Máme co dohánět. aneb Účinná podpora nadaných dětí může být skutečností

Transkript

1 Máme co dohánět aneb Účinná podpora nadaných dětí může být skutečností Shrnutí dílčích šetření současného stavu a způsobů realizace politik podpory identifikace a rozvoje kognitivně nadaných se zájmem o přírodovědné a technické obory v ČR a vybraných zemích EU Národní institut dětí a mládeže

2 Národní institut dětí a mládeže MŠMT Národní institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je odborným zařízením tohoto ministerstva v oblasti státní podpory a ochrany mládeže. Jeho ambicí je stát se českým národním centrem neformálního vzdělávání. Neformálním vzděláváním se přitom rozumí jakékoliv systematické výchovné působení kromě školní docházky (to je formální vzdělávání ) a samotné výchovy v rodině. Pokud jeho nositeli jsou školská zařízení (střediska volného času, školní kluby a družiny), hovoří se zpravidla o zájmovém vzdělávání. Zhruba se tedy jedná o ty formy výchovy a vzdělávání, které se dříve označovaly jako mimoškolní činnost. Své poslání naplňujeme těmito aktivitami: Komplexním projektem rozvoje oblasti neformálního vzdělávání dětí a mládeže (Klíče pro život), včetně metodické podpory subjektů působících v této oblasti zejména středisek volného času, školních družin a klubů a nestátních neziskových organizací dětí a mládeže či pracujících s dětmi a mládeží v jejich volném čase. Vzděláváním pedagogických pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání, odbornou přípravou pracovníků s dětmi a mládeží. Výzkumem v oblasti volného času dětí a mládeže, spoluprací při tvorbě koncepčních materiálů a právních předpisů pro oblast neformálního vzdělávání a práce s dětmi a mládeží ve volném čase a poskytováním informací z těchto oblastí. Podporou práce s talentovanými dětmi a mládeží, včetně metodické, koordinační a konzultační činnosti. Aktivitami Národního informačního centra pro mládež v oblasti sběru, třídění a distribuce informací i podílem na činnosti mezinárodních organizací zabývajících se informacemi pro mládež. Implementací evropských programů v oblasti zájmového vzdělávání a v oblasti volného času dětí a mládeže, zejména programu Mládež v akci, jehož jsme v ČR koordinátory, a rozvojem zahraniční spolupráce. Naše internetové stránky: Výroční zprávu najdete na adrese: nidm/zakladni dokumenty/vyrocni zpravy

3 Obsah Úvod...4 Pár slov o metodě výzkumu...5 Přehled aktérů podpory nadání dětí a mládeže...6 Co je to nadání?...7 Závěry a doporučení...8 Zahraničí...15 Závěr

4 Úvod Talent to slovo má několik významů, ale vždy tak či onak evokuje jakési obdarování. Vzácné a přitom nijak zvlášť zasloužené. O to víc je s ním ovšem spojená odpovědnost za to, aby nebylo promarněno. Jistě i odpovědnost toho, kdo jím byl obdarován. Ale pokud je takto obdarováno dítě tedy jde o jistou vrozenou dispozici pak je zodpovědné i celé okolí dítěte. Přitom takový dar nemusí být na první pohled vůbec patrný a jen zkušené a současně milující oko dokáže zahlédnout to, co ostatním zcela uniká. Ale rozpoznáním talentu u dítěte to teprve začíná. Nadání je jako semeno vzácné rostliny: vyžaduje příznivou půdu i péči. Ale jaké prostředky k tomu volit? A kdo a kdy je má být schopen poskytnout? Škola? Instituce mimoškolní výchovy? Odborná pracoviště? Firmy 1? Jaká je přitom skutečnost jak jsme na tom doopravdy? A jak to vypadá v zahraničí? Čím bychom se mohli inspirovat? Právě tím se zabývá studie Národního institutu dětí a mládeže. Jejím základem je srovnávací analýza politik a aktivit v České republice a některých zemí Evropské unie se stručným výběrem zjištění a závěrů. Celá studie je na adrese Národního registru výzkumů o dětech a mládeži. 1 Podporou nadaných dětí a dospívajících ze strany firem se zabývá samostatná publikace NIDM Talent nad zlato 4

