D_TVF. prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prosinec 2011

Transkript

1 D_TVF TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 5 prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prosinec 2011

2 SOCIÁLNÍ A SOUKROMÉ ZABEZPEČENÍ RODIN S DĚTMI Rodinný model Služební model Liberální model Reziduální Univerzální Neoliberální model Zaměstnanecký model Konzervativní model Sociálně-demokratický model Jaroslav Vostatek 2

3 RODINNÝ MODEL ZABEZPEČENÍ RODIN S DĚTMI Rodinná péče: tradiční základní zabezpečení Další metody: charita, dary, žebrota, vzájemná pomoc, Obecní nadstavba : Chudinská péče (pastoušky, starobince) Domovské právo Péče náboženských a charitativních organizací Určitá státní podpora těchto institucí Merkantilismus: zájem na výchově dětí, zejména mužů (vojsko) Důvody poklesu významu rodinného modelu: Industrializace (pokles úlohy zemědělství) Urbanizace a migrace Rozsáhlejší sociální zabezpečení až ve 20. století Jaroslav Vostatek 3

4 ROWNTREEHOCYKLUS CHUDOBY 10 0 Poverty low - high Childhood Youth Family Empty nest Old age Jaroslav Vostatek 4

5 SLUŽEBNÍ MODEL ZABEZPEČENÍ RODIN S DĚTMI Služební sociální model obecně: není důvod pro rodinné dávky Praxe: (též) příplatky k platu na manželku, výchovné apod. Veřejní zaměstnanci New Yorku dnes: Spoření na úhradu péče o děti, aby mohli být zaměstnáni Spoření nepodléhá dani z příjmů Příspěvek zaměstnavatele až 800 $ ročně na úhradu péče o dítě Jaroslav Vostatek 5

6 LIBERÁLNÍ MODELY ZABEZPEČENÍ RODIN S DĚTMI Klasický liberální model: rodina a děti = soukromý problém Sociální pomoc pro potřebné Liberální model modifikovaný: Nízké univerzální dávky pro rezidenty s dětmi, financované ze státního rozpočtu Neoliberální model: rodina a děti = soukromý problém Faktické zohlednění rodiny v dani z příjmů Teorie: platební schopnost = platební schopnost rodin Splitting Společné zdanění manželů Odpočitatelné položky: nezaopatřené děti a manželka (bez vlastních příjmů) Daňový bonus Záporná daň z příjmů Jaroslav Vostatek 6

7 AMERICKÁ MATEŘSKÁ DOVOLENÁ USA a Austrálie jediné vyspělé země bez placené mateřské (rodičovské) dovolené FamilyandMedicalLeaveAct(1993): 12 týdnů neplacené rodičovské dovolené pro zaměstnance: s min. 12 měsíci práce pro stávající podnik v podnicích s min. 50 zaměstnanci 40 % pracovníků nemá nárok Několik států USA poskytuje placenou dovolenou s částečnou kompenzací výdělku po dobu několika týdnů Kalifornie, New Jersey 6 týdnů, 55 % a 67 % mzdy Washington 5 týdnů, jednotná dávka Kalifornie, Havaj, New Jersey, New York, Rhode Island analogie nemoci, temporary disability insurance 25 % podniků nabízí plně placenou mateřskou dovolenou 20 % podniků nenabízí žádnou mateřskou dovolenou (placenou či neplacenou) Jaroslav Vostatek 7

8 BRITSKÉ MATEŘSKÉ: TÉMĚŘ UNIVERZÁLNÍ DÁVKA (2011/2012) Mateřské pro zaměstnankyně (Statutory Maternity Pay, SMP) Vyplácí zaměstnavatel, po dobu (až) 39 týdnů (do 2007: 26 týdnů) Prvních 6 týdnů: 90 % výdělku (bez stropu) týden: strop: 128,73 týdně ( standard SMP ) Otcovské (Statutory PaternityPay) 1-2 týdny, 128,73 týdně Mateřské pro ostatní (Maternity Allowance) Vyplácí JobcentrePlus těm, které nemají nárok na SMP, a OSVČ Podmínka: výdělečná činnost 26 týdnů v posledních 66 týdnech Standardní sazba: 128,73 týdně Jaroslav Vostatek 8

9 BRITSKÉ PŘÍDAVKY NA DĚTI Návrh BeveridgeovyZprávy: Dávka 8 s týdně pro všechny děti (kromě 1. dítěte, pokud jeden rodič pracuje) Růst dávky s rostoucím věkem dítěte Koncepce: úhrada existenčního minima Financování ze státního rozpočtu Velká Británie 1945/1946 ( family allowances ) Univerzální dávka 5 s (0,25 ) týdně Od 2. dítěte Příspěvek na úhradu nákladů Financování ze státního rozpočtu Velká Británie : child benefit (Labour Party) Náhrada family allowances& child tax allowances Od 1. dítěte Jaroslav Vostatek 9

