Blok 2 Mezinárodní prostředí a jeho vliv na mezinárodní podnikání

Transkript

1 Blok 2 Mezinárodní prostředí a jeho vliv na mezinárodní podnikání 1. Úvod Před vstupem do mezinárodního prostředí je nutno provést řadu analýz, které jsou základem pro rozhodnutí o strategii mezinárodního marketingu. Je nutno vyhodnotit rizika, která s mezinárodním podnikáním bezprostředně souvisejí. Základem pro marketingovou situační analýzu zkoumající prostředí, ve kterém firma podniká nebo se chystá podnikat v rámci vstupu na zahraniční trh, jsou informace. Tyto informace, obsahující velké množství dat, je nutné analyzovat a interpretovat. K tomu slouží různé matematické metody, nástroje, modely, analýzy apod. K těmto specifickým metodám se řadí 74 : makroekonomické modely, modely a metody finanční analýzy podniku se vztahem k marketing managementu, SWOT analýzy a její modifikace, metody portfolio analýzy a její modifikace atd. Dynamický rozvoj trhů, růst konkurence a neustálé změny jsou významným faktorem pro podnikající subjekty, aby neustále zvažovaly a sledovaly efektivitu svých strategických rozhodnutí. Jsou to faktory, které dávají podněty k nestálému výzkumu a analýze trhu. Analýza trhu se zabývá studiem potencionální poptávky pro novou firmu a poskytuje odpovědi týkající se požadavků prostředí, záměrů hlavní konkurence, trendy potencionálního trhu atd. Na rozdíl od analýzy trhu se situační analýza (tabulka č.1) týká firem již existujících. Situační analýzu lze definovat jako všeobecnou metodu zkoumání jednotlivých složek a vlastností vnějšího prostředí (makroprostředí a mikroprostředí), ve kterém firma podniká, případně které na ni nějakým způsobem působí, ovlivňuje její činnost, a zkoumání vnitřního prostředí firmy (kvalita managementu a zaměstnanců, strategie firmy, finanční situace, vybavenost, historie, umístění, organizační kultura, image etc.), její schopnosti výrobky tvořit, vyvíjet a inovovat, produkovat je, prodávat a financovat programy 1. Tabulka č. 1: Situační analýza Situační analýza Hodnocení organizace Hodnocení faktorů prostředí Analýza zdrojů a schopností s cílem odhalení silných a slabých stránek Monitorování prostředí s cílem odhalení příležitostí a hrozeb, kterým organizace čelí. a určení kompetencí. 1 JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. Praha : Grada Publishing, s. 78.

2 Smyslem provádění situační analýzy je nalezení správného poměru mezi příležitostmi, jež přicházejí v úvahu ve vnějším prostředí a jsou pro firmu výhodné, a mezi schopnostmi a zdroji firmy. Obsah situační analýzy se skládá, jak již bylo uvedeno výše, z jednotlivých elementů ovlivňující činnost podniku. Tyto elementy lze shrnout pod označení, 5C či 4C. 5C nebo-li: Company podnik Collaborators spolupracující firmy, osoby Customers zákazníci Competitors konkurence Climate/Context makroekonomické faktory 4C nebo-li: Customer zákazník Country národní specifika Cost náklady Competitors konkurence 1.1 Marketingová situační analýza Marketingová situační analýza (MSA) směřuje k nalezení reálných a současně náročných marketingových cílů a strategií podniku. Vzhledem k tomu, že se MSA orientuje na marketingovou činnost podniku, obsahuje tato analýza dále rozbor a určení strategií pro jednotlivé prvky marketingového mixu. Zpracování marketingové situační analýzy spadá do marketingového strategického řízení, konkrétně plánovací fáze a jejím cílem je získání potřebných informací pro navržení nové strategie či ke změně existující strategie. MSA lze nahradit marketingovým auditem či diagnostikou. Marketingová situační analýza obsahuje následující části: Analýza a identifikace cílových trhů a segmentů obecně Analýza konkurence Analýza mikroprostředí a makroprostředí SWOT analýza Analýza portfolia a prodejů Prognózy Klíčovým faktorem pro tvorbu jakékoliv analýzy jsou relevantní, přesné a aktuální informace. Významným, někdy i podceňovaným zdrojem informací, představuje marketingový informační systém (MIS). Dle Kotlera je MIS soubor postupů a informačních zdrojů využívaných manažery pro získávání potřebných informací o vývoji v tržním prostředí, zahrnuje zaměstnance, zařízení a informační technologie pro sběr, třídění, analyzování a distribuování potřebných, včasných a přesných informací tvůrcům marketingových rozhodnutí. V tomto období nazývaném též nová ekonomika jsou znalosti a informace alfou a omegou pro vstup na zahraniční trhy. Vlastnictví informací hraje v současné době rozhodující

3 úlohu a pro firmy představuje jednu z hlavních konkurenčních výhod. Informovanost managementu podstatně usnadňuje rozhodovací procesy a snižuje rizika, která s sebou daná rozhodnutí přináší. MIS tak představuje účinný nástroj v boji s konkurencí informacemi, které jsou získaná z různých zdrojů, analyzovaná a uložená na jednom místě. Důležitým nástrojem pro sběr informací tvoří marketingový průzkum, který zahrnuje systematický sběr, analýzu a vyhodnocení získaných informací. Informace v MIS, jak znázorněno v tabulce č. 2, jsou získávány ze čtyř hlavních zdrojů - interní data, marketingové zpravodajství, informace získané marketingovým výzkumem a získané databáze. Tabulka č. 2: Marketingový informační systém Manažeři Marketingový informační systém Marketingové marketingu - plánování - realizace - kontrola potřeba informací distribuce informací interní zdroje analýza informací Tvorba informací marketingové zpravodajství marketingový výzkum prostředí - cílové trhy - marketingové kanály - konkurenti - veřejnost Zdroj: KOTLER, P., A KOL.. Marketing. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo s faktory makroprostředí 1.2 Analýza prostředí podniku Situační analýza je úzce marketingová spjata s analýzou rozhodnutí prostředí, a komunikace což zároveň bývá prvním krokem této analýzy. Analýza prostředí spočívá v pochopení vlivu prostředí na činnost podniku, protože podnik působí v prostředí, ve kterém existuje svět hodnot, jimž se musí přizpůsobit 5 Tyto vlivy, nazývané též faktory, významně ovlivňují nejen současnou činnost podniku, ale zároveň také jeho budoucí vývoj. Od prostředí jako takového lze vymezit marketingové prostředí firmy, které se skládá z činitelů a sil vně marketingu, které ovlivňují schopnost marketing managementu vyvinout a udržovat úspěšné vztahy s cílovými zákazníky. Úkolem marketing managementu je tyto vlivy včas rozpoznat, identifikovat a analyzovat, následně tomu přizpůsobit současné a budoucí chování firmy. Na této schopnosti firem včas rozeznat významné činitele, trendy a směřování prostředí, je závislá konkurenceschopnost a životaschopnost podniku. Prostředí lze analyzovat různým způsobem, dle klasického dělení Kotlera P. a Armstronga G. na prostředí vnitřní a vnější (obrázek č. 1). Vnější lze dále dělit na makroprostředí a mikroprostředí. Dle Jakubíkové 53 vnější prostředí, ve kterém může firma působit jsou tato:

4 Prostředí lokální bezprostřední okolí, ze kterého firma může čerpat své vstupy (pracovní sílu, suroviny..), nebo do něj umisťovat své výstupy (produkty) Prostředí národní stejná charakteristika jako předchozí Prostředí integračního seskupení regiony přesahující území státu Prostředí světové Dle Kotlera se mikroprostředí skládá ze sil blízko společnosti, které ovlivňují její schopnost sloužit zákazníkům společnost, distribuční firmy, zákaznické trhy, konkurence a veřejnost. Makroprostředí zahrnuje širší společenské síly, které ovlivňují celé mikroprostředí demografické, ekonomické, přírodní, technologické, politické a kulturní faktory. Podniky by měly být při analýze prostředí schopny rozeznat módní výkyvy od trendů a megatrendů. Módní výkyvy jsou jevy nepředvídatelné, krátkodobé, bez sociálních, ekonomických a politických konsekvencí. Trendy se vyznačují dlouhodobou tendencí a dají se dobře předvídat do budoucna. Megatrendy jsou typické velkými sociálními, ekonomickými, politickými a technologickými změnami, které se vyvíjejí pozvolna a výrazným způsobem ovlivňují život jednotlivců a společnosti. Obrázek č. 1: Prostředí firmy Vnější prostředí Makroprostředí Mikroprostředí Vnitřní prostředí Zdroje, schopnosti kultura firmy, mezilidské vztahy, organizační model kvalita managementu kvalita pracovníků

5 1.3 Vnější prostředí Vnější prostředí podniku se dále člení na mikroprostředí a makroprostředí. Faktory tvořící makroprostředí působí dále na mikroprostředí a to různou intenzitou, tyto vlivy se pak mohou projevit ve vnitřním prostředí podniku Makroprostředí Marketingové makroprostředí je tvořeno faktory působícími na makroúrovni, které jsou obtížně kontrolovatelné. Jednotlivé podniky mohou dané faktory ovlivnit v případě zapojení se do společných aktivit prostřednictvím svazů a asociací (HOREKA, UNIHOST, Hotelstars). V rámci prosazování vlastních zájmů zde hrají významnou roli lobbovací aktivity, a to jak v národním měřítku, tak i mimo něj (Evropská Unie). Cílem analýzy makroprostředí je pochopit existenci podniku v širších souvislostech a zároveň včas zachytit potencionální příležitosti či hrozby, které toto prostředí přináší. Pro vyhodnocení faktorů makroprostředí se nejčastěji využívá tzv. PEST či PESTEL analýza. Makroprostředí se skládá z následujících faktorů : Politicko-právní faktory : politický systém, politická stabilita, členství země v regionálních integračních seskupeních, politické vazby na další státy, vztah k zahraničním firmám, význam zájmových skupin(podnikatelské a profesní svazy), postavení odborů ve společnosti, strukturu státních výdajů, daňový systém, přístup vládní administrativy k podnikům možnost kontroly vlastnictví, možnost nákupu pozemků a nemovitostí, možnost repatriace zisku do zahraničí, řešení sporů při vymáhání pohledávek, podmínky pro zaměstnávání cizinců nebo třeba také míru korupce. Z těchto hledisek je patrné, politická situace na domácím i zahraničním trhu může dosti výrazně ovlivnit situaci na trhu. Nesmíme také zapomínat na etické chování společností. Tento trend postupně roste a z toho důvodu se většina podniků snaží být společensky zodpovědnými. Díky společenské odpovědnosti firem si mohou podniky vybudovat lepší jméno na trhu a vytvářet tak lepší vtahy se zákazníky. Ekonomické faktory : Součástí ekonomického prostředí země je její ekonomická úroveň, kterou ovlivňují tyto podmínky: hrubý domácí produkt a tempo jeho růstu, míra inflace a nezaměstnanosti, vývoj investic, vývoj platební bilance, kurzová politika, tarifní nástroje - cla. Nesmíme také zapomenout na ekonomickou situaci domácností, kterou ovlivňuje celková výše mezd, rychlost růstu mezd, velikost cenové hladiny, dostupnost úvěrů a také úspory obyvatel. Počet obyvatel, průměrná délka života, profesní a vzdělávací struktura

6 Cla dělíme do 3 skupin : - Podle účelu : cla fiskální (příjem do státního rozpočtu), ochranná (ochrana domácích produktů), prohibitivní ( extrémně vysoká, jejichž účelem je znemožnit dovoz), skleníková ( ochrana konkrétního odvětví), odvetná ( opatření vůči druhé zemi), - Podle pohybu zboží cla dovozní, vývozní, tranzitní ( nahrazena dálničními poplatky) - Podle způsobu výběru cla valorická ( % z celní hodnoty zboží), specifická ( stanovena jako pevná částka na fyzickou jednotku), diferencovaná Netarifní nástroje např. dovozní přirážka (%z celní hodnoty zboží), dovozní depozit ( částka sloýená bezúročně ve stanovené výši a na stanovenou dobu vrácena), množstevní omezení (kvóta, po jejímž vyčerpání je dovoz dané komodity zakázán), technické překážky obchodu certtifikáty, administrativní povolovací řízení, vyhovění místním požadavkům na bezpečnost Proexoortní nástroje - slouží k podpoře domácího exportu zvýhodněné financování exportu, pojišťování rizik, poskytování informací pro vývozce. ( V ČR Česká obchodní banka, EGAP Exportní garanční a pojišťovací společnost) Czech Trade. Kurzová politika systém pevných kurzů, systém pohyblivých kurzů Podle Světového ekonomického fóra je možno země členit podle stádií jejich ekonomického vývoje na 3 základní skupiny : Ve výchozí fázi ( factor driven start) je konkurenceschopnost založena na levné pracovní síle a na využívání přírodních zdrojů. Podniky se snaží konkurovat zejména nízkými cenami a prodávají druhořadé výrobky. Nízká produktivita se odráží v nízkých mzdách. Pro udržení konkurenceschopnosti je třeba klást důraz na makroekonomickou stabilit, fungující veřejné i soukromé instituce, infrastrukturu a systém zdravotní péče, vzdělávání. V dalším stádiu je hlavním zdrojem ekonomického rozvoje efektivnost (efficien-cy-driven stage). Podmínku přechodu je zvýšení efektivity výrobních procesů, zvýšení kvality vyráběné produkce. Konkurenceschopnost podporují zejména investice do vysokého školství, celoživotního vzdělávání, efektivně fungující tržní prostředí a přístup k vyspělým technologiím Nejvyšší fáze je založena na inovacích ( innovation-driven stage) schopnost vyvíjet nové výrobky a služby, využívat sofistikované výrobní procesy, moderní technologie. Při hodnocení pořadí konkurenceschopnosti jednotlivých zemí (Global Competitiveness Index) se na prvních místech umístily USA, Švýcarsko, Dánsko, Švédsko, Singapur, Finsko a Německo. Česká republika se umístila na 33. Místě z celkového počtu 134 hodnocených zemí.

7 Tabulka zařazení vybraných zemí do skupin podle ekonomického vývoje Stadium č. 1 (factor-driven stage) Přechodná fáze Stádium č. 2 (efficiency-driven stage) Přechodná fáze Stádium číslo 3 Egypt Arménie Albánie Estonsko EU 15 Ghana Azerbajdžán Bulharsko Maďarsko Česká republika Indie Čína Černá Hora Litva Kypr Kyrgyzstán Gruzie Mexiko Lotyšsko Malta Moldávie Maroko Rumunsko Polsko Slovinsko Sýrie Saudská Arábie Srbsko Rusko Švýcarsko Vietnam Venezuela Ukrajina Slovensko USA Zdroj. The Global Competitiveness Report , s.9 Sociální a kulturní faktory většinou rozhodují o úspěchu Nejviditelnějším nástrojem je jazyk, neverbální komunikace (jižní Itálie x Velká Británie), oblékání, stravovací návyky, vztah k osobní hygieně, estetické cítění vztah k designu, vzhledu, symbolům, značkám, vnímání ideálu krásy, rituály,svátky, mýty. Hodnocení podle míry otevřenosti: - Otevřená (explicitní kultura) USA, Austrálie, západoevropské země snaha o jasné vyjadřování názorů a postojů, převažuje sklon k individualismu ( hodnotou je osobní svoboda, rozvoj osobnosti jednotlivce, osobní iniciativa a osobní úspěch - Uzavřená typická pro asijské a africké země jedinec je povinen přizpůsobit se pevnému řádu (jak v rodině - postavení otce, manželky, dětí, rodičů atd., tak v zaměstnání) Vyjadřování je nejasné, lidé hovoří v metaforách, předpokládají, že jim cizinci musí porozumět. Začlenění je velmi obtížné. Sociální faktory, které působí na podnik, zkoumáme ze dvou hledisek. A to z demografických a kulturních. Demografické faktory zkoumají obyvatelstvo, jeho počet, věkovou strukturu, pohlaví, sociální složení atd.. Tyto faktory jsou nejen měřeny, ale je sledována i jejich změna pomocí různých prvků. Sledováním demografických faktorů je pro každý podnik klíčové kvůli tvorbě vhodné nabídky pro zákazníky. Dalším faktorem je kultura. Tu můžeme definovat jako umělé prostředí složené ze skutečností a výtvorů, které člověk stvořil. Kultura se vždy vztahuje k určité lidské společnosti, která uznává dané principy a hodnoty. Tyto hodnoty můžeme rozdělit na primární a sekundární. Primární hodnoty jsou hodnoty, které člověk převezme od svého blízkého okolí, nejčastěji od rodiny. Sekundární hodnoty

8 člověk přejímá od širšího sociálního okolí, se kterým se postupem času setkává. Jedná se například o kamarády nebo spolužáky. Tyto hodnoty lze působením různých nástrojů měnit, jelikož nejsou v člověku tak zakořeněné. Pomocí sledování a porozumění hodnot člověka lze odhadnout reakci spotřebitelů na různé podněty a podle nich pak může podnik přizpůsobit svou obchodní strategii. Nicméně jednotlivci jsou silně nakloněni věřit tomu, co jim kultura říká nebo ignorují vše, co jim víra zakazuje. Z toho vyplývá i předpojatost vůči změnám. Japonsko, Itálie, Maďarsko maskulinní společnost uznávající mužské hodnoty úspěch, výkonnost, soutěživost, kladný vztah k penězům. Skandinávské země, Nizozemsko feminita, uznávané hodnoty vztah k životnímu prostředí, kvalita života, dobré osobní vztahy, péče o slabší, solidarita, skromnost Technologické faktory Tyto faktory zohledňují nejen trendy jako je výzkum, vývoj a rychlost technologických změn, ale i dopravní, skladovací, výrobní, komunikační a informační technologie (B2B, B2C, C2C, C2B ). Kladné změny technologického prostředí jsou vždy pro podniky velmi přínosné. Tento pokrok jim umožňuje zvyšovat své konkurenční schopnosti a dosahovat lepších hospodářských výsledků. Jedním z nejmodernějších komunikačních nástrojů současné doby je Internet, jelikož je to nejen nástroj komunikace, ale také zprostředkovatel obchodních transakcí, kterými mohou být například internetové nakupování (e-shops), internetové obchodování (e-commerce) nebo internetové bankovnictví (e-banking). Co se týče celkového světového využití internetu, obr. č. 3 níže znázorňuje, že EU si stojí daleko výše za světovým průměrem. Nicméně severní Amerika dosahuje celkového 74,4% využití internetu a naopak africké země jsou daleko za celkovým světovým průměrem s 5,6%. Obr. Dvacet zemí s nejvíce penetrovaným internetem 1 1 Internet world statistics [online] USA:2010 [cit ]. Internet world statistics. Dostupné z WWW: <

9 Ekologické faktory : - se zvětšujícím se množstvím problémů životního prostředí se také zvyšuje tlak na podniky, aby se staly ekologickými a společensky odpovědnými - k ekologickým faktorům se řadí přírodní zdroje, fauna, flóra, klimatické podmínky, kvalita životního prostředí, míra znečištění apod.