5 Pár slov o metodě výzkumu Podstatným krokem na začátku bylo určení aktérů, kteří jsou v souvislosti s nadanými dětmi ve hře, a současně vymezení těch, o něž se bude následující šetření zajímat. Výsledek přehledně vyjadřuje obrázek na další straně. Na to navazovala šetření. Vycházela z údajů publikovaných v dokumentech národních institucí, kterými jsou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), ostatní přímo řízené organizace (OPŘO), krajské úřady (KÚ), nevládní a neziskové organizace (NNO), zaměstnavatelé, střediska volného času (SVČ), organizátoři celostátních soutěží, vysoké školy, střední a základní školy, mateřské školy, dostupné zdroje z webu, články profesních a vzdělávacích institucí, informace zjištěné během šetření pomocí dotazníků, rozhovory a konzultace se zástupci klíčových účastníků. 5

6 Přehled aktérů podpory nadání dětí a mládeže Náš výzkum se omezil na linii škol (MŠ, ZŠ, SŠ a VŠ), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jeho přímo řízené instituce, organizátory soutěží pro nadané, krajské úřady, nevládní a neziskové organizace pracující s nadanými dětmi NNO, střediska volného času SVČ a zaměstnavatele (jimž je ovšem věnována samostatná publikace). Samostatný výzkum by jistě vyžadovala i podpora ze strany rodiny, kterou jsme však do tohoto šetření vědomě nezahrnuli. 6

7 Co je to nadání? Pro jistotu si nejdřív ujasníme, o čem to v souvislosti s talentem, případně nadáním, hovoříme: se slovem nadání a nadaný je obvykle spojována představa schopnosti provádět určitou činnost mimořádně efektivně (úspěšně, rychle, kvalitně, elegantně) a trvale s vynikajícími výsledky. Svou roli v tom hraje i kulturní a společenský kontext: někdy to, ce se pokládá v jedné společnosti za mimořádné nadání, může být v jiné pokládáno za normu. Pokud se jedná o intelektové nadání, kterým se hlavně tento výzkum zabýval, pak je třeba mít na zřeteli, že jde o komplikovanou strukturu měnících se vlastností jedince, která se projevuje a vyvíjí v součinnosti s prostředím. Opíráme se o to, že se projevuje aktivitou jedince, a to nejen intelektuální aktivitou, ale že je výsledkem řady faktorů. Mezi tyto faktory patří zvláště aktuální úroveň schopností, znalostí a dovedností, úroveň tvořivosti a míra motivace (zaujetí) pro daný úkol nebo činnost (či zájem o obor). Důležitou úlohu hraje i provozování relevantních aktivit. Nestačí tedy samotné nadání jako vstupní dispozice, ale nutná je i příležitost k provádění vhodných činností, které umožňují tento dar rozvíjet. 7

8 Závěry a doporučení 1) MŠMT a jeho přímo řízené organizace Ministerstvo MŠMT je z hlediska vytváření systémových opatření klíčovým aktérem, a to nejen v rámci jeho aktivit v rezortu vzdělávání, ale i jako subjektu, který má možnost řešit přesahy a vazby do ostatních oblastí a rezortů a podávat návrhy legislativních opatření. Základní rámec péče o nadané v České republice stanovuje školský zákon č. 383/2005 Sb. Celkový přístup ve shodě se strategií EU spočívá v začleňování jak žáků a studentů se specifickými vzdělávacími potřebami, tak talentovaných dětí, žáků a studentů do běžných tříd. S tím by mělo být spojeno vytvoření diferencovaných podmínek dětem a žákům s rozdílnými schopnostmi tak, aby byli rozvíjeni způsobem, který odpovídá jejich potřebám a přitom mohli pracovat ve společné, výkonově rozrůzněné sociální skupině. V realitě tomu ovšem stojí v cestě jak běžný počet žáků ve třídách, tak nedostatek financí na zaplacení schopných pedagogů, kteří by se takovým žákům věnovali. Příznačné ostatně je i to, že v době výzkumu nebyl na MŠMT žádný specializovaný pracovník (natož nějaké oddělení), který by se problematice nadaných dětí systematicky zabýval. Důležitou oblastí z hlediska rozvoje práce s talenty, která probíhá v garanci MŠMT, je v ČR tradiční systém ústředně vyhlašovaných soutěží. Tomu se budeme věnovat samostatně v další části. Ostatní přímo řízené organizace MŠMT Přímo řízené organizace představují odborné zázemí ministerstva. Pro řešení speciálních oblastí spadajících do kompetence MŠMT mají mít patřičné personální i logistické vybavení. Jsou to: Česká školní inspekce (ČŠI), Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV), Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR (IPPP), Výzkumný ústav pedagogický (VÚP), Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) a Národní institut dětí a mládeže (NIDM). Jejich úloha v oblasti péče o nadané děti a dospívající je aspoň potenciálně zcela zásadní. Následně uvádíme, na jaké problémy výzkum upozornil právě v souvislosti s činností těchto odborných pracovišť (pracoviště, jichž se to týká, jsou uváděna v závorce): Identifikační nástroje pro učitele a psychology: Absence škál a dalších didaktických nástrojů a materiálů přímo pro učitele (IPPP). 8

