Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2009

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2009"

Transkript

1 Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2009 Duben 2010

2 2

3 O B S A H EXECUTIVE SUMMARY...5 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE...8 I.1 Výkonnost ekonomiky... 8 I.2 Trh práce I.3 Cenová politika I.4 Přímé zahraniční investice I.5 Kapitálový trh II. PRŮMYSL...28 II.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita III. STAVEBNICTVÍ...43 III.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení III.2 Bytová výstavba IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD...51 IV.1 Souhrnné výsledky IV.2 Teritoriální struktura IV.3 Komoditní struktura IV.4 Významné obchodní a investiční projekty českých firem v zahraničí v roce IV.5 Situace v zahraničí IV.6 Výhled na rok V. VNITŘNÍ OBCHOD...65 VI. EKONOMICKÉ VÝSLEDKY NEFINANČNÍCH PODNIKŮ...70 VI.1 Metodika VI.2 Nefinanční sféra celkem VI.3 Průmysl VI.4 Stavebnictví Tabulková příloha 3

4 V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k

5 EXECUTIVE SUMMARY Rok 2009 byl rokem globální hospodářské recese, které nebyla ušetřena ani česká ekonomika. Po desetiletém období nepřetržitého růstu poklesl její hrubý domácí produkt meziročně o 4,1 %, což byl nejhlubší propad v novodobé historii České republiky. Tomuto vývoji napovídaly už výsledky 4. čtvrtletí roku 2008, kdy se plně projevily odbytové potíže exportně orientovaného průmyslu, vyvolané dramatickým oslabením zahraniční poptávky. Důsledkem bylo výrazné zpomalení meziročního růstu produktu, po kterém v roce 2009 následoval jeho propad do červených čísel. Tendence meziročního poklesu ekonomického výkonu trvala po celý rok, přesto zhruba od jeho poloviny lze pozorovat určité prvky stabilizace vývoje. Jejich projevem bylo nejprve zpomalování propadu zahraničního obchodu a průmyslu a následně i obnovení jejich mírného růstu. Exportní odvětví těžila především ze zlepšení podnikatelského klimatu v Německu, které bylo v případě výroby dopravních prostředků zvýrazněno zvýšenou poptávkou po zavedení šrotovného 1. Hrubý domácí produkt od 3. čtvrtletí (v porovnání s předchozím čtvrtletím) dokonce mírně rostl, čímž se česká ekonomika zařadila do druhé vlny zemí Evropské unie, které vystoupily z recese. Vývoj české ekonomiky se od celkové hospodářské situace v Evropě výrazně nelišil. Platí to zejména o míře meziročního poklesu hrubého domácího produktu, která v zemích eurozóny činila rovněž 4,1 %. Eurozóna jako celek překonala recesi také ve 3. čtvrtletí,ale ve 4. čtvrtletí její ekonomika pouze stagnovala. Pokles postihl všechny země EU-27 s výjimkou Polska. Jeho relativní odolnost vůči krizi, obdobně jako u Francie, která si vedla z velkých ekonomik nejlépe, odrážela pozitivní vlivy velkého domácího trhu a nižší závislosti na vývozu. Naopak hlavní obchodní partner tuzemské ekonomiky, Německo, na oživení domácí poptávky zatím čeká a jeho výkonnost ve 4. čtvrtletí stanovala na úrovni 3. čtvrtletí. Slovenská ekonomika zrychlovala mezičtvrtletní růst již od 2. čtvrtletí, přesto byl její propad výkonnosti o 4,7 % v roce 2009 (ve srovnání s rokem 2008) hlubší než u české ekonomiky. Na nižší úrovni produktu EU-27 se podepsaly všechny výdajové položky, s výjimkou veřejných výdajů, což odráželo charakter globálního ekonomického prostředí a přijatá stimulační opatření na úrovni vlád. S tím v zásadě korespondoval také vývoj české ekonomiky, ve které se k nepříznivému dopadu vnějšího sektoru a nižší investiční aktivity připojil ve druhé polovině roku rovněž pokles konečné spotřeby domácností. Ta byla v předchozích třech letech hlavním zdrojem růstu, ale s rostoucí napjatostí na trhu práce její pozitivní vliv slábl a následně přešel do záporných hodnot (výsledkem čehož byl 1 Šrotovné je finanční příspěvek státu za nákup nového osobního automobilu při současném odevzdání starého na vrakoviště. Má za úkol zmírnit důsledky ekonomické krize, promítající se mimo jiné do klesajícího zájmu o nové automobily. 5

6 v celoročním vyjádření v zásadě neutrální příspěvek). Naopak pozitivní obrat zaznamenal vývoj čistého vývozu, který se v posledním čtvrtletí roku (po roční přestávce) opět stal faktorem hospodářskému růstu. Projevem recese světové ekonomiky byla nejen slabá poptávka, ale také pokles cen téměř všech komodit (a tím zlevnění cen výstupů). Oba tyto faktory se promítly v razantním zpomalování růstu domácí cenové hladiny v průběhu roku, jehož reálným výsledkem byla 1%-ní průměrná roční míra inflace (která je druhou nejnižší hodnotou tohoto ukazatele od roku 1989). K příznivému cenovému vývoji přispělo rovněž odeznění vlivu značných administrativních zásahů realizovaných v roce Hospodářská recese naopak velmi negativně poznamenala trh práce. Zaměstnanost v průměru za rok meziročně klesla o 68,2 tis osob (tj. téměř o 1,4%) a míra registrované nezaměstnanosti se na konci roku vyšplhala na 9,2 % (za rok se tak zvýšila o 3,2 p.b.). Uvedený vývoj byl doprovázen zhoršením také dalších charakteristik pracovního trhu, zejména výrazným poklesem volných pracovních míst. V oblasti mezd byl jejich vyplacený objem meziročně nižší, ale protože propouštěním byli nejvíce postiženi zaměstnanci s nízkou kvalifikací, a tedy nejnižší mzdou, průměrná mzda nadále rostla. Ve srovnání s předchozím rokem však její nominální růst výrazně zpomalil, zatímco v reálném vyjádření (vlivem zmírnění inflace) dokonce zrychlil. Ekonomické prostředí zásadně ovlivnilo vývojové tendence odvětví v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu (jejich podrobné hodnocení obsahují samostatné kapitoly analýzy). Výkonnost průmyslu se meziročně snížila o 13,4 %, když v prvních pěti měsících (s výjimkou března) přesahovala ztráta hranici 20 %. Poté začal pokles zmírňovat a v prosinci se produkce (po čtrnácti měsících) vrátila k růstu. K celoročnímu poklesu nejvíce přispěla výroba strojů a zařízení a dále výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Citelně byl postižen rovněž automobilový průmysl, tj. odvětví jehož zhruba dvě třetiny produkce jsou určeny na export. Vzhledem k silné provázanosti tuzemské a německé ekonomiky bylo proto zásadní událostí zavedení šrotovací prémie v Německu a následné oživení tamní poptávky po automobilech, ze kterého významně profitovali vedle automobilek také výrobci dílů a příslušenství motorových vozidel z ostatních dodavatelských odvětví (výroba pryžových plášťů a duší apod.). Růst produkce zaznamenala jako jediná výroba potravinářských výrobků. Lépe si vedlo stavebnictví, jehož výroba byla meziročně nižší pouze o 1,0 %. Celý rok se nesl v duchu poklesu pozemního stavitelství při současném růstu inženýrského stavitelství. Výrazně však klesl objem stavebních zakázek, zejména těch, které jsou financovány ze soukromých zdrojů. Bytová výstavba se potýkala s poklesem počtu nově zahájených a modernizovaných bytů, naopak počet dokončených bytů se meziročně mírně zvýšil. V zahraničním obchodě se zbožím se hodnota obratu meziročně snížila o 16 %. Pokles tempa vývozu i dovozu ve druhé polovině roku zvolnil (vývoz v listopadu a prosinci dokonce rostl), protože vedle 6

