: Sžít se s obrazy Tomáše Bíma znamená pocítit v sobě radost z objevu reality, kolem níž jsme dosud chodili netečně, ale se součinností s malířem si najednou řekneme, jaké má půvaby a jak se v prostoru obrazů Tomáš Bíma cítíme dobře a krásně. Jak se vidíte vy sám? Kdybych sám měl o sobě něco říci, tak jen jsem malíř, grafik, ilustrátor. Dál už nic. Jak jste se dostal k umění? Můj otec byl velkým sběratelem umění, navíc pracoval v ateliéru Jiřího Trnky, kam jsem taky docházel. Vyučil jsem se knihtiskařem a díky tomu, že jsem navštěvoval vinárny, jako byly Reduta či Viola, jsem se dostal k práci pro Státní divadelní studio. Poznal jsem Hanuše Bunzla a Miloše Hercíka, právě ti mi zadali první plakáty, prospekty pro bigbítové kapely či obaly na gramofonové desky. Postupně jsem se dostával k užité grafice, ale stále jsem se musel živit psaním reklam, tvorbou interiérů a výstavních prostor. Pořád jsem si tak nějak kreslil sám pro sebe, ale jednoho dne jsem si info Kdo je Tomáš Bím Populární grafik, malíř a ilustrátor se zaměřením na magický realismus a americké precizionisty. Narodil se v r v Praze. Absolvent učiliště Středočeských tiskáren v Praze, od roku 1999 člen SČUG Hollar. Věnoval se ilustraci knih a časopisů, vytvářel plakáty a drobné grafiky. Účastník stovek výstav doma i v zahraničí, se zastoupením ve sbírkách po celém světě. Držitel řady ocenění. Své obrazy věnoval i slavným sportovcům, například Usainu Boltovi, Ivanu Lendlovi nebo Martině Navrátilové. Žije a pracuje v Letech u Prahy nebo v prostorném ateliéru v Hostivaři. řekl, že pokud se chci věnovat malbě, budu muset užité grafiky zanechat. Ale jak jste se uživil? To byl vždycky problém a nebyl jsem to jen já, kdo se takhle trápil. V roce 1968 jsem mu- sel opustit tiskárnu plakátů, byl jsem na volné noze a následně mě zaměstnali v tiskárně Supraphonu. To byla alespoň nějaká jistota, ale po roce jsem zase musel odejít a byl jsem opět na volné noze. To už to bylo horší, byla normalizace, a já potřeboval razítko do občanky, že mám svobodné povolání, jinak jsem byl příživník. A už jsem měl rodinu. Hodně mi pomohlo setkání s hudebníkem Danielem Sodomou, ten byl na tom tenkrát podobně. Přihlásili jsme se na výstavu, kde Sportpropag najímal na smlouvu o dílo lidi na psaní všelijakých transparentů. Tuším, že se ta výstava jmenovala Autoprogres. Vystavili nám hned smlouvu, měli jsme znovu razítko v občance, což bylo pro nás tehdy hodně důležité. A když už jsem začal docela slušně žít, byl jsem v klidu, začal jsem dělat volné umění. A zase jsem začínal od nuly. Kde mohli lidé tenkrát vidět vaši práci? Začali jsme dělat pro spousty firem, běžné reklamy pro plzeňské pivo, Budvar, Sazku, Sportku, Motokov, výstavy Země živitelka, Flora Olomouc. Také plakáty pro bigbítové kapely, obaly na gramofonové desky nebo různé prospekty, například pro Tradicional Jazz, Studio Pavla Smetáčka, dělal jsem Jižák, Lesík Hajdovský, Šlapací kolo, pro Petra Spále- 20
Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že:
Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že: 98 % žen bez domova touží po stabilní dlouhodobé práci
VíceBURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI , Pardubice
BURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI 22. 3. 2012, Organizace - název Kontaktní osoba e-mail, telefon Oblastní charita (OCHPA) Mgr. Marie Hubálková, 777 736 015, hubalkova@charitapardubice.cz Krátké
VíceVýroční zpráva. Občanské sdružení PROHANDICAP. Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte.