9 Zkvalitnění komplexní diagnostiky nadaných: - malá dostupnost adekvátních nástrojů pro zjišťování verbální kreativity a mapování zájmu osobnosti pro psychology (IPPP) - nedostatečná kvalifikace speciálních pedagogů (IPPP) - nedostatečné poskytování komplexní diagnostiky v regionech (IPPP) Poradenství přímo na školách: Nedostatečná spolupráce IPPP se školami v oblasti identifikace, diagnostiky a následné péče. Soubor konkrétních aktivit podpory žáků na školách: - strnulost systému soutěží a přehlídek (NIDM) - nedostatečná metodická podpora soutěží a přehlídek pro učitele (NIDM) - soutěže a přehlídky jsou vhodnou aktivitou pouze pro určitou část nadaných (ČŠI) Podpora diferencované výuky na školách: - nedostatek metodických materiálů jako podpora učitelů na školách (VÚP, ČŠI) - žádná nebo nedostatečná podpora částečné selekce, dělení na skupiny podle pokročilosti zatím převážně pouze u jazyků (NIDV) Hodnocení péče o nadané ve školách: - nejasná definice nadaného žáka a tudíž absence přesných a přímých ukazatelů pro mapování žáků přímo ve školách (ÚIV) - absence jednotné metodiky pro sledování péče o nadané na školách (ČŠI) Příprava a další vzdělávání učitelů - problematika péče o nadané není součástí přípravy učitelů (ČŠI, IPPP) - problematika péče o nadané není dostatečně pokryta v rámci dalšího vzdělávání učitelů (ČŠI, IPPP, NIDV) Propojení nabídky školní a mimoškolní péče o nadané Formální a neformální péče o nadané fungují odděleně (IPPP), činnosti OPŘO se mohou překrývat (VÚP), roztříštěnost péče jak v oblasti formálního, tak neformálního vzdělávání (NIDM). Soubor konkrétních aktivit podpory žáků v rámci mimoškolní aktivity Roztříštěnost nabídky aktivit pro kognitivně nadané (NIDM). Informovanost o vzdělávacích příležitostech pro nadané - veřejnost (rodiče, učitelé, samotní žáci) jsou nedostatečně či střípkovitě informováni o aktivitách pro nadané (IPPP, NIDV) - absence systému péče o nadané v rámci obou oblastí vzdělávání (NIDM) Tato část výzkumu, která byla prováděna formou rozhovorů s řediteli institucí, případně dalšími kompetentními pracovníky, ukázala nejen řadu nedostatků v péči o nadané, ale současně přinesla i spoustu konkrétních návrhů, jak tyto 9