10 BRITSKÉ DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ DĚTÍ Velká Británie: odpočet od základu daně z příjmů : zvýhodnění závislé na věku dětí Daňová progrese: výhoda pro bohatší Od 1. dítěte Po dobu nezaopatřenosti dítěte Daňový výdaj, nevykazuje se Zrušení odpočtu koncem 70. let Též: Austrálie, Kanada, Dánsko, západní Německo, Izrael, Nový Zéland Jaroslav Vostatek 10

11 BABY BONUS V AUSTRÁLII Od : univerzální dávka pro sociálně potřebné Jednorázová výplata Nárok mělo 85 % rodiček Od 2002: univerzální dávka Od 2009: baby bonus pro sociálně potřebné Rodinný příjem do A$ (6 měsíců po porodu nebo adopci) 2009: A$ ve 13 splátkách po 14 dnech Jaroslav Vostatek 11

12 PLACENÁ RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ V AUSTRÁLII OD 2011 Baby bonus jen při vícečetném porodu (test příjmů) Placená rodičovská dovolená Volební slib 2007: 18 měsíců, bez testu 18 týdnů, test příjmu Výše: minimální mzda (543,78$ týdně), podléhá dani z příjmů Žena může mít též nárok na placenou mateřskou dovolenou od podniku (např.: 6 týdnů) Podmínka: určitá pracovní činnost před otěhotněním (jinak je nárok na baby bonus) Omezený nárok na FamilyTax Benefit, part B Jaroslav Vostatek 12

13 ZAMĚSTNANECKÝ MODEL ZABEZPEČENÍ RODIN S DĚTMI Příplatky ke mzdě pro pracovníky s velkými rodinami 19. století: některé velké podniky 20. léta 20. století (Francie, Belgie): reakce na tlak na zvyšování mezd Vyrovnávací fond zaměstnavatelů financování přídavků na děti Řecko: příplatky ke mzdě na základě kolektivní smlouvy Příplatek 5 % ze mzdy za každé dítě a 10 % na manželku (bez ohledu na její event. příjem) Belgie 1930 (zákon): 1. celostátní povinný systém přídavků na děti Jaroslav Vostatek 13

14 KONZERVATIVNÍ MODEL ZABEZPEČENÍ RODIN S DĚTMI Sociální zabezpečení má odpovídat stavovským rozdílům (předchozím příspěvkům do systému) Sociální pojištění Mateřské a rodinné dávky sociálního pojištění Odbytné při opuštění systému sociálního pojištění z rodinných důvodů Pozůstalostní důchody Náhradní doby pojištění za péči o děti Daň z příjmů: důrazné zohlednění rodiny Zásada platební schopnosti životní minimum celé rodiny nelze zdaňovat Rodina (s tradiční dělbou práce) zásadní význam Stát má pomáhat až po vyčerpání možností rodiny Jaroslav Vostatek 14

15 SOCIÁLNÍ RODINNÉ POJIŠTĚNÍ Poskytovatelé přídavků na děti: Rodinné vyrovnávací pokladny (Familienausgleichskassen) Německo (SRN) Přídavky na 3. a další dítě od 1954 (obnovení přídavků na děti) Švýcarsko dnes Financování: pojistné hrazené zaměstnavateli Jaroslav Vostatek 15

16 NĚMECKÉ PŘÍDAVKY NA DĚTI 1936: 10 RM měsíčně Od 5. dítěte Pro rodiny dělníků a úředníků s měsíčním příjmem do 185 RM 1938: již od 3. dítěte 1954: 25 DM pro 3. a další dítě Obnovení přídavků na děti Financování: příspěvky zaměstnavatele 1955 též pro nezaměstnané 1961: od 2. dítěte Financování: spolkový rozpočet 1975: od 1. dítěte, zrušení odpočitatelné položky na děti koaliční vláda soc. dem. a liberálů 1983: znovuzavedení odpočitatelné položky první Kohlova vláda 1996: zavedení opčního systému 2009: jednorázový roční příplatek 100 na dítě Německo Od 2010 Pořadí dítěte Přídavky na děti a další dítě Jaroslav Vostatek 16

17 NĚMECKÝ OPČNÍ SYSTÉM OD 1996 Volba daňového poplatníka mezi přídavky na děti a odpočitatelnou položkou při výpočtu základu daně z příjmů Odpočitatelné položky neoslabují podněty k práci Přídavky na děti jsou výrazným sociálním prvkem Integrované pojetí, které má smysl jen při koordinované koncepci obou složek Odpočitatelná položka na úrovni životního minima Přídavky na děti jsou vyšší než efekt odpočitatelné položky u rodin s nižšími a středními příjmy Většina rodin bere přídavky na děti Právní výklad (Spolkový ústavní soud): Existenční minimum dítěte nelze zdaňovat Daňové osvobození existenčního minima dítěte lze realizovat také formou přídavků na děti Podporu rodin s dětmi představuje pouze ta část přídavků na děti, která převyšuje odpočitatelnou položku Jaroslav Vostatek 17