10 1.4 Mikroprostředí Mikroprostředí je prostředí v těsné blízkosti podniku, významně ovlivňující jeho činnost, zahrnující faktory, které firma může svou činností významně ovlivnit. Zároveň je toto okolí odvětvím, ve kterém firma podniká. Kotler a kolektiv charakterizoval toto prostředí následovně, mikroprostředí tvoří síly blízko společnosti, které ovlivňují její schopnost sloužit zákazníkům společnost, distribuční firmy, zákaznické trhy, konkurence a veřejnost, a které společně vytvářejí systém poskytování hodnoty firmy V mikroprostředí vystupují následující komponenty: zákazníci, konkurence, veřejnost, partneři (dodavatelé, odběratelé a další obchodní partneři). Smyslem analýzy mikroprostředí je určit síly, které v daném odvětví působí a významně ovlivňují jeho činnost. Analýza odvětví je základem analýzy mikroprostředí. V rámci odvětví sledujeme jeho velikost, nároky na kapitál, trendy a změny v odvětví, vstupní a výstupní bariéry atd. V rámci určení struktury odvětví lze odvětví členit na: Atomizované mnoho malých podniků Konsolidované několik málo silných podniků Situace se v odvětví neustále mění, proto je nutné sledovat změnotvorné síly v odvětví, které na něj mají nejsilnější vliv, vyhodnocovat jejich možný dopad na podnik a vytvářet odpovídající strategie, které na ně budou reagovat. Zákazníci - daný faktor je jedním z nevýznamnějších, na zákaznické spokojenosti je závislá úspěšnost každé firmy - zákazníka lze charakterizovat jako jednotlivce či právnickou osobu - zákazníci tvoří různé trhy - spotřebitelský, průmyslový, státních zakázek, mezinárodní apod. Konkurence - představuje další významný faktor podmiňující úspěšnost firmy - identifikování konkurence, shromáždění maxima informací a jejich vyhodnocení je pro firmu klíčovým podmiňuje marketingové možnosti firmy - v rámci získávání informací o konkurenci hledáme informace o tom, kdo je naším konkurentem, kdo by se jím mohl stát, v jaké oblasti, jak je silný, jaké jsou jeho silné a slabé stránky, cíle a strategie - na základě vyhodnocení informací firmy přijímají strategie, na jejichž základě se snaží získat konkurenční výhodu - konkurenci lze členit z více hledisek, dle Jakubíkové lze konkurenci na základě typologie následovně dle: - o Teritoriálního hlediska (rozsahu konkurenčního působení) - globální, národní, alianční, meziodvětvová, komoditní, odvětvová o Hlediska nahraditelnosti produktu v konkurenčním prostředí - konkurence značek, odvětvová, formy, rodu o Hlediska počtu výrobců (prodejců) a stupně diferenciace produkce

11 - čistý monopol, oligomonopolie, monopolistická a dokonalá konkurence o Hlediska stupně organizovanosti a propojitelnosti výrobců a aliancí - monopol, kartel, syndikát, trast Konkurenci lze také dělit na konkurenci homogenní, heterogenní a substituční. o Homogenní konkurenci představují zboží a služby zastupitelné povahy, které se neliší kvalitou, vzhledem ani způsobem užití jedná se konkurenci cenou, dodacími a platebními podmínkami. o Heterogenní konkurenci představují produkty s vlastnostmi, které umožňují jejich diferenciaci, mohou však být i zastupitelné konkurence kvalitou, designem atd. o Substituční konkurence vzniká mezi dodavateli zboží a služeb různého charakteru a oborů, které jsou určeny jednomu okruhu spotřebitelů. Mezi další možnosti analýzy konkurence patří flexibilita, kvalita pracovníků, kvalifikace managementu, tržní obrat, výše zisku, inovační schopnosti, strategické cíle, marketingová koncepce, zákazníci, celkové disponibilní zdroje apod. Firmám se doporučuje provést analýzu každého z jejích hlavních konkurentů, identifikovat jeho silné a slabé stránky, ty porovnat s těmi vlastními a určit tak vlastní přednosti a slabiny ve vztahu k jednotlivým konkurentům.. Veřejnost - součástí tohoto elementu vnějšího prostředí není veřejnost jako taková, ale ta, která nějakým způsobem věnuje činnosti, ve které podnik provozuje svou činnost, pozornost, vyvíjí takové aktivity, které mohou podniky v dané sféře ovlivnit - veřejnost se obvykle dělí na místní veřejnost, vnitřní veřejnost (zaměstnanci), vládní veřejnost, sdělovací prostředky, občanská sdružení a organizace a všeobecnou veřejnost Partneři - pod tímto souhrnným názvem jsou skryti dodavatelé, odběratelé, distribuční mezičlánky aj. Partneři tvoří významnou, někdy však opomíjenou, součást vnějšího prostředí. Stejně jako podniky věnují pozornost analýze zákazníků, měly také vědět, kdo jsou jejich partneři, kteří jim pomáhají uspokojovat potřeby a přání zákazníků a kteří se významnou měrou podílejí na chodu podniku. V cestovním ruchu jsou významným distribučním mezičlánkem cestovní agentury a kanceláře, které pomáhají podnikům překonávat rozpor v čase a místě při poskytování služeb. Dále tyto mezičlánky zahrnují velkoobchod, maloobchod, finanční organizace, marketingové agentury apod. Kotler je nazývá tzv. marketingovými zprostředkovateli. Marketingoví zprostředkovatelé jsou firmy, které pomáhají propagovat, prodávat a distribuovat zboží firem konečným kupujícím. Dále sem řadí obchodní mezičlánky (prostředníky a zprostředkovatele) jako jsou např. výzkumné agentury, mediální společnosti, logistické firmy apod. K analýze konkurenčního prostředí se využívá tzv. Porterův model pěti konkurenčních sil Vnější prostředí představuje široký okruh faktorů, které mohou ovlivnit činnost podniku a následně jeho úspěšnost. Při analýze vnějšího prostředí je tedy důležité zaměřit se pouze na ty

12 faktory, které jsou pro podnik podstatné a relevantní, které představují příležitosti, kterých by se měl podnik chopit, či naopak hrozby, které by mohly vyústit v ohrožení podniku. Na analýzu vnějšího prostředí navazuje analýza vnitřního prostředí, která se zaměřuje na vnitřní chod podniku a na jeho jednotlivé elementy. 1.4 Vnitřní prostředí Analýza vnitřního prostředí se týká jednotlivých, avšak vzájemně provázaných faktorů, které tvoří vnitřní zdroje firmy. Těmito faktory jsou zdroje finančního, materiálového a lidského charakteru. Jmenovitě tyto zdroje tvoří zaměstnanci včetně managementu, kultura firmy, mezilidské vztahy ve firmě, organizační struktura, kvalifikace zaměstnanců a materiální prostředí. Uvedené faktory jsou managementem přímo ovlivnitelné a říditelné. Analýza vnitřního prostředí sestává z hodnocení realizace strategických cílů firmy, finanční situace a schopností, vstupní logistiky firmy, výrobních operací, techniky a technologie uvnitř firmy, výstupní logistiky, marketingu, prodeje, poprodejního servisu, lidských zdrojů, úrovně řízení a organizace práce, image a goodwillu firmy. Celková analýza vnitřního prostředí směřuje k identifikaci silných stránek (klíčových kompetencí) firmy, které jí poskytují konkurenční výhodu. Analýza zdrojů je zaměřena na jejich jednotlivé typy a analýza schopností směřuje k jejich využití 69. Pro analýzu schopností firmy lze využít finanční analýzu, hodnotový řetězec či portfolio analýzu. Analýzou vnitřního prostředí, díky které lze určit specifické přednosti podniku, lze zároveň určit schopnost strategické způsobilosti podniku reagovat na neustále se měnící podmínky trhu, na schopnost využívat vytvořené příležitosti či způsobilosti včas a rychle reagovat na možné hrozby. 1.5 Proces analýzy Zpracování analýzy je sledem na sebe navazujících kroků (tabulka č. 4). Marketingovou situační analýzu lze dle Jakubíkové rozdělit do tří částí: 1. část Informační část, během které dochází ke sběru a hodnocení informací. Informační část obsahuje: a) hodnocení vnějších faktorů vnější prostředí firmy (makroprostředí a mikroprostředí) b) hodnocení vnitřních faktorů vnitřní prostředí firmy c) matici konkurenčního profilu 2. část Porovnávací část, vytváří možné strategie při využití následujících metod a) matice SWOT b) matice SPACE (hodnotí se dvě externí a dvě interní dimenze z hlediska vlivu na firmu a její cíle) c) matice BCG Boston Consulting Group d) interní externí matice 3. část Rozhodovací část, v jejímž rámci se zhodnocují zvažované strategie.

13 Tabulka č. 4: Postup realizace situační analýzy Vypracování projektu situační analýzy Sběr informací Zpracování a analýza informací Interpretace výsledků Realizace Zdroj: JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. Praha : Grada Publishing. s.80. Za významnou a nedílnou součást situační analýzy je uváděna prognóza vývoje prostředí Význam prognóz roste s rostoucí dynamikou změn probíhajících na trzích. Obvykle se vypracovávají tři typy prognóz, a to prognózy prodeje, prognózy vývoje techniky a technologií a prognózy lidských zdrojů. Kritickým bodem situační analýzy je rozhodnutí o problému šířky a hloubky analýzy, stejně jako o problému jejího trvání a kvality jednotlivých analýz. Základem úspěšné analýzy je nestranné, nezkreslené a objektivní posouzení získaných informací. Nepřesné informace, přecenění či podcenění příležitostí a hrozeb vede ke zvolení nevhodných strategií. Vypracování situační analýzy je vhodným podkladem pro následné stanovení silných a slabých stránek a spolu s predikcí budoucího vývoje i pro určení příležitostí a hrozeb, např. pomocí matice SWOT.

14 2. Rizika mezinárodního podnikání a možnosti jejich omezení Celosvětová hospodářská krize ukázala, jak obtížné je předvídat všechna rizika a ještě obtížnější jim v globalizovaném světě předejít. Riziko v podnikání Riziko možnost nezdaru či ztráty. Situace, v níž existuje možnost nepříznivé odchylky od žádoucího výsledku, ve který doufáme nebo jej očekáváme. Vliv nejistoty na stanovené cíle. Riziko nelze vyloučit, lze jej omezit, předejít mu, přenést na jiný subjekt, rozdělit mezi různé subjekty. DIÁŘ INVESTORA: Pád Řecka zaplatí daňoví poplatníci :01:00 Fio banka Řecká hospodářská situace je momentálně nezáviděníhodná. Země se nachází ve slumpflaci (Situace, kdy klesá reálný produkt (slump) a zároveň roste cenová hladina (inflace).) Pokles HDP v prvním kvartále 2011 dosáhl meziročně mínus 4,8 procenta, inflace 3,7 procenta a míra nezaměstnanosti v březnu vystoupala na 16,2 procenta. První záchranný balíček ve výši 110 miliard eur Řekům nestačil a teď se připravuje druhý, který by měl dosahovat až 100 miliard eur. Jak jste hlasovali o nutnosti vystoupení Řecka z eurozóny? Již v roce 2013 má ale platit mechanismus pro vyhlášení a řízení bankrotu evropské země, přičemž se očekává, že v té době bude trojka (ECB, ESFS a MMF) vlastnit zhruba polovinu vydaných řeckých dluhopisů. Po roce 2013 tak může dojít k měkké či tvrdé restrukturalizaci, kterou zaplatí zejména bezbranní daňoví poplatníci eurozóny prostřednictvím umazání části hodnoty držených dluhopisů trojky. Druhy rizik v mezinárodních ekonomických vztazích Teritoriální rizika - Platební potíže vyvolané politickými událostmi (války, občanské nepokoje, revoluce, stávky) Stovky tisíc pracovníků po celé Itálii se zapojily do páteční generální stávky na protest proti tomu, co odboráři označují za útok na práva pracujících. Největší italská odborová organizace CGIL svolala demonstrace do více než sta měst. Stávka nejvíce zasáhla školy a veřejnou dopravu, a to zejména ráno. Potíže hlásila železniční i letecká doprava, která se během dne na několik hodin zastavila. Stávka zkomplikovala život i tisícům Římanů, protože v italském hlavním městě nevyjelo ani metro a autobusy fungovaly jen omezeně. Bojujeme za právo pracovat, sdělila agentuře Reuters účastnice demonstrací Maria Rafanelliová. Mladí lidé mají vždy smlouvy na dobu určitou a brzo možná tady už nebude vůbec žádná práce, vysvětlila. Tisíce stávkujících úředníků a zaměstnanců státních podniků

15 pochodovaly ulicemi italských měst. Stávkující žádají hlavně snížení daně ze mzdy a vytváření nových pracovních příležitostí. Itálie, jejíž státní deficit loni vzrostl na 4,6 procenta, se v Bruselu zavázala, že dosáhne téměř rozpočtové rovnováhy (deficit 0,2 procenta HDP) v roce To bude znamenat další snižování výdajů, proti němuž Italové protestují. Berlusconiho vláda loni přijala úsporný program ve výši 25 miliard eur (600 miliard Kč). Jan Dvořák, Ekonomika, Ekonomové v posledních dnech žijí dvěma tématy. Z evropské perspektivy se zdá, že tématem číslo jedna je další pokus o řešení řecké krize. Možná že mnohem důležitější je ale dění za oceánem, totiž souboj amerického prezidenta a Kongresu o zvýšení dluhového limitu Spojených států a hrozba defaultu rozhodující světové ekonomiky Na Ameriku udeří nepokoje střední třídy Zbigniew Brzezinsky, který před čtyřiceti lety napsal o vysoce kontrolované společnosti budoucnosti, kde bude populace podrobena technokratickou elitou, se včera objevil v pořadu MSNBC Morning Joe, kde předpovídal, že Ameriku brzy zasáhnou ústrky vyvolané nepokoje střední třídy. Nechci být prorokem zkázy a nemyslím si, že se blížíme ke zkáze ale myslím si, že sklouzáváme k zintenzivňujícímu se sociálnímu konfliktu, sociálnímu nepřátelství, určité formě radikalizace, přichází pocit, že tohle už není společnost, řekl Brzezinki s dodatkem, že občanské nepokoje začnou, pokud bude nižší střední třída tvrdě zasažena ekonomickým propadem a vzrůstající nezaměstnaností. Tento bývalý poradce národní bezpečnosti předpověděl i opravdu vážnou mezinárodní vřavu jako důsledek toho, jak Spojené státy, Evropa a Japonsko, tyto tři tradiční pilíře síly globální ekonomiky, hluboce zabředávají do finanční krize. VÁLKA PROTI LIBYI Napsal Milan Tůma, Tisíce Indů, Egypťanů, Číňanů, Turků, Evropanů, Korejců a dalších prchá z Libye. Co vůbec dělali v Libyi? Západní média tvrdí, že nezaměstnanost samotných Libyjců přesahuje 30%. Pokud je to pravda, proč tam pracovalo tolik cizinců? CNN, BBC, Al Džazíra, nejmenujíc všechny tiskové agentury, nám vnucují představu o lidovém povstání proti krvavému diktátoru Kaddáfímu, jeho synům a nohsledům, kteří za čtyřicet let přeměnili demokratickou zemi v peklo. Přesně podle připraveného scénáře podpory kontrarevolučních sil slyšíme rozhovory s revolucionáři uskutečněné údajné na ulicích Benghází nebo Tripolisu, s kulisou střelby ze samopalů, pálením obrazů diktátora a jeho vlajek. Moderní počítačová technika a televizní technika dokáže divy. Logicky uvažující občan, si nemůže nevzpomenout, že ho podobnými, virtuálními představami, které dokáži neskutečným způsobem předčit realitu, krmí televize ve válečných filmech, denně. Vliv na lidskou psychiku je ohromující. Když ti každodenně opakovaně ukazují letouny a vrtulníky útočící na mírové demonstrace na ulicích libyjských měst, slyšíš zprávy o ministrech a velvyslancích, kteří postupně přecházejí na stranu lidu obviňujíce při tom krvavý režim a vytvářejíce prozatímní vládu, nasloucháš informacím jak desetitisíce neozbrojených demonstrantů dobývají celá města a regiony Libye, ať

