MASARYKOVA UNIVERZITA

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra pedagogická Nadané děti na prvním stupni ZŠ Diplomová práce Brno 2009 Vedoucí práce: Doc. PhDr. Oldřich Šimoník, CSc. Autor práce: Bc. Monika Dokoupilová

2 Bibliografický záznam DOKOUPILOVÁ, MONIKA. Nadané děti na prvním stupni ZŠ: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra pedagogiky, str., 30 str. příloh. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Oldřich Šimoník, CSc. Anotace Diplomová práce Nadané děti na prvním stupni ZŠ pojednává o problematice nadaných dětí mladšího školního věku. Teoretická část práce se věnuje nejrůznějším pohledům na pojem nadání a talent. Charakterizuje možnosti vyhledávání a identifikování nadaného jedince. Informuje také o možnostech vzdělávání těchto dětí z pohledu učitelů, rodičů i jejich dětí. Zároveň poskytuje pohled na možnosti současné legislativy. Věnuje se otázce výchovy a vzdělávání nadaných dětí na prvním stupni ZŠ, převážně individuálnímu přístupu k těmto jedincům. Poukazuje na osobnost pedagoga i rodičů, dále nemožnosti a formy mimoškolních aktivit a organizací zabývajících se nadanými dětmi. A v neposlední řadě na spolupráci pedagogicko-psychologické poradny a školy. Do empirické části jsem zařadila případové studie nadaných žáků. Dále jsem se věnovala pedagogické diagnostice těchto dětí z pohledu učitele a snažila jsem se poukázat na problematiku vztahů těchto dětí v kolektivu třídy. Závěr diplomové práce obsahuje návrhy a doporučení k tématu a vyhodnocení jednotlivých šetření. Annotation The thesis Gifted Children at the Lower Stage of the Primary School deals with the issue of the gifted children of the younger school age. The theoretical part offers different views of the terms gift and talent. It characterises the possibilities of looking for and identifying a gifted individual. It also informs about the possibilities of educating these children from the point of view of teachers, parents, and also their children. At the same time, it offers a view of the potentialities of the current legislative. It deals with the question of upbringing and education of gifted children of the lower stage of the primary schools, especially with the individual approach to these individuals. It points to the personality of the pedagogue as well as of

3 the parents, to possibilities and forms of after-school activities, and to organisations, which are attending to gifted children. Last but not least, it deals with the co-operation of education and psychological consultants with schools. In the empirical part, the case studies of gifted children are included. Moreover, I have also dealt with the educational diagnostic of these children from the point of view of a teacher, and I have also tried to point out the problematic of the relationships of these children within the society of the class. The conclusion of this thesis includes suggestions and recommendations concerning the topic of evaluation of individual investigations. Klíčová slova nadání, individuální vzdělávací plán, inteligence, talent, legislativa, rodič, učitel, psycholog, případová studie, kolektiv, dotazník. Keywords gift, individualised education plan, intelligence, talent, legislative, parent, teacher, psychologist, case study, society, questionnaire.

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloženina Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 8. prosince 2008 Monika Dokoupilová

5 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Doc. PhDr. Oldřichu Šimoníkovi, CSc. za odborné vedení, cenné rady a informace, které mi poskytl v průběhu zpracování této diplomové práce. Dále děkuji všem rodinám, pedagogům, psychologům a také dětem, o kterých se v práci zmiňuji. A v neposlední řadě mé rodině, příteli a přátelům za podporu při psaní této práce.

6 Obsah ÚVOD PROBLEMATIKA NADANÉHO DÍTĚTE ZÁKLADNÍ POJMY, DEFINICE, KLASIFIKACE, A ZNAKY NADANÝCH DĚTÍ VYHLEDÁVÁNÍ A DIAGNOSTIKA NADANÉ DÍTĚ VE VZDĚLÁVACÍM PROCESU LEGISLATIVA ZABÝVAJÍCÍ SE PROBLEMATIKOU NADANÝCH NADANÉ DÍTĚ VE ŠKOLE CHARAKTERISTIKA DÍTĚTE MLADŠÍHO ŠOLNÍHO VĚKU SPECIFIKA VZDĚLÁVÁNÍ NADANÝCH DĚTÍ NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY PROFESNÍ ZPŮSOBILOST UČITELE INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP UČITELE NADANÉ DÍTĚ MIMO ŠKOLU RODINA A NADANÉ DÍTĚ MIMOŠKOLNÍ AKTIVITY SPOLUPRÁCE S PPP ORGANIZACACE ZABÝVAJÍCÍ SE NADANÝMI DĚTMI VLASTNÍ VÝZKUM CHARAKTERISTIKA VÝZKUMU, STANOVENÍ CÍLE, METODOLOGIE CHARAKTERISTIKA MÍSTA ŠETŘENÍ A VÝZKUMNÉHO SOUBORU VLASTNÍ ŠETŘENÍ ZÁVĚRY ŠETŘENÍ, DISKUZE A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ NÁVRHY A OPATŘENÍ ZÁVĚR SHRNUTÍ SUMMARY SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY 6