18 NĚMECKÉ PŘÍDAVKY NA DĚTI A DAŇOVÝ ODPOČET NA DĚTI Jaroslav Vostatek 18

19 NĚMECKÁ POLITIKA SPD Výstavba jeslí a celodenních škol Více věcných dávek pro chudé děti Zvyšování přídavků na děti bez vazby na příjmy = podpora rodin kropící konví CDU/CSU Zvýšit přídavky na děti Odstupňovat přídavky podle počtu dětí Koaliční vláda CDU/CSU, FDP Přídavky na děti zvýšit až v roce Jaroslav Vostatek 19

20 NĚMECKÁ DĚTSKÁ PŘIRÁŽKA Dětská přirážka (Kinderzuschlag) k přídavkům na děti Pro rodiny s nízkými příjmy Ochránit rodiny před pádem do sociální sítě (Hartz- IV) Rodiče schopni pokrýt své základní potřeby, nikoliv však již potřeby svých dětí Na žádost Dávka činí maximálně 140 na každé dítě žijící v rodině Jaroslav Vostatek 20

21 MATEŘSKÁ DÁVKA = MATEŘSKÉ 1. Nemocenská koncepce = původní koncepce Pojistná potřeba: pracovní neschopnost rodičky po porodu a příp. i před očekávaným termínem porodu = zdravotní důvody na straně matky Rakousko 1888/1889: 4 týdny po porodu, nárok na nemocenské 1917: 6 týdnů po porodu Československo od 1920: 6 týdnů před porodem + 6 týdnů po porodu Samostatná dávka vmateřství nemusí být, stačí nemocenské Většina zemí EU: týdnů, nejde příliš nad rámec nemocenské koncepce 2. Nemocensko-rodičovská koncepce Jaroslav Vostatek 21

22 MATEŘSKÉ 1. Nemocenská koncepce 2. Nemocensko-rodičovská koncepce Pojistná potřeba: pracovní neschopnost rodičky + nezbytnost celodenní osobní péče o dítě v prvním období jeho života = důvody zdravotní a výchovné Nevhodnost jeselské péče min. v 1. roce života dítěte Československo od : 28 týdnů Dvojčata a osamělé matky: 37 týdnů Péče jiné ženy nebo muže: 22 týdnů Konstrukce: jako nemocenské, sazba 69 % Jaroslav Vostatek 22

23 ČESKÁ PENĚŽITÁ POMOC VMATEŘSTVÍ Podmínka: účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů vposledních 2 letech Možnost střídání matky dítěte sjejím manželem či otcem dítěte vpéči odítě (od 2009) Na základě písemné dohody Od počátku 7. týdne ode dne porodu Při střídání vpéči odítě se zastaví výplata dávky matce a začne se vyplácet dávka muži zjeho nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky nároku na její výplatu Četnost střídání není omezena Redukční hranice: jako u nemocenského (2010) Sazba dávky z denního vyměřovacího základu: 70 %(od ) Jaroslav Vostatek 23

24 ČESKÉ MATEŘSKÉ Změny od 2008 Zrovnoprávnění vdaných a svobodných matek Sjednocení délky PPM pro vdané a osamělé matky na 28 týdnů 30 % dětí se u nás rodí mimo manželství Vícerčata: nárok na dávku zůstává po dobu 37 týdnů Nezaměstnané ženy nemají nárok na PPM Od 2008: rodičovský příspěvek 7600 Kč rovnou od narození dítěte ve čtyřleté variantě Rodičovský příspěvek znamená pro většinu z nich vyšší částku než případná PPM, vypočtená z omezených příjmů v posledních 2 letech Jaroslav Vostatek 24

25 ČESKÉ MATEŘSKÉ Jaroslav Vostatek 25

26 ČESKÉ MATEŘSKÉ 2008, 2009 a od Jaroslav Vostatek 26

27 MATEŘSKÉ Týdny % ze mzdy Německo % Malta % Kypr % Belgie % Kanada % Švýcarsko % Singapur % Nový Zéland % Velká Británie 6 90 % USA 0 0 % Austrálie 0 0 % EU: návrh Směrnice EU Min. délku poskytování zvýšit ze14 na18týdnů Usnesení Evropského parlamentu: 20 týdnů Vyplácet 100% mzdy Dnešní minimum: sazba nemocenského ILO: doporučuje min. 18 týdnů /od roku 2000/ Jaroslav Vostatek 27

