Porovnání vývoje kvalifikační náročnosti pracovních míst a kvalifikační vybavenosti pracovní síly
|
|
- Jaromír Horáček
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Porovnání vývoje kvalifikační náročnosti pracovních míst a kvalifikační vybavenosti pracovní síly Martin Lepič Praha, prosinec 2013
2 Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské systémy a instituce. Trendy vývoje a společenské souvislosti, který byl v roce 2013 finančně podpořen Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy. 1
3 Obsah Úvod Kvalifikační profil pracovních míst Definice Použité datové zdroje Výpočet kvalifikačního profilu pracovních míst Výpočet dimenzí Výpočet dimenzí 1 a Porovnání počtu pracovních míst a velikosti pracovní síly Porovnání počtu pracovních míst a velikosti pracovní síly dle stupně vzdělání Porovnání počtu pracovních míst a velikosti pracovní síly dle oboru vzdělání Porovnání počtu pracovních míst a velikosti pracovní síly dle oboru vzdělání pro terciární úroveň vzdělání Závěrem
4 Úvod Publikace spojuje a porovnává obě strany trhu práce, nabídku a poptávku. Stranu nabídky trhu práce tvoří osoby, které mohou na trhu práce obsadit pracovní místa (ekonomicky aktivní osoby, tj. pracovní síla). Stranou poptávky jsou pracovní místa. Porovnány jsou nejen celkové počty osob a míst, ale jsou provedeny také analýzy v členění dle stupně a oboru dosaženého vzdělání. Tato publikace navazuje na předchozí výstupy Střediska vzdělávací politiky PedF UK a nejsou zde proto uvedeny do detailu metodologické postupy, používané při analýze a projekci obou stran trhu práce. Ty čtenář může nalézt v předchozích publikacích SVP PedF UK. Analýzou a projekcí strany poptávky trhu práce (pracovních míst) se zabývá publikace Analýza a projekce dopadů ekonomického vývoje do kvalifikačních požadavků trhu práce v ČR v letech a dále také 24 sektorových profilů v publikaci Ekonomické a kvalifikační profily skupin odvětví: analýzy a projekce a 22 profilů skupin povolání v publikaci Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce Strana nabídky trhu práce (pracovní síla) je zpracována v publikaci Analýza a projekce reprodukce dospělé populace a pracovní síly podle stupně a oboru vzdělání v ČR v letech
5 1. Kvalifikační profil pracovních míst Pro možnost definovat a následně porovnávat kvalifikační náročnosti pracovních míst, je třeba zavést klíčový pojem, kterým je kvalifikační profil pracovního místa. Tato kapitola představuje koncept, který je použit pro jeho konstrukci. Již od roku 2007 vyvíjí Středisko vzdělávací politiky PedF UK nový koncept kvalifikačních profilů jako ucelený a standardizovaný způsob, jak popsat požadavky na konkrétní povolání (či skupinu povolání, odvětví nebo i celou ekonomiku). Takovýto ukazatel (resp. soubor ukazatelů) má zahrnovat požadavky nejen na vzdělání, ale také na kvalifikaci a osobní znalosti, dovednosti a kvality osoby, která by měla obsadit dané pracovní místo. 1.1 Definice Kvalifikační profil pracovních míst (KPPM) shrnuje základní charakteristiky vyžadované pro danou práci: požadovanou úroveň vzdělání a praxe (a tím i složitost povolání); požadovaný obor studia; další požadavky povolání, jako jsou znalosti (Knowledge), dovednosti (Skills), kompetence (Competence), osobní schopnosti, postoje a hodnoty (Occupational interest a Work values). Kvalifikační profil pracovních míst má 7 hlavních dimenzí, které jsou dále členěny na 66 ukazatelů. Je konstruován především na základě evropských a amerických dat a používané názvy proto vycházejí z angličtiny. Někdy je velmi obtížné najít pro ně dostatečně srozumitelný ekvivalent v češtině a některé dimenze či ukazatele proto zůstávají ve svém anglickém názvu. 4
6 Jak je ukázáno v tomto schématu, kvalifikační profil pracovních míst je rozdělen do sedmi dimenzí. První dvě dohromady nazývané Coordinating Characteristics zahrnují stupeň a obor požadovaného vzdělání. Další tři dimenze souhrnně nazývané Main Characteristics obsahují požadavky daného místa z pohledu znalostí, dovedností a kompetencí. Poslední dvě dimenze souhrnně označené jako Supplementary Characteristics doplňují informace o profilu a zaměření pracovního místa, jako jsou profesní zájmy (preference pro pracovní prostředí) a hodnoty práce (důležité pro uspokojení z práce). Kvalifikační profil pracovních míst byl vytvořen, aby umožnil analýzu a projekci kvalifikačních požadavků, pro stanovení a měření souladů a nesouladů vzdělanostních a kvalifikačních struktur v různých zemích, profesích a odvětvích a také pro možnost sledování změn, které nastávají v čase a pro identifikaci minulých a očekávaných budoucích trendů. Jejich využití je však ještě mnohem širší. Mohou být použity i pro přípravu vzdělávacích a školících programů a to jak na školách, tak i v podnicích či vzdělávacích institucích. Mohou sloužit jako vodítko pro výběr správného povolání či naopak pro vhodnou přípravu na předem vybrané pracovní místo. Mohou být používány také všemi hlavními partnery na trhu práce, jako jsou zaměstnavatelé, vzdělávací instituce a také studenti a zaměstnanci. Aby mohly plnit svůj účel, musí kvalifikační profily pracovních míst splňovat současně několik požadavků (jejich splnění činní profil zcela unikátním): Musí být definovány na tak podrobné úrovni, aby byly schopny zachytit a identifikovat dostatečně podrobně různá specifika jednotlivých profesí a zároveň, aby mohly být v případě potřeby převáděny do jiných klasifikací; Jejich charakteristiky jsou nejen kvantifikovatelné a měřitelné v jednom dílčím časovém okamžiku, ale vycházejí z dostupných statistik a databází, což umožňuje konstruovat jejich vývoj v čase; Jsou v souladu, co nejvíce to je možné, s pojmy a klasifikacemi používanými v Evropě, zejména s Evropským rámcem kvalifikací (EQF). 5
