GRAFICK ZN ZORNÃNÕ (CHEMICK VZORCE) MAKROMOLEKUL (DoporuËenÌIUPAC 1994) vod. 1. Obecn pravidla. (A) (B) p q

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "GRAFICK ZN ZORNÃNÕ (CHEMICK VZORCE) MAKROMOLEKUL (DoporuËenÌIUPAC 1994) vod. 1. Obecn pravidla. (A) (B) p q"

Transkript

1 Nomeklatura a termiologie»esk komise ro makromolekul rì omeklaturu * edkl d se souhlasem»eskèho komitètu ro chemii ËeskÈ zïì dokumetu Mezi rodì uie ËistÈ a uûitè chemie (IUPA) ** z roku 1994 jako vhodou om cku ro grafick ois olymer v bïûè chemickè raxi a i ublikov Ì v sledk z kladìho i alikovaèho v zkumu. Dokumet uv dì rerezetativì aletu Ìklad vöech druh olymer, vëetï jejich zv zaloûe ch a struktu e i zv zaloûe ch a zvech moomer. V zvech jsou jiû ulatïy ed vè zmïy v zvoslovì orgaickè chemie. GRAFIK ZN ZRNÃNÕ (HEMIK VZRE) MAKRMLEKUL (DooruËeÌIUPA 1994) Souhr Ubi materia, ibi geometria J. Keler (1571ñ1630) JedozaËÈ grafickè z zorïì molekul je zvl ötï d leûitè u makromolekul, eboù ty Ëasto vykazujì vïtöì oëet strukturìch zak eû molekuly o ÌzkÈ molekulovè hmotosti. Na Ìklad vzorec koolymeru by mïl Ìmo azaëovat, zda z zorúuje koolymer blokov ebo koolymer s esecifikova m o adìm moomerìch jedotek. Tak dvojblokov koolymer, sloûe z bloku majìcìho moomerìch jedotek A a bloku obsahujìcìho moomerìch jedotek B se z zorì vzorcem zatìmco odovìdajìcì ahodil koolymer se oìöe vzorcem (óa ñ / ñ Bó), i Ëemû + =. SouhrÏ eëeo, dokumet uv dì ravidla a Ìklady ro grafickè z zorïì oakujìcìch se kostituëìch jedotek, moomerìch jedotek, regul rìch a iregul rìch olymer s jedoduchou i sloûitou strukturou, a to vëetï homoolymer orgaick ch i aorgaick ch, koolymer st Ìdav ch a eriodick ch, koolymer statistick ch, ahodil ch a s eurëeou strukturou, koolymer blokov ch a roubova ch, vëetï hvïzdicov ch olymer. NavrûeÈ grafickè z zorïì chemick ch vzorc olymer je vhodè ro grafickè oëìtaëovè rogramy. vod Grafick z zorïì (chemickè vzorce) makromolekul jsou öiroce ouûìv a ve vïdeckè literatu e o olymerech, vëetï dokumet IUPA o zvoslovì makromolekul 1. P edloûe dokumet staovì ravidla ro jedozaëè z zorïì struktury makromolekul chemick mi vzorci. Pravidla se v z sadï t kajì sytetick ch makromolekul. Pokud je to moûè, jsou tato ravidla v souladu se vzorci v dokumetech IUPA 1ñ6a se vzorci iregul rìch makromolekul 7, molekul koolymer 1ñ3,8 a hvïzdicov ch makromolekul. Ve srov Ì s chemick mi vzorci molekul o ÌzkÈ molekulovè hmotosti musì b t chemickè vzorce olymer avìc schoy z zorit, ûe se kostituëì jedotky v makromolekule oakujì a r z m z sobem sojujì. TermÌ kostituëì jedotka 2,3 se v celèm textu ouûìv jak ro oakujìcì se kostituëì jedotku 2,3, tak ro moomerì jedotku 2,3 ; jede z tïchto ty kostituëìch jedotek by mïl b t ouûit vûdy, kdykoliv je to moûè a vhodè. hemickè vzorce makromolekul by se v z sadï mïly s t je v tïch Ìadech, kdy je struktura kostituëìch jedotek z m. Daou strukturu lze vöak ro zd razïì secifick ch strukturìch rys asat r z mi z soby; takovè alterativì struktury emusì ezbytï odr ûet o adì uv dïì zv odle ravidel zvoslovì zaloûeèho a struktu e bec ravidla (A) (B) Pravidlo 1.1: Z zorïì kostituëì jedotky vzorcem m b t ve shodï se zvyklostmi v orgaickè 9,10 a aorgaickè chemii 11 a s ravidly IUPA ro zvoslovì olymer 1ñ8. Pravidlo 1.2: Po adì uv dïì kostituëìch jedotek ve vzorcìch je v souladu se strukturou makromolekuly libovolè, a roto emusì vyhovovat ravidl m uda m v cit. 4 Pravidlo 1.3: PomlËky z zorúujìcì chemickè vazby se mohou vyechat, aby vzorec byl co ejsev eïjöì. Na kocìch oakujìcìch se kostituëìch jedotek musì b t omlëky iojey. Poz mka 1.3: UuötÏÌ od jedè Ëi vìce omlëek u chir lìho ebo rochir lìho atomu ebo omlëek u atom soje ch dvojou vazbou zame, ûe kofigurace odovìdajìcìho mìsta stereoizomerie eì z ma ebo se myslï esecifikuje 1ñ3,5. Pravidlo 1.4: PostraÌ skuiy ebo substituety obsahujìcì vìce eû jede symbol atomu a asaè a stejèm dku jako hlavì etïzec makromolekuly se d vajì do z vorek, obvykle kulat ch. Pravidlo 1.5: Z vorky a idexy vyzaëujì oakov Ì kostituëì jedotky. Z vorky jsou kulatè ebo hraatè a mohou b t ouûity libovolï s v jimkou aorgaick ch olymer, ro Ïû se dooruëuje uûìvat k tomu Ëelu v hradï kulatè z vorky, aby se zabr ilo z mïï za hraatè z vorky, ozaëujìcì koordiaëì struktury. Pravidlo 1.6: Idexy,,, r atd. vyzaëujì sobost olymerìch sekvecì, idexy a, b, c atd. vyzaëujì moho sobost oligomerìch sekvecì. Idexy by mïly b t vytiötïy kursivou. NeÌ-li kursiva k disozici, mïly by b t idexy odtrûeè. Pravidlo 1.7: Jsou-li kocovè skuiy z my, mohou se jejich vzorce iojit k vazb m a kocìch kostituëìch jedotek vï z vorek. Pravidlo 1.8: daje o hmotostìm zlomku (w), mol rìm zlomku (x), mol rì hmotosti (M), relativì molekulovè hmotosti *»leovè komise: M. Beeö, P.»efelÌ, J. Kahovec, J. KotasÜ, P. KratochvÌl, B. Meisser, J. Roda, J. VohlÌdal. ** Pure Al. hem. 66, 2469ñ2482 (1994). 112

2 Nomeklatura a termiologie (M r ), olymerizaëìm stui (DP) ebo o jejich r mïr ch hodot ch lze vyj d it tak, ûe se ÌsluöÈ hodoty zaìöì v kulat ch z vork ch za vzorcem makromolekuly obdob m z sobem, jak se dooruëuje ro ojmeov Ì koolymer 8. PouûitÌ obec ch ravidel je objasïo v sledujìcìch oddìlech. 2. Regul rìolymery Pravidlo2.1:Regul rìolymer(cit. 2,3, defiice 3.1) s oakujìcì se kostituëìjedotkou(cit. 2, defiice3.3)órósez zorúujevzorcem R ebo R P Ìklady *,** af a v Ìadech, kde jsou z my kocovè skuiy Eí a Eíí, vzorcem af E R E ebo E R E Poz mka 2.1: hemickè vazby sojujìcì oakujìcì se kostituëì jedotky se z zorúujì omlëkami rotìajìcìmi z vorky. 2-E1: oly(1-feylethyle) olystyre HH 2 ebo H 2 H ebo [ H( ) H 2 ] 2-E2: 2-E3: sydiotaktick oly(1-feylethyle) sydiotaktick olystyre H H H 2 H 2 ebo H 2 H 2 H H 6 H 5 Poz mka: AalogickÈ vzorce mohou b t akresley ro ostatì taktickè makromolekuly 5. oly(but-1-e-1,4-diyl) 1,4-olybutadie ó (H = HH2H2)ó ebo ó(h2h = HH2)ó ebo ó(hh2h2h)ó 2-E4: oly(1-methyl-tras-but-1-e-1,4-diyl) tras-1,4-olyisore 2-E5: H H 3 H 2 H 2 ebo H 3 H 2 H 2 H oly[1-(methoxykarboyl)-1-methylethyle] oly(methyl-methakryl t) ebo H H 2 H 2 H 3 2-E6: (H 3 ) H 2 H 3 oly(oxyethyleoxytereftaloyl) oly(ethyle-tereftal t) H 2 H 2 ebo H 2 H 2 * Nejrve se uv dïjì systematickè zvy zaloûeè a struktu e 1,4ñ6,12 a ak sledujì zvy odvozeè od zv moomer, zvy semisystematickè ebo zvy trivi lì 1,4ñ6,12, okud existujì. (Viz cit. 10, okud jde o zmïy od doby vyd Ì cit. 9 ) ** ZobrazeÈ vzorce oakujìcìch se kostituëìch jedotek ejsou jediè moûè. 113