16 chceš nebo nechceš, začínáš tomu věřit. Teprve později se k tobě dostane alternativní informace o tom že celonárodní povstání není nic jiného než televizní inscenace katarské Al Džazíry. Dovíš, se že všechna vystoupení proti Kaddáfího režimu pocházejí vlastně od Al Kájdy, která již desítky let slouží prosazování amerických a saudských zájmů, zjistíš, že mladí revolucionáři dostávají za svou účast na protestních akcích od organizátorů drogy a USD denně, že zbraně a munici pašují do země z Egypta CIA, Mossadem a tajnými službami NATO najatí teroristé. Když se budeš domáhat snímků rozbombardovaného Benghází dostanou se ti snímky z rozbitých iráckých měst a sídel sektoru Gazy po útocích Izraelského letectva. Začne ti být podivné, že několikrát dobytá civilní letiště fungují prakticky bez problémů, totéž se týká i námořních ropných terminálů. Z korporativních médií a bohužel z ani tzv. levicových zdrojů se nedovíme, že Muammar Kaddáfí má od počátku vyprovokovaných protestů nezanedbatelnou podporu jak v Libyi, tak i v zahraničí. Média odvádějí to, co je jejich úkolem dezinformují, vytvářejí představu, že situace v Libyi má stejný původ, jako v Tunisu, Alžíru a Egyptě. Představují Kaddáfího, jako stejného lumpa a lupiče, jakými byli donedávna Mubarak a tuniský bin Alí. Válka proti Libyi, jejímž cílem je ovládnutí surovin, ve které již dnes bojují Arabi získání Západem, proti Arabům vedeným Kaddáfím, usilujícím o udržení suverenity samostatné země, členského státu OSN, může skončit porážkou progresu a nastolením nemilosrdné buržoazní diktatury. Vojenská převaha Západu je nesmírná. Pouze od konce 2.světové války vedly USA, za pomoci svých spojenců z NATO, Jižní Korey, Izraele a Austrálie války proti KLDR, VSR, Afghánistánu, Iráku a Palestině nepočítajíc desítky menších konfliktů po celém světě, stovky státních převratů a intervencí s cílem dále prohloubit ovládání světového trhu, přírodních zdrojů a národů. Nyní pokračují proti Libyi, na řadě pak bude Írán a další. Jaké změny však nastanou po eventuální porážce Kaddáfího? Nejdříve si je potřeba položit otázku: Byla libyjská revolta vyvolána sociálními problémy, jako nezaměstnanost a bída, což nám vnucují již zmíněná média? Libyjské obyvatelstvo má nejvyšší životní úroveň v Africe. HDP na obyvatele činí 6000 USD. Pokud jde o oficiální Index lidského rozvoje, který je průměrem tří indexů: indexu očekávané délky života, indexu vzdělání a indexu HDP (statistiku zpracovává každoročně OSN) a který nejlépe charakterizuje kvalitu života obyvatelstva, byla Libye v roce 2010, jako vedoucí africká země na 53. místě na světě, další byl Tunis až osmdesátý první. Při tom v roce 1951 byla Libye oficiálně nejchudší zemí na světě. Dva britští významní žurnalisté David Bluntly a Andrew Lycett, kteří nejsou v žádném případě příznivci Libyjské revoluce museli napsat: Mladí lidé jsou dobře oblečení, živení a vzdělání. Dnes si Libyjci vydělávají v průměru na hlavu více než Britové. Nerovnost ročních příjmů je menší než ve většině států. Libyjské bohatství je rozděleno spravedlivě v celé společnosti. Každý Libyjec má zajištěno bezplatné (a často vynikající) vzdělání, lékařskou a zdravotní péči. Nové školy a nemocnice jsou impozantní podle všech mezinárodních standardů. Všichni Libyjci mají vlastní dům nebo byt, automobil, TV, video a telefon. V porovnání s většinou zemí třetího světa a dokonce i prvního, se Libyjci mají opravdu dobře. V celé zemi probíhá rozsáhlá bytová výstavba. Za byty se neplatí nájem, V Kaddáfího (buržoazními ideology vysmívané) Zelené knize se dočteme: Dům je základní potřebou individua a rodiny, proto nesmí být vlastněn někým jiným. Libyjská revoluce, díky příjmům z exportu ropy a zemního plynu zajistila Libyjcům tak vysokou životní úroveň, že začali odmítat vykonávat manuální práce v průmyslu, zemědělství i službách. Vláda musela dlouhodobě importovat pracovní síly. Za historické krátké období se nepodařilo zlomit psychiku libyjských Arabů, podle které musí každý Libyjec mít vlastní podnik. Rodiny by považovaly za

17 potupné, kdyby jejich synové museli manuálně pracovat. Preferuji, aby zůstali nezaměstnání a žili z podpory. Žádný režim není perfektní a ani Libye není výjimkou. Ekonomice a sociálnímu systému země způsobily největší škody téměř deset let trvající sankce. Globální neoliberální kapitalistické krizi se nevyhnula ani jedna země světa, zasáhla všechny, včetně zemí, které po revolucích odmítly tržní společnost. Ale ani tyto problémy nejsou tím, co by mohlo vyvolat třídní konflikt. Co to tedy bylo? Bitva o Afriku Současné bouře, které jsou prezentovány jako sociální revoluce proti diktatuře, jsou střetem dvou politických skupin: Kaddáfím vedených Panafrických sil, prosazujících realizaci jeho vize jednotné Afriky (smrtelně nebezpečné pro světový imperialismus) a reakčních rasistických sil libyjských Arabů, odmítajících tuto vizi, a prosazujících spolupráci (a tedy plnou podřízenost) s EU. Kaddáfího perspektivní záměr sjednotit Afriku, zavést jednotnou měnu, vytvořit společnou armádu a prosadit svobodu a nezávislost celého kontinentu, na který vyplýtval mnoho energie a prostředků, se stal hlavní politickou zbraní, kterou doporučili západní poradci opozici, aby ji využila k jeho odstranění. Opozici se podařilo přesvědčit část obyvatelstva, že další prodlužování pobytu revolučního vůdce ve vedení státu způsobí spád životní úrovně. K tomu se přidala i tradiční nenávist Libyjců vůči černému obyvatelstvu Afriky, o kterém Kaddáfí tvrdí ve své Zelené knize i ve svých veřejných vystoupeních před Libyjci a revolučními vůdci z celého světa, že i Libye patří ve skutečnosti černochům, kteří ji vlastnili dlouho před příchodem Arabů a že černá rasa se stane nejmocnější ve světě. Kaddáfí je nesmírně oblíben u většiny obyvatel Afriky, kteří ho nazývají vůdcem revoluce, králem králů a podobně. (Je zajímavé, že stejnou naději pro utlačované představuje v Latinské Americe Hugo Chávez a v postsovětském prostoru Alexandr Lukašenko.) V lednu 2011 vyzval k vytvoření společného sekretariátu tradičních afrických kmenových náčelníků a králů, (má s nimi výborné vztahy), který by koordinoval vytváření nové Africké jednoty. K tomuto kroku přistoupil až poté, kdy byl odmítnut oficiálními hlavami států. S podobným nezdarem se v minulosti setkali jak Kwame Nkrumah, tak i Sekou Toure. Afričtí žoldnéři nebo bojovníci za svobodu? Buržoazní média, která neposkytují Kaddáfího přívržencům žádný prostor, označují černé Afričany za žoldnéře. Jak je to ve skutečnosti? Jako všechno, co se dlouhodobě tvrdí o Libyi je lež, založena na rasistickém pohledu na vývoj situace v Africe. Černí vojáci v uniformách libyjské armády jsou lidé z celé Afriky a africké diaspory v Libyi, kteří podporují a respektují Kaddáfího za jeho příspěvek africké emancipaci. Za posledních dvacet let přišly do Libye tisíce Afričanů z celého kontinentu. Zde získali vzdělání, práci a vojenský výcvik mnozí z nich náleží k osvobozeneckým hnutím z celé Afriky a světa. Z nich byly zformovány mezinárodní prapory, pevně odhodlané bránit vymoženosti revoluce. Jsou to Afričané, kteří jsou odhodlání položit za Kaddáfího a revoluci své životy. Neliší se od španělských internacionálních brigád. Náleží mezi ně i tisíce Tuaregů, kteří v průběhu revoluce vstoupili do Islámské legie a pak bezpečnostních složek. Afričtí imigranti terčem útoků Zatímco afričtí bojovníci z Čadu, Nigeru, Mali, Ghany a Jižního Súdánu bojují v řadách libyjské armády za obranu vymožeností této africké revoluce, milion černých utečenců a tisíce migrujících dělníků riskují, že se stanou obětí pomsty povstalců za podporu Kaddáfího režimu. Turecký stavař popisuje jeden z uskutečněných masakrů v posledních dnech: V naší společnosti pracovalo 80 dělníků z Čadu. Povstalci je bezdůvodně povraždili sekerami. Podobně již povraždili mnoho dalších dělníků. Nikoli strach z Kaddáfího, ale z rasistických arabských povstalců. To je hlavní motiv pro masivní exodus, dělníků a expertů z Afriky i celého světa. Proti Kaddáfího sílám bojují ozbrojení povstalci. Část jich přešla z ozbrojených sil, ale většina povstalců má vlastní zbraně, které mohli v souladu s Kaddáfího filosofií, vlastnit. Důležitou otázkou je nelegální útěk tisíců imigrantů i Libyjců do Itálie a dalších států EU, kteří prchali pod tlakem západních masmédií, které jim slibovaly najít lepší život v Evropě. 24.ledna 2011 se konala v Libyi mezinárodní konference za účasti více než pěti set delegátů s názvem: Decentní život v Evropě nebo vítaný návrat do Afriky. Kaddáfí ve svém vystoupení uvedl: V

18 Evropě bychom měli žít slušně a důstojně. S Evropou musíme mít partnerské vztahy, nikoli vztah pána a otroka. Západ pochopitelně konferenci mediálně zneužil a obvinil Kaddáfího, že svolal konferenci proto, aby odůvodnil držení potencionálních emigrantů v koncentračních táborech. Kontrarevoluce Ozbrojené vystoupení opozice do značné míry Kaddáfího překvapilo. Předpokládal, že po všech ústupcích, které učinil a v období plného rozkvětu spolupráce, se Západ bude chovat korektně a nebude infiltrovat do libyjských institucí místo skutečných expertů agenty tajných služeb, kteří připraví proti němu převrat. Spletl se. Také si zřejmě myslel, že Rusko, které z něj ždímá 40 let peníze za své nekvalitní zbraně, bojovou techniku a munici, stejně jako ČLR, nepodpoří v RB OSN sankce proti Libyi. I zde se zmýlil. Není to úder zasazený pouze Libyi, ale i výstraha všem progresivním hnutím v Latinské Americe i jinde ve světě. I Hugo Chávez a jeho přátelé by si měli uvědomit, že pokud by potřebovali pomoc a podporu v případě americké invaze, budou obě velmoci postupovat pravděpodobně stejně, jako vůči Libyi. Po zkušenostech s Gorbačovem, který prodal všechny své přátele, přes Jelcina, Putina a Medveděva, mají progresivní levicoví vůdci jen malou nebo žádnou naději na podporu svého spravedlivého boje. Kaddáfí si byl rovněž vědom vysoké životní úrovně Libyjců v porovnání s Alžírem, Tunisem a Egyptem a měl za to, že se opozici nepodaří vyvolat nepokoje. Západní tajné služby, zejména anglické a francouzské mají staleté zkušenosti z prosazování koloniální okupace a zaměřily se i na správné funkcionáře. Do odboje zapojili Kaddáfího úhlavní nepřátelé: tzv. islamisty, arabské rasisty (mnozí z nich opustili vysoké funkce) a další. Někteří z nich se podíleli na provokačním pogromu černých Afričanů v roce 2000, jehož cílem byla snaha odradit Kaddáfího od jeho panafrické politiky. Dlouhou dobu Kaddáfí předpokládal, že islamisté jsou na jeho straně. Teprve nyní, když Mezinárodní unie muslimských učenců začala volat po jeho zatčení a postavení před soud si uvědomil jak byl důvěřivý. Nevyžadují odsouzení Mubaraka, který se vlastně s Izraelci podílel na genocidě Palestinců v Gaze a smrti milionů muslimů v Iráku a Afghánistánu. Kaddáfího vina spočívá hlavně v tom, že se odvážil postavit vládcům nejreakčnějších muslimských států a hlavně jejich reakčnímu výkladu Koránu, zneužívanému k útlaku vlastního lidu. Pokusil se postupně omezovat kruté feudální tradice, hluboce zakotvené v libyjské rodině a prosazovat emancipaci žen. V žádné islámské zemi neměly muslimky takovou svobodu, jako v Libyi a Afghánistánu (do pádu Nadžibullahova režimu). Město Benghází bylo vždy centrem odporu. Sídlem nejrůznějších velmi bojovných pravičáckých a reakčních islamistických hnutí vedených představiteli islámských sekt jako Wahhabisté (Saudská Arábie) nebo Salafisté. V Benghází vznikla i Libyjská islámská bojová skupina, která se sama asociuje s Al Kájdou a je podezřelá z vražd mnoha vůdců Libyjských revolučních výborů. V ideové oblasti je jejich odpor zaměřen proti Kaddáfího revolučnímu výkladu Koránu. Sami prosazují Islám, jako pouhé rituální náboženství, které se ve své podstatě vrací do období feudalismu a odmítá osvobozující spiritualitu Islámu. Tito tzv. islamisté odmítají západní kolonizační úsilí, ale nemají žádnou vlastní koncepci sociálně ekonomických změn a ani se nesnaží hledat východiska z polofeudálních a kapitalistických systémů arabských režimů, což je živnou půdou pro rozvoj nejzaostalejších a nejreakčnějších ideologií a udržení tradičního stavu společnosti. Kaddáfího filosofie, rozpracována v Zelené knize odmítá řádění nespoutaného kapitalismu a všech jeho forem, včetně kapitalismu státního a neoliberálního. Jeho názory o tom, že Islám je neslučitelný s kapitalismem nejsou přijatelné pro většinu Arabů a tzv. islamistů, pro které jsou podnikání a obchod hlavním krédem. Správně pochopit Kaddáfího Ať se Mummar Kaddáfí ( jehož antiimperialistický boj jsme sami dlouhou dobu podporovali) dopustil pod imperialistickým tlakem jakýchkoliv chyb, je potřeba především vyzdvihnout jeho zásluhy. V Libyi prošlo ideologickou a politickou přípravou mnoho revolučních skupin z celého světa. V roce 1982 zde vznikla světová mathaba (místo shromáždění lidí se stejnými zájmy). Kaddáfí podporoval revoluční hnutí včetně jihoafrických politických stran, hnutí a revolučních skupin jako ANC, AZAPO, PAC a BCM, namibijskou SWAPO, angolskou MPLA, nikaragujské Sandinisty, saharské POLISARIO, palestinskou PLO, Americká hnutí původních obyvatel a mnoho dalších. Nelson Mandela nazval Muammara Kaddáfího jedním z největších bojovníků za svobodu 20.století s tím, že Jihoafričané mohou za kolaps apartheidu v mnohém vděčit právě Kaddáfímu a Libyi. Mandela rovněž řekl, že v nejtěžších okamžicích života jak svého tak i svých spolubojovníků to byl právě Kaddáfí, kdo byl stále s nimi. Kaddáfího Zelená kniha představuje ostrou kritiku kapitalismu a

19 západní parlamentárního modelu mnohostranické demokracie. Zatím se nikdo nepokusil popřít, že systém přímé demokracie prezentovaný Kaddáfím je vhodným alternativním modelem pro Afriku a Třetí svět, kde buržoazní parlamentarismus selhal a přinesl pouze bídu, etnické i tribální konflikty a chaos. (Ostatně to bylo vždy cílem světového kapitalismu po ukončení koloniální nadvlády v šedesátých létech minulého století.) Řekněme si naprosto otevřeně: v Libyi nejde o boj mezi mírumilovnými demonstranty a ozbrojeným nepřátelským státem. Válka vedena v Libyi je boj mezi sílami, které chtějí svobodnou Libyi a Afriku, ve které je vyloučen útlak neokolonialismu a neoliberálního kapitalismu a jejich odpůrci, působícími v žoldu světového kapitálu. Nepleťme se: Pokud Kaddáfí a libyjská revoluce budou poraženi, nebude zlikvidován fiktivní africký diktátor. Vznikne precedens pro další kapitalistické globalizované vojenské zásahy proti všem progresivním vůdcům, kteří se snaží zajistit pro své národy přijatelný a důstojný život. Riziko transferu uvalení moratoria na převod deviz do zahraničí, které je způsobeno ekonomickými problémy cílové země Administrativní zásahy státu odebrání dovozní licence, zamezení antidumpingových cel, předpisy omezující možnost podnikání Opatření ve třetích zemích, které znemožňují transfer deviz Přírodní katastrofy ( zemětřesení, povodně ) Důsledkem mohou být nedobytné pohledávky, anulování uzavřených kontraktů, nemožnost disponovat majetkem nebo zbožím v dané zemi. Nejúčinnějším preventivním opatřením je průběžné získávání a vyhodnocování informací, trendů. Podnikatelské funkce přenést na třetí subjekty úvěry v mezinárodním obchodě budou poskytnuty mezinárodními finančními institucemi, dodavatelský úvěr financovaný forfaitingem ( odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek před datem splatnosti). Zajišťovací instrumenty při tvorbě platebních podmínek pojištění, výměnné a vázané operace typu kompenzace nebo buybacku. Kurzová rizika opatření volba měny, ve které bude docházet k úhradám, operace na devizových trzích (finanční deriváty).prodej nebo postoupení pohledávky, rezervy na krytí kurzového rizika do ceny Tržní rizika - Změna vztahu nabídky a poptávky po určitém zboží, změna v postavení rozhodujících dodavatelů či odběratelů v důsledku změn jejich nákupní či prodejní politice, změny v technologii, sezónní výkyvy apod. Vede ke změně cenových relací, k růstu nákladů, k neprodejnosti zboží. Zvláště u dodávek s delším obchodním či výrobním cyklem Předcházení : - V rámci kontraktu je sjednána pohyblivá cena v závislosti na tržním vývoji, zajištění se pro případ vzestupu nákladů oproti kalkulovaným nákladům formou klouzavé cenové doložky (cena se pak mění v souladu s vývojem nákladů např. na cenu vstupní suroviny většinou se stanovuje v %) Komerční riziko - Rizika zahraničních obchodních partnerů Při výběru budoucího obchodního partnera je nutno zvážit právní a vlastnickou strukturu firmy, finanční situaci podniku, obchodní zdatnost, technické předpoklady pro splnění daného

20 závazku apod. Právní zajištění daného závazkového vztahu kvalita smluvních ujednání, smluvní podmínky, zajištění vzájemných závazků třetími osobami ( většinou bankami). Formy rizik v obchodě s hmotným zbožím : - Odstoupení obchodního partnera od kontraktu - úplná platba předem nebo akontace - Nesplnění či vadné plnění kontraktu dodavatelem- riziko na straně kupujícího - Bezdůvodné nepřevzetí zboží odběratelem lze ovlivnit formou platební podmínky a pojištěním, řádnou kontrolou kvality odesílaného zboží - platební nevůle zajišťovacím nástrojem jsou bankovní instrumenty ( akreditiv s odloženo splatností, bankovní záruka apod.) - riziko platební neschopnosti dlužníka není schopen své finanční závazky splnit(vyrovnání, konkurz, exekuce majetku pojistit riziko platební neschopnosti - Prevence : soustavné získávání informací o účastnících trhu, sledování jejich profesní zdatnosti, finanční situace, hodnocení jejich spolehlivosti a úvěruschopnosti. (ratingové agentury, banky, poradenské firmy ) Přepravní rizika během dopravy může dojít ke ztrátě nebo poškození zboží, škodu utrpí ten, kdo riziko nese v daný moment. Riziko může nést i přepravce či speditér(prodávající kupující). Nutno stanovit dodací podmínky (parity Incoterms 2011 v kupní smluvě), výběr vhodného přepravce. Pojištění Rizika odpovědnostní souvisí se širokou ochranou spotřebitele na trzích zejména vyspělých zemí (USA, EU) Výrobce je odpovědný za škody na zdraví či majetku, které osoby utrpí v důsledku užívání zboží. Bezpečnost je základním požadavkem. Řízení rizik - Identifikace rizika ( jeho rozeznání a popis) - Analýza rizika (posouzení povahy, určení jeho možných důsledků,, úrovně a pravděpodobnosti) - Měření rizika a hodnocení, zda vyhovují rizikovým kriteriím organizace - Jaká rizika podnik uskuteční k prevenci rizikovosti? Zjišťování vhodných a častých informací, sledování retingu, stanovení úvěrových rámců pro jednotlivé trhy odběratele, vymezení rozhodovacích pravomocí, kritéria pro výběr a výchovu pracovníků - Jaká rizika podnik podstupovat bude? (rizika vstupu na nové trhy, zavádění inovací) - Která rizika bude podnik omezovat? (rozložení rizika přenesením na jimý subjekt, pojištění, finanční deriváty ) - Kterým rizikům se bude podnik vyhýbat? proto, že by mohla ohrozit existenci firmy, její goodwill )

