Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období Místo tohoto listu bude tisk titulky

Transkript

1 Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období Místo tohoto listu bude tisk titulky

2 Číslo revize: Datum revize: 05/ PREAMBULE Jedná se o pilotní dokument pro specifické oblasti České republiky zpracovaný dle usnesení vlády České republiky ze dne 21. prosince 2009 č k ideovému záměru k postupu Krajinných integrovaných plánů rozvoje a dle usnesení vlády České republiky ze dne 16. listopadu 2010 č. 818 ke Zprávě o Metodickém pokynu k přípravě a realizaci Krajinných integrovaných plánů rozvoje. Verze 05/2012, revize k Stránka 2 z 111

3 Obsah Obsah 3 1 Soulad s nadřazenými strategickými dokumenty 5 2 Analýza ekonomické a sociální situace, SWOT analýza, vymezení tematických oblastí intervence Analýza sociální a ekonomické situace SWOT analýza Tematické oblasti intervence 17 3 Popis problémů, cíl, strategie řešení Strategie k dosažení vymezených cílů 22 4 Popis transparentního způsobu výběru projektových záměrů Kontrola formální způsobilosti (administrativní posouzení) Kontrola obsahové způsobilosti (odborné posouzení) Hodnocení regionálního významu projektu 25 5 Popis očekávaných výsledků a výstupů včetně relevantních indikátorů _ 27 6 Zásobník projektů 36 7 Časový harmonogram 40 8 Finanční plán 42 9 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení KIPR Řídící struktura KIPR Administrace a způsob řízení Realizace projektů a jejich monitoring Schéma komunikační a informační toky mezi jednotlivými subjekty implementace KIPR Popis způsobu komunikace a realizace partnerství Vliv KIPR na horizontální témata Naplňování horizontálních témat Analýza rizik Mapa území 60 Stránka 3 z 111

4 Příloha č. 1 Soulad se strategickými dokumenty 63 Příloha č. 2 Zásobník projektových záměrů 90 Stránka 4 z 111

5 1 Soullad s nadřazenýmii sttrattegiickýmii dokumentty Výchozími dokumenty pro přípravu Krajinného integrovaného plánu rozvoje (dále jen KIPR) se staly dokumenty cíleně vypracované jako podkladový materiál pro přípravu navazujícího integrovaného plánu rozvoje regionu. Jedná se především o Strategický rámec udržitelného rozvoje Regionu NP Šumava, který byl zpracován v říjnu 2010, dále Strategii udržitelného turismu v regionu NP Šumava zpracovanou ve stejném období a úvodní části KIPR zpracované v červnu 2011 (kapitoly Analýza očekávaných efektů realizace, Analýza úspěšnosti žadatelů Regionu NP Šumava a Analýza relevantních zdrojů podpory). Zaměření KIPR navazuje také na stávající strategické dokumenty s působností na území řešeného regionu, ať už se jedná o dokumenty zaměřené na všeobecný rozvoj území nebo dokumenty tematicky propojené s námi řešenou problematikou. Při podrobnější analýze těchto dokumentů byl vyhodnocen soulad s následujícími strategickými dokumenty: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje Program rozvoje Jihočeského kraje Program rozvoje Plzeňského kraje Regionální plán Plzeňského kraje Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na období Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje Prognóza vývoje obyvatelstva Plzeňského kraje do roku 2030 Strategie rozvoje Mikroregionu Šumava Západ Strategie rozvoje města Horní Planá Strategická část a akční plán rozvojové strategie Svazku obcí Horní Vltava Boubínsko Strategie rozvoje turistického regionu Šumava KIPR vznikal také v návaznosti na programové dokumenty operačních programů strukturálních fondů EU a programové dokumenty národních a krajských dotačních programů, které mohou být použity ke spolufinancování rozvojových záměrů měst a obcí. Stránka 5 z 111

6 Důležitým dokumentem při přípravě KIPRu byl Masterplán Šumava - Podklad pro zajištění tvorby Krajinného integrovaného plánu rozvoje Regionu Národního parku Šumava včetně příloh, dále pak Plán péče NP Šumava, z něhož byla přímo některá data a další dokumenty uvedené dále v textu, především pak v kapitole 2. Rozvojové záměry uvedené v zásobníku projektových záměrů jsou v souladu s místně příslušnou územně plánovací dokumentací měst a obcí. Podrobný popis souladu KIPR se jmenovanými strategiemi je uveden v Příloze č. 1 tohoto dokumentu. Stránka 6 z 111

7 2 Anallýza ekonomiické a sociiállníí siittuace,, SWOT anallýza,, vymezeníí ttemattiických obllasttíí iinttervence Výchozí dokumenty pro zhodnocení ekonomické a sociální situace v Regionu Národní park Šumava (dále jen regionu) a její shrnutí prostřednictvím SWOT analýzy jsou popsány v této kapitole. Jedná se o existující studie, které účelně vznikaly jako podkladový materiál KIPR a které byly zpracovány na základě výsledků šetření mezi klíčovými subjekty v území. Výsledky šetření v jednotlivých obcích byly ve spolupráci s jejich starosty k datu zpracování komplexního dokumentu KIPR aktualizovány tak, aby zaznamenaly míru vývoje socioekonomické situace v jednotlivých sídlech a zároveň reagovaly na současné podmínky a stav čerpání dostupných operačních programů jako možného zdroje financování dalších rozvojových záměrů. Nově bylo provedeno oslovení podnikatelských subjektů v regionu významných z hlediska tvorby pracovních příležitostí, atraktivity pro návštěvníky regionu nebo propagace regionu mimo jeho území. Odezva na toto oslovení a návratnost zaslaných dotazníků však byla velmi nízká. Vycházelo se z již zpracovaných studií, které byly vytvořeny pracovními skupinami NP Šumava. Jedná se o následující studie 1 : Koncepce zemědělského a tradičního využívání nelesních ploch v regionu NP Šumava, Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava a Analýza cestování osob se zdravotním postižením v Národním parku Šumava. Uvedené studie nebyly prozatím konzultovány s odpovědnými pracovišti Jihočeského a Plzeňského krajského úřadu. Dokument vznikal také v úzké spolupráci se Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, orgánem státní správy sjednocujícím území dotčených obcí, ale i území pod správou Jihočeského a Plzeňského kraje. 2.1 Analýza sociální a ekonomické situace Řešené území, tj. území Regionu Národního parku Šumava, se nachází ve Specifické oblasti Šumava (SOB 1) vymezené Politikou územního rozvoje České republiky Jedná se o periferní, příhraniční část republiky (na hranici s Německem a Rakouskem), která je z administrativního hlediska rozdělena mezi správní obvod Jihočeského a Plzeňského kraje. Řešenou oblast konkrétně vymezují katastrální území 22 obcí z okresu Český Krumlov, Prachatice a Klatovy: Horská Kvilda, Srní, Kvilda, Modrava, Stožec, Prášily, Strážný, 1 Všechny tyto studie jsou dostupné na webových stránkách NP Šumava - Stránka 7 z 111

