studie MikroekonoMickÝcH Modelů Závěrečná Zpráva socioklub

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "studie MikroekonoMickÝcH Modelů Závěrečná Zpráva socioklub"

Transkript

1 STUDIE MIKROEKONOMICKÝCH MODELŮ Závěrečná zpráva SOCIOKLUB

2 STUDIE MIKROEKONOMICKÝCH MODELŮ Závěrečná zpráva SOCIOKLUB Drom, romské středisko Brno, 2008

3 Drom, romské středisko, Bratislavská 41, Brno, , , Studie mikroekonomických modelů Závěrečná zpráva Tato výzkumná studie vznikla na základě zadání Drom, romského střediska, díky projektu Mikrobus realizovaného v rámci Iniciativy Společenství EQUAL. Za obsahovou a věcnou správnost textu odpovídá autor. Text neprošel jazykovými a stylistickými korekturami Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem eu a státním rozpočtem české republiky. Drom, romské středisko, 2008

4 OBSAH Obsah A. Průběh projektu a vyhodnocení výstupů...4 B. Deskripce ideálně-typické romské domácnosti...8 C. Srovnání reálných potřeb s možností výdělků D. Situace ve vybraných lokalitách Rozvojového partnerství Mikrobus E. Otázka zadluženosti F. Závěr...19 Studie mikroekonomických modelů 3

5 A. Průběh projektu a vyhodnocení výstupů A. Průběh projektu a vyhodnocení výstupů Při sledování fungování mikroekonomických vztahů v rámci domácností, tj. základních jednotek uvnitř cílové skupiny, zejména rodin, a při respektování zadání, že cílovou skupinou se rozumí osoby sociálně vyloučené (převážně Romové) 1, vycházel zpracovatel z výstupů řízených rozhovorů uskutečněných realizačním týmem a poradci pro zaměstnanost Rozvojového partnerství Mikrobus. Dalším zdrojem studie byly dostupné společenskovědní a dokumentační materiály vztahující se k danému tématu a lokalitám. Pro účel analytického zpracování bylo nutné rozdělit celek sebraných údajů na komponenty a zkoumat jejich fungování jakožto relativně samostatných prvků. Jako každá analýza, tak se i předkládaná studie vyznačuje určitým stupněm explorace provedené na základě průzkumového výzkumu 2, nutně vymezeného hypotézami (vytvořenými závěrem I. etapy). Jedná se tudíž o indukci 3 vycházející z poznatku, že pozorovaní představitelé dané jevové kategorii se vyznačují nějakou poznatelnou vlastností, kterou budou mít i další její instance a z které je možné vyvodit pravidlo o určité platnosti opakující se v obdobném prostředí. V I. etapě zakázky byly na základě pěti řízených rozhovorů uskutečněných v prosinci a lednu 2006/7 provedených realizačním týmem v městě Brně v lokalitách městských částí Brno-střed a Brno-sever stanoveny níže uvedené hypotézy, týkající se: závažnosti disproporce příjmů a výdajů sociálně vyloučených domácností; vysoké frekvenci výskytu a charakteru vzájemnostního úvěrování/zadlužování sociálně vyloučených; předpokládané neekonomičnosti ekonomického mechanismu spotřeby; vysoké míry zadlužení cílové skupiny u úvěrových firem a případně fysických osob; positivní reakce cílové skupiny na možnosti změny platebních mechanismů zaměstnavatelů, nebo na eventuelní změnu mechanismu (frekvenci) výplat sociálních dávek; nízké akceptovatelnosti (porozumění) pracovního a sociálního (odborného) poradenství v otázkách finanční strategie respondentů výzkumu. Rozhovory sledovaly příjmovou a výdajovou strukturu respondentů a jimi uplatňované životní strategie. Při porovnání obou položek se objevil zjevný schodek ve prospěch výdajů, který je saturován půjčováním hotovosti v rámci rodinné solidární sítě, fungující de facto jako specifický druh kontokorentního účtu. Respondenty rozhovorů byli členové vícegeneračních romských domácností, převážně dlouhodobě nezaměstnaní. Přičemž takováto dlouhodobá odluka z trhu práce a původ (starších) členů tázaných domácností z romských sídelních agregátů (osad) východního Slovenska byly uváženy jako indicie sociálního vyloučení a rodin fungujících na tradičním principu. V II. etapě zpracovatel vyhotovil strukturu řízeného rozhovoru majícího za úkol zjistit aktuální situaci v cílové skupině, definované jako osoby znevýhodněné na trhu práce (převážně Romové). Při konsultacích s poradci pro zaměstnanost Rozvojového partnerství Mikrobus bylo dále ujasněno, že respondenti výzkumu budou členové domácnosti z okruhu klientů organizací, v rámci nichž poradci pro zaměstnanost působí. Z cílové skupiny však byly vyňaty domácnosti, jejichž určujícím modem životních strategií je naplňování potřeb daných závislostmi na drogách, alkoholu, gamblerství nebo jiných látkách a činnostech, které se obecně považují za svého druhu onemocnění. Ačkoliv se rovněž jedná bezesporu o osoby znevýhodněné na trhu práce, nebyly by poznatky získané výzkumem užitelné pro finální výstupy studie. Jako 1 Citováno z výzvy k účasti na zadávacím řízení zadavatele, Drom V teorii se jedná o prozkoumávání nových témat, které je nutné explorovat navrženým souborem otázek. 3 Na rozdíl od dedukce, která spočívá v logickém odvození závěru z množiny jiných tvrzení považovaných za pravdivá. Více viz: Jan Hendl Kvalitativní výkum; základní metody a aplikace. Portál, Studie mikroekonomických modelů

6 A. Průběh projektu a vyhodnocení výstupů dostačující vzorek bylo určeno provedení circa pěti řízených rozhovorů v každé z lokalit Rovojového partnerství, tj. s třiceti až pětatřiceti domácnostmi. Dne 13. února 2007 se uskutečnilo celodenní zaškolení poradců pro zaměstnanost Rozvojového partnerství Mikrobus k provedení kvalitativního výzkumu. Školení proběhlo v prostorách romského střediska Drom na Bratislavské 41 v Brně. Účastníci školení byli vybaveni složkami obsahujícími pro potřebu poradců pro zaměstnanost vypracovanou podrobnou strukturu řízeného rozhovoru, smlouvu o dílo určenou pro respondenty výzkumu a prohlášení o bezplatné výpůjčce diktafonu, kazet, baterií a finanční hotovosti k odměně respondentů. V dopolední části seznámil výkonný ředitel Socioklubu Ing. Petr Víšek účastníky se zadáním výzkumu a jeho účelem. Poté byla s účastníky probrána struktura řízeného rozhovoru (lektor Roman Krištof), způsob definování domácnosti a techniky navázání atmosféry důvěry s respondenty (lektor Mgr. Bronislav Podlaha). V odpolední části byla demonstrována a komentována nahrávka řízeného rozhovoru z I. etapy výzkumu (lektor Roman Krištof) a probírány technické parametry rozhovorů časový rámec, cyklicita příjmů a výdajů, nebezpečí návodných otázek, aj. (lektor Mgr. Štěpán Bolf). V závěru bylo rozebráno doposud známé schéma zadlužení a způsob jednání úvěrových firem (lektor Ing. Vlastimil Vintr). S účastníky byla smluvena přibližná data návštěv pracovníků Socioklubu v lokalitách v následné vyhodnocovací fázi výzkumu. Účastníci využívali možností dotázání se na případné nejasnosti ve výkladu. Během školení bylo vyplaceno účastníkům cestovné, byly jim předány diktafony (s bateriemi), kazety a obnosy (500 Kč za rozhovor) k odměně respondentů. Účastníci byli poučeni o zákonné úpravě zacházení s osobními daty respondentů. Vzhledem k nepřítomnosti dvou poradců pro zaměstnanost Společenství Romů na Moravě z lokalit Jeseník a Šumperk, bylo pro tyto smluveno nárazové sumarizační školení, které proběhlo dne 21. února v Brně v prostorách SRNM na Francouzské ulici č. 84 a zúčastnila se jej rovněž jedna poradkyně pro zaměstnanost romského střediska Drom. V III. etapě byly v měsících únoru a březnu realizačním týmem navštíveny lokality poradců pro zaměstnanost v Brně, Hodoníně, Jeseníku, Bruntále, Frýdku-Místku, Šumperku a v Trmicích. Poradci pro zaměstnanost předali pořízené rozhovory a seznámili realizační tým se situaci v lokalitách. Vzhledem k tomu, že poradci pro zaměstnanost z Trmic neabsolvovali školení k výzkumu, byly řízené rozhovory provedeny v trmických lokalitách realizačním týmem. Poradci pro zaměstnanost provedli 5 řízených rozhovorů v Brně, čtyři v Hodoníně, tři v Jeseníku, tři v Bruntále, pět ve Frýdku-Místku a tři v Šumperku. Realizační tým provedl 5 rozhovorů v Trmicích. V IV. etapě byly v měsících dubnu a květnu vyhodnoceny shromážděné poznatky, kontaktováni relevantní aktéři integračních a sociálně inkluzivních snah v lokalitách Rozvojového partnerství Mikrobus a byla finalizována studie mikroekonomických modelů. Výstupy Celkově bylo provedeno 33 řízených rozhovorů z nichž bylo vypracováno 26 kompletních přepisů. Z důvodů technických nedostatků (hluk a nesouvislost záznamu), nebylo možné vyhotovit přepisy z 6 záznamů Situace klientů Rozvojového partnerství Mikrobus se v jednotlivých lokalitách poradců pro zaměstnanost značně odlišuje a to jak v možnostech pohybu na trhu práce a výdělečných činností, daných situací v lokalitě, tak i v pestrosti škály domácností klientů. Rovněž způsob práce poradců pro zaměstnanost se nutně liší v aglomeracích městského typu Brna a Trmic od charakteru činností poradců pro zaměstnanost a NNO působících ve venkovském a navíc příhraničním prostředí (Bruntál, Jeseník, Frýdek Místek). Rozsah a kvalita a služeb poskytovaných v městských centrech (Drom, Romano Jasnica) se liší od venkovského prostředí, kde v rámci Rozvojového partnerství působí Společenství Romů na Moravě (Hodonín, Jeseník, Šternberk, Frýdek Místek). V zcela specifickém postavení je činnost Ligy Bruntál, která se prakticky stává subjektem ( firmou ) sociálního podnikaní. Protože oblast sociálního podnikání je v teoretickém i praktickém rozsahu odlišná od personálního poradenství, které má být a je praktikováno v rámci Rozvojového partnerství Mikrobus, nemohli jsme se jejím specifikům díky omezením daným zadáním Studie věnovat. Předpoklad závažné disproporce příjmů a výdajů sociálně vyloučených domácností byl potvrzen v 23 rozhovorech, na vysokou frekvenci výskytu vzájemnostního úvěrování/zadlužování bylo poukázáno v 12 rozhovorech, předpokládaná neekonomičnosti spotřeby se vyskytla a 11 rozhovorech, a vysoká míra zadlužení klientů u úvěrových firem pak v 19 rozhovorech. Studie mikroekonomických modelů 5