28 MATEŘSKÉ (% ze mzdy) a RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ (týdny) Jaroslav Vostatek 28

29 SOCIÁLNĚ-DEMOKRATICKÝ MODEL ZABEZPEČENÍ RODIN S DĚTMI Sociální práva pro každého, nezávisle na rodině i trhu (rovné šance pro každého) Bez ohledu na předchozí příjmy, příspěvky nebo výkony Rodina se 2 výdělečnými rodiči (dualearnermodel) Relativně vysoká úroveň univerzálních dávek a služeb, kombinace s dávkami závislými na výdělku pro ekonomicky aktivní Sociální investování (přínos pro zaměstnanost a růst) Zabezpečení veřejných služeb pro rodiny s dětmi je důležitější než peněžité dávky Daňové výdaje: ne Jaroslav Vostatek 29

30 JESLE A ŠKOLKY EU: posílit veřejné instituce péče o děti předškolního věku Jesle a školky by měly mít možnost poskytnout místa pro děti podle barcelonských cílů: 90 % dětí od 3 let až do školního věku a 33 % dětí pod 3 roky Jaroslav Vostatek 30

31 TĚHOTENSKÉ VE ŠVÉDSKU Dávka (pregnancy benefit) pro případ, že zaměstnavatel nemůže přeřadit těhotnou zaměstnankyni: Pracovní kapacita snížena nejméně o 25 % v důsledku těhotenství Fyzicky namáhavá práce (výplata dávky až po dobu 50 dní, nejdříve však od 60. dne před očekávaným dnem porodu) Rizikové podmínky práce Možnost pracovat část dne: dávka ve výši 75 %, 50 %, nebo 25 % Nárok na dávku není v posledních 10 dnech před porodem Jaroslav Vostatek 31

32 OŠETŘOVÁNÍ DÍTĚTE VE ŠVÉDSKU Dočasné rodičovské (temporary parental benefit) Péče o nemocné dítě ve věku do 12 let Též při onemocnění osoby, která pečuje o dítě Též pro návštěvu dětského lékaře či dětské kliniky 60 dní ročně pro oba rodiče dohromady Možnost čerpat dalších 60 dní Netýká se onemocnění osoby pečující o dítě Jaroslav Vostatek 32

33 ČESKÉ OŠETŘOVNÉ Dříve: podpora při ošetřování člena rodiny Zaměstnanec nemůže pracovat z důvodu, že musí Ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo Pečovat ozdravé dítě mladší 10let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak odítě pečuje, sama onemocněla Od 2009: možnost přiznat ošetřovné postupně dvěma osobám při jedné potřebě ošetřování Sazba dávky: 60% denního vyměřovacího základu Doba poskytování: až 9 kalendářních dnů (16 dní: osamělá osoba) 2010: karenční doba 3 dny, doba poskytování až 6 (13) dní Jaroslav Vostatek 33

34 OŠETŘOVÁNÍ DÍTĚTE V NĚMECKU Nemocenské Doba poskytování až 10 pracovních dní Max. 25 dní na pojištěnce v kalendářním roce bez ohledu na počet nemocných dětí Osamělí rodiče: dvojnásobek (20 a 50 dní) Jaroslav Vostatek 34

35 PORODNÉ Potřeba: jednorázové výdaje spojené s narozením dítěte Výbavička apod. Východiska pro politiku: Potřeba klesá s pořadím dítěte Porodné může s pořadím dítěte klesat Stimulace počtu porodů (?) Porodné na 2., 3. a 4. dítě má být vyšší Jen asi ve třetině vyspělých zemí (ale ve většině evropských zemí) Jaroslav Vostatek 35

36 PORODNÉ VE FINSKU 1938: zavedeno pro sociálně potřebné rodiny 1948: pro všechny matky Volba: 140 nebo Balíček věcí pro dítě (věci stačí na několik měsíců) Balíček je mnohem cennější Většina matek volí balíček i v případě 2. a 3. porodu 3 * porodné při narození dvojčat 6 * porodné při narození trojčat Jaroslav Vostatek 36

37 PORODNÉ VE FINSKU Jaroslav Vostatek 37

38 PORODNÉ V ČESKU Jednorázový příspěvek matce na náklady související s narozením dítěte» Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela aporodné jí nebo jiné osobě nebylo vyplaceno, má na něj nárok otec dítěte. Nárok naporodné má rovněž osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče, nahrazující péči rodičů dítě Kč dvojčata Kč trojčata Kč za každé dítě Kč Jaroslav Vostatek 38

39 PORODNÉ V ČESKU podmínky pro nárok na dávku od : Narození 1. dítěte Příjem rodiny nesmí přesáhnout 2,4násobek životního minima. Pro stanovení životního minima se přitom započítává i narozené dítě/děti. Osamělá matka: hraniční příjem pro nárok na porodné: 10752Kč = 2,4*( ) Rodičovský pár: hraniční příjem pro nárok na porodné: Kč = 2,4*( ) Porodné: Kč Dvojčata, trojčata: Kč Jaroslav Vostatek 39