7 BOX Evropský rámec kvalifikací (EQF) Evropský rámec kvalifikací (EQF European Qualification Framework) je referenční nástroj, který umožňuje porovnat úroveň kvalifikací v různých národních kvalifikačních systémech. Zahrnuje všechny oblasti vzdělávání (včetně dalšího vzdělávání) a úrovně kvalifikací, od základní až po ty nejvyšší. Smyslem přijetí a podpory implementace EQF ve členských státech EU je zásadně rozšířit mobilitu občanů EU a usnadnit jim celoživotní učení Bez ohledu nejen na věk, ale i na zemi, kde žijí a pracují. EQF definuje osm úrovní kvalifikace ve třech oblastech: znalosti (knowledge), dovednosti (skills) a kompetence (competence): - znalosti jsou popisovány jako teoretické nebo faktické, - dovednosti jsou popisovány jako kognitivní (používání logického, intuitivního a tvůrčího myšlení) a praktické (zahrnující manuální zručnost a používání metod, materiálů, nástrojů a přístrojů), - kompetence jsou popisovány ve smyslu odpovědnosti a samostatnosti. Evropský rámec kvalifikací EQF byl přijat Evropským parlamentem v říjnu 2007 a schválen Evropskou radou 14. února Členské země EU měly do roku 2010 uvést své národní kvalifikační systémy do vztahu s EQF a do roku 2012 zajistit, aby všechny doklady o kvalifikaci obsahovaly odkaz na její příslušnou úroveň podle EQF. Splnění všech těchto požadavků současně s sebou přináší řadu problémů při konstrukci kvalifikačních profilů pracovních míst. Jde především o to, jak definovat odpovídající stupeň klasifikací, jaká data pro konstrukci profilu nejlépe použít, jak co nejpřesněji převádět data z jednoho systému nebo klasifikace do jiného a jak dosáhnout nezbytné konzistence mezi daty a pocházejících s různých zdrojů. Se všemi těmito nástrahami se autoři koncepce kvalifikačních požadavků pracovních míst byli nakonec schopni vypořádat. 1.2 Použité datové zdroje Pro výpočet kvalifikačních profilů pracovních míst bylo využito několik datových zdrojů. Podle toho, jaká data využívají, se dají rozdělit do tří skupin. První z nich jsou průzkumy mezi zaměstnanými osobami (job holder (employee) surveys). Nejčastěji se průzkumy zabývají skutečnými charakteristikami týkajících se osoby zaměstnané na dané pozici. To je příklad Výběrového šetření pracovních sil, resp. European Labour Force Survey. Další šetření se zabývají daty, která obsahují otázky na to, jak sami zaměstnanci vidí požadavky na jejich pracovní místo. Tyto průzkumy většinou obsahují také údaje o skutečných charakteristikách zaměstnaných osob. Jedná se o European Social Survey (ESS), americký US Occupational Information Network (O*NET), německý BIBB Erwerbstätigenbefragung, český průzkum Kvalifikace a italský Indagine sulle professioni. Druhým typem datových zdrojů jsou expertní analýzy. V nich skupina pověřených expertů definuje požadavky pro každé pracovní místo v dané oblasti ekonomiky. Tento postup je 1 Recommendation of the European Parliament and of the Council on the Establishment of the European Qualifications Framework for the lifelong learning, 2006/0163 (COD), PE-CONS 3662/07. 6
8 využit v americkém přístupu US BLS Education and Training Requirements Categories (a částečně také v O*NET). Třetí typ použitých datových zdrojů vychází z průzkumů mezi zaměstnavateli (Employer surveys). Požadavky zaměstnavatelů na obsazení konkrétních pracovních míst, lze získat buď přímými dotazy u zaměstnavatelů, nebo analýzou inzerátů volných pracovních míst. Při vytváření kvalifikačních požadavků pracovních míst proběhla analýza inzerátů volných pracovních míst. Zdroji byly EURES a European Employment Service). Detailní vymezení datových zdrojů je k dispozici v metodologické publikaci Metodologie analýzy a projekce kvalifikačních požadavků trhu práce a reprodukce pracovní síly 1.3 Výpočet kvalifikačního profilu pracovních míst Způsob, jakým byly datové zdroje pro výpočet kvalifikačního profilu pracovních míst zpracovány, se liší v závislosti na jejich původu Evropské jsou zpracovávány jednodušeji než americké (ty se musejí nejprve převádět na evropské klasifikace). Výpočet dimenzí 3-7 kvalifikačního profilu pracovních míst je totožný a protože je pro jejich výpočet použito převážně amerických dat, tak i složitější, než výpočet prvních dvou dimenzí. Proto je popis zahájen detailním postupem pro výpočet dimenzí 3-7 a až pak následuje popis výpočtu prvních dvou dimenzí Výpočet dimenzí 3 7 Krok 1: Standardizace deskriptorů z O*NET V tomto kroku je matice deskriptorů publikovaných pro každou profesi (podle americké klasifikace profesí SOC) převedena (standardizována) na matici s prvky v rozsahu 0-1. Vstupní matice: Originální matice z O*NET databáze US profesní skupiny (SOC) x profesně specifické deskriptory (908 x 413 = buněk). Hodnoty deskriptorů jsou různé (viz tabulka v levé části schématu). Výstupní matice: Standardizovaná data z O*NET databáze US profesní skupiny (SOC) x profesně specifické deskriptory (908 x 413 = buněk). Hodnoty každého deskriptoru jsou v intervalu 0-1., kde 7
9 x id Prvky vstupní matice a id Prvky výstupní matice i Profesní skupina d Profesně specifický deskriptor pocházejících z databáze O*NET s Ukazatel; s {Context; Extent; Importance; Level; Occupational Interests} Krok 2: Transformace O*NET deskriptorů Matice standardizovaných profesně specifických deskriptorů z O*NET databáze je transformována do dimenzí odpovídajících kvalifikačního profilu profesních míst. Původních 413 O*NET deskriptorů je agregováno do 48 ukazatelů KPPM (KPPM má sice celkově 66 ukazatelů, ale nyní je popisován výpočet hlavních dimenzí 3-7, kam spadá právě 48 ukazatelů). Vstupní matice: Standardizovaná O*NET databáze US Profesní skupiny (SOC) x standardizované profesně specifické deskriptory odpovídající datům z databáze O*NET (908 x 413 = buněk). Výstupní matice: Matice KPPM pro US Profesní skupiny (SOC) US Profesní skupiny (SOC) x KPPM dimenze (908 x 48 = buněk)., kde x ij Prvky vstupní matice a id Prvky výstupní matice i Profesní skupina d KPPM dimenze N d Počet profesně specifických deskriptorů z databáze O*NET, patřících do KPPM dimenze d 8