8 Rejštejn, Nová Pec, Želnava, Nové Hutě, Borová Lada, Kašperské Hory, Hartmanice, Čachrov, Železná Ruda, Horní Planá, Volary, Nicov, Horní Vltavice, Stachy, Lenora. Ekonomický a sociální rozvoj řešených obcí je závislý především na věkové struktuře obyvatel obcí, jejich vzdělání, míře nezaměstnanosti a ekonomické aktivitě obce a jejích obyvatel. Existují také další, místně specifické faktory, jako např. historický vývoj jednotlivých sídel, existence hraničního pásma se zvláštním režimem života nebo vývoj vlastnictví lesů. Vliv těchto faktorů na postupný rozvoj života v obcích nelze statisticky vyhodnotit, přesto z šetření v území vyplývá jako prokazatelný. Z podrobné analýzy statistických ukazatelů vyplývají zejména následující statisticky významná zjištění: Populace v celé zkoumané oblasti dlouhodobě klesá podobně jako v jiných venkovských oblastech ČR. Pokles je obecným důsledkem urbanizace a průmyslové revoluce, která malé obce plošně postihla od začátku minulého století. Specifikem Šumavy je skokový pokles populace způsobený 2. světovou válkou a následným odsunem německého obyvatelstva. Porovnáním s jinými venkovskými oblastmi Čech lze orientačně odhadnout, že válka a odsun snížily počet obyvatel zkoumaných obcí o %. V některých obcích uvnitř NP populace v současné době mírně roste, což souvisí s podnikatelskými příležitostmi a jejich atraktivní polohou. Vliv NP však není prokazatelný, protože nebyl zjištěn významný rozdíl mezi změnami počtu obyvatel u obcí uvnitř a vně NP. Zásadní vliv mají pracovní příležitosti, které jsou sezónní. Proto jsou opodstatněné obavy starostů obcí o odchod mladších a ekonomicky aktivnějších občanů. Věková struktura obyvatel nesouvisí s polohou obce vůči NP, průměrný věk obyvatel regionu je dokonce nepatrně nižší než průměrný věk obyvatel ČR (opět zřejmě souvisí s novými podnikatelskými příležitostmi). Míra nezaměstnanosti celostátní průměr naopak převyšuje, v mnoha obcích poměrně znatelně, tyto výkyvy však nejsou spjaty s existencí ochrany přírody v území, neboť jsou srovnatelné s ostatními periferními oblastmi ČR. Také index ekonomické závislosti není ovlivněn polohou obce vůči NP. Uvnitř NP má obyvatelstvo statisticky významně vyšší podíl středoškolského a vysokoškolského vzdělání ve srovnání s obcemi okrajovými. Malé obce plně ležící v NP jsou méně závislé na čistě sdílených daních a v průměru přijaly za období cca 10krát více dotací v přepočtu na obyvatele, než stejně velké obce mimo NP. Dotace byly z velké části vynuceny z minulosti zděděným stavem dlouhodobě podfinancované infrastruktury a rovněž vyššími nároky spojenými s ochranou přírody v NP (např. čištění odpadních vod). Obce uvnitř NP Šumava zvyšují i své ostatní příjmy mnohem dynamičtěji, než obce ostatních kategorií. Část těchto obcí má vzdělanější a tedy i ekonomicky aktivnější občany. Rozpočty sledovaných obcí jsou vyrovnané a nevykazují ani časový trend ani statisticky významnou tendenci k přebytkovým nebo deficitním rozpočtům. Kolísání rozpočtového salda je stejné napříč NP. Administrativní náklady na jednoho občana významně závisí na vlivu NP. NP zatěžuje Stránka 8 z 111

9 obce dodatečnými administrativními činnostmi, což potvrzuje výpověď starostů z dotazníků. Pokud neuvažujeme dotační agendu, pak lze velmi hrubě říci, že obce uvnitř NP Šumava mají tyto náklady podstatně vyšší než srovnávací skupina obcí mimo NPŠ. Většina obcí nalézajících se zcela v NP má za zkoumané období nulové příjmy a nulové výdaje spojené s lesním hospodářstvím (tj. nevlastní obecní lesy). U ostatních obcí existuje velká skupina těch, kde lesnická činnost za zkoumané období přinesla významné zisky. Pro detailní zkoumání velikosti ušlých výnosů z hospodaření v důsledku managementových omezení a úprav lesních hospodářských plánů vyplývajících z potřeb ochrany přírody (a tedy i jejich kompensace) by byla nutná odborná studie, která by brala v úvahu specifickou situaci jednotlivých obcí jakožto vlastníků zemědělských a lesních pozemků. Ve Strategickém rámci udržitelného rozvoje regionu je uveden přehled státem vyplacených kompenzací obcím za roky 2008 a Místní podmínky a schopnosti obecního zastupitelstva (např. schopnost získat dotace) jsou velmi důležitým rozvojovým faktorem, který byl touto analýzou prokázán. V tomto ohledu existuje několik skupin obcí lišících se podle vzdělání, věku, politické orientace a podnikatelských aktivit, jejichž zástupci mají také různý názor na vliv NP i na sociálněekonomický rozvoj. Míra negativních názorů na vliv NP nezávisí na poloze obce v NPŠ. V následující části jsou uvedeny stručné charakteristiky jednotlivých tematických oblastí rozvoje. Obyvatelstvo Jsou patrné značné rozdíly v pohybu počtu obyvatel mezi jednotlivými sídly v území. V některých obcích počet obyvatel pozvolna narůstá, v převážné většině však dochází k průběžnému poklesu počtu trvale žijících osob, jak ukazuje následující tabulka. Název obce Počet obyvatel k Počet obyvatel k Počet obyvatel k Průměrný věk obyvatel k Horská Kvilda ,1 Srní ,9 Kvilda ,3 Modrava ,9 Stožec ,3 Prášily ,9 Strážný ,0 Rejštejn ,0 Nová Pec ,7 Stránka 9 z 111