10 nedostatky či problémy řešit. Lze je najít v celé výzkumné zprávě. V zásadě jde o tři hlavní směry řešení: včasné a kvalitní rozpoznání talentu spojení individuálního přístupu vůči nadaným dětem a jejich současná integrace v kolektivu vrstevníků finanční zajištění pro personální i materiální zázemí podpory Celostátně vyhlašované soutěže typu A Výzkum prokázal, že hlavním problémem těchto soutěží je nedostatečné finanční zajištění (ačkoliv mají mít plnou podporu MŠMT) a neexistence jednoznačně vymezených pravidel u všech soutěží. Z toho pak vyšla doporučení, jež k soutěžím přinesl výzkum: Vyhradit část pracovního úvazku učitele pro práci s nadanými žáky ve škole. Nastavit podpůrné mechanizmy pro podchycení zájmu škol a učitelů o tyto aktivity. Zvýšit zájem o soutěže ze strany MŠMT zřízením poradního orgánu ministra. Podpořit popularizaci vědy. Vydat chybějící organizační řády pro tyto soutěže a rovněž závazná pravidla k aktuálnímu ročníku soutěží. Vybudovat v každém kraji jedno centrum jako místo pro konání především krajských kol soutěží. Zpracovat informační systém pro zveřejňování aktivit zaměřených na nadané děti a dospívající. Nastartovat propagaci soutěží, a to od škol až k veřejnosti. Navázat spolupráci s ostatními VŠ. Zpracovat a vydat metodické materiály pro učitele a žáky. 2) Školy V rámci soustavy škol od mateřských až po vysoké lze významně přispět nejen k rozpoznání nadání, ale i k jeho účinné podpoře, včetně vytvoření příznivého prostředí pro jeho rozvoj. Mateřské školy Mimořádné nadání se někdy projeví již v předškolním věku. To platí i pro nadání v oblasti intelektu. Učitelé mateřských škol o tom dobře vědí a ti lepší jsou připraveni s touto skutečností pracovat. Základní legislativní podmínky pro péči o mimořádně nadané děti v MŠ existují, jejich uplatnění je ovšem založeno na vlastní iniciativě MŠ nebo jejich učitelek. V průběhu výzkumu se rovněž ukázaly jako zásadní tyto otázky: zda je vhodné identifikovat již předškolním věku u jedince nějaké mimořádné nadání; 10

11 zda preference jedné dovednosti nebude na úkor ostatních dovedností a schopností, které jsou pro tento věk důležité (jde přece jenom o všestranný rozvoj dítěte); zda lze s určitostí říct, že je dítě mimořádně nadané, či zda nejde jen o akceleraci v jeho vývoji, třeba na základě vhodných podmínek (domácí prostředí apod.)? Základní školy a střední školy Tato část výzkumu se opírala o dotazníkové šetření mezi řediteli škol (ze 400 oslovených bylo získáno 132 vyplněných dotazníků). Předně se ukázalo, že řada škol si je již dobře vědoma toho, že když svým žákům nebo studentům nabídne rozmanitější výuku, nadání jejich svěřenců rozkvete jako jarní květina. Ty nejlepší školy takovou výuku dokonce již praktikují. Tím vlastně dochází k prolínání formálního i neformálního vzdělávání ve školní výuce a výsledky jsou nad očekávání dobré. Problémy v oblasti péče o nadané: chybí ucelený vzdělávací systém včetně vzdělávání nadaných na celostátní úrovni; požadavek na lepší přísun informací, což koresponduje i s tím, že pětina pedagogů tyto informace nemá a ani neví, kde je sehnat; chybí systém vzdělávání pedagogů pro práci s talenty; nedostatek finančních prostředků především k motivaci učitelů; chybí odborná pracoviště (v bývalých okresních městech), kde by mohli studenti realizovat své projekty a další aktivity; celkový stav ve společnosti při vnímání finančního ohodnocení vzdělaných lidí; snižování významu pedagogů v médiích atd. V rámci výzkumu byly i navrženy kroky, které by měly vést k řešení výše uvedených nedostatků například vytvoření uceleného systému (koncepce) vzdělávání na celorepublikové úrovni, posun přetrvávajícího trendu převahy humanitních oborů oproti přírodovědným a technickým oborům nebo změna přístupu k oceňování pedagogů a lepší motivační docenění jejich práce. Kompletní přehled o nástrojích řešení včetně aktivit, jež by je musely provázet, přináší výzkumná zpráva. Vysoké školy Výzkum zde prokázal tyto aktuální problémy: Aktivity pro nadané žáky SŠ a ZŠ Nejčastěji byly respondenty uváděny nedostatečné finance a chybějící čas, těsně byly následovány absencí systému péče o nadané v národním měřítku, chabou motivací pracovníků a materiálním vybavením pracovišť, dále nedostatkem informací o uplatnění nadaných v praxi. Přitom vzdělávání pracovníků v oblasti péče o nadané spolu s dovedností identifikovat nadání není považováno za kritický faktor. 11