40 RODIČOVSKÉ (RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK) Účel vzniku: plně nebo částečně ušlý výdělek z důvodu péče o malé dítě (do stanovené věkové hranice) Koncepce ve většině evropských zemí: Částečná finanční náhrada ušlého příjmu Střídání rodičů v péči o dítě je možné Výjimečně i: společná péče obou rodičů Část nároku podmíněna střídáním rodičů Česko: univerzální dávka za zajištění řádné a celodenní peče o dítě do 4 let věku Od 2004: možnost neomezeného výdělku Do 2007: jednotně poskytovaná dávka Od 2008: třírychlostnídávka: možnost volby poskytování: Do 2, 3, nebo 4 let věku dítěte Jaroslav Vostatek 40

41 ŠVÉDSKÉ RODIČOVSKÉ Celkem 480 dní na dítě (2010) 2 rodiče (společná péče) à 240 dní, 180 dní lze přesunout na 2. rodiče Čerpání: dlouhé období v celku, jednotlivé dny, část dne Části dne: 12,5 %, 25 %, 50 %, 75 % Možné čerpání: Od 60. dne před očekávaným dnem porodu (těhotné ženy) Do věku 8 let nebo do ukončení 1. roku školní docházky Adopce: 8 let od převzetí dítěte do péče, nejdéle však do věku 10 let Jaroslav Vostatek 41

42 ŠVÉDSKÉ RODIČOVSKÉ 3 různé úrovně (2010): Nemocenské [sjukpenningnivå] 390 dní (55 týdnů a 5 dní) Základní[grundnivå] pro osoby bez příjmu nebo s nízkým příjmem 180 SEK denně 390 dní Minimální[lägstanivå] 180 SEK denně (děti nar. před : 60 SEK) 90 dní (12 týdnů a 6 dní) Jaroslav Vostatek 42

43 NĚMECKÉ RODIČOVSKÉ Elterngeld od 2007 (předtím: výchovné) Sazba: 67 % čistého výdělku příslušného rodiče Max , min. 300 měsíčně Výdělek do : zvyšování sazby až na 100 % Za 2 výdělku: zvýšení sazby o 0,1 % za další dítě současně narozené + 10 % sourozenecký bonus (další děti v rodině, v závislosti na jejich věku a počtu: např. 1 starší dítě do věku 3 let)) Doba poskytování: 14 měsíců 1 rodič max. 12 měsíců (osamělý: 14) Výdělečná činnost: max. 30 hodin týdně Jaroslav Vostatek 43

44 ČESKÝ RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK 3 výměry pevné měsíční částky: zvýšená, základní, snížená čerpání rodičovského příspěvku po dobu 2, 3 nebo 4 let rychlejší čerpání ve zvýšené výměře (11400 Kč) do 24 měsíců věku dítěte Jen pro rodiče s PPM ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den klasické čerpání v základní výměře (7 600 Kč) do 36 měsíců věku dítěte o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM pomalejší čerpání po PPM nebo od narození dítěte (nevznikl-li nárok na PPM) v základní výměře (7600 Kč) do 21 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře (3800 Kč) do 48 měsíců věku dítěte Jaroslav Vostatek 44

45 RODIČOVSKÉ Jaroslav Vostatek 45

46 RODIČOVSKÉ OD 2012 Rodičovský příspěvek dle potřeb rodičů Rodiče budou mít možnost volit si délku rodičovské dovolené i výši rodičovského příspěvku podle svých aktuálních potřeb. Namísto stávajícího systému, kdy je možné vybrat si buď dvouletou, tříletou, nebo čtyřletou rodičovskou, má být matce nebo otci umožněno pružně si určit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši až do vyčerpání celkové částky 220 tisíc korun, maximálně však do čtyř let věku dítěte. Změna bude možná jednou za tři měsíce. Výše příspěvku bude činit nejvýše korun měsíčně. Pro získání možnosti volby výše příspěvku bude stačit, pokud nárok na peněžitou pomoc v mateřství splní alespoň jeden z rodičů dítěte. Rodičovský příspěvek budou dostávat i rodiče, jejichž dítě chodí do školky nebo do obdobného zařízení pro děti. Od dvou let věku mohou navštěvovat tato zařízení neomezeně. Pro děti do dvou let věku bude zavedeno jednotné konto 46 hodin za měsíc. Zrušen je tedy limit čtyř hodin denně, maximálně však pěti dnů v měsíci Jaroslav Vostatek 46

47 ČESKO Jaroslav Vostatek 47

48 RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ: CELKOVÁ A PLACENÁ (FTE) Jaroslav Vostatek 48

49 RODIČOVSKÉ A FTE PAID LEAVE 1. Zvýšená výměra Kč 2. Základní výměra 7600 Kč 78 % rodičů, celkově o Kč více než v 1. a 3. variantě Ø mateřské za 28 týdnů Kč ( Kč) Rodičovské za 3 roky Kč Celkem Kč ( Kč) Týdenní mateřské ve výši 100 % čisté mzdy ( * 7) / (0,85 * 30,4) = Kč FTE paidleave: / = 101,2 týdnů Varianta Center for Economic and Policy Research(VVZ = ø mzda) ( * 7) / (0,892 * 30,4) = 4818 Kč FTE paidleave: / Kč = 71,2 týdnů 3. Snížená výměra Kč 4. Nižší výměra: postižené děti ve věku 7-15 let: 3 000Kč Jaroslav Vostatek 49