21 Tabulka 5 Rizika ve vybraných zemích podle metodologie COFACE s příklady vybraných zemí ( rozdělení zemí do kategorií A1,A2,A3,A4, B,C,D zemím zařazeným do kategorie B,C,D hrozí značná rizika (2009) A1 Charakteristika rizika Velmi stabilní politická a ekonomická situace, vynikající podnikatelské prostředí, jež příznivě ovlivňuje platební morálku. Pravděpodobnost výskytu problémů je velmi malá, Země Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Kanada, Německo, Slovinsko, Švédsko A2 Příznivá politická a ekonomická situace, avšak podnikatelské prostředí vykazuje určité nedostatky. Pravděpodobnost výskytu problémů je poměrně nízká ČR, Itálie, Kypr, Řecko, Španělsko, USA A3 A4 B C D Platební morálka a bonita podnikatelů by mohla být ovlivněna změnami ekonomického a politického prostředí, které je stále spíše příznivé, avšak není zcela stabilní. Podnikatelské prostředí sice vykazuje nedostatky, ale rizikovost je stále přijatelná V ekonomickém i politickém vývoji v zemi by mohlo dojít ke změnám. Určitá nestabilita podnikatelského prostředí může ovlivnit platební morálku i bonitu dlužníků, riziko platební neschopnosti je stále přijatelné Ekonomika a finanční sektor jsou nestabilní a spolu s problematickým podnikatelským prostředím mohou mít vliv a platební neschopnost podniků. Riziko je značné Ekonomické, politické i podnikatelské prostředí je velmi nestabilní a může snadno zhoršit platební morálku i bonitu. Riziko latební neschopnosti je vysoké Vysoce rizikové ekonomické a politické prostředí, velmi vysoké riziko platební neschopnosti v zemi Estonsko, Island, Litva, Maďarsko, Polsko, Slovensko Bulharsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Rumunsko Rusko, Turecko, Vietnam Gruzie, Makedonie, Srbsko, Ukrajina Albánie, Bělorusko, Bosna, Hercegovina Zdroj : COFACE (leden 2009)

22 3. Začínáme s exportem Touto službou se CzechTrade snaží přiblížit podnikatelům uvažujícím o exportu jaké příležitosti, výhody, ale též úskalí a rizika přináší zahraniční obchod. Na portálu czechtrade.cz, který je propojen s portálem businessinfo.cz, lze ověřit exportní připravenost firmy, získat cenné rady ohledně vstupu na zahraniční trhy. Dále zde najdeme doporučení pro začínající exportéry včetně kontaktů na exportní manažery CzechTrade a také důležité informace o platebních podmínkách, dodacích podmínkách, logistice, dokumentech užívaných v zahraničním obchodě. Uvedené informace lze získat v manuálu exportéra. Pro podnikatele, uvažujícího o vývozu svých produktů nebo služeb, je tento portál velmi vhodný, jelikož podává přehledně základní informace o možnostech podnikání v zahraničním obchodu. 2 Poraďte se o exportu CzechTrade poskytuje konzultační služby s exportními manažery CzechTrade. Tito zástupci působí v třinácti regionech a na pražské centrále. Při konzultacích, které jsou zdarma, exportní manažer pomůže s výběrem vhodných teritorií a také případně poradí, jaké dodatečné služby CzechTrade by byly v individuálních případech vhodné. Prostřednictvím uvedené služby lze navázat kontakty s řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade. Součástí uvedeného programu je i organizování konzultačních dnů, setkání a exportních konferencí. 3 Individuální služby v zahraničí CzechTrade aktuálně disponuje 33 zahraničními kancelářemi s působností v 38 zemích. Lze využít odborných služeb pracovníků CzechTrade v těchto teritoriích. Nabídka těchto služeb je velmi cenná, jelikož se exportér dostane k aktuálním informacím ze zahraničního teritoria, ve kterém působí vyškolení specialisté s dobrou znalostí tamního prostředí a podmínek pro dovoz českého zboží a služeb. 4 Mezi základní služby zahraničních kanceláří agentury CzechTrade patří: 1. Vyhledávání obchodních kontaktů - Vyhledání vhodného obchodního partnera v zahraničí je pro expandující firmu jedním z klíčových kroků. Prostřednictvím zahraničních kanceláří CzechTrade lze získat kontakty na potenciální obchodní partnery v cílové zemi. 2. Průzkum trhu - Zpracování komplexního přehledu o vybraném trhu a tím usnadnění volby jednotlivých kroků pro vstup. 3. Ověření zájmu o produkt - Získání kontaktů na potenciální obchodní partnery a získání informace o případném zájmu o spolupráci s českým vývozcem. 4. Organizace obchodních jednání - Asistence a pomoc při sjednání schůzky s potencionálním partnery. 2 CzechTrade [online] [cit ]. Začínáme s exportem. Dostupné z WWW: < 3 CzechTrade [online] [cit ]. Poraďte se o exportu. Dostupné z WWW: < 4 CzechTrade [online] [cit ]. Individuální služby v zahraničí. Dostupné z WWW: <

23 5. Dlouhodobá exportní strategie - Asistence při dlouhodobém monitorování vybraného teritoria s cílem budování obchodních kontaktů. 6. Další asistenční služby - Na základě individuální žádosti klienta poskytování individuálních služeb v oblasti podpory exportu. 5 Pozn.: Hodinová sazba služeb je cca 700 Kč, jedná se však o státem dotovanou sazbu. Celková cena se odvíjí též od pracnosti, specifika vybraného teritoria apod. Veletrhy v zahraničí Czech Trade se také účastní veletrhů v zahraničí. Těchto vybraných veletrhů se může zájemce zúčastnit jak pouze katalogovou prezentací bez osobní účasti, tak i osobní účastí s katalogovou prezentací, případně osobní účastí na pronajaté ploše. Tato možnost (prezentace na pronajaté ploše) je pro podnikatele výhodná, protože poskytuje výhody spojené s agenturou CzechTrade. Jedná se především o nižší náklady účasti na veletrhu pod záštitou vládní agentury, poskytnutí zázemí na stánku CzechTrade a asistenčních služeb zahraniční kanceláře CzechTrade v průběhu veletrhu. Tyto účasti na veletrzích umožňují podnikatelům navázat osobně kontakty a propagovat svůj produkt nebo službu s nižšími náklady v porovnání s individuální samostatnou organizací takové propagace. Společně se službami, jež souvisí s veletrhy, poskytuje CzechTrade možnost zapsat se do adresáře exportérů, který je oficiálně prezentován na mezinárodních výstavách a veletrzích po celém světě. Adresář je rovněž zpřístupněn na portálu exporters.cz a CzechTrade.cz. 6 Veletrhy a výstavy plánované oficiální účasti ČR v zahraničí Publikováno: , Autor: odbor České oficiální účasti na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí v roce 2011, podporované Ministerstvem průmyslu a obchodu. ÚNOR Název veletrhu/výstavy Kat. Datum konání Iniciátor Projektový manažer 1 MINING INDABA, Kapské Město (Jihoafrická republika) Mezinárodní veletrh těžebního průmyslu. B CDT - Česká dobývací technika Ing. Michaela Losenická 2 IDEX, Abú Dhabí (Spojené arabské emiráty) Mezinárodní veletrh obranného a bezpečnostního průmyslu. C AOBP - Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Ing. Věra Brožková 3 SIMA, Paříž (Francouzská republika) B A.ZET - Asociace zemědělské a Ing. Věra 5 IBID 6 CzechTrade [online] [cit ]. Veletrhy v zahraničí. Dostupné z WWW: <

24 Mezinárodní veletrh zemědělských strojů a zařízení lesnické techniky Brožková 4 WATEREX WORLD EXPO, Bombaj (Indická republika) Mezinárodní veletrh vodohospodářských zařízení. B IN-EKO TEAM Bc. Petr Mocek BŘEZEN Název veletrhu/výstavy Kat. Datum konání Iniciátor Projektový manažer 5 CHILLVENTA, Moskva (Ruská federace) Mezinárodní veletrh chlazení, klimatizace, tepelných čerpadel. B Svaz chladící a klimatizační techniky Ing. Lenka Koucká 6 ZULIEFERMESSE, Lipsko (Spolková republika Německo) Mezinárodní veletrh subdodávek. B Svaz českých a moravských výrobních družstev Bc. Petr Mocek 7 IWA, Norimberk (Spolková republika Německo) Mezinárodní veletrh zbraní, střeliv a jejich doplňků. B Asociace výrobců a prodejců zbraní a střeliva Bc. Petr Mocek 8 MTA, Singapur (Singapurská republika) Mezinárodní strojírenský veletrh. B SST - Svaz strojírenské technologie Ing. Michaela Losenická DUBEN Název veletrhu/výstavy Kat. Datum konání Iniciátor Projektový manažer 9 CIMT, Peking (Čínská lidová republika) Mezinárodní strojírenský veletrh. B SST - Svaz strojírenské technologie Ing. Michaela Losenická KVĚTEN Název veletrhu/výstavy Kat. Datum konání Iniciátor Projektový manažer

25 Technika, Bělehrad (Republika Srbsko) 10 Mezinárodní všeobecný strojírenský veletrh. B ACRI - Asociace podniků českého a železničního průmyslu Ing. Lenka Koucká 11 TRANSPORT LOGISTIC, Mnichov (Spolková republika Německo) Mezinárodní veletrh dopravních prostředků a logistiky. C SSL - Svaz spedice a logistiky ČR + ACRI Ing. Alexandra Staňková 12 METALLOOBRABOTKA, Moskva (Ruská federace) Mezinárodní strojírenský veletrh. B SST - Svaz strojírenské technologie Ing. Lenka Koucká 13 WASTETECH, Moskva (Ruská federace) Mezinárodní veletrh vodohospodářského managementu, odpadového hospodářství a životního prostředí. B CWA Bc. Petr Mocek ČERVEN Název veletrhu/výstavy Kat. Datum konání Iniciátor Projektový manažer 14 FIA ALGER, Alžír (Alžírsko) Mezinárodní všeobecný veletrh. B MPO Ing. Michaela Losenická 15 ELEKTRO, Moskva (Ruská federace) Mezinárodní veletrh elektrozařízení. B Českomoravská elektrotechnická asociace Ing. Lenka Koucká 16 UGOL ROSII & MINING, Novokuzněck (Ruská federace) Mezinárodní veletrh těžebního průmyslu. B CDT - Česká dobývací technika Ing. Alexandra Staňková 17 CHEMSPEC EUROPE, Ženeva (Švýcarská konfederace) Mezinárodní veletrh chemického průmyslu. C Svaz chemického průmyslu Bc. Petr Mocek 18 BIO INTERNATIONAL, Washington (Spojené státy americké) Mezinárodní veletrh B CzechBio - Asociace biotechnologických společností ČR Bc. Petr Mocek

26 biotechnologií. ČERVENEC Název veletrhu/výstavy Kat. Datum konání Iniciátor Projektový manažer 19 EAA, Oshkosh (Spojené státy americké) Mezinárodní veletrh leteckého průmyslu. C ALV - Asociace leteckých výrobců Ing. Věra Brožková SRPEN Název veletrhu/výstavy Kat. Datum konání Iniciátor Projektový manažer 20 MAKS, Moskva (Ruská federace) Mezinárodní veletrh leteckého průmyslu. C ALV - Asociace leteckých výrobců Bc. Petr Mocek ZÁŘÍ Název veletrhu/výstavy Kat. Datum konání Iniciátor Projektový manažer 21 DSEI, Londýn (Spojené království Velké Británie a Severního Irska) Mezinárodní veletrh obranného a bezpečnostního průmyslu. B AOBP - Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Příjem přihlášek ukončen bližší vysvětlení viz poznámka Bc. Petr Mocek % design, Londýn (Spojené království Velké Británie a Severního Irska) Designérský mezinárodní veletrh. B Czech Selection - Design&Export o.s. Czech Glass Association Ing. Alexandra Staňková ŘÍJEN Název veletrhu/výstavy Kat. Datum konání Iniciátor Projektový manažer 23 TRAKO, Gdaňsk (Polská republika) Mezinárodní veletrh dopravních prostředků a logistiky. B ACRI - Asociace podniků Ing. Věra českého železničního průmyslu Brožková

27 MUSIC CHINA, Šanghaj (Čínská lidová republika) 24 Mezinárodní veletrh hudebních nástrojů. C Asociace výrobců hudebních nástrojů ČR Ing. Michaela Losenická 25 EQUIP AUTO, Paříž (Francouzská republika) Mezinárodní veletrh silničních vozidel, jejich dílů a příslušenství. B Sdružení automobilového průmyslu Ing. Michaela Losenická 26 CHINA COAL & MINING EXPO, Peking (Čínská lidová republika) Mezinárodní veletrh těžebního průmyslu. B CDT - Česká dobývací technika Bc. Petr Mocek LISTOPAD Název veletrhu/výstavy Kat. Datum konání Iniciátor Projektový manažer 27 POWER KAZACHSTAN, Almaty (Kazachstán) Mezinárodní veletrh elektrozařízení. B Českomoravská elektrotechnická asociace Bc. Petr Mocek 28 MEDICA DÜSSELDORF, Düsseldorf (Spolková republika Německo) Mezinárodní veletrh zdravotnické techniky. B Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků Ing. Lenka Koucká Zásady pro organizování oficiálních účastí ČR na zahraničních veletrzích a výstavách v roce Exportní akademie / vzdělávání Gestorem projektu Exportní akademie je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které poskytuje prostřednictvím agentury CzechTrade vzdělávací akce, které jsou zaměřeny jak oborově, tak i teritoriálně. Exportní akademie nabízí vzdělávání v problematice vývozu a poskytuje informace v oblasti psychologie, strategie vyjednávání, společenského vystupování a řadu praktických rad tak, aby podnikatel mohl dobře vystupovat a reprezentovat svoji firmu. Součástí školení jsou mimo jiné kurzy společenského chování, stolování či simulace cenových jednání apod. 7 7 CzechTrade [online] [cit ]. Exportní akademie/vzdělávání. Dostupné z WWW: <

28 Exportní příležitosti Zahraniční experti agentury CzechTrade denně umisťují na portál businessinfo.cz aktuální nabídky zahraničních firem na spolupráci, zahraniční poptávky, informace o projektech a výběrových řízeních, o investičních příležitostech a možnostech podnikání a spolupráce v zahraničí. 8 V roce 2011 je v gesci MPO realizováno sedm pokračujících projektů ZRS téměř za 35 mil. Kč. země Srbsko zaměření Průzkum zdrojů a dodávka technologie úpravy pitné vody pro oblast Lazarevac období realizace Mongolsko Závod na zpracování masa a kůží Palestina Jamajka Budování malých a středních energetických zdrojů a souvisejících rozvodných sítí Pomoc při rozvoji a průmyslovém využití nemetalických minerálních zdrojů Filipíny Pomoc při opatřeních zajišťujících dodávku pitné vody pro Manilu Albánie Mali Implementace nové technologie přispívající ke zlepšení životního prostředí v ropném průmyslu, region Kučova Vyhodnocení surovinového potenciálu stavebních surovin Mali pro surovinovou podporu rozvoje místní infrastruktury Na projekty programu Aid for Trade byla vyčleněna na tento rok částka ve výši 4 mil. Kč. V současné době probíhá identifikace a výběr projektů. Vývozní aliance Další z projektů exportní strategie nabízí zakládání vývozních aliancí. Jedná se o zajímavý projekt, který umožní společný vstup několika podnikatelských subjektů na zahraniční trhy. Založení vývozní aliance má mnoho výhod, zejména se jedná o výhody plynoucí z možností ucházet se např. o finančně náročné zakázky, které by bylo jinak nemožné splnit individuálně, dodávat komplexní službu, výrobek či investiční celek. V neposlední řadě přináší tato forma spolupráce i možnost snížení nákladů, vytvoření společného zástupce v zahraničí apod. Za podpory CzechTrade bylo založeno již 23 vývozních aliancí, nicméně na oficiálních webových stránkách je uvedeno aktuálně pouze 16 seskupení. Jde o seskupení firem různých velikostí od 3 členů do 24 členů. Současným tématem je další působení této agentury v zahraničí v souvislosti s probíhajícími ekonomickými změnami v České republice, především se snahou o úspory a vytvoření jednotné sítě na podporu exportu. V nedávné době došlo ke zrušení některých obchodněekonomických úseků na zastupitelských úřadech v zahraničí a otázkou je, zda a jakou formou je CzechTrade zastoupí a celkově i jak se uvažovaná jednotná zahraniční síť bude vyvíjet. Jednou z možností je též vyšší propojení se zastoupeními agentury CzechInvest v zahraničí. 8 CzechTrade [online] [cit ]. Exportní příležitosti. Dostupné z WWW: <

29 I přes případné změny je předpoklad, že jednotná síť na podporu exportu bude i v budoucnu úzce spolupracovat s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem zahraničních věcí ČR, resp. se zastupitelskými úřady ČR v zahraničí. 9 CzechInvest CzechInvest je agentura, která byla rovněž zřízena Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. CzechInvest vznikl v roce 1993 s cílem podporovat zahraniční investice do oblasti výroby, strategických služeb a technologických center a v poslední době též mezinárodní spolupráci a kooperaci v oblasti vědy a techniky a inovací. CzechInvest poskytuje podporu zahraničním investorům při vstupu na náš trh, zpracovává aktuální informace o potencinálních investorech a to jak přímo v zahraničí prostřednictvím svých zahraničních zastoupení, tak v ústředí. Centrála CzechInvestu je v Praze, kromě toho působí v České republice 13 zastoupení v krajích naší republiky. V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a Evropskou unií CzechInvest zastřešuje celou oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu, a to jak z prostředků EU, tak ze státního rozpočtu. Za celou dobu svého působení zpracoval CzechInvest více než 1350 investičních projektů v hodnotě přesahující 660 miliard Kč. Aktuálním tématem je budoucnost agentur CzechInvest a CzechTrade a to zejména z ekonomických důvodů. Uvažuje se o různých variantách spolupráce na zahraničních trzích, využívání společných kanceláří, vzájemné zastupování se ve vybraných teritoriích, společné využívání firemních databází apod. 10 Mezi základní služby CzechInvestu lze zařadit: informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele implementace dotačních programů financovaných EU a státem formální poradenství k projektům správa databáze podnikatelských nemovitostí podpora subdodavatelů správa databáze českých dodavatelských firem pomoc při realizaci investičních projektů zprostředkování státní investiční podpory AfterCare služby pro zahraniční investory, kteří již působí v České republice, podpora při reinvesticích 11 9 CzechTrade [online] [cit ]. Vývozní aliance. Dostupné z WWW: < 10 CzechInvest [online] [cit ]. O CzechInvestu. Dostupné z WWW: < 11 Businessinfo [online] [cit ]. Služby CzechInvestu. Dostupné z WWW: <