10 Krok 3: Převod odvětví z US NAICS klasifikace do NACE klasifikace Odvětvové skupiny použité v poslední verzi US National Employment Matrix (aktuální verze zahrnuje data publikovaná v roce 2009) jsou převedeny do odvětvových skupin použitých v projekci. Vstupní matice: Data z US National Employment Matrix, počty zaměstnaných v členění profese x odvětví profese podle US profesní klasifikace (SOC) x odvětvoví podle US odvětvových skupin (NAICS) (567 x 130 = buněk). Výstupní matice: Upravená US National Employment Matrix (obsahuje počet zaměstnaných v kombinaci profesí podle US profesní klasifikace SOC a odvětví podle evropské NACE klasifikace); počet zaměstnaných v odvětví členěných dle profesí US profesní klasifikace (SOC) x 38 skupin odvětví (567 x 38 = buněk)., kde x ij Počet zaměstnaných v profesní skupině i v odvětvové skupině j (Prvky vstupní matice) a id Počet zaměstnaných v profesní skupině i v odvětvové skupině d (Prvky výstupní matice) i Profesní skupina (SOC klasifikace) j Odvětví (NAICS klasifikace) d Odvětví (CEDEFOP klasifikace) N d Počet odvětvových skupin definovaných podle americké klasifikace NAICS patřících do evropské odvětvové skupiny d 9
11 Krok 4: Výpočet odvětvově specifických vah V tomto kroku jsou vypočteny sektorově specifické váhy (pro agregovaných 38 odvětví) pro výpočet KPPM pro profesní skupiny odpovídající klasifikaci ISCO88 na třetí úrovni. Vstupní matice: Modifikovaná Employment Matrix z kroku 3, která obsahuje odvětvovou zaměstnanost v členění dle profesních skupin US profesní skupiny podle americké profesní klasifikace (SOC) přiřazené do evropské profesní klasifikace ISCO 3D skupiny (103) x odvětvové skupiny (567 x 38 = buněk). Výstupní matice: Jde o matici vah, kde je definována váha profesní skupiny i (SOC klasifikace) v profesní skupině j (ISCO 3D klasifikace) v odvětvové skupině d (odvětvová klasifikace)., kde w ijd Váha (resp. podíl) profesní skupina i v profesní skupině j v odvětví d (Prvky výstupní matice) a id Počet zaměstnaných v profesní skupině i v členění podle americké profesní klasifikace v odvětví d (Prvky vstupní matice) i Profesní skupina (SOC klasifikace) j Profesní skupina (ISCO 3D klasifikace) d Odvětví (CEDEFOP klasifikace) k ij = 0 profesní skupina i (podle SOC klasifikace) nepatří do profesní skupiny j (podle ISCO 3D klasifikace) k i j = 1 profesní skupina i (podle SOC klasifikace) patří do profesní skupiny j (podle ISCO 3D klasifikace) Přiřazení jednotlivých profesních skupin podle americké profesní klasifikace SOC do skupin, které odpovídají evropské klasifikaci ISCO 3D je provedeno na základě unikátního převodníku, který vytvořilo Středisko vzdělávací politiky PedF UK. 10
12 Krok 5: Výpočet odvětvově specifických KPPM V tomto kroku jsou vytvořeny odvětvově specifické Kvalifikační profily pracovních míst. Jsou spočítány pro každou kombinaci profese (ISCO 3D) a odvětví (38 odvětvových skupin). Vstupní matice: Matice KPPM pro profesní skupiny odpovídající americké klasifikaci profesních skupin (SOC) US Profesní skupiny (SOC) x KPPM dimenze (908 x 48 = buněk), z kroku 2, a Matice vah profesní skupiny i (SOC klasifikace) v profesní skupině j (ISCO 3D klasifikace) v odvětvové skupině d (38 skupin odvětví) (567 x 38 = buněk), z kroku 4. Výstupní matice: Matice specifických KPPM pro každou kombinaci profese (ISCO 3D) x odvětví (Ind 38) 11
13 Krok 6: Výpočet KPPM pro všechna odvětví V posledním kroku jsou KPPM vypočteny pro všechna odvětví a celou zemi. Při výpočtu se používá matice zaměstnanosti v ČR (profese x odvětví) Výpočet dimenzí 1 a 2 V případě výpočtu dimenzí 1 a 2 (požadovaná úroveň vzdělání a požadovaný obor vzdělání) není postup výpočtu tak složitý, jako pro dimenze 3-7. Jsou totiž využívány především evropské zdroje (jako ESS nebo BIBB) a tudíž odpadá problém s převodem z amerických klasifikací na evropské. Lze proto mnohem jednodušeji nalézt KPPM pro každou z kombinací profese x odvětví. I pro US data, která jsou využita pro výpočet 1. a 2. dimenze, je postup jednodušší, neboť není potřeba použitá data standardizovat. Pro výpočet 1. a 2. dimenze KPPM tak jsou použity výpočetní postupy popsané v krocích 4-6 v předchozím textu, postupy v krocích 1-3 není třeba realizovat. 12
14 2. Porovnání počtu pracovních míst a velikosti pracovní síly Rozdíl mezi velikostí pracovní síly (ekonomicky aktivních osob) a počtem pracovních míst ukazuje, zda je na trhu práce dostatek čí nedostatek osob, které mohou pracovní místa obsadit. Pokud je velikost pracovní síly vyšší než počet pracovních míst, což v reálném světě je asi vždy, není rozdíl počtu osob a pracovních míst nic jiného, než to, co se běžně nazývá počtem nezaměstnaných. Z předchozího grafu, který by se tedy také mohl jmenovat Počet nezaměstnaných osob v ČR, je patrné, jak ekonomická krize zasáhla do vývoje trhu práce v ČR. V roce 2008 se počet nezaměstnaných meziročně zvýšil o více než 120 tisíc a trh práce ČR se v tomto ukazateli rázem vrátil o 3 roky zpět. Až do roku 2009 se také stále zvyšoval počet ekonomicky aktivních osob. V reakci na nastalou krizi však následně v roce 2010 bylo o téměř 18 tisíc ekonomicky aktivních osob v ČR méně než v roce To bylo způsobeno vysokým odchodem osob mezi ekonomicky neaktivní populaci. Zejména lidé v důchodovém věku se rozhodli pro jistotu důchodu, než nejisté působení na trhu práce. Ještě v roce 2012 bylo v ČR ekonomicky aktivních osob méně, než byl stav v roce Do roku 2020 se očekává pozitivní vývoj trhu práce, nárůst počtu pracovních míst by měl být rychlejší než růst počtu ekonomicky aktivních osob a počet nezaměstnaných by se tedy měl v příštích letech postupně snižovat. Nicméně i v roce 2020 by jejich počet měl být vyšší, a to přibližně o 45 tisíc, než byl jejich počet v roce 2008 před vypuknutím ekonomické krize. 13
15 3. Porovnání počtu pracovních míst a velikosti pracovní síly dle stupně vzdělání Při určování požadované úrovně vzdělání pro dané pracovní místo se vycházelo z výsledků, které poskytl výše uvedený koncept kvalifikačního profilu pracovních míst (viz. kapitola 1). Požadovaná úroveň vzdělání je vypočítána v jeho první dimenzi. Výpočet byl navíc zpřesněn zahrnutím dat získaných pro ČR z mezinárodního projektu PIAAC. Mezinárodní výzkum dospělých PIAAC (Programme for the International Assessment of Adult Competencies) je zaměřen na hodnocení úrovně základních dovedností potřebných pro úspěch v běžném životě i na pracovním trhu u dospělých ve věku let a mapuje rovněž využití těchto dovedností v každodenním osobním i pracovním životě. Do měření dovedností přináší zcela nové prvky, které umožňují získat informace o efektivitě vzdělávacích systémů, které dosud nebyly k dispozici. Výzkum proběhl v letech Do výzkumu PIAAC se mohly zapojit všechny členské země OECD. Ostatní země se mohly také zapojit podle podmínek stanovených PIAAC BPC (Board of Participating Countries) - radou zúčastněných zemí. První vlny výzkumu PIAAC se zúčastnilo 28 zemí. Zdroj: Zahrnutí PIACC-CZ dat do výpočtu kvalifikačního profilu pracovních míst značně zpřesňuje následnou interpretaci. Jak je uvedeno v podkapitole 1.2 této publikace, většina datových zdrojů pro výpočet kvalifikačního profilu pracovních míst není z ČR. Vzhledem ke specifičnosti trhu práce i vzdělávacího systému (a tedy vzdělanostní struktury) osob v ČR, tedy především velmi vysoký podíl osob se středoškolským vzděláním, by implementace kvalifikačního profilu bez korekce českými daty (PIACC-CZ) mohla přinášet značně zkreslené výsledky. 14
16 Následující graf porovnává počet pracovních míst a velikost pracovní síly v ČR v členění dle úrovně vzdělání. Tam, kde je modrý sloupeček (počet pracovních míst vyžadující uvedenou úroveň vzdělání) větší než červený sloupeček (velikost pracovní síly s uvedeným stupněm vzděláním), je na trhu práce nedostatek osob s danou úrovní vzdělání. Tam, kde je červený sloupeček vyšší než modrý, je tomu naopak. V ideálním případě by rozdíly mezi modrým a červeným sloupečkem neměly být nijak moc veliké. Z grafu je patrné, že v ČR je stále oproti požadavkům pracovních míst přebytek především osob se středoškolským vzděláním. Ty pak tedy pracují na místech, kde by stačila i základní úroveň vzdělání. Na druhou stranu nedostatek osob s terciárním vzděláním způsobuje, že zaměstnavatelé jsou nuceni osobami se středoškolským vzděláním obsazovat i pracovní místa, která vyžadují terciární úroveň vzdělání. Z grafu je také zřejmé, že do roku 2020 se bude v pracovní síle zvyšovat počet osob s terciárním vzděláním. Tempo tohoto růstu bude tak výrazné, že kolem roku 2020 by měl počet osob s terciárním vzděláním zhruba vyrovnat počet pracovních míst, která tuto úroveň vzdělání vyžadují. A to i přesto, že také počet pracovních míst, která budou vyžadovat terciární úroveň vzdělání, se bude v příštích letech nadále zvyšovat, avšak mnohem pomaleji než počet osob v pracovní síle. Zatímco nyní osoby se středoškolským vzděláním mohou na trhu práce najít uplatnění i na místech, která vyžadují (především nižší) terciární vzdělání, neboť osob s tímto vzděláním je zatím na trhu práce nedostatek a nejsou schopny obsadit všechna místa pro ně určena, kolem roku 2020 již bude osob s terciárním vzděláním dostatek (resp. dokonce mírný nadbytek) a osoby se středoškolským vzděláním tak budou muset více než nyní hledat uplatnění i na místech, která vyžadují pouze základní vzdělání. To samozřejmě ještě zhorší, již nyní špatnou, pozici osob se základním vzděláním na trhu práce. 15
17 4. Porovnání počtu pracovních míst a velikosti pracovní síly dle oboru vzdělání Při porovnání nabídky a poptávky na trhu práce (počtu osob s počtem pracovních míst) dle oborů vzdělání je použito členění pouze do devíti hlavních skupin. Podrobnější analýzy nejsou prováděny z důvodu nedostatečné robustnosti používaných dat. V ČR je mezi pracovní silou nejvíce osob s technickými obory. Jejich počet i podíl se sice stále snižuje, stále však tvoří zhruba 45 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. I z hlediska pracovních míst, největší část míst na trhu práce v ČR vyžaduje právě technické obory. Avšak podíl těchto pracovních míst se pohybuje jen kolem 41 %. Nabídka osob s technickými obory vzdělání tedy převyšuje poptávku, tvořenou pracovními místy. Proč je tedy přesto aktuálně na trhu práce nejvyšší poptávka právě po osobách s technickým vzděláním, když jich je mnohem více než pracovních míst, která jsou pro ně určena? Je to způsobeno tím, že data neumožňují tuto velkou skupinu podrobněji rozčlenit. Při podrobnějším členění v sobě technické obory zahrnují obory jako strojírenství (což je však také ještě velmi rozmanitý obor, pod který patří na straně jedné hodinářství či mikromechanika, zároveň však do tohoto oboru patří i třeba hutnické technologie či výroba oceli), či elektrotechnika a energetika, o které je na trhu práce zájem. Na druhou stranu však technické obory zahrnují také obory, které nejsou na trhu práce nijak moc žádané, jako například potravinářství, výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže, výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo) nebo hornictví a těžba. Provádět podrobnější analýzu oborů vzdělání na datech, která jsou v současné chvíli k dispozici, by bylo značně pochybné. Interpretovat získané poznatky by při udržení standardní míry serióznosti bohužel nebylo vůbec možné. Proto se musíme spokojit s analýzami pouze na úrovni devíti základních oborových skupin. 16
18 Vnitřně velmi heterogenní je také druhý největší obor vzdělání v ČR společenské vědy, obchod a právo. Při podrobném pohledu bychom i uvnitř tohoto oboru našli ty na trhu práce úspěšnější obory, jako je třeba ekonomie nebo právo, i obory poměrně neúspěšné mezi ně lze zařadit velkoobchod a maloobchod nebo obor management a správa. Otázkou vždy je, které obory v celku převládnou, a i když se na první pohled zdá, že osob s technickými obory je na trhu práce příliš mnoho (v porovnání s počtem pracovní míst, které daný obor vyžadují) a naopak osob s obory společenských věd, obchodu a práva nedostatek, v obou skupinách se najdou při podrobném členění obory, které se těmto celkovým vztahům vymykají. Celkově je patrné, že v roce 2020 by měl být z pohledu oborů nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce nižší, než v roce To, jak se změní počet pracovních míst, závisí především na vývoji v jednotlivých sektorech ekonomiky. Vývoj velikosti pracovní síly velmi úzce souvisí i s věkovou strukturou jednotlivých oborových skupin. Následující tabulka ukazuje situaci mezi ekonomicky aktivním obyvatelstvem (tj. pracovní silou) v ČR v roce Nelze však porovnávat pouze průměrný věk osob s daným oborem vzdělání a z toho usuzovat nějaké závěry. Důležitý (a dokonce lze říct, že důležitější) je podíl osob starších 55 let, tedy těch, u kterých je předpoklad, že během následujících 10 let dosáhnou věk pro odchod do důchodu a opustí tak ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Jako příklad může sloužit skupina ekonomicky aktivních osob s obory studia vzdělávání a výchova. Jejich průměrný věk je nejvyšší ze všech oborových skupin. Přesto při pohledu na graf na předchozí straně se neočekává, že by jejich počet do roku 2020 měl klesnout. Tato oborová skupina má vysoký průměrný věk proto, že je tvořena téměř výhradně osobami s terciárním vzděláním. Jejich zapojení do ekonomicky aktivního obyvatelstva tak logicky nastává později než u ostatních oborových skupin s vysokým podílem především středoškolsky vzdělaných osob. Nicméně tyto mladé osoby jim pak chybí při výpočtu průměrného věku skupiny. A tak zatímco ekonomicky aktivní osoby mladší 25 let tvoří ve skupině s technickými či zemědělskými obory téměř 7 %, u osob s oborem vzdělávání a výchova to jsou pouze necelá 2 %. Podíváme-li se na očekávaný vývoj počtu ekonomicky aktivních osob do roku 2020, ukáže se, že jejich pokles je očekáván ve třech oborových skupinách. Jedná se o osoby se zemědělskými a veterinárními obory, dále o osoby se všeobecným vzděláním a také o osoby s obory vzdělání patřící mezi technické vědy, výrobu a stavebnictví. Tedy o tři skupiny oborů, které mají nejvyšší podíl osob starších 55 let. Proč to této skupiny nepatří také osoby se zdravotnickými obory a obory sociální péče, když i v této skupině je podíl osob starších 55 let velmi vysoký? Vysvětlením je vysoký podíl mladých ekonomicky aktivních osob v této oborové skupině. Podíl osob mladších 30 let je téměř 20 % (u technických či zemědělských oborů to je jen 16 %). Lze tedy očekávat, že osob se zdravotnickými obory a obory sociálních služeb do roku 2020 poměrně dost přejde mezi ekonomicky neaktivní, nicméně zároveň lze předpokládat, že bude pokračovat příliv mladých osob s tímto oborem vzdělání, které ty odcházející do důchodu nahradí. 17
19 5. Porovnání počtu pracovních míst a velikosti pracovní síly dle oboru vzdělání pro terciární úroveň vzdělání V poslední kapitole této publikace bude pozornost zaměřena na porovnání počtu a požadované oborové struktury pracovních míst vyžadujících pouze terciární úroveň vzdělání s počtem a oborovou strukturou pracovní síly, která terciární úroveň vzdělání má. Mezi roky se v ČR zvýšil počet osob s terciárním vzděláním ve všech oborech studia. Přesto však tento nárůst nestačil k tomu, aby se počet ekonomicky aktivních osob s terciárním vzděláním vyrovnal počtu pracovních míst, která terciární úroveň vzdělání vyžadují. Pouze osob s oborem služby a také zdravotnictví a sociální péče bylo zhruba stejně, jako pracovních míst, která tento obor vyžadovala. To ukazuje i následující graf. Největší nedostatek ekonomicky aktivních osob (v porovnání s počtem pracovních míst) s terciárním vzděláním byl v ČR v roce 2010 pro obor technické vědy, výrobu a stavebnictví. Jejich počet byl zhruba o 20 tisíc nižší, než počet pracovních míst pro ně určených. V této souvislosti je jistě dobré připomenout výsledky z předchozí kapitoly ta ukazovala, že celkově je počet ekonomicky aktivních osob s oborem technické vědy, výroba a stavebnictví výrazně vyšší než počet pracovních míst, která tento obor vyžadují. Nyní je zřejmé, že tento nesoulad je především pro osoby se středním vzděláním, neboť u osob s terciárním vzděláním je tomu u tohoto oboru naopak, než jaká je celková situace oboru. Dalšími obory, u kterých v roce 2010 výrazně převažoval počet pracovních míst (pro osoby s terciární úrovní vzdělání) jsou vzdělávání a výchova a také přírodní vědy, matematika a informatika. V roce 2010 bylo v ČR přibližně o 13 tisíc pracovních míst v těchto oborech (jedná se pouze o pracovní místa s požadovaným terciárním vzděláním) než počet ekonomicky aktivních osob. 18