7 A. Průběh projektu a vyhodnocení výstupů Reakci cílové skupiny na možnosti změny platebních mechanismů zaměstnavatelů, nebo na eventuelní změnu mechanismu (frekvenci) výplat sociálních dávek nelze ani akceptovatelnost (porozumění) pracovního a sociálního (odborného) poradenství v otázkách finanční strategie respondentů výzkumu nelze z pořízených rozhovorů kvantifikovat. Metodologie K ověření formulovaných hypotéz a k zjištění dalších poznatků bylo užito metody zaznamenávaného řízeného rozhovoru s členy domácností cílové skupiny, kteří byli motivováni peněžitou odměnou za provedení rozhovoru (500 Kč za rozhovor provedený v jedné domácnosti). Za pomoci koordinátorů a poradců pro zaměstnanost Rozvojového partnerství byl proveden pracovníky Socioklubul proveden sběr informací o celkové sociální a zaměstnanecké situaci v lokalitách. Zpracovaný set otázek byl předán poradcům pro zaměstnanost, kteří byli proškoleni ve způsobu tázání a zaznamenávání rozhovoru, v definování počtu členů domácnosti respondentů a v jejich výběru. Celková technika provedení řízeného rozhovoru byla lektory Socioklubu podrobně a názorně představena při zaškolení realizátorů výzkumu. Explanace Tradičním principem fungování rodin rozumí se konstituce domácnosti, jejího provozu a jejích hranic následováním vzorce rozšířené rodiny: domácnost je tvořena rodinou orientační a minimálně jednou rodinou prokreační; hranice domácnosti (vymezené definičně společným stolováním resp. distribucí jídla) se shodují s hranicemi silné solidární sítě (peníze, potraviny, pračka, elektrický proud, další cenné statky a služby) a ve venkovském východoslovenském prostředí se manifestují v prostoru uspořádáním obydlí rodin potomků kolem obydlí rodiny rodičů (tvorba dvorků ); takové dvorky jsou přenášeny i do prostředí městského, ale zůstávají v rovině virtuální: hranice solidární sítě nejsou manifestovány v prostoru), nicméně setrvávají v kopírování hranic příbuzenské jednotky širší nežli je nukleární rodina. Životní strategie respondentů by však bylo mylné spojovat toliko s jejich romstvím. Obdobné přístupy jsou zjevné rovněž u neromských manuálně pracujících vrstev 4. Romství/cikánství užíváme v kontextu deskripce mikroekomických vztahů jako analytickou kategorii, která nám umožňuje hovořit o fenoménech, sdílejících určité vnější shodné rysy, bez předpokladu, že by tato kategorie měla (nutně) svůj ekvivalent v etnické (či národnostní) rovině. Využito bylo rovněž dostupných studií týkajících se fenoménu sociálního vyloučení a trhu práce, aplikovatelných pro situaci v České republice a specificky pro oblast Brněnska. Byť se koncept sociálního vyloučení užívaný v Evropské unii 5 nutně nepřekrývá s vymezením chudoby a nízko-příjmových vrstev, nebudeme a nemůžeme se v rámci rozsahu zadání zabývat jiným typem vylučování ze společnosti, nežli je dán faktory: dlouhodobé výluky z trhu práce a k němu se pojícími nízkými příjmy; tradování odlišných hodnot (od majoritní škály) dané odlišným původem (resp.imigrací a etnicitou); asistencialismem. Přičemž u dlouhodobé výluky z trhu práce rozumíme nezaměstnaností (jak činí MPSV) registraci na Úřadu práce přesahující období jednoho roku; tradováním odlišných hodnot rozumíme rodinou výchovou utvářený přístup k výdělečné činnosti založený na preferenci krátkodobých strategií; nedůvěru k institucím a ekonomickým sítím majoritního světa a z ní pramenící příklon k šedé ekonomice a asistencialismem spoléhání se na intervenci veřejných institucí při řešení obtížných životních situací. Situace takto sociálně vyloučených (či vylučovaných) je dále umocňována současnou krizí (a kritikou) konceptu sociálního státu (tedy zamítání sociálních práv jako součásti práv občanských) a vlivem takovéto 4 Viz např. vztah ke vzdělání zachycený v Brně provedeném výzkumu: Dělníci školu pro dítě příliš nevybírají. Při její volbě považují za podstatnější než kvalitu učiva vzdálenost školy od místa bydliště. Pokud školu nemusejí navštěvovat, tak ji sami o sobě, z vlastní iniciativy ani nenavštěvují. Podle jejich názoru do školy chodí dítě které samo nejlépe ví, co má dělat, jak se má připravovat a co po něm škola vyžaduje. Odpovědnost za to, jak a jestli vůbec se bude dítěti ve škole líbit, jakým směrem se bude ubírat jeho vzdělanostní dráha, jaké vzdělání si po ukončení základní školy vybere, nechávají dělničtí rodiče na samotném dítěti, případně škole. In: Odsouzeni k manuální práci. Vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. SLON 2004, str viz Zpráva o stavu romský komunit (2005), ; nebo: I když typické případy sociální exkluze jsou dány zcela jednoznačně, zůstává neobyčejně obtížné podobně jednoznačně vymezit hranice tohoto fenoménu. Jádrem, kolem něhož se nabalují další vrstvy sociálně vyloučených, jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Avšak množina nezaměstnaných se nekryje s množinou lidí žijících v bídě a ta se zase nekryje s množinou sociálně vyloučených. Ne všichni nezaměstnaní žijí pod hranici bídy, ne všichni chudí patří mezi sociálně vyloučené a ne všichni sociálně vyloučení jsou bez práce. In: Dvanáct omylů sociologie, Jan Keller, SLON 1995, str Studie mikroekonomických modelů

8 A. Průběh projektu a vyhodnocení výstupů krize (a kritiky) na koncipování české sociální politiky. Podle sociologa Jana Kellera jde o ideologii, která zcela záměrně zveličuje rozsah zneužívání sociálních dávek a líčí sociální stát jako vlastní zdroj problémů, nikoli jako nástroj jejich řešení 6. Avšak z velké části recentních výzkumů a analýz prostředí a vztahů v sociálně vyloučených (romských) lokalitách (enklávách, ghettech, etc.) vyplývá, že sociální dávky jsou sice jedním ze stěžejních příjmů romských domácností, leč fungování takovýchto domácností je možné jen díky příjmům z nelegální výdělečné činnosti, označované jako práce načerno, nebo aktivit přímo kriminogenních. Protože jsme vzdáleni moralistnímu přístupu k hodnocení sociálních situací, budeme nadále hovořit toliko o používání sociálních dávek, nikoli o jejich zneužívání. 7 V případě fungování zkoumaných domácností, si jejich současné životní strategie nelze bez existence sociálního státu představit (koncipovat). Příčiny dlouhodobé výluky z trhu práce a celkové nerovné postavení velké části Romů jsou dány mnoha na sebe navzájem působícím faktory, které se sbíhají v bludném kruhu, ze kterého lze jen velmi těžko vystoupit: nedostatečné vzdělání a výchova v souladu s tradičními hodnotami rodiny zapříčiňuje nedostatečnou motivaci k hledání příležitostí na konkurenčním majoritním (oficiálním) trhu práce 8 ; zážitky diskriminačního jednání ze strany aktérů vzdělávacího systému a zaměstnavatelů vedou k upřednostnění nárazové nelegální práce ( na černo ), kombinované s registrací na Úřadu práce a příjmem (některé ze) souboru sociálních dávek; nedostatek peněz se řeší zadlužováním, které v případě uplatňování exekucí věřiteli již naprosto demotivuje (prakticky činí ekonomicky nerealistickým) hledání legálního zaměstnání; závislost na rodinné solidární síti umožňuje jen velmi malou (případně jen nárazovou) mobilitu při přístupu k výdělečné činnosti. Výše uvedené faktory lze samozřejmě dále různě kombinovat a obohacovat. Jak již bylo zmíněno, tradování odlišných hodnot v prostředí romských rodin lze částečně vysvětlit residuem kultury romských osad v které se po generace upřednostňovala vzájemná solidarita uvnitř velkorodin, okamžitá spotřeba a krátkodobé strategie přežívání. Hodnota vzájemné solidarity mezi členy rodinných uskupení je stále vysoce ceněna a prakticky funguje jako neformální pojištění (Steiner 2005) 9 a znemožňuje individuální úspěch. Nota bene, je takovéto pojištění při nepravidelnosti prací na černo a výkyvech sociálních dávek 10 výsostně praktické. Za asistencialismus jsme označili návyk na řešení životních situací spojených obzvláště se zaměstnáním a bydlením ze strany veřejných institucí. Představa, že by tomu mohlo být jinak než zařízením ze strany úřadů u členů cílové skupiny v podstatě absentuje. Projevuje se i při spřádání podnikatelských záměrů, v kterých je stále zdůrazňována dotační role veřejných institucí. V tomto se však očekávání nijak výrazně neliší od majoritních skupin, pouze nám k porovnání chybí potřebný materiál k alespoň kvalitativnímu srovnání. 6 Soumrak sociálního státu, Jan Keller, SLON 2005, str Za nevhodný zpracovatel považuje rovněž existující termín individuální desolidarizace (F.X.Kaufmann 1997): Jde o obyčejnou snahu jednotlivců mít výhodu z účelového používání zákonů na sociální ochranu. Může to mít podobu zneužívání sociálních výhod, ale také daňových únik ze strany bohatých, či podobu účasti v šedé ekonomice ze strany sociálně potřebných. V případě romských domácností se rozhodně nejedná o nekalou snahu jednotlivců, ale o modus celých společenství. In: Soumrak sociálního státu, J, Keller, 2005; str.95 8 Úspěch je kategorií skupinovou, nikoli individuální. Je-li úspěch jedince v rozporu s tím, co je dobré pro rodinu, není úspěchem, ale hanbou. Tak mají závazky vůči rodině přednost i před vzděláním a případným zaměstnáním jedince. Vzdělání stojí rodinu peníze a výsledek je natolik mlhavý, že je pokládáno spíše za hloupost a nevděk vůči živitelům, zaměstnáním mimo bydliště zase rodina přichází o dvě ruce potřebné doma (a navíc ještě o část dávek, kdy výdělek je taktéž kolikrát značně nejistý). Mlhavá perspektiva spolu s absencí výchovy k odloženému požitku (něco za něco, nejdříve to, a až potom odměna) tak ukotvuje potenciální vzdělance a manažery doma, a s přibývajícími roky je stále těžší a těžší tento modus života opustit. K tomu se přidávají překážky jako nedůvěra k majoritním institucím, zabydlení se v šedé ekonomice, kolotoč půjček a splátek u úžerníků, kdy pracovat se již nevyplatí, neboť stejně celý výdělek odevzdám, závazky vůči širokému příbuzenstvu atd. Paradoxem jsou situace, kdy jedinec již převzal hodnoty majority, ale stále musí manifestačně vyznávat hodnoty kultury vlastní, a tak i kdyby byl schopen do práce jít, nepůjde z toho důvodu, že by pak musel svůj výdělek rozdělit svým příbuzným, tedy se mu to v souladu s jeho nově nabytým způsobem myšlení nevyplatí. 9 Romové samozřejmě pěstují vztahy ve svých rozšířených rodinách i z jiných než ekonomických důvodů, mají se prostě rádi. Avšak to, že rodinné sítě mají i jinou než materiální hodnotu neomlouvá existenci materiální nouze, která je rovněž součástí motivací k udržování solidárních sítí. In: Romové na trhu práce (první, pracovní verze), Kateřina Hůlová, Jakub Steiner; Člověk v tísni a CERGE, 2005, str.5 10 Sociální systém je složitý a neprůhledný a jeho uplatňování často závisí na místních zvycích a osobních názorech místních úředníků. Přestože je většinou štědrý, příležitostně selhává či kolíšě, a pak je příjemce ponechán bez příjmu. Pro tok sociálních dávek jsou typická období stabilizovaných příjmů a nenadálých výpadků; přesně tehdy je rodinná solidární síť nepostradatelná. Tamtéž, str.6 Studie mikroekonomických modelů 7

9 B. Deskripce ideálně-typické romské domácnosti B. Deskripce ideálně-typické romské domácnosti 11 Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb. Životním světem členů dotazovaných romských domácností je jejich početná vícegenerační rodina, v rámci níž jsou zvláště silné vazby po ženské linii, mezi matkou a dcerami. Členové domácnosti získávají v rámci vazeb velkorodin většinu nutných informací potřebných k přebírání, vytváření a udržování životních strategií. V rámci sítě takovéhoto velkorodinného uskupení se odehrává i velká část ekonomických vztahů splétající pouta vzájemné solidarity. Jedná se většinou o koloběh peněz, jakýsi nepřetržitý hotovostní tok mezi domácnostmi velkorodin. Klíčové postavení pro hotovostní tok zaujímá domácnost matky, která je zdrojem a ohniskem údržby koloběhu peněz. Muži si ponechávají část výdělků získaných z výdělečné činnosti většinou z tzv. prací na černo, z různých fušek, nárazových námezdních prací pro kopáčské firmy a sběrem kovového šrotu. Bohužel se nám nepodařilo dostat se k takovým zjištěním, které by mohly být vodítkem alespoň k přibližnému procentuelnímu odhadu. Zpracovatel se kloní k reálnosti zadržování v průměru poloviční částky z černých výdělků pro vlastní potřebu, respektive pro potřebu investic do statusových položek (oblečení, cigarety, hospodská útrata, sázky v Tip-sportu, etc.). Členové domácností cílové skupiny mají minimum vazeb na okolí mimo okruh své (velko)rodiny. Tyto vazby jsou však natolik silné, že saturují jejich společenské potřeby. Do velké míry ani nestíhají či si nemohou dovolit (z finančních důvodů) udržovat vazby s rodinou usedlou mimo domovskou lokalitu. Vazby v rámci sítě známých ze škol a pracovních angažmá jsou nečetné, mimo domovskou lokalitu fakticky neexistující. Neobjevují se žádné zmínky o spolužácích, kolezích, přátelích z jiných kruhů, než-li (pokud vůbec) z romské komunity. Mezi bílými mají kontaktované domácnosti množství známých z vrstev obdobně situovaných, respektive z řad dlouhodobě nezaměstnaných, participujících na společném trhu práce na černo. Pokud je sezónní nedostatek pracovních příležitostí na obvyklém, naší cílové skupině známém trhu, a to jak oficiálním tak i na trhu prací na černo, znamená to pro naše respondenty výdělečný propad, neboť nemají téměř žádné vazby na trhy jiné. Nedisponují kontakty čí sítí známých, což je u majoritního obyvatelstva obvyklé. Takovéto kontakty nazval americký matematik a logik Mark Granovetter ve své studii Síla slabých pout slabými (sociálními) vazbami, které jsou pro praktický a flexibilitu vyžadující život mnohem důležitější než silné sociální vazby v rámci rodiny a úzkého okruhu stálých přátel. Neboť při nastalé potřebě nových informací takovéto v rámci svých silných sociálních vazeb nenalezneme. Informace známé v našem nejbližším okruhu jsou nám známy víceméně také. Nezaměstnaní kamarádi konferující ve své domácké hospůdce u piva práci nenaleznou. Slabé vazby hrají klíčovou roli tehdy, potřebujeme-li komunikovat s vnějším světem. Při hledání zaměstnání se často stává, že naši blízcí přátelé nám těžko mohou pomoci. Pohybují se ve stejných kruzích a vědí tedy zhruba totéž co my. Abychom získali novou informaci, musíme aktivovat své slabé vazby. Slabé vazby neboli naši známí jsou pro nás mostem k vnějšímu světu, protože tím, že se vyskytují na jiných místech, získávají informace z jiných zdrojů než naši bezprostřední kamarádi. 12 U členů romských domácností naprosto převažují silné vazby nad slabými, některé takovéto domácnosti prakticky žádnými slabými vazbami nedisponují. 13 Tradiční (ideálně typická) romská domácnost je vlastně trojgeneračním uskupením (několika) domácností, které obývají byty v zástavbě pavlačových domů starších dělnických předměstí a po stránce sociokulturní i ekonomické vytváří fakticky jednu velkodomácnost. Orientační rodinu tvoří domácnost rodičů starých kolem 40 až 50 let, s jedním nebo dvěma přebývajícími prarodiči (kolem 60 a více let) a synem (20 let), který žije s družkou a očekávají dítě (rodina prokreační). Na tuto orientační rodinu jsou však přímo navázané prokreační domácnosti (3) dcer (mezi 20 a 30 lety), které domácnost orientační prakticky denně navštěvují, byť sami žijí s druhy a dětmi v jiných bytových jednotkách, které mohou být 11 Vypracováno na základě poznatků z brněnských lokalit. 12 In: V pavučině sítí, Albert-László Barabási, ISBN , Paseka 2005, str Zatímco většina Neromů má vzdělané známé s vysokými příjmy, Romové ne, a tak se jim nedostává přímé zkušenosti s výhodami vzdělání. Navíc úspěch Romů je se vzděláním spojen mnohem méně než u Neromů; Romové často pracují v šedé ekonomice a ti úspěšní získali své bohatství na základě svých známostí, talentů a osobních kvalit vzdělaní obyčejně nebylo rozhodující. Navíc, rodina může příliš vzdělaného příslušníka ztratit. Steiner, Romové na trhu práce, str.8 8 Studie mikroekonomických modelů

10 B. Deskripce ideálně-typické romské domácnosti i značně vzdáleny (například několik zastávek tramvají). Jedná se tedy o společenství zhruba 12 dospělých circa stejného počtu dětí. Takováto velkodomácnost je základem solidární sítě, na které jsou ještě napojeni různí strýčci, bratranci a sestřenice. Ti však již neparticipují na každodenním (respektive každotýdenním) penězovodu, na který se napojují jen v případě zapůjčení (či půjčky-daru) větších obnosů (deseti a více tisíc Kč). Takováto půjčka je v rámci velkorodiny bezúročná a často nevratná. Naopak drobnější cirkulace menších plnění (několika stovek až několika tisíc Kč) je očekávaná a případné neplnění by mohlo celé fungování penězovodu zhatit. Jediným konstantním příjmem jsou různé sociální dávky, které se váží k danému datu výplaty. Příjmy z práce na černo se k žádnému fixnímu datu nepojí a tak zpravidla vyplňují díry mezi měsíčním cyklem výplat dávek. Domácnosti utrácí asi dvojnásobek svých příjmů, složených ze souboru sociálních dávek a výdělků z práce na černo. Chybějící polovina peněz je půjčena v rámci velkorodinné solidární sítě a vrácena a pak zase půjčena. Pokud je solidární síť solventní a řetězec půjčování není nenadálým výpadkem přerušen, míra pořizování zboží se stupňuje. V případě menší solventnosti zase klesá. V případě nulové solventnosti dojde ke krachu srovnatelnému v emoční rovině jen s krachem newyorské burzy v roce Někdo na to šeredně doplatí. Poté se však prvními příjmy opět solidární síť obnovuje a penězovod obnoví provoz. Ke krachům dochází v cyklech srovnatelných s obdobími sucha a dešťů. Jsou nevyhnutelné. Velmi časté jsou členů ideálně typické romské domácnosti stížnosti na nejrůznější formy diskriminace zažívané zvláště v pracovněprávních vztazích. Aniž bychom jakkoliv chtěli zpochybňovat oprávněnost takovýchto stížností, jeví se nám spíše následkem situace sociálního vyloučení, než-li jeho příčinou, která tkví spíše v začarovaném vztahovém kruhu, z kterého lze jen velmi těžko vystoupit. V studii Ekonomie sociálního vyloučení použil Jakub Steiner níže uvedené schéma kauzálních vztahů: Kauzální kruh nemá začátek ani konec. Tudíž spory, zda Romové jsou diskriminování, protože se chovají nevhodně, nebo zda se Romové chovají nevhodně, protože jsou diskriminovaní, nemají smysl. diskriminace ❷ chudoba ❸ ❹ neefektivní chování romů ❶ velké solidární sítě Studie mikroekonomických modelů 9

11 C. Srovnání reálných potřeb s možností výdělků C. Srovnání reálných potřeb s možností výdělků Pro stávající trh práce v České republice je typický důraz na flexibilitu pracovní síly a preference neplnohodnotných pracovních úvazků pro zaměstnance ze strany zaměstnavatelů. Pro takovéto úvazky je typická krátkodobost a obcházení plnohodnotného pracovního poměru formou švarcsystému, tj. užívání živnostenského oprávnění v případě činností, kdy se nejedná o živnost, ale o výkon rutinní práce v odvětví služeb (např. prodavačky), nebo formou částečných úvazků, smluv o dílo či provedení práce. Zátěž plateb povinného sociálního a zdravotního pojištění je tak přesunuta na pracovníka a podnikající firma si tak ulehčí na administrativě a daňových povinnostech. Firma se tak stává flexibilnější a stejnou flexibilitu vyžaduje i po pracovní síle. Nabídka takovéhoto typu prací je bohatá a je jí naplněna novinová i pouliční (letáková) inzerce. Pro naší cílovou skupinu členů romských domácností jsou však takovéto pracovní nabídky málo atraktivní, mnohem výhodnější je výkon neregistrované (nenahlášené) práce na černo. 14 Kategorie reálných potřeb je při konstrukci spotřebního koše kategorií ošemetně subjektivní. Tzv. reálné potřeby neberou v potaz potřeby (sebe)representace a plnění statusových povinností. Hojnost a neomezená spotřeba jsou ideály chudých. Jsou pro ně zjevením v poušti chudoby. V tomto smyslu jsou nadbytek a bída jen dvě strany téže mince. Pouta nezbytnosti nemusejí být železná. Stačí hedvábí. fatální touha po rychlém zbohatnutí nebyla nikdy neřestí zhýralců, nýbrž snem chudých Tajným přáním chudých není každému podle jeho potřeb nýbrž, každému podle jeho přání. 15 Každodenní ekonomický život domácností respondentů je zacílen na uspokojování potřeb spojených se zajištěním výživy, bydlení a oblečení. Nicméně, zvláště v oblasti nákupu potravin se objevuje pořizování hotových produktů potravinářského průmyslu, které jsou vzhledem k nízké příjmové situaci respondentů markantně drahé: jedná se o nákup balených svačin pro děti, časté je pouze minimální uchovávání vařených jídel (které je na hranici mrhání). V hospodaření s potravinami se zřejmě projevuje vliv zvykového (rituálního) zacházení známého z romských osad na Slovensku. Naopak v oblasti bydlení jsou ceny pronájmu často sanitárně nevyhovujících bytů ze strany pronajimatelů předražené a neadekvátní vynaloženým finančním prostředkům. Omezenost a nízká flexibilita trhu s byty se v bydlení pro nízkopříjmové kategorie projevuje v alarmujícím zneužívání akutnosti potřeby bydlet na straně jedné a v podstatě monopolem na bydlení na straně druhé. Nevýhodnost saturování reálných potřeb z kombinace příjmů ze sociálních dávek a práce na černo se vyjevuje pouze při zaujetí hlediska dlouhodobé perspektivy, která je životnímu světu domácností respondentů cizí a není součástí jimi koncipovaných životních strategií. Navíc pokus o občasný průnik do zaměstnání na oficiálním trhu práce je zpravidla neúspěšný, protože výbava (kulturní či symbolický kapitál) respondentů není dostatečný k tomu, aby je převezl přes úskalí přijímacích pohovorů. Zároveň vnější motivace k výměně dosavadního kulturního kapitálu za jiný je nedostačující (irelevantní). 16 Veškerá očekávání při inkluzi sociálně vyloučených jsou nasměrována k sociální práci, která je však (resp. její aktéři) postavena před nesplnitelný úkol: Má zajistit důstojné životní podmínky pro ty, pro něž se práce nedostává, a má toho dosáhnout uvnitř společnosti, ve které důstojnost životních podmínek je podmíněna právě přístupem k plnohodnotné práci. Sociální začlenění, jež se nemůže opřít o začlenění profesní, je odsouzeno k věčnému začleňování Respektive, typikem pro omezený vzorek námi oslovených domácností je vykonávání prací napsaných na někoho jiného, tj. jako zaměstnanec je firmě nahlášen jiný člen domácnosti, např. důchodce. Reálně pracující je tak nadále evidován na Úřadu práce a pobírá sociální dávky (Brno). 15 Hannah Arendtová, On Revolution, citace obsažena v publikaci Svoboda, Zygmund Bauman, Argo 2003, str na rovině zacházení s ekonomickým kapitálem čistě v rovině ekonomických relací nemůžeme vykázat kvalitativní diference v chování sociálně vyloučených a majority. Příčinu diferencí v praktické realizace ekonomicky racionálního jednání (které je po formální stránce pravidlech zacházení s ekonomickým kapitálem stejné u obou skupin) je asi třeba hledat v diferencích, které spočívají na jiné rovině nabízí se rovina symbolického kapitálu. To znamená v nekompatibilitě symbolického kapitálu, který funguje ve světě (neformálním světě) sociálně vyloučených a symbolického kapitálu ve světě majority (svrchovaně formalizovaném světě, diktovaném svrchovanou institucí státu, jež svou svrchovanost opírá o akceptaci centralizovaného prostoru garancí, jež majoritě poskytuje a jež majorita shledává jako výhodný) a jež vymezují prostor kompatibility různých druhů symbolického kapitálu a díky kompatibilitě (možnosti nahlížení jejich vzájemné převoditelnosti) rovněž prostor trh jejich směny. 17 Soumrak sociálního státu, J, Keller, 2005; str Studie mikroekonomických modelů

12 D. Situace ve vybraných lokalitách Rozvojového partnerství Mikrobus D. Situace ve vybraných lokalitách Rozvojového partnerství Mikrobus Situaci týkající se cílové skupiny sociálně vyloučených Romů budeme demonstrovat na případu Brna a Trmic, v kterých bylo zpracovateli provedeno krátkodobé šetření. V ostatních lokalitách Rozvojového partnerství nebylo možné z důvodů limitů zakázky důslednější šetření provést. Brno Nabídka výdělečné činnosti pro nekvalifikovanou pracovní sílu na Brněnsku je v poměru s jinými oblastmi v České republice bohatá a v posledních letech konstantní 18. Svědčí o tom pravidelné (půlroční) zprávy úřadů práce bývalých okresů Brno-město a Brno-venkov, stoupající zaměstnávání cizinců a rozsáhlý trh s prací načerno, jehož existence je známá a semi-oficiálně uznávána. Strategiím začleňování sociálně vyloučených, zvláště pak Romů, byla v recentním období věnována řada studií, které se sice možnostmi vstupu na trh práce zabývají, avšak nenabízí k stávajícímu stavu výhodnosti čirého přežívání sociálně vyloučených relevantní alternativy. Konkrétně v městě Brně byl v roce1999 koncipován pro potřeby Rady pro rovnoprávné partnerství Strategický plán řešení interetnických vztahů mezi majoritní společností a romskou minoritou v městě Brně. Dále byla v roce 2000 vytvořena Vize soužití mezi majoritou a minoritami v městě Brně, a poté Koncepce rozvoje sociální pomoci v městě Brně pro období a v roce 2003 Strategie sociální inkluze Romů v Brně. 19 Praktická využitelnost těchto dokumentů a studií k vytvoření návodu pro umisťování sociálně vyloučených Romů na trh práce je však bohužel minimální bez výrazných legislativních změn si nelze představit uplatnění návrhů specifikace zaměstnanosti Romů v rámci státních zakázek 20 apod. Spojování problematiky sociálního vyloučení s etnicitou (pod kterou je myšleno především romství) vyvěrá v neuchopitelný kadlub, jehož nejnovějším opusem je Expertíza pro cílovou skupinu Etnické menšiny vytvořená pro Asociaci vzdělavatelů v sociální práci (ASVSP) v rámci projektu Zavedení komunitního plánování sociálních služeb a posílení spolupráce NNO na území města Brna. 21 Jak málo je však (vzhledem k početné produkci strategií) věnováno kvalitativnímu a kvantitativnímu poznání možností omezování sociálního vyloučení, můžeme demonstrovat v Strategii pro Brno, kde jsou uváděni Romové ve výčtu cizineckých komunit a v absurdním nadhodnocení jejich početnosti (35.000). Přitom lze očekávat, že aplikace nových zákonných ustanovení o hmotné nouzi a životním minimu (od ) bude při mnohačetnosti romských domácností pro takovéto nevýhodná a povede k dalšímu poklesu jejich životního standardu. Trmice 1. Metodika výzkumu, výběr respondentů Tento kvalitativní výzkum byl veden metodou polořízených, zhruba devadesátiminutových interview se členy celkem 5 domácností ze zkoumané lokality, obce Trmice. Z toho ve 4 případech šlo o samostatně hospodařící nukleární rodiny a v 1 případě šlo o domácnost tvořenou širší rodinou (2 sestry s rodinami a staří rodiče těchto sester, žijící v bytě jedné ze 18 Obrat v nepříznivém vývoji nastal teprve v roce 2004, kdy v důsledku oživení ekonomiky a příchodu nových investorů do Brna začal počet pracovních příležitostí stoupat. V letošní roce (2006) tento nárůst akceleruje a lze odhadnout, že v současnosti existuje v Brně zhruba 240 tis. pracovních míst. Z toho spadá do průmyslu asi 44 tis., do stavebnictví 25 tis. a do odvětví terciární sféry asi 170 tis. Úroveň zaměstnanosti v odvětvích primární sféry ekonomiky je a zůstane zanedbatelná (méně než 1,5 tis. pracovníků). Zaměstnanost je rozložena do velkého počtu odvětví; žádné z nich nyní již nemá na trhu dominantní postavení. Zpráva ÚP Brno za 1 pololetí 2006, str.5 Vzhledem k tomu, že většina družstev, na které se začala vztahovat povinnost žádat pro své členy o pracovní povolení, spadá do odvětví stavebnictví, případně provozuje úklidové práce a pomocné práce v průmyslu, ovlivnila jejich nabídka především skupinu volných míst vhodných pro osoby se základním vzděláním. Zatímco normálních volných míst pro osoby se základním vzděláním je pravidelně zhruba 200 a k to bylo 154, vedle toho bylo registrováno celkem 788 míst pro družstevníky. Ostatní vzdělanostní kategorie volných pracovních míst nebyly 89 zákona o zaměstnanosti již významně ovlivněny. V souvislosti s výrazným meziročním úbytkem míst registrovaných na ÚPBM dle 89 zákona o zaměstnanosti došlo meziročně rovněž ke snížení počtu volných pracovních míst pro osoby se základním vzděláním, a to na necelých 40 % stavu z června roku Tato místa tvořila v evidenci všech volných míst na konci června 2006 již pouze 18,4 %. V nabídce volných míst převažovaly požadavky na pomocné pracovníky v pohostinství, dělníky ve stavební výrobě, pomocné uklízeče a řidiče. tamtéž, str.18/19 19 Strategie sociální inkluze Romů v Brně, Pavel Navrátil (FSS MU), Ivana Šimíková (VÚPSV), tamtéž, str PhDr. Imrich Vašečka, Podkladový materiál pro proces komunitního plánování sociálních služeb ve městě Brně, srpen 2006,. Studie mikroekonomických modelů 11

13 D. Situace ve vybraných lokalitách Rozvojového partnerství Mikrobus sester) obývající 2 těsně sousedící holobyty a v některých ohledech společně hospodařící. Ze zmíněných 4 rodin šlo v 1 případě o atypický model bydlení starých rodičů s 2 nedospělými vnoučaty (chlapci ve věku 6 a 11 let) svěřenými těmto do opatrování. Ve 2 případech odpovídalo na otázky hned několik přítomných členů dané domácnosti. Ve zbylých 3 případech se tazatelům podařilo vytipovat jediného člena domácnosti, se kterým bylo interview následně provedeno. Co se týče výběru lokalit, odkud se zmíněné rodiny v místě výzkumu rekrutovaly, šlo o 3 různé typy: v 1 případě šlo o domácnost žijící v klidné staré městské zástavbě bez zjevných znaků sociálního vyloučení, ve 2 případech šlo o rodiny žijící v podnájmu v domech u soukromého vlastníka, u tzv. Moraváků (viz dále) a v dalších 2 případech žily rodiny v obcí spravovaných holobytech ve zdejší vyhlášené sociálně exkludované lokalitě. Tento výběr měl v rámci možností výzkumu obsáhnout typové spektrum sociálně vyloučených rodin žijících trvale v Trmicích, přičemž v prvním případě (domácnost důchodců pečující o vnuky) šlo o kombinaci sociálního vyloučení se zdravotním a věkovým handicapem. 2. Deskripce lokality. Struktura osídlení Obec Trmice se nachází v severních Čechách, bezprostředně sousedí s krajským městem Ústí nad Labem. Do roku 1996 byly Trmice jedním z obvodů tohoto města, od uvedeného roku jsou ale samostatnou obcí. Čilý kontakt mezi Trmicemi a Ústím nad Labem nebyl osamostatněním nijak narušen, do Ústí jezdí Trmičtí nadále za příbuznými a na nákupy, některá důležitější jednání na úřadech dodnes vyřizují rovněž v Ústí. V obci je základní škola, jedna speciální škola, praktická škola a učiliště, většina dětí do 15ti let věku využívá termických škol a za vzděláním nemusí dojíždět do Ústí nad Labem. Speciální školu navštěvují údajně v naprosté většině romské děti, jen zhruba 10% žáků tvoří děti z řad majoritního obyvatelstva. Do této školy dojíždějí romské děti i z některých obvodů Ústí nad Labem, zejména z Předlic. Více než 90% obyvatel Trmic se hlásí k české národnosti. Trmickými občany je také značné množství osob, které by jejich majoritní okolí díky fyzickým znakům i vnějším projevům životního stylu označilo za Romy (neoficiální odhady hovoří o cca 800 osobách). Nic na tom nemění fakt, že při posledním sčítání lidu se zde k romské národnosti přihlásilo dohromady pouhých 38 lidí. Osídlení Trmic Romy má i v lokálním kontextu poměrně dlouhou tradici: první Romové sem přišli z okolí slovenských Michalovců hned po 2. světové válce a následovalo několik dalších vln romského osidlování. Spolu s ústeckými čtvrtěmi Předlice a Krásné Březno jsou Trmice zřejmě nejdéle Romy osidlovanou lokalitou bývalého okresního města. Trmičtí romští starousedlíci se poměrně rázně vymezují vůči novousedlíkům, za které jsou považovány rodiny přistěhovalé do lokality v posledních letech (počínaje 90tými léty), a to rodiny z Ústí nad Labem, z jiných severočeských měst (např. Chomutov, Jirkov) a hlavně rodiny či přiženění jednotlivci z (převážně východního) Slovenska. Na zhodnocení platnosti těchto vymezení byl výzkum příliš krátký, určitě i shodou náhod může být ta skutečnost, že nejníže společensky postavená rodina, se kterou bylo prováděno interview, byla tvořena párem žena narozená v jiné části Ústí než v Trmicích a muž přistěhovalý před 13 lety ze slovenské vesnice z okolí Michalovců. Až na tuto rodinu vesměs všichni dotázaní popírali, že by k dnešku udržovali nějaké styky s příbuznými na Slovensku, deklarovali, že jejich život tam je víceméně nezajímá a že je to pro ně, pokud se už nenarodili v Čechách, uzavřenou kapitolou. 3. Sociálně vyloučená sídla v Trmicích Trmických lokalit, které vykazují nejzjevnější znaky sociálního vyloučení, je hned několik. Pokud se jedná o domy v osobním vlastnictví, kde je nabízeno ubytování v bytech v podnájmu, jde především o ty domy, jejichž vlastníky jsou už z Předlic nechvalně proslulí a legendami opředení Moraváci. Jde o několik romských rodin, které přišly do Ústí nad Labem a okolí z Moravy (prý z okolí Valašského Meziříčí či Nového Jičína) a které zde odkoupily původně obecní nemovitosti. V těch po nezbytných rekonstrukcích, často provedených velmi povrchně a tak říkajíc na oko nyní nabízejí bydlení rodinám, pro které je cesta k jinému bydlení uzavřena. To jsou hlavně nově přistěhovalí Romové, kteří zde nemají trvalé bydliště, tudíž nemůžou žádat o obecní byt (jakkoli metodu přidělování obecních bytů v Ústí, resp. v Trmicích jsme detailně nestudovali, lze odůvodněně usuzovat, že je to záležitost na mnoho let čekání) a spolu s nimi se u Moraváků ubytovávají také zdejší tradiční neplatiči. Pokud taková rodina nechce skončit na ulici zcela bez přístřeší, musí akceptovat přísné podmínky bydlení v těchto bytech, kde platí i v lokálním kontextu výrazně předražené nájemné (cca za 2 + 1) a při sebemenším porušení platební morálky, někdy i při projevení nelibosti 12 Studie mikroekonomických modelů

14 D. Situace ve vybraných lokalitách Rozvojového partnerství Mikrobus nad neochotou majitele podílet se na nutných údržbách domu, je z bytu jednoduše vyhozena. S nájemníky Moraváci podepisují smlouvu na dobu určitou, která se po 1 roce může obnovit. Problémy bývají i s placením poplatků např. za odpady či za vodu často se platí přímo majiteli na ruku, v přemrštěných částkách a bez jakéhokoli dokladu o zaplacení, mimo platby SIPO. V minulosti už se stalo, že majitelé před Městským úřadem popřeli zaplacení poplatků svými nájemníky. V důsledku toto může mít konkrétní negativní dopad na nájemníky (uvalení exekuce na příjem), samotné majitele nestihnou výrazné sankce. V Trmicích mezi tyto lokality patří především dům v ulici Na pískách a 1 ze 3 vchodů v domě v ulici Jateční, což je zdejší ukázková sociálně vyloučená lokalita. Jateční ulice je vyloučena už svou geografickou polohou: leží na okraji obce pod dálnicí u areálu zdejší teplárny a továrny Metal. Jako nejproblémovější se ale jeví 2 ze 3 vchodů, které paradoxně spravuje obec, nikoli Moraváci. Obec totiž dům v Jateční používá k ubytování notorických neplatičů. Přestože nájemné za jednotlivé obytné místnosti (holobyty 1+0) se společným sociálním zařízením je relativně nízké (kolem 1500,-), valná většina nájemníků zde neplatí (některým je nájemné strháváno ze sociálních dávek pomocí institutu zvláštního příjemce). Do těchto dvou vchodů instalovalo město domovníka, který má řešit akutní problémy spojené s údržbou domu. Lokalita Jateční má jednoznačně nejhorší pověst v celém městě. Z rozhovorů s respondenty výzkumu z jiných městských lokalit vyplynulo, že přesun rodiny právě sem by považovali za tu nejhorší představitelnou formu celkového společenského propadu. Někteří respondenti výzkumu projevovali morální odsouzení obyvatel Jateční s tím, že si za svou situaci mohou tito sami, protože nechtějí pracovat a vydělávat peníze, i když by mohli je ovšem otázkou, jakou nabídku zdejšího pracovního trhu měli pro obyvatele Jateční ulice, v naprosté většině jedince bez jakékoli kvalifikace, na mysli. 4. Občanská angažovanost V Trmicích působí občanské organizace, které deklarují jako důvod svého vzniku práci se zdejšími sociálně vyloučenými občany. Že jde na prvním místě o Romy je jasné už z názvu jedné z nich: Romano Jasnica. To sdružení provozuje zdejší Informační a poradenské centrum. Náplní práce sdružení, resp. centra je sociální práce s romskými spoluobčany, řešení jejich problémů v kontaktu s úřady, asistence při hledání práce i organizování aktivit zejména pro romské děti 22. Na provoz sdružení přispívá i městský úřad v Trmicích. Sdružení Romano Jasnica tvoří především členové jedné ze zdejších silných starousedlických romských rodin. Mezi respondenty výzkumu panovalo povědomí o činnosti těchto organizací (v jednom případě jsme zaznamenali pozitivní reflexi asistence pracovníků sdružení při nárokování jednorázové sociální dávky v rodině, která se ocitla kvůli exekuci na příjmy zcela bez prostředků), kontakt s některými respondenty výzkumu nám zprostředkovali právě pracovníci Centra, nicméně ani sociální práce ani pracovní konzultanství nebylo hlavím předmětem rozhovorů s respondenty a chybí nám potřebná data, abychom mohli úspěšnost práci těchto organizací detailněji zhodnotit. Narazili jsme také na tvrzení, že sdružení pomáhá na prvním místě právě členům rodu, který sdružení zakládal, nicméně proto toto tvrzení nemáme jednoznačné indicie Nezaměstnanost a práce na černo Trmice patří v celorepublikovém kontextu k obcím postiženým výraznou nezaměstnaností. Míra nezaměstnanosti byla v Trmicích k závěru roku 2006 celkem 23,88%, což je sice o 4,62% méně než v roce předcházejícím (28,5%), přesto jde stále o nejvyšší míru nezaměstnanosti v celém bývalém ústeckém okrese (např. v samotném městě Ústí nad Labem je tato míra 12,67%). Hlavními zaměstnavateli v místě jsou firmy METAL (kde pracuje nebo pracovalo i několik respondentů našeho výzkumu), dále firma Black & Decker i zdejší teplárna. Na veřejně-prospěšné práce zaměstnává některé občany i zmíněné sdružení Romano Jasnica. Na VPP pro obec pracovali i někteří obyvatelé holobytů v Jateční ulici, podle našich informací však velmi rychle kvůli nulové motivaci odpadli. 22 Sdružení Romano Jasnica bylo rovněž zadavatelem dotazníkového Výzkumu života Rómů v Trmicích, Neštěmicích a Mojžíři, který v roce 2004 realizoval Sociologický ústav Akademie věd České republiky. 23 Co se týče hodnocení práce sdružení, zmíněný Výzkum života Rómů v Trmicích, Neštěmicích a Mojžíři konstatuje kladný charakter tohoto vztahu mezi respondenty výzkumu, přičemž ale tazateli byli podle všeho sami členové tohoto sdružení, což mohlo ovlivnit validitu hodnocení. Studie mikroekonomických modelů 13

15 D. Situace ve vybraných lokalitách Rozvojového partnerství Mikrobus V kontrastu k těmto tristním číslům ačkoli to může být dáno výběrem rodin resp. povahou kontaktů tazatelů v lokalitě pouze v jediné rodině byli oba dospělí členové bez pracovního poměru (a jeden z nich ve výkonu trestu) a domácnost v podstatě závislá na dávkách státní sociální podpory a hmotné nouze. V jedné z dotázaných rodin byli dospělí členové příjemci invalidního důchodu a tyto důchody činily jediný příjem domácnosti. Ve zbylých 3 rodinách byl vždy alespoň jeden dospělý člen zaměstnán. V jednom případě měli legální zaměstnání dokonce oba dospělí členové rodiny (muž práce v ostraze, žena zaměstnána jako účetní). Ve 4 rodinách z 5 tvořila práce na černo, respondenty shodně označována navenek přijatelnějším výrazem brigáda, sice co se týče výše výdělku proměnlivou, ale v podstatě stálou součástí příjmů domácností, a to i jako přivýdělek v domácnosti, kde brigáda nebyla existenční nutností, tzn. kde oba členové byli legálně zaměstnáni. Spektrum brigád je pestré: od výpomoci u příbuzných (sekání dřeva za stravu a drobný peníz), pomocné práce na stavbách, přes kvalifikovanější manuální práce až po sběr (resp. krádeže) kovů v jedné ze dvou společensky nejníže postavených rodin (přičemž tato poslední možnost výdělku je postupem času zdá se v úpadku, neboť, jak lakonicky poznamenala jedna z respondentek, všechno už je uklizeno ). Příjem z brigád, které jsou téměř bezvýhradně doménou dospělých mužských členů domácností (ženy se povětšinou na mateřské starají o děti), se měsíčně na jednu domácnost pohybuje mezi až 6.000,- korun. 6. Bydlení, náklady na něj, distribuce nákladů v rámci domácností Žádná z rodin nedeklarovala aktuálně problémy s placením nájmu, přičemž ve dvou případech je to zřejmě důsledkem zavedení institutu zvláštního příjemce. Ani rodiny, žijící v bytech Moraváků, kde se tyto zavázaly platit i v lokálním kontextu vysoké nájmy (za 2+1 okolo Kč měsíčně, bez energií), v rozhovorech nemluvili o tom, že by jim platba nájmu činila výraznější potíže. Tyto rodiny se pouze omezily na opatrnou stížnost, že za takové peníze by si představovaly lepší bydlení. Neznáme okolnosti, za jakých se do tohoto bydlení stěhovaly, nicméně lze se dohadovat, že toto bydlení je pro ně jediným možným řešením jejich situace. V domácnostech sociálně nejslabších respondentů jsme zaznamenali jev kooperace dvou nukleárních rodin (staří rodiče, jejich dcera s manželem a 2 dětmi) v jediné domácnosti, kdy staří rodiče, oba invalidní důchodci, ze svých pravidelných příjmů platili nájem z příspěvku na bydlení, zatímco rodina dcery zajišťovala jídlo a další potřebné nákupy. (Je nutno říct, že u tohoto typu domácností často chybí náklady na energie, neboť byly např. odstřihnuty od zdroje elektrického proudu a topí kamny na dřevo). Výhodnost spolunažívání v této domácnosti není okamžitě zjevná, ale zdá se být oboustranná: není nutné se vždy složitě skládat na jednotlivé platby, každý si hlídá jen to svoje a ve výsledku se náklady jedné rodiny na nákupy a druhé na nájem vyrovnávají (rodina uvádí spotřebu 6000,- na celý byt na měsíc včetně rodičů, členů je celkem 5, přičemž nájem bytu činí zhruba 1.500,- Kč). Jde o překvapivě velmi pragmaticky zajištěné hospodaření. Obě rodiny, žijící v bytech u Moraváků, jako svou perspektivu viděli bydlení v bytě v osobním vlastnictví (zřejmě ale zčásti toto uvedli v reakci na návodné otázky tazatele). Podle faktických údajů o jejich příjmech by bylo možné usuzovat, že tyto rodiny by měli mít možnost získání takového bytu např. z hypotéky či z úspor. Protože však dlouhodobě žijí v podmínkách, ve kterých žijí, lze předpokládat, že jim ve využití takových zdrojů stojí jiné, šetřením nezdokumentované překážky. Obě rodiny z Jateční ulice uváděly, že jakmile jim to možnosti dovolí, chtějí se z této lokality odstěhovat. Jedna z rodin si v tomto smyslu činila velké naděje od získání invalidního důchodu pro jednoho dospělého člena, který zatím do rodinné kasy nijak nepřispíval, s výjimkou brigád. Je ale odůvodněné předpokládat, že ani získání ID je z lokality nevyváže, vzhledem k dlouhodobému charakteru jejich bydlení v lokalitě a všeobecné adaptaci na zdejší prostředí a 7mi členného potomstva, přičemž projevy této adaptace by byly jen složitě akceptovatelné kdekoli jinde. V jednom případě rodiny žijící v bytě u Moraváků zaznamenal výzkum stavební spoření s měsíční splátkou 1000,- Kč, respondent uvádí, že toto spoření je za účelem pořízení si bytu do osobního vlastnictví. 7. Ekonomická (ne)efektivita spotřeby. Disproporce příjmy versus výdaje. Všechny dotazované rodiny měly poměrně důkladný přehled o všech měsíčních výdajích svojí rodiny a dokázaly hbitě odhadnout částky, které měsíčně za to které zboží či službu vydávají (výzkumníky tato schopnost okamžitého odhadu zarazila už během jednoho z rozhovorů, dostalo se jim ale vysvětlení, že tato schopnost odhadu pramení z toho, že je to tak stejně už dlouhou dobu, jinak řečeno že se výdaje delší období málo nebo vůbec nemění). Zde platí, že čím méně peněž člověk má, tím větší o nich musí mít přehled minimálně v 3 případech z 5 šlo o nízkopříjmové domácnosti. 14 Studie mikroekonomických modelů

16 D. Situace ve vybraných lokalitách Rozvojového partnerství Mikrobus Rodiny prohlašují, že obvykle dokážou uhradit měsíční výdaje (nákupy, nájem, energie, další výdaje jako telefon, provoz automobilu) svojí rodiny ze stávajících příjmů. 3 rodiny potvrzují, že jejich výdaje jsou v některých měsících větší než příjmy, pak ale jako zdroj dofinancování nastupuje solidární síť širší rodiny (viz dále). Rodiny vykazují velké rozdíly ve výdajích na potraviny: v jednom případě uvádí bezdětná rodina enormní výdaje (týdně jde prý o částku 4.500,-/ měsíčně o cca ,- korun) z kontextu interview ale vyplývá, že může jít o nereálnou částku, kterou uvádí mužský člen rodiny-mladého páru, který nemá dostatečný přehled o reálných výdajích. Rodiny na nižších příčkách společenského žebříčku (matka s 6 dětmi, resp. pár se dvěma dětmi plus staří rodiče) si s částkou cca na potraviny a drogerii vystačí na celý měsíc. Domácnosti vesměs nakupují potraviny a drogerii v měsíčních intervalech ve větším množství (po celých balících ve zlevněných akcích, a to včetně drogerie, např. šamponů), takový nákup označují za výrazně efektivnější než například týdenní doplňování zásoby. Vytvářejí takto zásoby, které pak už jen doplňují potravinami, které se rychleji kazí (pečivo, masné výrobky). U níže společensky postavených rodin výzkum zaznamenal model nashromáždění zásob základních surovin (např. impozantní zásoby mouky navršené v nábytkové stěně v jedné z domácností) evidentně na delší než měsíční období. Toto zjištění polemizuje s jedním z projevů kultury chudby v konceptu O.Lewise 24, podle kterého v domácnostech chudých absentují potravinové zásoby a symptomem jejich společenského propadu má být i to, že paradoxně k nedostatku peněz utrácejí poměrně velké částky nárazově za malé množství jídla. Chudobou postižené rodiny, se kterými jsme mluvili během výzkumu, takovýto typ výdajů vyloučily. Nahodilé, ale poměrně výrazné výdaje těchto rodin tvořilo pouze zboží okamžité spotřeby jako sladkosti pro děti (kolem 500 Kč měsíčně podle počtu dětí) či cigarety (200 korun/den v jedné domácnosti s více dospělými členy) nebo alkohol, s těmito výdaji se ale v rozpočtech domácností jaksi předem počítá a vždy se na ně peníze najdou. Pokud nenaberou patologických rysů např. u alkoholu, nemluvě o drogách, nejsou to tyto výdaje, které by rodiny přivedly do dluhů a na společenské dno. K disproporcím mezi příjmy a výdaji přesto dochází po sečtení příjmů některých domácností vyplynulo, že stránka výdajů je vyšší než stránka příjmů. Na základě provedených interview se však zdá, že i tehdy, když je pravidelný měsíční příjem výdaji v konkrétním měsíci překročen, je to jen výjimečně v částkách větších než 1.000,- korun. Prolomení do větší zadluženosti hrozí pouze výjimečně při neočekávaných či extrémně nákladných událostech svatba, pohřeb, křtiny tehdy ale obvykle zafunguje rodinná solidární síť formou bezúročných půjček či se náklady proplatí díky tradičnímu zvyku finančního příspěvku všech aktérů události (křtiny). U rodin s nízkým sociálním statusem je tato poměrně překvapivá obezřetnost ohledně vyrovnávání příjmů a výdajů domácností zřejmě dána stereotypem, kdy se příjmy a výdaje, navíc často kombinované s pravidelným splácením dluhů např. na nájmu nebo na energiích formou splátkového kalendáře, dlouhodobě nemění. Pokud dojde k výkyvu v příjmech, zapříčiněném nějakým vnějším impulzem (například přechodem na systém hmotné nouze na začátku roku 2007 a tím leckdy i snížení celkového příjmu domácnosti), je to událost, která je reflektována velmi intenzivně. Kromě toho, že zadlužení jen málokdy překročí uvedenou hranici, výzkum zaznamenal i tvrzení, že na druhou stranu v některých měsících se i domácnostem na první pohled velmi chudým podaří něco z příjmů ušetřit. Kolik takové úspory mohou dělat a jak je s nimi naloženo se nám nepodařilo zjistit, nicméně zcela jistě nejde na systematické spoření za účelem nashromáždění větší částky tyto ušetřené peníze jsou v následujícím období prokonzumovány. Vesměs nulové výdaje jsou ve všech kontaktovaných rodinách spojeny s kulturním vyžitím (návštěvy kin, divadel, muzeí, koncertů atd.). Takovýto typ aktivit je zcela mimo sféru zájmů dotázaných. Jediným zaznamenaným nákladem, který by do kategorie kultura či spíše zábava mohl být zahrnut, je v jednom případě zmíněných 100,- Kč na návštěvu diskotéky, přičemž to je částka, která rodinu, i velmi chudou, nijak nezatíží. Faktem je, že v jedné z trmických restaurací bývají pořádány romské zábavy, místní romské sdružení organizuje aktivity pro romské děti (taneční a pěvecké kroužky a přehlídky). Nikdo z dotázaných ale žádné z těchto aktivit nepřipomněl, a už vůbec ne v souvislosti s výdaji. Pokud jsme hovořili o platnosti konceptu O.Lewise, v tomto ohledu ho lze bezvýhradně aplikovat. 24 Oscar Lewis: Kultura chudoby. In: Hirt T., Jakoubek M. (eds.): Romové v osidlech sociálního vyloučení. Plzeň: Aleš Čeněk, Studie mikroekonomických modelů 15

17 D. Situace ve vybraných lokalitách Rozvojového partnerství Mikrobus 8. Vzájemné úvěrování. Zadlužování domácností u firem nebankovního sektoru Celkem 4 z 5 dotázaných rodiny připustily, že v případně potřeby (často ke konci měsíce, když jsou překročeny běžné náklady na domácnost) si vypůjčují finanční hotovost na dorovnání chybějících peněz. Podle vyjádření všech dotázaných se se žádostí o půjčku obracejí na příbuzensky nejbližší členy širší rodiny. Často si rodiče půjčují od dětí nebo naopak děti od rodičů či sourozenci od sebe navzájem. Jde o částku v minimální výši několika stovek korun a v maximální výši několika tisíc korun. Součástí této solidární sítě, kdy jde o půjčky mezi domácnostmi s přibližně stejnou úrovní života, je pravidlo reciprocity: částku, kterou první rodina nyní vypůjčí, zas druhá rodina, které je nyní půjčováno, může jindy až na tom bude lépe půjčit první rodině. Pokud výzkum zaznamenal půjčky mimo okruh nejbližších členů rodiny, ale u vzdálenějších příbuzných v širší rodině ( strýc podnikatel od otce z rodiny ), bylo to pouze v 1 případě a šlo o rodinu vykazující nejvíce znaků sociálního vyloučení. O možných úrocích z půjčky mezi společensky rozdílně situovanými domácnostmi z téže širší rodiny se v tomto případě můžeme jen dohadovat. V jednom případě jsme zaznamenali mechanismus vzájemného bezúročného úvěrování: šlo o výpůjčky mezi 4 domácnostmi (zřejmě výhradně romských) důchodců, kteří si půjčují malé částky ke konci výplatního měsíce půjčuje vždy ta domácnost, která má časnější termín výplaty důchodu těm, které mají pozdější termín. Oproti očekávání výzkum nezaznamenal zvýšenou míru zadluženosti dotazovaných rodin u firem nebankovního sektoru. Pokud se objevila, předznamenávala větší problém. V jediném případě (sociálně nejlépe situovaná rodina starých rodičů s vnoučaty) respondenti zmínili půjčku, která vybočila ze solidárního rodinného modelu. Při nenadálých výdajích (na začátku školního roku, což byla v situaci starých rodičů s čerstvě do opatrování svěřenými dětmi relativně nová událost) bylo nutno využít nabídky nebankovního sektoru (Provident), protože rodinná síť na její poměry tak vysokou půjčku nebyla přivyklá poskytovat. Při splácením dluhu včetně velkých úroků ale přišla tato síť na řadu, neboť se opět jednalo o částky, se kterými byla schopna se vypořádat: formou opakovaných bezúročných půjček pomohli se splácením splátek Kč/měsíčně nejbližší příbuzní. Žádný z dotázaných nezmínil, že by jeho rodina byla zadlužena u lichvářů. Vzhledem k charakteru kontaktu tazatelů s respondenty (jednorázově za účelem realizace interview) ani podrobnější zjištění k tomuto jevu, který se uchovává přísně v privátní sféře rodin, nebylo možné předpokládat. Při dotazech po úžeře ale všichni dotázaní dobře rozuměli, co je tímto výrazem myšleno. 9. Rozpad solidárních sítí vlivem soc.patologie Přestože se v textu na několika místech odvoláváme na záchrannou či zachytávací funkci solidární sítě širší rodiny, je na druhou stranu vhodné upozornit, že např. vlivem výskytu sociální patologie může dojít k trvalému porušení těchto sítí. Tento výzkum obdobný jev zaznamenal, konkrétně šlo o výskyt drogové závislosti hned u několika členů střední generace širší rodiny. Rodiče těchto jedinců, vnímající toto jako vlastní selhání v kombinaci s bezradností, jak pro ně novou a jejich generaci nepochopitelnou situaci jinak řešit, obětovali v našem případě bydlení ve třípokojovém bytě za bydlení v garsonce, ale mimo dosah jejich drogou zcela ovládnutých synů, dokonce si berou do opatrování 2 děti jednoho z nich. Nepřekvapí, že kromě drobných příspěvku na sladkosti od otce chlapců nevidí žádné peníze a výchova a zajištění dětí je plně na bedrech starých rodičů, podporovaných jen příležitostně vzdálenějšími příbuznými, kteří k nim takto projevují soucit. 10. Péče o zdraví Ve 2 z celkového počtu dotazovaných domácností byli zmíněny coby výrazné položky náklady na léky (500, resp. 700,- Kč). Dá se ale říci, že péče o zdraví v sociálně slabých rodinách nepatří ke sférám, ve kterých by se utápěly výrazné částky příjmů. Například v péči o chrup uplatňuje matka 6, resp. 7 dětí (poslední je na cestě) metodu zuby samy vypadnou. K lékaři s dětmi dochází také pouze nárazově, doslova jenom tehdy, když je vážně. 16 Studie mikroekonomických modelů

18 E. Otázka zadluženosti E. Otázka zadluženosti České domácnosti dlužily v prosinci 2006 bankám a finančním institucím přibližně 540,6 miliardy Kč. Na jednoho obyvatele včetně dětí tak připadá dluh přibližně ,- Kč. Oproti srpnu 2005 stouplo zadlužení českých domácností o více než 130 miliard Kč. S ohledem na strukturu úvěrů jde cca ze 2/3 o hypotéční úvěry a úvěry ze stavební spoření. Zadlužení domácností rostla v roce 2006 téměř každý měsíc dvakrát rychleji než objem vkladů. Lze se domnívat, že s růstem objemu půjček a úvěrů vzrůstá i počet domácností, které nejsou schopny splácet. Podle údajů ČNB má problémy se splácením asi 8 % českých domácností. Zatímco u úvěrů na bydlení, hypoték a stavebního spoření jsou to méně než 4 % problémových úvěrů, u spotřebitelských úvěrů je to již 13 až 14 %. 25 Podle údajů ČNB jsou nejvíce zadlužené mladé rodiny s jedním dítětem. (Z materiálu o zadluženosti připravovaného odborem prevence kriminality MVČR) V lokalitách Rozvojového partnerství Mikrobus je významným charakteristickým rysem sociálního vyloučení existence uzavřeného ekonomického systému vyznačujícího se zastavováním osobních věcí a půjčováním peněz na vysoké úroky. Lichváři v kravatě se snaží vydělávat na lidech a rodinách s nízkým sociálním kapitálem i za cenu jejich útisku a vydírání a ze strany státních a lokálních institucí je zadlužování a následné exekuce 26 vnímáno téměř jako biologická danost. Trend postupného, neregulovaného zadlužování resp. vysávání sociálně a ekonomicky nejohroženější populace v České republice je stále znatelnější. Z poznatků poradenských organizací pracujících v terénu je možné předložit několik hypotéz k současnému stavu v tomto segmentu půjček v ČR. 1. V ČR je funkční vysoce profitní model novodobého nevolnictví nekvalifikovaných, nízkopříjmových domácností směrem k nebankovním subjektům a splátkovým společnostem. 2. Strategie těchto společností se vyznačují několika shodnými momenty: a. Cílené na nízkopříjmové, neinformované skupiny b. Systém nevýhodných smluv, uzavíraných evidentně v tísni s vysokými pokutami, penále a neúměrným úrokem z půjček. c. Rozhodčí doložky, které vyvádějí tyto smluvní vztahy mimo systém české justice k arbitrům, pracujících většinou pro tyto společnosti d. Praktická nemožnost obrany dlužníka 3. Souběhem vágní formulace trestného činu lichvy v Trestním zákoně a neexistence regulace těchto splátkových společností ze strany státu je zapříčiněna nemožnost integrace příslušníků postižených rodin na trh práce a snížen dopad sociálních služeb a jiných opatření směřujících k začlenění znevýhodněných rodin do společnosti. Připravovaná zpráva MVČR o problematice zadlužování uvádí. že podle policejních informací dochází také k organizované formě trestné činnosti prostřednictvím zneužití ekonomicky slabých občanů, a to získáním osobních dokladů a podpisů na úvěrových smlouvách nezaměstnaných, osob žijících na hranici životního minima, bezdomovců (tzv. bílí koně) k získání spotřebitelských úvěrů u peněžních ústavů (dříve zejména České spořitelny a.s.). Sociální pracovníci na kontaktních místech, kteří se setkávají s problematikou zadluženosti, na ni neumí dostatečně reagovat. Důležitým krokem pomoci potřebným je možnost poskytnutí nenárokové jednorázové peněžité nebo věcné dávky. 25 Viz údaje České národní banky. 26 Mezi nejčastější způsoby vymáhání dluhů exekutory patřilo v roce 2005 zabavování majetku a strhávání dlužných částek přímo z bankovních kont dlužníků, včetně stavebního spoření, z penzijních fondů nebo ze sociálních dávek. Zejména u menších dlužných částek, které lze snadněji pokrýt z prodeje majetku domácnosti, je prakticky nemožné se nesplacení dluhu vyhnout. Zatímco úspěšnost exekucí majetku v hodnotě do 100 tisíc je 61 %, u vyšší hodnoty je to již jen 31 %. 6_7 Počet exekucí se rychle zvyšuje. V roce 2004 se jednalo o zhruba 155 tisíc případů, v roce 2005 o více než 270 tisíc a v roce 2006 již o 309 tisíc exekucí. Délka exekučního řízení se navíc zkracuje. Dlužníci nemají v tomto případě důvody k procesním obstrukcím formou odvolání nebo odkladů, protože to jen zvyšuje jejich konečné náklady v podobě úroků z dlužné částky a odměny exekutora. (z připravované zprávy o problematice zadlužování MVČR, str,.7 Studie mikroekonomických modelů 17

19 E. Otázka zadluženosti V rámci školního finančního vzdělávání probíhá implementace navrženého Systému budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, který vytvořilo Ministerstvo financí na základě usnesení vlády č ze ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a s Ministerstvem průmyslu a obchodu. K tomuto projektu byla vytvořena stálá Expertní skupina pro finanční sektor složená ze zástupců Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva školství, Výzkumného ústavu pedagogického, Národního ústavu odborného vzdělávání a Asociace obchodních akademií. Tato skupina připravila systém zahrnutí finančního vzdělávání do různých stupňů základního a středoškolského vzdělávání a nyní pracuje na jeho implementaci. V roce 2007 bude probíhat práce na standardech finanční gramotnosti a jejich pilotním ověření. 18 Studie mikroekonomických modelů

20 F. závěr F. Závěr Ze zprávy o plnění Lisabonské strategie Českou republikou (2006) K rozšíření smluvní volnosti v pracovně právních vztazích by měl zejména přispět nový zákoník práce 27, který byl schválen v květnu 2006, s předpokládanou účinností od ledna Zákoník představuje komplexní úpravu pracovněprávních předpisů. Umožní větší liberalizaci v pracovněprávních vztazích a posílí princip smluvní volnosti účastníků pracovněprávních vztahů. Zvýší se flexibilita obsahu pracovní smlouvy. Bude v ní možné sjednat vedle podstatných náležitostí pracovní smlouvy, jako je druh, místo výkonu práce, den nástupu do zaměstnání, i další pracovní podmínky, které budou vyhovovat nejen zaměstnanci, ale také zaměstnavateli. Zaměstnavatelé budou moci uzavírat se zaměstnanci i dohody umožňující práci z domova (tzv. homeworking nebo teleworking), to budou moci provést nejen v pracovní smlouvě, ale i v jiné dohodě, např. smlouvou podle občanského zákoníku. Nově se zavádí institut konta pracovní doby, který zaměstnavatelům umožní pružně reagovat na měnící se potřebu práce v závislosti na odbytu jejich produkce. Zaměstnavatelé budou moci upravit stanovenou týdenní pracovní dobu svých zaměstnanců a zároveň jim vyplácet stálou mzdu. Nová vláda v září 2006 schválila novelu tohoto zákona a přijala rozhodnutí o odložení jeho účinnosti o 1 rok. Příslušný návrh musí ještě schválit Parlament ČR a podepsat Prezident republiky." Výstupy projektu relevantní pro personální pracovní poradenství Pracovní poradenství vykonávané nevládním neziskovým sektorem (dále jen NNO) je v České republice poměrně novým fenoménem, rozvíjejícím se zvláště s podporou programů omezování sociálního vylučování Evropského sociálního fondu a jeho programu Equal. Na rozdíl od personalistů profesionálních (tj. ziskových) agentur zprostředkování práce jsou poradci pro zaměstnanost zaměstnaneckých programů NNO často ze sociokulturního prostředí vlastní klientely, zvláště pak jedná-li o programy zaměřené na romskou klientelu. Osobní zkušenosti nevládkařských poradců pro zaměstnanost jsou pak často spojeny s výkonem terénní sociální práce a sociálního poradenství. Umisťování klientů personálního pracovního poradenství na trh práce klade na poradce pro zaměstnanost NNO značné časové a psychické požadavky, nota bene má takovéto umisťování vnitřní a vnější limity, které na základě výstupů výzkumných prací prováděných k vypracování předkládané studie uvádíme níže: Vnitřní limity umisťování klientů na trhu práce Nekvalifikovanost, nízká vzdělanostní úroveň Je jen málo klientů Rozvojového partnerství Mikrobus (dále jen RPM), kteří disponují vyšším než základním vzděláním a mnozí z nich se nemohou ani pochlubit absolvováním rekvalifikačního či jiného edukačního kurzu. To je samozřejmě jednak limituje při výběru zaměstnání a navíc je i odměna za jejich práci adekvátně k její povaze tou nejnižší, tedy nemají v porovnání se stejnou, o málo nižší či dokonce ještě vyšší sociální dávkou (součtem dávek) od státu ani motivaci těžce nalezené a se zaměstnavatelem vyjednané volné pracovní místo obsadit. Budeme-li chápat nekvalifikovanost šířeji, jako vybavenost kompetencemi nezbytnými pro uplatnění se na trhu práce, je to právě především ona, díky čemuž nalézá služba poradců pro zaměstnanost mezi sociálními službami své opodstatněné místo. Typický klient RPM je svojí nekompetentností k tomu, aby si sehnal sám práci, věděl, na koho se kdy a jak obrátit, aby jeho snažení bylo úspěšné, na trhu práce diskvalifikován a neobejde se bez asistence pracovního poradce, tedy je zaměstnatelný teprve tehdy, stane-li se klientem. Minimální či žádné pracovní zkušenosti I ti zaměstnavatelé, kteří se uvolí zaměstnat nekvalifikovaného Roma ze sociálně vyloučené lokality ( špatné adresy ) požadují, aby měl v oboru alespoň v praxi, nemá-li již odborné vzdělání. Absence zkušeností s náplní nabízené pracovní pozice jsou ale kolikrát nepřekonatelnou překážkou i tam, kde je tato pracovní pozice takového charakteru, že si žádného 27 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Studie mikroekonomických modelů 19

STUDIE MIKROEKONOMICKÝCH MODELŮ

STUDIE MIKROEKONOMICKÝCH MODELŮ STUDIE MIKROEKONOMICKÝCH MODELŮ Závěrečná zpráva SOCIOKLUB SDRUŽENÍ PRO PODPORU ROZVOJE TEORIE A PRAXE SOCIÁLNÍ POLITIKY Na Moráni 1750/4, 128 00, Praha Tel. 602 365 612 e-mail: office@socioklub.cz www.socioklub.cz

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 5. téma Podpora sociálního podnikání ze strukturálních fondů EU do roku

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Základní informace o projektu Zadavatel Nadace rozvoje občanské společnosti

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu Most k naději Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje www.mostknadeji.eu Dotazník Data k této prezentaci byla sbírána ze tří nízkoprahových adiktologických

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Muž/ Žena Datum narození Jméno/jména Místo a stát narození.. Příjmení. Rodné číslo v ČR. Rodné příjmení... Státní příslušnost.

Muž/ Žena Datum narození Jméno/jména Místo a stát narození.. Příjmení. Rodné číslo v ČR. Rodné příjmení... Státní příslušnost. Dotazník pro určení státu bydliště pro účely dávek státní sociální podpory dávek pomoci v hmotné nouzi dávek pro osoby se zdravotním postižením Muž/ Žena Datum narození Jméno/jména Místo a stát narození..

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 19 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 014

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory Rodinný rozpočet Doporučený postup: 1. Sepsat všechny čisté příjmy domácnosti (rodiny) 2. Sepsat seznam všech měsíčních výdajů 3. Porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Příjmy: - plat,mzda (na základě pracovního

Více

Dopad sociální reformy

Dopad sociální reformy Dopad sociální reformy Zaměstnanost Státní sociální podpora Sociální služby Dávky osobám zdravotně postiženým Daně a pojistné odvody Oblast zaměstnanosti Přehled zásadních změn: redukce státní podpory

Více

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Státní příslušnost:

Více

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy.

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. OBSAH Předmluva... Poděkování... Fáze procesu... Přípravná fáze - Předkontaktní... Předkontaktní

Více

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Rodné příjmení: Státní

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/214 VYDÁNO DNE 17.2. 214 JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI Mírně nadpoloviční většina dotázaných občanů je z hlediska úspor a půjček v plusu, téměř třetina má bilanci

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

Číslo: 01_voborilova. Téma: Hospodaření domácnosti. Ročník: 8. Autorka: Mgr. Ivana Vobořilová. Finanční vzdělávání na základních školách v České Lípě

Číslo: 01_voborilova. Téma: Hospodaření domácnosti. Ročník: 8. Autorka: Mgr. Ivana Vobořilová. Finanční vzdělávání na základních školách v České Lípě Anotace: Žák se seznámí s pojmem rodinný rozpočet, definuje složky rozpočtu domácnosti, uvede příklady výdajových i příjmových položek, vysvětlí pojmy schodkový rozpočet, vyrovnaný rozpočet, přebytkový

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - 5 let - 5 let - 55 let 5-5 let od let svobodný / svobodná

Více

Den finanční gramotnosti. Výzkum Češi a rodinné finance

Den finanční gramotnosti. Výzkum Češi a rodinné finance Výzkumy finanční gramotnosti 2 Jednou ročně monitorujeme finanční gramotnost Čechů z různých pohledů 2011 mezigenerační finanční gramotnost, 2012 muži, ženy a finance a letos Češi a rodinné finance Zaměřujeme

Více

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje Mgr. Kamila Lišková Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti neboli Gabalova analýza

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. 10. října 2005. PRP - Nový nástroj k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti

TISKOVÁ ZPRÁVA. 10. října 2005. PRP - Nový nástroj k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti TISKOVÁ ZPRÁVA 10. října 2005 PRP - Nový nástroj k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti Společnost Sodexho Pass Česká Republika, a.s., ve spolupráci s úřady práce ve Znojmě, Vyškově a Hodoníně a s Ministerstvem

Více

Navrhované změny na pracovním trhu

Navrhované změny na pracovním trhu Navrhované změny na pracovním trhu v souvislosti s novelami zákona o zaměstnanosti a dalších zákonů RNDr. Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 6. března 2008 Motto navrhovaných změn: Ten, kdo pracuje,

Více

Pravidla ES pro národní regionální pomoc z roku 1998 Nařízení Komise ES č. 68/2001 o aplikaci čl. 87 a 88 Smlouvy o založení ES na podporu školení

Pravidla ES pro národní regionální pomoc z roku 1998 Nařízení Komise ES č. 68/2001 o aplikaci čl. 87 a 88 Smlouvy o založení ES na podporu školení INVESTIČNÍ PODPORA PRO TECHNOLOGICKÁ CENTRA LEGISLATIVNÍ RÁMEC Usnesení vlády ze dne 5.června 2002, č. 573 k zabezpečení realizace Rámcového programu pro podporu strategických služeb a Rámcového programu

Více

Pracovní list Sestavení podnikového plánu

Pracovní list Sestavení podnikového plánu Pracovní list Sestavení podnikového plánu Na následujícím příkladu si ukážeme jednoduché plánování ve firmě Sen Market. Výchozí myšlenka plánování vychází z odpovědi na otázku, čím vůbec při plánování

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory obyvatel na přijatelnost půjček er10315b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 840 1 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Více

Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v za rok 1999

Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v za rok 1999 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 1999 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě pokračoval v úspěšném hospodaření a za rok 1999 dosáhl zisku ve výši

Více

DOTAZNÍK BONITY KLIENTA (START-UP)

DOTAZNÍK BONITY KLIENTA (START-UP) DOTAZNÍK BONITY KLIENTA (START-UP) Fyzická osoba (podnikatel) IDENTIFIKACE KLIENTA Název klienta (obchodní firma): Hlavní předmět podnikání = NACE (dle hlavního a rozhodujícího přemětu podnikání): IČO

Více

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Pololetní zpráva 2008 Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Společnost UniCredit Leasing CZ, as., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

Jak se sociální sítě zpracovávají?

Jak se sociální sítě zpracovávají? SOCIÁLNÍ SÍTĚ Sociální sítě většina jedinců je zapojena ve více sociálních sítích jak jsou tyto vazby strukturovány? analýza sociálních sítí (social network analysis) zmapování mezilidských vztahů určitých

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Ž Á D O S T o nájem sociálního bytu

Ž Á D O S T o nájem sociálního bytu Městská část Praha 4, Antala Staška 2059/80b, 140 46 Praha 4 - Krč Ž Á D O S T o nájem sociálního bytu Jméno a příjmení žadatele:... Rodné číslo:... Stav:... Adresa trvalého bydliště žadatele:... Kontaktní

Více

Občanská poradna Pardubice o.s.

Občanská poradna Pardubice o.s. Občanská poradna Pardubice o.s. Obsah: 1. P O S L Á N Í O R G A N I Z A C E... 3 2. O B Č A N S K Á P O R A D N A V R O C E 2 0 0... 3 3. S T A T I S T I K A 2 0 0... 4 4. S T A T I S T I C K É V Ý S T

Více

Účetní systémy 2. 9.př.

Účetní systémy 2. 9.př. Účetní systémy 2. 9.př. IAS 14 Vykazování podle segmentů Vykazování podle segmentů obvykle znamená určit segmenty oborové či územní. Toto vykazování interesuje zejména investory. Segmentové vykazování

Více

Žádost o příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením

Žádost o příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením Registrační číslo ÚP: CHPM - zřízení Úřad práce ČR krajská pobočka v: OSÚ S 15 Žádost o příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona č. 435/2004 Sb., o

Více

D o p a d o v á s t u d i e. "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu"

D o p a d o v á s t u d i e. Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu D o p a d o v á s t u d i e "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu" P r a h a 2012 D o p a d o v á s t u d i e "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu" Název projektu: Posilování bipartitního dialogu

Více

VÝKAZNICTVÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ PŘÍLOHA Sestavená k 31.12.2014 (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) ZŠ Miličín, Tyršovo nám.

VÝKAZNICTVÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ PŘÍLOHA Sestavená k 31.12.2014 (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) ZŠ Miličín, Tyršovo nám. IČO: Kapitola: Právní forma: Okamžik sestavení: 71006648 700 Příspěvková organizace 25.2.2015 7:30:22 VÝKAZNICTVÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ PŘÍLOHA Sestavená k 31.12.2014 (v Kč, s přesností na dvě desetinná

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Odpověď ze dne 13. 1. 2015 na otázky týkající se veřejné zakázky s názvem Poradenské činnosti v Jihočeském kraji 2015-2018

Odpověď ze dne 13. 1. 2015 na otázky týkající se veřejné zakázky s názvem Poradenské činnosti v Jihočeském kraji 2015-2018 Odpověď ze dne 13. 1. 2015 na otázky týkající se (jedná se o 15. až 16. otázku v pořadí) Do objemu služeb je započítáváno i plnění v rámci grantových projektů financovaných z Evropského sociálního fondu

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

Prohlášení k Dohodě o Margin Trading

Prohlášení k Dohodě o Margin Trading Prohlášení k Dohodě o Margin Trading Vážené dámy, vážení pánové jsme potěšeni, že jste si vybrali Raiffeisenbank a.s. a děkujeme Vám za důvěru, kterou jste nám projevili svým zájmem o náš produkt Margin

Více

Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi

Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi Vypracoval Pavel Zdražila Nezaměstnanost v MSK k 28. 2. 2015 okres ke konci měsíce rozdíl proti min. měsíci počet uchazečů absolventi

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let 6 - let 6 - let 6 - let 6-6 let od 66 let svobodný / svobodná

Více

Příloha ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY

Příloha ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY IČO: Název: Sídlo: 00288250 Obec Horní Štěpánov Horní Štěpánov 326, 798 47 Horní Štěpánov sestavený k 31.12.2014 A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona (TEXT) A.2. Informace podle 7 odst. 4 zákona (TEXT)

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

P O T V R Z E N Í. 8. Druh pracovního vztahu :. ... ... Potvrzení zaměstnavatele

P O T V R Z E N Í. 8. Druh pracovního vztahu :. ... ... Potvrzení zaměstnavatele P O T V R Z E N Í o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ve věci: I. POMĚRY OSOBNÍ A RODINNÉ: 1. Jméno a příjmení:........ 2. Datum narození:...

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

1. Metodologie sběru dat

1. Metodologie sběru dat Sociální diskriminace pod lupou Metodika identifikace diskriminačního jednání a doprovodných negativních jevů v bydlení a zaměstnávání v Ústí nad Labem 1. Metodologie sběru dat Kvalitativní metodologie

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 1/13 Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 2/13 Členění hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů 1. Příjmy Tabulka č. 1 Příjmy podle příjmových

Více

Grantové schéma Podpora sociální integrace ve Středočeském kraji 13. 3. 2006

Grantové schéma Podpora sociální integrace ve Středočeském kraji 13. 3. 2006 1 Grantové schéma Podpora sociální integrace ve Středočeském kraji 13. 3. 2006 2 Podpora bude poskytnuta neinvestičním projektům zaměřeným na snížení počtu sociálně vyloučených osob, zejména starších 15

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Finanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání. Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s.

Finanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání. Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s. Finanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s. nové základní dovednosti, jinak nazývané též gramotnosti: počítačová gramotnost mediální gramotnost

Více

Jednotlivé etapy projektu Podpora vytváření systému terénní sociální práce. Podpora vytváření systému TSP vytvoření metodických příruček

Jednotlivé etapy projektu Podpora vytváření systému terénní sociální práce. Podpora vytváření systému TSP vytvoření metodických příruček Jednotlivé etapy projektu Podpora vytváření systému terénní sociální práce První etapa projektu Podpora vytváření systému TSP vytvoření metodických příruček Průběh realizace říjen 2006 duben 2007 Realizátor

Více

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva (Švorcová, Makovcová, Mach) Úvod: Naše práce je jednou z částí většího projektu výzkumu sídlišť, v jehož rámci byli dotazováni obyvatelé sídlišť Petrovice, Barrandov,

Více

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/13 VYDÁNO DNE 13.2. 13 JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI Téměř polovina dotázaných občanů (46 ) je z hlediska úspor a půjček v plusu, třetina (34 ) má bilanci vyrovnanou

Více

Americká hypotéka Charakteristika Americké hypotéky

Americká hypotéka Charakteristika Americké hypotéky Charakteristika Americké hypotéky Od 1. května 2004 byl uveden v platnost nový Zákon č. 190/2004 Sb. o dluhopisech, na jejímž základě mohou banky nabízet svým klientům tzv. americkou hypotéku Nový zákon

Více

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Mgr. Martina Baranová ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. E-mail: martina.baranova@accendo.cz Tel.: + 420 603 520 577 Web: www.accendo.cz

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000

Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 2000 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě vykázal za rok 2000 zisk ve výši 37 tis. Kč. Jedná se o zisk, kterého

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření Cílová skupina 1: Hodnotitelé žádostí o projekt 1) V čem byly žádosti silné, kde byly dobře zpracovány? 2) Čím vás žádosti většinou nejspíše "přesvědčily"? 3) Které části

Více

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace

Více

Dotace pro váš rozvoj a záměry

Dotace pro váš rozvoj a záměry Profesionální zpracování úspěšných žádostí o dotace Dotace pro váš rozvoj a záměry www.dotace-fondy.eu www.asistencnicentrum.cz Vážený kliente, dovolte nám, abychom vám představili společnost Asistenční

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Návrh Zastupitelstva Jihomoravského kraje. na vydání

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Návrh Zastupitelstva Jihomoravského kraje. na vydání -1- PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období 334 Návrh Zastupitelstva Jihomoravského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona

Více

Lidé ohrožení sociálním vyloučením a nedostupností bydlení v České republice: systém garantovaného bydlení

Lidé ohrožení sociálním vyloučením a nedostupností bydlení v České republice: systém garantovaného bydlení Lidé ohrožení sociálním vyloučením a nedostupností bydlení v České republice: systém garantovaného bydlení Martina Mikeszová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Struktura prezentace Lidé ohrožení sociálním

Více

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz Telefon: 221 183 225 http://seb.soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie,

Více

Definice malého a středního podniku* Počet zaměstnanců

Definice malého a středního podniku* Počet zaměstnanců Definice malého a středního podniku* Počet zaměstnanců Celková aktiva nebo obrat nepřesahují Aktiva Obrat Střední podnikatel < 250 43 mil. EUR 50 mil. EUR Malý podnikatel < 50 10 mil. EUR 10 mil. EUR Drobný

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více