30 HK ČR Hospodářská komora České republiky zastupuje podnikatelskou veřejnost mimo lesnictví, zemědělství a potravinářství, které zastupuje Agrární Komora České republiky. Hlavním cílem Hospodářské komory je účinně prosazovat a hájit zájmy českých podnikatelů. Hospodářská komora sdružuje téměř 14 právnických i fyzických osob, které jsou organizovány v 65 regionálních a 83 oborových asociacích HK ČR. Z dlouhodobého hlediska má HK ČR zájem podílet se na ovlivňování podnikatelského prostředí tak, aby podnikatelům zajistila co nejvýhodnější podmínky pro jejich činnost. 12 HK ČR se snaží prosazovat své zájmy prostřednictvím strategie, která je založena na čtyřech hlavních bodech: 1. Spoluvytvářet kvalitní podnikatelské prostředí v České republice, v Evropské unii a ve světě; 2. Výhody pro členy, služby pro všechny; 3. Spolupodílet se na rozvoji lidských zdrojů; 4. Podporovat postavení hospodářské komory jako nejsilnější podnikatelské samosprávy; 13 Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism Pro Českou republiku je velmi důležitý turistický ruch, který je formou exportu (importu) služeb. Na podporu turistického ruchu směrem do České republiky byla zřízena Česká centrála cestovního ruchu (CzechTourism). Jedná se o příspěvkovou organizaci řízenou Ministerstvem pro místní rozvoj. Agentura propaguje Českou republiku jako atraktivní destinaci jak v zahraničí, tak i na domácím trhu. S touto agenturou jsem měl osobní zkušenosti na několika veletrzích v zahraničí v průběhu své studentské praxe. Pro firmy působící v cestovním ruchu nabízí služby v oblasti zajištění účasti a podpory především na veletrzích cestovního ruchu. Přínosem těchto služeb je i poměrně výhodná cena, kterou přivítají především malé a začínající firmy. Další výraznou výhodou je možnost prezentovat se na oficiální účasti České republiky a to jak na stánku, tak i v prospektech a dalších marketingových produktech. Czechtourism nabízí spoluvystavovatelům zdarma zázemí a catering a na mnoha veletrzích je také zorganizován doprovodný program, který podpoří vystavující české firmy. CzechTourism nejen pomáhá podnikatelským subjektům, ale svou činností a přítomností na turistických veletrzích a výstavách propaguje Českou republiku Businessinfo [online] [cit ]. Hospodářská komora České republiky. Dostupné z WWW: < 13 Hospodářská komora České republiky [online] [cit ]. Vize a strategie Hospodářské komory České republiky. Dostupné z WWW: < 14 CzechTourism [online] [cit ]. Informace o CzechTourism. Dostupné z WWW: <

31 5. Vize nové exportní strategie pro období Základem nové exportní strategie je vytvoření nového modelu podpory exportu založeného na vyšší efektivitě celého systému, na optimalizaci zdrojů a proexportních aktivit a také na cíleném zaměření na vybrané trhy a obory, které mají významný potenciál růstu exportu. Cílem je vytvoření jednotné zahraniční sítě, odstranění duality v oblasti podpory exportu a zvýšení konkurenceschopnosti českých firem. Novou exportní strategii připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR (MZV ČR), Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR a dalšími zainteresovanými institucemi a subjekty (podnikatelské svazy, firmy apod.). Nová exportní strategie by měla brát v úvahu především potřeby podnikatelské sféry tak, aby mohlo dojít k oživení národní ekonomiky a zvýšení konkurenceschopnosti českých firem. Tím se vytvoří předpoklady k úspěšnému prosazování českých firem na zahraničních trzích. 15 Efektivita systému podpory exportu Efektivita současného systému podpory exportu není příliš vysoká, resp. mohla by být vyšší. Jedním z hlavních důvodů je dlouhodobé vyjasňování kompetencí v oblasti podpory exportu mezi MPO ČR a MZV ČR a poměrně pomalý přechod na nový systém, který není dosud dokončen. Hlavní otázkou bylo až donedávna vymezení kompetencí v oblasti řízení bývalých obchodně-ekonomických úseků (OEÚ), které byly základním prováděcím článkem podpory exportu v zahraničí. OEÚ byly řízeny MPO ČR spolu s MZV ČR. V závěru loňského roku přestalo MPO ČR fakticky OEÚ řídit. Obchodní radové na OEÚ byli přetransformováni na ekonomické rady, kteří mají mírně odlišnou pracovní náplň a jsou řízeni (prostřednictvím vedoucích zastupitelských úřadů) pouze MZV ČR. MPO ČR má i nadále zájem provádět podporu exportu i přímo v zahraničí a uvažuje o vytvoření vlastní sítě zástupců v zahraničí. Vzhledem k finanční náročnosti fungování takové sítě a současně omezeným zdrojům, se jako možnost jeví využití a rozšíření stávající zahraniční sítě Agentury CzechTrade. Ta však má zájem řídit svoji zastupitelskou síť v zahraničí sama. Jedním ze záměrů je, aby se na financování zahraniční sítě na podporu exportu podílela firemní sféra. České firmy však nejsou většinou kapitálově dostatečně silné a tak nemohou příliš přispívat na financování zahraniční sítě. Nicméně i firemní sféra by měla zájem určitým způsobem ovlivňovat fungování uvažované zahraniční sítě na podporu exportu. V současném období probíhají jednání mezi zainteresovanými institucemi s cílem vymezit kompetence v oblasti podpory exportu tak, aby systém byl efektivní, tj. aby s co možná nejmenšími náklady přinesl co možná nejvíce užitku pro podnikatelskou sféru. Odstranění duality a založení jednotné sítě na podporu exportu Jasné a jednoznačné vymezení kompetencí jednotlivých subjektů v rámci podpory exportu je základním předpokladem pro odstranění současné poměrně nepřehledné situace v oblasti podpory exportu. Nová exportní strategie by měla jasně vymezit kdo řídí ekonomické rady na zastupitelských úřadech České republiky v zahraničí, kdo bude řídit a rozvíjet činnost ostatních zahraničních zastoupení zřízených na podporu exportu, kdo bude odpovědný za organizování exportně orientovaných misí do zahraničí, oficiálních účastí na mezinárodních veletržních akcích v zahraničí apod. Cílem je odstarnit duplicitu řízení a aktivit a současně posílit přítomnost ČR v oblastech perspektivních pro český export. Základem pro odstranění 15 Exportní strategie na léta : (neschválená) [online]. Praha : Ministerstvo průmyslu a obchodu, Listopad 2010 [cit ]. Dostupné z WWW: <interní zdroj>

32 duality by tedy měla být jednotná síť na podporu exportu založená na jednotném řízení a financování, což by mělo přispět ke zkvalitnění spolupráce s exportéry. Optimalizace zdrojů a proexportních aktivit Řízení jednotné zahraniční sítě na podporu exportu z jednoho místa přispěje k efektivnějšímu fungování podpory exportu a k optimalizaci finančních a lidských zdrojů. Toto by mělo přinést úsporu v nákladech i pracovních silách, které bude možno případně přesunout do jiných oblastí a teritorií. Jedním ze záměrů je zapojení do financování podpory exportu podnikatelskou sféru. Dalším záměrem v oblasti financování podpory exportu je využití finančních zdrojů z mezinárodních a unijních institucí. Jednalo by se např. o investice do vědy a výzkumu, školení apod. Působení na klíčových trzích a orientace na vybrané efektivní obory Exportní strategie předpokládá, že Česká republika se v oblasti podpory exportu zaměří na dynamicky se rozvíjející země (Čína, Indie, Brazílie aj.) s velkým dovozním potenciálem. Seznam těchto potenciálních teritorií se bude moci měnit v závislosti na vývoji trhu, politické a bezpečnostní situaci v daném teritoriu apod. Spolu s výběrem potenciálních trhů je třeba v jednotlivých zemích určit i potencionální obory, které se mohou s vývojem trhu rovněž vyvíjet a měnit. Je zřejmé, že řada oborů, ve kterých máme bohatou zkušenost a dlouholetou praxi, bude pro řadu zemí shodná. Jedná se např. o strojírenství, energetiku (vybavení elektráren apod.), dopravní systémy a dopravní prostředky (tramvaje a tramvajové systémy, elektrické a dieslové lokomotivy, nákladní automobily, autobusy atd.), dodávky investičních celků (pivovary, mlýny apod.), subdodávky stavebních prací (tunely, mosty apod.). Orientace na prioritní země a obory usnadní českým exportérům výběr zemí, na které by se měly zaměřit, čímž se zefektivní a urychlí jejich exportní aktivity na zahraničních trzích. Projekty na podporu exportu Nedílnou součástí problematiky podpory exportu jsou podpůrné projekty. Vzhledem k tomu, že v současné době se podporou exportu v ČR zabývá celá řada institucí, vzniká i řada proexportních projektů. K hlavním aktérům, kteří je realizují, patří MPO ČR, MZV ČR, CzechTrade, CzechInvest, HK ČR a SPD ČR. Mezi nejznámější a vysoce hodnocené projekty na podporu exportu můžeme zařadit např. oficiální účasti ČR na mezinárodních veletržních akcích, podnikatelské mise do vybraných teritorií, zelená linka pro export, portál businessinfo.cz, české technologické dny, projekty ekonomické diplomacie realizované zastupitelskými úřady v zahraničí a další. Nová exportní strategie má zájem, aby česká podnikatelská sféra byla více zapojena do mezinárodních projektů. Jedná se především o zapojení do projektů mezinárodní rozvojové spolupráce (rozvoj dopravní infrastruktury, technická modernizace, energetická soběstačnost, zdravotnictví atd.) a dále do projektů mezinárodních organizací podporovaných především v rámci OSN, WTO a OECD. Jednou z dalších priorit v této oblasti je též pomoc českým firmám při zapojování českých podnikatelských subjektů do projektů EU.

33 Prioritní země pro export ČR 16 Ve srovnání s Proexportní strategií pro léta , kde bylo vytyčeno 19 prioritních zemí pro export, se počet prioritních zemí sníží na 12. Tyto země jsou zařazeny mezi prioritní podle následujících kritérií: Makroekonomická kritéria (58 %) Podnikatelské organizace (30 %) Vyjádření státní správy (12 %) Vzhledem k tomu, že více než 85 % exportu České republiky míří do zemí Evropské unie, bylo rozhodnuto, že prioritní země pro export ČR budou pouze země mimo EU. Seznam prioritních zemí se bude aktualizovat v závislosti na vývoji podmínek v jednotlivých teritoriích, minimálně však jednou za dva roky. Pro podporu exportu do prioritních zemí byl vytvořen expertní tým vedený pracovníky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, který konzultuje významné proexportní otázky se zástupci podnikatelských svazů a organizací, jako jsou Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a obchodu apod. Připravuje se Akční plán, jehož součástí bude řada teritoriálně zaměřených a proexportně orientovaných akcí uspořádaných s podporou Ministerstva průmyslu a obchodu a ve spolupráci s již zmíněnou podnikatelskou sférou. Tyto akce jsou určeny především ke zviditelnění českých exportérů, k navázání kontaktů a získání aktuálních informací o vybraných prioritních zemích. 16 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Businessinfo [online] [cit ]. Prioritní země pro export. Dostupné z WWW: <

34 Brazilská federativní republika Brazilská federativní republika je s plochou 8,5 mil. km 2 největší zemí jihoamerického subkontinentu. Zaujímá 47 % jeho plochy, přičemž počet obyvatel dosahuje téměř 200 milionů. Z ekonomického hlediska se jedná o největší ekonomiku světa. Tyto parametry ji staví z ekonomického i politického hlediska do čela Latinské Ameriky. Brazílie má obrovské přírodní bohatství (železná ruda, bauxit, mangan, nikl, olovo, azbest, chrom, měď a cín), silný průmysl a rychle se rozvíjející zemědělství, které produkuje pro export i pro domácí trh maso, sóju, citrusové plody, kávu, kakao, ovoce, kukuřici, rýži, fazole a cukrovou třtinu, ze které se vyrábí cukr. K nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím patří těžba surovin (železná ruda, ropa, plyn), strojírenství, automobilový průmysl, elektrotechnika, chemická produkce a výroba stavebních hmot. Potenciál rozvoje má energetický sektor (výstavba vodních a tepelných elektráren) a rozvoj infrastruktury (silnic, železnic i vodních cest). 17 Tabulka 2: Vývoz Brazílie / rok 2010 Nomenklatura SITC3 tis. Kč Podíl v % tis. USD Kód Název 784 Díly a příslušenství vozidel motorových 713 Motory pístové s vnitřním spalováním a díly jn. 742 Čerpadla a dopravníky na kapaliny a jejich díly 772 Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj , , , , Výrobky z kovů základních jn , Zařízení, přístroje pro účely lékařské, veterinární , Stroje točivé elektrické a jejich díly jn , Letadla a zařízení související, lodě kosmické, rakety 581 Trubky, potrubí a hadice z hmot plastických 748 Hřídele, kliky převodové, tělesa ložisková, spojky ap , , , Zdroj: MPO, ČSU 17 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory pro vývoz do Brazílie. Dostupné z WWW: <

35 Vzhledem k obrovskému potenciálu pro český export zažívají obchodně-ekonomické vztahy mezi Českou republikou a Brazílií oživení. Obchodní výměně mezi našimi zeměmi již nedominuje pouze vývoz investičních celků a dovoz surovin, ale rozvíjí se i vývoz dalších komodit jako např. díly na dopravní prostředky, motory, čerpadla, lékařské a veterinární přístroje apod. Mezi nejvýznamnější dovozní komodity z Brazílie lze zařadit především komodity zemědělského a potravinářského charakteru jako např. masné výrobky, krmiva, káva, tabák, ale též nerostné suroviny aj. Graf 1: Zdroj: MPO, ČSU Při formulaci strategie přístupu k brazilskému trhu je možno z hlediska našich exportních cílů a možností stanovit následující silné a slabé stránky: Silné stránky: Brazílie se řadí mezi 10 největších ekonomik světa, silná tržní ekonomika, politická a daňová stabilita, přední producent řady zemědělských komodit, člen významných mezinárodních institucí (OSN, WTO); dobré jméno české produkce v teritoriu, zkušenosti řady výrobních a obchodních podniků z ČR se specifickými podmínkami brazilského trhu. Slabé stránky: komplikovaná a netransparentní legislativa (především v daňové a pracovněprávní oblasti), pomalé soudnictví, přetrvávající silná ochrana domácího trhu, velice obtížné získávání kvalitních informací o podnikatelských subjektech (neexistence celostátního obchodního rejstříku), vysoká domácí úroková míra ztěžující úvěrové financování dovozů, vysoká míra korupce, velmi rozdílná úroveň hospodářského a sociálního

36 rozvoje regionů, nevyhovující stav dopravní infrastruktury zvyšující náklady na dopravu a distribuci zboží, vysoká kriminalita, nekonvertibilní měna. 18 Perspektivní obory, dle akčního plánu:19 Energetika Rozvojové projekty brazilské vlády předpokládají velké investice do výstavby nových zdrojů energie; uplatní se výstavba malých vodních elektráren (turbin 1 10 MgW). V souvislosti s novými brazilskými nalezišti zemního plynu budou perspektivní plynové termoelektrárny. Možnost uplatnění pro české subjekty je v rámci subdodávek. V závislosti na budoucím politickém rozhodnutí bude možná účast na rozvoji jaderné energetiky. Těžba surovin Brazílie má ohromné zásoby nerostných surovin a paliv, odvětví je schopno absorbovat velké objemy důlní a dobývací techniky. Možnosti uplatnění českých firem jsou v rámci subdodávek (pásy, zabezpečovací systémy). Brazílie zpravidla poptává dodávky do hlubinných dolů. Technologie pro ochranu životního prostředí Úpravny a čističky odpadních vod, zpracování komunálního, průmyslového a biologického odpadu; Strojírenství Jako jedna z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik absorbuje velké množství strojírenské produkce; tradiční komodity (tvářecí a obráběcí stroje). Elektronika a elektrotechnika oblasti s vysokým potenciálem uplatnění, dále stroje a zařízení pro potravinářskou výrobu. Letecké technologie Perspektivní kooperace s třetím nejvýznamnějším světovým leteckým výrobcem, spol. Embraer. Technologie výzkumu kosmu Zájem o aplikované technologie výzkumu kosmu, zvláště po přijetí ČR do Evropské vesmírné agentury ESA. 20 V Brazílii má Česká republika oficiální zastoupení v podobě Velvyslanectví ČR v hlavním městě Brasília a Generálního konzulátu ČR v Sao Paulu. V Sao Paulu je rovněž zahraniční zastoupení agentury CzechTrade. 18 Businessinfo [online] [cit ]. Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby obchodní relace s BFR. Dostupné z WWW: < 20 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory Dostupné z WWW: <