12 Aktivity pro nadané studenty VŠ Ačkoli v řadě případů problematika studia na VŠ z pohledu maximálního rozvoje nadání není nová, identifikace nadání se omezuje na aktivitu studenta. Někdy se považují všichni studenti VŠ za nadané, jindy jenom studenti doktorandského studia. Spolupráce s firmami Tato spolupráce v případě doktorandského studia je někdy vnímána jako problém s ohledem na možnosti výše výdělků u firem ve srovnání s dalším působením na VŠ. Vzdělávání učitelů pro práci s nadanými žáky Nabídka vzdělávání učitelů pro práci s nadanými na 2. stupni ZŠ a SŠ téměř neexistuje; v didaktikách jednotlivých předmětů není dohledatelná fakticky v nabídce žádné VŠ. Informovanost pro nadané Přes velikou nabídku akcí ze strany jednotlivých fakult není snadné na webu najít odpovídající (fakticky dost širokou) nabídku aktuálních akcí, aby si zájemce mohl vybrat nebo dokonce porovnat podle několika kritérií, která odpovídají jeho možnostem a potřebám (tedy např. nejen téma nebo termín konání). Souhrnně se dá říci, že trvalému udržení a potřebnému rozvoji těchto aktivit neodpovídá současný stav jejich financování ani hodnocení těchto aktivit v rámci odměňování posuzování pracovníků na VŠ. Přitom VŠ nemají kapacitu ani systémové podmínky k tomu, aby mohly efektivně změnit dosavadní pojetí aktivit pro nadané žáky z náborových na soustavné. Nemohou nabídnout aktivity či studijní programy pro nadané, jejichž zájmový a kompetenční profil neodpovídá aktuální studijní nabídce VŠ. K nápravě tohoto stavu by se zásadně muselo změnit i uznávání dosaženého vzdělávání pro jeho účastníky. 3) Instituce neformální výchovy Nevládní a neziskové organizace pracující s nadanými dětmi NNO odpovídají na potřeby mladých lidí a jejich rodičů a tím, že vznikají tak říkajíc zdola, umožňují uplatnění všem, kteří jsou schopni přijmout jejich nabídku. Vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje žádný systém péče o nadané, NNO svou činností reagují na společenskou poptávku a často vyvíjejí činnost tam, kde péči o nadané děti nezajišťuje stát. Šetření ukázalo, že NNO mají poměrně široký záběr jak z hlediska věkového rozpětí cílové skupiny, tak z hlediska šíře spektra aktivit. Z rozhovorů vyplynulo pět problémových oblastí: Chybí koncepce pro oblast péče o děti nadané v kognitivní oblasti. Oblast je nedostatečně dotována ze strany státu, navíc kolem stávajících grantů je pro NNO neúnosná míra byrokracie. 12

