č íslo 1 roč ník 3 únor 2005

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "č íslo 1 roč ník 3 únor 2005"

Transkript

1 č íslo 1 roč ník 3 únor 2005 h l a v n í t é m a : H I S T O R I E Jak přežívají krysy, žraloci a lidé Archeologie na dálnici Zdolávací strategie lidstva Středověké práce všeho druhu Mamuti na internetu Pokrok začíná tváří v tvář každé dějinné situaci znova Kolikanásobně se změnil svět ve 20. století Kamínky z Kamenky Environmentální periodizace dějin Co je ekomuzeum Vydry a hudba Příloha: Krajina & energie I

2 Život našich předků byl proložen řadou oslav a svátků. Nejvýznamnější z nich byly Velikonoce. Jimi zemědělský rok začíná. V české lidové tradici se Velikonoce staly oslavou nového života v přírodě, probouzející se po zimním spánku. Předcházelo jim po masopustním veselí šest postních nedělí. Každá z nich měla zvláštní význam a název podle toho, co se jedlo, podle obřadů, obyčejů a zábav. První z postních nedělí se jmenovala Pučálka podle jídla napučeného opraženého hrachu sypaného pepřem nebo cukrem. Někde se jí také říkalo Liščí, protože hospodyně večer napekla preclíky, roznosila po zahradě a dětem ráno namluvila, že jim je tam nechala liška. V době půstu se lidé oblékali do tmavých šatů, podle toho se druhé postní neděli říká Černá. Ale také se začalo s úklidem, vymetala se kamna, a tak i Sazometná. Jedlo se pražmo, prastarý pokrm z ječných zrn, tedy i Pražná neděle to byla. Jelikož prvními příznaky moru bylo kýchání, dalo název třetí neděli Kýchavičná. Tehdy se konaly pobožnosti za odvrácení moru. Během čtvrté neděle Družebné domlouvali družbové na ten rok svatby. Pátou, Smrtnou neděli se ze vsi vynášela smrt, zima. Tento prastarý obyčej se považuje za nejstarší obřad v českém lidovém zvykosloví. Už zápis z r z pražského Podskalí vypovídá o mládeži, která za zpěvu, jásotu a křiku házela do řeky tyč s doškem nastrojeným za smrtku. Odpoledne obcházely vesnici děti s lítem, ozdobeným vrškem stromku. vyžehleno Po západu slunce hospodář dům vykropil svěcenou vodou na ochranu proti čarodějnicím. I na Velký pátek se vstávalo před rozbřeskem a každý se běžel umýt k potoku, aby se chránil před nemocemi. Ten den se nesmělo nic z domácnosti půjčovat, protože s takovými věcmi by se pak dalo čarovat. Na Bílou sobotu před mší byla zažehnuta velká velikonoční svíce posvěcen oheň, který si hospodyně odnesly domů. Boží hod velikonoční začínal svěcením pokrmů beránka, mazance Někde projevovali svěcenému jídlu takovou úctu, že jedli vestoje, jinde obětovali část zahradě, poli, studni. Na Pondělí velikonoční chodili mládenci dům od domu s pomlázkami a šlehali děvčata každého věku, aby jim zajistili svěžest a mladost. Věřili totiž, že síla z mladých Poslední neděle před Velikonocemi je Květná. Při církevním obřadu se světily kočičky, a tím dostaly kouzelnou moc proti nemocem z nachlazení a živelním pohromám. Svátky začínají Škaredou středou. Název vznikl podle legendy, ve které se Jidáš škaredil na Krista. Tento den se nemá nikdo mračit, zůstalo by mu to celý rok. Samotný týden před velikonočním pondělím je zvyky zcela nabitý. Na Zelený čtvrtek musela hospodyně před východem slunce zamést dům a smetí odnést za humna nebo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy. Rodina musela před východem sluníčka pojíst chléb mazaný medem, jako zaručenou prevenci před hadím, sršním či vosím kousnutím. Ranní mytí v rose bránilo kožním nemocem. Celoroční zdraví si zajistili tím, že snědli něco zeleného zelí, špenát Tento den dopoledne již muselo být uklizeno dům vybílen, podlahy vydrhnuty, trámy stropů naleštěny voskem (prý místnost krásně navoněl), prádlo vypráno, naškrobeno, prutů přejde i na ně. Odnášeli si vajíčka, symbol zrození, červená nebo různě malovaná. V některých krajích chodila v úterý na koledu děvčata a svěžest chlapců zajišťovala poléváním studenou vodou. Zrození, nový život a vzkříšení jsou symbolem Velikonoc nejen s ohledem na křesťanskou tradici vzkříšení Krista, ale také na mnohem starší zvyky pohanské, oslavující zrození přírody po dlouhé zimě. Velikonoční tradice si připomínáme ve středisku ekologické výchovy Toulcův dvůr v Praze jak s dětmi na ekologických výukových programech, tak s dospělými na akcích pro rodiny s dětmi. Podle našeho mínění patří znalost života předků, jejich návyky a životní filosofie k pilířům ekologické výchovy. Je to nejen poučné, ale i inspirující a zábavné. Dáma, kterou na akcích Toulcova dvora můžete potkat v kroji, je lektorka Marie Moravcová. Pochází ze selského měcholupského rodu a některé zemědělské zvyky jako dítě osobně zažila. Lidové zvyky jsou její láskou a opravdu hodně toho ví nejen o těch velikonočních. Jakub Moravec, Marie Moravcová, Toulcův dvůr Foto Pavel Sopoušek Středisko ekologické výchovy hl. m. Prahy Toulcův dvůr, Kubátova 1/32, Praha 10 Hostivař. Tel. a fax ,

3 EDITORIAL V ážení čtenáři, na počátku bylo slovo. Vlastně dvě: environmentální historie. Poprvé jsem na ně narazila nejspíš v rozhovoru časopisu Ekolist s prezidentkou Evropské společnosti pro environmentální dějiny Verenou Winiwarterovou. Doporučuje knihu amerického dějepisce Johna R. McNeilla Něco nového pod Sluncem. Závěry této knihy jsou přesvědčivé: Ve 20. století člověk svou aktivitou svět měnil tak, že to nemá obdoby ani, řekněme, v geologických dějinách. Zkrátka, je tu cosi nového pod Sluncem, a to bychom měli my, lidé nadaní bezkonkurenčními rozumovými schopnostmi, nějak vyhodnotit A téma tohoto Bedrníku bylo jasné: historie, tedy environmentální historie. Jasné ale nebylo, jestli bude dost materiálu. Měla jsem v ruce pár, přesněji čtyři články z českého tisku a McNeillovu knihu. To bylo vše. Začala jsem hledat na internetu. Rychle jsem se dostala na stránky Evropské společnosti pro environmentální dějiny, a ty se ukázaly být skvělou informační křižovatkou, která mě dovedla nejen do Spojených států, mateřské země environmentálních dějin s bohatstvím informačních pramenů, ale taky paradoxně zpět do Česka ke jménu historického geografa z Univerzity Karlovy Leoše Jelečka. Na něj mě odkazovali i další čeští odborníci, jejichž jména jsem zjistila rovněž oklikou přes evropský web environmentálních dějin díky tomu, že v Praze v roce 2003 proběhla málo povšimnuta 2. konference Evropské společnosti pro environmentální dějiny za účasti nejvýznamnějších světových osobností z oboru. Po této převážně virtuální pouti za zdroji informací o evironmentálních dějinách se tedy otevřel obrovský prostor. Pan Jeleček ochotně a nezištně poskytl množství podkladů i odbornou konzultaci ke shrnujícímu článku v rubrice Proměny. Nakonec, jako to ovšem bývá u každého tématu, bylo tolik materiálu, že by se z něj dalo vytvořit několik Bedrníků. Nevešly se zajímavé příběhy o ozónu nebo azbestu, fascinující tragédie vysychajícího Aralského moře ani americký pohled na evropský Černý trojúhelník, ani pátrání v příběhu zemské biodiverzity. Drželi jsme se zkrátka čistě tématu environmentální dějiny. Naštěstí chystáme letos také Bedrník věnovaný krajině, kteréžto téma se v mnohém s dějinami prolíná. Krajina má překvapivě dobrou paměť. Jiného souvisejícího tématu historické klimatologie jsme se zas dotkli v loňském pátém Bedrníku. Historie zkrátka prolíná skoro vším. Historický přístup k ekologickým problémům umožňuje lepší nadhled, ba přímo dává nový rozměr našemu vnímání. Profesor McNeill to ukazuje na příkladu skeptického ekologa Bjørna Lomborga, který četné ekologické problémy s využitím vědeckých metod bagatelizuje. John McNeill za hlavní nedostatek považuje to, že Lomborg se nedívá do historie hlouběji než nějakých čtyřicet let. Zdá se ovšem, že také platí opačně: Ekologický přístup zahrnutý do společenských nauk jim dává nový impuls, jako ostatně takřka vší vědě i praxi. V anketě Bedrníku se k tomu vyjadřují například socioložka Hana Librová, historici Dušan Třeštík a Jaroslav Pánek, právník Václav Mezřický a další. Ani stránky věnované praktickým aktivitám v tomto čísle nepojmuly vše dobré, co se sešlo. A tak se v některém z příštích čísel můžete těšit na hry našich babiček a dědečků, na tradiční řemesla, na několik programů s tématem paměť krajiny, její mapování a obnova. Zato se tentokrát dost možná inspirujete tím, jak děti mohou účinně pomáhat získávat cenný historický materiál odborníkům třeba cestou do školy a ještě si přitom ohromně užít. Seznámíte se s unikátním archeoskanzenem v Modré. Prvním dílem začíná v tomto čísle příloha Krajina & energie. Na tento pozoruhodný materiál upozornil redakci Jiří Kulich ze střediska Sever. Autor prezentace o krajině a energii RNDr. Jan Pokorný přináší mimořádný (alespoň z hlediska čtenáře nespecialisty) pohled na metabolismus krajiny. Zejména za pozornost stojí výzkum, na kterém se sám autor podílel, nevratného procesu vymývání živin z naší mateřské půdy. Řekou Labe odteče ročně na milion tun čistého vápníku, hořčíku, draslíku a sodíku Ale o tom až příště v Bedrníku s tématem Voda. Jen mě ještě k tomu napadá: Nemá to, že mnozí baštíme hořčíkové, vápníkové, zinkové a bůhvíjaké všechny další tabletky, abychom tělu dodali, co potřebuje, souvislost s tím, že se o to nevědomky ochuzujeme právě špatným hospodařením v krajině? Možná vypátráme něco víc do jednoho z dalších čísel Bedrníku, se kterým letos počítáme, do čísla s tématem zdraví. Dobré zdraví, dobré počtení a historický nadhled nám všem přeje O B S A H Rok začíná Velikonocemi... 2 INSPIRACE Cestička do školy... 4 Vydry a hudba... 6 Jak se bez teleportace dostat do Velkomoravské říše Archeoskanzen Modrá... 7 Mamuti na internetu... 9 PROMĚNY Co je a kde se vzaly Environmentální dějiny...11 NÁZORY Anketa Pokrok začíná tváří v tvář každé dějinné situaci znovu Trvale udržitelný život v životě Bohuslava Reynka...19 Dopisy...21 DIDAKTIKA Čechy krásné, Čechy mé a nezapomeneme ani na Moravu...22 Kamínky z Kamenky...23 KALENDÁŘ...26 NABÍDKA...27 V čem vynikají češi?...31 Příloha: KRAJINA & ENERGIE uprostřed tohoto čísla Hana Kolářová 3

4 INSPIRACE Cestička do školy Sešli se archivář, muzejník a učitel. Chtěli udělat něco pro děti, aby měly příležitost poznávat historii svých obcí a regionů, aby si mohly uvědomit, že jsou její součástí, aby se o tom všem mohly ve škole víc dozvědět a aby je takováhle škola bavila. Nechtěli křísit soutěže mladých historiků, kde žáci opakují znalosti údajů, které jsou již někde zpracované. Žádnou soutěž, ani v nejmenším! Chtěli naopak umožnit celým třídám třeba i celým školám řešit zajímavý úkol, který je nad síly jednotlivce, vyžaduje partnerství a spolupráci týmů. Vyzkoušeli projekt, jehož výsledky byly nečekané. Zaujal a zasáhl stovky žáků. Přitom jeho název i celé téma je z úplně jiného světa, než jsou počítačové hry, akční příběhy a ankety obrázkových časopisů pro náctileté. To bylo tak Smírčí kříž V létě roku 1999, před vstupem do nového tisíciletí, vzalo na sebe jičínské muzeum zajímavý úkol: najít v okolní krajině vhodné místo pro bezmála třímetrový smírčí kříž, věnovaný dvěma obětem náboženské nesnášenlivosti v Čechách katolickému misionáři Matěji Burnatiovi, zabitému roku 1629 v Libuni, a evangelíku Tomáši Svobodovi, popravenému pro jeho víru roku 1728 v Kopidlně. Bylo vybráno místo uprostřed lánu pokoseného obilí na hřbetu vrchu Veliše, a teprve poté zjišťována příslušná čísla pozemků, jména vlastníků, jednáno o povolení. Co následovalo, stalo se mocným impulsem pro uspořádání organizačně rozsáhlého projektu dokumentace starých cest do škol a proměn krajiny. Bezděčně jsme se totiž trefili do místa, kde se říkávalo U Spravedlnosti. Pamětníci vyprávěli, že před združstevněním pozemků tam bývala křižovatka polních cest, kudy děti ze Starého Místa chodily do velišské školy, a u rozcestí stával kamenný sloup, připomínka, že právě zde bylo popravčí místo hradu Veliše a obce Podhrádí (v obecní kronice jsme našli pověst, jak dramatickým způsobem se tu udělovala odsouzenci milost), ukazovali nám místo, kde jsou kameny z původních chodníků zahrnuty do již neexistujících mezí, a vypravovali, že větší pískovce a část sloupu jsou dnes v základech motorestu ve Starém Místě u Jičína Ukázalo se, kolik informací, dat, ale i příběhů může družstevní lán skrývat když jediný bod obsahuje takové bohatství ústní historie a také, že máme nejvyšší čas je zachytit. Lidem, kteří vnímali a užívali krajinu před provedením velkoplošných často strukturálních změn, je dnes již přes sedmdesát. Děti, pomozte dějepiscům! Na jaře roku 2003 organizátoři projektu oslovili školy okresu Jičín. Zvolili stejnou motivaci jako u projektu Terra felix terra desolata, který byl zaměřen na poznávání historie domovské obce za třicetileté války a zpracovávalo ho 9 škol jičínského okresu. Cestička do školy navazovala do značné míry na již vytvořené partnerství mezi školami a odbornými institucemi a na dřívější úspěšnou spolupráci. Šlo opět vlastně o výzvu a současně prosbu: V muzeích i archivech často chybějí důležité údaje prosíme, pomozte je ve svém okolí zajistit a poskytněte nám je! Takovéto pojetí prohlubuje konečný smysl spolupráce. Satisfakcí je nejen společenské ocenění výsledků projektu a školská klasifikace, ale i fakt, že část výstupu se dostane do fondu odborné instituce a bude sloužit dalším generacím badatelů. Forma vyučování byla také stejná, projektové vyučování. Časový plán počítal s realizací během jednoho školního roku: Na podzim seznámení s tématem, návštěvy pamětníků, muzea, archivu, knihoven, čtení z obecních kronik a prohlížení starých map úhrnem do jara sběr údajů o původní situaci. Muzeum k tomu poskytne badatelské listy a velké mapy příslušného území, kam budou získané informace 4