37 Čína S Čínou mělo Československo čilé obchodní vazby již v 30. letech minulého století. Výrazného vývozu se Československo dočkalo v 50. letech, kdy se značnou měrou podílelo na rozvoji mnoha čínských sektorů, zejména na rozvoji energetického průmyslu a zemědělství. Z důvodu zrušení clearingového zúčtování se v 90. letech stalo české zboží pro čínské odběratele příliš drahé, což se projevilo zejména v propadu exportu strojírenských dodávek, nákladních automobilů, zemědělské techniky apod. V souvislosti s politickými změnami v Evropě v devadesátých letech a zlepšením vztahů mezi ČLR a Ruskem přestala být pro Čínu role ČR jako určitého prostředníka ve vztahu k východní Evropě významná. Vzhledem k růstu čínského exportu do České republiky pokračuje v posledních letech tendence prohlubování pasivní obchodní bilance, a to i přes stálý růst českého exportu. Obchodněekonomické vztahy mezi našimi zeměmi jsou ovlivněny především přístupem čínských státních představitelů k českým partnerům, který je zcela pragmatický a vychází především z vnitřních čínských zájmů. 21 Tabulka 3: Vývoz Čína / rok 2O10 Nomenklatura SITC3 tis. Kč Podíl v % tis. USD Kód Název 784 Díly a příslušenství vozidel motorových , Výrobky z kovů základních jn , Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj. 764 Zař.telekom.,přísl.pro záznam,reprodukci zvuku,obrazu 288 Odpad, šrot mědi, niklu, hliníku, olova, zinku, cínu 742 Čerpadla a dopravníky na kapaliny a jejich díly , , , , Stroje kovoobráběcí třískové , Stroje točivé elektrické a jejich díly jn , Přístroje měřicí, kontrolní, analyzační, řídicí jn. 748 Hřídele, kliky převodové, tělesa ložisková, spojky ap , , Zdroj: MPO, ČSU 21 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory pro vývoz do Číny. Dostupné z WWW: <

38 Při formulaci strategie přístupu k čínskému trhu je možno z hlediska našich exportních cílů a možností stanovit následující silné a slabé stránky: Silné stránky: silná ekonomika (produkující HDP ve výši mld. USD), stabilní ekonomický růst převyšující 7 %, politická stabilita, mírná liberalizace ve vedení země, fiskální stabilita, pokračující stabilita kurzu čínské měny, nízká inflace, dynamický soukromý sektor, silné státní podniky, zapojení do globálních ekonomických struktur (zejména WTO), částečná transformace plánované ekonomiky směrem k tržnímu hospodářství, růst životní úrovně obyvatelstva, liberalizace vnitřního trhu (byť váhavá), zkušenosti některých českých podniků s čínským trhem a čínským prostředím. Graf 2 Zdroj: MPO, ČSU Slabé stránky: přetrvávající silná ochrana vnitřního trhu (např. praktický zákaz dovozu energetických bloků o výkonu nižším, než 600 MW), státem podporovaná preference čínských výrobců, značná korupce, legislativa nekonzistentní s mezinárodními právními normami, méně standardní pravidla chování bank, nekonvertibilní měna, velmi náročné konkurenční prostředí. Perspektivní obory, dle akčního plánu: Energetika S ohledem na dlouhodobě vysoké tempo růstu průmyslové výroby i spotřeby domácností ČLR existuje trvalá poptávka po nových energetických zdrojích včetně obnovitelné energie. Strategickým cílem země je zajistit spolehlivost a bezpečnost dodávek pro pokrytí rostoucí spotřeby, zároveň se zvyšováním podílu obnovitelných zdrojů. Navzdory očekávanému zpomalení růstu HDP a možnému omezení investic v energetice bude tento sektor i nadále klíčový. Důlní technika Potřeba zajištění surovin pro výrobu patří mezi hlavní úkoly čínského vedení, zároveň je kladen stále větší důraz na efektivitu při dobývání surovin, tj. zavádění moderních technologií, a snížení bezpečnostních rizik. České firmy v tomto ohledu již v Číně podnikají řadu aktivit, které jsou ve spolupráci zejména se ZK CT podporovány.

39 Odpadové hospodářství Řešení otázek spojených s odpadovým hospodářstvím (sběr, recyklace, likvidace, ukládání) patří ke stálým prioritám místních orgánů. Čína hledá vhodná řešení k dosažení udržitelného rozvoje i z důvodu vnějšího tlaku na zlepšení situace v ochraně životního prostředí, navíc je podporováno uplatnění vhodných technologií pro recyklaci odpadu a získávání druhotných surovin pro výrobní spotřebu. Dopravní strojírenství a infrastruktura Další rozvoj čínské ekonomiky a plnění stanovených úkolů ze strany vedení země není možné bez mohutných investic do budování dopravní infrastruktury a zlepšování dopravní obslužnosti. Potenciálními oblastmi pro zapojení českých firem jsou zejména železniční a silniční doprava, městská dopravní síť, spolupráce na dodávkách dopravních prostředků. Služby Dochází k postupnému uvolňování předpisů v oblasti finančních služeb, což vytváří značný potenciál pro uplatnění českých firem. Další potenciál skýtá oblast cestovního ruchu, rozvoj nemovitostí, poradenství aj. Potravinářské technologie Jedná se o tradiční obory vzájemné spolupráce, existuje potenciál pro jejich další rozvíjení. Chemický průmysl Obor s velkou perspektivou, u kterého lze v Číně oprávněně předpokládat silný rozvoj. Strojírenství ČLR je největším trhem uvedených strojů ve světě, spotřeba stále narůstá vzhledem k rozvoji ekonomiky, pro ČR je to velmi důležitá položka exportu, zájem o dovoz nebo výrobní spolupráci je trvalý. Vodní zdroje Budování úpraven pitných vod a čistíren odpadních vod to jsou s ohledem na překotný rozvoj Číny a rozměry problémů, které země řeší, klíčové sektory do budoucna. Dokládá to i zvyšující se objem investic, které proudí do běžících i nových projektů. 22 Pozn.: Čína se jeví jako vhodné teritorium pro investice. Vzhledem k velkým ekonomickým rozdílům mezi čínskými regiony zahájila čínská vláda program pro rozvoj 8 centrálních a 12 západních provincií. Pro vybrané provincie stanovila Státní rozvojová a reformní komise ČLR a Ministerstvo obchodu ČLR materiál na podporu investic. Dokument má název Catalogue of Competitive Industries Open to Foreign Investment in the Central and Western Part of China". Pro každou provincii jsou vybrána odvětví, která by měla mít větší podporu správních úřadů ČLR. Nejperspektivnější z hlediska investic jsou odvětví, která se teprve začínají otevírat zahraničnímu kapitálu, tj. finanční sektor, domácí obchod a distribuce, služby cestovních kanceláří a high-tech obory (především informační technologie). Mimo uvedené oblasti jsou přímé zahraniční investice přednostně směrovány do rozvoje zemědělské výroby (nové technologie, zemědělská infrastruktura aj.), energetiky (výroba i rozvod elektrické energie, obnovitelné zdroje energie), využití přírodních zdrojů (včetně bezpečnosti v dolech), dopravy, strojírenství, petrochemie, farmacie, výroby zdravotnického zařízení a projektů zaměřených na vývoz. V Číně má Česká republika oficiální zastoupení v podobě Velvyslanectví ČR v Pekingu, Generálního konzulátu ČR v Šanghaji a Generálního konzulátu ČR v Hongkongu. V Číně je rovněž zastoupení agentury CzechTrade (Chengdu, Šanghaj), CzechInvestu (Šanghaj) i CzechTourismu. 22 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory pro vývoz do Číny. Dostupné z WWW: <

40 Egypt Tabulka 4: Vývoz - Egypt / rok 2010 Nomenklatura SITC3 tis. Kč Podíl v % tis. USD Kód Název 781 Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob 752 Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky perifer , , Zbraně a munice , Zboží skleněné , Stroje, zaříz. ost. pro určitá odvětví průmyslu, díly 724 Stroje textilní a kožedělné a jejich díly jn. 712 Turbíny na páru z vody a jiných látek a díly jn. 741 Zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly jn. 677 Kolejnice, materiál konstrukční pro železnice 772 Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj , , , , , , Tradice a úspěchy českých (československých) výrobků v Egyptě v poválečném období vytvořily pro rozvoj obchodně-ekonomické spolupráce mezi Českou republikou a Egyptem solidní základy. Změna hospodářského prostředí v České republice a orientace vývozců na evropské trhy a nepříznivý vývoj egyptské ekonomiky od roku 1998 byly příčinou poklesu obchodní výměny (zejména českého vývozu) mezi oběma zeměmi v letech 1999 až Výsledky dosažené v českém vývozu do Egypta od roku 2004 však naznačují obrat tohoto negativního trendu. Důvodem je zlepšení hospodářské situace Egypta, postupný návrat českých vývozců na arabské trhy, obnovování obchodních vazeb přerušených v době ekonomické transformace a rovněž členství České republiky v Evropské unii. Graf 3

41 Zdroj: MPO, ČSU Při formulaci strategie přístupu k egyptskému trhu je možno z hlediska našich exportních cílů a možností stanovit následující silné a slabé stránky: Silné stránky: Egypt patří k nejlidnatějším africkým a blízkovýchodním zemím s trvale vysokým přírůstkem obyvatelstva (je zde tedy relativně silná spotřebitelská poptávka, jejíž potencionál rok od roku roste, egyptský průmysl i egyptské zemědělství jsou zaostalé a proto i závislé na dovozech, Egypt je členem mezinárodních obchodních a ekonomických sdružení, jako jsou Světová obchodní organizace (WTO), Mezinárodní měnový fond, Organizace pro potraviny a zemědělství OSN (FAO) a celá řada dalších organizací, s Egyptem rozvíjí v rámci Barcelonského procesu strategickou spolupráci Evropská unie (dne 1. června 2004 vstoupila v platnost asociační dohoda mezi Egyptem a EU, jejímž cílem je rozvinutí a prohloubení spolupráce Egypta a členských zemí EU), v Egyptě bylo od roku 2004 v rámci probíhajících reforem uplatněno několik významných opatření, jako je snížení celních sazeb (v průměru z 16 na 9,5%), snížení daní z příjmu (v průměru ze 40 na 20%) a chystají se další daňové reformy, k postupnému zlepšování vývoje egyptské ekonomiky přispívá turistický ruch, který se stal v posledních letech hlavním zdrojem volné měny, a rovněž zvyšující se příjmy z provozu Suezského průplavu, privatizace, která byla v Egyptě zahájena již v roce 1992, přispěla k vytvoření poměrně silného soukromého sektoru; v současné době se připravuje postupná privatizace největších státních bank, státních podílů v soukromých bankách a státních podílů v ropném sektoru. Slabé stránky: Egypt je i přes relativně stabilní růst HDP poměrně málo dynamickou ekonomikou, do značné míry závislou na nevýrobní sféře a vnějších zdrojích, veřejný sektor je neefektivní a nedokončená privatizace ztrátových státních podniků ekonomiku zatěžuje, bankovní sektor je zatížen vysokým procentem klasifikovaných úvěrů a nedokončená privatizace státních bank přispívá k nízké efektivitě tohoto sektoru, obchodní záležitosti se řídí mnohdy ne zcela vyhovující legislativou, ochrana práv duševního vlastnictví je slabá

42 a arbitrážní rozhodnutí jsou prováděna se zpožděním, v Egyptě není řada administrativních řízení zcela transparentní a nesplňuje standardy fungování státní správy obvyklé v Evropské unii, hluboký rozdíl mezi průmyslovým rozvojem několika velkých měst a ostatních regionů znesnadňuje umístění investic do odlehlejších oblastí země, nestabilita regionu a do jisté míry i vnitropolitické a sociální situace citelně zasahuje egyptskou ekonomiku, značně závislou na vnějších zdrojích příjmů, proces provádění ekonomických reforem zahájený novou vládou by pod těmito vnitřními a vnějšími vlivy mohl být zpomalen nebo i zastaven, hrozba případné platební nevůle nebo insolvence obchodního partnera je vysoká, zpřísněný vízový režim (Česká republika se řídí principy vízové politiky Evropské unie, bezpečnostními a zahraničně politickými zájmy). Perspektivní obory, dle akčního plánu Zdravotnická technika Egyptská vláda podporuje výstavbu a modernizaci nemocnic, klinik a laboratoří. Domácí produkce je zanedbatelná, trh je závislý na dovozech. Financování především z prostředků Světové banky a jiných mezinárodních finančních institucí. Potravinářský průmysl Vláda hodlá modernizovat výrobu potravin, postupně privatizovat státní potravinářské provozy. Místně je vyráběno přibližně 10 % potravinářských strojů a jejich náhradních dílů (pro cukrovarnický průmysl, pekárny, balicí a plnicí stroje). Dovozem musí být kryta polovina domácí spotřeby pšenice a kukuřice. Investice směřují především do zpracování zemědělských produktů z rostlinné i živočišné prvovýroby. Dopravní infrastruktura V železniční dopravě zůstává řada zařízení a vybavení, zejména v oblasti přepravy osob, za požadovaným standardem. Nedostatky také v zajištění bezpečnosti osobní přepravy. Obnova zastaralé a nevyhovující sítě se stala aktuálním politickým problémem vlády. Agrární sektor a vodní hospodářství vodohospodářství, čistění odpadních vod, odpadové hospodářství 23 V Egyptě má Česká republika oficiální zastoupení v podobě Velvyslanectví v Káhiře. V Káhiře je rovněž zahraniční zastoupení agentury CzechTrade. 23 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory pro vývoz do Egypta. Dostupné z WWW: <

43 Indie Počátky česko-indických (československo-indických) obchodně-ekonomických vztahů sahají do předválečného období. Tradice obchodní a průmyslové spolupráce začala v této době dodávkami obráběcích strojů, zařízení pro cukrovary a aktivitami firmy Baťa při výstavbě obuvnických závodů v místech, která svým jménem dodnes tuto historii připomínají. Během uplynulých 50-ti let dodaly české firmy do Indie cca 100 investičních celků, které v mnoha případech znamenaly vznik nových indických průmyslových odvětví (například výroby indických traktorů, parních turbín, průmyslových kotlů, vysokotlakých nádob, brusek a motocyklů či závodů strojírenské metalurgie). V současné době je Česká republika hlavně spojována s tradičními českými značkami, přičemž zásadní zvrat ve vývoji zahraničního obchodu mezi ČR a Indií nastal v roce 2002, kdy došlo k prudkému nárůstu českých vývozů v návaznosti na zahájení prodejů automobilů Škoda Octavia, montovaných v závodě Škoda Auto India v Aurangabadu, a úspěšné pokračování ve výrobě nákladních vozů Tatra v Hosuru. 24 Tabulka 5: Indie vývoz / rok 2010 Nomenklatura SITC3 tis. Kč Podíl v % tis. USD Kód Název 784 Díly a příslušenství vozidel motorových , Motory pístové s vnitřním spalováním a díly jn. 515 Sloučeniny organicko-anorganické, heterocyklické , , Stroje točivé elektrické a jejich díly jn , Stroje textilní a kožedělné a jejich díly jn. 742 Čerpadla a dopravníky na kapaliny a jejich díly 772 Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj. 778 Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.) 743 Čerpadla (ne na kapaliny), kompresory, ventilátory ap , , , , , Zdroj: MPO, ČSU 24 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory pro vývoz do Egypta. Dostupné z WWW: <

44 v tis. Kč Při formulaci strategie přístupu k indickému trhu je možno z hlediska našich exportních cílů a možností stanovit následující silné a slabé stránky: Silné stránky: potenciál indické ekonomiky (v současnosti se její HDP v přepočtu běžným kurzem blíží 700 mld. USD a je na 11. místě na světě), vysoká tempa růstu mezi 6-8 % ročně, Indie je největší demokracií na světě s tržní ekonomikou, stabilita měny vázané na USD, politická i ekonomická stabilita, hospodářská síla Indie v regionu jižní a jihovýchodní Asie, silný soukromý sektor, obrovský spotřební trhu (300 mil. obyvatel), zapojení Indie do globálních světových struktur (např. WTO), možnost výrobní spolupráce a zadávání služeb (outsourcing). Graf E E E E E E+08 Zdroj: MPO, ČSU Slabé stránky: vysoká ochrana domácího trhu (vysoká cla), rozsáhlá byrokracie i korupce, pomalá privatizace velkých státních podniků, omezená možnost rozvoje obchodních aktivit bez fyzické přítomnosti na indickém trhu formou kanceláře, firmy, místního zástupce apod. Perspektivní obory, dle akčního plánu: Vývoz Dovoz Obrat Saldo Dopravní infrastruktura V Indii vzhledem k rozsáhlosti země hraje významnou roli železniční a letecká doprava. ČR může dodávat vybavení letišť, železničních tratí, malá letadla, lokomotivy, vagóny, zařízení pro jejich výrobu a opravy. Energetika Indie trpí silným nedostatkem elektrické energie jak pro obyvatelstvo, tak pro rozvíjející se průmysl. Indická vláda má v úmyslu v nejbližších letech kapacity výrazně zvýšit. V tomto oboru má bývalé Československo v Indii tradici. Vodohospodářství V Indii neustále přibývá počet obyvatel, což souvisí s rostoucí potřebou pitné vody a s nutností její úpravy a recyklace. Automobilový průmysl V Indii roste životní úroveň, což je spojeno s neustále rostoucí poptávkou po automobilech. V tomto oboru má bývalé Československo v Indii tradici.