7 Úvod Nadaní se ztrácejí? Mnoho nadaných a talentovaných dětí, jestliže se jim nedostává odpovídající podpory, upadá a rozvíjí své nadání, které by je mohlo dovést k vědeckým objevům, umělecké tvorbě, umožnilo by jim stát se vůdčími osobnostmi nebo prostě jen šťastnými lidmi, s přiměřenou sebedůvěrou. Ignorováním talentů ztrácí i společnost. Ztrácí tvořivé vůdčí osobnosti ve vědě, umění, politice a získává frustrované odpadlíky ze škol, společnosti, veřejného života a někdy i ze života vůbec. (Erica Landau, zakladatelka Institutu pro nadané a talentované děti, Tel Aviv). Zpracování této tematiky, ale převážně samotná péče a vzdělávání nadaných dětí není jednoduchá z důvodu neexistující jednoznačné definice mimořádného nadání jedince, ale i jasného a spolehlivého způsobu jak toto nadání diagnostikovat. Bylo tedy pro mě velmi komplikované zaměřit se na určitou část této problematiky, protože toto téma je velmi široké a obsažné. Podnětem k vybrání této diplomové práce bylo to, že toto téma velmi úzce propojuje jak problematiku pedagogickou, speciáně-pedagogickou, tak i psychologickou. Podle nových teorií inteligence neexistuje pouze jedna, ale hned několik. Howard Gardner jich napočítal devět. Těžko se najde dítě, které by alespoň v jedné z těchto inteligencí nebylo mimořádně nadané. Každý jedinec je také jiný a vyžaduje individuální přístup ke své osobě. Toto důležité hledisko se začíná v současné době již ve vzdělávání nejen nadaných nebo handicapovaných jedinců, ale i všech ostatních dětí a žáků ve školách všech typů výrazně projevovat. Je tedy nutností aby se v péči, vzdělávání, výchově a podpoře těchto dětí vždy vycházelo ze vzájemné a oboustranné komunikace i spolupráce všech zúčasněných osob rodičů, učitelů, odborníků, ale i spolužáků nebo dalších osob, kterým na těchto dětech záleží. Do popředí se také dostává otázka vzniku specializovaných škol pro nadané děti. Odpůrci tvrdí, že se nadané děti nenaučí komunikovat s ostatními dětmi. Zastánci zase argumentují, že zde by děti měly adekvátní podmínky ke vzdělávání jak z pozice odbornosti učitele, tak i forem a metod práce. Obojí názory mají jistě své opodstatnění, ovšem myslím si, že každé dítě vyžaduje jiné možnosti a podmínky ke vzdělávání. 7