50 RODIČOVSKÉ Velké rozdíly v konstrukci dávek mezi jednotlivými zeměmi Full-TimeEquivalent(FTE) Paid Leave Náhradový poměr * doba poskytování dávky Náhradový poměr: relace k (Ø) mzdě Doba poskytování: v týdnech Výsledek zaokrouhlen na celé týdny Sociální pojištění většinou 21 bohatých zemí: pořadí podle FTE: Švédsko 47 Norsko 44 Německo 42 Řecko 34 Finsko 32 Francie 29 Kanada 28 Nový Zéland 28 Španělsko 27 Japonsko 26 (výrazná rovnost pohlaví) Česko 71 (101) Jaroslav Vostatek 50

51 ŠTĚDROST PLACENÉ RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ A CHUDOBA RODIN S DĚTMI Poverty 35 USA UK AUS CAN FRA SWI AUT GER BEL ITA NET DEN FIN NOR SWE r= -.826** **significant at the 0.01 level, one-tailed test Total Paid Leave Sou rces: LIS, SCIP Jaroslav Vostatek 51

52 PRIORITY EVROPANŮ: JAK OVLIVNIT POČET DĚTÍ 1. Snížit nezaměstnanost, pružná pracovní doba, služby péče o děti 2. Rodinné dávky, daňové výhody 3. Náklady na vzdělání dětí, bydlení 4. Rodičovská dovolená, mateřské dávky Pramen: Eurobarometer Jaroslav Vostatek 52

53 MODELY PŘÍDAVKŮ NA DĚTI Liberální model = nulová koncepce Děti = soukromý problém (USA, Nový Zéland) Modifikovaný liberální model: pomoc chudým rodinám Přídavky na děti: samostatná dávka sociální pomoci Nebo: dávka pro rodiny s dětmi Diferenciace přídavků na děti podle příjmu rodiny Dánsko: přídavky na děti nejsou pro bohatší (testování příjmů) Česko: přídavek na dítě, sociální příplatek Dávky státní sociální podpory Model univerzální dávky na všechny děti Jednotná sazba: Slovensko ,25 (640 SKK) Modifikace: kromě 1 dítěte, nebo kromě 1. dítěte Diferenciace podle věku Family Income Supplement(VB) navíc k přídavkům na děti Jaroslav Vostatek 53

54 DĚTSKÉ DÁVKY: ČESKO Přídavek na dítě (2010) Nárok: rodinný příjem < 2,4 násobek životního minima rodiny Diferenciace podle věku dítěte: do 6 let 500Kč měsíčně 6 15 let 610 Kč měsíčně let 700Kč měsíčně Sleva na dani z příjmů na vyživované dítě poplatníka Kč ročně 967Kč měsíčně Daňový bonus pokud je sleva na dani vyšší než daň Max Kč ročně (= na 4,888 dětí) = univerzální přídavek na dítě daňového poplatníka Výdaje 2010: 11 mld. Kč Jaroslav Vostatek 54

55 PŘÍDAVKY NA DĚTI: Pokles s pořadím dítěte Velká Británie 2007 Irsko 2009 (max. 8 dětí) Počet dětí Přídavky na děti Počet dětí Přídavky na děti 1. dítě 75,62 (112 ) 1. a 2. dítě a další dítě 50,70 (75 ) 3.a další dítě 103 Velká Británie: přídavek na dítě týdně 1. dítě 13,20 týdně ostatní děti Jaroslav Vostatek 55

56 PŘÍDAVKY NA DĚTI: Růst s pořadím dítěte Finsko 2007 Pořadí dítěte Přídavek na dítě , ,50 každé další dítě 172 Švédsko 2007 Počet / pořadí Přídavek na dítě 1 dítě SEK (116 ) 2. dítě 1150 SEK (127 ) 3. dítě 1584 SEK (155 ) 4. dítě 1910 SEK (211 ) 5. a další dítě 2100 SEK (232 ) Jaroslav Vostatek 56

57 PŘÍDAVKY NA DĚTI: Růst i pokles s věkem dítěte Nizozemí 2009 Věk dítěte Přídavek na dítě Do 6 let 65, let 78,92 od 12 let 92,85 Dánsko 2007 Věk dítěte Přídavek na dítě Do 2 let DKK (155 ) 3 6 let 1046 DKK (140 ) 7 17 let 823 DKK (110 ) Jaroslav Vostatek 57