13 V naší společnosti je obecně velmi malá společenská poptávka po talentech. Publicita kolem výsledků práce kognitivně nadaných je velmi slabá. Nedostatečně je podporováno dobrovolnictví. Pro NNO pečující o kognitivně nadané by bylo přínosné: Provést analýzu stávajícího stavu péče o nadané a na jejím základě vypracovat a hlavně uvést do života koncepci péče o nadané. Vytvořit pracovní skupinu iniciovanou MŠMT, ale přesahující platformu ministerstva a jeho přímo řízených organizací. Zjednodušit grantový systém. Vytvořit systém podpory dobrovolnictví V oblasti podpory nadaných dětí a mládeže jsou u nás aktivní zvláště tyto neziskové organizace: Centrum nadání, Česká pedagogická komora, MENSA ČR, Asociace malých debrujárů ČR o.s., Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET o.s., Sdružení na podporu talentované mládeže České republiky, o.s., Sdružení Arachne o.s., Regionální technické muzeum o.p.s. Střediska volného času a ostatní školská zařízení Hlavním výsledkem šetření je, že pracovníci těchto zařízení pokládají za největší překážky práce s nadanými dětmi nedostatek peněz, prostorové, popř. časové omezující podmínky, malý počet vhodných pedagogů a často i malý zájem ze strany dětí. Pro práci s intelektově nadanými dětmi většina SVČ nemá žádné vhodné vybavení, popř. je zastaralé (např. mikroskopy, PC). Proto střediska volného času doporučují vytvoření takového prostředí podpory intelektově nadaných, jehož součástí by byla i možnost získání informací, kam je možno takové nadané dítě dále přeposlat, jako je tomu např. u sportovních či uměleckých talentů (např. spolupráce s odborníky z VŠ, AV ČR, on-line vzdělávání apod.). 4) Krajské úřady Krajské úřady jsou součástí samosprávy a výkonu státní správy v oblasti vzdělávání a také zřizovateli středních škol a řady středisek volného času. Rozdělují veřejné finance a mají tedy možnost bezprostředně stimulovat systematický rozvoj aktivit pro nadané. Podle závěrů aktuálního dotazníkového šetření považuje většina krajů aktivity zaměřené na nadané za důležité, žádoucí, potřebné a efektivní, ale současně přístup k nadaným v ČR za nekoncepční. Koncepci práce s nadanými žáky na úrovni kraje je nutno doplnit legislativními opatřeními a finančním zajištěním. Velkým problémem je nedostatečná finanční podpora ze strany MŠMT, malá podpora pedagogů (finance, náhrada) nebo duplicita soutěží. Kraje by uvítaly, kdyby postupy práce s nadanými žáky byly důsledně zapracovávány do školních vzdělávacích programů. Kdyby smysl vzdělávání byl více chápán i jako služba jedinci, což by mohlo vést i ke změně vztahu vůči talentovaným. 13

14 Jedním z konkrétních návrhů na podporu péče o nadané je zřízení Fondu pro talentovanou mládež s jasně stanovenými podmínkami (např. Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu) nebo regionální třídy s nadanými z celého regionu (např. Jihočeský kraj), případně nabídnout výhodné půjčky na studium v zahraničí či spolupráci s garanty z vysokých škol. Nový systém však potřebuje změnu legislativy i dostupné finanční ocenění pro garanty, pedagogy pracující s talenty a krytí nabízených forem studia. Ze závěrů konference Vzdělávání v srdci Evropy např. vyplývá, že v systému českého školství došlo v uplynulých letech k pozitivním změnám, které umožňují školám lépe zajistit uplatnění a rozvoj žáků s mimořádným nadáním v běžném vzdělávání a současně i systemizaci a prohlubování informovanosti pedagogických pracovníků v péči o tuto skupinu žáků. Konkrétně se jedná o tyto požadavky: V legislativních a návazných předpisech definovat základní pojmy nadání a mimořádné nadání. Specifikovat skupinu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Specifikovat finanční toky v normativech na žáka nad rámec rozpočtu pro krajské úřady při integraci mimořádně nadaného žáka v běžné škole. V systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) uskutečňovat systematické vzdělávání učitelů akreditovaným postgraduálním studiem. V pregraduální přípravě učitelů začlenit pedagogiku nadaných mezi základní pedagogické disciplíny. Pořádat celorepubliková či nadnárodní setkávání odborníků s cílem výměny zkušeností formou dílen k problematice vzdělávání nadaných, včetně zprostředkování zkušeností terénních pedagogů, a to i formou osobní, on-line, formou. Celkově pracovníci krajských školských úřadů konstatovali, že právní, koncepční i finanční zajištění podpory této oblasti je nedostatečné. Žádají, aby novelou školského zákona byla stanovena povinnost k zajištění podmínek pro vzdělávání žáků s mimořádným nadáním, případně vyhláškou určen normativ a postup pro vytipování dětí jako nadaných žáků. Kraje řeší problematiku podpory nadaných jednorázově či dotačními programy. Za příklady dobré praxe považují granty na studium v zahraničí, kontakt s odborníky, podporu pedagogů, vyhledávání talentů pomocí poradenských služeb na školách, v nižších kolech celostátních i regionálních soutěží atp. Poznámka: Součástí výzkumu bylo i šetření o podpoře, kterou nadaným dětem poskytují zaměstnavatelé. Této oblasti je věnována samostatná výzkum. zpráva i publikace této informační řady NIDM nazvaná Talent nad zlato. 14