Výroční zpráva 2014 Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte. Dalajláma Občanské sdružení PROHANDICAP Telefon: 474 653 502 U Dubu 1562 431 11 Jirkov
VíceMŮJ HLAS MOJE PRÁCE. PhDr. Daniela RÁZKOVÁ. K Dolům 73/65, Praha 4 (Polovina nebe, o.p.s.), polovina.nebe@email.cz
MŮJ HLAS MOJE PRÁCE PhDr. Daniela RÁZKOVÁ K Dolům 73/65, Praha 4 (Polovina nebe, o.p.s.), polovina.nebe@email.cz Anotace: Obecně prospěšná společnost Polovina nebe vyškolila již několik desítek těžce tělesně
VíceObce - základní subjekty veřejné správy
Obce - základní subjekty veřejné správy Základní úloha subjektů veřejné správy: zajišťování veřejných statků, které souvisejí - s kvalitou života - se soudržností společnosti - s tvorbou lidského kapitálu
VíceČeská Kamenice a sociální marginalizace. Vypracovala: Martina Vajdová, DiS. červen 2018
Česká Kamenice a sociální marginalizace Vypracovala: Martina Vajdová, DiS. červen 2018 Sledování jevu sociální marginalizace lidí v České Kamenici Sociální marginalizace vyloučení nebo omezení jednotlivců
VícePrávo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost
Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních
VíceBURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI Ústí nad Orlicí druhá polovina října 2013 Litomyšl
+420 461 031 821 BURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI 16. 10. 2013 Ústí nad Orlicí druhá polovina října 2013 Litomyšl Organizace - název Kontaktní osoba e-mail, telefon Krátké představení organizace
VíceSOCIÁLNÍ FÓRUM ÚSTECKÉHO KRAJE
SOCIÁLNÍ FÓRUM ÚSTECKÉHO KRAJE Bydlení a soužití obyvatel v kontextu sociálního vyloučení Mgr. Martin Klika, MBA, DBA náměstek hejtmana Ústeckého kraje Kompetence: sociální věci a bezpečnost Trochu statistiky
VíceDodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.
Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
VíceInkubátor sociálních inovací v knihovnách
Inkubátor sociálních inovací v knihovnách 2018-2019 Navrhněte spolu s lidmi využívanou službu, která zlepší jejich životy. CHTĚLI BYCHOM (z výzkumu 2017) využívat potenciálu seniorů a mladých podílet se
VíceZákladní škola Poběžovice
Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez
VíceTENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE
TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE DOTAZNÍK AKCEPTOVÁN. Dotazník pro obce Střednědobý plán
VíceVyhodnocení výzkumu KP 2014. Rodina, zaměstnanost, volný čas, bydlení
Stránka 1 z 8 Odpovídalo 255 zástupců rodin. Vyhodnocení výzkumu KP 2014 Rodina, zaměstnanost, volný čas, bydlení Výzkum byl vyhodnocen celkově a dále podle počtu dětí v rodinách. Ve výzkumném souboru
VíceProč děláme práci, která nás nebaví?