7 částečného zlepšení vnějšího prostředí se projevil i vliv nižší srovnatelné základny. Výsledkem hlubší míry poklesu dovozu než vývozu byl rekordní přebytek obchodní bilance (152 mld. Kč), který se meziročně zvýšil téměř o 85 mld. Kč. Na tomto příznivém výsledku se projevil jak přínos šrotovného (vývoz na německý trh klesl podstatně méně než celkový vývoz), tak zejména kladné směnné relace, která odrážela nižší míru růstu cen vývozu než poklesu cen dovozu. Tržby maloobchodu celkově klesly o 4,3 %, přičemž ve všech měsících zaostávaly za úrovní předchozího roku. Největším propadem prošel segment obchodu s osobními automobily a dalším zbožím dlouhodobé spotřeby, protože domácnosti odkládaly především nákupy zbytnější povahy. Krize naopak nahrávala velkým obchodním řetězcům a internetovým obchodům, které jsou schopny dosahovat nízkých prodejních cen. Další hospodářský vývoj je zatížen značnou mírou nejistoty, protože bude významně závislý na intenzitě a udržitelnosti oživení u hlavních obchodních partnerů. Nicméně za reálné považujeme očekávání, že česká ekonomika se v roce 2010 vrátí k růstu, který bude oscilovat kolem 1 %. 7

8 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 Výkonnost ekonomiky Ekonomika se propadla do recese, kterou překonala ve druhé polovině roku Nepříznivý globální hospodářský vývoj, spojený s výrazným útlumem poptávky, který dolehl na českou ekonomiku v závěru roku 2008 jako externí šok, pokračoval také v roce Jeho projevem bylo další oslabení exportních trhů, což se nezbytně promítlo do úrovně tuzemského ekonomického výkonu. Hrubý domácí produkt v roce 2009 poklesl meziročně reálně o 4,1 %, zatímco ještě v předchozím roce vzrostl o 2,3 %. Ekonomika dosáhla svého dna v 1. čtvrtletí, ve kterém produkt (ve stálých cenách) ve srovnání s předchozím čtvrtletím propadl o 4,1 %. Následně, ještě v první polovině roku, však míru mezičtvrtletního hospodářského poklesu výrazně korigovala a počínaje 3. čtvrtletím se vydala na dráhu mírného růstu. Závěr roku potvrdil pokračující oživení, když úroveň produktu ve 4. čtvrtletí vzrostla (ve srovnání s předchozím čtvrtletím) o 0,7 %. Technické hledisko recese (mezičtvrtletní hospodářský pokles minimálně ve dvou čtvrtletích v řadě) bylo naplněno po tři čtvrtletí (ve 4. čtvrtletí 2008 a v 1. pololetí 2009). Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (meziroční změna v %, stálé ceny, sezónně očištěno) 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0-2,0-4,0-6,0 I./01 II. III. IV. I./02 II. III. IV. I./03 II. III. IV. I./04 II. III. IV. I./05 II. III. IV. I./06 II. III. IV. I./07 II. III. IV. I./08 II. III. IV. I./09 II. III. IV. stejné čtvrtletí předchozího roku předchozí čtvrtletí Pramen: ČSÚ, graf MPO Pokles výkonnosti reagoval na slabou poptávku, Vývoj české ekonomiky vcelku věrně korespondoval s ekonomickou situací vyspělé Evropy. Také země eurozóny jako celek překonaly počínaje 3. čtvrtletím hospodářskou recesi (která však trvala pět čtvrtletí) a stejně jako v České republice poklesl jejich hrubý domácí produkt meziročně o 4,1 %. 8

9 Graf č. I.1.2 Vývoj hrubého domácího produktu ve vybraných zemích EU (meziroční změna v %, stálé ceny) % EU-27 eurozóna Belgie Rakousko Německo Finsko ČR Slovenko Polsko Maďarsko Pramen: Eurostat, ČSÚ se kterou zápolila celá EU Pokles produktu byl především odrazem nízké investiční aktivity a propadu vnější poptávky. Tyto vlivy působily v jednotlivých zemích s různou intenzitou. V případě největší evropské ekonomiky, Německa, převládl negativní dopad vnějšího sektoru, který se na meziročním snížení výkonnosti o 5,0 % podílel 3,4 procentního bodu, zatímco hrubá tvorba kapitálu 2,4 p.b. Naopak pozitivní příspěvek vykázala konečná spotřeba, která v sobě zahrnovala významný impuls ve formě šrotovného. Jedinou zemí EU, která si udržela meziroční růst, bylo Polsko. Její relativně uzavřená ekonomika vzrostla o 1,7 %, protože velký domácí trh pozitivně působil na spotřebu. Z dalších zemí středoevropského regionu byl propad výkonnosti na Slovensku (-4,7 %) av Maďarsku (-6,3 %) hlubší než u tuzemské ekonomiky. Ve struktuře českého produktu byl pokles tvorby hrubého kapitálu a čistého vývozu Také v české ekonomice se na meziročním poklesu hrubého domácího produktu jednotlivé výdajové položky podílely rozdílně. Po celý rok byl určující propad tvorby hrubého kapitálu, zatímco vnější sektor táhl ekonomiku dolů pouze v prvních třech čtvrtletích. Tvorba hrubého kapitálu negativně ovlivnila hospodářský růst 4,5 proc. body, z toho fixního kapitálu 2,0 p.b. a zásob 2,5 p.b. Nepříznivý vývoj výdajů do fixního kapitálu se datuje už od 2. čtvrtletí 2008, vlivem prohlubující se recese se však tendence jejich meziročního poklesu v roce 2009 dále zvýraznila. Nižší investiční aktivita souvisela především s úspornými opatřeními firem, které při nízkém využití stávajících kapacit byly nuceny přehodnocovat a odkládat své investiční záměry. Zostřené ekonomické podmínky vedly také ke snížení stavu zásob, zejména hotových výrobků a obchodního zboží. Vnější sektor snížil výkonnost ekonomiky o 0,4 p.b., při poklesu reálného vývozu a dovozu (zboží a služeb) shodně o 9,9 %. Na straně vývozu se významně projevilo oslabení exportních trhů, zatímco útlum dovozu souvisel s poklesem investiční aktivity a spotřeby domácností. Zahraniční obchod negativně 9

10 ovlivňoval hospodářský růst již od 4. čtvrtletí 2008 a teprve po roce došlo k obratu, když se ve výsledcích posledního čtvrtletí 2009 projevil efekt nižší srovnatelné základy. částečně kompenzován růstem konečné spotřeby Na druhé straně příznivý dopad na vývoj produktu měly výdaje na konečnou spotřebu, jejichž příspěvek dosáhl 0,9 procentního bodu. Veškerý přírůstek přitom zabezpečil veřejný sektor. Vliv spotřebních výdajů domácností, které byly v předchozích třech letech hlavní růstovou položkou, značně oslabil. S rostoucí nezaměstnaností a složitější příjmovou situací obyvatelstva kladný příspěvek konečné spotřeby domácností oslaboval a ve 2. pololetí 2009 přešel dokonce do záporných hodnot (takže v celoročním vyjádření byl jeho dopad v zásadě neutrální). Vývoj hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele. Ekonomiku táhl dolů zejména exportně orientovaný průmysl, Na straně nabídky poklesla hrubá přidaná hodnota meziročně o 4,4 %. Slabá poptávka postihla zejména výkon zpracovatelského průmyslu, jehož hrubá přidaná hodnota se snížila meziročně o 14,7 %. Vzhledem k jeho vysokému váhovému zastoupení na celkové hrubé přidané hodnotě tak zpracovatelský průmysl v rozhodující míře ovlivnil propad produktu. Oproti průmyslu byl dopad krize ve službách pozvolnější a v souhrnu pokles hrubé přidané hodnoty v tomto sektoru zřetelně mírnější. Rozdíly ve vývoji hrubé přidané hodnoty v jednotlivých odvětvích jsou patrné z následující tabulky. Tabulka č. I.1.1 Vývoj hrubé přidané hodnoty v roce 2009 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční změna v % Příspěvek ke změně v p.b. Podíl odvětví v % NH celkem -4,4-4,4 100,0 v tom: Průmysl -14,6-4,5 30,1 v tom: Zpracovatelský -14,7-3,6 23,3 Stavebnictví 1,1 0,1 7,2 Obchod a doprava -5,4-1,1 24,2 Peněžnictví a podnikat. služby -1,3-0,2 18,4 Pramen: ČSÚ, propočty MPO který má v její struktuře rozhodující úlohu Citlivost české ekonomiky na úroveň zahraničí poptávky vyplývá z vysokého podílu průmyslu (který realizuje rozhodující část tuzemského exportu) ve struktuře produktu. V roce 2009 se jeho podíl snížil na 30,1 % (z 30,9 % v roce 2008), což je ale zřejmě stále nejvyšší úroveň mezi zeměmi Evropské unie. Z mezinárodního srovnání (k dispozici jsou údaje za rok 2007) vyplývá, že ve vyspělých ekonomikách se podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě pohyboval mezi 9 % (Lucembursko) až 26 % (Německo, Finsko). Na rozdíl od české ekonomiky je zde více rozvinut sektor služeb. 10