5 I N S P I R A C E zaznamenávány. V dubnu by měly děti přikročit k vrcholu vlastního výzkumu, tj. k ničemu menšímu, než aby dorazily do své školy po staré cestě, a pěšky. Mělo však jít o dobrodružnou expedici současnou krajinou, o zaznamenávání objevených rozdílů ať písemně, videokamerou, či fotoaparátem. Během května bylo nutno nové údaje z terénu doplnit a v červnu spolu s ostatními řešiteli závěry představit širší veřejnosti na tematické výstavě ve velké galerii jičínského zámku. Projektové vyučování Do projektu Cestička do školy environmentální vzdělávání, výchova a osvěta formou projektového vyučování se přihlásilo 15 škol. Rozsah a možnost komplexního pojetí environmentální výchovy procházející napříč výchovně vzdělávacím procesem, dokonce i napříč různými ročníky, zřejmě napomohly i k získání finančního příspěvku Královéhradeckého kraje ve výši Kč. Díky němu se také projekt podle plánu uskutečnil. Žádná ze škol neodstoupila, na realizaci se podíleli účastníci, z toho dětí bylo více než 90 procent. Na důvtipu učitelů záviselo, do kolika předmětů téma rozvinuli. Vždyť rozdíl mezi způsoby, jak se dostávaly děti do školy dřív a nyní, to vskutku může být věc aplikovaného zeměpisu, matematiky a tělesné výchovy, odlišnosti krajiny a jejího užívání pak aktuálním tématem hodin přírodopisu, vlastivědy, dějepisu, českého jazyka i výtvarné výchovy. Na zelené louce i s prvňáky Společně jsme dohodli, že výstupy ze škol budou mít dvě části. Část odbornou, ony zpracované mapy a vyplněné badatelské listy, a část tvůrčí, předem neplánovanou, která vznikne reakcí na nepředvídané podněty. A tak se objevily zhotovené modely krajin, plány ulic a makety obcí, alba fotografií, videoreportáže, školní noviny, ale i rekonstrukce skutečné staré třídy s učebními pomůckami a původním mobiliářem atd. Obě části jsme později v galerii vystavili. Odlišnosti, které se mohly jevit jako zdroj ohrožení systematických výsledků, byly spíše využity pro svou jinakost. Například budova Základní školy v Husitské ulici v Nové Pace je panelová stavba ze sedmdesátých let, kam nikdy nevedly žádné pěšiny. Dokumentace rozdílů mezi původní loukou nad městem a nynější zástavbou, porovnání jejích polních cest se současnou uliční sítí se ukázalo jako neobyčejně zajímavé i cenné; navíc je děti doložily konfrontacemi dobových fotografií s letošními. Ve druhé základní škole v Jičíně zase museli z organizačních důvodů projekt uskutečnit s prvňáky. Ti dostali za úkol pozorně sledovat ulice, jimiž chodí denně do školy, lidi, jak se k sobě chovají, ale i domy, obchody (a cenu některého zboží), stromy i psy, a vést si o svém všímání obrázkový, později stále více písemný deník. Zachráněná historie Díky projektu se podařilo zachránit mnoho důležitých a pozoruhodných ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ FORMOU PROJEKTOVÉHO VYUČOVÁNÍ NĚKOLIK ZKUŠENOSTÍ Nechte žáky iniciativně tvořit vlastní plány, jak potřebné informace získat. Děti ať začnou sbírat a pořádat první informace od rodičů a prarodičů. Dohodněte s vytipovanými pamětníky, že je děti navštíví. Vytvořte s dětmi mapu spádového území školy tj. odkud z jakých vesnic nebo městských čtvrtí se do vaší školy chodilo a chodí. Kde tyto mapy získat, vám poradí odbor územního plánování na příslušném městském úřadě. Při práci se osvědčily rozměrné mapy celého spádového území školy v měřítku 1: a ve stejném měřítku zhotovené ortofotomapy. Nezapomeňte, a vysvětlete také dětem, že smyslem není mít všechny kolonky badatelského listu tzv. hezky vyplněné. Pro odborné pracoviště je cenný pravdivý údaj, proto je naprosto v pořádku, když budou vyplňovat: ne není známo nepamatuje si atd. Badatelské listy jsou ke stažení v elektronické podobě ze stránek V průběhu projektu dojde zřejmě k vaší tvůrčí krizi. Bude se vám zdát, že nepostupujete vpřed, jak jste si představovali. Nepropadejte skepsi. Vydržte. Nakonec poznáte, že výsledek práce vašich žáků je nejen hezký a hodnotný, ale že má i svou vnitřní osnovu, kterou jste 5

6 I N S P I R A C E 6 Na závěr je nutné uvést alespoň v obecném přehledu ty, jejichž zásluhou se tak prohloubilo poznání jičínské krajiny a bylo uchováno mnoho cenné ústní historie žáky a učitele základních škol v Dětenicích, Chomuticích, I., II. a IV. základní školy v Jičíně, základní školy v Libáni, Libuni, Lužanech, Nemyčevsi, Základní školy a Zvláštní školy v Nové Pace, Základní školy v Nové Pace Husitské ulici, Gymnázia a Střední pedagomu marně vnucovali předem. Vtisknete mu ji totiž třeba i bezděčně později, při uspořádávání všech nahromaděných motivů. Aktivní přístup ředitelství školy je těžko zastupitelný. I v případě zapojení celého pedagogického sboru by měla být koordinátorem projektu dvojice kolegů, aby si mohli náročnou organizační práci podle potřeby rozdělit, případně se zastoupit. Funkční kontakty, mezi nimiž se jako nejefektivnější ukázala ová pošta, bylo třeba vytvářet a průběžně zlepšovat. Závěrečná výstava v Jičíně se odlišovala od běžných výstav. vedle závazných materiálů tu byl k vidění pestrý soubor exponátů: modely krajiny a obcí, městských ulic, náčrty, deníky, dopisy, herbáře, panely umně vytvořených dvojic konfrontačních fotografií, videoprodukce či na školách vytvořené počítačové prezentace, dále také původní učebnice, školní tašky, lyže, na kterých se jezdilo do školy, dokonce i rekonstrukce celé třídy, tak jak vypadala na začátku minulého století. Regionální muzeum a galerie Jičín archivuje zpracované mapy a badatelské listy spolu se záznamy o podobě současné krajiny. Staly se přírůstkem mapového fondu muzea. Je pravděpodobné, že Cestička do školy poslouží přípravě projektů s tematikou obnovy krajinných prvků kulturní krajiny Jičínska či dlouhodobému projektu Mariánská zahrada obnova prvků barokní krajinné kompozice schlikovského panství, který v současnosti iniciuje svazek obcí Mariánská zahrada. Pro školy a obce představují vytvořené soubory cenný materiál vhodný pro prezentaci práce školy, uspořádání tematických výstav u příležitosti setkání občanů nebo sjezdu rodáků. Výsledky projektu se promítnou do výuky i v dalších letech, bude se na ně navazovat zvláště v předmětech prvouky, vlastivědy, občanské výchovy a dějepisu. Vybráno z připravované metodické příručky Jaromíra Gottlieba a Radany Jakubcové Cestička do školy aneb Několik kroků k úspěšnému komunitnímu projektu zjištění. Jedny kopie badatelských listů a map zůstaly v místě jako majetek školy, druhé jsou majetkem muzea. Cenným výsledkem se stalo i samo navázání vztahu mezi dětmi a starými lidmi z okolí. Nezřídka se sešli opakovaně, doma či ve škole, protože téma bylo pro obě strany velmi živé, osobní, v základním postoji si totiž školáci současní i minulí dobře rozuměli. Pokud se během tohoto roku prohloubil u některých zpracovatelů vztah ke krajině, komunitě, k domovu či dokonce ke škole, je to jen dobře, ale odmítáme něco podobného měřit. Kdo to byl Vydry a hudba Již několik let pracuje v Okříškách oddíl dětí, mládeže a v poslední době i okruhu sympatizujících dospělých, který je znám pod názvem Vydry. Jedná se o oddíl Mladých ochránců přírody, jeho zaměření je však širší. Snaží se nacházet inspiraci jednak v životě našich předků a jednak u národů, které dodnes žijí v souladu s přírodou. Kromě klasické ochranářské činnosti typu vyvěšování ptačích budek se tedy zabývá např. lidovými tradicemi (masopust, velikonoční hrkání, pálení čarodějnic, Svatojánská noc, betlémské světlo), souvislostmi svátků s ročním koloběhem a přírodními cykly a hledáním křesťanských a především předkřesťanských, s přírodou a její spiritualitou svázaných kořenů. Pořádáním akcí, jako je například Svoboda Tibetu, se vyrovnává s nespravedlnostmi světa a propojením jeho vědomí. Důležitou náplní činnosti oddílu je i práce se dřevem a jinými přírodními materiály. Klade důraz na možnost tvůrčí práce a meditační charakter takovéto gické školy v Nové Pace, Základní školy v Sobotce, Masarykovy základní školy ve Staré Pace a školy ve Vysokém Veselí. K nim je třeba přičíst desítky lidí z obcí, knihoven, z krajského úřadu, archivu, všechny, kteří výsledkům napomohli. Trojlístek spolupořadatelů, který spolu s jičínským muzeem tvoří Dr. Eva Bílková z Literárního archivu Památníku národního písemnictví Praha ve Starých Hradech a Mgr. Petr Hamáček, učitel dějepisu z Jičína, vydá do konce roku metodickou příručku o zkušenostech z realizace projektu. Bude určená všem, kdo by se chtěli inspirovat jeho zdary, váháním i omyly. Jaromír Gottlieb, Regionální muzeum a galerie Jičín, Valdštejnovo náměstí 1, ičín. Tel. a fax , Přetištěno z časopisu Ekoton, upraveno Cestičku do školy většinou fotili páni učitelé, ale i děti prostě kdo právě držel fotoaparát v ruce... činnosti v dnešní době, která se dosud ubírala spíše směrem k odlidštění práce. Možná by se to dalo nazvat i hledáním smyslu lidské práce a tvořivosti. Jedním z vedoucích a duší oddílu je Luboš Mansfeld, který se tradicím věnuje profesionálně. Živí se tím, že jezdí po školách a učí děti základům řezbářství, seznamuje je se starými dřevěnými, převážně zvukovými hračkami a nejrůznějšími vlastnoručně vyrobenými hudebními nástroji. Inspirovat se nechává z celého světa mohou to být valašské koncovky, australské dydžeridu, bzučící dřívka nejrůznějších přírodních národů, bubny apod. Děti si smějí vše vyzkoušet, něco si vyřezat, případně vyrobit i jednoduchý hudební nástroj. Vše je vedeno myšlenkou, že hudba by měla být pro každého a ne jen pro vyvolené nadané. Důraz se klade na radost ze hry a z tvoření. Tyto kurzy a pořady o hudbě jsou využitelné pro různé kroužky, školní družiny, oddíly, na táborech, ve škole pak v pracovním vyučování, hudební

7 I N S P I R A C E Velikonoční hrkání v Třebíčském Židovském městě výchově i výtvarné výchově. Práce s borovou kůrou lze dělat již s dětmi od 1. třídy, nejvhodnější jsou asi od 3. třídy. Práce s lupenkovou pilkou (vyřezávání z bedniček od ovoce) i výroba hudebních nástrojů je vhodná pro děti od 5. třídy. Podobné kurzy pořádá Luboš Mansfeld i pro dospělé. Iva Suchá, Chaloupky středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě Foto autorka Kontakt: Luboš Mansfeld, Na kopečku 132, Okříšky, tel Oddíl Vydry: Jak se bez teleportace dostat do Velkomoravské říše Archeoskanzen Modrá Mikroregion Buchlov, svazek dvanácti obcí v oblasti pohoří Chřiby na Moravském Slovácku. Jednou z nich je Modrá. Malá vesnička zaznamenaná v roce 1786 jako Neudorf, její historie ovšem sahá daleko hlouběji. Dosvědčují to archeologické nálezy nejen z dob starých Slovanů, ale i z neolitu, tedy z období asi před lety, kdy zde žili zemědělci a zruční řemeslníci. Modrá si i v moderní době a v těsném sousedství monumentálního poutního Velehradu zachovala idylickou malebnost, jak ukazuje její snímek v klínu kopců. A tak dnes turisté rádi využívají okolní stezky na kole i na běžkách. Lákají je sem i dvě naučné stezky Fauna a flóra Chřibů a Naučná stezka Modřansko. Modrá je proslulá také výborným vínem, kvalitní voňavou slivovicí a přitažlivými folklorními akcemi. obec Modrá Modrá je dobrá Obec Modrá sbírá všemožná ocenění v soutěži Vesnice roku 1995 zlatou stuhu jako regionální vítěz, v roce 1996 zelenou stuhu za péči o zeleň a v roce 1998 bílou stuhu za práci s mládeží, v roce 2002 opět bílou stuhu. Jak to tam dělají? Po roce 1991, kdy byl v Česku vyhlášen Program obnovy venkova, z iniciativy obce Modrá a jejího starosty Miroslav Kováříka, tehdejšího předsedy Spolku pro obnovu venkova Jana Krumla a z okruhu spřízněných osob vznikla myšlenka ustavení metodického, vzdělávacího a informačního centra obnovy venkova. Uvědomovali si totiž, že udržení života na vesnicích není důležité jen pro nás samé, ale pro celou naši zemi, ba i planetu. K tomu je třeba šířit vědomosti. V letech proběhlo několik prvních seminářů. Obecní úřad v obci se pak stal zřizovatelem Školy vesnice v Modré, řídícím pracovníkem starosta pan Miroslav Kovářík. V rámci tohoto programu teď pořádá Škola vesnice v Modré každoročně kolem dvaceti seminářů. Obec navštěvuje kolem dvou tisíc návštěvníků ročně nejen z České republiky, ale i ze Slovenska, Rakouska, Maďarska, Finska, Švédska, Kanady a dalších zemí. Semináře jsou v rámci Programu obnovy venkova zaměřeny zejména na krajinotvorbu, obnovu památek a drobných prvků lidové architektury. Dalším cílem je vzdělávání nejen dospělých, ale i dětí a mládeže v oblasti obnovy tradic a zvyků na venkově, a tím utváření občanské společnosti. Lidé s hodnotami Práci s dětmi a dospívající mládeží považují v Modré za důležitou. Již na sklonku roku 1989 tu byla díky zapáleným a zkušeným vedoucím obnovena činnost Junáka tahouna většiny dět- 7