8 Proto si myslím, že v demokratickém státě jakým jsme, je jistě vhodné, aby i tyto školy vznikaly a rodiče, ale převážně samy děti si měly možnost zvolit, jak chtějí studovat, vzdělávat se a vůbec žít v třídním a školním kolektivu. Jako téma své diplomové práce jsem si zvolila problematiku nadaného dítěte na prvním stupni ZŠ. Cílem diplomové práce bylo zpracování komplexní charakteristiky osobnosti nadaného žáka. Zpracovala jsem několik případových studií, které obsahují vývoj dítěte, oblast, ve které se nadání objevuje a komplexní pohled na jeho vzdělávání i rodinný život. Další snahou bylo také zmapování možností a forem vzdělávání nadaných žáků na prvním stupni základní školy. Hlavním cílem práce byla analýza vztahů, pozic a postavení nadaných dětí v rámci kolektivu běžné třídy, kterou jsem zkoumala pomocí dotazníků v několika třídách. Text diplomové práce je rozdělen na teoretickou a empirickou část. Teoretická část je dále členěna na tři hlavní kapitoly. První kapitola zmiňuje nejrůznější klasifikace a definice nadání, ale i jednotlivé členění na druhy nadání. Věnuje se charakteristice nadaného jedince. Popisuje diagnostiku a vyhledávání nadaného jedince a zmiňuje vzdělávací možnosti těchto dětí ve školách v České republice. Ukončena je přehledem současné a platné legislativy v oblasti nadaných dětí ve školském systému. Druhá část ve stručnosti popisuje obecnou charakteristiku dětí mladšího školního věku, formy, metody a podmínky vzdělávání na prvním stupni základní školy. Zmiňuje i způsobilost pedagoga pro práci s nadaným dítětem, která předpokládá individuální přístup, který je dále rozpracován v podobě i individuálního vzdělávacího plánu. Třetí kapitola se věnuje problematice nadání mimoškolní prostředí, tedy v rodině, mimoškolních organizacích. Rozebírá také spolupráci učitele, rodiče a psychologa, kdy blíže vymezuje důležitost spolupráce s PPP. Popisuje i organizace zabývající se nadanými dětmi u nás i ve světě. Empirická část diplomové práce čtvrtá závěrečná kapitola popisuje mé vlastní šetření ve školách a rodinách nadaných dětí. Shrnuje kazuistiky nadaných dětí, dále pedagogickou diagnostiku těchto dětí z pohledu učitele a výzkum vztahů nadaných dětí s jejich spolužáky ve třídách. Je doplněna rozhovorem s paní učitelkou, která dlouze pracuje s nadanými dětmi. Zmiňuji se i o dětech s dvojí výjimečností, které jsou 8

9 integrovány ve školách běžného typu. Práce je doplněna velkým množstvím příloh dokládající jednotlivé formy práce s těmito dětmi, například pomocí individuálního vzdělávacího plánu. Ukazuje náměty, pracovní listy, materiály využitelné ve výuce. Ani veškeré vědění nepřináší štěstí, protože k tomu stačí umět pouze rozeznat dobro od zla. Platon Místo člověka v životě není vyznačeno tím, co ví, ale tím, co chce a co může. Le Bon 9

10 1. Problematika nadaného dítěte 1.1 Základní pojmy, definice, klasifikace, a znaky nadaných dětí Definice nadání podle Psychologického slovníku (2000) zní takto: je to soubor vloh jako předpoklad k úspěšnému rozvíjení schopností; nejčastěji používáno ve spojení s jedinci podávajícími nadprůměrné výkony při činnosti tělesné i duševní. Pedagogický slovník (1998) dodává: nadání je dosud málo prozkoumaný, a proto obtížně definovatelný jev. Znamená schopnosti člověka pro takové výkony určitých činností intelektuálního nebo fyzického charakteru, které se mohou jevit jako výjimečné ve srovnání s běžnou populací. Podle některých teorií je nadání přirozenou vlastností každého normálního jedince (každý má dispozice k něčemu). V pedagogickém pojetí převládá tradiční představa o nadání jako o výjimečné složce osobnosti některých jedinců, zejména nadání intelektuálního typu (například pro osvojování cizích jazyků, umělecký talent aj.). Projevy talentu jsou výkony, které jsou kvalitativně nebo kvantitativně výjimečné oproti vrstevníkům (Porterová, 1999, s. 33) Ti, kteří vykazují mimořádně vysokou úroveň své činnosti, a to buď v celém spektru, nebo jen v dílčí oblasti; nebo ti, jejichž potenciál nebyl ještě pomocí testů ani experimentů rozpoznán. Nadání se může týkat současně více oblastí, např. intelektu, umění, tvořivosti, pohybových a sociálních dovedností, nebo může být omezeno na jednu nebo dvě z nich. (Freeman in Vondráková, 2002). Pojmy talent a nadání a vysoké nadání se ve většině případů užívají jako synonyma. Jsou ovšem i autoři, kteří je diferencují jako F. Gagné (1991), který nadání vymezuje nadání jako biologicky dané, přirozené schopnosti nebo vlohy a talent jako již rozvinuté schopnosti a získané dovednosti. Faktory prostředí považuje za katalyzátory, které umožňují rozvoj nadání v talent. Ten se vyznačuje produktivitou v určité oblasti, která je společensky přínosná a užitečná. 10