10 Želnava ,0 Nové Hutě * ,0 Borová Lada ,6 Kašperské Hory ,0 Hartmanice ,3 Čachrov ,8 Železná Ruda ,0 Horní Planá ,0 Volary ,6 Nicov ** ,8 Horní Vltavice ,2 Stachy ,7 Lenora ,8 Reg. NPŠ celkem ,4 Celkem ČR 40,8 Zdroj: ČSÚ * dostupný pouze údaj k **dostupný pouze údaj k Přírodní prostředí Krajina v Národním parku Šumava je formována jak přírodními tak kulturními vlivy. To znamená, že Šumava je charakterizována jedinečným krajinným rázem zahrnujícím jak území téměř nedotčená člověkem, tak i území s výrazným otiskem lidské činnosti. Dominantním rysem krajiny jsou rozlehlé náhorní planiny s horskými smrčinami. Charakteristickými prvky jsou také rašeliniště a slati, luhy v údolní nivě Vltavy a ledovcová jezera ve strmých, ledovci vymodelovaných karech pod hraničním hřebenem. Krajinný ráz dotvářejí hluboce zaříznutá údolí se skalními útvary a balvanitými sutěmi nad peřejnatými horskými bystřinami a v neposlední řadě zbytky bývalé kulturní krajiny horských pastvin a luk, která se díky dramatickému historickému vývoji regionu po desítky let vyvíjela takřka bez zásahu člověka. Součástí krajinného rázu je rovněž jen zbytkově dochovaná historická sídelní struktura rozptýlených obci a specifická šumavská venkovská architektura. Území NP Šumava zahrnuje většinu z nejcennějších přírodních společenstev Šumavy s potřebou přísné ochrany. Jedná se například zbytky pralesovitých porostů horských lesů, ledovcová jezera nebo horská či údolní vrchoviště. Území národního parku se rozkládá na ploše ha a je rozděleno do 3 zón ochrany přírody vymezených s ohledem na přírodní podmínky. Do 1. zóny ochrany (přísná přírodní) se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami v národním parku, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy vhodné pro rychlou obnovu samořídících funkcí. Do 2. zóny (řízená přírodní) se zařazuje území s významnými přírodními hodnotami, člověkem převážně pozměněné lesní a Stránka 10 z 111

11 zemědělské ekosystémy vhodné pro omezené, přírodě blízké a šetrné lesní a zemědělské využívání. Do 3. zóny (okrajová) se zařazuje území člověkem značně pozměněných ekosystémů a střediska soustředěné zástavby. Ochranné pásmo národního parku tvoří Chráněná krajinná oblast Šumava o celkové rozloze ha. Celá oblast byla rovněž vyhlášena Biosférickou rezervací Šumava, tj. přírodní krajinou, ve které hraje důležitou roli člověk a jejímž posláním je ochrana přírody za předpokladu zajištění podmínek pro udržitelný rozvoj života místních obyvatel. Doprava Dopravní obslužnost regionu NP je problematická. V období transformace po roce 1990 došlo k nárůstu využívání individuální dopravy na úkor veřejné hromadné, a to jak při zajištění cest obyvatel regionu, tak cest turistických. K největšímu nárůstu intenzit silniční dopravy došlo v okolí Železné Rudy (mj. přeshraniční cestovní ruch) a v oblasti NP přiléhající k silně turisticky využívané oblasti v okolí Lipenské přehradní nádrže (mohutná výstavba nových rekreačních komplexů a letních bytů, rozvoj lyžařského střediska Kramolín). Na území parku byla v uplynulých letech otevřena řada hraničních přechodů pro pěší a cyklisty. Žádná veřejná komunikace není uzavřena. Občanská a infrastrukturní vybavenost Vybavenost sídel uvnitř národního parku službami a technickou infrastrukturou odpovídá periferní poloze a demograficky a sociálně obtížné situaci regionu. Klesá počet škol (respektive jejich naplněnost), zhoršuje se dostupnost zdravotní péče a náklady samospráv na zajištění těchto elementárních služeb rostou. Relativně nízké je pokrytí území telefonním signálem (cca na 30 % území NPŠ signál chybí) a přenosová rychlost dat je na velmi nízké úrovni. Dobudování komunikační sítě je finančně náročné vzhledem k nízké hustotě osídlení, velkými vzdálenostmi mezi sídly a náročnému terénu, při výstavbě mohou nastat také konflikty s ochranou přírody a krajiny. Trh práce, podnikání Dlouhodobým problémem regionu je zajištění pracovních příležitostí pro místní obyvatele. Útlum průmyslu v předhůří Šumavy a rozpad zemědělských podniků po velké privatizaci znamenal výrazné omezení nabídky práce a část obyvatel, kteří nechtějí či nemohou změnit způsob obživy v rámci masivního rozvoje služeb, je nucena za prací dojíždět na větší vzdálenost. Hlavní proudy vyjížďky za prací směřují do center pracovních mikroregionů, která leží mimo sledovanou oblast. Jedná se o Č. Krumlov, Prachatice, Vimperk, Sušici a Klatovy. V rámci regionu Šumava představují subcentra pracovní dojížďky Železná Ruda a Strážný, u většiny obcí regionu ovšem převládá záporné dojížďkové saldo. Z poloviny obcí vyjíždí za prací více než 50% jejich ekonomicky aktivního obyvatelstva. Míra nezaměstnanosti v regionu vykazuje vysokou sezónní proměnlivost, přičemž velká část sezónního zaměstnávání připadá na lesnictví, zemědělství a cestovní ruch, tj. místa pro pracovní sílu s nízkou nebo žádnou kvalifikací. Míra nezaměstnanosti v jednotlivých Stránka 11 z 111

12 obcích dotčeného území uvedená v následující tabulce ukazuje, že nezaměstnanost ve více než polovině obcí výrazně převyšuje celostátní průměr. Název obce Míra nezaměstnanosti v lednu 2011 (%) Název obce Míra nezaměstnanosti v lednu 2011 (%) Horská Kvilda 15,0 Borová Lada 11,0 Srní 9,7 Kašperské Hory 16,5 Kvilda 4,0 Hartmanice 15,6 Modrava 7,4 Čachrov 13,1 Stožec 11,3 Železná Ruda 7,1 Prášily 29,0 Horní Planá 14,6 Strážný 15,1 Volary 9,7 Rejštejn 23,5 Nicov 0,0 Nová Pec 16,1 Horní Vltavice 9,1 Želnava 24,6 Stachy 6,2 Nové Hutě 10,4 Lenora 11,8 Region NPŠ celkem 12,8 Celkem ČR 9,7 Zdroj: ČSÚ Míru nezaměstnanosti v jednotlivých obcích a její srovnání s celostátním a regionálním průměrem ukazuje následující graf. Stránka 12 z 111