8 I N S P I R A C E ských aktivit. Tato organizace se zapojuje i do činnosti Školy venkova například vystoupeními. Škola venkova organizuje po celé České republice rozvíjení znalostí a zájmů dětí prostřednictvím klubu Pampeliška. Pod odborným vedením se zabývají pozorováním a mapováním přírody, jevů a událostí v našem okolí, jako jsou historie obce, rodokmeny, herbáře, živočichové a chráněné rostlinné druhy v okolí obce. Činnost Školy vesnice stojí na vzájemné spolupráci nejrůznějších organizací, institucí a spolků, a to především konkrétních lidí, kterým je český a moravský venkov vzácnou hodnotou. Mezi nejvýznamnější projekty Školy vesnice patří organizace IV. evropského kongresu obnovy venkova v roce Kongres byl poprvé v zemi východní Evropy a byl pořádán ve spolupráci s Evropskou pracovní společností pro rozvoj venkova se sídlem ve Vídni. Zúčastnilo se více než 600 osob ze 13 zemí Evropy. Škola vesnice Modrá je největším a nejvýznamnějším vzdělávacím centrem v rámci Programu obnovy venkova v České republice. Velkým úspěchem v roce 2001 bylo zapojení do projektu Vytvoření Višegrádské sítě ekomuzeí. Opevnění tvoří jednoduchá palisáda, dvouvěží se vstupní branou a hradba skořepinové konstrukce s čelní palisádovou stěnou. Ta je vystavěna na podkladě nálezů ze Starého Města. Škola venkova byla požádána, aby uspořádala závěrečný Mezinárodní seminář o ekomuzeích ve Střední Evropě. To ale ještě není všechno. Obec Modrá totiž dokončuje realizaci jedinečného archeoskanzenu i s ukázkami života a starých řemesel v době Velké Moravy. Slovanské hradiště ožilo Vážená paní ředitelko, pane řediteli, píše starosta Modré Miroslav Kovářík, budeme po 2 roky promíjet vstupné žákům z Uherského Hradiště a Starého Města. Jejich exkurze u nás bude doplňovat učivo dějepisu o období Velké Moravy v našem regionu. Máte možnost nejen shlédnout, jak žili Slované, ale i vyzkoušet si dávná řemesla, ochutnat speciality, shlédnout původní plodiny, keře i stromy. Rovněž mohou děti obdivovat zvířata, která jsou v areálu. V průběhu roku probíhají ve skanzenu i různé slavnosti, vystoupení, výstavy, trhy i setkání. V kostelíku mimo to bývají i velmi oblíbené svatební obřady. Pro školy nabízíme bohaté výukové programy. Archeologický skanzen v Modré se nachází v lokalitě původního velkomoravského osídlení, v těsném sousedství Velehradu. Představuje ideální podobu slovanského opevněného sídliště z do- Z PROGRAMU ARCHEOSKAN ZENU V MODRÉ V ROCE Otevírání jara, pálení Morany, křest knihy Tajemný králův stůl Pletení žil Stavení máje a pálení čarodějnic Svojsíkův závod Den dětí slovanští bohové Kácení máje Otevření výstavy Keltové, slavnost slunovratu Slavnost Sv. Jana Křtitele, slavnost léta Lukostřelecké závody, Pouť rybářů, rybářské závody Velkomoravský jarmark s kapelou Poutníci Den Velkomoravské kuchyně Den medu a medoviny Koncert trubačů pokus o zápis do Guinessovy knihy rekordů Vinobraní Svátek trnkový aj bramborový Národní přehlídka prací venkovské mládeže Pampeliška Strašný pátek Výšlap na Brdo Noční sýčkování Zdobení stromu pro zvířátka Vánoční koncert Betlémské světlo Živý betlém 1. Opevnění, 2. Roubená zemnice, 3. Zaplétaná zemnice, 4. Studna, 5. Zemnice, 6. Kleť, 7. Nadzemní roubený dům, 8. Nadzemní hliněný dům, 9. Pekárna, 10. Zásobní jámy, 11. Mlýnice, 12. Povrchový dům, 13. Knížecí obydlí palácového typu. 14. Kostel, 15. Sdružené pracoviště, 16. Dílna kovolitce a šperkaře, 17. Kovárna, 18. Keramická dílna, 19. Výrobní pece, 20. Informační centrum se zázemím. 8

9 I N S P I R A C E by Velké Moravy v 9. století. Je tvořen stavbami, jejichž do země zahloubené části mají předlohy ve skutečných archeologických objektech. Skanzen sídliště se člení na funkční celky a areály. První představuje opevnění se vstupní branou a strážními věžemi (na obrázku 1). Na něj navazuje areál sídlištně-hospodářský (1 11), který plynule přechází v areál mocenský (12 13). Poněkud osamoceně stojí areál církevní (14). Okruh skanzenem uzavírá řemeslnický areál (15 19) a informační centrum se zázemím a prodejem tradičních výrobků (20). Archeoskanzen bez konkurence Při prezentacích starých řemesel se počítá i s experimentálními tavbami a výpaly keramiky. V rámci jednotlivých obydlí bude snaha o postižení společenského postavení jejich uživatelů (např. nadzemní domy řemeslníků, zemnice jako obydlí spojovaná spíše se zemědělsky zaměřeným obyvatelstvem). Sídlištní část areálu bude doplněna doklady lovu (sušící se maso, kožešiny) a rybolovu (rybářské sítě, z kmene vydlabaný člun atd.) a menšími políčky u jednolivých usedlostí (s možností zpracovávat jejich produkty v rámci prezentačních dnů pečení obilních placek atd.), dále výběhy pro zvěř a drůbež v západní části areálu. Autorem sídlištně-hospodářského areálu je Mgr. Miroslav Vaškových, vedoucí archeologického oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti, ostatních pak PhDr. Luděk Galuška, EKOMUZEUM Nové pojetí muzea propojujícího obraz přírody a kultury v historickém vývoji. Přírodní a kulturní objekty nejsou prezentovány jako muzejní exponáty soustředěné do jednoho místa, ale zůstávají pokud možno v krajině, do níž patří, propojené například na způsob naučné stezky. Centrální budova ekomuzea obsahuje pouze základní expozici seznamující s vývojem společnosti ve sledovaném území včetně pohledu do budoucna a je sídlem řízení výzkumu a vzdělávacích aktivit. Smyslem ekomuzea je zachovat přírodní a kulturní objekty v krajině jako svědky života lidí a jejich vztahu k prostředí, přispívat k hlubšímu poznávání oblasti a k chápání tradic a obohacovat vzdělávací hodnoty turistiky. Hana Kühnlová, Slovníček pojmů, Geoatest PřF UK Praha CSc., vedoucí pracoviště slovanské archeologie Archeologického ústavu Moravského zemského muzea v Brně. Snahou obou autorů je jednotlivé objekty v rámci areálů vybrat tak, aby v jejich nadzemní části šlo o hypotetické rekonstrukce skutečně archeologicky odkrytých objektů nalezených na lokalitách středního Pomoraví. Z tohoto důvodu je brán v potaz především materiál ze Starého Města a Uherského Hradiště-Sadů, který doplňují objekty odkryté přímo na lokalitě Díly u Božího syna v Modré, tj. přímo v místech skanzenu, popř. v jeho bezprostřední blízkosti. Po dokončení Archeologického skanzenu velkomoravského opevněného sídliště středního Pomoraví nebude mít v naší republice v současnosti srovnání, říkají na webových stránkách autoři Luděk Galuška a Miroslav Vaškových. Na virtuální prohlídku archeoskanzenu prostřednictvím tohoto webu se může každý vydat hned. S využitím textů a fotografií z a letáčku Archeoskanzen Modrá připravila Hana Kolářová Obecní úřad Modrá, Modrá 170, Velehrad, tel , Správce archeoskanzenu: Lubomír Sláma, tel , Mamuti na internetu Experimentální arechologie Experimentální archeologie (EA) je mladý vědní obor. Její základní metodou jsou pokusy s replikami či originály pravěkých nebo středověkých výrobků nebo pokusy se stavbou, obýváním, příp. i chátráním rekonstrukcí pravěkých a středověkých staveb. Pokusy provádějí moderní lidé (experimentátoři), ale pouze s technologiemi dostupnými v dávných dobách. V případě, že se experimentální archeologií zabývají dětské oddíly, lze říci, že jde o hraní si na pravěk se vším všudy, píší na internetových stránkách Mamuti. Mamuti, to je dětský oddíl experimentální archeologie, který sídlí v Domě dětí na Praze 7. Od roku 1980, kdy byl založen, se mu podařilo ve spolupráci s mnoha archeology postupně vytvořit široké spektrum experimentálních činností, které jsou pro děti zvládnutelné. Experimentátoři do nepohoddy Mamuti vyrábějí a vypalují keramické nádoby, zhotovují kamenné nástroje štípáním z pazourku, broušením a vrtáním z metamorfovaných břidlic, tkají na replikách pravěkých stavů či na karetkách, pletou na rámu a rostlinnými barvivy barví oděvy a jejich doplňky. Zabývají se i zpracováním kovů získávají je z rudy, odlévají do forem či tvarují tepáním. Stranou nezůstává ani pravěké vaření a strava z přírodních zdrojů. Vyrábějí i pravěké hudební nástroje. Výrobky jsou často téměř k nerozeznání od pravěkého originálu. I proto mohly být některé výsledky Mamutů využity v rámci výzkumů profesionálních archeologů, například při čtrnáctidenním experimentálním obývání slovanského domu v pravěkém skanzenu v Březně u Loun 1985, dále pěstování pšenice dvouzrnky na žďařeném pozemku (1985) či výzkum mikroklimatu jeskyní v Českém krasu (1995). Pokusy téměř vždy úzce souvisí s pobytem v přírodě, protože příroda tvořila okolí obydlí pravěkého i středověkého člověka. Experimentátor tedy musí být člověk nejen šikovný, ale i schopný tábořit v přírodě. Tyto prvky poskytují velký prostor pro výchovné využití experimentu v archeologii, protože překonávání neúspěchů si žádá značné koncentrace a vůle, objasňují Mamuti. České infocentrum Mamuti postupně vytvářejí a spravují informační stránky české experimentální 9

10 I N S P I R A C E polozemnice řez polozemnicí archeologie Najdeme na nich odkazy i na další skupiny, které se u nás experimentální archeologií zabývají. Je to například dětská organizace Altamira, občanské sdružení Keltoi, společnost pro ochranu historického dědictví Archaia, Společnost pro experimentální archeologii Hradec Králové nebo středisko experimentální archeologie Villa Nova. Společnost pro experimentální archeologii Hradec Králové funguje při Ústavu historických věd PdF Vysoké školy pedagogické v Hradci Králové. Její činnosti se účastní studenti a absolventi studia učitelské historie, ale i dalších oborů. Zaměřují se na období od neolitu do halštatu. Od roku 1996 budují Centrum experimentální archeologie Všestary. Villa Nova Sdružení Villa Nova Uhřínov středisko experimentální archeologie a regionálních dějin sídlí v srdci Orlických hor. Rekonstruuje středověkou vesnici ze 13. a první poloviny 14. století a provádí různé etnologicko-technologické experimenty z mladších období, jako jsou výroba potaše, milíře, tavba skla apod. Snahou je co nejvíc se přiblížit představě o středověké vsi a alespoň náznakově ukázat tehdejší využívání krajiny. Doposud byly postaveny dva domy (jeden z nich se již archeologizuje ), chlebová pec s žernovem, malá zahrádka s více než padesáti léčivými a barvířskými rostlinami, malý hospodářský objekt, chlév pro naše kozičky, stodola, kovárna, oboroh, pec pro výpal keramiky a pec pro redukci železa. Zajímavým objektem je sad s vinnou révou, mišpulemi, oskeruší a kdouloněmi. V reliktech lze spatřit pec pro výrobu dehtu, milířiště a místo, kde se vyráběla potaš, a pozůstatky keramických pecí, přibližuje sdružení Villa Nova Bohumír Dragoun v časopisu Ekoton. Středověké práce všeho druhu Pomyslnou osu osídlení tvoří potůček, jenž pramení přímo v areálu a na němž je postavený rybníček s rybami. Nad prameništěm je vysazen prutník (vrbina). Plošně největší a u hospodářů v areálu nejméně oblíbená jsou pole. Mají celkem 600 m 2 a přesto, že jsou jen třetinou plochy pro uživení středověké rodiny, práce na nich je velmi náročná. Obdělávají se dobovými nástroji: okovanými rýči, motykami, kratci. Na nich pak pěstujeme kulturní plodiny v jejich archaických formách (např. pšenice jednozrnka, dvouzrnka, špalda, pšenice shloučená, a to z různých oblastí), celkem asi 30 druhů a jejich variant, popisuje Bohumír Dragoun. Skanzen je otevřen pro veřejnost. Villa Nova umožňuje praxi vysokoškolským studentům a pro žáky druhého stupně základních škol má připraven exkurzní program Okno do minulosti. Seznámí se v něm s každodenností středověkého člověka a mimo jiné s jeho vztahem k přírodním zdrojům a ke krajině. V druhé části programu mají možnost tkát, příst, rozdělat oheň křesadlem, zkusit na vochlici a trdlici zpracovat len, mlet obilí, brousit kosti a leccos jiného. V závěrečném bloku se přesouvají z expozice do skanzenu a mohou si upéci chleba, vyzkoušet obývání v dýmném provozu, někdy také kovat či vypalovat keramiku, dělat povřísla Tento program nabízíme již sedm let a každoročně jím prochází dětí. To, že má svůj význam, nám potvrzují i učitelky, dodává pan Dragoun. Villa Nova také chystá naučnou stezku o vlivu člověka na krajinu a o působení přírody na svědectví dávných lidských aktivit na archeologické pozůstatky někdejších polí, zaniklá obydlí apod. Z a časopisu Ekoton vybrala kvá- Mamuti - oddíl experimentální archeologie, Na Výšinách 1000, Praha 7. Kontaktní osoba: Michael Prouza, mobil , tel , 10

11 P R O M Ě N Y Co jsou a kde se vzaly Environmentální dějiny Podle Johna Roberta McNeilla ve 20. století přestala platit slova Bible: Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod Sluncem není nic nového. Environmentální historik J. R. McNeill, profesor Georgetownské univerzity ve Washingtonu, proto dokonce provokativně Něco nového pod Sluncem nazval svou knihu s podtitulem Environmentální dějiny dvacátého století. Vyšla v roce 2000 v New Yorku. Ve 20. století tu něco nového je, argumentuje profesor McNeill v rozhovoru pro český časopis Ekolist na podzim Jednak se objevily dopady lidského jednání na životní prostředí, které dřív vůbec neexistovaly Druhou novinkou je rozsah lidského působení. Lidé vždy nějak životní prostředí ovlivňovali, a to hlavně prostřednictvím ohně. Jejich vliv byl ale ve srovnání s průmyslovou érou lidstva malý. Situace se zvlášť změnila v posledních přibližně sto letech, během nichž se lidská populace zečtyřnásobila Ještě důležitější ale bylo rozhýbání ohromného množství energie ve formě fosilních paliv, zvlášť uhlí a ropy. Uvědomme si, že dnes lidstvo spotřebovává přibližně patnáctkrát víc energie než před sto lety. To má strašlivý dopad na životní prostředí. Z dějin environmentálních dějin John R. McNeill není zdaleka jediný, kdo se zabývá environmentálními dějinami. Environmentální dějiny jsou samostatnou vědeckou disciplínou. Její základy zformovali američtí vědci v 70. letech 20. století. Jeden ze spoluzakladatelů oboru profesor dějin z Kansaské univerzity v USA Donald Worster v roce 2000 zavzpomínal: Před třiceti lety, ve stínu prvního Dne Země, který se konal na jaře 1970, začalo se několik historiků v USA pokoušet zabývat globální environmentální krizí z pohledu nového přístupu k dějinám. Nazvali jsme tento přístup environmentálními dějinami a nahlíželi jsme na ekologii jako na jednoho z našich učitelů, přestože jsme k ní byli kritičtí Tradiční historici politických a sociálních dějin kritizovali naše snahy jako zavádějící dědictví radikálního hnutí proti establishmentu z 60. let. Podle nich by se historiografie neměla kompromitovat zapojováním se do environmentálního tažení nebo opakováním ataků zelených na moderní instituce a ideologie. Kdo lépe odhadl situaci? Několik amerických průkopníků jiného pohledu na historii, nebo tehdejší hlavní proud dějepisců hlásících se k tradičnímu (neekologickému) přístupu? Odpovědí mohou být následující fakta. Na posledním mezinárodním kongresu historických věd v Oslo v roce 2000 účastníci věnovali environmentálním dějinám pouze půldenní sympozium na téma Nové tendence v environmentálních dějinách. Na programu 20. mezinárodního kongresu historických věd v roce 2005 v Sydney jsou již environmentální dějiny uvedeny jako první ze tří hlavních témat Lidstvo a příroda v dějinách. Bude se o něm diskutovat celé tři dny. Značný význam má také ediční počin z roku 2003, kdy v New Yorku vyšla encyklopedie environmentálních dějin světa, která je dílem autorů z mnoha zemí. Jedním z nich a zároveň editorem je i profesor McNeill. Environmentální dějiny začaly v Americe Proč jsou kolébkou environmentální historie právě Spojené státy? Souvisí to nejen s pověstně velkou vědeckou základnou. Leoš Jeleček z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který patří mezi průkopníky tohoto oboru u nás, o tom říká ve své přednášce: Na rozdíl od Starého světa, kde se životní prostředí působením člověka pozvolna vytvářelo a měnilo již od neolitu, má historické vědomí americké společnosti ještě v živé paměti urychlené přetváření relativně nenarušeného přírodního prostředí, divočiny, přírodní krajiny Podle Leoše Jelečka hlavně na západ od řeky Mississippi probíhal tento proces až během posledních 150 let. Američané tyto změny silně vnímali, promítaly se do jejich duchovních hodnot. Konfrontace s nebývale rychlým rozvojem průmyslu a velkovýrobního zemědělství nutně musela ovlivnit i pojímání amerických dějin. V dalším vývoji reagovaly environmentální dějiny na přechod od živelného vývoje společnosti a životního prostředí ke snahám o regulaci a racionalizaci využívání přírodních zdrojů, říká autor o směřování americké společnosti na přelomu 19. a 20. století. Po druhé světové válce došlo k radikální změně v ekologické situaci USA a světa. Dříve lokální a nanejvýš regionální ekologické krize a katastrofy přerostly v globální ekologickou krizi. Přestalo jít jen o racionální využívání přírody, konservationismus, nebo záchranu jejích krás, preservationismus. Na pořad dne se dostala záchrana životního prostředí před člověkem samým, snažícím se po celé své dějiny o vládu nad přírodou. V roce 1969 např. schválil Kongres USA National Environmental Policy Act, začaly být přijímány a potom průběžně inovovány zákony na ochranu vod, vzduchu, divoké zvěře apod. V roce 1970 byla založena vládní agentura Environmental Protection Agency (EPA), vybavená širokými nadministerskými pravomocemi. V zemi plýtvání přírodními zdroji se zvedla nejenom vlna tzv. lidového environmentalismu, ale ve srovnání s minulostí se začala ekologizovat i politika, ekonomika, myšlení lidí, vědy i jiné oblasti. Bylo to i období zrodu environmentálních dějin jako samostatné disciplíny. I odborné směrování Leoše Jelečka ovlivnila skutečnost, že se začátkem de- 11

12 P R O M Ě N Y Americký časopis pro environmentální dějiny vadesátých let osobně podílet v Kansas University na výzkumném programu Nature Culture Technology, který realizoval tým Donalda Worstera. Otevřená společnost sugestivně popsala dopady používání pesticidů, jako je DDT, na živou přírodu, která jednoho jara už neprocitne ze zimního spánku Kniha se stala kultovním dílem ekologického hnutí. Carsonová ovšem čelila i silným tlakům především chemických koncernů. Byla označována za vizionářskou hysterku, která vyvolává ekologickou paniku. Ovšem právě 1962, kdy podnětné Mlčící jaro vyšlo, se všeobecně považuje za rok vzniku moderního environmentalismu. Kniha rovněž vedla k zákazu používání DDT v USA a posléze na celém světě a také k horečné tvorbě zákonů na ochranu životního prostředí. Je s podivem, že Mlčící jaro se nedočkalo českého vydání. Carsonová je v USA nazývána také Matkou ekologie, v muzeu umístěném v jejím rodném domě v Pensylvánii prodávají třeba placku s nápisem Mother of Ecology, dodává Leoš Jeleček. Rachel Carsonová zemřela dva roky po vydání Mlčícího jara na rakovinu. Americká společnost pro environmentální historii pořádá každoročně ENVIRONMENTÁLNÍ DĚJINY odborné konference. Ta letošní s názvem Energie prostor čas, proběhne v březnu v Houstonu. V pozvánce organizátoři zdůrazňují, že Houston, sídlo amerického vesmírného programu, je přímo symbolem společnosti založené na energii. Doufají, že účastníci konference se tématem energie budou zabývat v širokých souvislostech a kriticky ke způsobům využití zdrojů. Probírat se budou také možnosti obnovy poškozené krajiny, historie zemědělství a urbanizace, ochrana přírody nebo i genderová témata. Evropská informační křižovatka V Evropě se environmentální dějiny začaly rozvíjet později, zhruba od začátku 80. let. Na kongresu hospodářských dějin v Bernu v roce 1986 začal švýcarský historik hospodářských dějin a historický klimatolog Christian Pfister s dalšími kolegy usilovat o založení Evropské asociace pro environmentální dějiny. Podařilo se to až v roce 1989 v Německu na semináři, který V roce 1976 vznikla Americká společnost pro environmentální historii (American Society for Environmental History, ASEH). Podporuje výzkum, vzdělávání a publikování v tomto oboru, jak uvádí na svém webu. Zejména se však soustřeďuje na podněcování dialogu mezi odborníky z humanitních a ekologických oborů. Dnes má asi členů. Klade důraz na propojování znalostí zejména přírodních a společenských věd, a je proto otevřená zájemcům z nejrůznějších oborů, kteří se zajímají o proměny životního prostředí a roli člověka v něm. ASEH pravidelně publikuje zpravodaj ASEH News, který je dostupný na webu. Především ale vydává čtvrtletník Environmental History, který se považuje za nejvýznamnější světový časopis na tomto inspirujícím vědním poli. Časopis lze prohlížet i v elektronické podobě na ehindex.html. Pravidelně zveřejňuje dlouhý seznam publikací včetně studentských prací, které mají co říci k tématu environmentálních dějin, a najde se v něm řada dalších zajímavých článků. Jedno z posledních čísel se věnuje mimo jiné Rachel Carsonové. Tato americká zooložka ve své knize Mlčící jaro jsou samostatná historická disciplína. Dějiny lidské společnosti jsou v ní pojímány v jednotě s dějinami přírody. Typické je pro ně dialektické vnímání vzájemných interakcí systému pojímaného jako komplex lidské společnosti (její kultury tj. způsobu života a myšlení), technologií a přírody, obecně pak člověka a časoprostoru. Environmentální dějiny zkoumají: 1) vývoj přírody v historickém období, tj. v našich podmínkách asi od 9. století; 2) vzájemné vztahy či interakce přírody a společnosti v dějinách a jejich důsledky pro vývoj obou sfér; 3) odraz vývoje těchto vztahů v myšlení lidí, jejich kultuře, ideologii a politice. Jsou jedním z myšlenkových zdrojů environmentalismu. Environmentální dějiny jsou výrazně interdisciplinární disciplínou, v jejím předmětu studia i používaných metodách práce se prolínají vědy o společnosti s vědami o přírodě. Tento její charakter odpovídá trendu vývoje současné vědy. Proč se u nás pojem environmental history překládá jazykovým hybridem environmentální dějiny? Anglický pojem environment se překládá jako životní prostředí (člověka, společnosti, všech živých bytostí) nebo jako prostředí. V literatuře je většinou takto šířeji pojímán, i když se někdy objevují výrazy living environment (životní prostředí doslova), resp. častěji natural environment (přírodní prostředí). Je zřejmé, že nelze použít doslovný překlad životněprostřeďové (prostřeďové) dějiny, resp. dějiny životního prostředí. Environmentální dějiny jsou něco jiného než dějiny životního prostředí. Zatímco environmentální dějiny se zabývají vzájemnými vztahy mezi přírodou a společností, jejich důsledky pro obě dvě strany, historická ekologie (dějiny životního prostředí) se zabývá především ekologickými, vlastně negativními důsledky působení člověka na přírodu. Ještě něco jiného je environmentalismus. Tento pojem označuje buď a) učení (filozofické, sociologické či politické), zabývající se vztahy a vzájemným působením mezi vnějším (přírodním a kulturním) prostředím a společenským vývojem; nebo b) společenské hnutí, způsob myšlení, života i životní postoj usilující o ekologizaci ekonomiky a politiky, tj. o optimalizaci vzájemného působení společnosti a přírody. Zdroj: Leoš Jeleček, Geoatest PřF UK Praha, vzdělávací kurz 1997, doplněno z dalších autorových textů 12

13 P R O M Ě N Y Logo americké a evropské společnosti pro environmentální dějiny Pozvánka na konferenci 2005 se málem mohl konat v Praze. O jeho zorganizování totiž požádal Christian Pfister Leoše Jelečka, ale v tehdejších podmínkách to prostě nešlo Evropská asociace začala vydávat občasník Environmental History Newsletter. Od roku 1995 se hlavní evropský časopis oboru jmenuje Environment and History. U nás je k dispozici například v Geografické knihovně PřF UK v Praze. V roce 1999 se Evropská asociace přejmenovala na Evropskou společnost pro environmentální dějiny (European Society for Environmental History, ESEH) a od té doby funguje jako stabilní instituce, jejíž činnost se bohatě rozvíjí. Její prezidentkou je docentka Verena Winiwarterová z Vídeňské univerzity, viceprezidenty profesor Christian Pfister z univerzity v Bernu a Paul Holm z University of Southern Denmark v Esbjergu. Podobně jako její americká sestra i ESEH vítá lidi z různých oborů, kteří mají zájem a umí Dává si za úkol stimulovat rozvoj evropské environmentální historie, výzkum a vzdělávání v této oblasti. Web ESEH je pozoruhodnou informační křižovatkou. Kromě údajů o samotné společnosti obsahuje záznamy z konferencí či bohatou bibliografii k environmentální historii či zpravodaj ESEH Notepad. S americkou ASEH spolupracuje na organizování internetové oborové diskuse H-Environment Discussion Network. Přímou linkou se z evropského webu po internetu dostanete například do center, která se zabývají environmentální historií v Rakousku, Dánsku, Finsku, Německu, Maďarsku, Itálii, Nizozemí, Švédsku, Švýcarsku, Británii, USA, Austrálii, na Novém Zélandu. Jsou tu i adresy center zaměřených na informace z environmentální dějin v Africe a Jižní Americe a další weby jako například Forest History Society, International Society of Industrial Ecology nebo Association for Environmental Archeology. Povětrnostní extrémy i ryby, věda a stát První konference Evropské společnosti pro environmentální dějiny se konala v roce 2001 na starobylé univerzitě ve skotském St Andrews za účasti asi 150 badatelů. Další proběhla v září 2003 v Praze. Termín třetí evropské konference v italské Florencii je února Hlavní témata jejího programu napovídají, čím se environmentální historici zabývají: lesní archeologie, životní prostředí měst, zvířata v člověkem spravovaném světě, přírodní rizika a nemoci, odpady a emise, vývoj udržitelného lesního hospodářství na Kostarice, ve Finsku a Koreji, Balt ve středověku a v časném novověku člověk a moře, klimatické a povětrnostní extrémy proměny a dopady, recyklace v 19. století, udržitelný chov dobytka v Jižní Africe, vliv člověka a klimatu na populace mořských živočichů, ekologie a spiritualita, proměny lesa na jihu Itálie, změna vztahů ve vodním prostředí ryby, věda a stát, dlouhodobé změny ve využití půdy a krajiny (a to i v Česku), koloniální lesní hospodářství v subsaharské Africe, udržitelné životní prostředí ve středověku, lov, management a ochrana volné přírody v raném novověku a současnosti, evropské lesnictví různé přístupy k jeho historii, historický vývoj politiky udržitelného rozvoje a plánování tři příklady z Norska. Zvláštnost evropských konferencí o environmentální historii spočívá v tom, že jsou otevřeny všem vědcům a jakýmkoli vědeckým oborům či disciplínám, pokud svůj objekt výzkumu posuzují i z hlediska vztahu přírody a člověka v čase. Prostředím, v němž se environmentální dějiny v Evropě dobře rozvíjejí, je především britská a německá historická geografie či hospodářské dějiny ve Francii a Španělsku. Historici environmentálních dějin se také snaží o součinnost na obou stranách Atlantiku, vznikl zastřešující světový orgán International Committee of Environmental History Organizations. Environmentální periodizace dějin lidstva Periodizace dějin je vždy významnou teoreticko-metodologickou problematikou, obráží věcná a světonázorová východiska daného historika. O periodizaci environmentálních dějin světa se pokusil významný britský environmentální historik a historický geograf Ian Simmons. Podařilo se mu zároveň výstižnou zkratkou charakterizovat i rozdílný vliv jednotlivých kultur a výrobních způsobů či technologií na míru změny jejich životního prostředí: 1. Lovecko-sběračská a raně zemědělská epocha 2. Říční civilizace (Blízký východ) 3. Zemědělské říše 4. Éra atlanticko-průmyslová (asi od r do 60. let 20. století), tj. období průmyslové revoluce, provázené jí vyvolanými procesy demografické revoluce, urbanizace, a na ní navazující revoluce vědeckotechnické 5. Pacificko-globální éra (období revoluce informační) v té si již lidstvo uvědomilo, že je nejen odpovědné za stav svého životního prostředí, ale že jeho aktivity mohou být osudné jak pro prostředí, tak pro lidstvo samé. Zdroj: Leoš Jeleček, Environmentální dějiny a historický přístup k životnímu prostředí 13

14 P R O M Ě N Y Verena Winiwarterová John McNeill platforma u nás sekce České geografické společnosti pro historickou geografii a environmentální dějiny. Česká historicko- -environmentální literatura se soustřeďuje především v internetovém časopisu Klaudyán, který je však dočasně mimo provoz. První obsáhlejší informaci o vývoji a stavu environmentálních dějin ve vybraných státech Evropy včetně Česka a Slovenska najdeme v časopisu Environment and History. Nevyšlapaná česká cesta V Česku i v ostatních postkomunistických zemích environmentální dějiny jdou cestou zatím nevyšlapanou. Jednou z příčin, jak soudí Leoš Jeleček, může být velká společenská poptávka po přepracování národních, sociálních a kulturních dějin, nezávislém na ideologických požadavcích a metodách Bohužel, dosavadní výklad českých dějin zejména období století z prizmatu současné globální environmentální situace, jejímž základním rysem byla, je a bude zpětnovazebnost, naznačuje v tomto kontextu svou určitou metodologickou a poznávací slabost. Environmentální dějiny mohou pomáhat tuto slabost odstraňovat Ještě v roce 1999 na VIII. sjezdu českých historiků se o environmentálních dějinách diskutovalo jako o oboru u nás zcela novém, téma bylo na programu poprvé. V Česku se mu zatím věnují hlavně historičtí geografové, geologové, klimatologové, krajinní ekologové, geobotanici; historici pohříchu málo. Rok 2003 ovšem přináší do Prahy velkou událost v oboru II. mezinárodní konferenci Evropské společnosti pro environmentální historii, kterou organizačně zajišťovala Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK v Praze, přesněji organizační výbor vedený L. Jelečkem a P. Chromým. Potýkání s rozmanitostí Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy na Albertově se v září 2003 sešlo téměř 240 badatelů z jedenatřiceti zemí, z toho sedmi mimoevropských. Přijel prezident ASEH Douglas Weiner z University of Arizona, Donald Worster i John R. McNeill a další přední světoví environmentální historici. Z evropských to byl například Peter Brimblecombe z University of East Anglia, Mathias Bürgi ze Swiss Federal Research Institute, Peter Coates z University of Bristol, Joachim Radkau z Universität Bielefeld, Winfried Schenk z bonnské univerzity, ale i specialisté třeba z Argentiny, Botswany, Izraele či Nového Zélandu. Téma konference Potýkání se s rozmanitostí (Dealing with Diversity) naplnilo celkem na 190 prezentací včetně posterů. Nejvíc se jich týkalo historické klimatologie, environmentalismu a politiky, vodního prostředí, energie, lesů, biologických druhů, environmentálních dějin středověku, dlouhodobých změn využití půdy a krajinného pokryvu. Pořadatelé vydali jak abstrakta všech referátů, tak i plná znění většiny referátů. Historická klimatologie a paměť krajiny Čeští a slovenští environmentální historici se mohli pochlubit především pracemi z oblastí, kde dosahujeme mezinárodní úrovně. Je to dlouhodobý vývoj využití ploch, o němž referovali Ivan Bičík a Leoš Jeleček z PřF UK Praha, a historická klimatologie, v níž se uplatňuje úzká spolupráce klimatologů a archivářů s historiky, hovořil o ní Rudolf Brázdil z Geografického ústavu MU Brno. Českým tématem je i paměť krajiny. Z historiků Jan Janko z Ústředního archívu AV ČR pojednal o vývoji environmentalismu v Čechách a Eva Semotanová z Historického ústavu AV ČR demonstrovala metody environmentálního vyhodnocováním krajiny na základě informací obsažených ve starých mapách. V návaznosti na úspěch pražské konference vznikla také první institucionální Zdolávací strategie lidstva Měsíčníku Ekolist poskytla interwiev prezidentka Evropské společnosti pro environmentální dějiny Verena Winiwarterová, která přednáší na Antropologickém institutu Vídeňské univerzity. Ve zkratce v něm objasnila, jak se environmentální historici dívají na dějiny. Osobně se zabývám historií vesnic. Nezjišťuji ovšem, komu patřily a jak dlouho který dům kde stál, ale hledám způsoby, jakými lidé přírodu na vesnici využívají, jak ji mění, jak reagují na změny, které sami způsobili atd. Když vykácíte lesy je tu eroze, povodně a další problémy. Jak na to lidé reagovali? Jedním ze způsobů byla snaha předcházet nebezpečí budováním přehrad. Lidé se začali měřit s přírodou, začali ji zdolávat a rozvíjet takzvanou zdolávací strategii. Většina zdolávací strategie, kterou jsme si osvojili, zvyšuje míru rizika, jež vyvoláváme. Při řešení jednoho druhu nebezpečí velmi často vytvoříme nějaké další. Environmentální dějiny ve zkratce Z globálního hlediska vypráví Verena Winiwarterová lidskou story zhruba takto: Lovci a sběrači jsou neustále ohroženi hladem, nemají zdroje pod kontrolou. Chutnají jim ořechy, utrhnou si Přijdou ale roky, kdy ořechy nevyrostou. Rozdíly v úrodách se tedy snaží řešit skladováním potravin. Tím vzniká nový problém. Dokud lidé neměli sklad, neškodily jim moc myši a krysy ani cizí válečníci. Když sklad máte, jak zareagujete? Vyčleníte vojáky, kteří ho hlídají. Jídlo pro určité množství lidí musí deset jiných lidí hlídat a také pro ně musíte jídlo sehnat. To postupně vede k zemědělství a ke snaze o jeho zintenzivnění. Příběh se skladem je vlastně 14

15 P R O M Ě N Y příběhem neolitické revoluce, vysvětluje rakouská environmentální historička. Když se pustíte do zemědělství, můžete ztratit mnohem víc než dřív, protože vkládáte hodně práce. Nejlepší zemědělští pracovníci jsou přitom děti mezi šesti lety a pubertou, protože zastanou víc práce, než kolik snědí Pro zemědělskou společnost je na prvním místě mít hodně dětí, tvrdí paní Winiwarterová. V zemědělské éře tedy rychle roste populace a nastává problém s hustotou obyvatel. Řeší se dalším zintenzivněním zemědělství, abyste mohl nakrmit všechny ty děti, které jste si udělal. Část evropské populace byla vyvezena do Ameriky, do Austrálie, do kolonií Vzniká obrovská koloniální říše a s ní nový typ politického nebezpečí. Kolonie se musí nějak spravovat. Řešením starých problémů vyrábíme nové Když už byl celý svět osídlen, evropská společnost se dostala do energetické krize, pokračuje Verena Winiwarterová. Fosilní paliva lidé znali už dlouho, ale považovali je za horší než dřevo. Používání uhlí představovalo technologický problém. Muselo dojít k velké energetické krizi, aby si řekli: Dobře, když nemůžeme mít dřevo a dřevěné uhlí, budeme tedy používat uhlí. Závislostí na fosilních palivech si společnost vytvořila další stupeň ohrožení. Mohla nastat krize fosilních paliv. V sedmdesátých letech minulého století také přišla. Světová ekonomika byla vážně postižena. Jednou z reakcí se stalo rozsáhlé budování jaderných elektráren. A s nimi opět přichází nový okruh problémů... Někteří lidé říkají, že řešením starých problémů pouze vyrábíme nové, nebezpečnější. A to je příběh, který vypravuje environmentální historie, uzavírá Verena Winiwarterová stručný přehled dějin, do nichž je zahrnut i environmentální rozměr. Historie není futurologie A výhled? Historička se brání předpovědím, ale přece jen nachází poučení z dosavadních znalostí: Jedním z určujících činitelů fungování společnosti je způsob, jakým nakládá s přírodou Má to zásadní vliv na sociální uspořádání. V zemědělské společnosti pracovalo přes osmdesát procent lidí v zemědělství. Po přechodu na fosilní paliva většina lidí odešla do měst a začala dělat něco jiného. Fosilní palivo také jednou dojde. Takže je tu prognóza, kterou mohu udělat s jistotou, říká Verena Winiwarterová, celkové uspořádání společnosti se změní a změní se razantně. Změny takového rozsahu nebo takové důležitosti se nedějí postupně, ale vždy jsou doprovázeny nějakým otřesem Budeme svědky přechodu, který o několik set let později bude nazýván třeba solární revolucí nebo tak nějak Společnost se mění vždy, když se mění povaha jejího vztahu k přírodě. A pokud by měla doporučit k přečtení jednu knihu o environmentální historii? Byla by to kniha Johna Roberta McNeilla Něco nového pod Sluncem, říká Verena Winiwarterová. Jak přežívají krysy, žraloci a lidé KOLIKANÁSOBNĚ SE ZMĚNIL SVĚT VE 20. STOLETÍ? Míra růstu mezi roky : Světová populace... 4 Podíl obyvatelstva měst na světové populaci... 3 Obyvatelstvo měst na světě celkově...13 Světová ekonomika...14 Průmyslová produkce...40 Vyžití energie...13 Produkce uhlí... 7 Znečištění ovzduší cca... 5 Emise CO Emise SO Emise olova do ovzduší cca... 8 Využití vody... 9 Lov mořských ryb...35 Populace chovného dobytka.. 4 Populace chovných prasat... 9 Populace chovných koní...1,1 Zdroj: John R. McNeill, Something New under the Sun V úvodu této environmentální historie 20. století její autor John McNeill srovnává strategie přežití tří úspěšných druhů na Zemi: krys, žraloků a lidí. Krysám se daří díky vysoké přizpůsobivosti nejrůznějším podmínkám. Žraloci na to šli trochu jinak, jsou výborně, řekněme na způsob jemně vybalancované high-tech, vybavení na lov v oceánu. Obdoby krysí i žraločí strategie přežití nachází John McNeill v různých lidských společenstvích. Bere také v úvahu, že v posledním tisíciletí utvářela rámec lidského žití více kulturní než biologická evoluce. A pak zdvihá prst: Ve dvacátém století se lidská společenství čím dál víc vydávají žraločí cestou. Snad čtvrtina lidstva žije způsobem vysoce závislým na podmínkách stabilního klimatu, dostatku energie a vody, který je charakteristický populačním a ekonomickým růstem. A stále více lidí o tento způsob života usiluje. Tomuto směřování jsme uzpůsobili své tužby i politiku, instituce, ideologie... Máme k tomu však potřebnou záruku stabilních ekologických podmínek na Zemi? V posledních letech se klima na Zemi měnilo jen velmi málo, zatímco teď viditelně nastupují rychlejší změny ať už z jakéhokoli důvodu. Dostatek energie charakterizuje věk fosilních paliv, který trvá zhruba od roku Ti, kteří si užívají velkého množství vody, tak činí od devatenáctého století Populace prudce přibývá zhruba od poloviny osmnáctého století a rychlý ekonomický růst zaznamenáváme přibližně od roku Dívat se na tyto poměry jako na normální a být závislí na jejich pokračování, je zajímavá hazardní hra. V průběhu 20. století více a více lidí a společností (dost nevědomky) tento risk přijímá, píše John McNeill a dodává, že naše současné chování zvyšuje pravděpodobnost, že poměry se brzy změní. Marnotratné století a biosféra První kapitola knihy Něco nového pod sluncem se věnuje zvláštnostem marnotratného století. Následuje analýza situace: půda, ovzduší ve městech a též v globálním měřítku, voda na Zemi, biosféra. V závěrech autor například konstatuje, že po roce 1950 se v politických rozhodnutích upřednostňuje ekonomický růst a zvyšování životní úrovně. Domnívá se, že je snazší přijímat úzkost z neustálých změn a sociální nerovnosti, když můžeme konzumovat více a očekávat, že v příštích letech budeme moci užívat ještě více. Své závěry staví John McNeill na velkém množství dat a událostí. Odvolává se například na výpočet ceny 150 dolarů, které každý Američan ročně platí za erozi půdy v zemi. Některé prameny uvádějí, že např. jen ve státě Ohio se vrstva černozemně zmenšila od roku 1850 na polovinu. Světová zemědělská organizace zase odhaduje, že eroze nás na celém světě ročně připraví o 0,3 až 0,5 % úrodné půdy. O znečištění 15