11 nadání talent katalyzátory intelektové - prostředí akademický fyzikální rodinné tvořivé kulturní technický sociální náhodné události socioafektivní umělecký - individuality fyzické charakteristiky senzomotorické psychické charakteristiky intrapersonální sportovní Obr. 1: Gagného diferencovaný model nadání a talentu (zjednodušený) Dále je diferencuje i slovenská autorka J. Laznibatová in Hříbková (2007). Tyto pojmy se vzájemně překrývají a zaměňují, je těžké je rozlišit. Nadání obsahuje různé oblasti schopností nebo výkonů jedince, proto se tedy tento pojem člení a rozděluje do mnoha kategorií. Jurášková (2006) dělí nadání na intelektové, akademické, tvořivé, vůdčí a umělecké. Horizontální klasifikace člení nadání podle druhů činnosti, jsou to tedy oblasti hudební, výtvarné, jazykové, matematické, sportovní (Hříbková, 2005). Toto členění rozšiřuje tradiční dělení. Například nadání pro oblast vědy je specifikováno na intelektové nadání a členěno na matematické, jazykové, organizátorské, vědecké a technické (Dočkal a kol., 1987). Vertikální klasifikace rozlišuje nadání podle míry jeho uplatnění. Člení se tedy na aktuální a potenciální. Aktuální jsou ty výkony, které jedinec podává v současné době. Potencionální nadání jsou možnosti, které má jedinec v budoucnosti, pokud jej neohrozí nepříznivé podmínky a okolnosti (Hříbková, 2005). Nadané děti oproti dětem z běžné populace se vyznačují určitými charakteristikami, které se však u nich nevyskytují vždy v plném rozsahu, ale různě se 11

12 kombinují. Nadané děti jsou charakterizované jako osoby s disproporcionálním asynchronním vývojem, znamená to, že jsou v různém stadiu vývoje v oblasti kognitivní, fyzické a emocionálně sociální. Charakteristiky těchto dětí se často projevují hlavně oblasti kognitivní a afektivní. Tato jejich disproporcionalita se projevuje i v rámci jedné z kognitivních nebo jiných oblastí dle Robinsona, Silvermanové a dalších in Jurášková (2005). Mnozí autoři, například Clarková, 1992 nebo Porterová a jiní in Jurášková (2005) uvádějí projevy a charakteristiky nadaného dítěte v kognitivní sféře je brzká schopnost číst, schopnost rychlého učení s vysokou kvantitou informací, široká slovní zásoba, výborná paměť, dobrá argumentace a schopnost řešení problémů, různé zájmy, výborné pozorovací schopnosti, schopnost dlouhodobé koncentrace pozornosti a vytrvalost pro oblasti zájmu, vysoký stupeň energie, velká představivost, snaha klást otázky autoritám, perfekcionalismus, neobyčejná zvědavost, obliba komplikovanosti. V afektivní oblasti je to citlivost v personální sféře, upřednostňování starších společníků před vrstevníky, zájem o otázky morálky a spravedlnosti, smysl pro humor, vysoká vnitřní motivace, nekonformnost a kritičnost. V motorické oblasti je to neobyčejná smyslová vnímavost, diskrepance mezi tělesným a intelektuálním vývojem, a někdy se vyskytující nezájem o tělesné aktivity. Tyto děti ovšem mají i problémy v určitých oblastech, často jsou to obtíže v sociálně-emocionální oblasti. Webb in Jurášková (2005) se zmiňuje o jistých problém v oblasti jemné motoriky, vztazích s vrstevníky, přílišné sebekritice a perfekcionalismu, vyhýbání se riskování, podvýkonnosti a poruchách učení. Znaky nadaných dětí jsou dle Winebrennerové (1992) nastíněny poměrně obsáhlým souhrnem pozitivních a negativních charakteristik nadaných jedinců. Dá se říci, že nadaní jedinci se vyznačují v pozitivním ohledu: extrémní vyspělostí v jakékoliv oblasti učení a výkonu, asynchronním vývojem, širokou slovní zásobou a vyspělým verbálním projevem, výbornou pamětí, samostatností v učení, složitějšími myšlenkovými operacemi, abstrakním myšlením, dávají přednost komplexním a náročným úkolům, schopností aplikovat své dosavadní vědomosti do nových situací, zvídavostí, množstvím (neobvyklých) zájmů, koníčků - jsou to sběratelé, touhou pracovat nezávisle, samostatně, svým vlastním způsobem, sofistikovaným smyslem pro humor. 12