58 RODINNÉ PŘÍDAVKY: ITÁLIE Dávka klesá s příjmem rodiny roste s počtem členů rodiny odstupňována po 100 příjmů Příklad: rodina se 4 členy (bez invalidů): Roční příjem Měsíční dávka Do , ,83 Nad Jaroslav Vostatek 58

59 PŘÍDAVKY NA DĚTI A DAŇOVÉ SLEVY Rodina (2 výdělky) se 2 dětmi ve věku 7 a 14 let, Jaroslav Vostatek 59

60 ČESKÝ SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK DO 2010 Dávka pro rodiny s nízkými příjmy od roku 2011 neplatí Péče omin. 1 nezaopatřenédítě Rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje dvojnásobek životního minima rodiny platí i nadále Příjmem je i rodičovský příspěvek a přídavek na dítě Sociální příplatek se zvyšuje: dítě je dlouhodobě (těžce) zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné zdravotní postižení nebo osamělost rodiče rodinám, kde senarodilo více dětí současně, a to vdobě do 3 let jejich věku rodinám, kde dítě studuje nastřední nebo vysoké škole vdenní formě studia Jaroslav Vostatek 60

61 SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK 2011 Výše sociálního příplatku v Kč měsíčně podle věku dítěte vrodině srozhodným příjmem na úrovni životního minima rodiny Sociální příplatek podle stupně zdravotního postižení dítěte Věk nezaopatřeného dítěte vrodině dítě dlouhodobě nemocné dítě dlouhodobě zdravotně postižené dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené do 6 let ) ) ) ) od 6 do15 let ) ) od 15 do26 let ) Rodina má nárok na rodičovský příspěvek do 3 let věku dítěte ve výši Kč. 2) Rodina bez nároku na rodičovský příspěvek (dítě starší 4 let věku). 3) Rodina má nárok na rodičovský příspěvek do 7 let věku dítěte ve výši Kč, případně na rodičovský příspěvek do 15 let věku dítěte ve výši Kč, pokud dítě nepobírá příspěvek na péči Jaroslav Vostatek 61

62 ČESKO: RODINNÉ DÁVKY mil. Kč Přídavek na dítě Sociální příplatek Rodičovský příspěvek Porodné Pen. pomoc v mateřství Ošetřovné Vyrovnávací příspěvek Daňový bonus Jaroslav Vostatek 62

63 NOVÉ CYKLY CHUDOBY 10 0 Poverty low - high Childhood Youth Family Empty nest Old age Jaroslav Vostatek 63

64 ZÁKLADNÍ MODELY ZABEZPEČENÍ RODIN Sociálně-demokratický model Rovné příležitosti pro všechny děti Veřejné služby pro rodiny s malými dětmi Přídavky na děti Konzervativní model Rodina jako základ státu, dělba práce v rodině Daňová podpora rodin s dětmi, přídavky na děti jako alternativní řešení Neoliberální model Děti jako soukromá aktivita (investice?!) Daňová podpora osob s dětmi kombinace se sociální pomocí (záporná daň z příjmů) Jaroslav Vostatek 64

65 SOCIÁLNÍ A SOUKROMÉ ZABEZPEČENÍ VZDĚLÁNÍ Vyšší vzdělání vyšší výdělek Velké a narůstající rozdíly ve výdělcích Vyšší nezaměstnanost méně kvalifikovaných I mezi mladými nezaměstnanými Nárůst podílu dlouhodobě nezaměstnaných Více než polovina nezaměstnaných ve věku jsou dlouhodobě nezaměstnaní Nárůst rozdílu v kvalifikaci mezi mladými a staršími Vysoká soukromá čistá současná hodnota vyššího vzdělání Česko na 4. místě v rámci OECD za Portugalskem, Itálií a USA Veřejná soukromá čistá současná hodnota vyššího a vysokoškolského vzdělání Česko: v rámci OECD podprůměrná hodnota u vyššího vzdělání a nejvyšší hodnota u vysokoškolského vzdělání 30 % studentů VŠ v OECD nedokončí studium (Česko: přes 30 %) Jaroslav Vostatek 65

66 VÝDAJE NA VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMÍCH OECD Ø OECD: 6,1 % HDP (2008) Výdaje na studenta vzrostly v letech o 43 % Značné rozdíly mezi zeměmi i ve struktuře nákladů, platech, délce výuky, velikosti tříd OECD: prostor pro efektivnější sdílení nákladů mezi státem a domácnostmi Vysokoškolské vzdělávání: Ø OECD: 1,5 % HDP (2006) Nejvyšší podíl na HDP: USA, Kanada, Korea (jižní) Vysoký podíl soukromých výdajů Není projevem nízké efektivnosti VŠ vzdělávání v USA Prudký nárůst penetrace: ze 20 %(1995) na 38 %(2009) Výdaje na studenta vzrostly v letech o 14 % Školky (vzdělávání ve věku 3-4 roky): prudký nárůst penetrace: ze 40 %(1998) na 70 %(2009) Jaroslav Vostatek 66

67 CELKOVÉ VÝDAJE NA VZDĚLÁNÍ V ZEMÍCH OECD (% HDP) Jaroslav Vostatek 67

68 ROČNÍ VÝDAJE NA STUDENTA (USD, parita KS) NA 1. A 2. STUPNI VZDĚLÁVÁNÍ Jaroslav Vostatek 68

69 METODY FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁNÍ Veřejné financování veřejných škol Veřejné financování soukromých škol Voucher system Soukromé školství, reformované veřejné školství: plné školné Stipendia státní, krajská, firemní apod. Přímé platby (out-of-pocket) Studentské půjčky Odložené školné Kombinace modelů Nízké školné (regulační poplatek) Školné diferencované podle příjmů rodičů Stipendia sociální Stipendia prospěchová Jaroslav Vostatek 69

70 PODSTATNÉ ROZDÍLY VE FINANCOVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ 1. a 2. stupeň vzdělávání: veřejné financování cca 90 % výdajů (ø OECD) 3. stupeň vzdělávání (VŠ): velké rozdíly mezi zeměmi v podílu veřejného financování Pod 5 % výdajů: Dánsko, Finsko, Norsko Přes 75% výdajů: Chile a Korea Školné: 8 zemí OECD: žádné školné Třetina zemí OECD: více než $ ročně (pro tuzemce) Jaroslav Vostatek 70

71 PROGRESSIVE VOUCHERS Návrh: R. Reich (2000), podpora: R. Vedder, CATO Journal, 2005 Cíl: zabezpečení dostupnosti vzdělání 1. a 2. stupně pro děti z nízkopříjmovýchrodin Školné: 6000 $ ročně Rodina s 1 dítětem: voucher v hodnotě 12 %*(70000 X) kde Xje roční příjem rodiny Xod $ ročně: voucher 0 $ X= 0: voucher $ = plné dotování školného Očekávané uplatnění voucherů: 40 % rodin dostane voucher na plnou úhradu školného 40 % rodin dostane voucher na částečnou úhradu školného 20 % rodin nedostane voucher Na všech (soukromých i veřejných) školách 1. a 2. stupně Svobodný výběr školy Privatizace zefektivní školství (neoliberalismus, Chicago) Jaroslav Vostatek 71

72 SOUKROMÁ ČISTÁ SOUČASNÁ HODNOTA VYŠŠÍHO VZDĚLÁNÍ V $A JEJÍ SLOŽKY Jaroslav Vostatek 72

73 VEŘEJNÁ ČISTÁ SOUČASNÁ HODNOTA VYŠŠÍHO A VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ V USDA JEJÍ SLOŽKY Jaroslav Vostatek 73

74 PROPADOVOST VYSOKOŠKOLÁKŮ (NEDOKONČÍ ANI Bc.) Jaroslav Vostatek 74

75 VNITŘNÍ MÍRA VÝNOSNOSTI VEŘEJNÝCH INVESTIC DO VŠVZDĚLÁNÍ PRO MUŽE A ŽENY P e rc e n t a g e New Zealand Canada Denmark Finland Norway Sweden United Kingdom Male Female United States Jaroslav Vostatek 75

76 VEŘEJNÉA SOUKROMÉVÝDAJE NA VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ (% HDP) Jaroslav Vostatek 76

77 PODÍL SOUKROMÝCH VÝDAJŮ NA INSTITUCE TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ: 2000 A Jaroslav Vostatek 77

78 PODÍL PŮJČEK NA VEŘEJNÉ FINANČNÍ POMOCI STUDENTŮM VŠ: 1998 A Jaroslav Vostatek 78

79 Jaroslav Vostatek 79

80 ROČNÍ ŠKOLNÉ NA VEŘEJNÝCH UNIVERZITÁCH (Ø, DENNÍ STUDIUM, TUZEMCI, 2006/7, $) Jaroslav Vostatek 80

81 KLASIFIKACE SYSTÉMŮ FINANCOVÁNÍ VŠVZDĚLÁVÁNÍ PODLE OECD Jaroslav Vostatek 81

82 3 SYSTÉMY FINANCOVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Jaroslav Vostatek 82

83 SOCIÁLNĚ-DEMOKRATICKÝ MODEL VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Právo na vysokoškolské vzdělání Rovné příležitosti, sociální rovnost Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Švédsko Některé z těchto zemí zavedly či zavádějí školné pro zahraniční studenty Žádné nebo zanedbatelné školné NZ: poplatky ve výši do 20 % nákladů (WattsReport, 1987) NZ LabourParty zavedla školné ve výši 10 % nákladů (1990) Štědré systémy pomoci studentům: většina studentů může využívat stipendií či veřejných půjček na studium nebo životní náklady Vysoká relace veřejných výdajů na vysokoškolské vzdělání k HDP Jaroslav Vostatek 83