16 P R O M Ě N Y oceánů říká: Oceány se vzhledem ke své rozloze těžko dají znečistit skutečně silně, ale pokud by se tak stalo, bylo by prakticky nemožné je pak vyčistit. Vidí také příčinnou souvislost mezi velmocenským soubojem USA a SSSR za studené války a výstavbou megalomanských vodních děl bez valného skutečného užitku. Závěrečné tři kapitoly pojednávají o lidském světě o populaci a rostoucích městech, palivech, ekonomice, idejích a politice. Nejsme krysy ani žraloci Nakonec předkládá John McNeill obraz ekologických změn, které nastaly během 20. století - jednoduše v číslech (viz tabulka na předchozí straně). Není nic výmluvnějšího. A to ještě matematicky nezachycuje záležitosti, které svět do počátku 20. století neznal, jako jsou freony nebo traktory. Stranou nechává i astronomické trendy růstu počtu automobilů, kvanta umělých hnojiv a nových chemikálií Na základě svého zpracování moderních dějin John McNeill vyvozuje, že nejsmysluplnější, co bychom měli dělat, je pospíšit si se zaváděním nového čistého způsobu užívání energie. Neméně rychle bychom se měli snažit o nízkou úmrtnost a zároveň nízkou porodnost. Znamená to soustředit na tyto úkoly vědecké i technické kapacity, pokud možno také cíleně usměrňovat tržní ekonomiku, aby se změnila energetická infrastruktura a umožnila rychlý nástup nových zdrojů. Neméně důležité je vzdělání zejména dívek a žen v chudých zemích, od nějž se odvíjí míra porodnosti. Žádoucí jsou i další iniciativy, jako je rozšiřování masového přesvědčení o nutnosti lidské ekologické seberegulace. Politici by měli myslet v delších časových horizontech, než jen do příštích voleb nebo převratu. Z hlediska ekologů, environmentalistů nebo občanských ekologických aktivistů to, co říká John McNeill, není něco nového pod sluncem. Nové je, že to říká a argumenty dokládá historik, profesor historie z Georgetownské univerzity v USA. Obrovská míra ekologických změn, které přineslo 20. století, jasně ukazuje, že historie a ekologie se zejména v moderní době musí vzájemně brát náležitě v úvahu, uzavírá John McNeill svou knihu Něco nového pod sluncem. Měli bychom se o své vlastní štěstí starat, místo abychom ve štěstí pouze věřili. Tím bychom se odlišili od krys i žraloků Skepticky o skeptickém ekologovi John McNeill zná pochopitelně práci skeptického ekologa Bjorna Lomborga, který na základě obdobných zdrojů dat jako on soudí, že ekologické problémy nejsou tak vážné, jak vypadají podle dramatických vyjádření ekologických aktivistů. V rozhovoru pro Ekolist se McNeill odlišil: Hlavní rozdíl je v tom, že jeho nezajímá téměř nic, co se odehrálo dřív než v 70. letech 20. století. Zabývá se jen velmi úzkým výsekem historie. Jde o dobu, během níž se environmentalismus stal celosvětovým hnutím a vlády se začaly otázkami životního prostředí zabývat a úspěšně vyřešily technicky a politicky nejjednodušší problémy, jako je třeba znečištění vzduchu ve městech Kvůli opomíjení dávnější minulosti se ale v jeho knize nedaří postihnout dlouhodobější trendy K tomu dodává Leoš Jeleček, že pouze na základě analýzy a interpretace dlouhodobých trendů historických procesů je můžeme pochopit a v návaznosti na to se pokusit aspoň o rámcovou prognózu dalšího vývoje jak jejich společenských, tak přírodních hybných sil a důsledků pro přírodu a lidskou společnost, pokud ji budeme chápat jako nedílnou součást přírody. Nové geologické období: antropocén Pokud se na změny na Zemi podíváme z ještě většího než historického nadhledu, tedy, řekněme, v měřítku geologického vývoje, jsou ještě markantnější. Uhlíku lidé svou činností uvolnili už tolik, že ho je v podobě oxidu uhličitého v atmosféře téměř dvojnásobek než v době ledové. Změny v biogeochemických cyklech charakterizuje prof. Bedřich Moldan. Cyklus dusíku je podle něj ovlivněn lidmi v ještě větší míře než cyklus uhlíku: V současné době lidská činnost způsobuje poutání nejméně tak vysokého objemu dusíku jako všechny přirozené procesy dohromady Lidmi způsobený tok sloučenin síry dosahuje asi 20 % toku přirozeného, u fosforu jsou přirozený a lidmi způsobený tok co do objemu vyrovnány a u průmyslově intenzívně využívaných kovů, jako je měď, olovo, stříbro či rtuť, je antropogenní tok sto- až tisícinásobný ve srovnání s toky přirozenými. Paul Crutzen, jeden z nositelů Nobelovy ceny za objevy spojené s ozónovou dírou, a jeho kolega Eugene Stoermer dokonce razí termín antropocén. Označují tak současnou éru, kdy lidská činnost natolik ovlivňuje charakter životního prostředí na Zemi, že se stává takřka určující. Jiní vědci soudí, že člověk se v současnosti již geologickým či geomorfologickým činitelem stal. Nový vědní rámec Představuje vznik environmentálních dějin jen novou vědní disciplínu, nebo může přinášet ještě něco jiného? Zdá se, že je to součást environmentalizace vědy, která poněkud mění úhel pohledu i v řadě dalších oborů. Obohacuje je o ekologické souvislosti. Environmentální dějiny vnímají dějiny společnosti v jednotě s dějinami přírody, které se jeví spíše jako vývoj od lepšího k horšímu Naopak tradiční historiografii se dějinný vývoj společnosti jeví spíše jako proces od horšího k lepšímu, nabízí Leoš Jeleček možnou charakteristiku. Podle něj se nyní environmentální dějiny rychle rozvíjejí jako jedna z nosných metodologických a konceptuálních inovací, která možná povede i k nové holistické koncepci výkladu lidských dějin a může skýtat i jedno z východisek ze současné tzv. postmodernistické gnoseologické skepse. Historiografie dnes již nemůže analyzovat a vykládat dějinný vývoj společnosti jen na pozadí poznání vývoje technologického ovládnutí přírody a využití přírodních zdrojů člověkem. Donald Worster, jedna z hlavních osobností z oboru světových environmentálních dějin, k tomu na podzim 2003 řekl pro české Lidové noviny: Věřím v nový přístup k historii a snažím se jej prosazovat. Měli bychom vědět, jak probíhalo soužití lidí se Zemí. Měli bychom v tomto kontextu studovat dějiny, humanitní vědy, poezii, umění. Pro mě jsou to nejdůležitější oblasti, právě ony mohou změnit chování lidí. Základní je, aby lidé pochopili, že nemohou přemýšlet o dějinách bez znalosti jejich ekologických souvislostí. Hana Kolářová Spolupráce RNDr. Leoš Jeleček, CSc., katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF Univerzity Karlovy Praha 16

17 příloha časopisu Bedrník KRAJINA & ENERGIE I. VÝVOJ KRAJINY POD VLIVEM ČLOVĚKA Jak lidské civilizace vyčerpávají své zdroje Dva miliony let se člověk živil na Zemi převážně lovem a sběrem. Teprve nedávno, v průběhu několika tisíc let, se způsob jeho života změnil člověk se stal zemědělcem, pěstuje plodiny a pase zvířata. Tato nejdůležitější změna v historii se odehrávala nejdříve v jihozápadní Asii, v Číně a ve střední Americe. Vyšší produkce potravin vedla k růstu populace, vzniku sídlišť a rozvoji hierarchické společnosti. Před roky, tedy po konci poslední doby ledové, žily na Zemi asi 4 miliony lidí a populace pomalu vzrůstala na 5 milionů v průběhu dalších pěti tisíc let. Poté s rozvojem zemědělství počet lidí na Zemi začal rychleji růst, populace se zdvojnásobovala přibližně za každé milénium až na 50 milionů před let. Další zdvojnásobení přišlo za 500 let, následující za 200 let a poté během 300 let dosáhla lidská populace 6 miliard. První domestikované zvíře byl pes. Doklady jsou z Austrálie, kde žil s původními obyvateli (aboriginci) již před roky. Ovce a kozy se začínají chovat před roky, skot zdomácňuje ještě později. Pozoruhodné je, že většina civilizací od počátku až do dnešní doby pěstuje pšenici a ječmen (Mezopotámie, Egypt, Evropa). Tyto dvě obilniny byly vyšlechtěny ze stepních trav, vyžadují proto stepní podmínky. Jejich kořeny nesnášejí zatopení, a půda pro jejich pěstování musí být proto odvodněna. V Řecku měnilo zemědělství krajinu postupně již od r př. n. l. a v průběhu dalších tisíců let se posunovaly zemědělské praktiky na sever do Evropy, kde se musel vykácet klimaxový les a obdělat půda. V mírném pásmu zaujímal les před rozvojem zemědělství zhruba 90 % plochy. Na území našeho státu se začalo systematicky odlesňovat na přelomu prvního a druhého tisíciletí, tedy v raném středověku. V Číně se pěstovaly i odlišné plodiny proso a rýže, chovala se drůbež a prasata. Rýže se pěstovala nejprve na sucho. Zakládání klasických rýžovišť a pěstování rýže na zaplavené půdě přišlo později a je to výjimečný způsob recyklace vody a látek, který využívá též mikroorganismy (sinice) k vázání vzdušného dusíku (přirozené hnojení). Rýže se začala pěstovat brzy též v Indii a jihovýchodní Asii. Před více než roky v Mezopotámii a v Egyptě, o několik století později v údolí Indu, o tisíc let později v Číně a další dvě tisíciletí poté na území střední Ameriky vznikly hierarchické, militaristické společnosti vedené náboženskými a světskými (politickými) elitami. Většinu populace tvořili zemědělci, bezzemci a otroci. Vytvářely se různé státní útvary, které spolu bojovaly, potíraly se navzájem, avšak jejich způsob uspořádání a způsob hospodaření byl v principu shodný podstatně poškozovaly prostředí, což je přivádělo k politickému krachu. Podrobily si je jiné mocnosti, které svoje prostředí ještě nestačily zdecimovat. Například civilizace středního Jordánu vyčerpala svoji krajinu již let př. n. l. po odlesnění se tam zrychlila eroze půdy a snížila její úrodnost. Už jsme si zvykli, že archeologové objevují historii dřívějších civilizací ve zdevastované krajině bez stromů a trvalé vegetace (např. Egypt, Persie, Perský záliv). Civilizace se však rozvíjí v úrodné krajině s bohatou vegetací a dostatkem vody. Postupně krajinu vysouší, poté zavlažuje (pšenice se nahrazuje ječmenem), půda se zasolí a přestává rodit. Civilizace v údolí Indu zkolabovala kolem roku 1400 př. n. l. po odlesnění. Kácelo se pro získání zemědělské půdy a kvůli pálení cihel na stavbu chrámů kolem v povodí Žluté řeky v Číně a v povodí japonských řek, způsobilo to silnou erozi. Křesťanské království v Etiopii vyčerpalo v krátkém časovém období krajinu kolem roku 1000 (Eritrea) a bylo nuceno přesunout své hlavní město. Situace se opakovala, když se stala hlavním městem Addis Abeba (1883). Za dvacet let byl zdevastován les v okruhu více než 100 km a stromy použity na výrobu dřevěného uhlí. Současná krajina ve Středomoří (Mediterán) s olivami, vinicemi, pastvinami a macchií (xerofytní křoviny) je také výsledkem zemědělského hospodaření. Oliva patří ke stromům nejodolnějším vůči suchu, koření do hloubky přes 10 m. Před rozvojem zemědělství zde rostly duby, buky, cedry a borovice, dřevo se ale spotřebovalo na pálení a stavby, tráva je vypasena a půda odnesena erozí. V Libanonu se zachovalo jen několik cedrů, které jsou symbolem státu; podobně v Sýrii. Obdobná je situace na Blízkém východě, v Afghánistánu a Střední Asii. Platón popsal sugestivně plundrování krajiny v Kritiás: To, co zde nyní zůstalo, je ve srovnání s tím, co zde bylo dříve, jako kostra nemocného člověka, tuk a měkká zem odplaveny (promrhány) První plodiny Blízký a Střední východ: pšenice a ječmen. Čína a jihovýchodní Asie: proso a rýže. - I -

18 příloha časopisu Bedrník KRAJINA & ENERGIE Země pod příkonem sluneční energie. a zůstala holá kostra země Některé hory poskytují potravu pouze včelám a přitom nedávno na nich rostly stromy. Dále popisuje, jak voda po dešti rychle odtéká, zatímco dříve dešťovou vodu využívaly četné lesy a pastviny a bohatá jílovitá půda uchovávala vodu a napájela četné prameny. Zemědělství v Egyptě fungovalo po více než let. Záplavy na dolním toku Nilu přicházely pravidelně, avšak s různou intenzitou a ovlivňovaly prosperitu společnosti v deltě. Snahy regulovat výkyvy záplav vyvrcholily postavením Asuánské přehrady v padesátých letech 20. století; půda degraduje, protože sedimenty se usazují převážně v přehradě. Ještě nikdy nebylo na naší planetě tolik obyvatel a ještě nikdy neměl člověk takové technické možnosti krajinu měnit. Nanejvýš aktuální jsou proto otázky: Jaké způsoby hospodaření v krajině jsou správné (udržitelné) a jaké ničí základní ekologické funkce krajiny? Co jsou to ekologické funkce? Jaká jsou měřítka setrvalého užívání krajiny? Do jaké míry působíme svým hospodařením v krajině povodně a sucha? Na naši Zemi dopadá neustále na TW sluneční energie. Děje se tak již několik miliard let a Země bude tomuto toku sluneční energie nadále vystavena několik dalších miliard let. V měřítku trvání lidských civilizací tedy Slunce je věčným zdrojem energie. Veškeré lidstvo využívá v ekonomice přibližně 10 TW energie to je energie, kterou si účtujeme. Jejím hlavním zdrojem jsou fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), tyto zdroje nazýváme klasickými. Klasické zdroje přitom představují necelou desetinu promile energie, kterou naše Země dostává ze Slunce. Sluneční energii nazýváme alternativní, netradiční. Sama tato terminologie odráží naše úzké a zmatené vidění světa. Zpochybňujeme sílu zdroje, jehož trvání je prakticky nekonečné a který ohřívá naši planetu zhruba o 285 o C. Kdyby Slunce zhaslo, klesla by teplota na Zemi přibližně na 263 o C, byla by tma, atmosféra by ztuhla. Celý systém naší planety je díky sluneční energii v trvale excitovaném stavu, je udržován ve stavu vzdáleném od termodynamické rovnováhy. Díky neustálému příkonu sluneční energie a díky aktivitě živých organismů zde existují vedle sebe látky v různém skupenství a v různém oxidačním stupni, díky neustálému příkonu sluneční energie existuje atmosféra, funguje cyklus vody (prší, tečou řeky i oceánské proudy), díky sluneční energii se rozvíjejí živé organismy a celé ekosystémy. Krásně o těchto vztazích píše ve své knize Tkáň života (Web of Life) Fritjof Capra. Dokážeme si vůbec představit, jak by naše planeta vypadala bez sluneční energie, když by teplota klesla hluboko pod teplotu kapalného vzduchu? Na Slunci, 150 milionů kilometrů od Země, probíhá už 5 miliard let termojaderná reakce (přeměna jader vodíku na jádra helia), při které se za každou sekundu uvolňuje energie 3,8 x J a přibude 500 milionů tun helia. Zásoby vodíku stačí na dalších 10 miliard let. Slunce je tedy skutečně trvalým, věčným zdrojem energie. Z povrchu Slunce urazí sluneční záření vzdálenost k Zemi za 8 minut a 20 vteřin. V bezpečné vzdálenosti od nás tedy probíhá termojaderná reakce, která zásobuje otevřený systém Země energií. Tato energie přichází na určitá místa v sezónním rytmu a denních pulsech. Na hranice atmosféry přichází cca. 1,4 kw/m 2 sluneč- Koloběh vody a odtok látek v různých stadiích vývoje krajiny ( prof. W. Ripl) - II -