3 Nomeklatura a termiologie 2-E7: 2-E8: oly[imio(1-oxohexa-1,6-diyl)] oly(ε-karolaktam), oly(hexao-6-laktam) H N (H 2 ) 5 ebo ( NHH 2 H 2 H 2 H 2 H 2 ) oly[thio-(r,r)-1,2-dimethylethyle] ebo oly[thio-(s,s)-1,2-dimethylethyle] oly[cis-(r,s)-dimethylthiira] H 3 H H H 3 S ebo S H H 3 H 3 H Poz mka: P i eatioselektivì olymerizaci cis-(r,s)-2,3-dimethylthiirau m ûe vzikat oly[thio-(r,r)-1,2-dimethylethyle] ebo jeho eatiomer. 2-E9: oly{1-[({5-[(4í-kyabifeyl-4-yl)oxy]etyl}oxy)karboyl]ethyle} = H H 2 (H 2 ) 5 N 2-E10: α-hydro-ω-hydroxyoly(oxyethyle) oly(ethyleglykol) H ( H 2 H 2 ) H 2-E11: oly(5-oxasiro[3.5]oa-2,7-diyl) 2-E12: oly[imio(2-isobutyl-1-oxoethyle)imio(1-oxoethyle)] oly(glycylleuci) NH H NHH 2 ebo NHH 2 NHH H 2 H(H 3 ) 2 (H 3 ) 2 H H 2 2-E13: oly(cykloeta-1,3-diylethe-1,2-diyl) olyorbore H=H ebo H H 2-E14: oly(but-1-e-1,4:3,2-tetrayl) (cit. 12 ) ladder-oly[methyl(viyl)keto] (cit. 12 ) H 2 H H Poz mka: N zev tohoto ûeb ÌkovitÈho olymeru, odvoze od moomeru, ud v v chozì moomer ro sytèzu, kter soëìv ve vìcestuúovè reakci zahrujìcì kodezaci a cyklizaci. 114

4 Nomeklatura a termiologie 2-E15: catea-oly[(difeylsilicium)-µ-oxo] (cit. 6 ) ebo oly[oxy(difeylsiladiyl)] (cit. 4,9 ) oly(difeylsiloxa) Si ebo Si 2-E16: catea-oly[(diethoxofosfor)-µ-itrido] (cit. 6 ) ebo oly[itrilo(diethoxyfosforaylylide)] 2 H 5 2 H 5 P N ebo N=P 2 H 5 2 H 5 2-E17: catea-oly{cesium[kur t-tri-µ-chloro](1-)} ebo catea-oly{cesium[kur t(ii)-tri-µ-chloro]} s + l u l l 1-2-E18: α-ammi-ω-(ammidichloroziek)-catea-oly[(ammichloroziek)-µ-chloro] H 3 N NH 2 Z l l NH 2 Z l l 3. Iregul rì olymery 2,3,7 Pravidlo 3.1: Iregul rì olymer (cit. 2,3, defiice 3.2) ebo iregul rì blok (cit. 2,3, defiice 3.16), obsahujìcì kostituëì jedotky ñ U ñ, ñ V ñ, ñ W ñ, atd., se oisuje vzorcem ( ñ U ñ / ñ V ñ / ñ W ñ /Ö) ebo [ ñ U ñ / ñ V ñ / ñ W ñ Ö] Poz mka 3.1.1: ÿada teëek azaëuje Ìtomost dalöìch kostituëìch jedotek. Poz mka 3.1.2: Po adì kostituëìch jedotek ve vzorci je libovolè. Poz mka 3.1.3: äikmè lomìtko mezi kostituëìmi jedotkami zame, ûe o adì tïchto jedotek je eravidelè ebo ez mè. Poz mka 3.1.4: PomlËky a kocìch vzorce se zakreslujì uvit z vorek, rotoûe emusì zameat kocovè chemickè vazby makromolekul *. Poz mka 3.1.5: Sr vost v bïru kostituëìch jedotek by mïla b t vûdy rovï ea jejich oakov Ìm ve vzorcìch, tedy vytvo eìm vzorc o delöìch sekvecìch. TÌmto z sobem lze vylouëit kombiace kostituëìch jedotek, kterè se v makromolekul ch evyskytujì. P iklady ** 3-E1: oly(1-chlorethyle/2-chlorethyle) (iregul rì olymer odvoze od viylchloridu, jehoû jedotky jsou sojey hlava k atï i hlava k hlavï), ÖóHl ñhl ñhlñhl ñhlóö s moomerìmi jedotkami: óhl ó, óh 2 ñhló * Poz mka»eskè komise: PomlËky u kaûdè kostituëì jedotky se ÌöÌ dlouhè (stejè jako omlëky vyzaëujìcì roojeì blok ), eboù kter koliv z ich m ûe zameat chemickou vazbu a koci bloku. ** Nejrve jsou uvedey zvy zaloûeè a struktu e 7 a otom vysvïtleì (v z vork ch), je-li utè. Pak sledujì vzorec segmetu makromolekuly, moomerìch ebo kostituëìch jedotek ut ch k oisu lè struktury a avrhova vzorec. (Viz cit. 10, okud jde o zmïy od doby vyd Ì cit. 9 ) 115

5 Nomeklatura a termiologie (óhl ó / óh 2 ñhló) Poz mka: ÿada teëek vyzaëuje okraëov Ì makromolekul rìho etïzce. 3-E2: oly(chlormethyle/methyle) (chlorova olyethyle, kter eobsahuje dichlormethyleovè jedotky) ÖóH 2 ñhl ñhlñhl óö s moomerìmi jedotkami: óh 2 ó, óhló (óh 2 ó / óhló) Viz oz mka k 3-E1. 3-E3: oly(chlormethyle/dichlormethyle/methyle) (chlorova oly(viylchlorid) s hmotostìm zlomkem chloru 0,65), Öól 2 ñhl ñl 2 ñl 2 ñhl ñhlñhl ñl 2 ó s kostituëìmi jedotkami: ól 2 ó, óh 2 ó, óhló (ól 2 ó / óhló / óh 2 ó) (w(l) = 0,65 Viz oz mka k 3-E1. 3-E4: 3-E5: oly(but-2-e-1,4-diyl/1-viylethyle/2-viylethyle) (iregul rì olymer obsahujìcì jedotky vziklè olymerizaci buta-1,3-dieu 1,4- a 1,2-adicÌ ): ÖóH 2 ñh=h ñh ñh=h ñhóö H=H 2 H=H 2 s moomerìmi jedotkami: óh 2 ñh=h ó, óh ó H=H 2 F H G óh2 ñ H = H ñ H2 ó / ó H ñ H2 ó / ó H2H ó H = H H = H Viz oz mka k 3-E oly(karboyl/hydroeroxymethyle/methyle/ethe-1,2-diyl) (oxidova olyethyle): I K J ÖóH 2 ñh=h ñ ñh(h) ñ H=HóÖ s kostituëìmi jedotkami: óh 2 ó, óh=hó, óó, óh(h)ó F H G óh2 ó/óh=hó/óó/óhó H Viz oz mka k 3-E1. I K J 3-E6: oly(imiohexa-1,6-diylimioadioyl/imiobuta-1,4-diylimioadioyl) (olyamid odvoze od adioylchloridu a smïsi hexa-1,6-diamiu a buta-1,4-diamiu), ÖóNHñ(H 2 ñnhñ(h 2 ñnhñ(h 2 ñnhñ(h 2 ) 6 ñnhñ(h 2 ñnhñ( H 2 ) 6 ñö s kostituëìmi jedotkami: ñnhñ(h 2 ñnhñ(h 2 ñó, ónhñ(h 2 ) 6 ñnhñ(h 2 ñó 116

6 Nomeklatura a termiologie L N M b g b g b g b g ónh ñ H2 4 ñ NH ñ ñ H2 4 ñ NH ñ ó / ó NH ñ H2 6 ñ NH ñ ñ H2 4 ñ ó Viz oz mka k 3-E1. Q P P 3-E7: oly[oly(1-kyaethyle)/oly(1-feylethyle)/oly(1-viylethyle)] (iregul rì olymer sloûe z regul rìch blok olyakryloitrilu, olystyreu a 1,2-olybutadieu s esecifikova m o adìm blok * óh N ñ H ó, óh H ñ H ó a óh H = H ñ H ó, b g b g b g r H H 2 / H H 2 / H H 2 N H=H 2 r Poz mka: Volba kostituëìch jedotek je diktov a ravidlem 1.1 a ravidly v cit. 1,4, a. 1-kyaethyle m edost ed jedotkou 2-kyaethyle. 4. Koolymery 4.1. AlterujÌcÌ a eriodickè koolymery Pravidlo 4.1.1: AlterujÌcÌ a eriodickè koolymery jsou, okud je to moûè, okl d y za regul rì olymery. Pravidlo 4.1.2: PseudoeriodickÈ koolymery, a Ìklad takovè, v ichû se je ÏkterÈ kostituëì jedotky oakujì ravidelï, se ovaûujì za iregul rì olymery (viz oz mka k Ìkladu 4.1-E1) ebo za esecifikovaè koolymery (viz Ìklad 4.1-E3). P Ìklady ** 4.1-E1:oly(styre-alt-maleiahydrid) oly[2,5-dioxotetrahydrofura-3,4-diyl)(1-feylethyle)] H H H H 2 Poz mka: V Ìadech, kdy jsou Ìtomy jedotky 1-feylethyleu i 2-feylethyleu v mï itel ch moûstvìch, ouûije se vzorec ro iregul rì olymer: H H 2 H H / 4.1-E2:oly(formaldehyd-er-ethyleoxid-er-ethyleoxid) *** ebo oly(oxymethyleoxyethyleoxyethyle) ó( H 2 H 2 H 2 H 2 H 2 )ó H 2 H H H H E3:oly[ethyleglykol-alt-(tereftalov kyselia; isoftalov kyselia)] oly(ethyle-tereftal t)-co-ethyle-isoftal t) H 2 H 2 / H 2 H 2 * Poz mka»eskè komise: srov. Pravidlo ** Nejrve se uv dïjì zvy koolymer zaloûeè a zvech moomer 1,4,8, ak systematickè zvy zaloûeè a struktu e, okud existujì, a sleduje avrûe vzorec. (Viz cit. 10, okud jde o zmïy od doby vyd Ì cit. 9 ) *** Poz mka»eskè komise: N zev moomeru Ñethyleoxidì by mïl b t ahraze zvem Ñoxiraì v souladu s dooruëeìm IUPA k zvoslovì orgaick ch l tek. 117