13 Nezaměstnanost nepřevyšuje celostátní ani regionální průměr Nezaměstnanost převyšuje průměr Regionu NPŠ Nezaměstnanost převyšuje průměrnou míru nezaměstnanosti v ČR Support project, s.r.o. Rozpad tradiční průmyslové výroby v podhůří a omezení vyplývající z ochrany šumavské přírody předpokládají kreativní vytváření nových ekonomických příležitostí: ekologického zemědělství (biopotraviny), k přírodě citlivých forem agroturistiky, rozumnou podporu zimních sportů s přihlédnutím k riziku změny klimatu (proměnlivost sněhové pokrývky), rozvoje malých a středních podniků zajišťujících služby turistice a obyvatelům, využití dřeva a oživení tradičních řemeslných výrob. To představuje rostoucí roli zejména mladých, vzdělaných a podnikavých lidí, kteří ocení možnost trvale žít a pracovat v krásném prostředí Šumavy. Cestovní ruch Turistický region Šumava je v posledních letech nejčastěji vyhledávanou turistickou oblastí České republiky. Region navštěvují lidé po celý rok, nicméně výrazně převládá zájem o letní a zimní sezónu. Šumava má dostatečný potenciál pro provozování zejména letních a zimních sportů a dalších outdoorových aktivit pro různé výkonnostní kategorie. Rozvinuté jsou také možnosti pro rybolov, myslivost a další aktivity. S rozšiřováním rodinných farem vznikají předpoklady také pro rozvoj agroturistiky v šumavském podhůří. Ve městech a hotelových komplexech vzniká postupně zázemí pro rozvoj kongresové turistiky. Vzhledem k ekologicky hodnotné přírodní krajině Šumavy se zde začíná rozvíjet i lázeňství (ve formě ozdravných pobytů a rehabilitační léčby na zdravém vzduchu) a wellness. Na území vlastního NP jsou na straně nabídky podmínky zejména pro pěší turistiku, cykloturistiku, lyžařskou turistiku (zejména pak běžecké lyžování) a vodní turistiku (Vltava, Otava a Vydra v Stránka 13 z 111

14 NP, dále Úhlava a Blanice), v počátcích je nabídka zázemí pro hipoturistiku. Území Šumavy rovněž disponuje bohatou nabídkou kulturně historických atraktivit, které skýtají předpoklady pro rozvoj turistiky a tvorbu specifických produktů cestovního ruchu využívajících historický a kulturní potenciál regionu. Na území NP Šumava se nachází řada drobnějších historických památek, z nich velká část leží na několika větvích tzv. Zlaté solné stezky. Další architektonické památky se nachází v historických sídlech na území nebo v těsném sousedství národního parku. Důležitou součástí historické tradice regionu jsou i drobné (především archeologické) památky spojené s těžbou a hutnictvím kovů a rovněž památky dokládající řemeslnou tradici (sklářství a dřevařství). Nejnavštěvovanější lokalitou Šumavy byla v roce 2009 Modrava (více než 129 tis. návštěvníků), Jezerní slať (104 tis. návštěvníků) a Prameny Vltavy (102 tis. návštěvníků). Vývoj návštěvnosti NP Šumava v letech ukazuje následující tabulka (návštěvnost v jednotlivých letech je uvedena v tisících návštěvních dnů). Rok Návštěvnost Zdroj: Plán péče NP Šumava rozbory, pracovní verze květen 2010, data Národní park Šumava Trend vývoje návštěvnosti je patrný z následujícího grafu. Support project, s.r.o. Přímo na území NP se nacházejí menší střediska letní a zimní rekreace s celkovou kapacitou do 1000 lůžek Prášily, Srní, Modrava, Kvilda, České Žleby Stožec, Nová Pec. Stránka 14 z 111

15 Součástí nabídky je i 5 veřejných tábořišť. V těsné blízkosti území parku se nachází střediska s vyšším počtem lůžek, z nichž nejvýznamnější je Železná Ruda s kapacitou přes 4000 lůžek. Celkově však má turistický region Šumava podstatně rozsáhlejší ubytovací kapacitu díky přítomnosti městských center cestovního ruchu a intenzivně rozvíjených rekreačních oblastí (Lipensko) celková kapacita ubytovacích zařízení v oblasti tak přesahuje 25 tisíc lůžek všech kategorií. Mezi jednotlivými lokalitami a zařízeními existují velké rozdíly ve vytíženosti ubytovacích kapacit, která se průměrně pohybuje v rozmezí 25 % (Lipensko, obce situované na hranici parku) 50 % (centrální část národního parku). V současné době již v některých oblastech nabídka ubytování i v hlavních sezónách převyšuje poptávku. 2.2 SWOT analýza SWOT analýza rovněž vychází z podpůrných dokumentů KIPR a shrnuje klíčové silné a slabé stránky Regionu NP Šumava a příležitosti a ohrožení pro udržitelný rozvoj upravené podle výsledků aktuálního šetření mezi klíčovými subjekty v území. Silné stránky (S) Slabé stránky (W) Přírodní bohatství evropského významu, území s vysokým koeficientem ekologické stability a existence NP jako garanta jeho zachování Území s velmi kvalitním životním prostředím Kulturní a historické bohatství (regionální lidová architektura, historické památky, řemesla, tradice lesního hospodářství a zemědělství) Sounáležitost obyvatel Šumavy s územím (zdravý patriotizmus) Velký potenciál místních mladých lidí Turisticky atraktivní oblast s dobrými podmínkami pro rozvoj šetrné turistiky Rozvinutá síť turistických tras a doprovodné návštěvnické infrastruktury Dostatečná ubytovací kapacita pro návštěvníky Šumavy Síť hraničních přechodů a dobrá spolupráce s Bavorskem Periferní poloha, složitá administrativní struktura, složitá veřejná správa a nízká soudržnost regionu Málo diverzifikovaná a zranitelná místní ekonomika s nedostatečnou nabídkou pracovních příležitostí Dlouhodobý demografický pokles a stárnutí obyvatelstva Šumavy Problematická dopravní obslužnost (relativně velké vzdálenosti, nevyhovující technický stav komunikací, chybějící parkovací plochy, nedostatečná veřejná doprava) Relativně vysoké náklady na veřejnou správu a péči o území, na nichž se podílí i nadstandardní administrativní agenda spojená s existencí NP Nedostatečná vybavenost území technickou infrastrukturou (telekomunikační pokrytí, ČOV, apod.) Klesající dostupnost respektive udržitelnost veřejných služeb (zejména školství a zdravotnictví) Málo kvalifikovaná pracovní síla (zejména pro cestovní ruch), nedostatek odborného vzdělávání a rekvalifikačních programů Nedostatečná nabídka kvalitních a atraktivních služeb cestovního ruchu s vysokou přidanou hodnotou Stránka 15 z 111

16 Snazší přístup k některým typům dotací (ve srovnání s malými obcemi ve vnitrozemí) Krátká doba pobytu návštěvníků a výrazná dvouvrcholová sezónnost cestovního ruchu, nedostatečná nabídka služeb mimo sezónu Nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve státní správě a samosprávě Střety mezi limity ochrany přírody a socioekonomickým rozvojem, které nutně vyplývají z významu území pro ochranu přírody Chybí konsensus o rozvojových prioritách Šumavy a tedy společná vize rozvoje území, nedostatečná koordinace a spolupráce Příležitosti (O) Ohrožení (T) Dobrá spolupráce klíčových aktérů regionálního rozvoje a nalezení společných zájmů NPŠ a obcí Budování dobré značky regionu jako přírodně jedinečné oblasti s využitím účasti NPŠ v mezinárodních programech a organizacích (Evropský diplom, PAN Parks, ad.) Diverzifikace místní ekonomiky zlepšením podmínek pro drobné podnikání (včetně výroby) v obcích za využití místních zdrojů (např. dřevo) a zvýšením významu NP pro zaměstnanost Zvýšení atraktivity Šumavy pro život, pro příchod nových, sociálně a ekonomicky aktivních obyvatel hledajících kvalitní životní prostředí Rozvoj přeshraniční spolupráce včetně koordinace cestovního ruchu, obnova historických spojení a cest (návaznost na Horní Rakousko a Bavorsko) Rozvoj regionálního středního školství a celoživotního vzdělávání Rozvoj malých rodinných farem (agroturistika, biopotraviny, údržba krajiny ) Klimatická změna (sucha, povodně, vichřice, šíření škůdců a cizorodých organismů), polomy a kůrovcové kalamity Poškození přírody a krajiny masovým cestovním ruchem a dopravou Růst dopravního zatížení (transit, doprava dřeva), zhoršení stavu komunikací Velkokapacitní zemědělská produkce (biopaliva), velké fotovoltaické a větrné elektrárny Opouštění zemědělské půdy, pustnutí a ztráta kulturního rázu krajiny Zhoršení image Šumavy Recese v sektoru cestovního ruchu Konkurence evropských regionů v oblasti cestovního Inovativní projekty využívající místní zdroje energie, ruchu (nejen lepší přírodní podmínky ale i kvalita úspory energie služeb) Rostoucí poptávka po biopotravinách Nedostatek prostředků (dotace) na realizaci rozvojových projektů Rozvoj integrovaného systému veřejné dopravy Odliv ekonomicky aktivních a celoročně bydlících (zelené autobusy, moderní železnice) obyvatel (zejména mladších) Rozvoj specializovaných služeb šetrného cestovního ruchu a zvýšení jeho přínosu pro místní ekonomiku a zaměstnanost i během období mimo hlavní sezónu Další snižování dostupnosti veřejných služeb (doprava, zdravotnictví, školství, sociální služby, ad.) v důsledku politických rozhodnutí na krajské respektive celostátní úrovni Stránka 16 z 111

17 Vytvoření regionálního informačního systému pro návštěvníky Šumavy a spolupráce s NPŠ při usměrňování pohybu turistů Regionální informační a koordinační systém pro podporu turistiky Projekty zaměřené na rozvoj a zkvalitnění lidských zdrojů (tzv. měkké projekty) Rozvoj živočišné výroby a agroturistiky Šíření sociálně a ekonomicky nežádoucích jevů (korupce, organizovaná šedá ekonomika, prostituce, drogy, nelegální migrace apod.) Pokračování konfliktů mezi samosprávami a NPŠ (nejednotný postup, nekoncepční rozhodování) 2.3 Tematické oblasti intervence Definovaná SWOT analýza se stala základem pro stanovení cílů rozvoje rozpracovaných prostřednictvím priorit a opatření do jednotlivých tematických oblastí intervence (priorit). Jejich vymezení vychází tedy opět z podpůrného dokumentu KIPR. Přehled prioritních oblastí rozvoje a jejich opatření, včetně konkrétních přínosů jednotlivých opatření, uvádí následující tabulky. Priorita / Opatření Priorita 1 - Diversifikovaná místní ekonomika Přínosy vymezených opatření - podnikatelské prostředí otevřené pro investice místních podnikatelů i vnějších investorů Opatření 1.1 Příznivé podnikatelské prostředí - zázemí pro vznik nových pracovních příležitostí - podpora projektů zaměřených na technologie a služby šetrné k životnímu prostředí a projektů zaměřených na využívání místních zdrojů - podpora existence rozličných oborů podnikání vedoucí ke stabilizaci ekonomické základny regionu Priorita / Opatření Priorita 2 - Dostupnost a infrastruktura Opatření 2.1 Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura Opatření 2.2 Dopravní obslužnost Přínosy vymezených opatření dovybavení území dopravní infrastrukturou (zlepšení dostupnosti spádových center ze sídel v území) zlepšení stavu a údržba stávající dopravní infrastruktury podpora forem dopravy šetrných k životnímu prostředí zajištění dopravní obslužnosti v území (dostupnost spádových center veřejnou dopravou, napojení na nadregionální veřejnou dopravu, napojení veřejné dopravy na ostatní formy dopravy) Stránka 17 z 111

18 Opatření 2.3 Zlepšení síťových služeb zvýšení kvality veřejné dopravy (modernizace vozového parku, budování a modernizace doprovodné infrastruktury zastávky, záchytná parkoviště,...) dostupnost čištění odpadních vod všech obcí udržitelné zásobování pitnou vodou u všech obcí odpovídající energetická infrastruktura v obcích dostupná telekomunikační infrastruktura v obcích Priorita / Opatření Priorita 3 - Udržitelná péče o krajinu, lesy a bezlesí Opatření 3.1 Udržitelné zemědělství Přínosy vymezených opatření - rozvoj ekologického a přírodě blízkého zemědělství - podpora lokálních zemědělských a potravinářských produktů - modernizace zemědělské techniky - podpora obnovitelných zdrojů energie - podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství (tvorba a údržba krajiny) Opatření 3.2 Udržitelná péče o lesy v regionu NPŠ Opatření 3.3 Ochrana krajiny a životního prostředí - koordinovaná péče o lesy všech vlastníků s důrazem na zachování přírodních procesů v nejcennějších územích a zvyšování biodiverzity lesních porostů v ostatních částech regionu - stanovení rovnováhy mezi mimoprodukční a produkční funkcí lesa s ohledem na stupeň ochrany v jednotlivých územích - návaznost produkce v lesích na regionální dřevozpracující průmysl - ochrana biodiverzity a ekologické stability přírody a krajiny - zamezení nevhodné urbanizace volné i osídlené krajiny (koordinované územní plánování) - ochrana ovzduší (omezení emisí z nevhodného vytápění a nepřiměřené individuální dopravy) - optimalizace odpadového hospodářství Priorita / Opatření Priorita 4 - Udržitelný cestovní ruch v regionu NPŠ Opatření 4.1 Zlepšení infrastruktury cestovního ruchu Přínosy vymezených opatření - spolupráce subjektů v území při budování, údržbě a zvyšování kvality základní infrastruktury cestovního ruchu (turistické stezky cyklo, hipo, pěší, vodní; parkoviště; ubytovací a stravovací kapacity) Stránka 18 z 111

19 Opatření 4.2 Zlepšení kvality služeb cestovního ruchu Opatření 4.3 Marketing cestovního ruchu - budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu prodlužující pobyt návštěvníků v území a prodlužující turistickou sezónu (sportovně-rekreační zařízení, kulturní zařízení apod.) - spolupráce subjektů v území při rozšiřování nabídky produktů a služeb v oblasti cestovního ruchu za účelem prodloužení pobytu návštěvníků a prodloužení turistické sezóny - dostupné služby pro různé cílové skupiny návštěvníků (dle tematického zaměření pobytu, fyzické zdatnosti, požadavků na standardy služeb, jazykové vybavenosti, životního stylu apod.) - profesionální přístup podnikatelů a zaměstnanců v cestovním ruchu - orientace na produkty a služby založené na využití místních specifik - podpora zážitkové turistiky - dostupnost ucelené nabídky cestovního ruchu (koordinované, snadno dostupné a moderní zdroje informací o regionu Šumava) - prezentace území jako celku, která podpoří jeho přírodní a kulturní jedinečnost a povede k rovnoměrnému rozmístění návštěvníků po celém regionu - prezentace produktů a služeb cestovního ruchu za účelem prodloužení doby pobytu návštěvníků a prodloužení turistické sezóny - prezentace lokálně specifických produktů a značek využitelných v cestovním ruchu Priorita / Opatření Priorita 5 - Kvalitní život v obcích Opatření 5.1 Dostupnost veřejných služeb Opatření 5.2 Podpora volnočasových aktivit, rozvoj místní kultury Přínosy vymezených opatření - dostupnost základní občanské vybavenosti v regionu odpovídající velikosti sídel mimo chráněná a příhraniční území (vzdělávací zařízení, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb a terénní sociální služby, základní maloobchodní provozovny) - zvyšování kvality služeb občanské vybavenosti - nabídka zázemí pro zajištění a rozvoj trvalého bydlení (pozemky pro výstavbu, domy k trvalému bydlení, byty) - podpora volnočasových aktivit v obcích (kultura, sport a další volnočasové aktivity) - podpora spolkového života a místních iniciativ - podpora zachování nebo oživení místních specifik, zvyků a tradic Priorita / Opatření Přínosy vymezených opatření Stránka 19 z 111

20 Priorita 6 - Partnerství pro rozvoj regionu Opatření 6.1 Posílení spolupráce při správě území regionu NPŠ Opatření 6.2 Podpora rozvoje efektivní místní správy Opatření 6.3 Rozvojový marketing a propagace území - spolupráce při plánování v regionu, sdílení společné vize rozvoje regionu - koordinace postupu při naplňování vize, vymezených priorit rozvoje a opatření - vzájemná pravidelná komunikace mezi subjekty a obyvateli v regionu, zapojení obyvatel do místního dění a rozhodování - koordinace postojů při komunikaci se subjekty mimo region - spolupráce mezi NPŠ a obcemi při zajištění kvalifikované, efektivní a moderní správy území - spolupráce při zvyšování absorpční kapacity území - koordinovaná propagace území jako místa, kde žijí lidé v souladu s nezbytnými podmínkami ochrany jedinečného přírodního bohatství - využití informačních technologií Stránka 20 z 111

21 3 Popiis probllémů,, cííll,, sttrattegiie řešeníí Problémy v území, jejichž řešení přispěje k nastavení takového způsobu a tempa rozvoje celého regionu, který neznehodnotí jeho potenciál a bude z dlouhodobého hlediska charakteru regionu přiměřený a udržitelný, nastiňuje přehled tematických (prioritních) oblastí a opatření. Jejich přínosy tedy přímo navazují na konkrétní problémové oblasti. Obecně lze říci, že jde o takové oblasti, jejichž rozvoj umožní zajistit vyvážený vztah přísné ochrany přírody, příznivého hospodářského rozvoje a rozvoje společenství obyvatel, kteří v území žijí. Na problémové oblasti v regionu poukázaly provedené analýzy. Na jejich základě byly vytyčeny cíle implementace Krajinného integrovaného plánu rozvoje Regionu Národní park Šumava. Všeobecným cílem je: Vzájemná spolupráce subjektů působících na území Regionu Národní park Šumava za účelem stabilizace hospodářské základny regionu a zlepšování podmínek pro kvalitní život místních obyvatel za předpokladu zachování přírodního bohatství a kulturního dědictví regionu. Specifické cíle rozvoje regionu byly vymezeny následovně: Zlepšování podmínek pro podnikání na území Regionu Národního parku Šumava, podpora vzniku a rozvoje malých a středních podniků a posilování jejich konkurenceschopnosti. Zlepšení dostupnosti a obslužnosti území regionu NPŠ. Využívání přírodního a krajinného potenciálu území regionu NPŠ. Udržitelný cestovní ruch využívající unikátní přírodní a kulturní potenciál území s ohledem na zachování jeho specifických hodnot. Zlepšování kvality života obyvatelstva zajištěním dostupnosti veřejných služeb v oblasti vzdělávání, sociálních a zdravotních služeb, podpora rozvoje kultury a volnočasových aktivit. Navázání úzké spolupráce mezi Správou NP Šumava, orgány veřejné správy a dalšími regionálními aktéry. Společné sdílení vize a cílů strategie. Společný postup při její realizaci. Výše uvedené specifické cíle jsou naplněním definovaných tematických (prioritních) oblastí rozvoje území. Stránka 21 z 111

22 3.1 Strategie k dosažení vymezených cílů Všeobecného cíle dokumentu, rozpracovaného do šesti specifických cílů, bude dosaženo prostřednictvím podpory realizace projektových záměrů předkládaných subjekty v regionu v rámci 6 tematických (prioritních) oblastí rozvoje. Způsob předkládání projektových záměrů a transparentní hodnocení míry jejich přispění k rozvoji regionu popisuje následující kapitola. Stránka 22 z 111

23 4 Popiis ttransparenttníího způsobu výběru projjekttových záměrů Výběr projektových záměrů bude probíhat po uzavření výzvy k předkládání žádostí o zařazení projektových záměrů do zásobníku projektů realizovaných v rámci KIPR. Podmínky jednotlivých výzev k předkládání žádostí budou schvalovány Regionálním řídícím výborem KIPR. Jedná se zejména o schválení harmonogramu výzvy, počtu záměrů, které mají být v rámci výzvy zařazeny do zásobníku projektů, minimálního a maximálního finančního rozsahu předkládaných záměrů, jednotných pravidel pro předkládání žádostí, popř. dalších specifických podmínek dané výzvy. Zásobník projektů bude vždy doplňován a aktualizován v rámci vyhlašovaných výzev. V případě potřeby a na základě podnětů Regionálního řídícího výboru KIPR nebo Externího administrátora, proběhne aktualizace zásobníku projektů i mimo vyhlášené výzvy a bez aktualizace samotného dokumentu KIPR. Popis administrativní kapacity pro řízení výzev a sběr žádostí je uveden v kapitole č. 9 tohoto dokumentu. Transparentní výběr žádostí zajistí definované soubory kritérií rozdělené do třech fází posouzení předkládaných projektových záměrů. Jedná se o sadu kritérií společných pro všechny tematické oblasti a opatření, která zohlední význam projektu pro rozvoj celého regionu NP Šumava. Hodnocení předkládaných projektových záměrů bude probíhat ve 3 fázích: kontrola formální způsobilosti, kontrola obsahové způsobilosti a hodnocení regionálního významu projektu. 4.1 Kontrola formální způsobilosti (administrativní posouzení) Představuje kontrolu formálních náležitostí daných Výzvou k předkládání žádostí a základním dokumentem KIPR. Jedná se o základní kontrolu předložené dokumentace k danému projektovému záměru na základě těchto definovaných kriterií: 1) Je projektová žádost předložena v požadované podobě (tištěné, elektronické)? 2) Je žadatel způsobilý k podání žádosti? Je projektový partner způsobilým příjemcem (v případě realizace projektu ve spolupráci s partnerem, který je realizací projektu přímo zvýhodněn)? 3) Je tištěná verze žádosti identická s elektronickou verzí? Stránka 23 z 111

24 4) Je projektová žádost vyplněna kompletně a logicky? 5) Je projektová žádost (tištěná verze) podepsána žadatelem, popř. jeho oprávněným zástupcem? 6) Jsou předloženy všechny povinné přílohy k žádosti a jsou tyto přílohy úplné a aktuální k datu podání žádosti? 7) Leží místo realizace projektu v podporovaném regionu (Region Národní park Šumava)? 8) Odpovídá výše celkových výdajů podmínkám daným aktuální výzvou k předkládání žádostí? 9) Nemá žadatel, popř. partner projektu s přímým zvýhodněním závazky vůči ČR po termínu splatnosti? Přesný výčet formálních náležitostí může být dále upřesněn textem výzvy, popř. v další navazující dokumentaci pro žadatele. Budou-li v průběhu formální kontroly zjištěny nedostatky, bude žadatel vyzván k doplnění předložených podkladů. Nebude-li možné tyto podklady ve stanovené lhůtě doplnit, bude žádost vyřazena z dalšího hodnocení. Pokud kontrola formální způsobilosti proběhne v pořádku, popř. budou zjištěné nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, bude projektová žádost postoupena odbornému posouzení. Výsledek kontroly bude zdokumentován na příslušném check-listu. 4.2 Kontrola obsahové způsobilosti (odborné posouzení) Jedná se o kontrolu obsahu předložených dokumentů, v rámci které bude posouzen soubor těchto kritérií: 1) Přispívá předkládaný projektový záměr k řešení konkrétní tematické (prioritní) oblasti a opatření KIPR (jaké)? 2) Je zajištěno celkové financování (předfinancování a vlastní podíl spolufinancování) projektu? 3) Je zamezeno duplicitě čerpání dotačních prostředků? 4) Jsou správně identifikovány způsobilé a nezpůsobilé výdaje projektu? 5) Je projektový záměr připraven k realizaci? (popsána výchozí situace, potřeba realizace projektu, definovány cíle, harmonogram projektu, osoby zajišťující realizaci všech aktivit, nezbytná povolení) Stránka 24 z 111

25 6) V případě, že již byly v souvislosti s předkládaným záměrem realizovány veřejné zakázky, byly dodrženy platné předpisy pro zadávání veřejných zakázek? 7) Je zajištěno dlouhodobé užívání výsledků projektu k uvedenému účelu (zajištěna udržitelnost projektu)? Budou-li v průběhu kontroly obsahové způsobilosti žádosti zjištěny zásadní nedostatky, které by mohly narušit podmínky čerpání veřejných prostředků, bude žádost vyřazena z dalšího hodnocení. Na základě výsledků odborného posouzení může být žadatel opět vyzván k doplnění nebo vysvětlení uvedených informací. Výsledek odborného posouzení bude znovu zdokumentován na příslušném check-listu. Na základě něj bude rozhodnuto o postoupení žádosti k další fázi hodnocení, tj. hodnocení regionálního významu projektu. 4.3 Hodnocení regionálního významu projektu Hodnocení regionálního významu projektu bude probíhat formou bodového hodnocení níže uvedených kritérií. Ke každému kritériu budou podle míry jeho naplnění přiděleny body ve škále 0 5 (0 projekt nepřispívá k naplnění daného kritéria, 5 projekt významně přispívá k naplnění daného kritéria). 1) Napomáhá projekt ke zlepšení identifikace obyvatel se společným územím, popř. zlepšení informovanosti, komunikace a kooperace mezi subjekty v území (obyvatelstvem, veřejnou správou, neziskovými organizacemi, podnikateli)? 2) Je projektový záměr v souladu s regionálními nebo odbornými rozvojovými strategiemi? 3) Přispívá projekt propagaci řešeného území mimo Region Národní park Šumava? 4) Je předkládaný záměr inovativní? 5) Jaká je finanční náročnost předkládaného projektu (požadovaná výše dotace, % podíl spolufinancování žadatele, popř. partnera projektu)? 6) Je projekt realizován v partnerství? Do jaké míry se partner podílí na realizaci projektu v jednotlivých fázích projektu (příprava, realizace, udržitelnost)? 7) Jaké hodnoty indikátorů KIPR jsou předkládaným záměrem naplňovány? 8) Do jaké míry jsou výdaje na projekt v poměru k očekávaným výsledkům efektivní, smysluplné a přiměřené? 9) Generuje projekt příjmy? 10) Do jaké míry jsou zohledněny aspekty rovnosti příležitostí a integrace znevýhodněných skupin osob při realizaci projektu? 11) Do jaké míry projekt přispívá k ochraně životního prostředí? Stránka 25 z 111

26 O průběhu hodnocení regionálního významu projektu vyhotoví odpovědný orgán protokol, ze kterého bude zřejmý výsledek tohoto hodnocení. Na základě bodového hodnocení budou projekty seřazeny od nejlépe bodovaného projektového záměru po projekt s nejnižším počtem přidělených bodů. Návrh na podporu projektových záměrů vybraných na základě výsledků všech fází hodnocení bude zahrnovat nejlépe bodované projektové záměry, které je možné podpořit v rámci schváleného počtu projektových záměrů, které mohou být zařazeny do zásobníku projektů, stanoveného pro danou výzvu. Návrh bude předložen ke schválení Regionálnímu řídícímu výboru KIPR, který na základě něj vydá rozhodnutí o zařazení do zásobníku projektů, nebo návrh s připomínkami vrátí k opětovnému přezkoumání. Stránka 26 z 111

27 5 Popiis očekávaných výslledků a výsttupů včettně rellevanttníích iindiikáttorů V první fázi přípravy tohoto dokumentu byly monitorovací indikátory rozděleny dle Priorit a opatření vycházejících z Metodického pokynu MŽP k přípravě a realizaci Krajinných integrovaných plánů rozvoje (KIPR) vydaného v říjnu S postupem prací však byla struktura indikátorů upravena dle struktury prioritních oblastí rozvoje KIPR Šumava a jejich opatření, přičemž nedošlo ke změně výčtu indikátorů, ale pouze k jejich novému členění. Indikátory pro jednotlivá opatření vycházejí z indikátorové soustavy Strategie udržitelného rozvoje CR, dále pak z operačních programů, z nichž mohou být daná opatření v aktuálním programovacím období ( ) financována, a u některých opatření byl brán zřetel i na možnost jejich financování z národních programů ČR. Zpracovatel předpokládá, že vzhledem k aktuálnímu vývoji podmínek naplňování operačních programů následujícího programovacího období ( ) nedojde k zásadním změnám monitorovacích indikátorů. Pozn.: V následujících tabulkách je uveden výčet všech indikátorů pro současné i následující programovací období, jejichž dosažení přispívá k naplnění stanovených prioritních oblastí a opatření. Výchozí a cílové hodnoty indikátorů pro současné programovací období budou stanoveny po specifikaci 6 typových pilotních projektových záměrů. Hodnoty indikátorů pro následující programovací období budou stanoveny na základě aktualizace šetření mezi subjekty v regionu. Název indikátoru Definice indikátoru, popis způsobu měření Výchozí hodnota Cílová hodnota Zdroj informací Priorita 1 - Diversifikovaná místní ekonomika Opatření 1.1 Příznivé podnikatelské prostředí Informační technologie v podnikání Podnikatelské subjekty Počet zavedených a ICT technologií a strategií Počet podnikatelských subjektů (právnické i fyzické osoby) s místem podnikání na katastrálním území obcí Regionu NP Šumava zaměřených na činnosti, technologie a služby šetrné Podnikatelské subjekty, Monitoring OPPI ČSÚ, obce, podnikatelské subjekty Stránka 27 z 111

28 Pracovní místa v oblasti činností, technologií a služeb šetrných k životnímu prostředí Pracovní místa v CR k životnímu prostředí a využívání místních zdrojů Počet nově vytvořených pracovních míst v oblasti činností, technologií a služeb šetrných k životnímu prostředí Počet nově vytvořených pracovních míst v oblasti CR Obce, ÚP, podnikatelské subjekty Obce, ÚP, podnikatelské subjekty, monitoring ROP JZ a PRV Název indikátoru Definice indikátoru, popis způsobu měření Výchozí hodnota Cílová hodnota Zdroj informací Rekonstruované komunikace Nové komunikace Nově vybudovaná parkovací stání Podpořené projekty na rozvoj dopravy Integrovaný dopravní systém Nově vybudovaná a nově rekonstruovaná záchytná parkoviště Rozvoj ekologické dopravy Priorita 2 - Dostupnost a infrastruktura Opatření 2.1 Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura Délka rekonstruovaných komunikací na území obcí Regionu NPŠ (v km) Délka nově vybudovaných komunikací na území obcí Regionu NPŠ (v km) Počet parkovacích míst Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy v Regionu NPŠ Opatření 2.2 Dopravní obslužnost Počet obcí v Regionu NPŠ, zapojených do Integrovaného dopravního systému (IDS) Počet projektů zahrnující výstavbu záchytných parkovišť navazující na veřejnou dopravu Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě v Regionu Obce, monitoring ROP JZ a PRV a grantových programů krajů Obce, monitoring ROP JZ a PRV a grantových programů krajů Obce, monitoring OPŽP, ROP JZ, PRV a grantových programů krajů Obce, monitoring ROP JZ a PRV Obce, monitoring ROP JZ a PRV Obce, monitoring OPŽP, ROP a PRV Obce, monitoring ROP JZ a PRV Stránka 28 z 111

29 Doprovodná infrastruktura veřejné dopravy Veřejná doprava Čištění odpadních vod Zásobování pitnou vodou Technická infrastruktura v obcích NPŠ Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných autobusových a železničních zastávek v Regionu NPŠ Počet zrealizovaných projektů na podporu veřejné dopravy Opatření 2.3 Zlepšení síťových služeb Počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV v obcích Regionu NPŠ Počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejný vodovod v obcích regionu NPŠ Počet zrealizovaných projektů zaměřených na rozvoj technické infrastruktury v obcích nebo na území NPŠ (mimo vodohospodářské infrastruktury) Obce, monitoring ROP JZ a PRV Obce, Správa NP a CHKO Šumava, monitoringy ROP JZ a grantových programů krajů Obce, monitoring OPŽP Obce, monitoring OPŽP Obce, monitoring PRV Název indikátoru Definice indikátoru, popis způsobu měření Výchozí hodnota Cílová hodnota Zdroj informací Alternativní podnikatelské subjekty Pracovní místa v oblasti alternativního venkovského Priorita 3 - Udržitelná péče o krajinu, lesy a bezlesí Opatření 3.1 Udržitelné zemědělství Počet podnikatelských subjektů (právnické i fyzické osoby) s místem podnikání na katastrálním území obcí Regionu NP Šumava zaměřených na alternativní způsoby venkovského podnikání Počet nově vytvořených pracovních míst v oblasti alternativního venkovského podnikání ČSÚ, obce, podnikatelské subjekty Obce, ÚP, podnikatelské subjekty Stránka 29 z 111

30 podnikání Obnova smíšeného horského lesa Podpora biodiverzity Revitalizované území Opatření 3.2 Udržitelná péče o lesy v regionu NPŠ Podíl ostatních dřevin ZPF Regionu NPŠ: Plocha víceetážových porostů (v %) Opatření 3.3 Ochrana krajiny a životního prostředí Celková plocha, na které byla realizována opatření pro podporu biodiverzity (v ha) Plocha revitalizovaných území (v ha) Brownfields Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem (v ha) Obnova stabilního vodního režimu krajiny a prvků ekologické stability Snížení znečištění ovzduší OZE Snížení emisí Recyklované odpady Komunální odpad Počet zrealizovaných opatření na obnovu stabilního vodního režimu krajiny a prvků ekologické stability Počet projektů přispívajících ke snížení emisí hlavních znečišťujících látek, spojených s danou činností tuhé částice, SO 2, NOx, NH 3, těkavé organické látky Počet projektů zaměřených na využití obnovitelných zdrojů energie Snížení emisí hlavních znečišťujících látek, spojených s danou činností tuhé částice, SO 2, NOx, NH 3, těkavé organické látky (v t / rok) Podíl recyklovaných odpadů (v %) Objem zpracovaného komunálního odpadu (v t / rok) Správa NP a CHKO Šumava Správa NP a CHKO Šumava, monitoring OPŽP Správa NP a CHKO Šumava, monitoring OPŽP Obce, monitoring ROP Správa NP a CHKO Šumava, monitoring OPŽP Monitoring OPŽP Monitoring OPŽP Monitoring OPŽP Monitoring OPŽP Obce, monitoring OPŽP Název indikátoru Definice indikátoru, popis způsobu měření Výchozí hodnota Cílová hodnota Zdroj informací Využitelný komunální odpad Podíl využitelného komunálního odpadu (% z celkové roční produkce komunálního odpadu) Obce, monitoring OPŽP Stránka 30 z 111