19 - III - příloha časopisu Bedrník KRAJINA & ENERGIE Odvodněná krajina: těžba surovin a lidská sídla Sluneční záření se po dopadu na povrch Země částečně odráží, částečně ohřívá půdu, část se váže do vodní páry jako skupenské teplo a část se přeměňuje v teplo a vyzařuje zpět. V této hrubé energetické bilanci představuje energie spotřebovávaná fotosyntézou zanedbatelné množství. Záleží na povaze povrchu, jaká část záření se odrazí a jaká se spotřebuje na výpar (naváže se do vodní páry) a jaká část se uvolní jako teplo. Energetická bilance: fotosyntéza, biomasa a její spalování, výpar vody ního záření (solární konstanta). Při průchodu atmosférou se část záření absorbuje ve vzduchu, zejména ve vodní páře, při jasné obloze přichází na povrch zemský až W/m 2. Za rok dopadne v ČR na 1 m 2 průměrně kwh sluneční energie, což odpovídá energii obsažené ve 400 kg hnědého uhlí nebo ve 200 kg uhlí černého. V létě dosahují maximální toky sluneční energie až W/m 2. Na jednom metru čtverečním naroste za rok ne více než 1 kg biomasy (sušiny), která obsahuje přibližně 4 5 kwh energie (14 18 MJ). Fotosyntéza totiž zužitkovává sluneční energii celoročně s účinností menší nežli 1 %. Z celkového množství sluneční energie, která za rok dopadá na 1 m 2 (1 100 kwh), se do biomasy naváže necelého 0,5 %. S podobnou účinností vznikalo kdysi i uhlí. Spalováním uhlí využíváme tedy sluneční energii, která se před miliony let vázala fotosyntézou do rostlin. Tuto energii ovšem využíváme s účinností nanejvýš několika promile, když bereme v úvahu energii vloženou do těžby uhlí, transportu a účinnost spalování. Při hledání náhrady za fosilní paliva tedy vycházejme ze znalosti toků sluneční energie na Zemi. Na odvodněné ploše se většina slunečního záření přeměňuje v teplo, povrch se ohřívá a sluneční energie se uvolňuje ve formě tepla vedením a zářením. V krajině zásobené vodou a pokryté vegetací se podstatná část slunečního záření spotřebovává na výpar vody. Rostliny totiž vypařují vodu přes průduchy (transpirace) a voda se vypařuje též přímo z půdy (evaporace). Rostlinami a půdou se z 1 m 2 za den odpaří několik litrů vody (evapotranspirace). Na výpar jednoho litru vody se spotřebuje 0,7 kwh sluneční energie, při odpaření 5 litrů se tedy do vodní páry váže 3,5 kwh je to více než polovina dopadající sluneční energie. Sluneční energie vázaná ve vodní páře (skupenské teplo) se zas uvolní při kondenzaci vodní páry zpět na vodu. Uvolní se tedy na chladných místech, na kterých se vodní pára sráží. To je princip dokonalé přirozené klimatizace pomocí vody a rostlin. Na pouhém 1 m 2 může v létě činit rozdíl mezi energií vázanou ve vodní páře a energií uvolněnou jako teplo i několik kwh za den. Položme si otázku: Jaký je rozdíl mezi stínem stromu a stínem slunečníku o stejném poloměru? RNDr. Jan Pokorný, CSc., ENKI, o. p. s, a Ústav ekologie krajiny AV ČR Třeboň, Dukelská 145, Třeboň. Tel , Pokračování příště

20 příloha časopisu Bedrník KRAJINA & ENERGIE i n z e r c e NABÍZÍM KLIMATIZAČNÍ ZAŘÍZENÍ PRO CHLAZENÍ ZAHRADY A OBVODOVÝCH ZDÍ RODINNÉHO DOMU S TĚMITO VLASTNOSTMI: Je z trvanlivých recyklovatelných materiálů, pro jejichž výrobu posloužila sluneční energie, nikoliv energie fosilních paliv či jaderná (způsob výroby komponentů klimatizačního zařízení tedy přispěl ke snížení obsahu skleníkových plynů v atmosféře, zvláště oxidu uhličitého). Činnost zařízení je nezávislá na dodávce elektřiny, pohání jej pouze sluneční energie. Pracuje naprosto tiše, neprodukuje žádné zplodiny a odpad. Naopak váže oxid uhličitý, pohlcuje prach, tlumí hluk. Celková doba jeho provozu je srovnatelná s délkou lidského života a přitom po celý rok čelí povětrnostním vlivům, přesto vyžaduje jen nepatrnou údržbu. V létě mechanicky stíní, aktivně chladí, zvlhčuje a případně uvolňuje příjemné aromatické látky v přiměřeném množství. V zimě propouští sluneční paprsky, aby mohly pasivně ohřívat dům. Má zabudovanou automatickou regulaci, jejíž čidla usměrňují výkon slunečního záření od nuly do 10 až 20 kw. Zvláštní pozornost byla věnována uložení a množství regulačních prvků, aby se úprava ovzduší stala rovnoměrnou a nevznikaly přílišné teplotní výkyvy. Požadována je proto hustota regulačních prvků a čidel řádově v desítkách na milimetr čtvereční. Má několikrát vyšší maximální výkon než obvyklá klimatizační zařízení, která jsou dražší řádově o desítky až stovky tisíc korun a navíc spotřebovávají elektrický proud. Chlazení provází spotřeba tepla na jedné straně a jeho uvolňování na straně druhé. Zásadním požadavkem na klimatizační zařízení proto je, aby se teplo vázané při chlazení uvolňovalo na místech chladných, ohřívalo je a vyrovnávaly se tak teploty v prostředí. Běžná klimatizační zařízení pracují totiž podobně jako chladničky uvnitř chladí a vně teplo uvolňují. Náklady na montáž a údržbu nepřesáhnou řádově sto korun ročně. Zařízení nevyžaduje pravidelnou denní údržbu, ani roční není složitá. Náklady na provoz jsou vzhledem k cenám sluneční energie nulové. To nejlepší nakonec: zařízení má přirozený ladný tvar i barevnost, je přitažlivé jako intimní útulek pro hnízdění ptáků, poskytuje potravu hmyzu, nám pomáhá rozptýlit únavu očí, duševní i tělesnou, a je živé dýchá, šelestí, uvolňuje vonné látky s léčivými a uklidňujícími účinky, pouští prasátka... Zn. ZDARMA Zájemci, prosím, obracejte se na redakci Bedrníku, KRAJINA & ENERGIE. I. Vývoj krajiny pod vlivem člověka. Autor RNDr. Jan Pokorný, CSc., Ústav ekologie krajiny AV ČR a ENKI, o. p. s., Třeboň. Text k PowerPoint prezentaci Krajina & Energie. Prezentace je provázena větším počtem obrázků a schémat v českém, resp. anglickém jazyce. Obrázky jsou přístupné na Vyšlo jako příloha časopisu Bedrník 1/2005. Redakčně upraveno. - IV -

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

PRÁZDNINY V MUZEU 1. 7. 31. 8. 2012

PRÁZDNINY V MUZEU 1. 7. 31. 8. 2012 PRÁZDNINY V MUZEU 1. 7. 31. 8. 2012 pro organizované skupiny, příměstské tábory, DD, kolektivy dětí a mládeže atd. www.muzeumhk.cz Stezky muzejní budovou 1) Stezky po muzeu Účastníci tohoto putování muzejní

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1, 25801 Vlašim. Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1, 25801 Vlašim. Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1, 25801 Vlašim Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Obsah Identifikační údaje... 3 Charakteristika školy... 4 Vymezení

Více

Interaktivní programy ZÁKLADNÍ ŠKOLY. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro. leden červen 2013

Interaktivní programy ZÁKLADNÍ ŠKOLY. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro. leden červen 2013 Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro leden červen 2013 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512 391 +420 495

Více

Historie jinak. Nabídka programů pro školy v roce 2014

Historie jinak. Nabídka programů pro školy v roce 2014 Historie jinak Nabídka programů pro školy v roce 2014 Programy pro školy realizuje občanské sdružení Boii za podpory Pardubického kraje. Objednáním programu podporujete činnost sdružení. Vážení učitelé,

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Cvičná prezentace. Společný postup tvorby prezentace v MS PowerPoint 2003

Cvičná prezentace. Společný postup tvorby prezentace v MS PowerPoint 2003 Cvičná prezentace Společný postup tvorby prezentace v MS PowerPoint 2003 č. 12 název anotace očekávaný výstup druh učebního materiálu druh interaktivity Cvičná prezentace - společný postup tvorby prezentace

Více

Interaktivní programy ZÁKLADNÍ ŠKOLY. a nižší stupeň víceletých gymnázií. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro

Interaktivní programy ZÁKLADNÍ ŠKOLY. a nižší stupeň víceletých gymnázií. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro ZÁKLADNÍ ŠKOLY a nižší stupeň víceletých gymnázií 2014 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda

Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vlastivěda Vzdělávací obsah předmětu Vlastivěda je tvořen z tematických okruhů Místo, kde žijeme,

Více

CESKLAPES GEOTURISMUS. Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory. RNDr.Daniel Smutek. únor 2014

CESKLAPES GEOTURISMUS. Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory. RNDr.Daniel Smutek. únor 2014 CESKLAPES GEOTURISMUS Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory RNDr.Daniel Smutek únor 2014 GEOTURISMUS, GEOPARK obecné pojmy geoturismus a geopark nové výdobytky hospodářského odvětví

Více

Roční plán EVVO. ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín

Roční plán EVVO. ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín Roční plán EVVO ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín Školní rok: 2014-2015 Cílové zaměření plánu environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) Poskytovat potřebné znalosti a dovednosti, které žákům umožní

Více

Zpráva o činnosti v oblasti EVVO ve školním roce 2009/2010 na SOŠ SOU Šumperk, Gen. Krátkého 30

Zpráva o činnosti v oblasti EVVO ve školním roce 2009/2010 na SOŠ SOU Šumperk, Gen. Krátkého 30 Zpráva o činnosti v oblasti EVVO ve školním roce 2009/2010 na SOŠ SOU Šumperk, Gen. Krátkého 30 Ve školním roce 2009/2010 se konaly tyto akce související s problematikou EVVO. Září: - Příprava plánu EVVO

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 3 týdně, povinný MKŽ: Naše vlast Výsledky vzdělávání Učivo Průřezová témata přesahy do učebních bloků: Žák: vyhledá ČR na mapě Evropy pojmenuje nejdůležitější pohoří ČR, nížiny ČR vysvětlí pojmy povodí,

Více

Interaktivní programy MATEŘSKÉ ŠKOLY. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro

Interaktivní programy MATEŘSKÉ ŠKOLY. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro MATEŘSKÉ ŠKOLY 2015 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512 391 +420 604

Více

ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY

ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY ZŠ KAMENNÉ ŽEHROVICE, školní rok 2013/2014 Vypracovala: Mgr. Hana Jelínková 1 Dokumenty týkající se programu EVVO Zákon č. 17/1992 Sb., o životním

Více

Co všechno víme o starším pravěku?

Co všechno víme o starším pravěku? Co všechno víme o starším pravěku? Starší pravěk Starší paleolit Starší doba kamenná Co víme o starším pravěku? Které vývojové stupně člověka známe? člověk zručný člověk vzpřímený člověk rozumný nejstarší

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Mateřská škola Přepeře,okres Semily příspěvková organizace ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM NÁZEV: PUTOVÁNÍ SE SKŘÍTKY TÉMATA ŠKOLNÍHO PLÁNU PUTOVÁNÍ SE SKŘÍTKY SKŘÍTEK VODNÍ OBLASTI počasí, změny počasí, vodní

Více

EVVO v Moravskoslezském kraji. Školy a školská zařízení patří k základním pilířům systému EVVO na území Moravskoslezského kraje.

EVVO v Moravskoslezském kraji. Školy a školská zařízení patří k základním pilířům systému EVVO na území Moravskoslezského kraje. Školy a školská zařízení patří k základním pilířům systému EVVO na území Moravskoslezského kraje. Jak Moravskoslezský kraj podporuje EVVO ve školách a školských zařízeních Kraj zahrnuje oblast EVVO do

Více

SCIAP 2014 SOUTĚŽNÍ PŘEHLÍDKA POPULARIZACE VĚDY

SCIAP 2014 SOUTĚŽNÍ PŘEHLÍDKA POPULARIZACE VĚDY SOUTĚŽNÍ PŘEHLÍDKA POPULARIZACE VĚDY SCIence APproach Soutěžní přehlídka pro ty, kteří přibližují vědu široké veřejnosti Soutěžní přehlídka OCENĚNÉ PŘÍSPĚVKY Soutěžní přehlídka KATEGORIE: EXPOZICE 2. místo

Více

Základní škola Vysočany, 679 13 Sloup v Mor.kr., okr. Blansko IČO: 62073435 t.č. 516435691 e-mail: zs.vysocany@tiscali.cz

Základní škola Vysočany, 679 13 Sloup v Mor.kr., okr. Blansko IČO: 62073435 t.č. 516435691 e-mail: zs.vysocany@tiscali.cz Základní škola Vysočany, 679 13 Sloup v Mor.kr., okr. Blansko IČO: 62073435 t.č. 516435691 e-mail: zs.vysocany@tiscali.cz Vnitřní směrnice: ŠKOLNÍ PLÁN ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Obsah:

Více

Program environmentálního. vzdělávání, výchovy a osvěty. v ZŠ a MŠ Křižanov

Program environmentálního. vzdělávání, výchovy a osvěty. v ZŠ a MŠ Křižanov Základní škola a mateřská škola Křižanov, příspěvková organizace Program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ZŠ a MŠ Křižanov 2014 2015 Koordinátor EVVO: Mgr. Ivana Hejtmánková ZŠ a MŠ Křižanov

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení

Více

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole Projekt pro školní rok 2011/2012 Charakteristika projektu: Projekt bude rozvíjet environmentální výchovu, v souvislosti se čtyřmi

Více

Historie jinak. Nabídka programů pro školy v roce 2015 / 2016

Historie jinak. Nabídka programů pro školy v roce 2015 / 2016 Historie jinak Nabídka programů pro školy v roce 2015 / 2016 Programy pro školy realizuje Boii za podpory Pardubického kraje. Objednáním programu podporujete činnost spolku. Vážení učitelé, Představujeme

Více

Motto: Nemůžeme všechny děti naučit všechno, ale můžeme je učinit šťastnými.

Motto: Nemůžeme všechny děti naučit všechno, ale můžeme je učinit šťastnými. Celoroční projekt MŠ Sluníčko na rok 2010-2011 Motto: Nemůžeme všechny děti naučit všechno, ale můžeme je učinit šťastnými. ŠVP usiluje v souladu RVP o vytváření klíčových kompetencí: - Kompetence k učení

Více

KELTSKÉ AKTIVITY JAKO PROSTŘEDEK K PROHLOUBENÍ VÝUKY

KELTSKÉ AKTIVITY JAKO PROSTŘEDEK K PROHLOUBENÍ VÝUKY KELTSKÉ AKTIVITY JAKO PROSTŘEDEK K PROHLOUBENÍ VÝUKY Bc. Anna Frantalová Občanské sdružení Boii o. s., Nasavrky Porada ředitelů základních škol, samostatných školních jídelen a pracovníků ORP 14. 15. 11.

Více

PŘIJĎTE SI VYROBIT A VÁNOČNĚ SE NALADIT.

PŘIJĎTE SI VYROBIT A VÁNOČNĚ SE NALADIT. PŘIJĎTE SI VYROBIT A VÁNOČNĚ SE NALADIT. Srdečně Vás zveme na vánoční setkání do školy. Kdy? 21. 12. 2015 Kde? v ZŠ Lochovice V kolik? 15.00-17.30 hod. Program: 15.00 - slavnostní zahájení výstavy u starého

Více

Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži Metodické, odborné a edukační centrum péče a obnovy historických zahrad a parků

Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži Metodické, odborné a edukační centrum péče a obnovy historických zahrad a parků Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži Metodické, odborné a edukační centrum péče a obnovy historických zahrad a parků Ing. Jitka Gajdoštinová + Ing. Lenka Křesadlova Ph.D. - NPÚ ÚOP v Kroměříži

Více

Základní škola Vsetín, Sychrov 97. Plán činnosti v oblasti EVVO pro školní rok 2014-2015

Základní škola Vsetín, Sychrov 97. Plán činnosti v oblasti EVVO pro školní rok 2014-2015 Základní škola Vsetín, Sychrov 97 Plán činnosti v oblasti EVVO pro školní rok 2014-2015 zpracovala koordinátorka EVVO schválil ředitel ZŠ Vsetín, Sychrov 97 PhDr. Jaroslava Ševčíková Mgr. Michal Molek

Více

Plán EVVO. Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice. na školní rok 2011/2012

Plán EVVO. Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice. na školní rok 2011/2012 Plán EVVO Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice na školní rok 2011/2012 Zpracovala Mgr. Nina Dyčenková, školní koordinátorka environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Počet žáků:

Více

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Od dubna až do ledna roku 2015 se na vybraných základních školách v Plzeňském kraji začne realizovat vzdělávací projekt s environmentální

Více

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Základní informace o projektu Víte, že......vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tělesa na Zemi?...vltavíny znali a používali lidé již v době kamenné?...vltavíny přiletěly

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro obor vzdělávání základní škola speciální

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro obor vzdělávání základní škola speciální ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro obor vzdělávání základní škola speciální zpracovaný podle RVP pro obor vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením Dětský domov a Základní škola Vizovice Masarykovo

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

STŘEDNÍ ŠKOLY. Interaktivní programy. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro

STŘEDNÍ ŠKOLY. Interaktivní programy. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro STŘEDNÍ ŠKOLY 2015 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512 391 +420 604

Více

Památky a tradice - jak na to v praxi?

Památky a tradice - jak na to v praxi? MAS -Partnerství Moštěnka Mikroregion Moštěnka Mikroregion Holešovsko Vzájemná spolupráce ve všech oblastech Zámek Dřevohostice Renesanční vodní zámek ze 16.století Do konce 19.stol -hodnotná botanická

Více

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE ředitele Střední průmyslové školy Ostrov č. 1327/2015/SPS Školní program environmentálního

Více

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství širšího Ostravska základ pro ekologickou výchovu

Více

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Č.j.: 32 338/2000-22 V Praze dne 14. prosince 2001 Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních 1.

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Granty Soupis grantů a projektů

Granty Soupis grantů a projektů Granty Soupis grantů a projektů 1994 1996 Počátky Prahy. Vývoj pražské aglomerace do 1. poloviny 12. století. grant GA ČR č. 404/94/1007 nositel L. Hrdlička (ARÚ AV ČR) spoluřešitel za NPÚ Praha J. Čiháková

Více

KOMPLEXNÍ ROZBOR ČINNOSTI MĚSTSKÉ KNIHOVNY VYŠŠÍ BROD ROK 2004

KOMPLEXNÍ ROZBOR ČINNOSTI MĚSTSKÉ KNIHOVNY VYŠŠÍ BROD ROK 2004 KOMPLEXNÍ ROZBOR ČINNOSTI MĚSTSKÉ KNIHOVNY VYŠŠÍ BROD ROK 2004 Jak v předcházejících letech, tak i letos byli čtenáři obou oddělení, dětského i dospělého, seznamováni s životními výročími známých českých

Více

VDO občanská společnost, stát - vytváření pravidel chování a týmové práce EV vztah člověka k prostředí - naše obec. EGS objevujeme Evropu a svět

VDO občanská společnost, stát - vytváření pravidel chování a týmové práce EV vztah člověka k prostředí - naše obec. EGS objevujeme Evropu a svět 1 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vyučovací předmět: Prvouka Ročník:3 Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka MÍSTO, KDE ŽIJEME Orientuje se v místě svého bydliště, v okolí školy,

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně. PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Začíná škola

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Začíná škola VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A JEHO SVĚT PRVOUKA PRVOUKA - 2. RNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Začíná škola Cestou do školy?

Více

Plán environmentální výchovy, vzdělání a osvěty (EVVO)

Plán environmentální výchovy, vzdělání a osvěty (EVVO) Plán environmentální výchovy, vzdělání a osvěty (EVVO) šk. rok 2014-2015 Š a MŠ Nerudova, České Budějovice Environmentální výchova je chápána nejen jako výchova k řešení problémů týkajících se životního

Více

Řemeslo má zlaté dno 18.5.2012

Řemeslo má zlaté dno 18.5.2012 Řemeslo má zlaté dno školní projekt 2011-2012 Základní škola Votice ul. Pražská 235 srdečně zve rodiče žáků a veřejnost na den otevřených dveří v rámci celoškolního projektu Řemeslo má zlaté dno 18.5.2012

Více

NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ NAŠÍ VLASTI

NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ NAŠÍ VLASTI VY_32_INOVACE_02_Nejstarší osídlení naší vlasti NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ NAŠÍ VLASTI Použité zdroje : PhDr. Harna Josef, CSc. a kolektiv: Vlastivěda Obrazy ze starších českých dějin, Alter 1996 http://pravek.boiohaemum.cz/index.php

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program 4.4.2. Vlastivěda A) Charakteristika předmětu Vlastivěda se dělí na část zeměpisnou a dějepisnou. V zeměpisném učivu je cílem především práce s mapou, atlasem a globusem. Využíváme zkušeností žáků z cestování.

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání

Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání 1. Obsah EVVO EVVO se rozumí všestranné rozvíjení klíčových kompetencí definovaných v RVP pro základní vzdělávání a zároveň i neformální vzdělávání v rámci

Více

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2012-2013

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2012-2013 Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2012-2013 Počet žáků: 50. Ředitelka školy : Mgr.Ivana Pfefrová, zastupuje Mgr.Petra Procházková Koordinátor environmentální výchovy: Ludmila Kroupová Zpracovala : Ludmila Kroupová

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

Interaktivní programy ZÁKLADNÍ ŠKOLY. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro. září prosinec 2011

Interaktivní programy ZÁKLADNÍ ŠKOLY. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro. září prosinec 2011 Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro ZÁKLADNÍ ŠKOLY září prosinec 2011 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512

Více

Malotřídní škola v krásném prostředí Moravského krasu 1. 5. ročník ZŠ

Malotřídní škola v krásném prostředí Moravského krasu 1. 5. ročník ZŠ Malotřídní škola v krásném prostředí Moravského krasu 1. 5. ročník ZŠ Malotřídní škola v krásném prostředí Moravského krasu, 1. 5. ročník ZŠ Místo radostného setkávání, společné práce, vědomostního a

Více

Eko - Enviro. 1 Globální výchova. 2 Environmentální výchova

Eko - Enviro. 1 Globální výchova. 2 Environmentální výchova Eko - Enviro Pobyt v přírodě, a tedy přímý kontakt s krajinou, je jedním z metod SVM (skautské výchovné metody). Skauting nám svým zcela běžným rámcem může pomoci právě v budování vztahu k přírodě a krajině,

Více

REALIZACE PT ENV NA ZŠ ŘEVNICE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015

REALIZACE PT ENV NA ZŠ ŘEVNICE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015 REALIZACE PT ENV NA ZŠ ŘEVNICE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015 Obsah: OSN vyhlásila rok 2015 1.Mezinárodním rokem půdy. Ekologicky obhospodařovaná půda je cenným pokladem. Půda a zemědělství, to je tisíce let

Více

1. Projektové dny. Projektové dny na 1. stupni

1. Projektové dny. Projektové dny na 1. stupni 1. Projektové dny Projektové dny na 1. stupni Projektové dny- 1. stupeň Projekt Mezipředmětové vztahy Metody +formy práce, Seznamuje se s přírodou v okolí školy Vytváří si pozitivní vztah k přírodě Dokáže

Více

Škola rozvoje vesnic Podhorácka

Škola rozvoje vesnic Podhorácka Projekt Škola rozvoje vesnic Podhorácka Občanské sdružení Povodí Stařečského potoka nositel projektu Škola rozvoje vesnic Podhorácka VZDĚLÁVACÍ AKCE: B Škola rozvoje vesnic Podhorácka Cílem projektu je

Více

Výukové programy pro základní školy

Výukové programy pro základní školy Výukové programy pro základní školy Středisko environmentální výchovy Modrý dům 2010/11 Vážení pedagogičtí pracovníci, rádi bychom Vám nabídli naše výukové programy, které jsou zaměřeny na hodnoty venkova,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH

VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH Během března až května 2013 jsme postupně navštívili všechny zapojené školy. Jedním z účelů návštěvy byly rozhovory ke školním vzdělávacím programům s

Více

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014 Školní vzdělávací program Mateřská škola Chotusice školní rok 2013/2014 Stránka 1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který

Více

Roční plán práce školní družiny

Roční plán práce školní družiny Roční plán práce školní družiny 2015 / 16 Motto: Ať je léto nebo zima, v družině je stále prima Při tvorbě plánu se zaměřujeme na pestrost jednotlivých činností a akcí. Plán je dělen do tématických týdnů.

Více

STŘEDNÍ ŠKOLY. Interaktivní programy. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro

STŘEDNÍ ŠKOLY. Interaktivní programy. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro STŘEDNÍ ŠKOLY 2014 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512 391 +420 604

Více

MŠ Kostička. Kronika školka blízká přírodě

MŠ Kostička. Kronika školka blízká přírodě MŠ Kostička Kronika školka blízká přírodě Mateřská škola Kostička Ředitelka školky Bc. Jana Křišťanová Provozní doba školky 6:00-17:00 MŠ Kostička, příspěvková organizace, Milovice-Mladá, Tyršova 1500,

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Velikonoční kvíz ověřuje znalosti z prezentace o Velikonocích.

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Velikonoční kvíz ověřuje znalosti z prezentace o Velikonocích. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast České svátky, vy_32_inovace_ma_36_19 Autor Mgr. Kateřina

Více

ročník 6. 7. 8. 9. celkem počet hodin 1 1 0 1 3 Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

ročník 6. 7. 8. 9. celkem počet hodin 1 1 0 1 3 Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Předmět pracovní činnosti postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií. Žáci zde přicházejí do přímého kontaktu s

Více

Finanční zdroje na EVVO 2013-2014

Finanční zdroje na EVVO 2013-2014 Finanční zdroje na EVVO 2013-2014 Pardubický kraj (30.11.2013 http://www.pardubickykraj.cz/probihajicigrantove-programy ) Norské fondy http://www.mfcr.cz/cs/zahranicnisektor/podpora-ze-zahranici OP ŽP

Více

Školní vzdělávací program pro školní družinu Školní družina při Základní škole v Mníšku pod Brdy, Komenského 886

Školní vzdělávací program pro školní družinu Školní družina při Základní škole v Mníšku pod Brdy, Komenského 886 Školní vzdělávací program pro školní družinu Školní družina při Základní škole v Mníšku pod Brdy, Komenského 886 Motto: Všichni bez rozdílu jsme součástí přírody Platnost dokumentu: 4 roky od 1.9.2012

Více

EKOŠKOLA (ECO SCHOOLS) PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY PRO ROK 2014-2015

EKOŠKOLA (ECO SCHOOLS) PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY PRO ROK 2014-2015 PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY PRO ROK 2014-2015 Základní škola a Mateřská škola Černovice, příspěvková organizace Bělohrobského 367, PSČ 394 94 Tel.: 565 492 127, e-mail: zs.cernovice@worldonline.cz

Více

Environmentální výchova

Environmentální výchova Environmentální výchova Environmental education Environmentální výchova Ekologická výchova Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta EVVO x ekologie, ochrana přírody, ochrana životního prostředí Ekologickou

Více

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie

Více

Chodníčky za poznáním slovenskomoravského

Chodníčky za poznáním slovenskomoravského Chodníčky za poznáním slovenskomoravského pohraničí Česká republika Slovenská republika Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Odůvodnění projektu spolupráce

Více

Interaktivní výstava na motivy knihy HISTORIE EVROPY Renáty Fučíkové.

Interaktivní výstava na motivy knihy HISTORIE EVROPY Renáty Fučíkové. Interaktivní výstava na motivy knihy HISTORIE EVROPY Renáty Fučíkové. Výstava je trojdimenzionálním ztvárněním původní české knihy Historie Evropy obrazové putování od Renáty Fučíkové. Expozice má interaktivní

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty

Program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Environmentální výchova neexistuje jako samostatný předmět, ale je obsažena téměř v každé vyučovací hodině. 1. Výchova žáků k ochraně zdraví, prostředí,

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

PŘÍLOHA Č. 2 RUKU V RUCE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ PROGRAM EVVO PRO ZŠ

PŘÍLOHA Č. 2 RUKU V RUCE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ PROGRAM EVVO PRO ZŠ REÁLNÉ GYMNÁIUM A ÁKLADNÍ ŠKOLA MĚSTA PROSTĚJOVA, STUDENTSKÁ UL. 2 PŘÍLOHA Č. 2 ŠKOLNÍHO VDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO ÁKLADNÍ VDĚLÁVÁNÍ RUKU V RUCE ŠKOLNÍ PROGRAM EVVO PRO Š PLATNOST OD 1. 2. 2011 PROJEDNÁNO

Více

Příklady dosavadního uplatnění výsledků výzkumů v praxi

Příklady dosavadního uplatnění výsledků výzkumů v praxi G) ZÁVĚR Publikace je určena všem badatelům, kteří se zajímají o problematiku vývoje cest a dopravy na našem území. Tato práce by jim měla pomoci jak při terénních průzkumech cest, tak při kabinetním studiu

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Přírodověda Vzdělávací obsah předmětu Přírodověda je tvořen z tematických okruhů Rozmanitost

Více

MUZEJNĚ PEDAGOGICKÁ PRÁCE METODICKÉHO CENTRA MUZEJNÍ PEDAGOGIKY SE ZNEVÝHODNĚNÝMI SKUPINAMI NÁVŠTĚVNÍKŮ MGR. PAVLA VYKOUPILOVÁ

MUZEJNĚ PEDAGOGICKÁ PRÁCE METODICKÉHO CENTRA MUZEJNÍ PEDAGOGIKY SE ZNEVÝHODNĚNÝMI SKUPINAMI NÁVŠTĚVNÍKŮ MGR. PAVLA VYKOUPILOVÁ MUZEJNĚ PEDAGOGICKÁ PRÁCE METODICKÉHO CENTRA MUZEJNÍ PEDAGOGIKY SE ZNEVÝHODNĚNÝMI SKUPINAMI NÁVŠTĚVNÍKŮ MGR. PAVLA VYKOUPILOVÁ Muzeum je svými expozicemi a aktuálními výstavami velmi vhodným místem setkávání,

Více

Místo pro život. Nejsou dvě historie lidská a přírodní, ale jen jedna, která je posledních pár miliónů let společná. Václav Cílek

Místo pro život. Nejsou dvě historie lidská a přírodní, ale jen jedna, která je posledních pár miliónů let společná. Václav Cílek Místo pro život Nejsou dvě historie lidská a přírodní, ale jen jedna, která je posledních pár miliónů let společná. Václav Cílek Místo pro život Člověk se chová k prostředí, ve kterém žije, podle toho,

Více

VY_32_INOVACE_12_VELIKONOCE_35

VY_32_INOVACE_12_VELIKONOCE_35 VY_32_INOVACE_12_VELIKONOCE_35 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400

Více