20 Do roku 2020 bude pokračovat nárůst jak počtu ekonomicky aktivních osob s terciárním vzděláním, tak i pracovních míst, které terciární úroveň vzdělání vyžadují. Tento nárůst na obou stranách trhu práce (nabídky i poptávky) bude probíhat pro všechny obory vzdělání. Ekonomicky aktivních osob s terciárním vzděláním by v ČR do roku 2020 mělo nejvíce přibýt s oborem společenské vědy, obchod a právo. Tento nárůst nesouvisí pouze s počtem nově příchozích osob ze vzdělávacího systému, ale velmi výrazně je také ovlivněn tím, kolik osob s daným oborem vzdělání odejde mezi ekonomicky neaktivní (do důchodu). Vlivem očekávaných změn, by v roce 2020 měl počet ekonomicky aktivních osob s terciárním vzděláním převyšovat počet pracovních míst pro ně určených ve všech oborech vzdělání. Nejvíce to bude pro osoby s oborem společenské vědy, obchod a právo, nejméně pro osoby s oborem technických věd, výroby a stavebnictví. 19
21 Závěrem Tato publikace přinesla porovnání vývoje obou stran trhu práce. Na straně jedné to jsou pracovní místa, která je třeba obsadit, na straně druhé jsou ekonomicky aktivní lidé (pracovní síla), kteří tato místa mohou obsadit. Jak bylo ukázáno například ve 4. kapitole, interpretace výsledků však není vždy zcela jednoduchá a triviální a nelze vyvozovat závěry ihned při pohledu na kterýkoliv graf. Vždy je nutno vidět, co se skrývá v pozadí. Může jít buď o různé typy vzdělání (viz. jednou přebytek, podruhé nedostatek osob s technickými obory v kapitole 4 a 5), případně je nutné vidět, že analýzy jsou provedeny v případě oborů vzdělání pro poměrně heterogenní skupiny a každá součást této velké skupiny si na trhu práce žije svým vlastním životem, který může být i uvnitř jedné velké skupiny zcela protichůdný. Přesto porovnání strany nabídky a poptávky trhu práce i pohled na projekci do roku 2020 přináší velice zajímavé poznatky o tom, kam se bude struktura trhu práce v ČR v budoucích letech ubírat a jakým vzdělanostním skupinám (ať už se jedná o stupeň či obor studia) hrozí největší problémy při hledání uplatnění na trhu práce. 20
Metodologie analýzy a projekce kvalifikačních požadavků trhu práce a reprodukce pracovní síly
Metodologie analýzy a projekce kvalifikačních požadavků trhu práce a reprodukce pracovní síly Martin Lepič a Jan Koucký Praha, leden 2013 Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské systémy a
VíceKvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Kvalifikovaní
VícePracovníci informačních služeb, na přepážkách apod.
Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Pracovníci
VíceLékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu
Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Lékaři
Vícena trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek
na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,
VíceEkonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020
Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Martin Lepič Praha, květen 2013 Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské systémy a instituce. Trendy vývoje
VíceVývoj slovenskej ekonomiky a potreba vysokoškolákov v medzinárodnom porovnaní
Vývoj slovenskej ekonomiky a potreba vysokoškolákov v medzinárodnom porovnaní Jan Koucký Konferencia Prognózovanie potrieb trhu práce Hotel Crowne Plaza, Bratislava, 14. novembra 2014 1. Středisko vzdělávací
VíceKvalifikační úrovně v Národní soustavě kvalifikací. Charakteristiky jednotlivých úrovní a jejich vztah k Evropskému rámci kvalifikací
Kvalifikační úrovně v Národní soustavě kvalifikací Charakteristiky jednotlivých úrovní a jejich vztah k Evropskému rámci kvalifikací Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Materiál byl projednán
VíceJan Koucký Martin Lepič
Vývoj kvalliifiikačníích požadavků na pracovníím trhu v ČR a v zahraniičíí Jan Koucký Martin Lepič Praha 2008 Obsah: Východiska 1. Společnost, ekonomika a trh práce...3 1.1 Teoretická a konceptuální východiska...3
VíceAnalýza vývoje a projekce profesních struktur pracovních míst v ČR a v dalších zemích EU. Martin Lepič, Jan Koucký
Analýza vývoje a projekce profesních struktur pracovních míst v ČR a v dalších zemích EU Dílčí výstup k syntetické publikaci Analýza vývoje struktury pracovních míst v ČR a EU Martin Lepič, Jan Koucký
VíceANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA DOPRAVY
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA DOPRAVY Zakázka:
VíceKvalifikační úrovně v Národní soustavě kvalifikací
Kvalifikační úrovně v Národní soustavě kvalifikací Charakteristiky jednotlivých úrovní a jejich vztah k Evropskému rámci kvalifikací Vydáno v projektu NSK2 jako pracovní materiál Národní ústav odborného
VícePrezentace individuálního projektu národního
Prezentace individuálního projektu národního Číslo OP i : Název OP: Prioritní osa: Oblast podpory: Podporovaná/é aktivity z PD OP VK: Název Příjemce dotace: Partneři projektu (pokud jsou relevantní): Datum
VíceANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ELEKTROTECHNIKA
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ELEKTROTECHNIKA Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního
VíceANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ZÁMEČNÍK, ZÁMEČNICKÉ PRÁCE A ÚDRŽBA
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ZÁMEČNÍK, ZÁMEČNICKÉ PRÁCE A ÚDRŽBA Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění
VíceABSOLVENTI ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE
ABSOLVENTI ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE Praha, 5. 12. 2012, panelová diskuse Pozice mladých na trhu práce v ČR. Jaké jsou možnosti jejího zlepšení? V České republice 80 % populace
Více2. Kvalita pracovní síly
2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem
VíceExpanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu
Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu REFLEX a jiné ochutnávky Jan Koucký REFLEX 2013: uplatnění absolventů vysokých škol Seminář MŠMT, SVP PedF UK a vysokých škol.
VíceAbsolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví:
Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: OBCHOD Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí
VíceANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA POŠT
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA POŠT Zakázka: Projekt:
VícePředvídání kvalifikačních potřeb
Předvídání kvalifikačních potřeb Ochutnávka z výsledků projektu PŘEKVAP v roce 2015 Jan Koucký Fond dalšího vzdělávání, Kvalifikovaná pracovní síla jako zdroj konkurenceschopnosti České republiky PS Parlamentu
VíceKarty skupin povolání středoškolsky vzdělaní pracovníci
Metodika - Vysvětlení indikátorů použitých v kartách povolání Karty skupin povolání středoškolsky vzdělaní pracovníci V rámci zajišťování udržitelnosti projektu KONCEPT byly vytvořeny Karty povolání, jako
VíceSeminář Výstupy z učení
Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu. CZ.1.07/2.2.00/28.0115 Seminář Výstupy z učení Přerov, Vysoká škola logistiky, o.p.s. I. Vytváření kvalifikačního
VíceANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA POŠT
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA POŠT Zakázka: Projekt:
VíceANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SERVIS A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SERVIS A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění
VíceANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU OBRÁBĚČ KOVŮ
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU OBRÁBĚČ KOVŮ Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního řešení
VíceANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU OBECNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU OBECNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního
VíceIndikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020
Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,
VíceProblematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu
Problematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu Jan Hraba, Vladimír Hulík (MŠMT, oddělení analytické) Klára Hulíková Tesárková (PřF UK, katedra demografie a geodemografie)
VíceTECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL
TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. (IWI-C) VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava- Poruba,
VíceANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SKLADNÍK, PRÁCE VE SKLADU
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SKLADNÍK, PRÁCE VE SKLADU Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního
VíceProjekt LLABS : Celoživotní učení pro trvale udržitelný rozvoj 13-Pp-GRU-128
Projekt LLABS : Celoživotní učení pro trvale udržitelný rozvoj 13-Pp-GRU-128 Aplikace EU legislativy a opatření pro ochranu prostředí a environmentální vzdělávání v České republice Ochrana životního prostředí
VíceGraf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem
Vzdělání Sčítání lidu, domů a bytů je pro zjištění úrovně vzdělání obyvatelstva klíčové. Je totiž jediným zdrojem, kde lze tento údaj reprezentativně zjistit. Protože SLDB bývá vždy jednou za deset let,
VíceAbsolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:
Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí
VíceEkonomické a kvalifikační profily skupin odvětví: analýzy a projekce Martin Lepič
Ekonomické a kvalifikační profily skupin odvětví: analýzy a projekce 2000-2020 Martin Lepič Praha, březen 2013 Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské systémy a instituce. Trendy vývoje a
VíceANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ŘEZNÍK-UZENÁŘ, ŘEZNICKÉ A UZENÁŘSKÉ PRÁCE
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ŘEZNÍK-UZENÁŘ, ŘEZNICKÉ A UZENÁŘSKÉ PRÁCE Zakázka: Projekt: Dodavatel:
VíceWorkshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013
Mezinárodní výzkum dospělých Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Hana Říhová (rihova@nvf.cz) Národní vzdělávací fond Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU STROJÍRENSTVÍ
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU STROJÍRENSTVÍ Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního řešení
VíceCitlivostní analý za dů chodový vě k
Popis výsledků citlivostní analýzy důchodový věk Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny tempa zvyšování důchodového věku.
VíceNezaměstnanost a míra nezaměstnanosti
Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován
VíceStudenti vysokých škol v ČR 1
203,5 30,1 220,2 31,2 243,7 33,0 264,8 38,4 44,3 289,5 53,5 316,2 63,6 343,9 73,2 81,7 368,1 88,1 93,0 389,0 396,0 392,1 381,0 93,9 367,9 91,7 347,3 88,1 Studenti vysokých škol v ČR 1 Lidské zdroje ve
VíceHlavní město Praha. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium
Hlavní město Praha Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato
VíceZákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností
Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Zákonodárci,
VíceRychlý růst vzdělanosti žen
3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob
VíceSrovnávací pedagogika
Srovnávací pedagogika 3. Nadnárodní vzdělávací politika Eva Dvořáková Kaněčková 3. Nadnárodní vzdělávací politika 3.1 EU a trendy vzdělávací politiky 3.2 Mezinárodní srovnávací výzkumy a instituce 2 Dějiny
VíceOdborní pracovníci v oblasti zdravotnictví
Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Odborní
VíceTechnici ve fyzikálních a průmyslových oborech
Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Technici
VícePŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI
PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI Pilotní průzkum, jehož cílem bylo zejména ověřit praktickou použitelnost otázek pro konstrukci skóre, se uskutečnil v listopadu a
VíceAbsolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů
Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi
VíceANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR ŽELEZNIČÁŘ, PRÁCE V DOPRAVĚ
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR ŽELEZNIČÁŘ, PRÁCE V DOPRAVĚ Zakázka: Projekt:
VíceNárodní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání Q-RAM
Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání Q-RAM Metodika pro psaní výstupů z učení Popis oboru a dalších studijních povinností Souvislost s popisem a deskriptory oblastí vzdělávání Jiří Hnilica
VíceOdborní pracovníci v oblasti práva, kultury a sportu
Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Odborní pracovníci v oblasti práva, kultury a sportu Praha, 2015 OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání
VíceŠetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů MŠMT za rok 2011
Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů MŠMT za rok 2011 1 ÚVOD... 5 2 SBĚR DAT... 7 3 STRUKTURA SOUBORU... 10 3.1 Regionální zastoupení... 10 3.2 Struktura dotazovaných organizací
VíceNezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec
Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015 Mgr. Martin Úlovec Praha 2015 1 OBSAH 1. Úvodní poznámky... 3 2. Nezaměstnanost absolventů škol a hospodářská krize... 4 3. Počty
VícePodíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %
Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel
VícePodíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %
Hlavní město Praha Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za
VíceSTRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců
Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou
VícePODNIKATELSKÉ FÓRUM ÚSTECKÝ KRAJ
PODNIKATELSKÉ FÓRUM ÚSTECKÝ KRAJ REGION 4.0 Příležitosti a hrozby čtvrté průmyslové revoluce Práce 4.0 PhDr. Martin Klika, MBA, DBA náměstek hejtmana Ústeckého kraje Obsah prezentace A. Výchozí situace
VíceTRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,
VíceAdministrativní pracovníci, sekretáři apod.
Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Administrativní
VíceANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR ŽELEZNIČÁŘ, PRÁCE V DOPRAVĚ
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR ŽELEZNIČÁŘ, PRÁCE V DOPRAVĚ Zakázka: Projekt:
VíceUčitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání
Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Učitelé
Více4. Ekonomická aktivita obyvatelstva
4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Z celkového počtu obyvatel kraje bylo 48,6 % ekonomicky aktivních. Z celkového počtu obyvatel Zlínského kraje bylo
VíceTeritoriální Pakt zaměstnanosti Ústeckého kraje. Predikce trhu práce
Teritoriální Pakt zaměstnanosti Ústeckého kraje Predikce trhu práce Systémový projekt MPSV ČR příjemce grantu. Partneři VÚPSV Praha, NVF o.p.s. Praha, regionální krajské platformy ( kraje), včetně kraje
VíceMoravskoslezský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium
Moravskoslezský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03
VíceZÁJEM O TECHNICKY ZAMĚŘENÉ OBORY NADÁLE ROSTE
TISKOVÁ ZPRÁVA ZÁJEM O TECHNICKY ZAMĚŘENÉ OBORY NADÁLE ROSTE Praha, 21. března 2017 Trend většího zájmu o technicky zaměřené obory pokračuje. Podíl těch, co se hlásí k maturitnímu studiu na odborných školách,
VíceOdborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě
Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Praha, 2015 OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání
VíceSDĚLENÍ ČSÚ č. 358/2007 Sb.
I. NORMATIVNÍ ČÁST SDĚLENÍ ČSÚ č. 358/2007 Sb. 358 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 13. prosince 2007 o zavedení Mezinárodní klasifikace vzdělání ISCED 97 Český statistický úřad podle 19 odst.
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Vzdělávání v EU a ČR
VícePodíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %
Hlavní město Praha Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. -
VíceAbsolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví:
Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: ZEMĚDĚLSTVÍ Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově
VíceZlínský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium
Zlínský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04
VíceANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU TEXTILNICTVÍ
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU TEXTILNICTVÍ Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního řešení
VíceJaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás?
Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Lenka Řeháková Kostelec nad Černými lesy 12.11.-13.11.2014 Obsah příspěvku Vymezení finanční gramotnosti dle OECD Irský
VíceAbsolventi vysokých škol
Absolventi vysokých škol s trvalým pobytem v Moravskoslezském kraji v roce 2017 Primární datové zdroje: Zpracovatel: MŠMT - Statistika výkonových ukazatelů veřejných a soukromých vysokých škol Výstavní
VíceMontážní dělníci výrobků a zařízení
Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Montážní
Více3. Využití pracovní síly
3. Využití pracovní síly Ekonomické postavení Karlovarského kraje se zhoršuje Zvyšuje se HDP na 1 zaměstnaného Důležitým faktorem situace na trhu práce (tj. využití lidských zdrojů) je celkový ekonomický
VíceANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU AUTOMECHANIK, TECHNICKÉ PRÁCE V AUTOSERVISU
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU AUTOMECHANIK, TECHNICKÉ PRÁCE V AUTOSERVISU Zakázka: Projekt: Dodavatel:
VíceKrálovéhradecký kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium
Královéhradecký kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03
VíceMLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE
MLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE Gabriela Strašilová Ondřej Nývlt Tisková konference, 27. listopadu 2014, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz 1 Zdroje dat, práce s daty
VíceUkazatele celkové nezaměstnanosti v kraji
Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel
VíceDÍLČÍ KVALIFIKACE ELEKTRO ENERGETIKA SLOVNÍČEK
, KTER DÍLČÍ KVALIFIKACE ELEKTRO ENERGETIKA SLOVNÍČEK ÚVOD 4 DÍLČÍ KVALIFIKACE SLOVNÍČEK 5 A 5 Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) 5 Autorizující orgán 5 Autorizovaná osoba 6 D 6 Dílčí kvalifikace 6 H
VíceA. Datová příloha k potřebám regionálního školství
A. Datová příloha k potřebám regionálního školství 1 Významný počet žáků nedosahuje ani základní úrovně v klíčových kompetencích Graf ukazuje podíl žáků, kteří dosáhli nižší úrovně než 2 (tmavě modré)
VíceÚředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice
Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Úředníci
VíceSpecialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií
Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Specialisté
Více1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠETŘENÍ
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠETŘENÍ Název šetření: Podoba formuláře: Roční šetření o výzkumu a vývoji Výkaz o výzkumu a vývoji VTR 5 01 je distribuován ve dvou mutacích podle sektorů provádění VaV: mutace (a)
VíceANALÝZA RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU TECHNICKÁ CHEMIE A CHEMIE SILIKÁTŮ (MATURITNÍ)
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU TECHNICKÁ CHEMIE A CHEMIE SILIKÁTŮ (MATURITNÍ) Zakázka:
VíceZpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí
Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí S T U D I E Vývoj kvalifikací Projekce nabídky
VíceAndragogika Podklady do školy
Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání
Více4. Ekonomická aktivita obyvatelstva
4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Ekonomicky aktivní v kraji činili 139 871 osob. Počet ekonomicky aktivních obyvatel v Karlovarském kraji činil při
VíceKvalifikace pracovní síly jako nástroj prosperity moderní ekonomiky. Pavel Mertlík ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA
Kvalifikace pracovní síly jako nástroj prosperity moderní ekonomiky Pavel Mertlík ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA Obsah Renesance univerzity Profil ŠKODA AUTO Vysoké školy Studijní plány Shrnutí a závěry 1. Renesance
VíceŘídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání
Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Řídící
VíceVšeobecné sestry a porodní asistentky se specializací
Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Všeobecné
VíceJihomoravský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium
Jihomoravský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2003/04 2004/05
VíceANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU CHOVATEL ZVÍŘAT, CHOVATELSKÉ A ZPRACOVATELSKÉ PRÁCE
SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU CHOVATEL ZVÍŘAT, CHOVATELSKÉ A ZPRACOVATELSKÉ PRÁCE Zakázka: Projekt:
VíceSpecialisté v oblasti vědy a techniky
Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Specialisté
VíceHlavní město Praha. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium
Hlavní město Praha Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2003/04 2004/05
VícePŘECHOD ABSOLVENTŮ SŠ NA TRH PRÁCE
PŘECHOD ABSOLVENTŮ SŠ NA TRH PRÁCE PRINCIPY STUDIE z dotazníkového šetření žáků posledních ročníků středních odborných škol realizovaného v roce 2015 zaměřuje se na srovnání vybraných skupin maturitních
Více