7 Nomeklatura a termiologie 4.2. StatistickÈ, ahodilè a esecifikovaè koolymery Pravidlo 4.2.1: StatistickÈ, ahodilè a esecifikovaè koolymery se ovaûujì za iregul rì olymery. P Ìklady * 4.2-E1:oly(styre-stat-buta-1,3-die) H H 2 / H 2 H=HH 2 Poz mka: Buta-1,3-die je zabudov 1,4-adicÌ, to vöak zev zaloûe a zvu moomeru eì schoe ostihout. 4.2-E2:oly[(6-amiohexaov kyselia)-stat-(7-amiohetaov kyselia)] [ónh(h 2 ) 5 ó / ónh(h 2 ) 6 ó] 4.2-E3:oly(ethyle-ra-viyl-acet t) H 2 H 2 / H H 2 H E4:oly[(4-hydroxybezoov kyselia)-co-hydrochio-co-tereftalov kyselia)] / a a = 0, 1, 2, Ö Poz mka: V tomto grafickèm z zorïì se edokl d, ûe se ulatúujì je esterifikaëì reakce. 4.2-E5:oly(styre-co-methyl-methakryl t) (75:25 hmot. %; ) L N M óh ñ H 2 / H3 ñ H2 ó H H b g (75:25 hmot. %; ) 4.2-E6:α-methyl-ω-hydroxy-oly(ethyleoxid-co-royleoxid) **,*** H 3 Q P H 2 H 2 / HH 2 H H 3 Poz mka: PomlËky z zorúujìcì vazby kocov ch skui erotìajì z vorky ve vzorci olymeru, rotoûe vzorec esecifikuje, kter kocov skuia je iojea ke kterè moomerì jedotce. 4.2-E7:α-butyl-ω-karboxy-oly[styre-co-(4-chlorstyre)] α-(1-feylhexyl)-ω-[2-(4-chlorfeyl)-2-karboxyethyl]-oly[styre-co-(4-chlorstyre)] (cit. 8 ) M r, M r, H 3 (H 2 ) 3 H 2 H H 2 H / H 2 H H 2 H H Viz oz mka k 4.2-E6. l l * Nejrve je vûdy uvede zev koolymeru zaloûe a zvech moomer 1,8, ak zev zaloûe a struktu e, okud existuje, akoec ak avrûe vzorec. (Viz cit. 10, okud jde o zmïy od doby vyd Ì cit. 9 ) ** Podle cit. 10 by mïl b t zev Ñroyleoxidì ahraze zvem Ñ2-methyloxiraì. *** Poz mka»eskè komise: Podle cit. 10 by mïl b t i zev moomerì jedotky Ñethyleoxidì ahraze zvem Ñoxiraì). 118

8 Nomeklatura a termiologie Poz mka: Vzorec je esïjöì eû ud v rv z uvede ch zv, eboù ukazuje, ûe kocov skuia butyl je iojea v oloze 2 skuiy 1-feylethyl a kocov karboxylov skuia je av z a v oloze 2 skuiy 2-(4-chlorfeyl)ethyl BlokovÈ koolymery Pravidlo 4.3.1: Vzorce blokov ch koolymer (cit. 2,3, defiice 3.35) tvo e ch sledem regul rìch blok (cit. 2,3, defiice 3.15), a sojovacìch jedotek (okud jsou z my; viz 8, ravidlo 5.5) ve z mèm o adì se zaisujì a. takto: kde A, B, atd. jsou oakujìcì se kostituëì jedotky regul rìch blok ó( A )ó, ó( B )ó, ó( )ó r atd. a ñxñ, ñyñ atd. jsou sojovacì jedotky, kterè se eovaûujì za souë sti blok. Poz mka 4.3.1: ÿada teëek vyzaëuje Ìtomost dalöìch kostituëìch jedotek ebo blok ebo jedotek i blok. Pravidlo 4.3.2: Vzorce blokov ch koolymer tvo e ch sledem regul rìch blok a sojovacìch jedotek, okud jsou z my, v ez mèm o adì, se zaisujì tak, ûe se vzorce blok, a sojovacìch jedotek oddïlì öikm m lomìtkem. Na Ìklad vzorec z zorúuje blokov koolymer tvo e ez m m o adìm regul rìch blok ó( A )ó, ó( B )ó, ó( )ó r atd. a z zorúuje blokov koolymer tvo e ez m m o adìm regul rìch blok ó( A )ó, ó( B)ó a ó( )ó r se sojovacìmi jedotkami ñxñ ebo ñyñ ioje mi k ó( A )ó, resektive ó( B )ó. Poz mka 4.3.2: ÿada teëek vyzaëuje Ìtomost dalöìch kostituëìch jedotek ebo blok ebo jedotek i blok. Pravidlo 4.3.3: Blokov koolymer, tvo e sledem iregul rìch blok, se oisuje vzorcem (ñañ / ñ B ñ / Ö) (ñuñ / ñ V ñ/ Ö) P Ìklady * ó(a)óó(b)óó()ó r ó(a)óxó(b)óó()ó r ó(a)óxó(b)óyó()ó r [ó(a)ó /ó(b)ó /ó()ó/ r ] [ ó(a)óx/ ó(b)óy/ ó()ó r ] kde A, B atd. a U, V atd., jsou oakujìcì se kostituëì jedotky iregul rìch blok (ñ Añ / ñ B ñ / Ö) (ñ Uñ / ñ V ñ / Ö). Poz mka : ÿada teëek vyzaëuje Ìtomost dalöìch kostituëìch jedotek ebo blok ebo jedotek i blok. Poz mka : Vazby smï ujìcì od rvè a osledì kostituëì ebo sojovacì jedotky iregul rìho bloku se ÌöÌ uvit z vorek, kdyû eì z mo, ke kter m jedotk m iregul rìho bloku jsou ostatì bloky ebo kocovè skuiy iojey. Tak ó( A )ó (ñ B ñ / ñ ñ ) ó( D)ó r z zorúuje blokov koolymer, v Ïmû je iregul rì blok ñ B ñ / ñ ñ) (viz ravidla 3.1 a 1.6) je zaoje mezi regul rì bloky ó( A)ó a ó( D)ó r zatìmco Eíñ (ñ A ñ / ñ B ñ) ó X ó( )ó Eíí z zorúuje blokov koolymer, v Ïmû je iregul rì blok (ñ A ñ / ñ B ñ) ioje jedìm kocem ke kocovè skuiï Eí a druh m kocem rost edictvìm sojovacì jedotky ñ X ñ k regul rìmu bloku ó( )ó s kocovou skuiou Eíí. 4.3-E1:oligostyre-block-oktakis(methyl-akryl t) H H 2 H H 2 H 3 a 8 * Uvedey jsou zvy zaloûeè a zvech moomer a avrhova vzorec. (Viz cit. 10, okud jde o zmïy od doby vyd Ì cit. 9 ) 119

9 Nomeklatura a termiologie 4.3-E2:olystyre-block-1,4-olybutadie-block-olystyre H H 2 (H 2 H=HH 2 ) a H H E3:tris[olystyre-block-1,4-oligobutadie-block-oly(methyl-methakryl t)] r H H 2 (H 2 H=HH 2 ) a (H 3 )H 2 H E4:oly[oly(methyl-methakryl t)-block-olystyre-block-oly(methyl-akryl t)] (H 3 ) H 2 H 3 / H H 2 / H H 2 H 3 r 4.3-E5:oly(styre-stat-buta-1,3-die)-block-olystyre-block-1,2-olybutadie HH 2 / H 2 H=HH 2 H H 2 Viz oz mka k 4.2-E E6:olystyre-block-dimethylsiladiyl-block-1,4-olybutadie H H 2 H=H 2 r H H 2 H 3 Si H 3 ( H 2 H=HH 2 ) 4.4. RoubovaÈ koolymery Pravidlo 4.4.1: Vzorec roubovaèho koolymeru tvo eèho hlavìm olymerìm etïzcem moomerìch jedotek A, k iû je ve z m ch oloh ch ioje k Ïkter m moomerìm jedotk m A ez m oëet blok moomerìch jedotek B (roub ), se zaisuje takto * A / A' ebo A' / A kde Aí ozaëuje moomerì jedotku A, kter je modifikov a substitucì roubem. Pravidlo 4.4.2: Vzorec roubovaèho koolymeru tvo eèho hlavìm olymerìm etïzcem moomerìch jedotek A, k Ìû je v ez m ch mìstech ioje k Ïkter m moomerìm jedotk m ez m oëet blok moomerìch jedotek B (roub ), se zaisuje takto: A / A ebo A / A ( B ) ( B ) kde vodorov seëka od emodifikovaou moomerì jedotkou ** zaëì, ûe oloha iojeì roubu eì z ma. A / B ( ) ( B ) ( B ) Poz mka: Je-li hlavì etïzec roubovaèho koolymeru s m koolymerem tvo e m moomerìmi jedotkami A a B a eì-li z mo, ve kterèm mìstï a ke kterè z jedotek A, B jsou rouby iojey, zaìöe se vzorec takto: ó( )ó * Poz mka»eskè komise: Uvede je obec vzorec iregul rìho olymeru, avöak ravidlo lze vyuûìt i ro regul rì olymery (alterujìcì a eriodickè koolymery, blokov koolymer s regul rìmi bloky ve z mèm o adì). ** Poz mka»eskè komise: Ve vzorci urëitèho koolymeru se form lï zakresluje emodifikova moomerì jedotka, aëkoliv ve skuteëosti jde o substituovaou moomerì jedotku. 120

10 Nomeklatura a termiologie Pravidlo 4.4.3: Je-li z m, zaisuje se r mïr oëet roub v molekule koolymeru (i) v z vork ch za vzorcem A / A' (i roubù a molekulu) A / A (i roubù a molekulu) ( B ) ( B ) P Ìklady * Viz Pravidla (ro Aí) a E1:1,4-olybutadie-graft-olystyre (a: bloky olystyreu aroubovaè a jedotky but-2-e-1,4-diyl v ez m ch oloh ch) ó H2ñH=HñH2ó / ó H2ñH=HñH2ó ó [ H( )H 2 ó ] (b: bloky olystyreu aroubovaè a jedotky but-2-e-1,4-diyl ve z mè oloze s tìm, ûe a jedom koci hlavìho etïzce je kocovou skuiou chlor a a druhèm trichlormethyl a a volè koce blok olystyreu jsou av z y jako kocovè skuiy vodìky. l H 2 H=H H 2 / HH=H H 2 l 3 H 2 H H 4.4-E2:1,4-olybutadie-block-(olystyre-graft-oligoakryloitril) (rouby olyakryloitrilu v zaè a dvojblokovèm koolymeru 1,4-olybutadieñolystyre ve z mè oloze Ïkter ch moomerìch jedotek odvoze ch od styreu. (H 2 H=H H 2 ) H( )H 2 / ( )H 2 [H 2 H(N) ] a 4.4-E3:oly(buta-1,3-die-stat-styre)-graft-olyakryloitril (olyakryloitril aroubova a statistick koolymer buta-1,3-dieñstyre v esecifikova ch oloh ch) ó H2ñH=HñH2 ó / ó H(6 H 5)H2 ó ó [ H 2 H(N) ] ó Viz oz mka k 4.2-E E4:olystyre-block-[1,4-olybutadie-graft-oly(styre-co-akryloitril)] (koolymer styreu a akryloitrilu aroubova a dvojblokov koolymer 1,4-olybutadieñolystyre v esecifikova ch oloh ch Ïkter ch jedotek but-2-e-1,4-diylu) ó [ H( H )HH ó / ó H ñh=hñh ó / ó H ñh=hñh ó 6 5 2] ó [ H( H )HH ó / ó H(N)H ó] E5:olyakryloitril-tris(-graft-olystyre) (t i rouby olystyreu v zaè a jedè molekule olyakryloitrilu v esecifikova ch oloh ch moomerì jedotky z akryloitrilu) (3 rouby a molekulu) ó H(N)H2ó / ó H(N)H2ó ó [ H 2 H( 6 H 5 ) ] ó * Nejrve jsou uvedey zvy zaloûeè a zvech moomer, ak vysvïtleì v z vork ch a oslèze avrûe vzorec. V oz mk ch k Ìklad m 4.4-E6 a 4.4-E7 jsou uvedey zvy hvïzdicov ch koolymer zaloûeè a struktu e. (Viz cit. 10, okud jde o zmïy od doby vyd Ì cit. 9 ) 121

11 Nomeklatura a termiologie 4.4-E6:deka(buta-1,3-die)-block-(methylsilatriyl-graft-olystyre)-block-etadeka(buta-1,3-die) (hvïzdicov koolymer, v Ïmû a cetr lì methylsilaovou jedotku jsou av z y olystyre a dva etïzce oligo(buta-1,3-dieu)) H 3 (H 2 H=H H 2 ) 10 Si ( H 2 H=H H 2 ) 15 H 2 H Poz mka: Buta-1,3-die se avazuje v hradï 1,4-adicÌ, coû elze vyj d it v zvu zaloûeèm a zvech moomer. N zev zaloûe a struktu e 7 zì: [deka(but-2-e-1,4-diyl)][etadeka(but-2-e-1,4-diyl)][oly (2-feylethyle)]methylsila. 4.4-E7:olystyre-block-{silatetrayl-bis[-graft-oly(buta-1,3-die)]}-block-olystyre ebo oly(buta-1,3-die)-block-[silatetrayl-bis(-graft-olystyre)]-block-oly(buta-1,3-die) (hvïzdicov koolymer, kde a cetr lì Si atom jsou av z y dva etïzce olystyreu a dva etïzce oly(buta-1,3-dieu)) (H 2 H=H H 2 ) HH 2 Si (H 2 H=H H 2 ) HH 2 r Poz mka: Buta-1,3-die se avazuje v hradï 1,4-adici, coû elze vyj d it v zvu zaloûeèm a zvech moomer. N zev zaloûe a struktu e 7 zì: bis[oly(but-2-e-1,4-diyl)][oly(1-feylethyle)][oly(2-feylethyle]sila. LITERATURA 1. Iteratioal Uio of Pure ad Alied hemistry: omedium of Macromolecular Nomeclature (ÑPurle Bookì). Blackwell Scietific Publicatios, xford Iteratioal Uio of Pure ad Alied hemistry: Basic Defiitios of Terms Relatig to Polymers (1974), Pure Al. hem. 40, 477ñ491 (1974). P etiötïo jako kaitola 1 v komediu 1 (viz edch zejìcì referece).»esk eklad: hem. Listy 79, 281 (1985). 3. Iteratioal Uio of Pure ad Alied hemistry: Glossary of Basic Terms i Polymer Sciece (1996); Pure Al. hem. 68, 2283ñ2311 (1996). 4. Iteratioal Uio of Pure ad Alied hemistry: Nomeclature of Regular Sigle-Strad rgaic Polymers (1975), Pure Al.hem. 48, 373ñ385 (1976). P etiötïo jako kaitola 5 v komediu 1.»esk eklad: hem. Listy 81, 290 (1987). 5. Iteratioal Uio of Pure ad Alied hemistry: Stereochemical Defiitios ad Notatios Relatig to Polymers (1980), Pure Al. hem. 53, 733ñ752 (1981). P etiötïo jako kaitola 2 v komediu 1.»esk eklad: hem. Listy 90, 371 (1996). 6. Iteratioal Uio of Pure ad Alied hemistry: Nomeclature for Regular Sigle-Strad ad Quasi-Sigle-Strad Iorgaic ad oordiatio Polymers (1984), Pure Al.hem.57, 149ñ168 (1985). P etiötïo jako kaitola 6 v komediu Iteratioal Uio of Pure ad Alied hemistry: Nomeclature for Irregular Sigle-Strad rgaic Polymers, Pure Al. hem. 66, 873ñ889 (1994).»esk eklad: hem. Listy 90, 888 (1996). 8. Iteratioal Uio of Pure ad Alied hemistry: Source-Based Nomeclature for oolymers (1985), Pure Al. hem. 57, 1427ñ1440 (1985). P etiötïo jako kaitola 7 v komediu 1.»esk eklad: hem. Listy 84, 843 (1990). 9. Iteratioal Uio of Pure ad Alied hemistry: Nomeclature of rgaic hemistry, Sectios A, B,, D, E, F, ad H (ÑBlue Bookì). Pergamo Press, xford 1979.»eskÈ zïì: Nomeklatura orgaickè chemie (Pravidla IUPA 1979, oddìly A, B,, D a F). Academia, Praha Iteratioal Uio of Pure ad Alied hemistry: A Guide to IUPA Nomeclature of rgaic omouds, Blackwell Scietific Publicatios, xford 1993.»eskÈ zïì: Pr vodce zvoslovìm orgaick ch slouëei odle IUPA (DooruËeÌ 1993), Academia, Praha Iteratioal Uio of Pure ad Alied hemistry: Nomeclature of Iorgaic hemistry, Recommedatios 1990 (tzv. ÑRed Bookì). Blackwell Scietific Publicatios, xford Iteratioal Uio of Pure ad Alied hemistry: Nomeclature of Regular Double-Strad (Ladder ad Siro) rgaic Polymers, Pure Al. hem. 65, 1561ñ1580 (1993).»esk eklad: hem. Listy 92, 415 (1989). zech ommissio for Macromolecular Nomeclature: Grahic reresetatios (chemical formulae) of macromolecules (IUPA Recommedatios 1994) The documet rovides rules ad examles for the grahic reresetatio of costitutioal reeatig uits ad moomeric uits, regular ad irregular olymers of simle as well as comlex structures, icludig orgaic ad iorgaic homoolymers, alteratig ad eriodic coolymers, statistical, radom ad usecified coolymers, block coolymers ad graft coolymers, icludig star olymers. The roosed grahic reresetatios of chemical formulae for olymers are suitable for resetatio through grahics comuter rograms. 122

20. Kontingenční tabulky

20. Kontingenční tabulky 0. Kotigečí tabulky 0.1 Úvodí ifomace V axi e velmi častá situace, kdy vyšetřueme aedou dva statistické zaky, kteé sou svou ovahou diskétí kvatitativí( maí řesě staoveý koečý očet všech možostí ); soité

Více

ĚŽ ÉČ Ý Č Í Ě Ě Ě Ž ň ž Ž Ž Ž Ž Ž ó Ž Ž Ž ú Í š Í É Č Č Á ŘÍ É Ě Ť Ý Ď Ž Ě Ž Č Ž Ž š š Č Ž Č Č Č Č ú ó Č É Ž Č Ž Č š Č š ú ú š š Á Ě Ó ú ú Ě Ž Ž ú ž ó Í Č Í É š Á ó Í Č Č ú Í ž š ž Č Ž Č ó Č ž Š Š Í Í

Více

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

ď ň Á Ř Č É ř ě ř Ú Č č ě Ž ě ř ě ň ň ř ů ň Ž ě ň š Ň ě ř ř ř č Ž Ž č ř ř ň Ž ň ň ž Í ě š ř ř Č ř š Í ř Ž ó ř ě ů ž ň ř Č ě ř ř Í č ň ů č ř Í ů ů ě ň ů ů ě ň Á Á ů ů ě ň č Ž č ň ů č Ž ň ú Ž ň Ň ň Ž č š

Více

Ž Ě Č ÝÚ Ú ž Č š Í Í ň Í Ú ř Ů ů Ž Í Ú ů ů Ů ů ř ř Í Ů Í ů ř ř ř ř ř ň Í Í É ň ů Ú ň Ě Í Č ŘÍ Ů Í Ř ň Ž ů ň ů ř ř ř ň ř ř ň ř ř ň ř ř ň ř É ř ň š Ž ř Ť ř ř ř ř ř ř ř ů ř ř ů Ů ř ň ů ř ř ř ř ř ř ř Ž Ž ó

Více

OBSAH 1 Důležité pokyny a upozornění týkající 5 Používání varné desky se bezpečnosti a životního prostředí 6 Obsluha trouby 2 Obecné informace

OBSAH 1 Důležité pokyny a upozornění týkající 5 Používání varné desky se bezpečnosti a životního prostředí 6 Obsluha trouby 2 Obecné informace T r o u b a C S M 6 9 3 0 0 G P r o s í m, 2 t U t e n e j p r v e t e n t o n á v o d C h e r c l i e n t, D U k u j e m e z a v ý b U r p r o d u k t u B e k o D o u f á m e, ž e s t í m t o p r o d

Více

3. Dynamika. Obecné odvození: a ~ F a ~ m. Zrychlení je přímo úměrné F a nepřímo úměrné m. 3. 2. 1 Výpočet síly a stanovení jednotky newton. F = m.

3. Dynamika. Obecné odvození: a ~ F a ~ m. Zrychlení je přímo úměrné F a nepřímo úměrné m. 3. 2. 1 Výpočet síly a stanovení jednotky newton. F = m. 3. Dynamika Zabývá se říčinou ohybu (jak vzniká a jak se udržuje). Vše se odehrávalo na základě řesných okusů, vše shrnul Isac Newton v díle Matematické základy fyziky. Z díla vylývají 3 ohybové zákony.

Více

ť Š Ý Í š Í Í É ů ú Š Í É ř ú ř ř é ř é ř ř š ř é ž š é š é Ť é Ž ď ř š é ř š ů ř ů ď ď ž é š é é ť š ž é ž ř é é é é ž ř š ž ř é ř é ž ř é é é Ť é é ť Ě Ý Š š É Ň Í ž ž ž é é é š ň é ž š é š é Ť é Ž ř

Více

6 VYBRANÁ ROZDLENÍ DISKRÉTNÍ NÁHODNÉ VELIINY

6 VYBRANÁ ROZDLENÍ DISKRÉTNÍ NÁHODNÉ VELIINY 6 VYBRANÁ ROZDLENÍ DISKRÉTNÍ NÁHODNÉ VELIINY Rozdleí áhodé veliiy je edis, terým defiujeme ravdodobost jev, jež lze touto áhodou veliiou osat. Záladím rozdleím oisujícím výbry bez vraceí je hyergeometricé

Více

Ě Ý Í Č í ě ří í š í ý Ž ý ů ý í Ž Š Í Ř Ú Žď ý ů Ž ř ý č í ří ří š ú í š ý ř í ý ý ů Ží ď ě Ž č ů í í ř ě š í Ž ý ří š ě ý í í ů ě óř ě í ó Ž Ž ý ů ó Žď ý ů ě ý ď ě ř ší í íč ěř Ž í ší č ý ší ř í ě ů

Více

ů Ř Á Á ú Š É Í ÍŘÍ Í ě ě š ř ů ý ú ú ď Č ý Ó Ú Ý Č ý ů Č Í ú ú Í Č ř Ó Č Í ě ú Ó Č š ň Č ý ů ř Í ď ý ě ů ý ů Č ř ý Ú ú ý Í ř ú Í ě Ú ý Ý ď š ž Í Í ú Ť ď ý Č ú ú Í Č ú ý ě ě ý ř ě ě ý ď Í ů ů ř ř Ť Á Í

Více

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru J s m e j e d i n ý s l e v o v ý s e r v e r B E Z P R O V I Z E s v o u c h e r y p r o u ž i v a t e l e Z D A R M A! Z í s k e j t e n o v é z á k a z n í kzy v! i d i t e l n t e s e n a i n t e r!

Více

elektrické filtry Jiří Petržela základní pojmy

elektrické filtry Jiří Petržela základní pojmy Jiří Petržela základí ojmy základí ojmy z oblati elektrických filtrů základí ojmy elektrický filtr je lieárí dvojbra, který bez útlumu roouští je určité kmitočtové ložky, které obahuje vtuí igál rouštěé

Více

o d e vz d á v e j t ek o m p l e t n í, / n e r o z e b r a n é /, a b y s e t y t o

o d e vz d á v e j t ek o m p l e t n í, / n e r o z e b r a n é /, a b y s e t y t o o b d o b í : X e r v e n e c s r p e n z á í 2 0 1 1 U S N E S E N Í Z A S T U P I T E L S T V A Z v e e j n é h o z a s e d á n í Z a s t u p i t e l s t v a o b c e d n e 3 0. 6. 2 0 1 1 p r o s t e

Více

1.2.2 Síly II. Předpoklady: 1201

1.2.2 Síly II. Předpoklady: 1201 1.. Síly II Předoklady: 101 Oakování z minulé hodiny: Pohyb a jeho změny zůobují íly. Pro každou ravou ílu můžeme najít: ůvodce (těleo, které ji zůobuje), cíl (těleo, na které íla ůobí), artnerkou ílu

Více

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte: 1.3. POLYNOMY V této kapitole se dozvíte: co rozumíme pod pojmem polyom ebo-li mohočle -tého stupě jak provádět základí početí úkoy s polyomy, kokrétě součet a rozdíl polyomů, ásobeí, umocňováí a děleí

Více

á ší í ž í Í á í ž í á ě í á á í í ě á é í í íž ó ó áš í á í ú é á á š í ě ě ží á í ě ě é š é ě é í ú é á í í Í á š é í í ě š í ž é í ě á š í š ěš á áž é á Č ě š Č ě šší Í ě ž í áš í í Ž é ž Ž ě á í ě

Více

O B Z V L Á Š T N Í C I N a l o ň s k é m M a z i k o n g r e s u v y s t o u p i l p r o f e s o r D u c h s k r á t k o u p ř e d n á š k o u M-a z i K a d d a, k t e r o u n á s u p o z o r ň o v a

Více

Á Ý Á Ť ĚŽ Í Ý Ť ŘÍ Ť Š Í ť Č Ž Č Č Ý Á Í Ž Š Á Ž ň Á Í Í Í Á Č Ř Á ÁČ Á Ž ť ť Í ť Ť ť Ť Ť Ť Ť Í ŘÍ Š Ť Ť Ž ŠŽ ň Ť Ť ň Š ň Ť ú Í Ý Á ď Š Ř ď Ť Í ď ň Ť ň ň Ď Ž Ž ň ň ň Š Ť Š ň Í ň Í ň Ť ň ť Č ň Š Š ň Í

Více

ě úř í úř ř úř ěř ř í ř ť Ý ú Í č Ú Í Í í úř Ú í úř ří í č ú í í í ř í í é ě ď č é Íí í í ř Í ž í ž í í í ě í ď ž ď Ž č ďě í Č ř í č ž í ž í é ě í í č ž í ž í é ě í í ě í í ří ř Ý č Ž č í ú ížď ř ě č ž

Více

Direct emailing na míru Emailing podle kategorií Traffic pro váš web Databáze firem SMS kampaně Propagace přes slevový portál Facebook marketing

Direct emailing na míru Emailing podle kategorií Traffic pro váš web Databáze firem SMS kampaně Propagace přes slevový portál Facebook marketing I N T E R N E T O V Ý M A R K E T I N G e f e k t i v n í a c í l e n ý m a r k e t i n g p r o f e s i o n á l n í e m a i l i n g š p i č k o v é t e c h n i c k é z á z e m í p r o p r a c o v a n é

Více

ž ž íú ž í í í í ří í í ó ří ů Ž í í í ří ží ž ž ů ů ří í ž ž í í ů ř ž ž ž íú ž í í í ří í í í ó ří ů ž ů í í í ř ž ž ů ů ří ž ží í í ů Ř ř í í Ť ř í í ří Č Ž ř Ť ů í Ž ří í ů ž ří ří ž í ř ů ď í ž ť

Více

ž é Š Í éž ě ú ě Í Ž š ú éš ť ě é ž Ž é é ě ď ě ú Ž Í ů ť ú ú ú ě úž š Žď ú Ž Í Í ě ú Ž ě ů ú š ě š é é Ú Žď Ú ť ď é Ú š Ú Ú š ú ď é é Ť Ú Ž Í ó ě ď Ž š ě é ěí Š Ž ě ů Žď Ž ž ě š ě ů ě Í é é é Ú ó š ě

Více

í í í ě á ří ě ó í ř í í í úř ř í á í í úř ří í úř í á í á í í úř á í í í í á ž í á ě á í í í í ú í á í í á ě í í á ě ří í ř í í í í áš í úř ě í ř á í

í í í ě á ří ě ó í ř í í í úř ř í á í í úř ří í úř í á í á í í úř á í í í í á ž í á ě á í í í í ú í á í í á ě í í á ě ří í ř í í í í áš í úř ě í ř á í Í ÚŘ É ŘÍ í úř ří ž á ř ř ř á á ť Í Ř Í á á í úř ří í úř ří š í á Ú í á á í í řá í á ě í ě ší ř á í á ú í í íí í ř ž ž í á žá á í í í ě í í á ěí ěí á í á ďě ř á í á á í á áš ě šíú ě ú í ří í ř á í ú í

Více

Á Í Ů É ě ě š í é é š é ž í ý říž í říž ž ů í ý říž í čí ž ř ž říž č říž ě é ě í í ř ě ý říž ž ě ží é í í ě é ě í ý říž ž ř í í ř ž Š é é é é í í ě ě ší č ý Ý ů é éč í ž é ě í ě í é í ň č ě žší č é š ý

Více

2.5.10 Přímá úměrnost

2.5.10 Přímá úměrnost 2.5.10 Přímá úměrost Předpoklady: 020508 Př. 1: 1 kwh hodia elektrické eergie stojí typicky 4,50 Kč. Doplň do tabulky kolik Kč stojí růzá možství objedaé elektrické eergie. Zkus v tabulce ajít zajímavé

Více

ř ř ď ř ř ř ř é é ř ř é ř ř ř ú ů ů Ý ř ř ň é é ř ť ř ř ř ř ř é ř ř Í Ú é é ř ř ř ř ř ř ú ů ů ů Č é Ž ř ř ň Ž é ú ř ů ř ř é ú ů ř ř é ů ř ú ř é ř ú ř ů ú é ú é ř Ť ř ů ř ů ů ú ů ř ů ř ř ř ť ž Í é ž ú ř

Více

[2 ] o b c i, [3 ] [4 ]

[2 ] o b c i, [3 ] [4 ] M O R A V S K Á N Á R O D N Í O B E C o b ƒ a n s k é s d r u ž e n í z a l o ž e n o r o k u 1 9 8 5 J e t e l o v á 4 9 8 / 1 3, 6 4 4 0 0 B-S r no ob ' š i c e in f o @ z a m o r a v u. e u w w w. z

Více

í ú ě í í ě šť ě Č Č ř í ř ě č ý č í ř ě í ú í ě Ú í ú í ě č č í ů Č í ď ú ú ů Ď ť í í í ů ů ť Ú í ě í í í š ů í ú ě ý í ů č ůů ý ř š í ěž ý ú í ří ž Ú ř ž ú ě í í ú ě í í ř č í í Ů č ů ý č ý ě ů ú í í

Více

é á í ů ů ů ů ž š áž š í ě ě ěž Ž ěž é ě č ě Ří í ří ý á ď ě Í Ý ó í řá á í é í é é ň č č á ň í é ý á ř ě č á ě š ř á é ďá ř ř á ý š á í ý ří ý Ž ď ř ě ý ů ží ě ú ě ú ů ř í Íá í í ú é í š ř ě ř ě á ř úř

Více

ůř Í ý Í Ť ý Á Ž Í Á ť Í ť ý ť Ť ě č ě Š ř ú ý š Č ř č ď ř Á Í Í ě ě ř ó ě č ř č ě ř š ě Á Í č ě Í Í Č É ě Š Í Č ě Í ě ů ů ů Č ý ú Ž ří Á Ý Í Á ÍČ ŽÍ Ý Ů ě č ě ě ě ř ě ě ó ž ž ě ýš ě ě ó ě ř ú ě ďý ě Ú

Více

Oxidy. Názvosloví oxidů Některé významné oxidy

Oxidy. Názvosloví oxidů Některé významné oxidy Oxidy Názvosloví oxidů Některé významné oxidy Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Více

období: duben květen - červen

období: duben květen - červen období: duben květen - červen U S N E S E N Í Z A S T U P I T E L S T V A Z v e e j n é h o z a s e d á n í Z a s t u p i t e l s t v a o b c e d n e 2 8. 4. 2 0 1 1 Z O s c h v á l i l o z á v ^ r e X

Více

Í ó ů ě á á Ž ě á Ž ý ě ě Ž á ří ý á ž ž ř č áť í í á í ě ě ě ý á ž ě í č á í í š ě ť ě í á ě á ě Ž ž á á ý á á áť ě é ž ť á ěř š á ě í ř ž á á Ž ě í Ť ý Ž ě ě ř ž á í ě á í í í á š ě ř í č ť í Ž á ě ť

Více

Ě Ý Ř Ř Š ú ř ě ř š Č Ř ř ý Ý Ř Á Š Í Í Í ě ý úř ř š ú ř úř ř š ý ě ú ř ě ě š ř ů ú Ť Ž ž ě Ť ě é Č ž ď ě š ě š ú ěú Ť ř ú ř ě ě é é ú ť é ř ě š ě é Ž Ž é ř ě ž ý š ě ý ř é ý ů ř ř ý š ý ř ý é ř é ř é

Více

ř ě í í í č ý č ý č ě úč ř ě í í í č ý č ý č ě ř ě í í í č ý č ý č ě úč Ú í í ě í í č é č é í é ý ý ů í í í ě č í ř ř í ů ě ě í ž ů ž í é ží í šť ě ří ě ý Ůž ů í í ú í č ž ž ř ě í ý ů ě č í ř í í ů í ří

Více

á é š Ž ř ž éčá é ý ů Ťž é á č ář é ž ý ř ú ý ď ť á Ú á ú Í ř á ř ř ž éčá Ť é ý ů é žší čí á Ťá ý č ý ů č é ď é ř ý é ď š š č ř ý Ý ů é á áš ň ú á é á ý é Ž é š á á á áň á Ž Ú ů é ž é á á ž č ř ý š ř á

Více

Syntetické kaučuky vlastnosti podobné jako přírodní kaučuk; nejč. polymery z 1,3- dienových monomerů, elastomery

Syntetické kaučuky vlastnosti podobné jako přírodní kaučuk; nejč. polymery z 1,3- dienových monomerů, elastomery ytetické kaučuky vlastosti podobé jako přírodí kaučuk; ejč. polymery z 1,3- dieových moomerů, elastomery Polybutadie (butadieový kaučuk, B) Výroba: polymerace 1,3-butadieu za použití stereoregulačích katalyzátorů

Více

é é é é é ý ý ý ý Í ý ý ý ý ý ý ý ý ý ž ý é é é ó ú ž ú é é ú ú ú ú ó é ž é ú ž Í Í Í ý ý ž ů ú ó ý ů ž ý ů Ď Í ň ů ž ž Í Í ó ý ů ý ů ů ů ý Í ÍÍ é é é ť Í ů ů ů ů ů ý ý é ů é Í é ž ý ý ů ý é ý ý ů ů ý

Více

Á Á É ú ř ř ř ž ř š ó ú ú ř ž ú ř ú ž ú š ú ú ú ú ř ř Ž ú š ř š ú ž ř ž ž ř ř Ž ú ř ú ú ú ú ř ř ú ř ú ř ú Ž Ž ú ř ř ú ú ř Ž ř š š ú ř ú ř ú ú ř ú ž š ú ř ú ř Ž ž ř ř ř ž Ž ž ž ř ú š ř š ú ř ž ř ř ř ř š

Více

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru J s m e j e d i n ý s l e v o v ý s e r v e r B E Z P R O V I Z E s v o u c h e r y p r o u ž i v a t e l e Z D A R M A! Z í s k e j t e n o v é z á k a z n í kzy v! i d i t e l n t e s e n a i n t e r!

Více

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků prosinec 2015

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků prosinec 2015 pm0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 0 0 E-mail: cvvm@soc.cas.cz Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků prosinec 0 Větší část

Více

Á Č É ŘÍ ě š ž ě ě š ú ě ů ě ě ě ž Ž ž ě ž ů ě ě ň š ú ě ž ě ž ě Á Á ď ď Ý ž ů ě ě ě ž ě ž ě ů ů ě Ý ž ů ě ěž ž Ý Č ě Ý ůž ěž ě ž Ý ž ůž ě ě ž ě ž ú ě ůž ěž ůž ě ě ě ž ůž ě ž ž ě ů ě ě š ú ž ě Ý ě ž ůž

Více

í ě á ě Č ě Š ě á í á ě á ý á í ě ý á í Í ě Á á í ťá á ú í ě í ě ší ů áš á ť é ě í Ú í í ě Š ě ě š ě í á ů ý ý á í ť í ý ý ú í á ě ů Ž ý á š ě í ů ú ú í š é á ů á á é ť í Ý é í ť ý á á ě í í ú ů š ě í

Více

M a l t é z s k é n á m. 1, 1 1 8 1 6 P r a h a 1

M a l t é z s k é n á m. 1, 1 1 8 1 6 P r a h a 1 0. j. : N F A 0 0 2 9 7 / 2 0 1 5 N F A V ý r o1 n í z p r á v a N á r o d n í h o f i l m o v é h o a r c h i v u z a r o k 2 0 1 4 N F A 2 0 1 5 V ý r o1 n í z p r á v a N á r o d n í h o f i l m o v

Více

ě š Ř é žď ě ř ř ě ž ň ě é ě ě š ř ů ě ě ě ě š ů ě š š é Žď ě ř ř ě Ž ň é ú Ř ě é š š é ú é š ě š é ú ú Ž ž ě é ú ř š ě é ů ř ž ř Ž ě ř ě ě é ě ů ú ú ř š ú ř ů ě é Ž ř ě ř ě ř Ž ň Ž ů é ř ď ů ž ř ů ě é

Více

Š Ž č ů ť š ž ý ů ě ě ý š ě Ň ě ý Ó ě č š ý č ě é é š é é š š ě ě ž ž é ě ěš ě é ě ž š ě é ě éš ě ž ý š š č ú ž ě š ý š š ě ě ž š ě š š é š ě ů š č é ž ž ýž é č é ž š ě é ý ě ž Ž ě ě č č č ň é é č ý ě

Více

Úvod do zpracování měření

Úvod do zpracování měření Laboratorí cvičeí ze Základů fyziky Fakulta techologická, UTB ve Zlíě Cvičeí č. Úvod do zpracováí měřeí Teorie chyb Opakujeme-li měřeí téže fyzikálí veličiy za stejých podmíek ěkolikrát za sebou, dostáváme

Více

Matematika I. Název studijního programu. RNDr. Jaroslav Krieg. 2014 České Budějovice

Matematika I. Název studijního programu. RNDr. Jaroslav Krieg. 2014 České Budějovice Matematika I Název studijího programu RNDr. Jaroslav Krieg 2014 České Budějovice 1 Teto učebí materiál vzikl v rámci projektu "Itegrace a podpora studetů se specifickými vzdělávacími potřebami a Vysoké

Více

Ž ď ť ů ú Ž ů ď ů Í ů ů Ó ť ů Í ň ť ů ů ú ů ď ú ú ů ú Ž Ž Š ú ť ú ú ů ú ú ť ť ú ú Ó ú ů ď ů Ú ú ů ú Ú ú ú ú ů ú ú Ú Í ú ň ů ň Š ů ů ú Š ú ú Í ď ů ň Í Í Ž Í Í Í ú ň ť Í Í ú ú ů Ž ů ú Ú ÁÍ Ó ů Í ď ů ň Í

Více

ú Ú ň š Í Š š Š Š š ň ň Á ň ň ň ň Á ň ň ď ú ú š ň ú ú š ď Č Ě Í Í Á Í ŘÍ š Š š š š Š Ť Ú ú š ú ú š š ú Ť ú š š š š ú š š ú ň š š ú š š š š š š š š š š š š š š š š Č úď Ú š š š Š ú ú Ú Ť ú Í š š š š š

Více

Ě í Á ÁŘ í í š š Ř ťá á á Í ě í Á Á Ú á ř í é š í ý á í ář ě Í ě ě í ří š ý ťá íúř á á ě ě ě ď á ů ě í ě ší Ř ů íá á í ě ří š ý á í á Š á á ř ě ě ší ř ú í á ířá íě í í á í á í ě í ý é á í ř á é áš áď í

Více

í í ž á ů č ř í Íý ú ě é íč ě áčě ěř Í á ě čč áď ě á ý ý ěš é ú ě í é š ě í ž ří ě é šá ě ý á ě á é á ě é č Í í ě á ě ě é š Í á á Í Í ž á í á š š řě ě ř á Ž ě Í í í čí š á š ě ý ží č á ě í í š ě í ý á

Více

ř Ž Ú Ě Ú ž ě ě Ž ě ě ě é ý é é é ě š ě ě ž ě ě ě ě ď é í í š ý á ů ů í ě í á í á íč ě í á Ž ř Ž ě Ž ě ě ž ý é á í úř ž ý ý á š ř á í í ží Ž í í ž ší ý íš č ž ů ě í ě ě í č ží ří í á é ř é ří č é ž íč

Více

č É Á Á Í š Ě š š Á ú ř í ř í í č ě ě í ě š č é í í ž ě é Í ůž í ě í ší í ě é ě í š Ř š é š ě é í Č ť í Ý ř í č š ď í Č í í š ř ě í é Á í ě ě č ě ě ž ž í Š Í ě ě š ě é ů é ž é é ž ž ů š ě ů é ž č í ž ě

Více

ÝČ Í Č Í Á Č Á Á š Ř Ý É Ú Ý Á Ř Á Í Á Ý Á É ŤŤ Á Í Á Á Č Š ďí Í Ý Í ó ú Č ó Í Ý Ž Ž Í Í Í Í Ž Ó ň ň Ó Í ú ú Í š Í š Ó úš Ž Á Č š Ť š š Ú Í Ý Ú Š Š š Ú Ť ó Áš Ó Ž ÁŤ ó Í š Ó š Š Í Ď š ÓŽ Í Ž Ó ň Í Í š

Více

ř á á ü č ů á ř ř á ě ř ý á á ě á á ř á Č á á á ě řč á Č á ě á ř ř á ě ý ů á ě ř á á Ř Ě Ě Ř É Á ř á á ř ř á á Ž ř ř ř ě ě ř á á ě ěá ě ř á á ě ě ě ěá ř ě ě ř á á čá ř ě ě ř á ý ů č ě šíř č Š á ř á á

Více

íř é é í Č é í ří é ě Í í ž é Í Ř ř ř Š ř í ří é ž ř ří ř í ý ř ě ř ý ý í ě í ř ř Ž ě ř ě í í í é Ž ý ř ú é í ú é ě í ý í í íú í ě ř Í Í ý ž ý ř í ú é í ě Ž é ř í ř íř é é ř ř ř ř í ř é é ě Ž ř í š íř

Více

š ů Á Ě Ž Í Ř Í ě ř ě ř Ž š š ě ě úť š Č ě Ř ÁŠ ě ž ř ě ě ř š úř ě ě ě ů ě ě š ř ů ě ř š úř ř ě ďě š ř ů ů úř ú ř ě ř ž ď ě Č ě ě š Č ě ě ě ú ě ě ě ě ú ě ě ú ě ě ú ě ě ú ě ě ě ě ú ě ě ú ě ě ě ě ě ě Í ú

Více

2. část: Základy matematického programování, dopravní úloha. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

2. část: Základy matematického programování, dopravní úloha. Ing. Michal Dorda, Ph.D. 2. část: Základy matematického programováí, dopraví úloha. 1 Úvodí pomy Metody a podporu rozhodováí lze obecě dělit a: Eaktí metody metody zaručuící alezeí optimálí řešeí, apř. Littlův algortimus, Hakimiho

Více

ěš š Č É Ý Í š ň ň ť ť Á Ř Ř Ú ú š ů Ť ů ě ě ě ů ě ě š ó ó ó Ý ěž ú ě ě ž ě Ž ů ž ú ů ž ž Ž š ž Ž ě ž ě š ě ě ě ů ě ů š š ě ú ě ě ě ě ú ů ě ů ě ů ě ě ů ěž ě ů ě Ť ž Ž šš ů ě ú š Š Ý Ž Ý Í š š Í ů ů ů

Více

Á Ú š ě ý ň šť ž ě Ž ý ě ě ť ý š ě š Í Í ý Í ě ž ý ž š ý Í ý ý š ď š š ž š š š ě ý š ě š š Í š ň ď š ě ě Í š ě Í ď š ě ý ž š ě ý ý ý ě ů ů ů ý ě ů ž ý ě ě ý ů ý ů ý ý Í š š ě ů š ě ě š ě Ú š ě ýš ě ě ý

Více

Á Í Ě č ě š č č ž ě ě š č ě ě ě š ů ě ě š ů č ě ě ě ě š ů ě š ě ě ě š ů ě Ž Í ě ž ň ů úč ě Č č ž š ě ě ž ň ů ů č ě ď č č č č ú š ě č č Í Š ě č ť ě ě ů š č ů č ů ů ů ů ě ů ů ě ě š ů úč č š ě č ě ě ň š ě

Více

Polyvinylacetát (PVAc) Polyvinylalkohol (PVA) CH n CH 2

Polyvinylacetát (PVAc) Polyvinylalkohol (PVA) CH n CH 2 Polyviylacetát (PVAc) - 3 Výroba: emulzí polymerace viylacetátu; (P= 800) hemicky málo odolý; použití: lepidla, latexové barvy, žvýkačky, impregačí prostředky (papíru a textilu), a výrobu PVA! Polyviylalkohol

Více

Ý é ř á ě á č é í ř ě ší í é í í ó ř á í ý č é á í č í ř ě í ů í í ě í á š áží í ň í í á ý ž ě ší á é á č é ěšéá é č á ě ú í ř é č ý ň ě é ý ž é í í í á é á é í é ž ě í ř á í č é ý é í á á ý ó í á é íř

Více

ú é Č é ě é ě ě ď ú ě ě Í úě ě ě ú ě é ě ě ě ě ú ě é ě é ě ď ě ú é ě ěž é ú ě é ě é é é ěň ě é é ě ď š ě ě ě ó Ú é ěž ú ě ě ó š é š š ěž é ď ě ě é š ú é é ú ě Í ď Í šť é ň ě é ě ě ě ě ě ěí ě ě ě ě ě ě

Více

Á Á Ě ĺ ć É Í řč Áľ Á Á ř č ě ě ě š ř ů ä č š ě ě ĺ ě ě š ř ů č č ý ě ř ý ě ě š ř ů ě š ř ž Ú š ě š ě ř Ú š ě Š ě Č ĺ č úč ě ĺ ž ě ĺ ě řč ä š ě ě ř Úř Č Í Í Č ě ří ě č úě ď Š ě ý Ú ľĺ ě ř ř ř ř š ě ř ä

Více

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA TŘETÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 15. 9. 2012 Název zpracovaného celku: KOMBINACE, POČÍTÁNÍ S KOMBINAČNÍM ČÍSLY

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA TŘETÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 15. 9. 2012 Název zpracovaného celku: KOMBINACE, POČÍTÁNÍ S KOMBINAČNÍM ČÍSLY Předmět: Ročík: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA TŘETÍ MGR. JÜTTNEROVÁ. 9. 0 Název zpracovaého celku: KOMBINACE, POČÍTÁNÍ S KOMBINAČNÍM ČÍSLY DEFINICE FAKTORIÁLU Při výpočtech úloh z kombiatoriky se používá!

Více

Autor: Rajsik www.nasprtej.cz Téma: Názvosloví anorganických sloučenin Ročník: 1. NÁZVOSLOVÍ Anorganických sloučenin

Autor: Rajsik www.nasprtej.cz Téma: Názvosloví anorganických sloučenin Ročník: 1. NÁZVOSLOVÍ Anorganických sloučenin n - založena na oxidačních číslech Oxidační číslo NÁZVOSLOVÍ Anorganických sloučenin - římskými číslicemi, pravý horní index - nesloučené prvky a molekuly jednoho prvku mají oxidační číslo 0 (např. O 3,S

Více

ó ý ó ě ť ě ě é ě ě é ď ú ý ů ý ů š ň ě ě é é ě ó ě é ě ú ě ý ě ý Ú é ě é ě ý ď ý ů ý ů ý ů Č é ž ý ň Ž ď é ý ú ě ý ě ý ů ě ě é ú ů ý ě é ě ý Í ě ý é ů ě ý ů ý ý ů ě ý ú ý ů Ž ú Ť ý ě ě ú ý ě ů ý ý Ů úě

Více

... 4. 1 P Ř I J Í M A C Í Ř Í Z E N Í ..4 V O Š...

... 4. 1 P Ř I J Í M A C Í Ř Í Z E N Í ..4 V O Š... 2 0 1 2 / 2 01 V ý r o č n í z p r á v a o č i n n o s t i š š k o l n í k r2o0 1 2 / 2 01 Z p r a c o v a l : I n g. P e t r a M a n s f e l d o v á D o k u m e n t : I I V O S / I / S M 9 8 8 S c h v

Více

8.2.10 Příklady z finanční matematiky I

8.2.10 Příklady z finanční matematiky I 8..10 Příklady z fiačí matematiky I Předoklady: 807 Fiačí matematika se zabývá ukládáím a ůjčováím eěz, ojišťováím, odhady rizik aod. Poměrě důležitá a výosá discilía. Sořeí Při sořeí vkladatel uloží do

Více

Č Č ď Ť Š ů ú Ť ů ú Ť ů ů Č ú Š Ž Š ň ž ž ž ó Žž ó ú ó ú ú ú ž ú ú ó ť ů ů ů ů ž ó Ú ů Ž Ú Ž ž ž ó ů ů ú ž ů ů Ž ů Č ů ú ž Ž ů ů Ž ž Č Ž Ó ď ů Č ž ů ů ú Ž Ž Ú ů ú ů ů ň ů ó Č ť ž ť ů ž ž ů ž ť ž ž ž Ž

Více

í á á é é á š é ě é á č Í Í á á ě ě íč Í Íá Í é ř á ů ů í ě é ě Í í é í ě í í ř Ž ě é Í í Ž Á É Ř Í ů é é ř č č éé ř í í í č í č š ě í í č é ř é ř í ě í ř ší í é Ž é ě š č í ř á ý ů í é í é ě é í ž č ý

Více

Úloha č. 4 Kapacitní posouzení neřízené průsečné úrovňové křižovatky

Úloha č. 4 Kapacitní posouzení neřízené průsečné úrovňové křižovatky Úloha č. 4 Kaacitní osouzení neřízené růsečné úrovňové křižovatky Pro zjednodušení budeme v úloze očítat s narosto symetrickým zatížením křižovatky, které by v raxi nastalo zřídka. Jelikož zatížení je

Více

ČÁ Í É Í É Á Í Í čá í á ě ě í č é í í á í é á ě ší č é řá í á é ěž í ý í á é í é í č ť á ášé ý é á é ž í ž č á ě á ž ý í ů á é á í í á í ř í ř áž á í í č í í í ě í é á ý á í ů č é á í í ě í ý ý ů čí ý

Více

Š í ú ň ě ší í žá í ř í ý Íí á í á žá í ě á í á žé ě ě í ř ů á á žá í ě í Í í ý á í á ž ý ý á ě í ý ě ší á ň ě í í Žá ř í í á á á í í ě ž í ů á á á éž á Ť ě Žá ř í í á ý řá á í éží á ě í í ížá í ř í í

Více

Í ě ě ž í ě í ý ř í ř í ě ě ě ý ů ě í ě ší ř ů é ší í ř ů ý Č é í í í ší í ě í ě ší ř ů í í ě ř í í ď í í ý ů ý ů í ě ě ší ř ů ě ú í ý í ř ž Š É í ú í é ú í ě í í ř í ň í ě Í í ě í í ě í ř í í Í í ř í

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5. Příklad V kompresoru je kotiuálě stlačová objemový tok vzduchu [m 3.s- ] o teplotě 20 [ C] a tlaku 0, [MPa] a tlak 0,7 [MPa]. Vypočtěte objemový tok vzduchu vystupujícího z kompresoru, jeho teplotu a příko

Více

Periodicita v časové řadě, její popis a identifikace

Periodicita v časové řadě, její popis a identifikace Periodicita v časové řadě, její popis a idetifikace 1 Periodicita Některé časové řady obsahují periodickou složku. Pomocí vybraých ástrojů spektrálí aalýzy budeme tuto složku idetifikovat. Mějme fukci

Více

Ť É Á í ý ý ě í í š ě í ý č ě í í ě ý é é ě ě í ý ý ý í ď é ť é é Ú í ř í Ž Ž ý ý í Ž ý í é ý Ž é í š í Ů é í í č ý ý í í ž ý í í í ě ž č í í ě ší č ě ší é í č čí ý ý í Ú č ž í Úč ř í í ší č ý Ú í ř é

Více

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků říjen a listopad 2015

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků říjen a listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 210 10 91 E-mail: cvvm@soc.cas.cz Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků říjen a listopad

Více

Ě Ť Á Á Ť Á Úř ě é ú ň ň ř Á Ú Ú Úř ě é ú úř ř š ú ř ě ě š ř š ě ě š ř ó úř ú ř ž ž ě ó ó ě é ž ě š ě š ú ěú ř ř ú ř ě ř é ž ř ě ř ě ó ó ř š ú ř ě é ř ě ě ř é ž ř é ě é ě š ú ě š ř žš š Š ó ú ř Ž ř é ó

Více

Š Á í ě ů Íč ě ý ů ú í ý č é ě ý ý ý ů ě ě ý ř ší ý é ě ů ž é é č ů ž ě ší é é ě ý ří ý é ů í š ě ý š č ý í í ů ř ě ý í šť ů ý č ý ů ř í ří č ý ž ů ž ř š ě ý ý š ř í í í í š é í é č í ě ů ý č ý Í ů é é

Více

ý ů ř š é í ř ň é ř ý ť Í á í ý ý š Í í č ýč ý Í ďí á ý í ý ý é í á ř í č č ýž Ř ŠŤ é í íří ě é é ř é é ří čá é í ř šť ž é í é ří ě ů čí ů í é ří ž ř šé í ř á é é é ř ží ř šť í é š ě á í ě ší ý ří č é

Více

1. K o m b i n a t o r i k a

1. K o m b i n a t o r i k a . K o m b i a t o r i k a V teorii pravděpodobosti a statistice budeme studovat míru výskytu -pravděpodobostvýsledků procesů, které mají áhodý charakter, t.j. při opakováí za stejých podmíek se objevují

Více

Í úř Č Ú Ú ý č úř úř úř ř š ý č ú ř ě ě š ř ů ě é ú ř Í ž ž ž ě ž č ě ě é ž č ú Ú ž ď ž č ú ř Ú ě ř š č ě š ú ě ú Í ř ř ě ý ž č ě ě é ž č ú ě ě ř č é ěř ž ý ě č ž ů ý ě ř ýš ř ů é ý ě é ý ů é ř ý ě ř é

Více

ň é ňíň Š ř Ží á ě í ů ří í í á Ž í ů ý áť ří říň é é á říň ř í áříň á ě é říň á ň é říň é í í ě í íň é ý í ůí ří ěčí Ž í Ž ý ůá č é č ě ň á í ě éž á á Ž é ó Ž ě ů íř é Ží é á á ě ý é í ů í É Ů Ř íř íř

Více

Č ř č á ě é č á áí é ď á ě ů ř á ť č é áí é č á ř ě ž á ů áí ř ř č é á é Í ů áí ř š ů č é á é á á ě ř řč ř á á ě ř á ě é ě ú Íé Č á Í á č é ě š á é č á á š ř ě á ě á Í ě Í ř á á ř č é áí é á é žá š ň á

Více

š ě ě ú ď ě š Ů ú Ř ú Á Ě ÉÚ ú Č ú ě ů ů ě ě ě ů ě ů š ů ů ě ú ě ž ú ě Ý ú ě ú ú ž Á ú Ý Í Í Ú ž ú š š š ú ě ž ú Ě Á Ě Ů Ě Á Á ů Á Á Ý Ř ČÍ Ů Á Ů ú ě ú Éú Á ú ú Ů ě Ů Ů ž ň ě ě Ň Í Í Ú Ý Á ě ú ěž ě ň ů

Více

Ť č č š Í š ž ň č ŘÍ Í š ť č Í Ž Ž Ž ť Í É ť ž ž Ť ž ř č č č ž Ž Ť Ť ň š ž Ť Ý ž Ť Ť Ť š Ť Ť č Ť ú Ť Ť ň Ť š ť č č ť Š ť Ť č ň š Ť š Ť Ť š Ť Ž č Ť šť č č č č š š č Ť č ž š ž Ž č Í Í ť ž Ť ž Ť č Ť č Ž Ť

Více

2. Definice plazmatu, základní charakteristiky plazmatu

2. Definice plazmatu, základní charakteristiky plazmatu 2. efiice plazmatu, základí charakteristiky plazmatu efiice plazmatu Plazma bývá obyčejě ozačováo za čtvrté skupeství hmoty. Pokud zahříváme pevou látku, dojde k jejímu roztaveí, při dalším zahříváí se

Více

Název: Pozorování rybích šupin

Název: Pozorování rybích šupin Název: Pozorování rybích šupin Výukové materiály Autor: RNDr. Lenka Simonianová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Ročník: 4. (2. ročník

Více

Ú š šť ž Č Č Č Ž ž š š ž ž š š ď ď Č š š ž š š š Ú š š š š ď š š ď ž š š ď š ů ď ď š Í Ž ů ů ů ů ů š š Ú Í Í ť š š š š ž ů š š š š Ž ž ďš š š Íš Ž š Č š ž Ý ď š Ž š ď ť ž É š š Í š Ž š Č ž ď š Ň ž š óó

Více

á ř é á ů ň Š á Š ě Š ř ř á á á á Ť é á ů á Ť ř é ě š ř ý ů áš á ř é á á á é ř á ř á ú á é á á ú á é á ú á é ý ů á ý ů á ú á ú é ř ě é ř á ý ě á ř á ý ůě é ř á ť é á ě á á ú é á á ě ě ů á á Š Ť á ěř á

Více

é é š ť í í Ý ů é í ů ř ě é Ž é í č é ů ě í č é ť é ěž í í í Ž ě í ů č é šť é í í č ů š í č ť ří Ý ň Í é č é Ž ý Ží í š é é í ě í ů č ě ě ší í ří í í í ů é č é šť é é í í ř é Ží ž ř ů ě é í ěč é é šť é

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA. Jarmila Radová KBP VŠE Praha

FINANČNÍ MATEMATIKA. Jarmila Radová KBP VŠE Praha FINANČNÍ MATEMATIA Jarmila Radová BP VŠE Praha Osova Jedoduché úročeí Diskotováí krátkodobé ceé papíry Metody vedeí a výpočtu úroku z běžého účtu Skoto Složeé úrokováí Budoucí hodota auity spořeí Současá

Více

sin n sin n 1 n 2 Obr. 1: K zákonu lomu

sin n sin n 1 n 2 Obr. 1: K zákonu lomu MĚŘENÍ INDEXU LOMU REFRAKTOMETREM Jedou z charakteristických optických veliči daé látky je absolutím idexu lomu. Je to podíl rychlosti světla ve vakuu c a v daém prostředí v: c (1) v Průchod světla rozhraím

Více

U 218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT

U 218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT Sloučeniny, jejichž stavební částice (molekuly, ionty) jsou tvořeny atomy dvou různých chemických prvků. Obecný vzorec: M m X n M - prvek s kladným oxidačním číslem OM X - prvek se záporným oxidačním číslem

Více