13 V negativním ohledu: odmítají práci nebo pracují nedbale, pociťují nervozitu při běžném tempu práce třídy, odmítají rutinní a předvídatelnou práci, kladou mnoho otázek - často choulostivých, odmítají příkazy, sní v průběhu dne, ovládají třídní diskuze, bývají panovační k učitelům i ke spolužákům, jsou netolerantní k nedokonalosti vlastní i ostatních, jsou přecitlivělí vůči kritice, odmítají se podřídit, hrají divadlo a ruší spolužáky, jsou netrpěliví. 1.2 Vyhledávání a diagnostika Identifikace mimořádného nadání je dlouhodobý proces. Začíná v rodině a pokračuje cílevědomým vyhledáváním nadaných dětí. Uplatňují se při něm metody psychologické, pedagogicko-psychologické, pedagogické, lékařské i laické. Jde především o pozorování ve školní práci, rozbor výsledků práce žáka a portfólio žáka, hodnocení testů a úloh, rozhovory se žákem a jeho rodiči, ale i nejrůznější specializované testy. Fořtíková (2007) udává jako metody identifikace nadání: I. Objektivní metody: a) IQ testy - se kterými pracují psychologové. b) standardizované testy výkonu - jsou také v kompetenci psychologů, ovšem v nestandardizované podobně mohou být využívány i učiteli. Využívají se zde testy, dotazníky a posuzovací škály. Je vhodné zaměřit se i na další vlastnosti nadaného dítěte jako je motivace a další. c) didaktické testy - patří sem vstupní testy, zadávané na počátku výuky, průběžné testy, i závěrečné testy mapující průběh výuky. Hříbková (2005) udává, že tyto testy ověřují znalosti a vědomosti v určité oblasti, předmětu nebo tématu. d) testy kreativity pracují s nimi psychologové, ale také učitelé. Zjišťují tvořivé schopnosti dětí. Ukazují jedincovu představivost, šíři myšlení a originálnost. II. Subjektivní metody: a) nominace skupiny učitelů je objektivnější jak nominace nadaného dítěte jen jedním učitelem. b) nominace spolužáky mohou posoudit vlastnosti daného dítěte i z jiného pohledu než učitelé či jiní odborníci a dodat komplexní pohled na nadaného žáka. 13

14 c) rodičovská nominace je také důležitou součástí vyhledávání nadaného dítěte. Znají dítě nejlépe a mohou posoudit spoustu důležitých faktů v identifikaci nadání než ostatní osoby účastnící se tohoto identifikačního procesu. d) vlastní navržení dítě se může nominovat samo, sepíše například své zájmy a koníčky, co ho zajímá a co zvládá, a tím také může upozornit na své potencionální nadání. e) hodnocení výsledků činnosti hodnotíme záměrnou činnost dítěte. Analyzujeme například samostatné práce dětí, projekty, výrobky a výkresy. Vše bychom měli archivovat. f) zapojení do soutěží odráží zájmovou orientaci dítěte, i jeho schopnosti. Sledujeme jeho umístění ve školních, regionálních, celostátních i mezinárodních soutěžích. g) analýza zájmových charakteristik dítěte je další možnou metodou, uvádí ji autorka Machů (2006), která může mít formu rozhovoru, dotazníku či samostatné slohové práce na dané téma. Ukáže nám další složky osobnosti nadaného žáka. h) škály behaviorálních charakteristik dítěte jsou v hojné míře uplatňovány především v zahraničí a to v úvodních fázích identifikačního procesu. Alternativní metody udává například Hříbková (2005), jde o metody vhodné při zjišťování sportovního nadání dítěte. Jsou to například měření reakčního času, měření EEG a jiné. Jsou to také pozorování ze strany rodičů, pedagogů a dalších osob, vhodný se jeví i rozhovor. Využívá se také metoda inventáře, který navazuje na pozorování, otázky jsou zaměřeny na výskyt určitého typu chování charakteristického pro nadané. Spolu s hodnocením výsledků činností se v současné době pracuje s pomocí portfolia, které svědčí o pokroku jednotlivých dětí. Obvykle obsahují poznámky z pozorovaných projevů dítěte, příklady a fotodokumentaci výsledků činností dítěte vybraného učitelem, samotným dítětem a doplněné pozorováním rodiny (Porterová, 1999). Výběr metod pro identifikaci je závislý na jejich dostupnosti, efektivnosti a ekonomičnosti. Svoji úlohu při rozhodování samozřejmě hraje druh nadání, věk dítěte, použitý model nadání a jeho koncepce, cíl edukační nabídky a další komponenty (Machů, 2006). Identifikace nadaných jedinců je složitý proces. Zahrnuje více kroků, vyžaduje spolupráci více osob a odborníků, navzdory tomu však některé děti zůstanou neidentifikované. Jsou identifikovány buď nezáměrně pedagogem, který dítě doporučí 14

15 k psychologickému vyšetření nebo záměrně, kdy je to v kompetenci odborných institucí. Stanovení ex post je ocenění mimořádných výsledků a výkonů jedince. Je však problém u dětí, které své výkony ještě nemohly tak prezentovat (Jurášková, 2006). Velkým problémem se někdy jeví i rozlišení nadání nebo bystrosti a velké míře snahy a učení u nadaného dítěte, jak dokládá tabulka č. 1 Toto rozlišení je v rukou kompetentních osob na identifikaci nadání daných dětí. Bystré dítě Zná odpovědi. Zajímá se. Má dobré nápady. Odpovídá na otázky. Je vůdcem skupiny. Se zájmem naslouchá. Lehce se učí. Je oblíbené u vrstevníků Chápe významy. Vymýšlí úlohy a úspěšně je řeší. Přijímá úkoly a poslušně je vykonává. Přesně kopíruje algoritmy úloh. Dobře se cítí ve škole, školce. Přijímá informace, vstřebává je. Dobře si pamatuje. Je vytrvalé při sledování. Je spokojené se svým učením a výsledky. Nadané dítě Klade otázky. Je zvědavé. Má neobvyklé nápady. Zajímá se o detaily, rozpracovává, dokončuje. Je samostatné, často pracuje samo. Projevuje silné emoce, přitom naslouchá. Všechno již ví. Více mu vyhovuje společnost starších dětí a dospělých. Samostatně vyvozuje závěry. Iniciuje projekty. Úkoly přijímá kriticky, dělá jen to, co ho baví. Vytváří nová řešení. Dobře se cítí při učení. Využívá informace, hledá nové možnosti aplikace. Kvalitně usuzuje. Velmi pozorně sleduje. Je velmi sebekritické. Tab.1: Rozdíly mezi bystrým a nadaným dítětem (Cvetkovič-Lay, 1995 in Laznibatová, 2001) srov. Machů (2006) 15

16 1.3 Nadané dítě ve vzdělávacím procesu Výuka pro nadané žáky musí být pestrá a podnětná. Měla by umožňovat získávání nových informací a souvislostí, které jsou založeny na řešení problémových úloh, výuka umožňuje velkou aktivitu, samostatnost a činorodost žáků. Ve vzdělávání nadaného dítěte je nutné, aby každá škola, která se rozhodla pro určitý plán, určitou strukturu vzdělávání mimořádně nadaných dětí, která by měla být obsažena v jejich školním vzdělávacím programu tak jak doporučuje Fořtíková (2007). Je vhodné stanovit si strategii výběru nebo průběžné identifikace nadaných žáků identifikací nadaných dětí v České republice se věnují pedagogicko-psychologické poradny, které pomáhají školám se sestavením individuálního vzdělávacího plánu pro nadané děti. Nutné je také stanovit systém dalšího vzdělávání pedagogův péči o mimořádně nadané žáky, vhodné se jeví nejrůznější akreditované kurzy a školení pro pedagogy v oblasti problematiky nadaných dětí. Dále by si škola měla určit specifikaci a úpravu vzdělávacího programu školy, kde si škola volí metodologii výuky, metody a strategie výuky. Měla by také upravit organizační formy výuky například vytvořit místo, kde mohou děti pracovat formou samostudia nebo na projektech, vytvářet heterogenní vzdělávací skupiny a jiné. Zajišťuje technické vybavení školy ve formě možnosti práce na počítačích s přístupem na internet, možností kopírování materiálů, ale i zajištěním množství encyklopedií a odborných publikací. Vhodné je zajistit nabídku odpoledních školních aktivit, spolupracovat s organizacemi zabývajícími se nadanými dětmi škola by měla zařídit pro tyto děti kroužky, rozšířit nabídku volitelných předmětů. Specializované organizace zajišťují i možnosti víkendových pobytových akcí pro tyto děti. Nutná je příprava učitelů na tvorbu individuálních vzdělávacích plánů, tento plán vzniká ve spolupráci rodičů nadaných dětí, učitelů a pracovníků PPP. Škola by měla sestavit plán návaznosti studia těchto žáků na druhém stupni ZŠ nebo jiném typu školy. Dále doplnit spolupráci s klíčovými institucemi jako je PPP, školy vyššího typu, vzdělávací centra a jiné. A v neposlední řadě je to také mechanismus propagace profilu školy a způsob informování rodičů o péči o nadané děti. Hříbková (2005) formy edukace nadaných rozděluje do tří směrů dle hlediska integrace versus segregace: 16

17 1. separátní varianta výchovy a vzdělávání představuje specializované třídy, resp. školy pro děti s nadprůměrným intelektem, 2. integrovaná varianta vzdělávání se realizuje na školách v běžném sociálním prostředí vrstevníků nadaného dítěte, v kolektivu třídy, kde jsou děti stejného věku, různého stupně nadání, 3. kompromisní způsob vzdělávání spočívá v tom, že nadané dítě chodí do třídy s vrstevníky, ale některé vyučovací hodiny, resp. předměty navštěvuje ve vyšším ročníku, akcelerace. Úprava obsahu vzdělávání nadaných dětí je možná pomocí: 1. Akceleračního modelu (urychlení) - umožňují žákovi postupovat ve výuce rychleji než ostatní žáci - žáci zvládnou stejné množství poznatků v kratším časovém období Do akcelerace se řadí dle Machů (2006), Fořtíkové (2007): - předčasný vstup do školy, - nástup do druhého ročníku ZŠ - raný vstup na vyšší stupeň školy (žák je přijat do školy dříve, než je obvyklé), - přeskakování ročníků (žák vynechá ročník studia a přechází o ročník výše), - umístění do vyšších ročníků v některých předmětech, - zhuštění ročníků (absolvování dvou ročníků v jednom školním roce), - pararelní studiu (absolvování některých předmětů na SŠ) - výuka podle IVP - nabídka volitelných předmětů Akcelerace znamená zvýšenou míru zátěže nejen pro dítě, ale i pro vyučující, proto je důležité, aby vyučující s akcelerací souhlasil, také musí souhlasit rodiče a dítě. Znamená pro děti, že se vyhnou bezpředmětnému opakování učiva a drilu, monotónní práci a nudě. Nadaní mají možnost se setkávat se s vrstevníky, kteří mají stejné zájmy. Přináší však i spoustu problémů, je tedy doporučována jen některým dětem. 2. Modelu enrichmentu (obohacování) - rozšíření znalosti, pochopení, zájmů a dovednosti za hranici běžného učiva, - musí se odehrávat na úrovni vývojových potřeb žáka, 17

18 - žáci nepřeskakují ročník, zůstávají se svými vrstevníky, - důležité pro znevýhodněné studenty (jazykově, kulturně či socioekonomicky) - obohacování napomáhá žákům zlepšit dovednosti např. kreativní myšlení, řešení problémů, kladení otázek, samostatný výzkum. Obohacování vzdělávacích programů dle Fořtíkové (2007) by mělo splňovat tři roviny: - rovinu rozšiřování učiva - aby postihovalo co nejširší kontext učiva, vhodné metody jsou důležité, např.: a) výuková centra (jsou to pracovní místa pro jednotlivce i skupiny, žáci si mohou vybírat, ve kterém z center budou pracovat, je důležité, aby učitel zajistil, že čas strávený v tomto centru bude dobře využit), b) mentoring (spolupráce s odborníky v dané oblasti, kteří v rámci školy nebo mimo ni pracují s nadanými a rozšiřují jejich znalosti v dané oblasti, je zde možné využití konzultanta ve vyučování), c) peer výuka (vrstevnické učení-žák může prezentovat své znalosti před spolužáky, ale neměla by se používat jako jediná metoda), d) skupinové vyučování je vhodné pro rozvoj komunikačních schopností e) kempy (kurzy a workshopy-dílny, které jsou určeny pro nadané děti, většinou jsou tematicky zaměřené, mohou být organizovány učiteli i odborníky), f) využití informačních technologií. - rovinu prohlubování učiva - aby obsahovalo podrobnosti, detaily a postihovalo podstatu sdělovaného. Zde je vhodné využít projektů a jiných forem pro prohloubení učiva. - vlastní obohacování učiva - které je již nad rámec vzdělávacích programů a vychází také ze specifiky zájmů žáků. Například je to samostudium (žáci nastudují sami téma, konzultují s odborníky a plní úkoly a vše pak prezentují třídě) Takové formy práce s učivem předpokládají velkou pestrost didaktického zpracování učební látky. Od žáků se pak očekává zapojení do projektů, zpracování esejí a vytváření ročníkových prací. 18

19 Obohacování výuky vyvíjí tlak na učitele, protože vyžaduje dokonalou přípravu. Je důležité, aby učitelé navštěvovali vzdělávací kurzy, aby byli schopni aplikovat enrichment v běžné třídě. Co je obohacení? Rozšíření učiva čí náhrada tradiční učební aktivity. Používá kreativní a produktivní myšlení. Rozvíjí vyšší úroveň myšlení, podporuje představivost a generalizaci. Všestranně rozvíjí osobnost, je založeno na vzdělávacích potřebách nadaných. Rozvoj samostatného kritického myšlení. Učit se věci, které vychází z určité podstaty a mají praktické vyústění. Co rozhodně není obohacení? Více práce v hodině. Používá reproduktivní myšlení. Tvrdá práce v hodině založená na učení jmen, míst, faktů Nabídka nadstandardních separovaných informací, které nemají užitek. Práce na základě algoritmických postupů. Učit děti jen proto, aby byly aktivizované. Tab. 2: Pravidla obohacujících aktivit dle Machů (2006) 1.4 Legislativa zabývající se problematikou nadaných dětí Legislativa v České republice vychází z ústavních zákonů a mezinárodních smluv, ze kterých pak vycházejí jednotlivé zákony a vyhlášky. Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky a mezinárodní smlouva Úmluva o právech dítěte se nadaným dětem příliš nevěnují, spíše se jen zmiňují o vzdělání všech dětí obecně. Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání v České republice je jeden z hlavních pedagogických dokumentů a problematika nadaných dětí je v něm dostatečně zmíněna. Bílá kniha ale říká, že je třeba rozlišovat mezi vzděláváním dětí nadaných a mimořádně nadaných, kterých je asi jen 1 2 %. Nadané jedince přitom chápe jako ty, kteří vykazují mimořádně vysokou úroveň své činnosti, ale neopomíná ani ty, jejichž nadání ještě nebylo pomocí testů rozpoznáno. Problematika nadaných dětí je zde obsažena a kniha obsahuje doporučení jako je vytvoření zájmových činností pro děti a dospívající. Dále doporučuje co největší vzdělávání učitelů jak v jejich vzdělávání, tak i 19

20 z vlastního zájmu. Vhodné je vytvářet a používat texty, pomůcky a různý materiál pro učitele, kteří se nadaným dětem věnují. Realizovat ucelený systém péče o nadané jedince v ČR. Zřídit centrální odborné pracoviště, kde by se vzdělávali pedagogové, a byla zde skloubena činnost jednotlivých organizací. Navrhuje funkci koordinátora pro nadané děti. Podporovat výzkum a soutěže v pedagogických centrech. Vytvářet programy péče o mimořádně nadané jedince. Mimořádně nadaným jedincům umožnit vertikální i horizontální prostupnost vzdělávacího systému nebo souběžné studium na různých stupních vzdělávání. Upozorňuje i na již vzniklé společnosti a organizace zabývající se touto problematikou. V neposlední řadě zdůrazňuje nutnost povinného vzdělání a mezirezortní spolupráci v péči o tyto děti. Školský zákon (č. 561/2004 Sb.) o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání, ze dne , který nabyl účinnosti dnem , se zabývá možnostmi péče o talentované žáky v 17, 18 a 19. A to v části Vzdělání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Zákon stanovuje, že ředitel může nadaným žákům na jejich žádost nebo na žádost zákonného zástupce stanovit individuální vzdělávací plán. 17 se zmiňuje o tom, že školy vytvářejí podmínky pro rozvoj nadaných jedinců, jejich vzdělávání zabezpečují rozšířenou výukou některých předmětů nebo skupin předmětů, ale také ředitel školy může na žádost zletilého žáka nebo jeho zákonného zástupce přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Součástí žádosti však musí být vyjádření poradenského zařízení a praktického lékaře pro děti a dorost. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. 18 se věnuje zpracování individuálního vzdělávacího plánu, který bude rozebrán dále v práci podrobněji. Ustanovením 19 školského zákona bylo tedy zmocněno Ministerstvo školství České republiky k vydání prováděcí vyhlášky. Dále se touto problematikou zabývá vyhláška MŠMT o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných (č. 73/2005 Sb.) ze dne , a to v 12, 13, 14. V 12 je definován mimořádně nadaný žák. Vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu vymezuje 13. Podmínky pro přeřazení do vyššího ročníku jsou sepsány v 14. Mimořádně nadaný žák je zde definován jako jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých 20