11 Graf.č. I.1.3 Odvětvová struktura HPH ve vybraných zemích EU (rok 2007, podíl v %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ČR Slovensko Finsko Polsko Maďarsko Rakousko SRN EU-27 Nizozemí Belgie Francie Zemědělství Průmysl Stavebnictví Služby celkem Pramen: Eurostat European Statistics from A to Z, září 2009 Na poklesu výkonnosti se více podílela nižší produktivita práce Produktivita práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka) se meziročně snížila o 3,2 % a na nižším výkonu ekonomiky se podílela větším dílem (téměř ze tří čtvrtin) než pokles zaměstnanosti. V ekonomice bylo zaměstnáno tis. osob, tj. meziročně o 1,2 % méně (v metodice národních účtů). I.2 Trh práce Krize redukovala zaměstnanost Redukce zaměstnanosti, vyvolaná dopady světové hospodářské krize, v roce 2009 výrazně zesílila. Počet zaměstnaných osob se meziročním srovnání s rokem 2008 snížil o 68,2 tisíce, to je téměř o 1,4 %, na 4934,3 tisíc osob 2. Při meziročním poklesu počtu zaměstnanců vč. členů produkčních družstev o 88,8 tisíc rostl počet podnikatelů. Jejich počet v hlavním zaměstnání vč. pomáhajících rodinných příslušníků se proti roku 2008 zvýšil o 15,9 tis. na 643,7 tis. a jejich podíl na celkové zaměstnanosti představuje cca 13 % z celkového počtu zaměstnaných osob. Tento fakt může poukazovat na sílící tlak zaměstnavatelů na využívání tzv. Švarc systému 3 či na volbu zaměstnanců v reakci na sílící krizi přejít do privátního sektoru a podnikat. a nezaměstnanost v průběhu roku rostla Nižší poptávka po pracovní síle se odráží i ve vývoji míry registrované nezaměstnanosti, kterou vykazují úřady práce (graf.č. I.2.1). 2 Podle Výběrového šetření pracovních sil, které provádí ČSÚ 3 Švarc systém je označení pro způsob ekonomické činnosti, při které osoby vykonávající pro zaměstnavatele běžné činnosti nejsou jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé. Takový způsob může být pro zaměstnavatele i zaměstnance výhodný (zejména s ohledem na daňové zatížení, sociální pojištění nebo i příliš svazující zákoník práce). Běžně se lze setkat se Švarc systémem například ve stavebnictví, pohostinství, u programátorů nebo realitních makléřů ( 11

12 11 Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) ,8 6,8 9,9 7,4 7,7 7,9 7,9 8,0 8,4 8,5 8,6 8,5 8,6 9, Pramen: MPSV, graf MPO Strmý růst nezaměstnanosti, vyvolaný dopady hospodářské krize byl až do konce 2. čtvrtletí nesrovnatelný s předchozími léty. Vývoj ve 3. čtvrtletí naznačoval, že by se tato diskrepance mohla začít mírnit. Růst v červenci a srpnu byl i v předchozích letech ovlivňován nástupy absolventů škol na trh práce. V říjnu se poprvé rozdíl proti předchozímu roku nezvětšil a meziměsíčně míra nezaměstnanosti mírně klesla. Tempo růstu nezaměstnanosti se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 významně snížilo. Rok 2009 se přesto nadále vyznačuje prudkým vzestupem úrovně nezaměstnanosti v České republice. Zejména poslední měsíc v roce potvrdil tuto tendenci, míra nezaměstnanosti se v prosinci zastavila na hodnotě 9,2 % (tabulka č. I.2.1). Tabulka č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti v % leden Únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ,1 5,9 5,6 5,2 5,0 5,0 5,3 5,3 5,3 5,2 5,3 6, ,8 7,4 7,7 7,9 7,9 8,0 8,4 8,5 8,6 8,5 8,6 9,2 meziroční změna v p.b. 0,7 1,5 2,1 2,7 2,9 3,0 3,1 3,2 3,3 3,3 3,3 3,2 Pramen: MPSV Říjnový vývoj byl pozitivní, konec roku přinesl vystřízlivění Při zvyšující se nezaměstnanosti bylo potěšující zprávou, že úřady práce přijaly do evidence v říjnu o 21,2 tisíce nových uchazečů o zaměstnání méně než v září, celkem 59,6 tisíc. Evidenci opustilo 61,6 tisíc osob. I když to představovalo o 12,2 tisíc osob méně než v předchozím měsíci, klesl počet neumístěných uchazečů o zaměstnání proti září o 2 tisíce, na 498,8 tisíc. V následujícím měsíci bylo však na úřadech práce nově zaevidováno o osob více, než v předcházejícím měsíci a v prosinci pak o více než v listopadu, celkem tedy osob. Za celý rok 2009 klesla míra nezaměstnanosti právě jednou, z celoročního pohledu to však nepředstavovalo obrat ve vývoji. Navíc v podzimních měsících klesala vždy i v předchozích letech. O napjatosti na trhu práce ke konci roku 2009 vypovídal pokračující pokles počtu volných pracovních míst, z 35,8 tisíc 12

13 v říjnu na 30,9 tisíce v prosinci. Zvýšil se proto počet uchazečů připadajících na jedno volné místo z 13,9 v říjnu na 17,4 v posledním měsíci roku. (graf č. I.2.2). Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2008/ počet uchazečů / Pramen: MPSV, graf MPO Nezaměstnanost pod průměrem EU Harmonizovaná míra nezaměstnanosti 4 veu 27, jako celku, v průměru vzrostla z9,2 % koncem 3. čtvrtletí na 9,7 % za čtvrtý kvartál roku V tomtéž časovém rozmezí se v ČR zvýšila markantněji, a to o jeden celý p.b. na 8,0 %. V kontextu zemí EU zaujímala ČR v závěru roku dvanáctou pozici, oproti září si pohoršila o čtyři místa, koncem 2. čtvrtletí byla sedmá. Pro ČR je příznivou skutečností, že v Německu, které je naším největším obchodním partnerem, klesla o 0,4 p.b, na 7,2 %. Naopak vsousedním Rakousku se zvýšila bezmála o jeden p.b. na 5,7. Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti v zemích EU 27 (prosinec 2009) 24,0 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 % 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Nizozemsko Rakousko Kypr Lucembursko Rumunsko Slovinsko Dánsko Německo Malta Spojené království Finsko Česká republika Bulharsko Belgie Švédsko Itálie Polsko Řecko Francie Portugalsko Maďarsko Irsko Slovensko Litva Estonsko Španělsko Lotyšsko Pramen: graf MPO 4 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od míry registrované nezaměstnanosti, kterou vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná. 13

14 Krize paradoxně způsobila nárůst mezd reálná mzda neklesla ani koncem roku 2009 Vývoj v roce začátkem roku 2009 zpomalila hospodářská krize růst mezd především v podnikatelské sféře, v souhrnu dosáhla průměrná mzda v prvním čtvrtletí Kč, v polovině roku pak stoupla na Kč. Poté v důsledku strukturálních vlivů, zejména propouštění zaměstnanců s nižšími mzdami a poklesu nemocnosti mzdy relativně vzrostly. V posledním kvartálu roku vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců oproti předchozímu čtvrtletí po očištění sezónních vlivů o 1,4 %, celkově na Kč, meziročně se oproti 4. čtvrtletí roku 2008 zvýšila o 5,2 %. Vzhledem k tomu, že spotřebitelské ceny se za 4. čtvrtletí 2009 v porovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšily pouze o 0,4 %, reálná mzda tedy vzrostla o 4,8 % a to představuje nejvyšší růst reálné mzdy za posledních devět čtvrtletí. Celkově dosáhla průměrná nominální mzda v národním hospodářství Kč,což představuje meziroční růst o 4% (v roce 2008 byla hodnota průměrné nominální mzdy Kč). Průměrná nominální mzda vztažená k fyzickým počtům pracovníků rostla pomaleji než mzda na přepočtené počty (na plně zaměstnané). Ve 4. čtvrtletí dosáhl její meziroční růst 4,8 %. Nejvyšší nominální mzda (odvětví peněžnictví a pojišťovnictví ) byla v posledním kvartálu zhruba 3,6krát vyšší než nominální mzda nejnižší (odvětví ubytování, stravování a pohostinství ). Průměrná nominální mzda v podnikatelské sféře dosáhla v roce 2009 celkově Kč a meziročního nárůstu o 3,8 % (v roce 2008 byla hodnota průměrné nominální mzdy v podnikatelské sféře Kč). Průměrná nominální mzda v nepodnikatelské sféře dosáhla v roce 2009 celkově Kč a meziročního nárůstu o 4,7 % (v roce 2008 byla hodnota průměrné nominální mzdy v nepodnikatelské sféře Kč). Po prudké změně ve vývoji nominální mzdy začátkem roku byl vlivem zpomalování růstu cen v roce 2009 výrazně tlumen dopad na reálnou mzdu (graf č. I.2.4). Graf č. I.2.4 Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků 12,0 10,0 nominální mzda meziroční změny v % 8,0 6,0 4,0 2,0 reálná mzda 0,0 2008/1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 2009/1.Q 2.Q 3.Q 4.Q Pramen: ČSÚ, graf MPO Růst reálné mzdy v roce 2009 byl zhruba od poloviny roku vyšší než v předchozím roce. Vývoj reálné mzdy je vedle růstu nominálních mezd ovlivněn úrovní inflace, která byla v roce 2009 mimořádně nízká (viz kapitola 14