Proč děláme práci, která nás nebaví? Podle průzkumů se věnuje až 70% lidí zaměstnání, které je nenaplňuje a někdy i doslova sere. V poslední době nad touto otázkou hodně přemýšlím. Sám jsem vlastně dlouho
VíceSpráva v oblasti sociálních služeb SOCIÁLNÍ SPRÁVA ZS 2016
Správa v oblasti sociálních služeb SOCIÁLNÍ SPRÁVA ZS 2016 Co jsou sociální služby? Sociální služby jsou jedním z nástrojů, systémů pomoci lidem, kteří se ocitli ve složité sociální situaci z důvodu: dlouhodobého
VíceVyhodnocení dotazníkového šetření
Vyhodnocení dotazníkového šetření Celkem bylo odevzdáno úplně či částečně vyplněných dotazníků Pohlaví Muž % Žena % Věkové složení účastníků nejmladší účastník 8 let nejstarší účastník 8 let % % % 8% 8
VíceKomunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013
Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon
VíceDotazníkové šetření potřeb veřejnosti a uživatelů sociálních služeb ve městě Příboře 2017
Dotazníkové šetření potřeb veřejnosti a uživatelů sociálních služeb ve městě Příboře 2017 Zpracoval Institut Komunitního rozvoje, z.s. Obsah Úvod... 2 1. Základní informace... 2 2. Výsledky dotazníkového
VícePříloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015
Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských
VíceANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. území ORP Strakonice
ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB území ORP Strakonice 1 POSKYTOVATELÉ SOC. S LUŽEB A POSKYTOVANÉ SLUŽBY 1.1 Přehled poskytovatelů sociálních služeb na území ORP Strakonice Centrum pro zdravotně
VíceDotazníkové šetření B- souhrnný výsledek za ORP
Dotazníkové šetření B- souhrnný výsledek za ORP Název ORP Počet odpovědí Chomutov 15 Podpora meziobecní spolupráce, reg. číslo: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001 1. V čem spatřujete největší výhody spolupráce mezi
VíceKomunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela
Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale
VíceMAGISTRÁT MĚSTA BRNA PROJEKT PRO DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÉ
MAGISTRÁT MĚSTA BRNA PROJEKT PRO DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÉ PODPORA ZAMĚSTNANOSTI ZNEVÝHODNĚNÝCH OSOB NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA CZ.03.2.60/0.0/0.0/16-052/0007786. Tímto projektem město poprvé v historii řeší aktivní
VíceTransformační plán Zámku Nová Horka, p. o. na léta
Transformační plán Zámku Nová Horka, p. o. na léta 2016-2020 Poskytovatel název poskytovatele Zámek Nová Horka, příspěvková organizace statutární zástupce Mgr. Lukáš Spurný právní forma Příspěvková organizace
VíceIII. pilíř - Sociální pomoc V rámci systému sociální pomoci stát řeší obtížné sociální situace: stavu hmotné nouze, stavu sociální nouze, ochrany práv
7. přednáška III. pilíř sociální zabezpečení (ČR) Sociální pomoc III. pilíř - Sociální pomoc V rámci systému sociální pomoci stát řeší obtížné sociální situace: stavu hmotné nouze, stavu sociální nouze,
VíceÚvodní slovo. Informace o organizaci
Výroční zpráva 2013 Vážení přátelé, Úvodní slovo dostává se Vám do rukou první výroční zpráva obecně prospěšné společnosti Elim Vsetín, o.p.s. Společnost byla založena v roce 2013 s cílem převzetí aktivit,
VíceObčanská poradna Pardubice o.s.
Občanská poradna Pardubice o.s. Obsah: 1. P O S L Á N Í O R G A N I Z A C E... 3 2. O B Č A N S K Á P O R A D N A V R O C E 2 0 0... 3 3. S T A T I S T I K A 2 0 0... 4 4. S T A T I S T I C K É V Ý S T
VíceBURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI Ústí nad Orlicí druhá polovina října 2013 Litomyšl
+420 461 031 821 BURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI 16. 10. 2013 Ústí nad Orlicí druhá polovina října 2013 Litomyšl Organizace - název Kontaktní osoba e-mail, telefon Krátké představení organizace
VíceStrategická část. stručná verze. k připomínkování
Strategická část stručná verze k připomínkování Vznik strategie, návaznost na ostatní dokumenty Strategická část Komunitního plánování sociálních služeb na území místní akční skupiny Chance in Nature Local
VíceZákladní informace o službě
Vyhodnocení dotazníku pro analýzu a hodnocení potřebnosti sociálních služeb v místních podmínkách v rámci projektu S akcentem na budoucnost (2006 2008), realizovaného Centrem pro zdravotně postižené Libereckého
VíceBRNO První tři roky na cestě k systému sociálního bydlení. Martin Freund, Statutární město Brno
BRNO 2016 2018 První tři roky na cestě k systému sociálního bydlení Martin Freund, Statutární město Brno Struktura prezentace Stručná analýza Změna přístupu k sociálnímu bydlení v Brně Priority v oblasti
VíceJihočeské centrum rovných příležitostí z. ú.
Název: Jihočeské centrum rovných příležitostí z. ú. Sídlo: SNP 559, 383 01 Prachatice IČ: 03482952 Webové stránky: www.jczps.cz E-mail: reditelka@jczps.cz Bankovní spojení: 2300722637/2010 Fio banka Datum
VícePodpořte nás v komunálních volbách 10. a 11. října 2014
VOLTE ČÍSLO 6 Podpořte nás v komunálních volbách 10. a 11. října 2014 Záleží nám na spokojených občanech MČ Praha 10, a proto budeme usilovat o rozvoj naší desáté městské části. Proč nás volit? Představujeme
VíceBURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI , Pardubice
+420 461 031 821 BURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI 22. 3. 2012, Organizace - název Kontaktní osoba e-mail, telefon Krátké představení organizace - historie, zaměření, počet zaměstnanců/dobrovolníků
VíceI bohatí lidé bydlí v panelácích
TISKOVÁ ZPRÁVA 7. března 04 I bohatí lidé bydlí v panelácích Naše představa o tom, jak se v České republice bydlí, se hodně odvíjí od toho, kde vyrůstáme. Jsme-li z měst, pak asi většina předpokládá, že
VíceBURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI
+420 461 031 821 BURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI Organizace - název Kontaktní osoba e-mail, telefon Krátké představení organizace - historie, zaměření, počet zaměstnanců/dobrovolníků Občanské sdružení
VíceArmáda spásy v České republice, z. s. Prevence bezdomovectví sociální bydlení
Armáda spásy v České republice, z. s. Prevence bezdomovectví sociální bydlení Co znamená Armáda spásy v ČR? Co znamená Armáda spásy v ČR? Komunitní centra poskytují jak registrované služby, tak volnočasové
VíceNáš příběh. Od APLA Praha k NAUTISU.
Náš příběh Od APLA Praha k NAUTISU. Naše organizace vznikla v roce 2003 na základě dlouhodobé spolupráce odborníků (psychologů, psychiatrů, terapeutů a pedagogů) s rodinami dětí s poruchou autistického
Vícewww.modrapyramida.cz Bezplatná infolinka Modré pyramidy 800 101 554 Veškeré detaily o produktech s vámi rád projedná náš finanční poradce.
www.modrapyramida.cz Bezplatná infolinka Modré pyramidy 800 101 554 Veškeré detaily o produktech s vámi rád projedná náš finanční poradce. POTŘEBUJI BYDLET Nabízíme vám produkty stabilních a silných partnerů:
VícePRO TEBE. mladé plody rostou na starých stromech. Budoucnost dětí pomáhají vytvářet jejich rodiče.
mladé plody rostou na starých stromech Budoucnost dětí pomáhají vytvářet jejich rodiče. Ale kdo tvoří budoucnost těch osamělých, které rodiče nemají? Nebo těch, které rodiče opustili, ať z vlastní vůle
VíceDotazník pro uživatele občanského sdružení FOKUS-Písek o.s., Pobočka STRAKONICE
Vyhodnocení dotazníku Dotazník pro uživatele občanského sdružení FOKUS-Písek o.s., Pobočka STRAKONICE Projekt: Komunitní plán sociálních služeb ORP Strakonice Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/45.00079
VíceDotazník pro starosty obcí v ORP Pelhřimov
Dotazník pro starosty obcí v ORP Pelhřimov Plánování sociálních služeb v ORP Pelhřimov Vážená paní starostko, vážený pane starosto, dovolujeme si požádat Vás o spolupráci při dotazníkovém šetření, jehož
VíceSoučasná situace sociálního bydlení v Česku
Současná situace sociálního bydlení v Česku 06/2014 Roman Matoušek Struktura prezentace 1. Co je sociální bydlení? 2. Bytové politiky v Česku po roce 1989 a sociální bydlení: vývoj a současný stav 3. Připravované
VíceVYHODNOCENÍ REALÍZACE CÍ LŮ A OPATR ENÍ
VYHODNOCENÍ REALÍZACE CÍ LŮ A OPATR ENÍ AKČNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA BLANSKO PRO ROK 2012 Cílová skupina: Senioři Cíl 1 Podpora stávajících služeb Opatření 1.1 Odborné sociální poradenství - Naplněno.
VíceDotazník pro uživatele sociálních služeb: Děti a mládež
Dotazník pro uživatele sociálních služeb: Děti a mládež Dobrý den, ahoj, obracíme se na Tebe s krátkým dotazníkem, jehož cílem je zjistit, jak jsi spokojen se sociálními službami v Táboře. Výsledky budou
VíceZastupitelstvo Kraje Vysočina. Dodatek č. 1. ze dne
Zastupitelstvo Kraje Vysočina Dodatek č. 1 ze dne 2. 2. 2016 k Zásadám Zastupitelstva Kraje Vysočina č. 07/15 pro poskytování příspěvku na vyrovnávací platbu v roce 2016 Čl. 1 Změnové ustanovení 1) Článek
VíceNakladatelství. PASPARTA, o.p.s. fungování sociálního podniku, praxe v ČR. Martin Mařík
Nakladatelství PASPARTA, o.p.s. fungování sociálního podniku, praxe v ČR Martin Mařík Co je Nakladatelství PASPARTA? nakladatelství odborné literatury, poskytovatel služeb v oblasti grafiky založeno v
VíceZpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín
Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉ AKCE VE MĚSTĚ DĚČÍNĚ VYUŽITÍ A KVALITA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA DĚČÍNA (listopad 2004) Zpráva Vypracoval:
VíceZdravé město Hodonín systém sociální integrace občanů
Zdravé město Hodonín systém sociální integrace občanů - pomocí Komunitního plánování soc. služeb - ve spolupráci města s místními organizacemi Vize našeho města Město Hodonín je lázeňským místem a regionálním
VíceKoncepce rozvoje sociálních služeb v České Lípě se zaměřením na služby sociální prevence
Koncepce rozvoje sociálních služeb v České Lípě se zaměřením na služby sociální prevence Služby sociální prevence 53 Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto
VíceVÝZVA Č. 35. Podpora sociálních služeb, komunitního života a sociálního bydlení
VÝZVA Č. 35 Podpora sociálních služeb, komunitního života a sociálního bydlení Výzva č. 35 Podpora sociálních služeb, komunitního života a sociálního bydlení PRIORITNÍ OSA 3 PODPORA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ
VíceDotazník pro uživatele sociálních služeb v ORP Pelhřimov Duševní zdraví
Vážená paní, vážený pane, Dotazník pro uživatele sociálních služeb v ORP Pelhřimov Duševní zdraví Plánování sociálních služeb v ORP Pelhřimov dovolujeme si požádat Vás o spolupráci při dotazníkovém šetření,
Vícebýt a se v na ten že s on z který mít do o k
být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když
VíceSystém sociálních služeb v České republice
WORKSHOP ZAMĚŘENÝ NA SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Systém sociálních služeb Otrokovice 10. září 2009 Ing. Alena Havlíková vedoucí oddělení sociálních služeb sociální odbor MěÚ Otrokovice Co rozumíme pod pojmem
VíceMgr. Sri Kumar Vishwanathan ambasador roku 2010
Mgr. Sri Kumar Vishwanathan ambasador roku 2010 V zastoupení pracovnic o.s. Vzájemné soužití: Kateřina Bajgerová pracovnice Sociálně právní poradny Jolana Šmarhovyčová terénní asistentka v lokalitě Liščina
Více50+ v Evropě SHARE A Písemný dotazník POBÍRAJÍCÍ DŮCHOD
poř.č. domácnosti - - osob. č.-. Datum rozhovoru Tazatel č.: Křestní jméno respondenta: 50+ v Evropě SHARE A Písemný dotazník POBÍRAJÍCÍ DŮCHOD SHARE 2013 Jak má být dotazník vyplněn? Většinu otázek můžete
VíceAKČNÍ PLÁN 2018 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA DOKSY
AKČNÍ PLÁN 2018 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA DOKSY 2016 2020 1 Akční plán je prováděcím dokumentem Komunitního plánu sociálních služeb města 2016 2020 (dále KPSS). Je každoročně zpracováván pro
Více1. Programový rámec IROP
1. Programový rámec IROP Integrovaný regionální operační program (IROP) umožňuje přerozdělit finanční prostředky prostřednictvím 4 Opatření CLLD: Grafické znázornění struktury programového rámce IROP Programový
VíceBURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI , Pardubice
+420 461 031 821 BURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI 22. 3. 2012, Organizace - název Kontaktní osoba e-mail, telefon SKP-CENTRUM, o.p.s., Jungmannova 2550, Ing. Michael Skalický, Ph.D. ředitel společnosti,
VíceMost k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu
Most k naději Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje www.mostknadeji.eu Dotazník Data k této prezentaci byla sbírána ze tří nízkoprahových adiktologických
VíceBURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI Ústí nad Orlicí druhá polovina října 2013 Litomyšl
+420 461 031 821 BURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI 16. 10. 2013 Ústí nad Orlicí druhá polovina října 2013 Litomyšl Organizace - název Kontaktní osoba e-mail, telefon Krátké představení organizace
Více1. Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu
Feminizace chudoby Zvyšující se podíl a převaha chudoby mezi ženami ve srovnání s muži (ženy dle odhadů celosvětově tvoří 70 % všech osob žijících pod hranicí chudoby). Svobodné ženy, osamělé matky, staré
VíceInformace o žadateli Název neziskové organizace (použijte prosím název registrovaný v Rejstříku NNO):
Základní informace o grantu Tento grantový program podpoří cca 10 neziskových organizací, mezi něž bude rozděleno až 500 000 Kč. Každá organizace může žádat o grant až do výše 50 000 Kč. Grant je určen
VíceINTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM
Deinstitucionalizace sociálních služeb za účelem sociálního začleňování a zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce Deinstitucionalizací služeb se transformuje institucionální péče v péči komunitní. Řízeně
VíceBURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI Pardubice Chrudim
+420 461 031 821 BURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI 10. 6. 2015 17. 6. 2015 Chrudim Vyplňte, do jaké Burzy filantropie se hlásíte (okres / okres Chrudim) Organizace - název Kontaktní osoba e-mail,
VíceOpatření. 5 4 1 2. Občané ohroženi sociálním vyloučením a etnické
Zpráva o naplňování cílů a opatření komunitních plánů v lokalitách Olomouckého kraje za rok 2013 Název komunitního plánu 2. Komunitní plán sociálních služeb města Kojetína na období let 2012-2016 Časová
Vícead 3. Upřesnění cílových podskupin a rozhodnutí, zda se pracovní skupina rozdělí do menších skupin nebo zda budou všechna opatření řešena společně
ZÁPIS SETKÁNÍ Pracovní skupina Číslo zápisu: 03/2008 Datum: 11. prosince 2008 Místo setkání: MMB Zasedací místnost, Křenová 20 PROGRAM: 1. Uvítání, program, úkol z předchozího setkání (tabulka služeb)
VíceCZ.1.04/3.3.05/31.00229. Podporované zaměstnávání cílené
Název projektu: Podporované zaměstnávání metoda boje proti nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Zkrácený název projektu: Registrační číslo: CZ.1.04/3.3.05/31.00229 Období realizace: 1. 2. 2010
VíceSTANDARD č.5 Pečovatelská služba OASA Opava, o.p.s. Pečovatelská služba OASA Opava
Pečovatelská služba OASA Opava Provozovatel: Sídlo: Raduň, Poštovní 239, 74761, IČ 26839857, Spisová značka: O 181 vedená u rejstříkového soudu v Ostravě Číslo registrované sociální služby: 3941485 Standard
VíceZápis č. 5 z Komise bytové konané dne 19. června 2017
Zápis č. 5 z Komise bytové konané dne 19. června 2017 Přítomni: Iva Havlátová, Eduard Seidl, Michala Dvořáková, Milena Ševčíková, Lukáš Iwkovicz, Mgr. Michal Kudláček Nepřítomni: Mgr. Marie Permedlová,
VíceSociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení. Kateřina Jechová MČ Praha 2
Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení Kateřina Jechová MČ Praha 2 Praha 2 charakteristika obce Rozloha 418 ha Počet obyvatel cca 50 tis. 4 katastrální území Nové Město
VíceZVYŠOVÁNÍ KVALITY ODBORNÉHO SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ
ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ODBORNÉHO SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ Systém měřitelnosti a hodnocení kvality služeb Odborné sociální poradenství má několik různých způsobů a nástrojů, jimiž získává zpětnou vazbu o kvalitě
VíceObjednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy.
Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. OBSAH Předmluva... Poděkování... Fáze procesu... Přípravná fáze - Předkontaktní... Předkontaktní
VíceObsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?...
Obsah 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... 5 4. Nechejte si poradit od odborníka... 6 www.anekamickova.cz 1 Zdravím
VíceA. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?
ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,
VíceCHRÁNĚNÉ BYDLENÍ. Dle zákona č. 108/2006 Sb., 51 SLUŽBA CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ. Tloskov 1 Neveklov 257 56
SLUŽBA CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ Tloskov 1 Neveklov 257 56 CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ Dle zákona č. 108/2006 Sb., 51 IČO: 640841 Zřizovatel: MPSV ČR fax Telefonní spojení: Spojovatelka: 317 740 111 Ředitel: 317 740 101 www.tloskov.cz
VíceNávrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017
Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Pracovní skupina č. 1 Děti, mládež, rodina 1. Priorita: Slabá finanční gramotnost občanů Cíl:
VíceBURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI Ústí nad Orlicí druhá polovina října 2013 Litomyšl
+420 461 031 821 BURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI 16. 10. 2013 Ústí nad Orlicí druhá polovina října 2013 Litomyšl Organizace - název Kontaktní osoba e-mail, telefon Krátké představení organizace
VíceStátní fond rozvoje bydlení
Státní fond rozvoje bydlení SFRB dnes a zítra Podpora bydlení 2012 + 7. února 2012 PROGRAMY FONDU ÚVĚRY ZÁRUKY DOTACE z 2011 Úvěry na výstavbu nájemních bytů (NV 284/2011 Sb.,) Úvěry obcím na opravy a
Více1. Poradenské a podpůrné služby pro osoby v nepříznivé sociální situaci.
Přehled silných a slabých stránek zaměřených na oblast sociálních a návazných služeb v souvislosti s aktualizací Komunitního plánu sociálních a návazných služeb MČ Praha 10 na období 2017-2020 Popis silných
VíceAnalýza zdrojů systému sociálních služeb
KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO MĚSTO JINDŘICHŮV HRADEC Analýza zdrojů systému sociálních služeb Ing. Gabriela Hrušková Koordinátorka projektu komunitního plánování sociálních služeb v J. Hradci
VíceZákladní teze analýzy potřeb v území. v rámci Krajského akčního plánování vzdělávání Středočeského kraje. Únor 2016
Základní teze analýzy potřeb v území v rámci Krajského akčního plánování vzdělávání Středočeského kraje Únor 2016 1. Které jsou rozvojové priority kraje a jak se promítají do oblasti vzdělávání? 2. Které
VíceZpráva o činnosti. za období od do
Zpráva o činnosti za období od 1.1.2016 do 31.12.2016 Název střediska: Středisko poradenství Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id. 5218079 Kapacita
VíceCesta slunce o.s. www.cesta-slunce.cz. Výroční zpráva
Cesta slunce o.s. www.cesta-slunce.cz Výroční zpráva 2014 Občanské sdružení Cesta slunce Občanské sdružení Cesta slunce založili rodiče těžce postižených dětí 12. dubna 2005 jako neziskovou organizaci,
VíceDotazník pro (sebe)posouzení
1 Dotazník pro (sebe)posouzení Kontaktní informace Jméno (stačí křestní) E-mail Tel. Věk Aktuálně využívaná podpora Aktuálně mi poskytuje podporu: Neplacená péče rodiny, přátel nebo sousedů Placená (z
VíceMĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR
MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo
VíceFinanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání. Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s.
Finanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s. nové základní dovednosti, jinak nazývané též gramotnosti: počítačová gramotnost mediální gramotnost
VíceMOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM
MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA
VíceBURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI Pardubice Chrudim
+420 461 031 821 Klášterní 54 BURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI 5. 6. 2013 10. 6. 2013 Chrudim Organizace - název Kontaktní osoba e-mail, telefon Krátké představení organizace - historie, zaměření,
VíceIndikátory sociálního podniku.
Indikátory sociálního podniku http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory Podpora sociálního podnikání Nutné zkontrolovat, jestli náš podnák je sociálním podnikem: http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory
VíceDotazník pro uživatele sociálních služeb v ORP Pelhřimov Senioři
Vážená paní, vážený pane, Dotazník pro uživatele sociálních služeb v ORP Pelhřimov Senioři Plánování sociálních služeb v ORP Pelhřimov dovolujeme si požádat Vás o spolupráci při dotazníkovém šetření, jehož
Více1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3
Obsah 1 Úvod... 3 1.1 Azylové domy ( 57)... 3 1.2 Centra denních služeb ( 45)... 3 1.3 Denní stacionáře ( 46)... 3 1.4 Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48)... 3 1.5 Domovy pro seniory ( 49)...
VícePrůzkum neziskového sektoru
Průzkum neziskového sektoru Mikroregion Urbanická brázda Průzkum neziskového sektoru slouží jako jeden z podkladů pro aktualizaci Programu rozvoje mikroregionu Urbanická brázda a tedy jako vodítko pro
VícePodpora samostatného bydlení
Život s podporou Podpora samostatného bydlení Každý člověk má mít možnost žít život podle svých představ Bydlet tam kde chce a s tím, koho si vybral a je mu s ním dobře Co je služba Podpora samostatného
VíceM Ě S T O K A D A Ň Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Mírové nám. 1, Kadaň; pracoviště Jana Roháče 1381
Zápis pracovní schůzky ze dne 11. 1. 2006 Pracovní skupina č.3 (péče o etnické menšiny a os.se závislostí) Místo konání: budova MěÚ v ulici Jana Roháče 1381; jednací místnost (č.dveří 48) Materiály: 1.
VíceTAMTAM - MODERNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY
TAMTAM - MODERNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Iva Jungwirthová 24.4.2019 Hradec Králové Centrum pro dětský sluch Tamtam Celostátně poskytujeme komplex sociálních, poradenských a informačně vzdělávacích služeb především
VíceDOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006
TENTO PROJEKT KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA KOLÍNA JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006 Instrukce k
VícePotřebujeme být mezi lidmi
9. konference Pracujeme společně Potřebujeme být mezi lidmi Ostrava 11. 11. 2014 Čtyřlístek centrum pro osoby se zdravotním postižením Ostrava, příspěvková organizace Zřizovatel statutární město Ostrava
VíceDomov pro seniory Pyšely Náměstí T. G. Masaryka č. l, 25l 67 Pyšely zřizovatel Hlavní město Praha
Domov pro seniory Pyšely Náměstí T. G. Masaryka č. l, l 67 Pyšely zřizovatel Hlavní město Praha Kritéria pro hodnocení žadatele o pobytovou službu v Domově pro seniory Pyšely v souladu s usnesením Rady
Více