15 Zahraničí Hlavním cílem studia přístupu jiných zemí k problematice nadaných bylo najít vše, čím by se mohla inspirovat tvůrčí práce českých učitelů. Z celkové zprávy jsme vybrali několik zvlášť zajímavých zemí. Velká Británie Klíčovou roli v celé Velké Británii hraje snaha o důslednou podporu nadaných na nejvyšší úrovni ze strany vlády, která financuje program Young Gifted and Talented (YG&T). Na podpoře nadaných se dále podílejí i další úřady státní správy, které poskytují řadu metodických a informačních materiálů pro učitele, aby byli schopni plnit záměry vládní politiky a uvádět je do praxe. Mimořádně zajímavou součástí tohoto systému jsou koordinátoři učitelé, kteří jsou na školách zodpovědni za vedení, plánování a rozvíjení nadání ve třídách. Ve Velké Británii existuje velké množství informací o nadaných žácích, o tom, jak se mohou projevovat, jak mohou být rozpoznáni (identifikováni) a jak s nimi pracovat. Informace poskytují nejen státní instituce, ale i řada dalších organizací, které kromě informací metodického charakteru nabízejí i zdroje pro obohacení výuky a podobné rady a informace o nadaných a nadání. Poskytují rady také rodičům. 2 Slovensko Na Slovensku se uplatňují oba přístupy, které jsou v této oblasti ve světě běžné. První z nich dává přednost integraci intelektově nadaných dětí do běžných tříd, druhý z nich však umožňuje též existenci speciálních tříd nebo dokonce škol pro intelektově nadané děti. Existuje zde také zajímavý systém vzdělávacích poukazů, které dostane každý žák s tím, že ho odevzdá škole nebo školskému zařízení za poskytnutí mimoškolské vzdělávací aktivity v rozsahu minimálně 60 vyučovacích hodin v průběhu jednoho školního roku. Francie Péče o intelektově nadané ve Francii není v současné době jasně legislativně ukotvena. Většina aktivit pro nadané vzniká zespodu, tzn. z iniciativy rodičů předčasně intelektově vyspělých dětí, či ředitelů škol. Pro možný zdroj inspirace lze vyzdvihnout dvě oblasti: regionální síť péče o nadané vymezení aktivit asociací 2 NIDM vydalo publikaci významné britské autorky Joan Freemanové Volnočasové aktivity pro nadané a talentované u nás a ve světě. 15

16 Podle vzoru Lyonské akademie by bylo velmi zajímavé vytvořit podobnou spolupracující síť i v jednotlivých regionech České republiky, samozřejmě upravenou podle místních podmínek. Německo Podpora nadaných žáků je založena na několika pilířích: soutěže prázdninové pobyty školy pro výjimečně nadané žáky stipendia Na spolkové a zemské úrovni zajišťují soutěže a prázdninové pobyty zejména tyto subjekty a programy: Vzdělání a nadání je vládní iniciativa, která vznikla v rámci Nadace pro německou vědu kvůli podpoře nadaných dětí s cílem: - Vyvíjet dobře realizovatelné, různorodé a přístupné pomůcky k rozvoji intelektuálních schopností v prvé řadě soutěže - Zpřístupnit informace, které se týkají podpory nadaných všem, kdo se o tuto oblast zajímají - Podporovat a organizovat další prostředky týkající se podpory nadaných, např. školení, odborné konference - Zpracovávat výzkumné studie a publikace Informační služba k podpoře nadaných je sdružení, které dává k dispozici informace týkající se podpory nadaných. Německá žákovská akademie je mimoškolní program podpory nadaných žáků a žákyň stojící pod záštitou spolkového prezidenta. Akademie se konají každoročně během letních prázdnin a trvají 17 dní. Skládají se ze šesti kurzů, které se týkají různých témat z oblasti přírodních věd, duchovních věd, společenských věd a z oblasti múzické. Odbornou činnost v kurzech doplňuje nabídka dalších aktivit (sport, divadlo, hudba, exkurze, přednášky). Německá juniorská akademie je také mimoškolní program vycházející z konceptu Žákovské akademie zaměřený na nadané studenty nižších ročníků gymnázií. I když se vzdělávací opatření a politika pro nadané v Německu v jednotlivých spolkových zemích liší, výše jmenované základní pilíře jsou zřejmé. Jako možnou inspiraci lze chápat například systematičnost v oblasti finanční podpory nadaných studentů ve formě stipendií, která nabízí řada nadací, jež fungují hlavně v rámci Spolkového ministerstva pro vzdělání a výzkum. 16