15 I.3 Cenová politika I.3). Krize na trhu práce však rozhodně nekončí, spíše se nyní dostává do druhé fáze, kdy se dopady přesunují na terciární sektor hospodářství. Přesto, že inflace výrazně klesala, Vývoj domácí cenové hladiny v roce 2009 poznamenala příznivě recese světové ekonomiky, která srazila ceny téměř všech komodit a zlevnila tak ceny výstupů. Slabá domácí poptávka při rostoucí nezaměstnanosti držela na nízké úrovni mzdovou inflaci, také vývoj v zahraničí a slabší kurz koruny nehrály významnou roli ve prospěch dovozu inflace. Kumulace působení těchto faktorů přispěla k tomu, že míra inflace, která měla od ledna 2009 výrazně klesající tendenci, dosáhla na druhou nejnižší průměrnou roční hodnotu (1,0 %) od roku 1989, nižší byla pouze v roce 2003 (0,1 %). Vliv měla i vysoká srovnávací základna roku 2008 (v průměru 6,3 %). Důsledky celosvětové krize, se kterou se potýkaly všechny země, vyústily v razantní zpomalení růstu spotřebitelských cen v celé EU. V tuzemsku se přidalo i odeznění vlivu výrazných administrativních zásahů realizovaných v roce 2008 a inflace tak byla v ČR ve srovnání s EU poloviční, viz graf č I.3.1. Graf č. I.3.1 Vývoj HICP od roku 2001 (v%) % ČR míra inflace EU míra inflace * ČR meziroční změna Pramen: ČSÚ, graf MPO *EU25, od roku 2007 EU 27 tuzemský HICP se stále držel nad průměrem eurozóny, ale pod průměrem EU 27 Zpomalováním cenového růstu přešla řada zemí EU v průběhu roku až na meziroční pokles. Růst cen v závěru roku byl způsoben zejména zvýšením cen energií, pohonných hmot a některých služeb, protiinflačně stále působil meziroční pokles cen potravin. Domácí HICP, pod vlivem poklesu ekonomické aktivity a nižšího příspěvku tuzemských administrativních opatření, se hodnotou 100,6 % držel o cca 0,4 p.b. pod průměrem EU 27 (ale stále o 0,3 p.b. nad průměrem zemí eurozóny). Na nejvyšší hodnoty HICP dosáhl v roce 2009 Island 116,3 %, Turecko 106,3 % a Rumunsko 105,6 %, na nejnižší naopak Irsko 98,3 %, Portugalsko 99,1 % a Švýcarsko 99,3 %. Přehled o vývoji HICP ve vybraných zemích je uveden v příloze. Z administrativních opatření působily na cenový vývoj obousměrně v jednotlivých měsících roku 2009 následující úpravy regulovaných cen: 15

16 od ledna vzrostly ceny elektřiny o 11,6 %, tepla a teplé vody o 3,2 %, vodného a stočného o 8,7 % a regulovaného nájemného o 22,8 %; od března se zvýšilo nájemné v bytech s regulovaným nájmem o 1,2 %, ceny cigaret o 0,9 %; v dubnu se snížily ceny v oddíle zdraví v souvislosti se zrušením regulačních poplatků u dětí do 18 let, snížením doplatků léků o regulační poplatek, snížením ročního limitu u dětí do 18 let a seniorů nad 65 let. Ceny doplatků léků předepsaných lékařem vč. poplatků se snížily o 12,5 %, ceny lékařské ambulantní péče o 9,1 %; voddíle bydlení se snížily ceny zemního plynu o 3,0 %; v květnu vzrostly ceny léčiv o 0,6 %; v červenci klesly ceny zemního plynu o 6,3 %; zvýšilo se regulované nájemné o 1,7 %; v říjnu došlo k dalšímu snížení cen zemního plynu o 2,8 %; v prosinci klesly ceny telefonických a telefaxových služeb o 0,6 %. Na počátku 4. čtvrtletí se zastavil deflační trend, korekci v závěru roku způsobily vysoké ceny pohonných hmot Hlavním tahounem inflace zůstal sektor bydlení protiinflačně působily hlavně ceny potravin Výrazné zpomalování dynamiky meziročního růstu spotřebitelských cen skončilo v září na nulové hodnotě a v říjnu dosáhlo svého dna (0,2 % pod úrovní předchozího roku). Deflační vývoj tak definitivně skončil a inflace začala mírně narůstat. Prosincové údaje potvrdily obrat, ale zároveň i ukončení právě nastoupeného trendu, protože inflační tlaky v ekonomice zůstaly i v závěru roku minimální. Prosincové zrychlení tempa růstu (meziročně na 1,0 %, z 0,5 % v listopadu) bylo vyvolané vývojem cen v dopravě (vzrostly o 4,5 %), resp. pohonných hmot, které meziročně vyskočily o 15,7 % (z 4,2 % v předchozím měsíci). Do cen pohonných hmot se velmi rychle promítlo oživení růstu cen ropy na světových trzích, dalším důvodem byl efekt nízké srovnávací základny, protože právě před rokem začaly ceny dopravy razantně meziročně klesat. V úhrnu za rok 2009 klesly tržní ceny v průměru o 0,7 % (z 2,6% růstu v roce 2008) a současně zpomalil i meziroční růst administrativně ovlivňovaných cen (v průměru na 8,1 % z 22,4 % v roce 2008). Hlavním zdrojem domácí inflace (také vzhledem k váze ve spotřebním koši) zůstal i v roce 2009 sektor bydlení, kde vzrostlo především nájemné (v bytech s regulovaným nájemným v průměru za rok o 27,1 %, s tržním o 5,2 %), dále ceny elektřiny (o 11,6 %) a tepla a teplé vody (o 7,1 %). Naopak zemní plyn v průběhu roku třikrát zlevnil, což vedlo ke změně trendu jeho předchozího vývoje (z meziročního růstu o 24,3 % v 1. čtvrtletí v meziroční pokles o 11,6 % ve 4. čtvrtletí). Cenovou hladinu směrem vzhůru táhly i ceny alkoholických nápojů a tabáku, jejichž růst byl důsledkem zvýšení spotřební daně u cigaret v roce 2008 (v průběhu roku 2009 však její vliv slábl). Nízké ceny zemědělských výrobců i konkurence ze zahraničí stlačily ceny potravin, které po velmi výrazném růstu v roce 2008 zaznamenaly ve všech měsících roku 2009 meziroční pokles, který se zmírnil až ve 4. čtvrtletí, v průměru za rok na 3,9 % (ceny pekárenských výrobků byly meziročně nižší o 10,1 %, výrobky ve skupině mléko, sýry a vejce o 7,9 %, oleje a tuky o 5,6 %, ovoce o 8,5 %). Významný protiinflační vliv měly i ceny v dopravě, kde se od října 2008 do října 2009 nepřetržitě meziročně snižovaly ceny pohonných hmot (za rok 2009 v úhrnu o 11,8 %), a klesly i ceny automobilů (o 9,2 %). Vliv jednotlivých oddílů spotřebního koše na výši cenové hladiny ukazuje tabulka č. I.3.1: 16

17 Tabulka č. I.3.1 Rozklad meziročního přírůstku spotřebitelských cen (v p. b.) Pramen: ČSÚ Stálé váhy roku 2005 v % Průměr za rok Průměr 2010 za rok Leden Únor Březen Duben Květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 2009 leden únor Ú h r n 100,0 6,3 2,2 2,0 2,3 1,8 1,3 1,2 0,3 0,2 0,0-0,2 0,5 1,0 1,0 0,7 0,6 v tom: Potraviny a nealkoholické nápoje 16,3 1,4-0,2-0,2-0,2-0,4-0,7-0,8-1,1-1,0-1,0-1,0-0,8-0,6-0,1-0,6-0,4 Alkoholické nápoje, tabák 8,2 0,9 0,8 0,7 0,9 0,8 0,8 0,8 0,7 0,5 0,3 0,3 0,2 0,2 0,0 0,3 0,3 Odívání a obuv 5,2-0,1 0,0-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,2-0,2-0,2-0,2-0,1-0,1 0,0-0,1-0,1 Bydlení, voda, energie, paliva 24,8 2,7 2,7 2,5 2,5 2,3 2,2 2,2 1,8 1,7 1,7 1,2 1,2 1,2 0,1 0,3 0,3 Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy 5,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Zdraví 1,8 0,6 0,0 0,0 0,0-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1 0,0 0,0 0,0 Doprava 11,4 0,3-1,2-1,0-0,9-0,8-0,9-0,8-0,7-0,6-0,6-0,3 0,1 0,4 0,0 0,8 0,5 Pošty a telekomunikace 3,9-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,2-0,1-0,2-0,2-0,2-0,2-0,1-0,1 0,0-0,1-0,1 Rekreace a kultura 9,9 0,1-0,1-0,1-0,1-0,1 0,0-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1 0,0-0,1-0,1 Vzdělávání 0,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Stravování a ubytování 5,8 0,4 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,1 0,1 Ostatní zboží a služby 6,3 0,3 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,1 0,1 Na počátku roku 2010 růst cen opět zvolnil O další pokles spotřebitelských cen se v prvních měsících roku 2010 zasloužila nízká spotřebitelská poptávka, která tlačila řadu cen dolů, a to i přesto, že se od počátku roku zvedly daně (základní i snížená sazba DPH z 19 % na 20 %, resp. z 9 % na 10 % a spotřební daň na tabák, alkohol a pohonné hmoty), k níž se přidal i nižší příspěvek regulovaných cen v sektoru bydlení a ceny potravin. Růst naopak nejvíce podpořily ceny pohonných hmot, které ze 4,2 % v listopadu 2009 skočily až na 28,1 % v lednu 2010 (v únoru zmírnily na 21,8 %). Inflace zůstává nadále stabilně nízká, inflační tlaky z domácí ekonomiky nejsou patrné. I když by měla v průběhu roku 2010 pozvolna růst, půjde především o důsledek administrativních zásahů v podobě regulovaných cen a daňových změn, kdežto růst tržních cen bude narážet na stále slabou spotřebitelskou poptávku. Protiinflačně působily dovozní ceny které se promítly do cen průmyslových výrobců Dovozní ceny na počátku 2. čtvrtletí klesly pod úroveň předchozího roku. Jejich pokles, odrážející útlum světové hospodářské aktivity a s ní i poptávky, vytvářel podmínky ke snižování nákladů na vstupy pro výrobce, s dopadem na jejich výrobní ceny a následně na spotřebitelský trh. Poté, co se v září jejich meziroční pokles prohloubil až na 9,3 %, znatelně zeslábl, v prosinci až na 3,2 % (v průměru za celý rok 2009 se snížily o 3,5 %, v roce 2008 o 3,3 %). Odvíjel se od výrazného oživení růstu cen ropy na světových trzích, které v prosinci vzrostly již o téměř 80 %, zatímco v září ještě klesaly o více než 30 %. Dalším faktorem růstu byl obrat ve vývoji dovozních cen minerálních paliv, které vzrostly v prosinci oproti září o více než 40 p.b., tj. na 4,6 % (v průměru za rok 2009 však vykázaly ještě 26% propad). Na zvolnění poklesu dovozních cen působilo i oslabení koruny vůči euru a dolaru. V propadu skončily v průměru za rok 2009 i ceny chemikálií o 4,0 %, polotovarů o 3,4 % a ceny ostatních surovin o 3,2 %. Naopak rostly ceny průmyslového spotřebního zboží o 3,8 % a ceny strojů a dopravních prostředků o 2,2 %. V podmínkách nízké světové i domácí poptávky a klesajících cen většiny dovážených vstupů také ceny průmyslových výrobců setrvávaly pod úrovní minulého roku (od prosince 2008). Jejich pokles dosáhl svého dna v září (-5,4 %), a v závěru roku 2009 byl již nevýrazný (-0,8 %). K jeho zvolnění přispělo oživení růstu cen klíčových surovin na světových trzích, které se začalo postupně promítat do cen výrobců, zejména na počátku výrobního cyklu, a od prosince hluboce postihlo odvětví primárního zpracování ropy. V průměru za rok 2009 se snížily o 3,1 %, což byl nejvyšší meziroční pokles cen od začátku sledování v roce

18 a které nejvíce poznamenaly ceny rafinérských produktů Domácí ceny v průmyslu se snižovaly pomaleji než v eurozóně i v EU 27 Změny cen komodit se nejvýrazněji odrazily v odvětví koksárenských a rafinovaných ropných produktů, které propadly v průměru za rok o 29,1 %, především pak v prvních třech čtvrtletích roku (o více než 35 %), v posledním již pouze (o 3,9 %). Ceny obecných kovů a kovodělných výrobků, které klesly v průměru za rok o 10,8 %, svůj propad naopak prohloubily až ve 3. a 4. čtvrtletí roku (o 18,5 %, resp. o 16,6 %), z toho zejména ceny surového železa oceli a feroslitin o 38,0 % ve 3. čtvrtletí a 33,5 % ve 4. čtvrtletí. Ceny potravinářských výrobků klesly v průměru o 4,5 %, zmírnění jejich poklesu v závěru roku korespondovalo s oslabováním poklesu domácích cen zemědělských producentů a s vývojem světových cen potravin. Nejvíce naopak vzrostly ceny elektřiny, plynu a páry v průměru za rok o 10,9 % a vody, její úpravy a rozvodu o 6,9 %. Počátkem roku 2010 pokračovaly ceny průmyslových výrobců v dalším poklesu, který se v lednu i v únoru znovu prohloubil (o 1,5 %, resp. o 2,0 %). Pokles celkového indexu byl vyvolán zejména snížením cen obecných kovů, kovodělných a potravinářských výrobků i dopravních prostředků, proti němu působil růst cen koksárenských a rafinovaných ropných produktů. Ceny průmyslových výrobců klesaly ve všech zemích EU. Celoročně s větší razancí padaly proti tuzemským cenám jak v EU 27, tak i v eurozóně. Pokles cen na počátku roku byl v zemích eurozóny ještě shodný s vývojem cen u nás, a to na úrovni -0,8 % (v EU27 ještě ceny dosahovaly 0,1% růstu), během roku se však téměř ve všech zemích dále prohluboval. Korekce v závěru roku propad snížila, ale rozdíl mezi tuzemskými cenami (-0,8 %) a cenami v EU 27 i v eurozóně (-1,6 %, resp. -2,9 %) se přesto prohloubil. Při posuzování dosažených indexů je však nutno přihlížet k odlišné struktuře ekonomik (k různé váze jednotlivých odvětví v indexu a jejich náročnosti na vstupy, apod.). Nejvíce klesaly ceny koncem roku v Lotyšsku (o 10,1 %), na Maltě (o 8,8 %) a v Lucembursku (o 8,6 %). Přehled o vývoji cen průmyslových výrobců ve vybraných zemích poskytuje tabulka v příloze. Graf č. I.3.2 Vývoj cen energetických surovin,dovozních a tuzemských (stejné období předchozího roku = 100) Index / / / / / / / / / / / /2010 Spotřebitelské Průmyslových výrobců Dovozní Ropa Brent Zemní plyn Kovy Pramen: ČSÚ, graf MPO 18

19 Dříve dynamické ceny stavebních prací zvolnily tempo růstu Pokles cen zemědělských výrobců ve 2. pololetí zpomalil tempo Ceny stavebních prací na počátku roku nastoupily trend rychlého zpomalování růstu, který vyvrcholil v listopadu, kdy se téměř přiblížil nule (dosáhl pouze 0,2 %, což je nejnižší meziroční růst za dobu sledování). V průměru za rok vzrostly o pouhé 1,2 % (v roce 2008 ještě o 4,5 %). V minulosti nejdynamičtější ceny v rámci produkční sféry dostihla finanční a následná hospodářská krize a její dopady na hypoteční a realitní trh a poptávku po novém bydlení, které se projevily zpřísněním parametrů pro poskytování úvěrů a celkově obezřetnějším chováním spotřebitelů. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly v průměru nižší o 4,7 % (v roce 2008 vzrostly o 2,2 %). V prvních měsících roku 2010 stagnovaly ceny stavebních prací na úrovni 0,3% růstu a vypovídaly o stále výrazném vlivu slabé domácí poptávky na vývoj cen v tomto odvětví. Ceny zemědělských výrobců v průběhu 2. pololetí zřetelně zmírnily svůj meziroční pokles, i ten byl však stále hluboký. V úhrnu za celý rok 2009 propadly v průměru o 24,9 %, na nejvyšší meziroční pokles od začátku sledování (v roce 2008 byly naopak meziročně vyšší o 8,8 %). Jednosměrně působily jak ceny rostlinných výrobků, které klesly o 32,2 %, tak i živočišných (poklesem o 15,2 %). Jejich pokles byl ovlivněn především oslabením poptávky po potravinách, v kombinaci s celosvětově nadprůměrnou úrodou v roce 2008 a vyššími zásobami potravinářských komodit. Obrat ve vývoji cen zemědělských výrobců ve druhé polovině roku souvisel s očekáváním oživení poptávky po potravinách a následného růstu cen na světových trzích, méně úspěšnou úrodou v roce 2009, i se sezónním zvyšováním cen. Ceny zemědělských výrobců pokračovaly v meziročním poklesu i v roce 2010 (v lednu o 6,3 %, v únoru zmírnily na 5,6 %). Tabulka č. I.3.2 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr Ceny - spotřebitelské 4,0 3,9 4,1 4,7 0,6 1,8 1,0 0,1 2,8 2,8 2,2 1,9 1,7 2,5 5,4 2,8 3,6 6,3 1,0 1,0 - průmyslových výrobců 5,0 4,9 0,8 2,9-0,7-0,5 0,9-0,3 7,7 5,7-0,3 3,0 2,6 1,6 5,3 4,1-0,2 4,5-0,8-3,1 - stavebních prací 4,7 4,0 3,4 4,1 2,1 2,7 2,3 2,2 4,3 3,7 2,5 3,0 3,2 2,9 4,4 3,9 3,8 4,5 0,3 1,2 - zemědělských výrobců 9,0 9,2 1,8 8,4-15,6-9,5 8,0-2,9 2,4 8,1-5,2-9,2 4,9 2,2 26,6 16,5-22,8 8,8-12,7-24,9 - tržních služeb 4,9 3,4 1,7 3,9 3,9 3,2 0,4 1,6 2,8 2,3 1,6 1,9 3,9 3,7 1,6 1,6 4,0 3,8 0,8 1,5 - dovozní 6,8 12,0-7,0-1,5-4,4-8,5-0,3-0,3 0,1 1,6 2,9 0,3-2,0 0,8-1,3-1,0-2,2-3,3-3,2-3,5 Pramen: ČSÚ I.4 Přímé zahraniční investice Objem PZI do ČR spadl více než o polovinu V roce 2009 přiteklo do ČR ve formě přímých zahraničních investic (PZI) necelých 52,2 mld. Kč. Přitom ještě v roce 2008 přesáhl objem jejich přílivu 110,1 mld. Kč. Na celkovém toku PZI se podepsal rozdílný vývoj v první a druhé polovině roku. Zatímco první pololetí se neslo ve znamení obvyklé investiční aktivity, druhá polovina roku dílčí dobré výsledky podstatně zhoršila. Do základního kapitálu bylo investováno 25,8 mld. Kč (v roce ,7 mld. Kč) a reinvestovaný zisk firem se zahraničními vlastníky dosáhl 75,5 mld. Kč (v předchozím roce 41,2 mld. Kč). Tok ostatního kapitálu činil - 49,4 mld. Kč a zapříčinil tak podstatné snížení celkové kladné sumy PZI do ČR (znaménko ovlivňuje směr peněžních toků). Na pozadí tohoto vývoje kategorie ostatního kapitálu stojí vysoké splátky dříve poskytnutých půjček českým firmám jejich zahraničními matkami. Tento odliv finančních prostředků se ve statistikách PZI podepsal významnou měrou, protože jinak docházelo k vyšším investicím do základního kapitálu i vyšším reinvesticím zisků. Struktura PZI je znázorněna v grafu č. I

20 Celkový stav PZI do ČR dosáhl ke konci roku 2009 úrovně 2 052,9 mld. Kč. Graf č. I.4.1 Vývoj a struktura PZI do ČR 300,0 250,0 200,0 mld. Kč 150,0 100,0 50,0 0,0-50,0-100, Základní kapitál Reinvestovaný zisk Ostatní kapitál Pozn. Do roku 1997 zahrnují údaje pouze přímé zahraniční investice do základního kapitálu Pramen: ČNB, graf MPO Struktura přílivu PZI podle zemí se mění. Do základního kapitálu investovaly nejvíce subjekty z USA Prudký propad byl zaznamenán ve zpracovatelském průmyslu Celkově během roku 2009 uskutečnily v ČR nejvíce investic rakouské společnosti (25,2 mld. Kč), o necelé 2 mld. Kč méně pak proinvestovali Belgičané, kteří v ČR významně reinvestovali své zisky. Třetí hlavní investorskou zemí se staly USA, když jejich investice v Česku dosáhly 14,2 mld. Kč (nejvíce od roku 2000). Nejvíce investic do základního kapitálu pak v ČR uskutečnily subjekty z USA (11,8 mld. Kč), následované rakouskými firmami, které investovaly 10,5 mld. Kč. Podíl nizozemských investic klesl, když v průběhu roku došlo k velkému stahování peněz ze základního kapitálu českých firem. Nizozemské subjekty tak během roku odčerpaly z českých společností základní kapitál v objemu 24,2 mld. Kč. Pozici nejaktivnější investorské země opustilo Německo, které zejména díky neobvykle nízkým investicím do základního kapitálu (2,2 mld. Kč) spadlo na sedmou příčku (podle investic do Z.K.). Relativní podíly dalších investorských zemí názorně ukazuje graf č. I.4.2. Zpracovatelský průmysl ztrácí investory. PZI směřované do základního kapitálu tuzemských firem působících v tomto sektoru klesly z 16,3 mld. Kč v roce 2008 na 3,8 mld. Kč v roce Pokles investic postihl téměř všechna odvětví. K největšímu úbytku došlo v odvětví výroby radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (-7,8 mld. Kč). V posledních letech dochází k trendu směřování investic do odvětví s vyšší přidanou hodnotou při současném poklesu jejich objemu. Zpracovatelský průmysl patří právě mezi odvětví s nižší přidanou hodnotou, což se vlivem hospodářské krize ještě zvýraznilo. 20

Vývoj české ekonomiky

Vývoj české ekonomiky Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

2014 Dostupný z

2014 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 08.03.2017 Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2014 Český statistický úřad 2014 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-261172

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí a v roce 2015

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí a v roce 2015 12. 1. 2016 Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí a v roce 2015 Ve 4. čtvrtletí 2015 klesly spotřebitelské ceny proti 3. čtvrtletí 2015 o 0,5 %. V meziročním srovnání vzrostly spotřebitelské

Více

2011 Dostupný z

2011 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 03.01.2017 Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2011 Český statistický úřad 2011 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203700

Více

V. CENY A. Spotřebitelské ceny 17

V. CENY A. Spotřebitelské ceny 17 V. CENY A. Spotřebitelské ceny 17 Průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v roce 24 proti roku 23 činila 2,8, což bylo o 2,7 procentního bodu více než v roce 23, kdy

Více

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí 2016

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí 2016 12. 7. 2016 Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí 2016 Ve 2. čtvrtletí 2016 vzrostly spotřebitelské ceny proti 1. čtvrtletí 2016 o 0,5 %. V meziročním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2016

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2016 10. 10. 2016 Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2016 Ve 3. čtvrtletí 2016 vzrostly spotřebitelské ceny proti 2. čtvrtletí 2016 o 0,2. V meziročním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny ve

Více

Vývoj ekonomiky ČR v roce 2012 březen 2013

Vývoj ekonomiky ČR v roce 2012 březen 2013 Vývoj ekonomiky ČR v roce 12 březen 13 Výkonnost odvětví Viditelné oslabování meziroční dynamiky hrubé přidané hodnoty ve většině odvětví v průběhu roku 12 Dynamika reálné výkonnosti odvětví české ekonomiky,

Více

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí 2014 a v roce Dostupný z

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí 2014 a v roce Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 23.12.2016 Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí 2014 a v roce 2014 Český statistický úřad 2014 Dostupný

Více

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2011

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2011 Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů) dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí roku obrat

Více

Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2016

Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2016 11. 4. 2016 Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2016 V 1. čtvrtletí 2016 vzrostly spotřebitelské ceny proti 4. čtvrtletí 2015 o 0,4 %. V meziročním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny v

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

VÝVOJ INDEXŮ SPOTŘEBITELSKÝCH CEN VE 2. ČTVRTLETÍ 2013

VÝVOJ INDEXŮ SPOTŘEBITELSKÝCH CEN VE 2. ČTVRTLETÍ 2013 9. 7. 2013 VÝVOJ INDEXŮ SPOTŘEBITELSKÝCH CEN VE 2. ČTVRTLETÍ 2013 Celková hladina spotřebitelských cen vzrostla ve 2. čtvrtletí 2013 proti 1. čtvrtletí 2013 o 0,2 %. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny

Více

IV. CENY A. Spotřebitelské ceny

IV. CENY A. Spotřebitelské ceny IV. CENY A. Spotřebitelské ceny Průměrná meziroční míra inflace v roce 2006 dosáhla 2,5 %, což je o 0,6 procentního bodu vyšší hodnota než v roce 2005. Růst administrativně ovlivňovaných cen zrychlil na

Více

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4. 3. Váha nefinančních firem kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4.3.1. Spojitost s přílivem přímých investic Odlišnost pojmů Je třeba rozlišovat termín příliv přímých

Více

Vývoj průmyslu v roce 2013

Vývoj průmyslu v roce 2013 Vývoj průmyslu v roce 2013 Za celý rok 2012 se průmyslová produkce snížila o 0,8 %. Tento vývoj pokračoval i v roce 2013, kdy se pokles v 1. čtvrtletí dále prohloubil (o,4 %). Ve 2. čtvrtletí se propad

Více

Zahraniční obchod v roce 2008

Zahraniční obchod v roce 2008 3 Zahraniční obchod v roce 28 Obrat zahraničního obchodu zaznamenal poprvé od vstupu České republiky do Evropské unie a podruhé v historii České republiky meziroční pokles. V porovnání s rokem 27 se obrat

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Měsíční přehled č. 02/02

Měsíční přehled č. 02/02 Měsíční přehled č. 02/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v únoru 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 205,2 mld.kč, čímž klesl v

Více

Měsíční přehled č. 01/02

Měsíční přehled č. 01/02 Měsíční přehled č. 01/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v lednu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 202,5 mld.kč, čímž klesl v

Více

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2013

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2013 Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl ve třetím čtvrtletí roku obrat

Více

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2010

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2010 Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů) dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí roku obrat

Více

Graf č Pramen: ČSÚ. Tab. č Implicitní deflátory HDP, domácích konečných výdajů, vývozu a dovozu v % Předchozí rok = 100

Graf č Pramen: ČSÚ. Tab. č Implicitní deflátory HDP, domácích konečných výdajů, vývozu a dovozu v % Předchozí rok = 100 2.. Cenový vývoj Deflátor HDP Růst implicitního deflátoru HPH Cenová hladina tuzemské produkce v základních cenách se v roce 29 meziročně snížila o 1,5 % a podstatně více klesly ceny spotřebovaných meziproduktů

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světové ekonomiky v roce 2008 byl významně poznamenán vážnou hospodářskou recesí. Nejsilnější ekonomika světa USA zaznamenala četné a významné otřesy na finančních

Více

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu

Více

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok 2004

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok 2004 Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů) dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí roku

Více

Měsíční přehled č. 12/00

Měsíční přehled č. 12/00 Měsíční přehled č. 12/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v prosinci 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 204,5 mld.kč, čímž

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Vývoj zahraničního obchodu ČR za tři čtvrtletí roku 2014

Vývoj zahraničního obchodu ČR za tři čtvrtletí roku 2014 Vývoj zahraničního obchodu ČR za tři čtvrtletí roku 2014 Obsah Vývoj zahraničního obchodu ČR za tři čtvrtletí roku 2014... 1 Zahraniční obchod za 3. čtvrtletí... 2 Vývoz podle skupin zemí v jednotlivých

Více

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2004

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2004 Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů) dosáhl ve třetím čtvrtletí

Více

Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2017

Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2017 10. 4. 2017 Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2017 V 1. čtvrtletí 2017 vzrostly spotřebitelské ceny proti 4. čtvrtletí 2016 o 1,4. V meziročním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny v 1.

Více

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016 TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016 Lednová bilance zahraničního obchodu sáhla na rekord Lednové výsledky zahraničního obchodu nepřekvapily, když nejenže navázaly na pozitivní

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světového hospodářství a světových trhů se v roce 2009 odehrával ve znamení mírného hospodářského poklesu. Nejvýznamnější ekonomiky světa zaznamenaly prudkou negativní

Více

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2006

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2006 Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů) dosáhl ve třetím čtvrtletí

Více

ČESKÁ EKONOMIKA. V roce 2016 a 1. polovině roku Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz. Česká ekonomika

ČESKÁ EKONOMIKA. V roce 2016 a 1. polovině roku Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz. Česká ekonomika ČESKÁ EKONOMIKA V roce 2016 a 1. polovině roku 2017 Hrubý domácí produkt v ČR a ve světě (stálé ceny, sezónně a kalendářně očištěno, pro USA sezónně neočištěné údaje, meziroční změna v %) 8 6 4 2 0-2 -4-6

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 08/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 08/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 08/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 3 Průmyslová

Více

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2018

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2018 9. 10. 2018 Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2018 Ve 3. čtvrtletí 2018 vzrostly spotřebitelské ceny proti 2. čtvrtletí 2018 o 0,6 %. V meziročním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny

Více

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok 2006

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok 2006 Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů) dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí roku

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci

Více

2011 Dostupný z

2011 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.01.2017 Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí 2011 Český statistický úřad 2011 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203701

Více

Čtvrtletní přehled za duben až červen a celkový vývoj v 1. pololetí roku 2005 (pro potřeby vyhodnocení programu Marketing)

Čtvrtletní přehled za duben až červen a celkový vývoj v 1. pololetí roku 2005 (pro potřeby vyhodnocení programu Marketing) Čtvrtletní přehled za duben až červen a celkový vývoj v 1. pololetí roku (pro potřeby vyhodnocení programu Marketing) Čtvrtletní přehled za duben až červen a celkový vývoj v 1. pololetí roku Zahraniční

Více

Čtvrtletní přehled za duben až červen a celkový vývoj v 1. pololetí roku 2007

Čtvrtletní přehled za duben až červen a celkový vývoj v 1. pololetí roku 2007 Čtvrtletní přehled za duben až červen a celkový vývoj v 1. pololetí roku Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl ve druhém čtvrtletí roku obrat zahraničního

Více

2.4. Cenový vývoj. Deflátor HDP

2.4. Cenový vývoj. Deflátor HDP 2.4. Cenový vývoj Deflátor HDP Rozdílné změny domácích a vnějších cen Stejný růst implicitního deflátoru produkce jako mezispotřeby Rozdílný vliv domácích a zahraničních cen na implicitní deflátor HDP

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 07/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

ICT v ČR: kde krize dosud nejvíc bolela?

ICT v ČR: kde krize dosud nejvíc bolela? ICT v ČR: kde krize dosud nejvíc bolela? Konference Fórum e-time 2011 květen 2011 Globální kontexty krize Dopad na českou ekonomiku a firemní sektor Odvětví informačních a komunikačních činností Telekomunikace

Více

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016 TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016 Důvěra v českou ekonomiku je nejsilnější od června 2008 V české ekonomice se na začátku roku důvěra zlepšila, když souhrnný indikátor důvěry

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 08/2014

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 08/2014 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 08/2014 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské přímé zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Ceny potravin a český spotřebitel Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 Soběstačnost ve vleku EU? Žofínské fórum,25. března 2013 Úvodem Národohospodářský

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Hlavní tendence průmyslu v roce 2014 a úvahy o dalším vývoji (duben 2015)

Hlavní tendence průmyslu v roce 2014 a úvahy o dalším vývoji (duben 2015) Hlavní tendence průmyslu v roce 2014 a úvahy o dalším vývoji (duben 2015) 1Q/12 2Q/12 3Q/12 4Q/12 1Q/13 2Q/13 3Q/13 4Q/13 1Q/14 2Q/14 3Q/14 4Q/14 Vývoj průmyslu v roce 2014 Po dvou letech recese se průmyslová

Více

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok 2003

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok 2003 Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí roku obrat zahraničního

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Měsíční přehled 04/00

Měsíční přehled 04/00 Měsíční přehled 04/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 174,5 mld.kč, čímž stoupl

Více

Makroekonomický vývoj a podnikový sektor

Makroekonomický vývoj a podnikový sektor Makroekonomický vývoj a podnikový sektor Tomáš Holub Ředitel sekce měnové a statistiky Setkání s představiteli zaměstnavatelské a podnikatelské sféry Praha, 5. listopadu 1 Plán prezentace Vývoj vnějšího

Více

Makroekonomická predikce (listopad 2018)

Makroekonomická predikce (listopad 2018) Ministerstvo financí České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257 041 111 Ministerstvo financí Makroekonomická predikce (listopad 2018) David PRUŠVIC Ministerstvo financí České republiky Praha,

Více

2010 Dostupný z

2010 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický

Více

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Setkání s představiteli odborových svazů Tomáš Holub Ředitel sekce měnovm nové a statistiky Praha, 3.11.9 Plán n prezentace Vnější prostředí Veřejné finance

Více

Komentář k makroekonomickému vývoji ovlivňujícímu vývoj registrací nových vozidel v České republice

Komentář k makroekonomickému vývoji ovlivňujícímu vývoj registrací nových vozidel v České republice Komentář k makroekonomickému vývoji ovlivňujícímu vývoj registrací nových vozidel v České republice Expertní pohled PricewaterhouseCoopers Česká republika ; 1 Přestože ekonomika České republiky nadále

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2012

Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2012 Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden 2013 Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2012 O B S A H SHRNUTÍ... 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 6 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY... 6

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské přímé zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

SHRNUTÍ ZPRÁVA O INFLACI / II

SHRNUTÍ ZPRÁVA O INFLACI / II SHRNUTÍ ZPRÁVA O INFLACI / II 2019 2 SHRNUTÍ I. SHRNUTÍ GRAF I.1 PROGNÓZA CELKOVÉ INFLACE Inflace se letos bude nacházet v horní polovině tolerančního pásma, na horizontu měnové politiky se sníží k 2%

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna poklesly spotřebitelské ceny během prosince o 0,3 procenta. V meziročním

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Listopad 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem prosince poklesly spotřebitelské ceny během listopadu o 0,5 procenta.

Více

Výsledky českého průmyslu v roce 2011 v kontextu trhu EU a výhled na rok 2012 Vývoj průmyslu v roce 2011

Výsledky českého průmyslu v roce 2011 v kontextu trhu EU a výhled na rok 2012 Vývoj průmyslu v roce 2011 Výsledky českého průmyslu v roce 211 v kontextu trhu EU a výhled na rok 212 Vývoj průmyslu v roce 211 V roce 21 zaznamenala průmyslová produkce, díky silnému oživení Německa a zotavování ve významných

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne

Více

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014 PRŮMYSL ČR Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch Praha 8. 12. 2014 Obsah I. Postavení průmyslu II. Majetková struktura českého průmyslu III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti

Více

Zahraniční obchod České republiky podle pohybu zboží 1 v roce 2014

Zahraniční obchod České republiky podle pohybu zboží 1 v roce 2014 Zahraniční obchod České republiky podle pohybu zboží 1 v roce 214 1. Charakteristika vývoje zahraničního obchodu Česká republika zaznamenala v roce 214 2 druhý nejvyšší meziroční přírůstek obratu zahraničního

Více

Hodnocení makroekonomického vývoje, jeho aktuální prognóza a další otázky měnové politiky v České republice

Hodnocení makroekonomického vývoje, jeho aktuální prognóza a další otázky měnové politiky v České republice Hodnocení makroekonomického vývoje, jeho aktuální prognóza a další otázky měnové politiky v České republice Petr Král ředitel sekce měnové Setkání bankovní rady s Výborem pro hospodářství, zemědělství

Více

4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51)

4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51) 4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51) 4.1. Popis Odvětví zahrnuje prodej nového nebo použitého zboží maloobchodním prodejcům, výrobním, nebo obchodním podnikům nebo jeho zprostředkování,

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD ) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru

Více

Rychlý růst české ekonomiky ve 3. čtvrtletí naplnil očekávání

Rychlý růst české ekonomiky ve 3. čtvrtletí naplnil očekávání TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 46. týden 9. až 13. listopadu 2015 Rychlý růst české ekonomiky ve 3. čtvrtletí naplnil očekávání Dnes zveřejněný předběžný odhad potvrdil, že česká ekonomika pokračuje v dynamickém

Více

Makroekonomický vývoj a trh práce

Makroekonomický vývoj a trh práce Makroekonomický vývoj a trh práce Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce měnová a statistiky Setkání bankovní rady ČNB s představiteli Českomoravské konfederace odborových svazů

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Analýza vývoje ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR za 3. čtvrtletí 2011

Analýza vývoje ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR za 3. čtvrtletí 2011 Sekce Evropské unie a mezinárodní konkurenceschopnosti Odbor ekonomických analýz Leden 2012 Analýza vývoje ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR za 3. čtvrtletí 2011 EXECUTIVE SUMMARY... 2 I. HLAVNÍ TENDENCE

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka Klub Stratég 7. ledna 1 Obsah prezentace Analýza současného stavu ekonomiky

Více

5. Vybrané faktory konkurenceschopnosti

5. Vybrané faktory konkurenceschopnosti 5. Vybrané faktory konkurenceschopnosti Schopnost dané země konkurovat na mezinárodních trzích ovlivňují cenové a necenové faktory. Následující výběr je soustředěn na změnu podílu na světovém exportu zboží

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 12/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 12/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 12/2016 Obsah Zahraniční investice... 2 Přímé zahraniční investice v Polsku v roce 2015... 2 Závazky z titulu přímých

Více

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden 2016. Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden 2016. Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden 2016 Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015 O B S A H S H R N U T Í... 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 7 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY...

Více

Konvergence a růst: ČR a sousedé

Konvergence a růst: ČR a sousedé Konvergence a růst: ČR a sousedé Eva Zamrazilová členka bankovní rady Česká národní banka Ekonomický růst : očekávání a nástroje Mezinárodní vědecká konference Bankovní institut vysoká škola Praha, Kongresové

Více

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz leden 2015. Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2014

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz leden 2015. Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2014 Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz leden 2015 Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2014 O B S A H S H R N U T Í... 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 6 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY...

Více

Makroekonomické informace 2/ :00:00

Makroekonomické informace 2/ :00:00 Makroekonomické informace 2/2009 205-05-04 00:00:00 2 Příliv přímých zahraničních investic Od ledna do konce listopadu 2008 - dle údajů NBP (Polské národní banky) činil příliv přímých zahraničních investic

Více

Zpráva o hospodářském a měnové vývoji

Zpráva o hospodářském a měnové vývoji Zpráva o hospodářském a měnové vývoji Prezentace pro Rozpočtový výbor PS Vladimír r Tomší šík Člen bankovní rady ČNB Praha, 7. listopadu 2007 Plán n prezentace Vnější prostředí a měnový kurz Veřejné rozpočty

Více

Vybrané úseky národního hospodářství České republiky v březnu a dubnu 2009

Vybrané úseky národního hospodářství České republiky v březnu a dubnu 2009 Vybrané úseky národního hospodářství České republiky v březnu a dubnu 2009 BŘEZEN Průmysl Průmyslová produkce sezónně očištěná byla v březnu 2009 meziměsíčně nižší o 0,2 %. Průmyslová produkce klesla meziročně

Více

Vnitřní obchod v lednu 2008

Vnitřní obchod v lednu 2008 Vnitřní obchod v lednu 2008 Růst tržeb v lednu 2008 zejména v reálných cenách dále zpomalil, v maloobchodě vč. motoristického segmentu dosáhl 9,7 % v b. c., zatímco ve stálých cenách jen 4,1 % (v prosinci

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2013

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2013 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2013 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči 4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči V této části je prezentováno porovnání základních ukazatelů výdajů na zdravotní péči ve vybraných zemích Evropské unie (EU) a Evropského sdružení volného

Více

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR: PŘEHLED A KOMENTÁŘE SP ČR ZPRACOVAL: BOHUSLAV ČÍŽEK (BCIZEK@SPCR.CZ) ZPRACOVÁNO K 30.10.2015 VÝZNAM PRŮMYSLU Průmysl (2014) 32,4% podíl na přidané hodnotě

Více

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2010

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2010 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2010 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Výroba... 3 Nezaměstnanost... 4 Průměrná mzda...

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD 01 Samostatný odbor finanční stability 01 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 01 SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny

Více

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 08/2010

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 08/2010 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 08/2010 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Výroba... 3 Nezaměstnanost... 4 Průměrná mzda...

Více