45 Strojírenství Indie průběžně modernizuje svůj průmysl. ČR má v dodávkách strojů, především obráběcích, v Indii tradici. Potravinářský průmysl S rostoucí životní úrovní roste spotřeba potravin a kvalita jejich úpravy pro další prodej. Dosud jen minimum zemědělských produktů je dále zpracováno. Technologie pro ochranu životního prostředí Indie se aktivně zapojuje do ekologických projektů a její vláda je začala podporovat. 25 V Indii má Česká republika oficiální zastoupení v podobě Velvyslanectví ČR v Dillí. V Indii (v Bombaji) je rovněž zahraniční zastoupení agentury CzechTrade. 25 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory pro vývoz do Egypta. Dostupné z WWW: <

46 Kazachstán Kazachstán je nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky ze zemí Střední Asie, přičemž zájem o tento trh ze strany českých podnikatelů neustále narůstá. Zájem českých podnikatelů o Kazachstán od 90. let roste. Dlouhodobý růst HDP dosahující výše 9 % a surovinové bohatství (ropa, zemní plyn, rudy) vytvářejí předpoklady pro další rozvoj spolupráce. Z hlediska vzájemného obchodu s Českou republikou byl rekordním rok 2008, kdy vzájemná obchodní výměna přesáhla 700 mil. Kč. Vzhledem ke stálému hospodářskému růstu této země lze předpokládat zvýšení poptávky a s tím související rozvoj sektorů, jako je například energetika, zemědělství, zdravotnická technika a turistika. 26 Tabulka 6: Vývoz Kazachstán / rok 2010 Nomenklatura SITC3 tis. Kč Podíl v % tis. USD Kód Název 752 Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky perifer , Léčiva (vč. léčiv veterinárních) , Výrobky nožířské , Díly a příslušenství vozidel motorových , Čerpadla (ne na kapaliny), kompresory, ventilátory ap 764 Zař.telekom.,přísl.pro záznam,reprodukci zvuku,obrazu 741 Zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly jn. 778 Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.) 772 Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj. 634 Dýhy, překližky, desky třískové aj. dřevo opracované , , , , , , Zdroj: MPO, ČSU Pozn.: Pro české investory mohou být zajímavá opatření Vlády Kazachstánu, která podporuje nejen domácí, ale také zahraniční investory mířící svými prostředky do nesurovinových sektorů, zejména do zemědělství a zpracovatelského průmyslu. Vzhledem k politické a ekonomické stabilitě jsou rizika investování poměrně malá. V praxi je však třeba překonat 26 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory pro vývoz do Kazachstánu. Dostupné z WWW: <

47 řadu dílčích problémů vzhledem k tomu, že zejména v představách tamních úředníků státní správy je zahraniční investor vhodným potencionálním cílem, jak si přilepšit, počínaje nesmyslnými inspekcemi daňových orgánů, přes problémy s registrací automobilů, konče neomalenými požadavky na dary od představitelů místních orgánů moci na sociální programy apod. Graf 5 Zdroj: MPO, ČSU Při formulaci strategie přístupu k trhu Kazachstánu je možno z hlediska našich exportních cílů a možností stanovit následující silné a slabé stránky: Silné stránky: ekonomická a politická stabilita, obrovské surovinové zdroje (ropa, plyn, rudy), potenciál v oblasti zemědělské výroby, výkonná ekonomika ve srovnání s ostatními zeměmi ve Střední Asii, poměrně dobře organizované tržní hospodářství, otevřenost vůči zahraničním firmám. Slabé stránky: vysoká míra byrokracie a korupce, komplikované exportní a importní procedury, nedostatek kvalifikované pracovní síly v technologicky orientovaných sektorech, přílišná koncentrace hospodářství na surovinová odvětví. Perspektivní obory: Těžba surovin Kazachstán patří mezi nejbohatší země na energetické suroviny. Zaujímá 8. místo na světě v prokázaných zásobách ropy, prokázané zásoby přírodního plynu jsou odhadovány na 3,4 trl. m3. Uhlí se těží v Pavlodarské a Karagandijské uhelné pánvi, zásoby uranu v zemi se odhadují na druhé největší na světě. To vše předpokládá dodávky těžebního zařízení, modernizaci zpracovatelských závodů, výstavbu kompresorových stanic, plynovodů apod.

48 Energetika vláda má zpracovaný plán opatření rozvoje elektroenergetické soustavy do roku 2015, jehož cílem je rovněž modernizace přenosových sítí a výstavba sítí druhé linie Sever Jih se zvýšením propustnosti na 1500 MW s ukončením výstavby již v roce Kazachstán se stal čistým importérem elektřiny a v současné době plánuje výstavbu elektráren, kdy zvažuje všechny zdroje. Kazachstán nyní neprovozuje žádnou atomovou elektrárnu, ale podle představitele vlády v současné době dokončuje projekty výstavby atomové elektrárny 10 km od města Aktau v Mangistauské oblastí na západě Kazachstánu. Zdravotnická technika cílem kazachstánské vlády je zvyšovat celkovou zdravotní péči o občany. Příležitostí proto je vyhlášený projekt vybudovat 100 škol a 100 nemocnic do roku Zemědělství a potravinářský průmysl zvyšování objemu a úrovně domácí zemědělské produkce je jeden z nosných úkolů kazachstánské vlády. Obor byl zařazen do prioritních oborů, které by měly zajistit větší diversifikaci kazachstánského exportu, který je závislý jen na surovinách. Výroba stavebních materiálů cílem je dosažení dostatečných kapacit pro plné zásobování kazachstánského 27 V Kazachstánu má Česká republika oficiální zastoupení v podobě Velvyslanectví ČR v Astaně. V Kazachstánu (v Almaty) je rovněž zahraniční zastoupení agentury CzechTrade. 27 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory pro vývoz do Kazachstánu. Dostupné z WWW: <

49 Mexiko Obchodně-ekonomické vztahy mezi ČR a Mexikem mají dlouholetou tradici. První významnější obchodní kontakty se uskutečnily již v 18. století (vývoz českého skla), ale např. české plátno se do Mexika vyváželo již v 16. století. Vývoj obchodní výměny mezi Českou republikou a Mexikem má od druhé poloviny 90. let vzestupný trend. Mezi Mexikem a Českou republikou neexistují žádné zásadní překážky pro rozvoj obchodně-ekonomických vztahů. Od roku 1998 se transformoval náš vztah s Mexikem ze vztahu vývozního na vztah dovozní. V poslední době se realizují české projekty především v oblasti energetiky, a to zejména ve vývozu parních turbín, což poukazuje na návrat k tradičním českým strojírenským komoditám na latinskoamerický trh. 28 Tabulka 7: Vývoz Mexiko / rok 2010 Nomenklatura SITC3 tis. Kč Podíl v % tis. USD Kód Název 784 Díly a příslušenství vozidel motorových , Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj. 741 Zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly jn. 713 Motory pístové s vnitřním spalováním a díly jn. 764 Zař.telekom.,přísl.pro záznam,reprodukci zvuku,obrazu 773 Prostředky k rozvodu elektrické energie jn , , , , , Pneumatiky pryžové a duše , Stroje, zaříz. ost. pro určitá odvětví průmyslu, díly 743 Čerpadla (ne na kapaliny), kompresory, ventilátory ap 642 Papír, lepenka řezané na určitý rozměr, tvar, výrobky , , , Zdroj: MPO, ČSU 28 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory pro vývoz do Mexika. Dostupné z WWW: <

50 Při formulaci strategie přístupu k mexickému trhu je možno z hlediska exportních možností stanovit následující silné a slabé stránky: Silné stránky: obrovský potenciál mexického trhu (více jak 100 mil. spotřebitelů), dlouhodobá politická stabilita, stabilizované tržní hospodářství, značná liberalizace dovozu, zapojení Mexika do mezinárodních ekonomických struktur (OSN, WTO, MMF, SB, Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD), Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Severoamerické dohody o volném obchodu NAFTA) aj.), snaha posílit obchodně-ekonomické vazby se zeměmi EU. Graf 6 Zdroj: MPO, ČSU Slabé stránky: nedokončená legislativa v oblasti přímých zahraničních investic, velká vzdálenost mezi Českou republikou a Mexikem, vysoká kriminalita a korupce, nízkou průhlednost vypisovaných veřejných výběrových řízení a tendrů, nízká úroveň rozvoje tamní justice, nepřipravenost českých firem oslovit mexický trh nabídkami ve španělském jazyce, mezená možnost rozvíjet obchodní aktivity bez fyzické přítomnosti na mexickém trhu a vysoká nákladnost případné přítomnosti zástupce firmy v teritoriu. Perspektivní obory, dle akčního plánu: Energetika Rekonstrukce a modernizace stávajících zařízení na výrobu elektrické energie a budování nových s důrazem na ochranu životního prostředí, těžba ropy a plynu, uhlí a rud. Dopravní infrastruktura Možnosti např. u dodávek komponentů pro železnice a metro či dodávek pro automobilový průmysl. Potřeby v oblasti propojení elektrických a telekomunikačních systémů. Přímá výrobní kooperace s mexickými i zahraničními firmami, které působí na území Mexika. Technologie pro ochranu životního prostředí Spalovny a třídírny odpadů, čističky a úpravny vod, zásobování vodou venkovských a městských aglomerací, technologie pro výrobu biopaliv, zalesňování, ochrana půdy proti erozi, protipovodňová ochrana.

51 Informatika Včetně spolupráce na třetích trzích. Obranný průmysl Potřeba modernizace vybavení bezpečnostních složek mexického státu vyvolává poptávky po dodávkách speciálního materiálu (jmenovitě z oblasti leteckého průmyslu, vojenské a zabezpečovací techniky). Zemědělské stroje a traktory, technika a zařízení pro zavlažování a zalesňování, stroje na zpracování dřeva Rozvojové plány mexické vlády si vyžádají značné množství nových zařízení a technologií. Chemikálie a hnojiva Souvisí s rozvojem zemědělské výroby. Zdravotnická technika a farmaceutika 29 V Mexiku má Česká republika oficiální zastoupení v podobě Velvyslanectví ČR v Mexico City. V Mexiku (v Mexico City) je rovněž zahraniční zastoupení agentury CzechTrade. 29 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory pro vývoz do Mexika. Dostupné z WWW: <

52 Ruská federace Ruská federace je pro Českou republiku dlouhodobě jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů nejen vzhledem k surovinové základně, kterou Rusko má, ale též k velikosti trhu, který má 145 mil. obyvatel. Rusko má velkou absorpční kapacitu a v současné době potřebuje urychlit modernizaci svých výrobních fondů, zavést nové progresivní technologie a obnovit základní kapitál. V r dosáhl vzájemný obchod historicky svého nejvyššího obratu (13,1 mld. USD), nicméně v rozvoji vzájemných obchodně-ekonomických vztahů jsou stále rezervy. Podíl Ruské federace na českém vývozu představuje pouhých 2,8 %. Pro mnohé podnikatele je Rusko atraktivním cílem, poněvadž se zde mohou opřít o dlouholetou tradici českého vývozu, dobré jméno české produkce a často i znalost ruského jazyka. Také dobrá pověst českého zboží má v této zemi dlouholetou tradici a to může usnadnit našim exportérům vstup na tento trh. 30 Tabulka 8: Vývoz Ruská federace / rok 2010 Nomenklatura SITC3 tis. Kč Podíl v % tis. USD Kód Název 752 Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky perifer , Díly a příslušenství vozidel motorových , Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob , Léčiva (vč. léčiv veterinárních) , Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.) 581 Trubky, potrubí a hadice z hmot plastických 713 Motory pístové s vnitřním spalováním a díly jn. 792 Letadla a zařízení související, lodě kosmické, rakety 741 Zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly jn. 747 Kohouty, ventily aj. armatury pro potrubí, kotle ap , , , , , , Zdroj: MPO, ČSU 30 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory pro vývoz do Ruské federace. Dostupné z WWW: <

53 Při formulaci strategie přístupu k ruskému trhu je možno z hlediska našich exportních cílů a možností stanovit následující silné a slabé stránky: Silné stránky: dynamický růst ruské ekonomiky, obrovský trh s více než 140 mil. obyvateli, růst reálných příjmů obyvatelstva, modernizace zastaralé výrobní základny, postupný rozvoj dopravní a telekomunikační infrastruktury, významná surovinová základna potřebná pro zpracovatelský průmysl České republiky, oboustranný zájem na rozvoji vzájemných hospodářských vztahů, dostatek kvalifikované pracovní síly, výhodná výchozí pozice ČR opírající se o dlouholetou tradici vývozu a znalost ruského trhu, schopnost českých podnikatelů komunikace v ruském jazyce, pozitivní pověst českého zboží na trhu. Graf 7 Zdroj: MPO, ČSU Slabé stránky: dosud nevyhovující podnikatelské prostředí (existence řady překážek obchodu, korupce aj.), nedostatečné kapitálové možnosti českých podniků, slabá schopnost kombinovat vývoz s vyššími formami spolupráce jako např. s výrobní a technologickou kooperací, zakládáním společných podniků apod., nízká schopnost českých firem seskupovat se do aliancí či konsorcií. Perspektivní obory, dle akčního plánu: Strojírenství místní průmysl nezbytně potřebuje další modernizaci a rozšíření výrobních kapacit s využitím moderních technologií (informační, bio a nanotechnologie) a technologického vybavení a zařízení, zejména ve strojírenství, hutnictví, sklářství, zpracování dřeva, elektrotechnice, elektronice, automobilovém, leteckém, loďařském průmyslu, výrobě kolejových vozidel, dopravních prostředků pro přepravu osob, včetně ekologizace těchto výrob. Energetika po ukončení krize bude nedostatek energetických kapacit limitujícím prvkem v rozvoji ruského průmyslu. K prioritám proto bude patřit zejména výstavba nových energetických bloků (klasických, plynových a paroplynových), včetně jaderných. Podobně

54 jako ve vyspělých ekonomikách vzroste význam alternativních a obnovitelných zdrojů energie. Vzhledem k zastaralému technickému stavu energetického komplexu vyvstává otázka rekonstrukcí a modernizací generujících bloků, včetně zavádění úsporných technologií, jakož i rekonstrukce a rozšíření distribučních sítí. Důležitým zůstává rozvoj, resp. udržení těžby a distribuce ropy, zemního plynu a uhlí, včetně navazujícího chemického a petrochemického průmyslu. Těžba surovin surovinový potenciál v zemi skýtá řadu příležitosti pro české výrobce těžební a důlní techniky (těžba přírodních materiálů, železných i neželezných rud, uhlí, atd.). Dopravní infrastruktura s očekávaným růstem výkonnosti ruské ekonomiky nabývá na významu výstavba a rekonstrukce federálních a regionálních silnic a dálnic, železničních sítí, leteckých koridorů a vodních cest. Automobilový průmysl s obnovením růstu kupní síly obyvatelstva vzroste poptávka na trhu osobních automobilů. Ruský trh tudíž bude skýtat příležitost pro české výrobce automobilů a dodavatele dílů a příslušenství. Obdobný vývoj očekáváme i v segmentu užitkových a nákladních automobilů. Zemědělsko průmyslový komplex s přihlédnutím ke současnému stavu v ruském zemědělství a potravinářském průmyslu očekáváme poptávku po nových zemědělských technologiích jak v sektoru rostlinné, tak i živočišné výroby. V zájmu zvýšení tržního podílu domácí produkce potravin očekáváme zvýšený zájem o technologie zpracování zemědělských produktů a výroby potravin. Stavebnictví a bytová výstavba před ekonomickou krizi přetrvával v RF několik let stavební boom v oblasti bytové i průmyslové výstavby, což vyžadovalo posílení stávajících stavebních kapacit, jakož i kapacit na výrobu stavebních materiálů (cementárny, cihelny, sklárny, izolační materiál apod.), stejně jako nové stavební technologie a stavební techniku. S tím souvisejí i investice v oblasti přípravy, rozvodů pitné vody, sběru a čištění odpadních vod, rozvodu elektřiny a plynu, zateplení budov a likvidace průmyslového a komunálního odpadu. Zdravotnictví přetrvávající neutěšený stav v ruském zdravotnictví předpokládá jak dodávky moderní zdravotnické techniky a přístrojového vybavení pro stávající a nově budovaná zdravotnická zařízení, tak technologického zařízení (výrobní linky) pro rozšíření domácí výroby léčiv. 31 V Rusku má Česká republika oficiální zastoupení v podobě Velvyslanectví ČR v Moskvě a Generálních konzulátů ČR v Jekatěrinburgu a Petrohradu. V Rusku (v Jekatěrinburgu, Moskvě a Petrohradu) jsou rovněž zahraniční zastoupení agentury CzechTrade. V Moskvě je rovněž České centrum. 31 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory pro vývoz do Ruské federace. Dostupné z WWW: <

55 Spojené státy americké Česká republika je pro Spojené státy standardní obchodní partner vzhledem ke stabilitě našeho ekonomického a politického prostředí a také členství v EU. V bilaterálních vztazích neexistují zásadní překážky obchodní a ekonomické spolupráce. Mezi nejdůležitější položky českého vývozu do USA jsou např. výrobky ocelářské produkce (železné roury a trubky), elektrické přístroje, komponenty na dopravní prostředky, stroje a strojní zařízení, motory, čerpadla apod. Český export se na náročném americkém trhu uplatňuje stále více i v oblasti dopravního strojírenství (dodávky tramvají a trolejbusů) a to s podporou MPO ČR, EGAP a ČEB. Velký úspěch již tradičně sklízí v USA český pivovarnický průmysl, za úspěch lze považovat rostoucí vývoz hraček, hudebních nástrojů, textilu, zbraní a munice. 32 Tabulka 9: Vývoz USA / rok 2010 Kód Nomenklatura SITC3 Název tis. Kč Podíl v % tis. USD 679 Roury, trubky, profily duté, fitinky železné, ocelové 778 Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.) , , Pneumatiky pryžové a duše , Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj , Díly a příslušenství vozidel motorových , Stroje, motory neelektrické (ne turbíny, motory píst) 743 Čerpadla (ne na kapaliny), kompresory, ventilátory ap 894 Kočárky dětské, hračky, hry a potřeby sportovní 742 Čerpadla a dopravníky na kapaliny a jejich díly 792 Letadla a zařízení související, lodě kosmické, rakety , , , , , Zdroj: MPO, ČSU Při formulaci strategie přístupu k trhu USA je možno z hlediska našich exportních cílů a možností stanovit následující silné a slabé stránky: 32 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory pro vývoz do USA. Dostupné z WWW: <

56 Silné stránky z pohledu ČR: vysoce rozvinutý trh, standardní prostředí pro podnikání, obchod a investice, propracovaný právní rámec a v obchodních vztazích poctivost, fair play jednání, USA považují ČR za solidního a důvěryhodného obchodního partnera. Slabé stránky: slabý dolar, prioritní zaměření amerických firem na tamní trh, složitost právních předpisů, v řadě sektorů vysoké celní sazby, překážky obchodu jako zdlouhavý schvalovací postup např. u léčiv, potravin či velice složitý licenční režim v případě spolupráce v oblasti obchodování s vojenským materiálem. Graf 8 Zdroj: MPO, ČSU Perspektivní obory, dle akčního plánu: Výpočetní technika, vývoj software USA jsou lídrem inovačních technologií ve výpočetní technice. Vzhledem k bouřlivému vývoji odvětví existují možnosti uplatnění malých českých firem schopných rychle reagovat na poptávku, zvláště v oblasti softwaru. Energetika - Národní energetický plán počítá s výstavbou nových elektráren v příštích 20 letech, výstavbou nových distribučních sítí v délce cca 420 tis. Km ve směru východ-západ, rekonstrukcí jaderných elektráren, renovací elektráren na tuhá paliva). Biotechnologie V USA jeden z nejrychleji se rozvíjejících oborů, v ČR je řada firem, které jsou schopny na americkém trhu obstát. Letecký a obranný průmysl Americké nadnárodní společnosti vyhledávají možnosti výrobních kooperací s cílem zlevnění výroby ve vysoce konkurenčním odvětví. Zbrojní

57 průmysl jeví zájem spolupracovat na aliančním základě s vědeckovýzkumnými i vývojovými pracovišti v ČR. Automobilový průmysl Největší světový automobilový trh, spolupráce perspektivní zvláště v kooperacích a v investiční oblasti. Potřeba připravit si vhodnou startovací pozici po odeznění recese. Průmysl informačních technologií, kancelářská technika a telekomunikace Lze předpokládat, že globální recese vyvolá restrukturalizaci celých odvětví ekonomiky a oživí poptávku po obměně technologického vybavení ve velkých firmách. Systémy městské veřejné dopravy V podmínkách současné globální recese, která zasáhla silně automobilový průmysl, roste zájem o alternativní dopravní prostředky (příměstská lehká vlaková doprava, městská hromadná doprava). ČR má reference z dodávky tramvají (Portland). Průmyslová zařízení - Týká se prakticky všech průmyslových odvětví, zejména strojírenství, chemického průmyslu, potravinářství). Výroba plastů V současné době jeden nejrychleji rostoucích oborů, významný segment trhu obsazují malé a střední firmy schopné pohotově reagovat na poptávku. Zdravotnická technika Zdravotnictví je jedním z oborů, do kterého bude nová administrativa investovat velké prostředky. Výrobní kooperace, výroba na zakázku pro americké firmy - Obecně platí pro všechna průmyslová odvětví a služby. 33 V USA má Česká republika oficiální zastoupení v podobě Velvyslanectví ČR ve Washingtonu a Generálních konzulátů ČR v New Yorku, Chicagu a Los Angeles. V New Yorku je též České centrum. V Chicagu je zahraniční zastoupení agentury CzechTrade. V New Yorku a v Sunnyvalley (Kalifornie) jsou zahraniční zastoupení agentury CzechInvest. 33 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory pro vývoz do USA. Dostupné z WWW: <

58 Srbsko Srbsko patří mezi nejperspektivnější obchodní partnery České republiky. Bilaterální obchodní vztahy Srbska a České republiky charakterizuje permanentní růst všech hodnot. České subjekty se zatím výrazněji nepodílí svými investicemi na rekonstrukci stávající průmyslové základny a ve srovnání se subjekty jiných zemí nejsou ani kapitálově zastoupeny v sektoru služeb. Srbský strh se však jeví jako velmi perspektivní pro investice, jelikož se do srbského hospodářství v průběhu posledních 20-ti letech v důsledku politických problémů téměř neinvestovalo. To vyvolává potřebu zrychlené investiční aktivity. Největší možnosti pro české firmy se rýsují zejména v oblastech energetiky, železniční a silniční infrastruktury, městské infrastruktury. Zanedbané životní prostředí je rovněž šancí pro projekty v oblasti ochrany životního prostředí. Kromě investic do veřejného sektoru může být srbský trh pro české podnikatele zajímavý i např. vzhledem k předpokládanému zvýšení soukromé spotřeby. Tabulka 10: Vývoz Srbsko / rok 2010 Nomenklatura SITC3 tis. Kč Podíl v % tis. USD Kód Název 781 Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob , Energie elektrická , Mýdla, přípravky čisticí a lešticí , Zař.telekom.,přísl.pro záznam,reprodukci zvuku,obrazu 752 Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky perifer. 232 Kaučuk syntetický, regenerovaný, odpad, úlomky 691 Konstrukce vč. částí jn. ze železa, oceli, hliníku , , , , Polymery etylénu v prvotní formě , Propan a butan zkapalněný , Tyče, pruty, úhelníky, profily ap. železné, ocelové , Zdroj: MPO, ČSU Při formulaci strategie přístupu k srbskému trhu je možno z hlediska našich exportních cílů a možností stanovit následující silné a slabé stránky: Silné stránky: výhodná geografická poloha - postavení Srbska jako vstupní brány na Balkán, vzájemná historická i lidská blízkost, zkušenosti českých podniků s místním trhem, největší a nejlidnatější země bývalé Jugoslávie, velký potenciál hospodářského rozvoje, evropská perspektiva Srbska.

59 Slabé stránky: politická stabilita dosud nedosahuje evropské úrovně, přetrvávající relativně vysoká ochrana domácího trhu, celní bariéry, byrokratický systém a korupce, pomalá privatizace státních podniků (energetika, těžký průmysl), slabý růst průmyslové výroby, značné rozdíly v rozvoji jednotlivých regionů, malý počet malých a středně velkých soukromých firem, nízký příliv zahraničních investic. Graf 9 Zdroj: MPO, ČSU Perspektivní obory, dle akčního plánu: Dopravní infrastruktura - Existují velké možnosti při rekonstrukci a modernizaci železniční a silniční sítě v rámci panevropského Koridoru X, který se stal prioritou vlády Republiky Srbska. Výhledově také modernizace městské hromadné dopravy. Energetika - Příležitosti pro vstup na trh formou privatizace energetických zdrojů nebo výstavbou nových. V úvahu přichází i oprava energetických kapacit, jejich odsíření či využití elektrárenského popílku. Rovněž přichází v úvahu plynofikace měst a obcí, výstavba a oprava tepláren a sítě městského vytápění. Těžba surovin - Velké perspektivy s ohledem na rozšiřování těžby uhlí a dalších nerostných surovin. Možnost navázání na projekty rozvojové spolupráce ČR. Technologie pro ochranu životního prostředí Ochrana životního prostředí (odpadové hospodářství, čističky odpadních vod, skládky atd.) je ve velmi špatném stavu. Po případném získání statutu kandidátské země na členství EU možnost financování z evropských fondů IPA. Strojírenství - Vzhledem k probíhající modernizaci srbského hospodářství existují možnosti využití potenciálu českého vývozu strojírenských výrobků, které zde mají dobrou pověst z minulosti. V Srbsku má Česká republika oficiální zastoupení v podobě Velvyslanectví ČR v Bělehradě. V Bělehradě je rovněž zahraniční zastoupení agentury CzechTrade.

60 Turecko Obchodně-ekonomické vztahy mezi Československem a Tureckem se významně rozvíjely už ve 20-tých letech minulého století, kdy tradičními dovozními položkami byly tabák, zemědělské produkty a suroviny, ve vývozu převládal textil (konfekční a bavlněné zboží), sklo a skleněné výrobky, železo a výrobky ze železa a stroje. Díky tomu má Česká republika v Turecku dobrý zvuk jako dodavatel kvalitního průmyslového zboží, technologií a investičních celků pivovarů, strojírenských výrob (výroba soustruhů), chemických výrob (pneumatikárna), elektráren aj. Význam Turecka pro český zahraniční obchod rok od roku stoupá vzhledem k tomu, že turecký trh je rozvojový a nenasycený a nabízí možnosti růstu v dlouhodobém horizontu. Toto platí zejména pro méně rozvinuté oblasti na východě Turecka. Perspektivní je zejména energetický obor (modernizace stávajících a výstavba nových elektráren). Vzhledem k předpokladu růstu osobní spotřeby se zvyšují i možnosti českých exportérů spotřebního zboží. 34 Tabulka 11: Vývoz Turecko / rok 2010 Nomenklatura SITC3 tis. Kč Podíl v % tis. USD Kód Název 784 Díly a příslušenství vozidel motorových , Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob 752 Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky perifer. 772 Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj. 761 Monitory, projektory; televiz.přijímače,i kombinované 778 Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.) 268 Vlna, vlákna živočišná ostatní (vč. česanců vlněných) , , , , , , Stroje točivé elektrické a jejich díly jn , Pneumatiky pryžové a duše , Výr. ploché válc. z železa, neleg. oceli,ne plátované , Zdroj: MPO, ČSU 34 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory pro vývoz do Turecka. Dostupné z WWW: <

61 Při formulaci strategie přístupu k tureckému trhu je možno z hlediska našich exportních cílů a možností stanovit následující silné a slabé stránky: Silné stránky z pohledu ČR: nejbližší rozvojový trh se stabilizovaným ekonomickým růstem okolo 7 % ročně, obrovský potenciál rozvoje, velký trh (více jak 70 mil. obyvatel), rostoucí kupní síla, levná pracovní síla (minimální měsíční čistá mzda cca 250 EUR), strategická poloha Turecka mezi Evropou a Asií, silný státní sektor, velká armádní zakázky (armáda čítá cca 1 mil. příslušníků), rostoucí potřeby energetického sektoru, soukromý sektor s potenciálem růstu, zjednodušování podnikání (nová jednodušší pravidla pro zakládání firem se zahraniční majetkovou účastí, zjednodušení podmínek pro získání pracovního povolení, investiční pobídky), rozvoj infrastruktury, privatizace bankovnictví a energetického sektoru, rychlý růst stavebnictví a automobilového průmyslu, fungující obchodní a průmyslové zóny, perspektiva dynamického rozvoje turistického průmyslu. Graf 10 Zdroj: MPO, ČSU Slabé stránky: dovozní licence na některé druhy zboží, zákazy dovozu, technické překážky dovozu, rozdílné zdanění domácích a dovážených výrobků, netarifní opatření omezující dovozy, neprůhledný režim veřejných zakázek, jazyková bariéra při jednáních s obchodními partnery, nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Perspektivní obory, dle akčního plánu: Energetika Rozvoj turecké ekonomiky má za následek stále větší potřebu a spotřebu energie, přičemž toto tempo růstu se pohybuje mezi 7-9 % ročně. Turecko plánuje během příštích 12 let investovat do energetiky 128 mld. USD. ČR má z minulosti v tomto sektoru velmi dobré reference. Participace českých firem je perspektivní rovněž v oblasti výstavby produktovodů.

62 Dopravní infrastruktura - Turecko plánuje v dlouhodobém měřítku rozvoj železniční, silniční, letecké i lodní dopravy. Dále i z ekologických důvodů připravuje výstavbu tramvajových tratí ve všech větších městech, zejména v Ankaře, Samsungu, Adaně a Istanbulu. Technologie pro ochranu životního prostředí EU klade při přístupových jednáních velký důraz na plnění ekologických norem. Z tohoto důvodu bude muset Turecko do roku 2025 investovat více než 71 mld. EUR. Jedná se především o odsíření tepelných elektráren, řešení likvidace odpadů, čistotu vody a vzduchu. Těžba surovin Turecko je významným producentem mnohých nerostných surovin, zvláště uhlí, lignitu, bauxitu, zinku, stříbra, olova, antimonu, borátů, živců či kaolínů. Možnost participovat na projektech využití nerostného bohatství Turecka, včetně dodávek technologických zařízení pro navazující chemická odvětví. Obranný průmysl S více než milionem vojáků je turecká armáda druhá největší v NATO a jedna z nejpočetnějších na světě. V této souvislosti jsou potřeby tureckých ozbrojených složek enormní. 35 V Turecku má Česká republika oficiální zastoupení v podobě Velvyslanectví ČR v Ankaře a Generálního konzulátu ČR v Istanbulu. V Istanbulu je rovněž zahraniční zastoupení agentury CzechTrade. 35 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory pro vývoz do Turecka. Dostupné z WWW: <

63 Ukrajina Ukrajina je s rozlohou více než km2 po Rusku druhou největší zemí v Evropě. Současně je to i významný trh, čítající 46 mil. obyvatel. Mezi nejdůležitější odvětví patří zemědělství a těžký průmysl. Z ekonomického hlediska má pro Ukrajinu životní význam tranzit ruské ropy a plynu do Evropy. Od získání nezávislosti v roce 1991 prošla ukrajinská ekonomika dramatickým vývojem, který se vyznačoval pomalou transformací na tržní ekonomiku. 36 Tabulka 11: Vývoz Ukrajina / rok 2010 Nomenklatura SITC3 tis. Kč Podíl v % tis. USD Kód Název 784 Díly a příslušenství vozidel motorových , Zař.telekom.,přísl.pro záznam,reprodukci zvuku,obrazu 772 Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj , , Polymery etylénu v prvotní formě , Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky perifer. 792 Letadla a zařízení související, lodě kosmické, rakety 581 Trubky, potrubí a hadice z hmot plastických 743 Čerpadla (ne na kapaliny), kompresory, ventilátory ap 691 Konstrukce vč. částí jn. ze železa, oceli, hliníku 778 Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.) , , , , , , Zdroj: MPO, ČSU Při formulaci strategie přístupu k ukrajinskému trhu je možno z hlediska našich exportních cílů a možností stanovit následující silné a slabé stránky: Silné stránky z pohledu ČR: dlouhodobá vývozní tradice českých firem na Ukrajinu a znalost ukrajinského trhu, dobré jméno ČR a dobrá reputace českého zboží v teritoriu, výrobní profil české ekonomiky korespondující s potřebami ukrajinského trhu, schopnost spolupráce v řadě 36 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory pro vývoz na Ukrajinu. Dostupné z WWW: <

64 klíčových oblastí (strojírenství, energetika aj.), možnost zakládání společných podniků, možnost stát se mostem Ukrajinou a EU. Slabé stránky: nedostatečné povědomí o možnostech ukrajinského trhu, malá snaha firem zakládat aliance pro účely pronikání na tamní trh, obavy z ukrajinského trhu a přetrvávající předsudky o poměrech na Ukrajině Graf 11 Zdroj: MPO, ČSU Perspektivní obory, dle akčního plánu: Potravinářský průmysl - Potravinářství tvoří cca 20 % průmyslové výroby. Potravinářská produkce je významným vývozním artiklem a značná část zahraničních investic (30%) směřuje do tohoto odvětví. Na Ukrajině ovšem prozatím není zastoupena výroba potravinářských přísad - konzervantů, stabilizátorů, emulgátorů a ochucovadel, které jsou zatím dováženy. Strojírenství - Značná část ukrajinské průmyslové základy je technicky i morálně zastaralá. Dodávky obráběcích strojů jsou jednou z klíčových oblastí českého exportu. Řada dodávek investičního charakteru z různých oborů je součástí investičního strojírenství. K dodávkám strojních celků patří např. sklářské linky a linky na výrobu cihel, stroje pro těžařský a dřevozpracující průmysl, linky těžkých obráběcích strojů. Energetika - Se svou současnou kapacitou a roční produkcí elektrické energie se řadí Ukrajina mezi světovou dvacítku. Na HDP se podílí výroba energie 10 %. Stát zastává funkci regulátora a většinou i vlastníka výroby, transmise a distribuce elektrické energie. Modernizace energetického sektoru bude proto v nejbližší budoucnosti i nadále závislá na státem řízených programech a s tím souvisejícím vytváření finančních zdrojů. Významnou roli zde mají mezinárodní finanční instituce

65 prostřednictvím různých úvěrových programů. Některé takové programy již byly využity českými společnostmi. Dále je možnost podílet se na modernizaci tepelné a jaderné energetiky, kompresorových stanic, distribučních sítí, komunální energetiky. V oblasti jaderné energetiky je ČR na Ukrajině velmi úspěšná, např. dodávkami systémů řízení a kontroly reaktorů na všechny čtyři ukrajinské jaderné elektrárny. Technologie pro ochranu životního prostředí - Toto odvětví je zařazováno především z hlediska jeho perspektiv. Ukrajinská společnost si již pozvolna uvědomuje potřebu legislativy v této oblasti, o čemž svědčí např. řada státních programů na rozvoj ekologicky čistých forem energie. Rezervy jsou ve využití vodních a alternativních zdrojů. Ukrajina má dále obrovský a dlouhodobě neřešený problém s průmyslovými a komunálními odpady. V současnosti je zde akumulováno přes 30 miliard tun odpadů na ploše 160 tisíc ha. S ohledem na tuto situaci je velká šance pro výstavbu a dodávku technologií spaloven odpadů, technologií a zařízení na čištění odpadní vody, průmyslových filtrovacích a odprašovacích zařízení. 37 Na Ukrajině má Česká republika oficiální zastoupení v podobě Velvyslanectví ČR v Kyjevě, Generálního konzulátu ČR ve Lvově a Generálního konzulátu ČR v Doněcku. V Kyjevě je rovněž zahraniční zastoupení agentury CzechTrade. 37 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory pro vývoz na Ukrajinu. Dostupné z WWW: <

66 Vietnam Obchodně-ekonomické vztahy mezi Českou republikou a Vietnamem mají dlouholetou tradici, která vychází z úzké spolupráce ve všech oblastech mezi bývalým Československem a Vietnamem. Od roku 1990 (po změně politického systému a zahájení ekonomické transformace v České republice) došlo k útlumu vzájemné obchodně-ekonomické spolupráce. Obchodně ekonomická spolupráce s Vietnamem se začleňuje plně do roviny dané integrací obou ekonomik do mezinárodního společenství. 38 Tabulka 13: Vývoz Vietnam / rok 2010 Nomenklatura SITC3 tis. Kč Podíl v % tis. USD Kód Název 728 Stroje, zaříz. ost. pro určitá odvětví průmyslu, díly 723 Stroje, zaříz. pro stavebnictví, stavební inženýrství , , Zbraně a munice , Zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly jn. 692 Konstrukce kovové ke skladování a přepravě 742 Čerpadla a dopravníky na kapaliny a jejich díly , , , Výrobky techniky osvětlovací jn , Přístroje měřicí, kontrolní, analyzační, řídicí jn. 744 Zařízení manipulační mechanická a díly k nim jn. 629 Výrobky kaučukové jn. (zdravotn. aj, kaučuk tvrdý ap) , , , Zdroj: MPO, ČSU Při formulaci strategie přístupu k vietnamskému trhu je možno z hlediska našich exportních cílů a možností stanovit následující silné a slabé stránky: 38 Businessinfo [online] [cit ]. Perspektivní obory pro vývoz do Vietnamu. Dostupné z WWW: <

67 Silné stránky z pohledu ČR: stabilní ekonomický růst převyšující 3-7 %, politická stabilita, mírná liberalizace ve vedení země, postupující integrace do globálních ekonomických struktur, členství ve WTO, zavádění prvků tržního hospodářství, růst životní úrovně obyvatel, liberalizace vnitřního trhu. Slabé stránky: netransparentní legislativa (často neodpovídající mezinárodním normám, vysoká míra korupce, pomalé zavádění ekonomických reforem, mnohdy neefektivní hospodaření státních podniků, nízká efektivita výroby, zaostalé zemědělství, omezená možnost podniká bez fyzické přítomnosti na tamním trhu. Graf 12 Zdroj: MPO, ČSU Perspektivní obory, dle akčního plánu: Energetika VSR potřebuje zvyšovat svoji energetickou základnu, je rozpracován významný projekt mezi českou a vietnamskou stranou. Těžba surovin - Velmi perspektivní obor, v minulosti byly uskutečněny české dodávky pro důlní průmysl a předpokládají se další, protože česká strana má dobré reference; možnost projektů průzkumu a těžby ložisek s navazujícím zpracováním suroviny Výroba stavebních hmot Již v minulosti byla s VSR navázána v oblasti cementáren, keramiček a úpraven štěrku spolupráce, lze očekávat další příležitosti. Dopravní infrastruktura V současnosti probíhá intenzivní výstavba dálniční sítě, modernizace letišť a je snaha o modernizaci dopravní sítě ve velkých městech. Zde je rozjednána možnost elektrifikace městské veřejné dopravy, v HCMC začal projekt výstavby metra.