17 Závěr Všichni účastníci výzkumu v té či oné podobě zmiňovali nedostatek informací o příležitostech pro nadané nebo o péči o nadané. Postrádali ucelený (komplexní, národní) systém práce s nadanými. Z NNO jasně zaznělo, že v naší společnosti není po talentech hlad. To patrně odpovídá ekonomickým podmínkám, kdy většina našich podniků hovoří o výzkumu jako místu pro uplatnění nadaných, ale dovolit si jej ve větší míře nemůže. Stávající systém péče o nadané zajišťovaný především školami spočívá v pořádání předmětových soutěží. Tento systém vybudovaný v podmínkách jednotné školy na základě dobrovolnosti učitelů má skvělé výsledky, jestliže se jedná o pouhé vyhledávání nadaných dětí. Jeho nedostatkem však je, že s dětmi, které v soutěžích zvítězily, již dále nikdo nepracuje ve smyslu jejich dalšího vzdělávání, a proto nemohou prakticky uplatnit své nadání v oboru, ve kterém prokázaly své mimořádné schopnosti. Nedostatečné propojení a komunikace mezi nadanými dětmi objevenými v soutěžích, vysokými školami a zaměstnavateli je základní bariérou rozvoje stávajícího systému podpory nadaných. Řešení tohoto nedobrého stavu musí být skutečně systémové (závěrečná zpráva takový návrh systémového řešení obsahuje). 17

18 Máme co dohánět Publikace byla vytvořena na základě výzkumu Shrnutí dílčích šetření současného stavu a způsobů realizace politik podpory identifikace a rozvoje kognitivně nadaných se zájmem o přírodovědné a technické obory v ČR a vybraných zemích EU prováděného Národním institutem dětí a mládeže. Redakce: Mgr. Jiří Zajíc (NIDM) Grafická úprava: Jaroslav Šťastný NIDM ISBN

19 Národní institut dětí a mládeže společně s Odborem mládeže MŠMT od 1. dubna 2009 realizují národní projekt s názvem: Klíče pro život Rozvoj klíčových kompetencí v zájmovém a neformálním vzdělávání Hlavními aktéry projektu jsou ti, kteří pracují s dětmi a mladými lidmi v rámci jejich volného času v organizacích celé České republiky: střediska volného času, školní družiny, školní kluby a nevládní neziskové organizace. Cílem projektu je výrazné posílení celoživotního vzdělávání lidí pracujících s dětmi a mládeží a hlavně zkvalitnění systému podporujícího trvalý a udržitelný rozvoj zájmového a neformálního vzdělávání. Jednotlivé aktivity projektu jsou řízeny odbornými garanty, kteří jsou schopni identifikovat přednosti i problémy práce v oblasti zájmového a neformálního vzdělávání a iniciovat pozitivní změny. Seznam oblastí, kterými se projekt Klíče pro život zabývá: VÝZKUMY STANDARDIZACE ORGANIZACÍ NEFORMÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ: 1. Studium pedagogiky volného času 2. Průběžné vzdělávání 3. Průřezová témata: výchova k dobrovolnictví, participace a informovanost, výchova k aktivnímu občanství, zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání, inkluze dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, multikulturní výchova, medializace a mediální výchova 4. Funkční vzdělávání UZNÁVÁNÍ NEFORMÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PODPORA INFORMAČNÍHO SYSTÉMU PRO MLÁDEŽ Cílem realizátorů Klíčů pro život je mj. popularizovat a celkově zvýšit povědomí veřejnosti o systémové odborné práci s dětmi a mládeží v jejich volném čase. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

20 EVROPSKÁ UNIE MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, OP Vzdělávání MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY pro konkurenceschopnost INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ NÁRODNÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE TATO PUBLIKACE A VÝZKUM, O KTERÉM POJEDNÁVÁ, JSOU SPOLUFINANCOVÁNY EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY