Sylabus. Němci v českých zemích v 19. a 20. století. Společnost a kultura Přednáškový cyklus Jaroslav Šebek, Thomas Oellermann, Marie Gawrecká

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sylabus. Němci v českých zemích v 19. a 20. století. Společnost a kultura Přednáškový cyklus Jaroslav Šebek, Thomas Oellermann, Marie Gawrecká"

Transkript

1 Sylabus Němci v českých zemích v 19. a 20. století. Společnost a kultura Přednáškový cyklus Jaroslav Šebek, Thomas Oellermann, Marie Gawrecká

2 projekty.slu.cz/popularizace popularizacevedy.slu.cz

3 Sylabus Přednáškový cyklus Němci v českých zemích v 19. a 20. století. Společnost a kultura Doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D. Thomas Oellermann, M.A. Doc. PhDr. Marie Gawrecká, CSc. Mnichov příčiny a důsledky Německé politické strany v Československé republice Spolkový život Němců v českých zemích a v Československu OPVK Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji, č. proj. CZ.1.07/2.3.00/ ( ): Popularizace nejnovějších výzkumných a vědeckých výsledků ÚHV FPF SU v oblasti historických věd v rámci středoevropské komparace projekty.slu.cz/popularizace Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Slezská univerzita v Opavě, Masarykova třída 343/37, Opava Tel.:

4 Doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D. narozen 1970 český historik, věnuje se politickým a sociálním dějinám meziválečného Československa církevním dějinám 19. až 21. století Historický ústav Akademie věd České republiky, oddělení dějin 20. století Thomas Oellermann, M.A. narozen 1977 německý historik působící v ČR, věnuje se dlouhodobě situaci sudetských Němců v meziválečném Československu, za nacistické okupace českých zemí i po 2. světové válce Collegium Bohemicum, o.p.s. (obecně prospěšná kulturně-vzdělávací a vědecká společnost v Ústí nad Labem) Doc. PhDr. Marie Gawrecká, CSc. narozena 1954 česká historička, zabývá se politickými a národnostními dějinami ve Slezsku v 19. a první polovině 20. století Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historických věd 4 Němci v českých zemích v 19. a 20. století. Společnost a kultura

5 Doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D. Mnichov příčiny a důsledky Příčiny a průběh Mnichova 1938 Po nástupu nacistické vlády Adolfa Hitlera v roce 1933 dochází nejen k výrazným politickým změnám v samotném Německu, ale odrazy této události se promítají také do evropské politiky i vývoje česko-německých vztahů v tehdejším Československu. Nástup nacistické moci totiž posílil trend k radikalizaci německé minority v nacionálním duchu. Ta u nás představovala na základě statistik více než 3 miliony obyvatel (tedy kolem 23 % celkového obyvatelstva ČSR) a tím pádem tvořila i největší německou populaci mimo tehdejší hranice Německa. Na podzim 1933 se v ČSR zformovala Sudetoněmecká vlastenecká fronta (Sudetendeutsche Heimatsfront), později přejmenovaná na Sudetoněmeckou stranu (Sudetendeutsche Partei; běžně je užívána zkratka SdP), která drtivě zvítězila v parlamentních volbách Obdržela bezmála jeden a čtvrt miliónu hlasů, což bylo vůbec nejvíce ze všech kandidujících stran celého politického spektra v republice. Poraženy byly naopak ty strany německé minority, které se hlásily k myšlence vzájemné česko-německé politické spolupráce (agrárníci, křesťanští sociálové, sociální demokraté). Od roku 1936 navíc v SdP získalo ve vnitrostranických sporech rozhodující vliv křídlo, podporující nacistickou politiku, a minimálně od konce roku 1937 postupuje strana plně v podpoře Hitlerovy politické linie. Situaci v ČSR vyhrotil zejména anšlus Rakouska 12. března 1938, tedy násilné připojení našeho jižního souseda k Německu. Československé úřady stejně jako západní velmoci byly sice ujišťovány ze strany nacistické vlády, že bude beze zbytku respektována suverenita československého státu. Následující dny a týdny však byly ve znamení zostření vnitropolitické situace, která se zhoršovala zejména v důsledku radikalizující se politiky SdP. Podle jejích plánů, dodávaných z nejvyšších mocenských míst v Berlíně, měla být československá vláda stále znejišťována dalšími návrhy a SdP setrvávat neustále v opoziční roli. Atmosféru vyhrotila také částečná mobilizace československé armády v květnu 1938 (jednalo se o mobilizaci jednoho ročníku zálohy), k níž došlo na základě poplašných zpráv o přesunech německých vojsk k naší hranici. Za účelem nalezení kompromisu v napjatém česko-německém poměru byla do Československa v létě 1938 vyslána mise britských diplomatů pod vedením lorda Waltera Runcimana. Cílem Runcimanovy mise mělo být zabránit definitivní roztržce mezi československou vládou a Sudetoněmeckou stranou, a tedy eliminace případné záminky k Hitlerovu útoku proti Československu. Runcimanova mise dospěla, přes deklarované ústupky vůči sudetoněmeckým požadavkům navrhované našim prezidentem Edvardem Benešem, k tomu, že východisko z celé situace přinese pouze odstoupení pohraničních území Německu. K akceleraci krizového vývoje dochází poté, co Adolf Hitler v projevu na sjezdu NSDAP 12. září 1938 v Norimberku ostře zaútočil proti Československu, a osobně i proti prezidentu Benešovi. Jeho řeč se stala signálem pro Sudetoněmeckou stranu k pokusu o puč v pohraničních okresech Československa. Ještě téže noci došlo na řadě míst v pohraničí k útokům henleinovských bojůvek proti československým státním úřadům, zvláště policejním stanicím, celnicím, poštám apod., při nichž bylo zavražděno několik desítek českých úředníků a vojáků. Československé úřady však pokus o puč potlačily. Již 14. září byl na celém Němci obývaném území obnoven pořádek. Sudetendeutsche Partei byla zakázána a byl vydán zatykač na její vůdce Konráda Henleina, Karla Hermanna Franka a další. Rýsující se hrozba válečného konfliktu ve střední Evropě vyděsila britské i francouzské představitele. Cesta britského premiéra Nevilla Chamberlaina za Hitlerem do Berchtesgadenu 15. září znamenala akceptování německých územních požadavků a připojení československého pohraničí k Německu. Chamberlain o nutnosti přijmout Hitlerovy požadavky přesvědčil v následujících jednáních v Paříži i francouzské partnery. Výsledkem byl tzv. anglo-francouzský plán, předaný zástupci obou velmocí československé vládě 19. září 1938, obsahující jasný požadavek přímého odstoupení československých území s více než 50 % německou menšinou pod německou kontrolu, což nakonec československá vláda pod spojeneckým nátlakem přijala. Proti přijetí ultimativních požadavků, vedoucích k územním ztrátám, se vzedmula vlna ne- Doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D. 5

6 spokojenosti české veřejnosti napříč politickým spektrem. Velké protestní manifestace vedly k pádu vlády premiéra Milana Hodži a jmenování úřednického kabinetu pod vedením generála Jana Syrového. Také ve Francii a Velké Británii zesílily hlasy, požadující na svých vládách ráznější postup vůči Hitlerovi. Hitler však své nároky stále stupňoval, takže v okamžiku, když Chamberlain 22. září přiletěl do Německa k dalším jednáním do Bad Godesbergu, aby Hitlerovi oznámil úspěšný výsledek svých jednání s Československem, čekala ho ledová sprcha. Místo ocenění svých zásluh se dočkal Hitlerova výroku, že tyto návrhy již nejsou dostačující, že tu jsou i nároky Polska a Maďarska ve věci jejich menšin v Československu a že je třeba urgentně tuto situaci řešit. Zklamaný Chamberlain pak vzkázal Benešovi, že mu doporučuje provedení všeobecné mobilizace. Ta byla vyhlášena 23. září. Svým rychlým a úspěšným průběhem demonstrovala odhodlání většiny obyvatelstva republiku bránit. Krach godesbergských britsko-německých jednání ovšem neznamenal konec britské iniciativy odvrátit válečný konflikt, a proto navrhuje britský premiér Chamberlain další jednání o česko-německé krizi, která se uskutečnila v Mnichově v noci z 29. na 30. září. Na těchto jednáních, kterých se kromě Velké Británie (zastoupená Chamberlainem) a Německa (zastoupené Hitlerem) účastnila ještě Francie (zastupuje ji ministerský předseda Édouard Daladier) a Itálie (zastoupená diktátorem Benito Mussolinim), je dohodnuto odstoupení československých území a plná akceptace Hitlerových požadavků. Českoslovenští zástupci se sice v Mnichově nacházeli, ale k jednání nebyli vůbec přizváni. Západní politici se naivně domnívali, že vstřícností k německému diktátorovi zachránili pro evropský kontinent mír a zabránili opětovnému opakování válečných hrůz, jaké se odehrály během první světové války. Ústupnost západních demokratických vlád vůči nacistické politice však vytvořila předpoklad pro další posílení Hitlerovy pozice a uskutečnění jeho agresivních plánů. Československá vláda ultimativní návrhy mnichovské konference přijala a 1. října 1938 začalo postupné obsazování pohraničí německou armádou. Zároveň Polsko počátkem října obsadilo Těšínsko a Maďarsko získalo na základě vídeňské arbitráže v listopadu 1938 jižní pohraničí Slovenska a jihozápadní část Podkarpatské Rusi. Mnichovská dohoda obsahovala dodatky, týkající se mezinárodních záruk Československa v nově vzniklých hranicích. Ty, jak ukázal čas, však nebyly vůbec respektovány. Československo ztratilo kolem 30 % území s třetinou populace a dvěma pětinami průmyslové výroby. Pomnichovský vývoj Už od počátku husitské revoluce spolu soupeřily radikálnější a umírněnější proudy obránců kalicha. V roce 1420 a 1421 se zformoval Pražský svaz, který vedle Kutné Hory zahrnoval i řadu východočeských měst včetně Chrudimi, Poličky a dočasně i Hradce Králové. V jižních Čechách se hlavním protivníkem Zikmundových straníků stala obec nově založeného města Tábora. Ani za jejími hradbami nepanovala jednota. Část radikálů byla vyhnána a posléze Žižkou pobita (Adamité), z obce nakonec odešl i Jan Žižka, který se v roce 1423 přesunul do východních Čech. Důležitou roli hrál i Písek. Na severozápadních Čechách se husité opírali o trojměstí Žatec, Louny Slaný. V Čechách východních se mezi stoupence kalicha počítala řada příslušníků šlechty a také měšťané z Hradce. Po opakovaných převratech ovládli město spojenci Jana Žižky a Hradec se spolu s Čáslaví stal oporou Žižkova stálého vojenského kontingentu polního vojska. Nárůst vlivu slepého hejtmana ve východních Čechách a ztrátu některých svých zdejších městských pevností nesli s nelibostí Pražané. Žižku se pokusili vojensky zaskočit a porazit. Nakonec si však sami odnesli drtivou porážku v bitvě u Malešova (1423). Také v samotné Praze se situace nevyvíjela jednoznačně. S pomocí shromáždění tzv. velké obce vnucoval svoji vůli městským radám kazatel Jan Želivský. Umírněné křídlo naopak spoléhalo na obnovení královské autority. Český trůn nabídlo polskému králi Vladislavu Jagellonskému, poté jeho bratranci Vitoldovi. Zájmy litevského velkoknížete zastupoval v Čechách jeho synovec Zikmund Korybutovič. Na počátku roku 1423 však odjel ze země. Série krvavých převratů nakonec stála život Jana Želivského i část jeho protivníků z řad pražských radních. Nepomohl ani návrat Zikmunda Korybutoviče, který vyslyšel nabídky svých straníků a sám ohlásil kandidaturu na český trůn. Husitské hnutí zůstávalo i po Žižkově smrti (+ 1424) rozděleno. Převahu postupně získával radikální proud, do jehož čela 6 Mnichov příčiny a důsledky

7 se postavil kněz Prokop Holý. Spíše diplomat než válečník usiloval o přenesení války za hranice Čech. Na Moravě i ve Slezsku postupně vznikala síť husitských posádek. Výpravy za kořistí podnikané do okolních zemí byly výpravami za kořistí a současně preventivními údery, který okolní zeměpány přivedl za jednací stůl s husity. Kompromis ale nakonec nevyjednal Prokop Holý. Spojenectví umírněných kališníků a katolíků přivedlo obě strany na lipanské bojiště. Porážkou polních vojsk 30. května 1434 skončila fáze ozbrojených bojů a otevřela se cesta ke kompromisu s církví (bazilejským koncilem) a císařem Zikmundem Lucemburským. Oduznání Mnichova Po vzniku druhé světové války chtějí zúčastněné západní vlády odčinit účast na likvidaci Československa v roce 1942 uznala mnichovskou dohodu za neplatnou Velká Británie, a to vzhledem k tomu, že ji Německo samo porušilo vojenským obsazením zbytku českých zemí, téhož roku exilová francouzská vláda generála Charlese de Gaulla a v roce 1944 Itálie. Nejdéle trval proces oduznání mnichovské dohody v Německu, protože teprve v roce 1973 ji prohlásilo za nulitní (neplatnou) tehdejší NSR (již v červnu 1950 ji prohlásila za neplatnou vláda NDR). Problematika mnichovských událostí poutá velkou pozornost dodnes, protože se jedná jak o významný vnitropolitický přelom v dějinách československého státu, tak i dramatické události celoevropského rozsahu, kde sehrály podstatnou úlohu i tehdejší velmoci. DOPORUČENÁ LITERATURA GEBHART, Jan KUKLÍK, Jan: Druhá republika Svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě. Praha - Litomyšl HAZDRA, Zdeněk VLČEK, Lukáš (eds.): Mnichov 1938 a česká společnost. Sborník z mezinárodního sympozia k 70. výročí podepsání mnichovské dohody. Praha KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře První republiky ( ). Díl třetí: O přežití a o život ( ). Praha KUKLÍK, Jan NĚMEČEK, Jan ŠEBEK, Jaroslav: Dlouhé stíny Mnichova. Mnichovská dohoda očima signatářů a její dopady na Československo. Praha KVAČEK, Robert: Poslední den. Mnichov Praha, konec září Praha MED, Jaroslav: Literární život ve stínu Mnichova. Praha NĚMEČEK, Jan a kol.: Československo a krize demokracie ve střední Evropě ve 30. a 40. letech XX. století. Praha OLIVOVÁ, Věra: Dějiny první republiky. Praha ŠRÁMEK, Pavel: Ve stínu Mnichova. Z historie československé armády Praha Doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D. 7

8 Thomas Oellermann, M.A. Německé politické strany v Československé republice Období první Československé republiky je jednou ze zásadních fází v dějinách Československa a v dějinách českých zemí. První republika byla mnohonárodnostním státem, ve kterém žily kromě Čechů a Slováků také silné národnostní menšiny, zejména Němci a Maďaři. Pro vývoj po roce 1938 je důležité, jakou roli hrály politické strany těchto menšin v politickém systému Československa. Po vzniku ČSR Počátky německých stran v českých zemích spadají do 70. let 19. století, kdy se zde podobně jako v Německu a Rakousku začaly vytvářet politické strany různého politického zabarvení. Vznik Československé republiky v roce 1918 se stal pro tyto strany nečekanou výzvou. Zpočátku s odvoláním se na právo na sebeurčení národů nový stát odmítly a požadovaly připojení respektive setrvání u Německého Rakouska. Použita byla v podstatě stejná argumentace, s jakou se Češi a Slováci domáhali svého vlastního státu. Založení provincií Deutschböhmen a Sudetenland bylo v první řadě a hlavně pokusem o zachování státnosti oblastem s německy mluvící většinou, čímž mělo být umožněno jejich setrvání v Rakousku. Významnými politiky tohoto období byli německý nacionál Rudolf Lodgman von Auen a sociální demokrat Josef Seliger. Oba cestovali jako vyslanci vlastních delegací v létě 1919 na mírovou konferenci do Saint Germain ve Francii, aniž by tam ovšem byli vyslyšeni. Vítězné mocnosti z první světové války neměly zájem o Německo, které by zahrnovalo rovněž Rakousko a německy mluvící oblasti českých zemí. Důvodem zde byly nejen mocenskopolitické úvahy, nýbrž i hospodářské aspekty. Střední Evropa roku 1919 byla v neposlední řadě i v důsledku revolučních hnutí politicky nestabilním prostorem. Vítězné mocnosti vyhověly proto představám mladé Československé republiky. Více jak tři milióny Němců tvořily v novém státě menšinu. Požadavky, aby ve státě dosáhli stejných či podobných pozic jako Češi a Slováci, zůstaly nevyslyšeny. Po obsazení německých oblastí československými jednotkami koncem roku 1918 a po faktickém zrušení vlastních provincií vyvstala pro politické strany Němců v Československu otázka, jaké mají v novém státě a k němu zaujmout pozice. Ozbrojený odboj či ilegální činnost nepřicházely do roku 1938 v úvahu ani pro ty politicky nejradikálnější síly. Aktivismus a negativismus Německé strany Československa po roce 1919 lze rozdělit do dvou skupin, a to na aktivistické a negativistické. Aktivisté i negativisté se podíleli na volbách do poslanecké sněmovny, senátu, zemských sněmů, krajských a obecních zastupitelstev. V žádném období nedošlo k faktickému odmítnutí těchto institucí například prostřednictvím bojkotu voleb. Rozdíly těchto dvou táborů spočívaly v připravenosti a ochotě podílet se na záležitostech státu. Aktivistické strany usilovaly skrze svou spolupráci v politických institucích o spolupodílení se na osudu a vývoji ve státě. Samozřejmě si od toho slibovaly zlepšení pozice pro Němce v politice, hospodářství a ve společnosti. K německým aktivistickým stranám patřily Německá sociálně demokratická strana dělnická, Německý svaz zemědělců, Německá křesťansko-sociální strana lidová a Německá demokratická svobodomyslná strana. Negativistické strany se také podílely na volbách, nebyly ovšem v zásadě ochotny účastnit se konstruktivním způsobem na fungování státu. To však neznamená, že by jejich členové nezastávali žádné veřejné funkce. Zejména na lokální a regionální úrovni se projevovaly snahy o získání politického vlivu. Bylo by tudíž nesprávné říkat, že negativistické strany Německá národně socialistická strana dělnická a Německá národní strana stály zcela mimo politický systém. Po vlastním rozpuštění těchto stran v roce 1933, čímž se vyhnuly plánovanému rozpuštění nařízenému státem, se na jejich místo dostala Sudetoněmecká strana Konrada Henleina. Ta vzešla v roce 1935 ze Sudetoněmecké vlastenecké fronty a zahrnovala další skupiny a hnutí 8 Německé politické strany v Československé republice

9 pravicového politického spektra. Její politiku s jasnými nacionálními cíly lze jen stěží zařadit do skupiny negativistických stran. Sudetoněmecké straně šlo totiž hlavně o to, aby mohla na půdě poslanecké sněmovny a senátu artikulovat své požadavky. Navenek se prezentovala jako otevřenější k debatám, než tomu bylo u Německé národně socialistické strany dělnické nebo u Německé národní strany. Poslední strana, která musí být v tomto kontextu ještě zmíněna, je Komunistická strana Československa, která byla jedinou nadnárodní stranou v meziválečném Československu. Stát odmítala z důvodu jeho společenského řádu, od roku 1933 respektive 1935 ho ovšem v důsledku vnitřního a vnějšího ohrožení ze strany Henleina a Hitlera podporovala. Tuto stranu, ve které hráli důležitou roli komunisté německé národnosti, nelze proto jasně přiřadit ke stranám aktivistickým ani negativistickým. Význam stran obou táborů je možné ukázat pomocí jejich podílu na hlasech při volbách. Následující tabulka přináší údaje o počtu získaných křesel jednotlivých německých stran: Německá sociálně demokratická strana dělnická Německý svaz zemědělců Německá křesťansko sociální strana lidová Německá demokratická svobodomyslná strana Německá národně socialistická strana dělnická Německá národní strana Sudetoněmecká strana CELKEM Komunistická strana Československa Tento přehled, ze kterého jsou zřejmé posuny v preferenci voličů, jasně ukazuje, že je nezbytné sledovat oba politické tábory, tedy jak aktivistů, tak i negativistů, v průběhu času. Následující údaje k jednotlivým stranám dokládají, že důležitou roli při tom hrál nejen politický, ale především i hospodářský vývoj. Německé aktivistické strany Německá sociálně demokratická strana dělnická Německá sociální demokracie (Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik; zkratka DSAP ) měla své počátky v českých zemích v početných místních dělnických spolcích, které začaly vznikat od šedesátých let 19. století. Z navazujících sloučení se vytvářely stranické struktury. Zásadním programem sociální demokracie v Rakousku se stal austromarxismus, založený Otto Bauerem. K rakouské sociální demokracii patřili až do roku 1898 také Češi. Tito utvořili v rámci organizace ale již v roce 1878 vlastní sekci a o dvacet let později založili vlastní stranu. Toto národní rozdělení mělo pak po první světové válce svou dohru, neboť čeští sociální demokraté se stali státonosnou stranou, zatímco němečtí sociální demokraté tento stát odmítali. Konflikt přetrvával až do roku Teprve ve společné opozici proti nadnárodní koaliční vládě měšťanských stran (tzv. vláda občanské neboli panské koalice) začaly obě strany opět spolupracovat, což nakonec vedlo v roce 1929 k společné účasti ve vládě. Ludwig Czech nástupce Josefa Seligera na postu předsedy strany po jeho smrti v roce 1920 vedl do roku 1937 tři různá ministerstva. Jedním z hlavních problémů aktivismu bylo to, že vláda nedokázala naplnit očekávání svých příznivců a voličů. Němečtí sociální demokraté byli i přesto ochotni a připraveni podílet se až do roku 1938 na fungování státu. Mladší sociální demokraté, jako například pozdější předseda Wenzel Jaksch, se snažili o obnovení aktivismu a o větší zdůraznění národní otázky. Sociální demokracie byla formálně jediná strana Němců v odporu proti Sudetoněmecké straně, což vedlo po roce 1938 k útěku, exilu či zatčení mnoha jejích přívrženců. Německý svaz zemědělců Německý svaz zemědělců (Bund der Landwirte; zkratka BdL ) byla klasická strana rolníků. Thomas Oellermann, M.A. 9

10 Těžiště měla hlavně ve venkovských oblastech, ve kterých se prokazovala vysokým organizačním stupněm. Aktivismus Německého svazu zemědělců se projevil jeho účastí na vládě od roku Ministrem se stal Franz Spina. Po volbách roku 1929 byl Německý svaz zemědělců vehnán do opozice. Spina se vrátil do vlády až v roce Vzestup Sudetoněmecké strany vedl v Německém svazu zemědělců k tendencím připojit se k Henleinovu hnutí. Pro druhou polovinu třicátých let je proto charakteristický interní konflikt různých stranických křídel. Gustav Hacker, od roku 1936 předseda BdL, stranu nakonec přivedl v roce 1938 ke sloučení se Sudetoněmeckou stranou. Německá křesťansko-sociální strana lidová Německá křesťansko-sociální strana lidová (Deutsche christlichsoziale Volkspartei; zkratka DCV ) byla stranou politického katolicismu s těžištěm na Moravě a ve Slezsku. Stejně jako Německý svaz zemědělců se stala v roce 1926 součástí nadnárodní měšťanské vlády, ministrem byl zvolen Robert Mayr-Harting. Po prohraných volbách v roce 1929, kdy musela Německá křesťansko-sociální strana lidová vládu opustit, se dostala od poloviny třicátých let do víru Sudetoněmecké strany, což bylo podpořeno i jejími špatnými výsledky ve volbách v roce V důsledku anšlusu Rakouska k Německé říši v roce 1938 ukončila strana svou činnost. Německá demokratická svobodomyslná strana Německá demokratická svobodomyslná strana (Deutsche demokratische Freiheitspartei; zkratka DDFP ) byla stranou politického liberalismu, byla stranou honorace s velkým podílem židovských členů. Jedním z jejích nejznámějších reprezentantů byl Bruno Kafka. Po volbách v roce 1920 kandidovala zpravidla ve sloučení s dalšími stranami. Pod tlakem Sudetoněmecké strany svou činnost ukončila. Německé negativistické strany Německá národně socialistická strana dělnická Německá národně socialistická strana dělnická (Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei; zkratka DNSAP ) byla ekvivalentem říšskoněmecké Národně socialistické německé dělnické strany, i když měla za sebou delší tradici. Byla jednou ze dvou negativistických stran Němců v Československu. Sledovala nacionální, antikapitalistické, antikomunistické a antisemitské cíle. Pod vlivem mladší generace došlo ve straně k určité radikalizaci. V roce 1933 se strana sama rozpustila, aby tak předešla zákazu činnosti z nařízení státu. Část Německé národně socialistické strany dělnické našla nový politický domov v Sudetoněmecké straně. Německá národní strana Německá národní strana (Deutsche Nationalpartei; zkratka DNP ) byla druhou negativistickou stranou a projevem měšťanských nacionálních představ. Pod vedením Rudolfa Lodgmana von Auena opětovně odmítala setrvání německy mluvících oblastí v Československu. S konsolidací republiky se zmenšoval její politický význam. V roce 1933 se stejně jako DNSAP rozpustila. Po připuštění k volbám v roce 1935 již nedokázala konkurovat Sudetoněmecké straně. Sudetoněmecká strana Nikoli jako stranu, ale jako hromadné hnutí všech Sudetoněmců založil Konrad Henlein v roce 1933 Sudetoněmeckou vlasteneckou frontu (Sudetendeutsche Heimatsfront; zkratka SHF ). Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei; zkratka SdP ) vznikla až před volbami v roce 1935, ve kterých dosáhla přesvědčivého volebního vítězství. Pro počáteční fázi strany je charakteristický boj mezi dvěmi křídly, a to mezi tzv. Kameradschaftsbund, který se orientoval na stavovské představy o státě Othmara Spanna, a mezi tzv. Aufbruch-Kreis, který se odvolával na radikální linii Národně socialistické německé strany dělnické (NSDAP). 10 Německé politické strany v Československé republice

11 Hitlerem upřednostňované radikální křídlo se nakonec prosadilo a SdP se stala se svými politickými požadavky spojencem a podporovatelem politiky Třetí říše. Přibližně polovina jejích členů byla po roce 1938 převzata do NSDAP. Komunistická strana Československa Pod vlivem první světové války a revolučního vývoje v Evropě vznikly v Liberci a dalších městech komunistické kruhy uvnitř sociální demokracie. Vůdcem těchto hnutí se stal Karl Kreibich. Na sjezdu Německé sociálně demokratické strany dělnické v roce 1920 v Karlových Varech se tyto konflikty mezi křídly otevřeně projevily. Ačkoli bylo závěrem ještě společné vyrovnání, ukázalo se toto být později bezvýznamným. Na vzniku Komunistické strany Československa se podílela rovněž jedna německá sekce, čímž se tato strana stala v první Československé republice jedinou nadnárodní politickou silou. Její zásadní odmítání společenského řádu se od roku 1933 přeměnilo v podmíněnou podporu státu, přičemž cíle strany byly jednoznačně ovlivněny Komunistickou internacionálou. Po mnichovském diktátu odešlo mnoho komunistů do exilu, jiní se přidali k aktivnímu odboji, někteří z nich byli zatčeni a zavražděni. DOPORUČENÁ LITERATURA BACHSTEIN, Martin K.: Wenzel Jaksch und die sudetendeutsche Sozialdemokratie. München BROKLOVÁ, Eva: Politická kultura německých aktivistických stran v Československu Praha ČERMÁKOVÁ, Barbora WEBER, David: Československu věrni zůstali. Životopisné rozhovory s německými antifašisty. Praha CHRZ, Martin: Leopold Pölzl. Osobnost ústeckého starosty. Ústi nad Labem KOKOŠKOVÁ, Zdeňka: Osudy zapomenutých hrdinů. Příběhy německých antifašistů z ČSR. Praha KRACIK, Jörg: Die Politik des deutschen Aktivismus in der Tschecheslowakei Frankfurt MEILER, Olaf: Die Deutsche Sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakei (DSAP) im Spannungsfeld zwischen tschechischen Sozialdemokraten und Kommunisten ( ). Regensburg MEJDROVÁ, Hana: Trpký úděl. Výbor dokumentů k dějinám německé sociální demokracie v ČSR v letech Praha OKURKA, Tomáš (ed.): Zapomenutí hrdinové. Němečtí odpůrci nacismu v českých zemích. Ústí nad Labem OSCHLIES, Wolf: Die kommunistische Partei der Tschechoslowakei in der Ersten Tschechoslowakischen Republik ( ). Köln SATOR, Klaus: Anpassung ohne Erfolg: die sudetendeutsche Arbeiterbewegung und der Aufstieg Hitlers und Henleins Darmstadt SCHAFFRANNEK, Christof: Die politische Arbeiterbewegung in den böhmischen Ländern Politisch-programmatische Wechselbeziehungen zwischen sozialdemokratischen und kommunistischen Strategien zur Abwehr der inneren und äußeren Bedrohung durch Hitler und die Henleinbewegung. Berlin ŠEBEK, Jaroslav: Politické strany německé menšiny. In: Jiří Malíř, Pavel Marek a kol., Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu , I. díl: období , Brno 2005, s WAGNEROVÁ, Alena: Helden der Hoffnung. Die anderen Deutschen aus den Sudeten Berlin WINGFIELD, Nancy M.: Minority Politics in a Multinational State. The German Social Democrats in Czechoslovakia, Boulder ZESSNER, Klaus: Josef Seliger und die nationale Frage in Böhmen. Eine Untersuchung über die nationale Politik der deutschböhmischen Sozialdemokratie Stuttgart Thomas Oellermann, M.A. 11

12 Doc. PhDr. Marie Gawrecká, CSc. Spolkový život Němců v českých zemích a v Československu Jedním z charakteristických rysů společenských a politických proměn českých zemí v tzv. dlouhém 19. století (období od Velké francouzské revoluce do 1. světové války) spjatých s formováním občanské společnosti a její nacionalizací je vznik a rozvoj spolků a spolkových aktivit. U Němců stejně jako Čechů je spojen hlavní rozvoj spolkové činnosti s liberalizací politického života v habsburské monarchii v 60. letech, kdy aktivně rozvíjející se spolková síť měla velmi podobnou strukturu jak v německé, tak české společnosti. Charakteristika spolku: spolek představoval dobrovolné sdružení jednotlivců vytvořené pro společné cíle, současně však v rámci spolku docházelo k vědomému a nenařízenému setkávání jeho členů. Spolky tak hrály významnou roli při prosazování zájmů jednotlivých skupin obyvatelstva, rozšiřování jejich myšlenek a názorů, řada spolků vznikala také s cílem charitativním a podpůrným pro své členy, nebo s cílem je poučit a pobavit. Členství ve spolku: na rozdíl od různých korporací ve stavovské společnosti členství ve spolku teoreticky záviselo ne na původu nebo právně vymezeném postavení, ale na individuálních zásluhách. Avšak přes svobodomyslnost a individualitu se dobrovolné spolky dělily vedle etnické příslušnosti také podle sociálních rozdílů ve společnosti a hrály důležitou roli ve vytváření společenské hierarchie. V čele spolků figurovaly a nejvyšší funkce v nich zastávaly zpravidla společenské elity, jako byli právníci, vysokoškolští učitelé, průmyslníci, velkoobchodníci apod. Teprve nacionalismus 80. let 19. století vedl jak u Němců, tak u Čechů ke vzniku masových nacionálních spolků, jejichž heslem bylo udržení a rozšíření národní državy. Hlavní etapy vývoje spolků Doba předbřeznová V první polovině 19. století docházelo ke spolčování lidí spíše výjimečně a užitečné bylo hlavně v profesní rovině (cechy, spolky tovaryšů apod.). Vedle nemnohých náboženských, čtenářských a dobročinných spolků mohly od 30. let vznikat i spolky živnostenské a průmyslové (například v roce 1833 vzniká Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách, budována jako utrakvistická zemská instituce), v nichž se sdružovaly zejména společenské a podnikatelské elity bez rozdílů etnické příslušnosti. S výjimkou některých náboženských spolků, v nichž byli zastoupeni i poddaní, byly ostatní spolky výhradní záležitostí svobodného obyvatelstva. Vznik a činnost jakéhokoliv spolku byly výlučně v kompetenci panovníka. Politické spolky, které byly ve všech zemích Německého spolku včetně habsburské monarchie zakázány, suplovaly tzv. stolní společnosti v hostincích a kavárnách, v nichž se ve 30. a 40. letech pravidelně scházela inteligence, obchodníci a měšťanské elity většinou liberálního zaměření k diskusím o veřejných otázkách, často zaměřeným proti metternichovskému absolutismu a stavovské společnosti. Rok 1848 Revoluční rok 1848, který přinesl pád absolutismu a liberalizaci politického života na všech jeho úrovních, se nesl v českých zemích ve znamení nacionalizace německého a českého etnika a vzniku dvou oddělených národních společenství. Nesporně vyspělejší německé prostředí ochotné akceptovat kulturní autonomii Čechů, odmítalo přistoupit na samostatnou českou politiku a její program z obavy z možné české nadvlády a formuluje vlastní politický program s cílem sjednocení Němců ve velkoněmeckém pojetí. Formují se první spolky politického charakteru českých Němců. Počátkem dubna 1848 založila ve Vídni skupina Němců z českých zemí Verein der Deutschen aus Böhmen, Mähren und Schlesien zur Aufrechterhaltung ihrer Nationalität (Spolek Němců z Čech, Moravy a Slezska na ochranu jejich národností). Spolek bojoval proti úsilí Čechy ovládaného Národního výboru sjednotit české země a zrovnoprávnit český jazyk s němčinou ve školách a v úřadech. Reakcí Němců na Palackého odmítnutí účasti ve frankfurtském parlamentu byl vznik Konstitutioneller Verband (Konstitučního spolku) v Liberci počátkem května 1848, který tvořil protiváhu Národního výboru, pod vedením 12 Spolkový život Němců v českých zemích a v Československu

13 německých liberálů měl zajistit volby do frankfurtského parlamentu a jednat o všech společných zájmech českých Němců. 60. a 70. léta 19. století Nástup konstitucionalismu v 60. letech a zejména prosincová ústava z roku 1867, v níž bylo zakotveno právo občanů shromažďovat se a tvořit spolky, vytvořila široký prostor pro občanské aktivity a zakládání spolků. Zatímco v první polovině 19. století se spolkový život soustřeďoval především do hlavního města a zemských center, nyní byly spolky zakládány nejen ve všech městech, ale začaly se šířit i do venkovských lokalit. Pro vznik spolku bylo zapotřebí podat oznámení zemské vládě a předložit stanovy, které vytyčovaly cíle spolku a prostředky, kterými jich má být dosaženo, a dále osoby odpovědné za činnost spolku jak vůči veřejnosti, tak především vůči státní moci. Spolky se staly jednou z možností, jak ovlivnit veřejný život. Vstupem do spolku se jeho člen do značné míry veřejně ztotožňoval se spolkovými záměry a cíli. V 60. a 70. letech, kdy nacionálně vymezené tzv. honorační politické strany měly jen malou organizovanost a úzkou sociální základnu, byly to spolky s mnohem širší členskou základnou, které suplovaly řadu jejich politických a společenských funkcí. Prostřednictvím spolků komunikovali a ovlivňovali němečtí liberální vůdci často své potencionální voliče v obecních volbách či volbách do zemského sněmu. Rozdělení veřejného života od 60. let na českou a německou sféru se týkalo i spolků. Skupinový život v dobrovolných spolcích, které Němci rozvíjeli, jim poskytoval vědomí společných zájmů, umožňoval svým členům vyjadřovat svou německou identitu a sdružovat se s ostatními Němci. V českých zemích existovala široká paralelní síť německých spolků nejrůznějších typů. Spolky působily v širokém spektru oblastí hospodářského, politického, kulturního i náboženského života, byly proměnlivé v čase i prostoru, a není proto jednoduché rozčlenit spolky podle jednoznačných kritérií. Typologie spolků hospodářské, zemědělské, lesnické podpůrné (pro podporu v nemoci, veteránské) charitativní dobrovolných hasičů vzdělávací zábavné (např. Schlarafia) umělecké (hudební, divadelní, pěvecké) učitelské tělocvičné turistické střelecké vědecké politické kasina pojišťovací záloženské konzumní penzijní a zaopatřovací okrašlovací Jednoznačně nejrozšířenější spolky v českých zemích, a to jak v německém, tak českém prostředí, byly hasičské spolky (Feuermännervereine), které se těšily značnému respektu i společenskému uznání. V jednotlivých obcích byly často jediným spolkem, hrály někdy i důležitou roli v místním kulturním životě. Rozsáhlou síť měly v německých oblastech českých zemí také spolky charitativní a podpůrné, nejrůznější hospodářské spolky pro podporu živností a obchodu (Gewerbevereine) a zemědělství a lesnictví (Land und Forwstwirtschaftsvereine) a různé profesní spolky, například Jouristenverband, Deutscher Kaufmännischer Verein (Spolek obchodníků), Deutscher Handwerkerverein (Spolek samostatných řemeslníků). K významným a početně silně zastoupeným německým spolkům s širokou sítí místních Doc. PhDr. Marie Gawrecká, CSc. 13

14 organizací patřily v 60. a 70. letech zejména tělocvičné spolky (Deutscher Turnverein, založený roku 1861 v Praze a v Brně a o tři roky později v Opavě), které se vyvíjely v habsburské monarchii v úzké součinnosti s turnerským hnutím v Německu, kde byl zakladatelem prvních tělocvičných spolků na počátku 19. století Friedrich Ludwig Jahn. Později vznikaly i různé specializované kluby a spolky bruslařské, turistické, cyklistické, veslařské a jiné. Velmi rozšířené byly i nejrůznější kulturní spolky: pěvecké Deutscher Männergesangverein (Praha, 1861), Brünner Männergesangverein (1861), Troppauer Singakademie (1860) a Deutscher Sängerbund (1864), umělecké Mährischer Kunstverein (Brno, 1871), Verein zur Gründung und Ehaltung eines Landesmuseums für Kunst und Gewerbe (Opava, 1882), čtenářské Lesevereine. Do kategorie kulturních spolků patřily i spolky vědecké, například Verein für die Geschichte der Deutschen in Böhmen či Deutscher Polytechnischer Verein, četné muzejní spolky a učitelské spolky, které měly hlavně osvětové a odborné zaměření. Vůdčí postavení v německém spolkovém životě mělo německé Kasino, prominentní spolek německých liberálních elit, který ovládal německý společenský a spolkový život v Praze a také ovlivňoval a usměrňoval spolkový život Němců v dalších regionech. V roce 1867, kdy spolčovací zákon povolil politické spolky, vznikají pod taktovkou německých liberálů první politické spolky: nový Konstituční spolek Němců v Čechách (Verfassungsverein der Deutschen in Böhmen), jehož pokračovatelem po roce 1882 byl Deutscher Klub (Německý klub), v Praze Deutscher Verein (Německý spolek; 1869), v Brně Brünner Bürgerverein (Občanský spolek), v Olomouci Verein der Deutschen in Mähren (Spolek Němců na Moravě; 1870), v Opavě Bürgerverein (1869) a Deutscher Verein (1870). První politické spolky vznikají i v konzervativním katolickém táboře, například Katholisch politische Casino v Opavě (1870). Od 80. let 19. století do konce monarchie Období od 80. let 19. století lze charakterizovat jako éru nacionalizace v německém i českém táboře. Na vzestup Čechů, kteří se vlivem příznivých hospodářských, sociálních i kulturních poměrů formují v moderní národ s plnou sociální strukturou, reagovala německá veřejnost s velkou nervozitou a zejména v mladší generaci se začal projevovat etnický (völkisch) nacionalismus, v němž se nacionální stávalo nejvyšší hodnotou a státní loajalita byla zatlačena do pozadí. Spolková aktivita se velmi rozšířila a zvláště v národnostně smíšených oblastech českých zemí (ale i v dalších zemích Předlitavska) vznikaly početné spolky na ochranu národní državy, tzv. Schutzvereine, jejichž cílem bylo hájit nacionální zájmy. Tyto spolky byly budovány již na celostátní nebo zemské úrovní a bylo v nich patrné úsilí po vyšším stupni organizovanosti směřující k centralismu. Dosavadní roztříštěnost spolkového života byla postupně likvidována, i když ne v celém rozsahu, a vznikaly organizace vskutku masové. Spolky, které vystupovaly jako sdružení nepolitická a nadstranická, působily v širším měřítku, než bylo v možnostech politických stran. Charakteristickým rysem části nacionálních obranných spolků (s výjimkou Schulvereinu) byl antisemitismus, prosazovaný v monarchii od 80. let všeněmcem Georgem von Schönererem, který vedl ke vzniku antisemitských organizací a politických stran. V roce 1880 vznikl ve Vídni na podporu německého národního školství na jazykové hranici Deutscher Schulverein, kterému téměř současně vyrostla paralelní organizace na české straně (Ústřední Matice školská). I když těmto organizacím nelze upřít pozitivní osvětové zásluhy (z jejich prostředků byly vydržovány desítky škol), byly to spolky nacionální, které se staly osou národního soupeření. V oblastech své působnosti zakládal Deutscher Schulverein své místní skupiny (Ortsgruppen), jejichž počet rychle rostl. Zatímco rok po svém vzniku čítal Schulverein 271 skupin s členy, v roce 1908 měl již skupin a 130 tisíc členů v roce, přičemž organizace v Čechách patřily k nejpočetnějším, sdružovaly téměř 50 % z celkového počtu členů. Radikální nacionalismus se rychle rozšiřoval i v tělovýchovném spolku Deutscher Turnverein, kde členská základna vykazovala složitější stratifikaci. Vedle elit stojících v čele spolku pocházela řada jeho členů z nižších společenských vrstev kvalifikovaní dělníci, studenti a živnostníci. Turnverein organizoval pro své členy i různá společenská a kulturní vystoupení včetně přednášek. Od poloviny 80. let získávaly v některých tělocvičných spolcích organizovanou podporu antisemitské tendence, které v polovině 90. let vyústily k přijetí tzv. árijského paragrafu. 14 Spolkový život Němců v českých zemích a v Československu

15 Za páteř obranných spolků byly považovány hospodářsko-obranné spolky. Jejich hlavním úkolem bylo udržování majetku a zejména půdy v německých rukou, hospodářská a finanční podpora německého obyvatelstva v pohraničních oblastech, zprostředkování pracovních míst podle národnostního klíče, často organizovaly i kulturní akce a plnily některé charitativní úkoly. Prvním hospodářsko-obranným spolkem byl Böhmerwaldbund (Pošumavský spolek), jež vznikl v roce 1884 v jižních Čechách. Nejvýznamnějším a největším obranným spolkem byl Bund der Deutschen in Böhmen (Svaz Němců v Čechách), založený roku 1894, který měl na počátku 20. století 60 tisíc členů, v roce 1914 však byl počet členů již dvojnásobný. Původně samostatné regionálně profilované organizace, kupříkladu Svaz Němců v severozápadních Čechách, v západních Čechách, východních Čechách či na Chebsku, existovaly samotně jen krátkou dobu, protože ústřednímu spolku v Čechách nemohly konkurovat. Na Moravě představovaly národně obrannou organizaci spolky Bund der Deutschen Nordmährens (1886) a Bund der Deutschen Südmährens (1899). Ve Slezsku byla nejvýznamnějším obranným spolkem Nordmarka (1893), která vznikla odštěpením od místních poboček Deutscher Schulverein v Opavě a poté v celém Slezsku. Příčinou byla názorová diferenciace mezi slezskými liberály a nacionály především v otázce antisemitismu i mnohem nacionálně radikálnější postoje jejího vedení, než byly v liberálně orientovaném Schulvereinu. Nacionální obranné spolky měly různorodou členskou základnu, v níž se prosazovaly především střední vrstvy. Na rozdíl od liberálních spolků však nevykazovaly tak výraznou společenskou hierarchizaci a vedení mělo od členstva většinou menší společenský odstup. Jejich hlavním konkurentem byly dělnické, především sociálně demokratické organizace (například Verein der deutschen Arbeiter) a také postupně slábnoucí liberální strany a spolky. Spolkový život posledních dvou desetiletí 19. století se vyznačoval vedle nárůstu politických spolků, což svědčilo o rozrůzněnosti politického života v tomto období, také nárůstem žen z měšťanských i maloměstských vrstev ve spolkových organizacích, které hledaly uplatnění mimo domov. Dílčí názorové diferenciace mezi jednotlivými spolky byly odrazem poměrů stranicko-politického života. Spolky poskytovaly vůdcům politických stran možnosti k masovému působení, na druhé straně však představitelé spolků usilovali o samostatný postup, chtěli se stát hlavními reprezentanty národní pospolitosti (Volksgemeinschaft) a vyzdvihovali relativní spolkovou jednotu nad stranicko-politické rozpory. Vliv spolků na politický život Němců v českých zemích byl mnohem větší než role českých spolkových organizací. V Československé republice Zhroucení monarchie a vytvoření československého státu neznamenaly pro spolkový život sudetských Němců výraznější změny a lze říci, že dvacetiletí existence první republiky představovalo vyvrcholení spolkových aktivit německého obyvatelstva. Všechny základní metody a formy spolkové práce byly obnoveny a přizpůsobovaly se novým podmínkám. Organizační síť německých spolků se rozšířila i na Slovensko a Podkarpatskou Rus (1922 Deutscher Kulturverband, Deutscher Turnverein). V řadě spolků však došlo k organizačním změnám a pobočky celorakouských či německých organizací musely v rámci nostrifikace zpřetrhat organizační vazby na své zahraniční centrály. Spolek působící v ČSR totiž musel mít své sídlo v tomto novém státě, nikoli v zahraničí. Do vedení spolků se postupně dostávala často mladá generace, která opouštěla rakouskou orientaci a tíhla více k Německu. V roce 1919 byl jako nástupnická organizace spolku Deutscher Schulverein vytvořen Deutscher Kulturverband, který převzal 346 místních skupin, jejichž počet za dva následující roky vzrostl téměř čtyřnásobně. V roce 1921 měl spolek již téměř 200 tisíc členů, 19 vlastních škol a 85 mateřských školek. Ve 20. letech v době sílícího německého aktivismu patřil Deutscher Kulturverband k nejmasovějším a finančně nejzabezpečenějším německým spolkům v ČSR. Turnerské spolky z Čech, Moravy a Slezska založily v srpnu 1919 vlastní organizaci Deutscher Turnverband, která počátkem 20. let vykazovala 823 skupin a členů. Postupně se v tělocvičných spolcích prosadily názory o nutnosti masové výchovy, v níž by bylo uplatňováno heslo národní pospolitosti. V tomto působení plnilo turnerské hnutí některé specifické úkoly, jež nemohly realizovat ani hospodářské ani školské obranné spolky. Tato specifika vyplývala ze zvláštní atmosféry, která vznikala při pravidelných kolektivních cvičeních, při nichž mizela sociální stratifikace členů: učitel cvičil vedle zednického pomoc- Doc. PhDr. Marie Gawrecká, CSc. 15

16 níka, obchodník vedle řemeslníka, úředník vedle dělníka. Právě mezi turnery vyrůstala část předních funkcionářů pozdější Henleinovy Sudetendeutsche Heimatsfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta). Centralizovat největší hospodářský spolek Bund der Deutschen s jeho regionálními organizacemi se i přes četné snahy během dvacátých let nepodařilo. Dvacátá léta byla ve znamení růstu vlivu těchto spolkových organizací a vnitřních rozporů mezi aktivisty a negativisty, i když postoj politických stran vůči těmto spolkům byl dosti zdrženlivý, aby byla respektována formální nepolitičnost. Spolkový vývoj byl rozhodujícím způsobem ovlivněn Hitlerovým nástupem k moci v Německu a vytvořením Henleinovy Sudetendeutsche Heimatsfront v roce V následujícím roce vznikla z regionálních svazů centralizovaná organizace Bund der Deutschen. V letech 1933 až 1937 se německé masové organizace postupně zcela podřídily Sudetoněmecké straně. I vedení stále poměrně liberálního spolku Deutscher Kulturverband rezignovalo v roce 1937 na samostatný postup. S růstem Sudetendeutsche Partei (Sudetoněmecká strana) význam masových obranných spolků klesal. Po Mnichovu se jejich existence stala anachronismem a spolky postupně ukončily svou činnost. DOPORUČENÁ LITERATURA COHEN, Gary B.: Němci v Praze Praha GAWRECKÁ, Marie: Němci ve Slezsku Opava GAWRECKI, Dan: K organizačnímu vývoji spolku Bund der Deutschen Nordmährens v letech In: Severní Morava, roč. 41, 1981, s GAWRECKI, Dan: Německé obranné spolky Opava GAWRECKI, Dan: Počátky extrémního německého nacionalismu. Schönerer a rakouské Slezsko. Slezský sborník, roč. 68, 1970, s a JANÁK, Jan: Spolky v českých zemích do roku In: Politické strany a spolky na jižní Moravě. XXII. Mikulovské sympozium, října 1992, ed. Emil Kordiovský, s KÁRNÍK, Zdeněk (ed.): Sborník k problematice multietnicity. České země jako multietnická společnost: Češi, Němci a Židé ve společenském životě českých zemí Praha KOSCHMAL, Walter NEKULA, Marek ROGALL, Joachim (eds.): Češi a Němci. Dějiny, kultura, politika. Praha-Litomyšl KŘEN, Jan: Konfliktní společenství. Češi a Němci Praha LENDEROVÁ, Milena JIRÁNEK, Tomáš MACKOVÁ, Marie: Z dějin české každodennosti. Život v 19. století. Praha WAIC, Marek (ed.): Německé tělovýchovné a sportovní spolky v českých zemích a Československu. Praha Spolkový život Němců v českých zemích a v Československu

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932.

Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932. Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932. Českoslovenští politikové a především ministr zahraničních věcí s obavami sledovali vývoj

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0112. Dějepis

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0112. Dějepis Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA Vznik Československa První republika 28. 10. 1918-30. 9. 1938 po rozpadu Rakouska-Uherska v závěru první světové války nový státního útvaru bez historické tradice Československo

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

Mnichovská dohoda 30.září 1938

Mnichovská dohoda 30.září 1938 Mnichovská dohoda 30.září 1938 XI 29 19:08 1 Opakování: podzim 1937 12.3.1938 jaro 1938 duben 1938 20.5.1938 podzim 1938 12.9.-13.9.1938 1. pokus anšlus Rakouska karlovarský sjezd SDP 2. pokus částečná

Více

Židé jako menšina. Židovské identity

Židé jako menšina. Židovské identity Židé jako menšina 115 Na konci první světové války se nadnárodní habsburská monarchie rozpadla. Místo nadnárodního mocnářství, v němž přinejmenším v Předlitavsku, jeho západní části, platilo, že i přes

Více

Politické dějiny českých zemí v letech 1914-1945

Politické dějiny českých zemí v letech 1914-1945 Politické dějiny českých zemí v letech 1914-1945 1/ Období 1914-1918 - vznik 1. světové války: mocenské bloky Trojdohoda X Trojspolek - 1912 1913: tzv. balkánské války: Srbsko s podporou Ruska ohrožuje

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

pro období mezi lety 1918 1938 se v Československu vžilo označení první republiky

pro období mezi lety 1918 1938 se v Československu vžilo označení první republiky Otázka: Československo 1918-1938 Předmět: Dějepis Přidal(a): Terezie Chiara 1. charakteristika politického systému a ekonomiky 2. nejdůležitější zákony a reformy, ústava 3. zahraničně-politická orientace

Více

ČSR ve 30. letech 20. století období před Mnichovem

ČSR ve 30. letech 20. století období před Mnichovem ČSR ve 30. letech 20. století období před Mnichovem Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Martina Filipová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ; ISSN 1802-4785. Provozuje

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU ÚLOHA 1: Které z poválečných problémů se do roku 1933 nepodařilo vyřešit? U kterých zemí se dalo předpokládat, že budou chtít změnit Versailleský systém? O

Více

Habsburská monarchie v 2. polovině 19. století

Habsburská monarchie v 2. polovině 19. století HABSBURSKÁ MONARCHIE V 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Klíčová slova: bachovský absolutismus, válka s Itálií, nová Schmerlingova ústava (1860), oživení veřejného života - spolky, Národní listy, Riegrův slovník

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Metodický list č. l Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vývoj správy na území dnešní České

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3079 č. archivní pomůcky: 8987 Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ 1938-1940 inventář Mgr.

Více

1938 Osmičky v dějinách českých zemí Zdeňka Kokošková

1938 Osmičky v dějinách českých zemí Zdeňka Kokošková 193 Osmičky v dějinách českých zemí Zdeňka Kokošková 193 OSMIČKY Zdeňka Kokošková v dějinách ČESKÝCH ZEMÍ Publikace k výstavě archivních dokumentů z cyklu Osmičky v dějinách českých zemí. Vydal Národní

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 2 týdně, povinný MD: 1. světová válka Žák: vyjádří své mínění o zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledcích 1. světová válka - válka (začátek, průběh, příměří) - Češi a Slováci za 1. světové

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

Pracovní list Mnichov, vznik protektorátu. Jaroslava Staňková

Pracovní list Mnichov, vznik protektorátu. Jaroslava Staňková Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Pracovní

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK:

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK: NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK: 5. DATUM: 5. 12. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Člověk a jeho

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Majakovského 8. 9. třída Základní Dějepis Téma

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

PoválečnéČeskoslovensko

PoválečnéČeskoslovensko PoválečnéČeskoslovensko Vytváření státu T.G. Masaryk Zápas o Slovensko Ústava z r. 1920 a první volby do Národního shromáždění Hospodářský a sociální vývoj Zahraniční politika Vzdělání, kultura a sport

Více

Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy.

Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy. Vznik Československa Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy. 28. října 1918 vyhlášen samostatný československý stát Národní výbor (červen 1918) orgán, který

Více

Panovník Ludvík XVI. Manželka Marie Antoinetta (je dcerou Marie Terezie) Rozmařilý a výstřední život, vysoké náklady u dvora Kritika režimu je

Panovník Ludvík XVI. Manželka Marie Antoinetta (je dcerou Marie Terezie) Rozmařilý a výstřední život, vysoké náklady u dvora Kritika režimu je Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 08. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_D_II Ročník: II. Dějepis Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Dějepis Tematický okruh:

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo

Více

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl

Více

PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013

PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Součástí pracovních listů jsou i pokyny pro učitele a další pracovní listy a náměty pro

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Pracovní list - nacismus

Pracovní list - nacismus Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Pracovní

Více

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku SJEDNOCENÍ ITÁLIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_05 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 1. část: Říšská župa Sudety

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 1. část: Říšská župa Sudety Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 1. část: Říšská župa Sudety Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický

Více

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín. Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín. Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34. Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 ČR obyvatelstvo VY_32_INOVACE_PRE.3.02 1. ročník, zeměpis

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Politické strany první republiky

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Politické strany první republiky Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_15. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI

VY_32_INOVACE_D5_20_15. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI VY_32_INOVACE_D5_20_15 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI VY_32_INOVACE_D5_20_15 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona: III/2 Název:

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Československo 20. let II. část

Československo 20. let II. část VY_INOVACE_03_IV./2_Dějepis Československo 20. let, 2. část Československo 20. let II. část Politické strany Pro první republiku je charakteristická silná pluralita politických stran. Politické pole bylo

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

FEDERALIZACE ?????? November 27, 2014. DĚJEPIS 8. ROČNÍK VZNIK R U, BACHŮV ABSOLUTISMUS.notebook

FEDERALIZACE ?????? November 27, 2014. DĚJEPIS 8. ROČNÍK VZNIK R U, BACHŮV ABSOLUTISMUS.notebook BACHŮV ABSOLUTISMUS 1849 1859 rakouským ministrem vnitra byl ALEXANDR BACH zavedl policejní režim, cenzuru, pronásledování českých vlastenců (např. Borovský). 1860 byl vydán ŘÍJNOVÝ DIPLOM příslib ústavy

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut pro další vzdělávání Senovážné nám. 25, 110 00

Více

Období reálného socialismu. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU

Období reálného socialismu. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU Období reálného socialismu Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU Vztah k náboženství na okraji 1, základní parametry vztahu české společnosti k náboženství již z období 1918-1928 2, lidová strana součástí

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

Třicetiletá válka v Evropě

Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka / 1618 1648 / 1/ válka česká 1618 1620 2/ válka falcká 1621 1624 3/ válka dánská 1624 1630 4/ válka francouzsko švédská 1630 1648 nábožensko politický konflikt

Více

ČSR po Mnichovské konferenci Období druhé republiky

ČSR po Mnichovské konferenci Období druhé republiky ČSR po Mnichovské konferenci Období druhé republiky Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Martina Filipová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ; ISSN 1802-4785. Provozuje

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0969 Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 VY_32_INOVACE_ZSV_1_4_ZIK_02_NACISTICKE_NEMEC

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Češi a Slováci za první světové války

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Češi a Slováci za první světové války Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát Otázka: Stát a ústavní systém ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): anisim Stát Území Obyvatelstvo Zákony Vláda Suverenita Historie Státní symboly Kultura Rozlišujeme Národní stát ČR, na území

Více

EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2

EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2 EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE Obr. 1 Obr. 2 Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA

Více

Praha březen 1848: schůze ve Svatováclavských lázních petice císaři liberální, národnostní, státoprávní požadavky X centralismu federalizovaná

Praha březen 1848: schůze ve Svatováclavských lázních petice císaři liberální, národnostní, státoprávní požadavky X centralismu federalizovaná Praha březen 1848: schůze ve Svatováclavských lázních petice císaři liberální, národnostní, státoprávní požadavky X centralismu federalizovaná konstituční monarchie každého roku buď v českém nebo moravském

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 8. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec leden TÉMATA Tematický okruh: Třicetiletá válka

Více

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vlastimil Kybal československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vyslanec v Itálii 1920 1925 Diplomacie znamená být důstojnými představiteli svého národa u národa cizího a pokornými dělníky spojujícími oba národy

Více

NÁZEV/TÉMA: Mnichovská dohoda

NÁZEV/TÉMA: Mnichovská dohoda NÁZEV/TÉMA: Mnichovská dohoda Vyučovací předmět: Dějepis Učitel: Mgr. Iveta Höferová Škola: SŠZZE Vyškov Třída: 1. B (zdravotnický asistent) Časová jednotka: 1 vyučovací hodina Metody: Brainstorming, Insert,

Více

Výsledky německých politických stran na Jesenicku v parlamentních volbách v letech 1920 1935 Úvodem

Výsledky německých politických stran na Jesenicku v parlamentních volbách v letech 1920 1935 Úvodem Výsledky německých politických stran na Jesenicku v parlamentních volbách v letech 1920 1935 Úvodem Německé obyvatelstvo v českých zemích mělo na sklonku éry Rakouska-Uherska možnost širokého politického

Více

Československá sociální demokracie-krajský výbor Pardubice

Československá sociální demokracie-krajský výbor Pardubice STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3510 č. archivní pomůcky: 8967 Československá sociální demokracie-krajský výbor Pardubice 1945-1948 inventář Mgr.Tomáš Lána Zámrsk 2015 O b s a h Úvod

Více

Vý stupní test z de jepisu 9. roč ní k

Vý stupní test z de jepisu 9. roč ní k Vý stupní test z de jepisu 9. roč ní k 1. Imperialismus a. co b. kde 2. Druhá průmyslová revoluce a. co? c. kdy? 3. Pásová výroba a. kdo? 4. Významné objevy a objevitelé konce 19. století. 5. Kultura konce

Více

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ SVĚTA, DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA Jaltská konference (leden/únor 1945) Velká trojka (Stalin, Churchill, Roosevelt) jednala o uspořádání Německa po válce, Německo

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

Prameny a literatura. Prameny:

Prameny a literatura. Prameny: Prameny a literatura Prameny: Horácké listy. 1909, roč. I., č. 5. Horácké listy. 1909, roč. I., č. 8. Horácké listy. 1910, roč. II., č. 52. Horácké listy. 1911, roč. III., č. 14. Horácké listy. 1911, roč.

Více

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Německo, německý nacismus VY_32_INOVACE_D0114

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Německo, německý nacismus VY_32_INOVACE_D0114 Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Historie policie I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 5.9.2013

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

1642 1648 Boj mezi králem a parlamentem Anglická revoluce 1640-1660

1642 1648 Boj mezi králem a parlamentem Anglická revoluce 1640-1660 1642 1648 Boj mezi králem a parlamentem Anglická revoluce 1640-1660 Puritáni čistí, vzorem kalvinismus cílem očista anglikánské církve od katolicismu prostý oděv, vlasy nakrátko kulaté hlavy, morálka,

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Vývoj Polska, vývoj hranic

Vývoj Polska, vývoj hranic Vývoj Polska, vývoj hranic 3 velké etapy ději: Polsko do dělení (do konce 18. stol.) období národní nesvodový (do začátku 20. stol.) obnovení Polska (od r. 1918) Ad 1 etapa: formování etnického státu (piastovská

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_24. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_24. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_24 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: listopad 2012 Ročník: 2., příp. 3. Tematická

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států Metodický list č. 1 Název tématického celku: ÚSTAVNÍ SYSTÉMY OBECNĚ Předmětem prvního soustředění je vysvětlení základních

Více

Gaulle, Charles de (nar.1890) Göring,Hermann (1893 1946)

Gaulle, Charles de (nar.1890) Göring,Hermann (1893 1946) Gaulle, Charles de (nar.1890) francouzský vojenský a politický činitel. Po vítězném německém tažení na Západ v roce 1940 uprchl do Velké Británie a vytvořil zde hnutí Svobodná Francie. V letech 1944 1946

Více

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 Sada: Ekonomie Téma: ČSR 1918-1945 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

Českobratrská církev evangelická

Českobratrská církev evangelická Českobratrská církev evangelická Česká reformace Český reformátor Mistr Jan Hus upálen 1415 v Kostnici Vysluhování eucharistie chlebem i vínem (pod obojí) kněžím i laikům včetně dětí Po období husitských

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_341 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice

Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice Z modelového exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, který se zaměřil na politické nálady občanů ČR, Pražanů a obyvatel Brna a Ostravy

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva.

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva. Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-10-1.svetova_valka Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská Tematická

Více