Sebepoškozování jako výraz patologie, pospolitosti i umění

Transkript

1 Sebepoškozování jako výraz patologie, pospolitosti i umění PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. Katedra psychologie FF UP Olomouc Privátní ordinace klinické psychologie a psychoterapie

2 Proč toto téma? Sebepoškozování je zajímavým kulturním, sociálním a psychologickým fenoménem. V praxi se setkáváme s řadou životních příběhů, které v sobě prvek sebepoškozování zahrnují. Rozdílnost a variabilita těchto příběhů mimořádně rozsáhlá. Instantní návody a samostatné terapie sebepoškozování jsou zmatečné a plošně nepoužitelné. V našem příspěvku se snažíme demonstrovat rozdílnost dynamiky sebepoškozování, nutnost ohledu na kontext, ve kterém k němu dochází a roli osobnosti. Vycházíme z případových studiích z vlastní praxe. 2

3 Sebepoškozování v kontextu smíšení reality a fantazie Extrémní formy sebepoškozování u psychotických poruch. Setkáváme se s přímou (M.A. mimozemská sonda) i nepřímou (M.CH. tenze při paranoii) souvislostí sebepoškozování s bludnou produkcí. V tomto kontextu je sebepoškozování ovlivněno bludnou produkcí, předpokladem jiné reality, příp. ventilací extrémní psychické tenze a motivem záchrany. 3

4 PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. - Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku 4

5 Sebepoškozování v kontextu postižení intelektu Osoby s těžší formou mentální retardace a autismu. Nejčastěji mechanické stereotypní pohyby, které na těle působí zranění v různém rozsahu. Intenzita sebepoškozování se stupňuje se vstupem do puberty. Opakovaně se setkáváme s tématem deprivace, voláním po utěšení blízkou osobou, vyjádřením vlastní nelibosti, vyjádřením vlastních preferencí (omezené prostředky k vyjádření nepohody A.M.), u výkonově zaměřených rodin se objevuje téma zahlcení podněty. U osob s autismem jsme se setkali i s motivem senzorické přecitlivělosti (E.K. a tikot hodin). Sebepoškozování v těchto kontextech chápeme jako formu extrémní komunikace, jejíž účel je však v mnoha případech srozumitelný, uvědomíme-li si omezený repertoár strategií jak mohou osoby s těžší mentální retardací vyjádřit svou nelibost. 5

6 PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. - Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku 6

7 Sebepoškozování v kontextu snahy vyplnit prázdnotu Pacienti s hraniční organizací osobnosti. Sebepoškozování nejvíce odpovídá laické představě o sebepoškozování. V kontextu extrémních činností snaha vyplnit vnitřní prázdnotu. Opakované traumatizace v dětství s dopadem na obranné mechanismy. Je lepší cítit se bolavá, než necítit vůbec nic, to hrozné prázdno uvnitř. Opakování témat separace-individuace testování lásky (extrémní láska K.T.). Dynamika sebepoškozování se odlišuje od předchozích forem. Sebepoškozování je prostředkem, kterým jedinec zahání pocity depersonalizace (prožitek prázdnoty). Bolest zprostředkuje pocit skutečnosti reality (odstraní disociaci), naplní vnitřní psychický prostor prožíváním. V životních příbězích také často nacházíme motiv sebepoškozování jako prostředku k testování lásky, vyvolávání péče partnera. 7

8 PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. - Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku 8

9 Sebepoškozování v kontextu vyrovnávání se se zátěží Naučená forma chování, spojená se zvládáním stresového období (učení na zkoušku D.J.). Obvykle nemá extrémní dopady jako předchozí formy. V divadelním prostředí jsou některé formy působení bolesti doporučovány pro odstranění herecké trémy. Snadnější je zvládnutí drobné fyzické bolesti, než psychické tenze nahrazení tenze prožitkem bolesti. Sebepoškozování má v tomto kontextu dynamiku zlozvyku. Osvojeného chování, které sice pomůže od aktuální tenze a tím může i zlepšit koncentraci na výkon, nicméně za určitou daň, která nemusí být vždy komfortní. Proti výše zmíněným formám sebepoškozování je zde patrná vyšší míra selektivnosti, ohraničenosti, objevují se zde již formy sebepoškozování, které jsou kulturně tolerovány, v určitých skupinách dokonce doporučovány. 9

10 PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. - Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku 10

11 Sebepoškozování v kontextu pospolitosti a charakteru skupiny Subkultury fascinované sebepoškozováním, dichotomií protikladů a emoční expresí EMO, GOTHIC. Jednotlivé členy nelze paušalizovat (hraniční organizace vs. revolta vs. umělecké a estetické preference). Sebepoškozování ve formě reálné vs. předstírané vs. umělecky provokativní. Potenciální riziko představuje kulturní nákaza sebepoškozováním (život E.K. na internátu) dynamika utužování přátelství, kolektivní ritualizované formy. Různé formy sebezraňování lze popsat v prostředí vězeňském, internátním, nemocničním i vojenském. Mohou zde mít zcela účelový ráz a být v rámci dané subkultury předávány jako důležité know-how jak dosáhnout zisku. Historicky v náboženském duchu flagelantství. Z hlediska kontextu a dynamiky je patrná pestrost motivů příslušnost, vyjádření názoru, účelový zisk, manifest, duchovno 11

12 PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. - Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku 12

13 Sebepoškozování v kontextu umění a estetiky Fakírské umění reálné zvládání bolesti na pódiu, předstíraná bolest, iluze bolesti. Navazují na něj nejrůznější formy moderního uměleckého zpracování, ve kterých se mísí reálné zvládání bolesti s iluzí (zavěšování na háky ). Extrémní formy piercingu a scaringu na citlivých místech. Akceptace bolesti ve prospěch zdobení a okrasy těla. Ritualizované kulturní formy (zdobení se jizvami u přírodních kmenů ). V tomto kontextu bývá sebepoškozování kulturou v širším rámci schvalováno, v soudobé středoevropské společnosti nějak masivně nepohoršuje. Jeho dynamika je věcí individuální estetické preference, motivace může být ryze komerční u uměleckých profesí, které se snaží fascinovat a přitáhnout pozornost diváka. 13

14 PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. - Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku 14

15 Závěr Snažili jsme se demonstrovat, že na sebepoškozování je nutné nahlížet jako na komplexní společenský fenomén. Má řadu podob a vyskytuje se v rozmanitých kontextech. Za jeden z nešvarů soudobé klinické psychologie a psychiatrie pokládáme snahu přistupovat k problémům jako k izolovaným symptomům pouze na základě strohé kategorizace vyvozovat terapeutická doporučení. Sebepoškozování není izolovaný problém, spíše je účelnější jej chápat jako průvodní jev mnohem méně zjevných a důležitějších okolností života určitého jedince. Domníváme se, že budeme-li vnímat sebepoškozování pouze jako izolovaný symptom, připravíme se o možnost porozumění konkrétnímu člověku, který je jím sužován. Taktéž by bylo chybou spojovat jakékoliv sebepoškozování s projevy individuální psychopatologie. Je zjevné, že dynamika sebepoškozování může vycházet ze skupinových a kulturních procesů. 15

16 Děkuji za pozornost. 16