Řešené problémy. 1) Ekonomika je charakterizována těmito údaji: C = 0,8 (1 - t)y, I = i, G = 400 a t = 0,25.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Řešené problémy. 1) Ekonomika je charakterizována těmito údaji: C = 0,8 (1 - t)y, I = i, G = 400 a t = 0,25."

Transkript

1 Řešené problémy ) Ekonomka je charakterzována těmto údaj: C =,8 ( - t)y, I = 5-5, G = 4 a t =,25. a) Jaká je rovnce křvky poptávky po autonomních výdajích? A = A - b A = = 9 5 b) Jaká je rovnce křvky agregátní poptávky? AD = C + I + G =,8 ( t)y AD = 9 +,6 Y 5 c) Jaká je rovnce křvky IS? AD = 9 +,6 Y 5 Y = 9 +,6 Y 5 Y = 2,5 (9 5 ) d) Jaká je úroveň rovnovážné produkce pro = 5 % a pro = %? Y = 2,5 (9-5 5) = 625 dále substtuujeme za AD = Y Y = 2,5 (9-5 )= e) Odvoďte křvku IS pro zadané charakterstky ekonomky. Postup řešení a poznámky: e ) Konstrukc křvky IS začneme na obr. 2.9, kde zobrazíme funkc poptávky pro autonomní výdaje (A = 9-5 ). Př úrokové sazbě = % ční autonomní výdaje 9. Př úrokové sazbě = 5 % ční autonomní výdaje 65 (bod E ) a př vyšší úrokové sazbě = % jsou autonomní výdaje nžší - ční 4 (bod E ). e 2 ) Na obr. 2.8 znázorníme dvě křvky agregátní poptávky pro dvě různé hodnoty úrokových sazeb, tj. a Křvka agregátní poptávky pro vyšší úrokovou sazbu se rovná AD =,6 Y + 4 a křvka agregátní poptávky pro nžší úrokovou sazbu se rovná AD =,6 Y Křvka agregátní poptávky AD protíná přímku 45 v bodě E, což je bod rovnováhy ekonomky (př vyšší úrokové sazbě = %) s úrovní rovnovážné produkce Y = (vz vypočtené řešení v ad d). Křvka AD protíná přímku v bodě E (př nžší úrokové sazbě = 5 %) s úrovní rovnovážné produkce Y = 625.

2 Obr. 2.7: Obr. 2.8: Y I S A 45 (AD = Y) 625 E AD E AD E 65 4 E 4 65 (Y.MLR),A 625 Y A IS IS % 5% E E % 5% AD>Y E E 2 E E 3 AD<Y 4 65 A Y Obr. 2.9: Obr. 2.: e 3 ) Na obr. 2. odvodíme křvku IS pro zadané charakterstky ekonomky. Z obr. 2.8, kde znázorňujeme dvě křvky agregátní poptávky, promítneme nejdříve bod rovnováhy E (pro vyšší úrokovou sazbu ), do obr. 2., kde určíme průsečík úrokové sazby = % (měřené na vertkální ose) s úrovní rovnovážné produkce Y = (měřené na horzontální ose). Stejným způsobem přeneseme z obr. 2.8 bod rovnováhy E (pro nžší úrokovou sazbu = 5 %) a určíme průsečík úrokové sazby = 5 % s úrovní rovnovážné produkce Y = 625. Spojením bodů E a E dostaneme křvku IS, tj. křvku rovnováhy na trhu zboží. Tak např. bod E na křvce IS zobrazuje kombnace úrokové sazby = % rovnovážné úrovně produkce, př níž je agregátní poptávka a produkce v rovnováze. Obdobně například bod E zobrazuje kombnace úrokové sazby = 5 % a úrovně důchodu 625, př níž je rovnováha na trhu zboží. Z obr. 2. je patrné, že čím nžší je úroková sazba, tím vyšší je agregátní poptávka a úroveň rovnovážné produkce. Křvka IS zobrazuje všechny kombnace úrokové sazby () a důchodu (Y), př nchž je trh zboží v rovnováze, tj. AD = Y. e 4 ) Sklon křvky IS je dán velkostí výdajového multplkátoru (α ) - v našem příkladu 2

3 je roven 2,5 a ctlvostí poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu, b (v našem příkladu je 5). To znamená, že na procentní bod poklesu úrokové sazby () přpadá 5 ml. Kč přírůstku poptávky po autonomních výdajích, resp. na procentní bod růstu úrokové sazby přpadá snížení poptávky po autonomních výdajích o 5 ml. Kč. Na procentní bod poklesu úrokové sazby se zvýší úroveň rovnovážné produkce v rozsahu α A, tj. 2,5 5 = 25 ml. Kč. Sklon křvky IS v našem případě ční 8/225, tj. /25. Křvka IS protíná horzontální osu př = %, tj. př úrovn rovnovážné produkce 225 (tj. 2,5 9) resp. obecně Y = A α. Úroveň autonomních výdajů př = % ční 9. Stejně tak např. horzontální vzdálenost rovnovážného bodu E je 2,5 65 = 625 (tj. výdajový multplkátor krát plánované autonomní výdaje (A) př = 5 %). Kdyby se zvýšla ctlvost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu z původního b = 5 na b = 8, přímka IS by byla plošší, rotovala by v našem příkladu kolem bodu, kde protíná horzontální osu, tj. kolem bodu 225, a to doleva. Př snížení ctlvost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu např. na b = 2 (z původních b = 5) křvka IS rotuje opět kolem bodu, kde protíná horzontální osu (tj. kolem bodu 225), bude strmější (otáčí se doprava). Zvýší-l se multplkátor např. na 4 (z 2,5 v našem příkladu) křvka IS bude rotovat kolem bodu, kde protíná vertkální osu (měříme zde ), v našem příkladu kolem 8 % úrokové sazby (tj. obecně A / b), a to doprava, stane se plošší. A opačně: př snížení výdajového multplkátoru, rotuje křvka IS doleva, stává se strmější. e 5 ) Poloha křvky IS je dána úrovní poptávky po autonomních výdajích. V našem příkladu máme autonomní výdaje představovány autonomní složkou nvestc ( I ) a vládním nákupy zboží a služeb (G ). Zvýšení poptávky po autonomních výdajích o A, způsobí přírůstek rovnovážného důchodu o A krát výdajový multplkátor. V našem příkladu zvýšení vládních výdajů o ml. Kč posune jednak křvku poptávky po autonomních výdajích doprava o (př každé úrokové sazbě) a současně zvýší úroveň rovnovážného důchodu (př každé úrokové sazbě) o 2,5 = 25 ml. Kč. Tím se posune křvka IS doprava o α A (na obr. 2.6 znázorněno přerušovanou křvkou IS ). Snížení poptávky po autonomních výdajích způsobí posun křvky poptávky do leva a posun křvky IS doleva a tedy snížení rovnovážné produkce (př každé úrokové sazbě) o α A. e 6 ) Na obr. 2. s všmneme, že v bodech nalevo od křvky IS je převaha poptávky nad nabídkou na trhu zboží (označená AD > Y), a dochází tak k neplánovanému čerpání zásob. To je ekonomcký sgnál pro frmy, aby zvýšly produkc. V bodech napravo od křvky IS je převaha produkce nad poptávkou (AD < Y), a dochází tedy k neplánovaným nvestcím do zásob, což je opět ekonomcký sgnál pro frmy, aby snížly produkc. Nyní výše uvedený závěr budeme lustrovat konkrétně. Bodu E 2, který je nalevo od křvky IS, odpovídá rovnovážná produkce, ale je na úrovn úrokové sazby = 5 %. Agregátní poptávka je př této úrovn produkce rovna 25 (AD 2 = A + c ( t)y b, tj. AD 2 = 9 +,8 ( -,25) 5 5 = 25). V bodě E 2 exstuje převaha agregátní poptávky nad produkcí, a to v rozsahu 25 ml. Kč (v tomto rozsahu dochází k čerpání nedobrovolných zásob). Bodu E 3, který je napravo od křvky IS, odpovídá produkce 625 a úroková sazba %. Agregátní poptávka př této úrovn důchodu ční: AD 3 = 9 5 +,6 625 = 375 ml. Kč. V bodě E 3 exstuje převaha produkce nad agregátní poptávkou v rozsahu 25 (v tomto rozsahu dochází k tvorbě neplánovaných zásob). 3

4 e 7 ) Na obr. 2.7 na horzontální ose měříme současně celkové únky, tj. mezní míru únku (MLR) krát důchod, a plánované autonomní výdaje (A), na vertkální ose měříme důchod (Y). Všmneme s, že důchodu Y = 625 odpovídají autonomní výdaje 65 (bod E ), což je právě hodnota celkových únků. Celkové únky v našem příkladě př důchodu Y = 625 ční 65, tj. [,2,75 +,25] 625. Celkový únk pro důchod Y = ční 4. Křvka I'S' na obr. 2.7 zobrazuje rovnost celkových únků a plánovaných autonomních výdajů (A) (tj. nvestc a vládních nákupů zboží a služeb v našem příkladu), což je jen reformulace podmínky rovnováhy pro třísektorový model, kdy zahrnujeme funkc vlády. V dvousektorovém modelu má tato podmínka rovnováhy podobu rovnost plánovaných nvestc a plánovaných úspor (I = S), odtud název křvky IS. 2) Nechť je struktura zbožního trhu představována následujícím rovncem: C = Ca +,75(Y TA T ), Ca = 5, TA T = 2 +,2 Y, I = 3 3 a G = 4. a) Jaká je rovnce plánovaných autonomních výdajů? A = 5 - -, A = 6-4 b) Jaká je hodnota multplkátoru? α =,75 (,2) = 2,5 c) Jaká je rovnce křvky IS? AD = 5 - +,75 (Y - 2 -,2 Y) AD = 6 +,6 Y - 4 Y = 2,5 (6-4 ) d) Jaký je sklon křvky IS ( / Y )? Určíme průsečík křvky IS s vertkální osou: = 2,5 (6-4 ); = 5 % Určíme průsečík křvky IS s horzontální osou: Y = 2,5 (6-4 ) = 5 Sklon křvky IS = 5/5 = /. Na jeden procentní bod růstu (poklesu) úrokové sazby přpadá ml. Kč poklesu (přírůstku) rovnovážné produkce. e) Jestlže se vládní výdaje zvýší o 5, př jaké úrovn rovnovážného důchodu bude nová křvka protínat horzontální osu? Co se stane se sklonem křvky IS? Průsečík nové křvky IS s horzontální osou určíme takto: Y = 2,5 (65-4 ) = 625 Sklon křvky IS se nezmění. Určíme průsečík nové křvky IS s vertkální osou: = 2,5 (65-4 ); = 6,25 % Sklon nové křvky IS = 6,25/625 = /. Sklon nové křvky IS se nezmění. 3) Ekonomka je charakterzována těmto údaj: k =,5 (k budeme vždy dále uvádět pro = %), h = 75, M / P = 75. a) Jaká je rovnce poptávky po reálných peněžních zůstatcích? L = k Y h L =.5 Y

5 b) Zkonstruujte křvku poptávky po penězích, jakož určete body rovnováhy na trhu peněz: řešte pro Y = 2 a Y = 3. Řešení je obsaženo na obr Obr. 2. 4: M P = 75 h = % F 3,33% G L L 75 5 Poptávka a nabídka peněz L,M/P Postup řešení: b ) L je křvka poptávky po reálných zůstatcích pro důchod 2 pro různé hodnoty. L je křvka poptávky po reálných zůstatcích pro důchod 3 pro různé hodnoty. Např. pro = % je poptávka po penězích L = a pro důchod Y = 3 se L = 5. b 2 ) Ctlvost h znamená, že na jeden procentní bod poklesu úrokové sazby vzroste poptávka po penězích o 75. Nebo jnak: př jednoprocentním růstu se uvolňuje 75 jednotek peněz, za něž jednotlvc, resp. domácnost koupí alternatvní aktva, která přnášejí vyšší úrok. b 3 ) Rovnováha na trhu peněz je pro důchod Y = 2 v bodě G, kde je průsečík křvky poptávky L a nabídky peněz ( M / P ) (= 75 podle zadání). Rovnovážná úroková sazba, která vyčšťuje trh peněz př daném důchodu, je 3,33 %. To plyne z následující rovnce: M = ky h P 75 =, = 3,33 % Rovnovážná úroková sazba pro důchod 3 je % a rovnováha na trhu peněz je v bodě F. 5

6 b 4 ) Rovnce křvky poptávky pro h = se rovná L' = k Y. Křvka poptávky po penězích je vertkální k horzontální ose v bodě 5 (pro důchod 3). b 6 ) Pruhovaná plocha na obr. 2.4 ukazuje velkost konverze peněz do ostatních aktv v závslost na růstu úrokové sazby (tedy změnu struktury portfola). S růstem úrokové sazby je držba peněz stále nákladnější, a proto je stále menší část aktv držena ve formě peněz (oběžva a šekových účtů). c) Zkonstruujte křvku LM pro zadané údaje. Jak se posune křvka LM, jestlže centrální banka zvýší nabídku peněz o 2 %? Řešení je na obr. 2.5 a 2.6. Postup řešení: c ) Konstrukc křvky LM začínáme od křvky poptávky po reálných zůstatcích na obr Obrázek 2.5 je stejný jako obr. 2.4 v příkladu ad 3b: je doplněn zvýšením nabídky reálných peněžních zůstatků o 2 %, tj. ze 75 na 9 (jeho zobrazením je vertkální přerušovaná přímka). Poznamenáme, že nabídka reálných peněžních zůstatků je nezávslá na úrokové sazbě. Rovnce křvky poptávky po penězích je L =,5 Y Úrokovou sazbu, která vyrovnává poptávku a nabídku na trhu peněz př důchodu Y = 2 určíme z rovnce: 75 =,5 2-75, = 3,33 %. Př této úrokové sazbě je vyčštěn trh peněz. Takto získáme bod G na obr. 2.6, jež leží v průsečíku úrokové sazby 3,33 % a důchodu 2. Obr. 2.5: Obr. 2.6: M P = 75 M P = 9 % 8% F H % 8% C F H 3,33%,33% G C 75 9 L L L, M/P 3,33%,33% G CH D 3 2 Y c 2 ) Nechť se důchod zvýší na Y = 3. Křvka poptávky po penězích se posune doprava o 5 oprot křvce poptávky pro důchod 2 ( k Y, tj.,5 = 5). Na obr. 2.5 představuje tuto křvku poptávky po penězích (L ) plná křvka, která je napravo od křvky poptávky L pro důchod 2. Určíme pro důchod 3: 75 =,5 3-75, = %. Př této úrokové sazbě je trh peněz vyčštěn. Takto získáme bod F na obr. 2.6, jež 6

7 leží v průsečíku úrokové sazby % a důchodu 3. Spojením bodů F a G na obr. 2.6 dostaneme křvku LM, jež představuje všechny kombnace úrokové sazby () a důchodu (Y), za nchž je trh peněz (a trh ostatních aktv) v rovnováze. Podél křvky LM je nabídka reálných peněžních zůstatků fxovaná na úrovn 75. Pohybujeme-l se po křvce LM zleva doprava, roste rychlost peněz ze 2 (pro důchod 5 a = %) na 4 (pro důchod 3 a = ). c 3 ) Sklon křvky LM je závslý na ctlvost poptávky po penězích na důchod (k) a na ctlvost poptávky po penězích na úrokovou sazbu (h). V našem příkladě určíme sklon křvky LM jako poměr vertkální vzdálenost bodu G a F (resp. vzdálenost bodů D a F) k horzontální vzdálenost bodů G a F, (resp. D a G). Vertkální vzdálenost bodů G a F resp. D a F znamená růst úrokové sazby o 6, 66 % (na přírůstek důchodu ). Horzontální vzdálenost bodů G a F resp. D a G je rovna přírůstku důchodu. Sklon křvky LM je tedy 6,66/ = /5. Jednoprocentnímu růstu úrokové sazby odpovídá přírůstek důchodu ve výš 5. Čím vyšší (nžší) je k (př daném h), tím strmější (plošší) je křvka LM. Čím vyšší (nžší) je h (př daném k), tím plošší (strmější) je křvka LM. c 4 ) Poloha křvky LM je závslá na velkost nabídky reálných peněžních zůstatků. Na obr. 2.6 je zakreslena nová křvka LM' pro zvýšenou nabídku reálných peněžních zůstatků o 2 %, tj. na 9 (tj. zvýšení o 5). Křvka LM' se posunuje doprava (na obr. 2.6 je zobrazena přerušovaně), a to o velkost přírůstku reálných peněžních zůstatků (tj. 5) krát /k, tedy: 5 /,5 = 3. Výraz /k vyjadřuje rychlost (obratu) peněz a k lze ekonomcky nterpretovat také jako průměrnou dobu držby peněžní jednotky. Na obr. 2.6 je patrné, že zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků o 5 posune křvku LM doprava o 3. c 5 ) Body C a D jsou zjevně body nerovnováhy na trhu peněz (aktv). Provedeme důkaz nerovnováhy pro bod C a určíme, o jaký typ nerovnováhy na trhu reálných peněžních zůstatků jde. Z obr je patrné, že bodu C odpovídá úroková sazba = % a nabídka peněz ve výš 75. Kolk ční poptávka po penězích? Bodu C odpovídá důchod 2 a př úrokové sazbě % by poptávka měla čnt: L % =,5 2-75, L % = 25. Ale nabídka reálných peněžních zůstatků ční 75. Proto bod C zobrazuje nerovnováhu na trhu peněz, a to převahu nabídky nad poptávkou v rozsahu 5 (tj ). Na trhu alternatvních aktv je současně převs poptávky nad nabídkou. Bod D je také zjevně bodem nerovnováhy. Určeme, o jaký typ nerovnováhy na trhu peněz jde. Podle rovnce poptávky po penězích př důchodu 3 a př úrokové sazbě 3,33 % by měla poptávka čnt L 3,33% =, ,33, L 3,33 % = 25. Ale nabídka reálných peněžních zůstatků ční 75. Proto bod D zobrazuje nerovnováhu na trhu peněz, a to převahu poptávky nad nabídkou v rozsahu 5 (tj ). Na trhu alternatvních aktv je převaha nabídky nad poptávkou. Tím jsme lustroval tvrzení, že v bodech napravo od křvky LM je převaha poptávky po penězích nad nabídkou (vz bod D) a v bodech nalevo od křvky LM je převaha nabídky peněz nad poptávkou (bod C). 7

8 4) Ekonomka je popsána následujícím rovncem. C =,8 ( - t)y, t =,25, I = 9-5, G = 8, L =,25Y - 62,5 a a) Jaká je rovnce křvky IS? AD = C + I + G AD =,8 ( -,25)Y Y = 2,5 (7-5) M / P = 5. b) Jaká je rovnce křvky LM? = Y 62,5 (,25 5) c) Jaká je rovnovážná úroveň důchodu a úrokové sazby? Rovnovážná úroveň důchodu a úrokové sazby je v průsečíku křvek IS a LM. Řešení pro rovnovážný důchod dostaneme, jestlže do rovnce křvky IS budeme substtuovat za rovnc křvky LM. Y = 2,5 7-5(,4 Y - 8) Y = 35 Řešení pro rovnovážnou úrokovou sazbu dostaneme, jestlže do rovnce křvky LM budeme substtuovat za Y rovnovážnou úroveň důchodu: = (, ) 62,5 = 6 % Rovnovážný důchod a rovnovážnou úrokovou sazbu lze dostat tak, že dosadíme přímo do rovnce (2.2) a (2.2). d) Řešte grafcky rovnováhu v ekonomce popsané výše uvedeným rovncem. Obr. 2.2: LM 6% E IS 35 Y Souřadnce bodu rovnováhy E na obr. 2.2 jsou: = 6 % a Y = 35. 8

9 e) Jaká je velkost výdajového multplkátoru? α =,8,25 ( ) = 2,5 f) O kolk se zvýší úroveň důchodu v modelu, který zahrnuje trh peněz (aktv) v důsledku zvýšení vládních výdajů na nákup zboží a služeb o G? Zvýšení rovnovážného důchodu bude dáno multplkátorem fskální poltky krát G. Multplkátor fskální poltky je v rovnc (2.2): Y / G =,67 g) Vysvětlete rozdíly v odpovědích na otázku v příkladu ad 3e a ad 3f. Zvýšení vládních výdajů o G - za předpokladu, že bereme v úvahu trh peněz (aktv) - nemůže vyvolat zvýšení rovnovážné úrovně důchodu 2,5krát (což by odpovídalo hodnotě výdajového multplkátoru), ale méně, tj.,67krát, což je hodnota multplkátoru fskální poltky. Růst důchodu vyvolaný přírůstkem vládních výdajů na zboží a služby o G vede ke zvýšení poptávky po penězích. To př dané neměnné nabídce reálných peněžních zůstatků ( M / P = 5) vede ke zvýšení úrokové sazby, která vyrovnává nabídku a poptávku na trhu peněz (aktv). Zvýšení úrokové sazby vytěsňuje část soukromých autonomních výdajů, tj. nvestčních výdajů, resp. spotřebních výdajů, což vede ke snížení růstu rovnovážné produkce. 5) Předpokládejte, že strukturu ekonomky charakterzují následující rovnce: C = Ca +,8Y, L =,2Y 2, Ca = 6, I = 24 a M / P = 6. a) Jaká je rovnce křvky IS? b) Jaká je rovnce křvky LM? AD = 6 - +,8Y Y = 5 (4 2) 6 =,2Y - 2 =,5 (,2Y - 6) c) Jaká je rovnovážná úroveň důchodu? Rovnce rovnovážné úrovně důchodu byla odvozena (vz 2.2): 5 2 Y = ,2 γ Y = 2, ,5 6 = 4 d) Jaká je úroveň rovnovážné úrokové sazby? =,5 (,2 4-6) = 6 % e) Jaká je úroveň spotřeby v rovnováze? C = 6-6 +,8 4 = 22 f) Jaká je úroveň nvestc v rovnováze? I = 24 6 = 8 9

10 g) Předpokládejte, že = 4 % a Y = 2. Je v této stuac přebytek poptávky po penězích nebo přebytek nabídky peněz? Je zde změna neplánovaných zásob? Jestlže ano, jaká je její hodnota? L =, = 6 V uvedené stuac je na trhu peněz (aktv) rovnováha, protože poptávka po penězích se rovná 6 a nabídka peněz (podle zadání) je rovna také 6. AD = 6 4 +, AD = 28 Vzhledem k tomu, že produkce ční 2 (podle předpokladu) a agregátní poptávka ční (př = 4 % a Y = 2) 28, v ekonomce exstuje za těchto předpokladů převs agregátní poptávky nad nabídkou, a to v rozsahu 28-2, tj. 8. Dochází k neplánovanému čerpání zásob v rozsahu 8. h) Předpokládejte, že = 4 % a Y = 6. Je v této stuac přebytek poptávky po penězích nebo přebytek nabídky peněz? Kolk? Je v této stuac neplánovaná změna zásob? Jestlže ano, jaká je hodnota neplánované změny zásob? L =, L = 24 V této stuac exstuje převs poptávky nad nabídkou na trhu peněz v rozsahu 8. AD = 6 4 +, AD = 6 Za daných předpokladů (tj. = 4 % a Y = 6) je poptávka po zboží a nabídka v rovnováze (rovnají se 6) a nedochází tedy k žádné neplánované změně zásob. 6) Předpokládejte, že struktura ekonomky je popsána těmto údaj: C = Ca +,8 YD, Ca = -, t =,25, TR = 25, I = 3-2, G = 4, L =,5Y - 5, M / P = 5. a) Jaká je úroveň rovnovážné produkce? 2,5 3 Y = 9 +, ,5 3, Y = 74,28 b) Jaká je úroveň rovnovážné úrokové sazby? =,5 74,28 5 = 7,428 % ( 5) c) Jaká je velkost plánovaných autonomních výdajů? A = A - b = 9 3 d) Vláda zvýší vládní nákupy zboží a služeb o, aby zvýšla úroveň produkce a zaměstnanost. Jaký je vytěsňovací efekt této fskální expanze? Nová vyšší úroveň rovnovážné produkce (značíme Y ) se rovná 3 Y =, , Y = 857,4

11 Nová vyšší úroveň rovnovážné úrokové sazby se rovná =,5 857,4 5 5 = 8,574 % ( ) Hypotetcká úroveň důchodu (značíme Y 2 ) za předpokladu, že by úroková sazba se nezvýšla s fskální expanzí (tj. zůstala by = 7,428 %) se rovná Y 2 = 2,5 ( 3 7,428) Y 2 = Snížení důchodu vyvolané fskální expanzí se rovná Y = Y 2 Y = 964,29-857,4 = 7,5 Hypotetcká úroveň plánovaných autonomních výdajů (za předpokladu, že by se nezměnla úroková sazba př fskální expanz, tj. zůstala by na úrovn = 7,428) se rovná A = - 3 7,428 = 785,72 Plánované autonomní výdaje ( = 8,574 %) A = 3 8,574 = 742,86 Vytěsňovací efekt fskální expanze ční 785,72-742,86 = 42,86 (pro kontrolu 42,86 2,5 = 7,5, což je snížení důchodu v důsledku fskální expanze). e) Jaká je struktura výdajů př původní úrovn důchodu a př nové úrovn důchodu? Struktura výdajů Původní úroveň Y (v %) Nová úroveň Y (v %) Indukovaná spotřeba 28,52 6, 4,28 6, Soukromé autonomní výdaje 85,7,83 42,85 7,7 Vládní autonomní výdaje 5 29,7 6 32,3 Celkem 74,2, 857,4, Struktura výdajů se v důsledku fskální expanze mění ve prospěch zvyšování podílu vládních autonomních výdajů. f) Vláda sníží sazbu důchodové daně, aby podnítla růst úrovně rovnovážného důchodu a zaměstnanost, a to z původních t =,25 na t =,2. Jaký je vytěsňovací efekt této fskální expanze? Vypočtené řešení znázorněte grafcky. V důsledku snížení sazby důchodové daně se zvýší výdajový multplkátor (α ) na 2,777. Zvýší se rovnovážná úroveň na 2,777 3 Y 3 = 9 +, ,777 3, Y 3 = 88,7 Nová vyšší úroková sazba (značíme 3 ) se rovná =,5 88,7 5 3 = 8,87 % ( 5) 3

12 Hypotetcké autonomní výdaje (za předpokladu, že úroková sazba je nezměněna, tj. = 7,428 %) ční A = 9 3 7,428 = 685,72 Plánované autonomní výdaje př 3 se rovnají A = 9 3 8,87 = 654,55 Vytěsňovací efekt fskální expanze tj. snížení sazby důchodové daně z,25 na,2 se rovná 685,72-654,55 = 3,7 Hypotetcký důchod (značíme Y 4 ), za předpokladu, že by se v důsledku fskální expanze nezvýšla úroková sazba, by čnl Y 4 = 2,777 (9 3 7,428) = 94,77 Snížení důchodu z ttulu růstu úrokové sazby ční 94,76-88,7 = 86,6 Vytěsňovací efekt 86,6 krát 2,777 (výdajový multplkátor) se rovná snížení důchodu oprot hypotetckému, tj. 86,6. Vypočtené řešení znázorníme nyní grafcky na obr Obr. 2.23: LM 8,8 7,4 E E 3 E 4 IS IS Y Y 3 Y 4 Nová křvka IS s nžší daňovou sazbou (,2) je plošší (otáčí se kolem bodu, kde protíná vertkální osu doprava). Protože křvka LM zůstává nezměněna, vzroste úroková sazba po této fskální expanz (na 8,87 %) a důchod nemůže dosáhnout hypotetcké úrovně (tj. 94,77), ale je nžší, 88,7. Rozdíl je vytěsňovací efekt fskální expanze na důchod, tj. 86,6. 2

13 7) Předpokládejte, že se peněžní zásoba zvýšla s růstem úrokové sazby (doposud jsme vždy předpokládal, že je nabídka reálných peněžních zůstatků úplně nectlvá na úrokovou sazbu). Jak tato změna ovlvní křvku LM? Slovní odpověď doprovoďte grafckým znázorněním. Předpokládejme, že rovnce křvky nabídky reálných peněžních zůstatků se rovná M M = + I, P P kde I je ctlvost nabídky reálných peněžních zůstatků na úrokovou sazbu, tedy I = ( M / P) /. Nechť L =,5Y + 5 a M / P = 5 (pro = %) a I = 75. Ve výchozí stuac předpokládáme, že křvka nabídky reálných peněžních zůstatků je nectlvá na úrokovou sazbu, tj. je vertkální. Růst reálné peněžní nabídky se zvyšováním úrokové sazby bude mít za následek, že křvka LM bude plošší. Tento verbální závěr budeme lustrovat na konkrétním příkladě. Křvka LM př úrokové sazbě ve výš % protíná horzontální osu př velkost důchodu Y =. Pro důchod Y = 2 se rovnovážná úroková sazba rovná % (pro vertkální křvku nabídky peněz - bod F). Křvka LM (konstruovaná pro nabídku peněz závslou na úrokové sazbě) protíná horzontální osu př úrokové sazbě % př důchodu Y =. Pro důchod Y = 2 se rovnovážná úroková sazba rovná 4 % (bod G). Toto vypočtené řešení znázorníme na obr Z obr plyne, že je-l nabídka reálných peněžních zůstatků závslá na úrokové sazbě, křvka LM je plošší oprot křvce LM, kde nabídka reálných peněžních zůstatků je nezávslá na úrokové sazbě. Obr. 2.29: LM % F LM 4% G 2 Y 8) Ekonomka je v reces, klesá produkce a roste nezaměstnanost. Vláda má dva alternatvní programy pro zvýšení produkce a zaměstnanost. Jeden program obsahuje zvýšení nvestčních dotací (subsdí), druhý program předpokládá snížení 3

14 sazby důchodové daně (t). Prostřednctvím modelu IS-LM a křvky poptávky po autonomních výdajích dskutujte dopady těchto alternatvních poltk na důchod, produkc a autonomní výdaje (předpokládejte nabídku reálných peněžních zůstatků ( M / P ), plánované autonomní výdaje ve výchozím období A = A - b, úroková sazba ve výchozím období se rovná = a výdajový multplkátor se ve výchozím období rovná α ). Program zvýšení nvestčních dotací znamená, že frmy budou př každé úrovn úrokové sazby nvestovat více (zvýšení dotací znamená zvýšení autonomní komponenty poptávky po nvestcích o I ). Tím se zvýší poptávka po plánovaných autonomních výdajích. Vzhledem k tomu, že poptávka po autonomních výdajích byla ve výchozím období A = A - b, kde A je autonomní komponenta plánovaných autonomních výdajů ve výchozím období, zvýšení nvestčních dotací o I zvýší plánované autonomní výdaje na A 2. Tím se zvýší v dalším období autonomní komponenta plánovaných autonomních výdajů na A' A' = A + I. Stuac znázorníme na obr a ( ) Úrovn autonomních výdajů A a výdajovému multplkátoru α ve výchozím období odpovídá křvka poptávky po autonomních výdajích A (na obr. 2.32) a křvka IS (na obr. 2.33). Křvka LM má poztvní (normální) sklon a je konstruována pro fxovanou nabídku M / P. Zavedení nvestčních dotací posune křvku reálných peněžních zůstatků ( ) poptávky po autonomních výdajích do A 2 (o α I ) a křvku IS doprava o α I k IS 2. Ekonomka se tak posune z výchozího bodu rovnováhy E, jemuž odpovídá úroveň rovnovážné produkce Y a úroková sazba, do nového bodu rovnováhy E 2, jemuž odpovídá vyšší úroveň rovnovážné produkce Y 2 a vyšší úroková sazba 2. Obr. 2.32: Obr. 2.33: 2 2 E 2 E α I A A 2 A Y IS IS 2 Y 2 Y Druhý program vlády, jež obsahuje snížení sazby důchodové daně, znamená zvýšení výdajového multplkátoru z α na α 2. Křvka IS se v důsledku zvýšení multplkátoru otočí kolem bodu, kde protíná vertkální osu, a to doprava. Nová křvka IS 2 je plošší, a proto protne křvku LM (je nezměněna) v bodě E 2, jemuž odpovídá vyšší úroveň 4

15 rovnovážné produkce Y 2 a vyšší úroková sazba 2 (zatímco výchozímu bodu rovnováhy E odpovídala nžší úroveň rovnovážné produkce Y a nžší úroková sazba ). Důsledky programu snížení sazby důchodové daně znázorníme na obr Obr. 2.34: LM E E 2 IS IS Y Y 2 Y Shrneme: snížení sazby důchodové daně vede ke zvýšení důchodu, zvýšení úrokové sazby a snížení autonomních výdajů (v důsledku částečného vytěsňovacího efektu vyvolaného fskální expanzí). 5

Model IS-LM Zachycuje současnou rovnováhu na trhu zboží a služeb a trhu peněz.

Model IS-LM Zachycuje současnou rovnováhu na trhu zboží a služeb a trhu peněz. 3 Určení rovnovážné produkce v modelu -LM Teoretcká východska Model -LM je neokeynesánským modelem, jeho autorem je anglcký ekonom J.R. Hcks. Model -LM Zachycuje současnou rovnováhu na trhu zboží a služeb

Více

MODEL IS-LM.

MODEL IS-LM. MODEL IS-LM OBECNÁ FAKTA Krátké období: Nedochází ke změně cenové hladny r= Nevyužté kapacty v ekonomce pod potencálním produktem Úroková míra endogenní nepadá z nebes je určována v modelu Uzavřená ekonomka!

Více

8 Monetární politika. Teoretická východiska. Cíle a nástroje monetární politiky. Monetární politika v modelu IS-LM

8 Monetární politika. Teoretická východiska. Cíle a nástroje monetární politiky. Monetární politika v modelu IS-LM 8 Monetární poltka Teoretcká východska Cíle a nástroje monetární poltky Monetární poltka je druhem hospodářské poltky, která prostřednctvím ovlvňování nabídky peněz v ekonomce, usluje o dosažení makroekonomckých

Více

FRAIT, J., ZEDNÍČEK, R. Makroekonomie. Ostrava: MC Prom, str

FRAIT, J., ZEDNÍČEK, R. Makroekonomie. Ostrava: MC Prom, str Lteratura: FRAIT, J., ZEDNÍČEK, R. Makroekonome. Ostrava: MC Prom, 1994. str. 17-27. DORNBUSCH, R., FISCHER, S. Makroekonome. Praha: SPN a Nadace Economcs,1994. ISBN 80-04-25 556-6. Kaptola 3. PAULÍK,

Více

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je rozdělen

Více

1. Určení rovnovážné produkce model multiplikátoru

1. Určení rovnovážné produkce model multiplikátoru 1. Určení rovnovážné produkce model multiplikátoru 1. Třísektorová ekonomika je charakterizována následujícími údaji: Autonomní spotřeba=50 mld.,investice=555 mld.,mezní sklon ke spotřebě=0,6 Vládní výdaje=300

Více

2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model

2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model 2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model Teoretická východiska Jednoduchý keynesiánský model zachycuje vzájemný vztah mezi výdaji a výstupem resp. důchodem, názorně

Více

Makroekonomie. Bankovní institut vysoká škola magisterské kombinované studium zimní semestr 2015/16. Metodický list č. 2

Makroekonomie. Bankovní institut vysoká škola magisterské kombinované studium zimní semestr 2015/16. Metodický list č. 2 Bankovní institut vysoká škola magisterské kombinované studium zimní semestr 205/6 Metodický list č. 2 Makroekonomie Model 45 stupňů a model IS - LM Vysvětlení makroekonomické rovnováhy na trhu statků

Více

MONETÁRNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKA V OTEVŘENÉ EKONOMICE

MONETÁRNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKA V OTEVŘENÉ EKONOMICE MONETÁRNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKA V OTEVŘENÉ EKONOMICE MONETÁRNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKA V OTEVŘENÉ EKONOMICE Stále krátké období NEMĚNÍ SE P!! Dopady fskální/monetární poltky na a S tím spojené další proměnné:

Více

ROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě?

ROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě? ROVNOVÁHA Zadání 1. Použijte neoklasickou teorii rozdělování k předpovědi efektu následujících událostí na reálnou mzdu a reálnou cenu kapitálu: a) Vlna imigrace zvýší množství pracovníků v zemi. b) Zemětřesení

Více

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6.-7. přednáška 28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6. přednáška 28.03.2007 I. Trh zboží a křivka k IS II. Trh peněz z a křivka k LM III. Rovnováha IS-LM IV. Fiskáln lní a monetárn

Více

MODEL IS-LM-BP.

MODEL IS-LM-BP. MODEL IS-LM-BP OBECNÁ FAKTA Krátké období: Nedochází ke změně cenové hladny r= Nevyužté kapacty v ekonomce pod potencálním produktem Úroková míra endogenní nepadá z nebes je určována v modelu Otevřená

Více

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 2 3) Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM 4)

Více

Makroekonomie I cvičení

Makroekonomie I cvičení Téma Makroekonomie I cvičení 25. 3. 015 Dvousektorový model ekonomiky Spotřební funkce Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Model 45 - jak je dosaženo rovnovážného HDP Východiska - graf: Osa x.

Více

EKONOMIE II. Určení rovnovážné produkce

EKONOMIE II. Určení rovnovážné produkce EKONOMIE II Určení rovnovážné produkce Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu:

Více

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ viz

Více

Studijní opora MODEL IS-LM, FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA. Část 1 Model IS-LM

Studijní opora MODEL IS-LM, FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA. Část 1 Model IS-LM Studjní opora Název předmětu: EKONOMIE II (část makroekonome) Téma 2 MODEL IS-LM, FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA Část 1 Model IS-LM Zpracoval: doc. RSDr. Luboš ŠTANCL, CSc. Operační program Vzdělávání pro

Více

Makroekonomie I. Osnova přednášky: Zdroje ekonomického růstu. Užití metody výdajové základní východisko Souhrnné opakování a podstatné

Makroekonomie I. Osnova přednášky: Zdroje ekonomického růstu. Užití metody výdajové základní východisko Souhrnné opakování a podstatné Přednáška 3. Ekonomická rovnováha a její modely spotřební funkce, dvousektorový model Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky

Více

Obsah. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com)

Obsah. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com) Obsah Ekonomická rovnováha a její modely Spotřební funkce Dvousektorový model ekonomiky Ekonomická rovnováha a její modely Podmínky rovnovážného produktu pomocí výdajového key. modelu tzn. model s linií

Více

Ekonomie II. Agregátní poptávka a agregátní nabídka Část I.

Ekonomie II. Agregátní poptávka a agregátní nabídka Část I. Ekonomie II Agregátní poptávka a agregátní nabídka Část I. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně

Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně Ekonomický růst Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně ΔY/Y = (1 α) x ΔL/L + α x ΔK/K + ΔA/A, kde ΔY/Y.. tempo růstu

Více

Makroekonomie II. Spotřební funkce Je analýzou spotřebních výdajů C.

Makroekonomie II. Spotřební funkce Je analýzou spotřebních výdajů C. Makroekonomie II. Určení rovnovážné produkce v dvousektorovém modelu Zjednodušující předpoklady: Ceny jsou fixní Existence produkční mezery (nevyužitá zásoba kapitálu a práce; produkt je pod potenciálem)

Více

OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,

OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice, OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra

Více

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována

Více

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,

Více

Peníze. Historie vzniku peněz. Nabídka peněz. Funkce peněz. PŘEDNÁŠKA č. 9. Peníze. Trh peněz

Peníze. Historie vzniku peněz. Nabídka peněz. Funkce peněz. PŘEDNÁŠKA č. 9. Peníze. Trh peněz Peníze PŘEDNÁŠKA č. 9 Peníze Trh peněz 1 2 Hstore vznku peněz Peníze jsou zvláštním statkem, který zprostředkovává výměnu ost. statků a jsou všeobecným ekvvalentem Vlastnost peněz trvanlvost přenosnost

Více

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu

Více

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI) AGREGÁTNÍ POPTÁVKA ÚVOD Odvození z modelu IS-LM-BP - fixní cenová hladina Nyní rovnovážná produkce a změny cenové hladiny Jak inflace ovlivňuje velikost produkce a jak produkt ovlivní vývoj inflace Vývoj

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský

Více

Charakteristika modelu

Charakteristika modelu Model křivek IS-LM Charakteristika modelu Rozdíl oproti modelu s přímkou 45 stupňů: investice už nejsou nezávislé, tj. nejsou autonomní, rozšíření o nabídku a poptávku po penězích vedle trhu statků zavádíme

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné Úloha 1 Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné a. dosažením makroekonomické rovnováhy pouze při plném využití kapacit ekonomiky b. důrazem na finanční trhy c. větším využíváním regulace

Více

Osnova přednášky. *snímky v oranžové barvě a logika modelu IS-LM budou detailněji probrány na další přednášce

Osnova přednášky. *snímky v oranžové barvě a logika modelu IS-LM budou detailněji probrány na další přednášce Keynesovská teorie Osnova přednášky 1. Východiska 2. Efektivní poptávka, spotřeba a investice 3. Model důchod výdaje 4. Teorie preference likvidity 5. Model IS-LM* - formální odvození *snímky v oranžové

Více

Model IS-LM. Křivka IS

Model IS-LM. Křivka IS Model IS-LM Křivka IS Doposud jsme při zkoumání rovnováhy v krátkém období předpokládali, že plánované investice firem jsou autonomní veličinou (I P = Ia). Ve skutečnosti však výše investic v ekonomice

Více

Makroekonomie II. Petr Musil Blok č. 4 Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha ekonomiky

Makroekonomie II. Petr Musil Blok č. 4 Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha ekonomiky Makroekonomie II Petr Musil Blok č. 4 Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha ekonomiky Krátkodobá rovnováha ekonomiky Keynesiánský přístup Rovnováha jako jakákoli situace, kdy platí: Y=AD, tj. kdy je veškerý

Více

Téma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství

Téma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství Základy ekonomie II Téma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství Petr Musil Struktura Pojetí ekonomické rovnováhy Agregátní poptávka, agregátní nabídka Rovnovážný výstup v dlouhém období Rovnovážný výstup

Více

Optimalizace spotřebitele a poptávka

Optimalizace spotřebitele a poptávka Optimalizace spotřebitele a poptávka Optimum (rovnováha) spotřebitele spojení indiferenční mapy a linie příjmů standardní situace Optimem spotřebitele se nazývá situace, kdy spotřebitel volí optimální

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

Obsah. 8) Model s přímkou 45 důchod - výdaje a. Předpoklady modelu a makro rovnováha, b. Dvousektorová ekonomika, c. Třísektorová ekonomika, d. Rovnov

Obsah. 8) Model s přímkou 45 důchod - výdaje a. Předpoklady modelu a makro rovnováha, b. Dvousektorová ekonomika, c. Třísektorová ekonomika, d. Rovnov Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 8 a 9 Model s přímkou 45 ; ; model AD-ASAS Obsah. 8) Model s přímkou 45 důchod - výdaje

Více

Mikroekonomie Nabídka, poptávka

Mikroekonomie Nabídka, poptávka Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní

Více

Makroekonomie II Blok č. 5. Monetární a fiskální politika

Makroekonomie II Blok č. 5. Monetární a fiskální politika Makroekonomie II Blok č. 5 Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

Makroekonomie I. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Řešení.

Makroekonomie I. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Řešení. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch Makroekonomie I Důchod a 300 500 700 900 1100 g 1500 2000 Spotřeba 100 340 c 660 e 980 1140 1300 ch Úspory -100 b 0 d 80 f 160 h 300 Ing. Jaroslav ŠETEK,

Více

MODEL IS-LM, FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA

MODEL IS-LM, FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA Studijní opora Název předmětu: EKONOMIE II (část makroekonomie) Téma 2 MODEL IS-LM, FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA Část 2 Účinnost fiskální a monetární politiky Zpracoval: doc. RSDr. Luboš ŠTANCL, CSc.

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

7 Fiskální politika, státní rozpočet, veřejný dluh

7 Fiskální politika, státní rozpočet, veřejný dluh 7 Fiskální politika, státní rozpočet, veřejný dluh Teoretická východiska Hospodářskou politikou rozumíme souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a konkrétních opatření státu. Do 30. let 20. století

Více

9 Trh práce a nezaměstnanost

9 Trh práce a nezaměstnanost 9 Trh práce a nezaměstnanost Teoretická východiska Trh práce Trh práce je místem, kde dochází ke střetu nabídky práce (S ) s poptávkou po práci (D ). Domácnosti na trh práce vstupují a nabízejí práci,

Více

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Makroekonomie B Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Konzultační hodiny: Středa: 9 00 11 00 hod Čtvrtek: 8 00 10 00 hod Kancelář č. A 234 Podmínky pro splnění předmětu MAKROEKONOMIE B: Úspěšné

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Agregátní poptávka (AD)

Agregátní poptávka (AD) Agregátní poptávka (AD) Podstata AD Zahrnuje vztah mezi mírou inflace (π) a HDP (Y). Tento vztah je negativní čím vyšší inflace (π), tím nižší Y Odvozuje se z křivek IS a MP (křivka měnové politiky) Křivka

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Agregátní poptávka a agregátní nabídka

Agregátní poptávka a agregátní nabídka Kapitola 5 Agregátní poptávka a agregátní nabídka Úvod V dlouhém období jsme všichni mrtvi. John Maynard Keynes 13 Model, který by zohlednil celou rozmanitost skutečnosti, by nebyl užitečnější než mapa

Více

Studijní opora OTEVŘENÁ EKONOMIKA A DETERMINACE ROVNOVÁŽNÉ PRODUKCE

Studijní opora OTEVŘENÁ EKONOMIKA A DETERMINACE ROVNOVÁŽNÉ PRODUKCE Studijní opora Název předmětu: EKONOMIE II (část makroekonomie) Téma 3 OTEVŘENÁ EKONOMIKA A DETERMINACE ROVNOVÁŽNÉ PRODUKCE Zpracoval: doc. RSDr. Luboš ŠTANCL, CSc. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Základy makroekonomie

Základy makroekonomie Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský

Více

2. Model jednoduché ekonomiky

2. Model jednoduché ekonomiky Model jednoduché ekonomiky 2. Model jednoduché ekonomiky 45 V rámci této kapitoly: získáte informace o tom, co ekonomická teorie chápe jako model jednoduché ekonomiky, se seznámíte se základními makroekonomickými

Více

11 Inflace a metody jejího léčení

11 Inflace a metody jejího léčení 11 Inflace a metody jejího léčení Teoretická východiska Inflace O inflaci hovoříme, pokud v ekonomice dochází k růstu cenové hladiny. Pokud cenová hladina klesá, hovoříme o deflaci. Dezinflace potom značí

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika Základy ekonomie Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální politice

Více

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního

Více

1. Mezinárodní trh peněz

1. Mezinárodní trh peněz 1. Meznárodní trh peněz Na počátku 21. století je vývoj světového hospodářství slně ovlvněn procesem globalzace 1, v důsledku čehož dochází k dost výraznému otevírání národních ekonomk, které tak jž nemůžeme

Více

Jedná se o podíl spotřebních výdajů domácností a výdajů neziskových institucí na HDP v %.

Jedná se o podíl spotřebních výdajů domácností a výdajů neziskových institucí na HDP v %. 3.kapitola Výdaje a rovnovážný hrubý domácí produkt V této kapitole se seznámíte: s faktory, které ovlivňují spotřebu a investice s tím, jak je konstituován rovnovážný produkt jak je rovnovážný produkt

Více

Studijní opora. Určení rovnovážné produkce. EKONOMIE II (část makroekonomie) Téma 1. Název předmětu: Zpracoval: doc. RSDr. Luboš ŠTANCL, CSc.

Studijní opora. Určení rovnovážné produkce. EKONOMIE II (část makroekonomie) Téma 1. Název předmětu: Zpracoval: doc. RSDr. Luboš ŠTANCL, CSc. Studijní opora Název předmětu: EKONOMIE II (část makroekonomie) Téma Určení rovnovážné produkce Zpracoval: doc. RSDr. Luboš ŠTANCL, CSc. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu:

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

OTEVŘENÁ EKONOMIKA A DETERMINACE ROVNOVÁŽNÉ PRODUKCE

OTEVŘENÁ EKONOMIKA A DETERMINACE ROVNOVÁŽNÉ PRODUKCE konomie II OTVŘNÁ KONOMIKA A DTRMINAC ROVNOVÁŽNÉ PRODUKC Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

18.04.2007 AGREGÁTN TNÍ

18.04.2007 AGREGÁTN TNÍ 7. přednáška 18.04.2007 AGREGÁTN TNÍ POPTÁVKA A NABÍDKA 7. přednáška 18.04.2007 I. AD II. AS III. Rovnováha AD-AS AS 7. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Agregátn tní poptávka, agregátn tní nabídka, rovnovážná

Více

MODEL PRODUKT-VÝDAJ.

MODEL PRODUKT-VÝDAJ. MODEL PRODUKT-VÝDAJ MODEL PRODUKT-VÝDAJ Model pro analýzu vývoje produktu v krátkém období Ekonomika pracuje pod potenciálním produktem(dostatečná zásoba K, L) Fixní cenová hladina(nominální=reálné) Dvousektorová

Více

MAKROEKONOMIE přednášky, zeleně menším písmem postupně doplňované z učebnice Ing. Macháček

MAKROEKONOMIE přednášky, zeleně menším písmem postupně doplňované z učebnice Ing. Macháček MAKROEKONOMIE přednášky, zeleně menším písmem postupně doplňované z učebnce Ing. Macháček MODEL - - stěžejní makroekonomcký model - popsuje mechansmus, kterým se ekonomka dostává do stavu všeobecné makroekonomcké

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

TEORIE PARITY KUPNÍ SÍLY (PPP)

TEORIE PARITY KUPNÍ SÍLY (PPP) ZÁKLADNÍ PROBLÉMY Model chování dlouhodobého směnného kurzu není dokonalým popisem reality, ale je způsobem jak ukázat jak účastníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz a co ovlivňuje pohyby kurzu

Více

Soukup str. 389 záporná produkční mezera ekonomika je v recesy. π=2% CB zvyšuje úroky

Soukup str. 389 záporná produkční mezera ekonomika je v recesy. π=2% CB zvyšuje úroky Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 10 Makroekonomická rovnováha Obsah. 10) Makroekonomická rovnováha v modelu AD - AS Cíl:

Více

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník Obsah Obsah... Poptávka spotřebitele.... ndividuální poptávka (po statku ).... Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku..... Důchodová spotřební křivka..... Druhy statků... 3 CC, kde je určitým druhem

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

SPOTŘEBA, INVESTICE A

SPOTŘEBA, INVESTICE A SPOTŘEBA, INVESTICE A ROVNOVÁŽNÝ HDP SPOTŘEBNÍ FUNKCE HDP=C+I+G+NX Spotřeba je největší složkou agregátních výdajů Velikost spotřeby závisí hlavně na velikosti důchodu(y) a dále na úrokové míře(i) -YD

Více

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický

Více

Makroekonomie. 6. přednáška. 24. března 2015

Makroekonomie. 6. přednáška. 24. března 2015 Makroekonomie 6. přednáška 24. března 2015 1 Obsah přednášky 1. Ekonomický růst vs. cykly dokončení 2. Peníze a peněžní trh - poptávka po penězích, - rovnice směny. 2 Ekonomický růst graficky v AS-AD P

Více

Model agregátní poptávky a nabídky:

Model agregátní poptávky a nabídky: Model agregátní poptávky a nabídky: Model agregátní poptávky a agregátní nabídky rozvíjí předcházející modely model s křivkou pod úhlem 45 stupňů a model IS-LM. Oproti nim však opouští předpoklad, že cenová

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Makroekonomická analýza přednáška 4 1 Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Předpoklady Úspory (resp.spotřeba) a investice (resp.kapitál), kterými jsme se zabývali v minulých lekcích, jsou spolu s technologickým

Více

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady 3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale

Více

4. kapitola: Dvousektorový model - spotřeba a investice. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

4. kapitola: Dvousektorový model - spotřeba a investice. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 4. kapitola: Dvousektorový model - spotřeba a investice Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: se spotřební a úsporou funkcí s mezním sklonem ke spotřebě a s mezním sklonem k úsporám s pojetím investic

Více

POPTÁVKA.

POPTÁVKA. POPTÁVKA INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKA Individuální poptávka-poptávka jednoho spotřebitele, závisí na: -ceně statku -cenách ostatních statků -důchodu spotřebitele Preference a očekávání předpokládáme za neměnné

Více

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D.

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Opakování Makroekonomie I y k zápočtu Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Vypočítejte index CPI pro rok 2006, pokud inflace za období 2006/2005 činila 4,41% a CPI roku 2005 činilo 102. Zaokrouhlujte

Více

Ekonomie II. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II.

Ekonomie II. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II. Ekonomie II Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu

Více

Ekonomie 1. 4. Determinace produktu. RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. 4.1 Určení rovnovážné produkce pomocí modelu AS-AD

Ekonomie 1. 4. Determinace produktu. RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. 4.1 Určení rovnovážné produkce pomocí modelu AS-AD Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 4. Determinace produktu Otázka: Jaké síly rozhodují o tom, jak velký produkt Y (obvykle HDP) bude

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Varianta A3 Strana 1. 2. Pro případ cenově elastické poptávky platí:

Varianta A3 Strana 1. 2. Pro případ cenově elastické poptávky platí: Varianta A3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2010 Zkouška z ekonomie (varianta A3) Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte vyplněním

Více

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014 Kombinované studium 1. cv. Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni na trh dodat

Více

Teoretická východiska

Teoretická východiska 5 Analýza agregátní nabídky keynesiánské pojetí Teoretická východiska ojmem agregátní nabídka rozumíme celkové množství produkce, které firmy zamýšlejí prodat při dané úrovni cenové hladiny. ohled ekonomické

Více