ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA prosinec 2011

Transkript

1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA prosinec 2011 Zadavatel: Agentura CzechTourism Zpracovatel: Tým projektu Česko jede

2 Průzkum je financován a realizován pod záštitou zadavatele ČCCR CzechTourism - Mojmír Mikula Vinohradská 46, Praha Průzkum je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy Ministerstvo dopravy - Václav Krumphanzl Realizační tým cyklo a in-line výzkumu Renata Šedová autorka a vedoucí průzkumu Jitka Vrtalová řízení statistického vyhodnocení dat Radka Žáková PR manažerka Jaroslav Martinek národní cyklokoordinátor koordinátor projektu Česko jede Daniel Mourek pověřený vedením projektu Česko jede Petr Pojer sběr a statistické vyhodnocení dat 2/57

3 Liběna Jarolímková Odborná konzultace Petra Illeová Studentka, odborná konzultace pro in-line stezky Václav Volráb předseda České mountainbikové asociace konzultace terénních stezek Průzkum podpořili cenami Sponzoři, poskytující dvoudenní pobyt pro dvě osoby v předních cyklistických destinacích ČR v zařízení s certifikikací Cyklisté vítáni. Cyklisté vítáni Petr Kazda Hotel U Kata v Kutné Hoře, jejíž historické jádro je zapsáno na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO Penzion Jáňův dvůr v Novém Přerově na Moravské vinné stezce, která Vás provede úrodnými moravskými vinicemi Hotel Erlec v Šluknově, které je nejsevernějším městem České republiky Sponzoři, poskytující cyklistické balíčky: Moravské vinařské stezky 30 ks cyklobalíčků s mapovým průvodcem, cyklistickou lahví, tričkem a cyklistickou lékárničkou. 3/57

4 Partnery průzkumu jsou 4/57

5 5/57

6 Obsah: VÝKLAD POJMŮ POUŽÍVANÝCH V PRŮZKUMU A V TÉTO ZPRÁVĚ.7 1 ÚVOD ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI PRŮZKUMU, JEHO CÍL A ZADÁNÍ REALIZAČNÍ TÝM, PARTNEŘI A SPONZOŘI Renata Šedová, OHGS s.r.o. - autorka a vedoucí průzkumu Jitka Vrtalová, NaKole.cz řízení statistického vyhodnocení dat Radka Žáková, plzenskonakole.cz - PR manažerka Jaroslav Martinek, Centrum dopravního výzkumu - národní cyklokoordinátor a koordinátor projektu Česko jede MILNÍKY REALIZACE PRŮZKUMU METODIKA PRŮZKUMU A VYHODNOCENÍ OMNIBUS INTERNETOVÝ ON-LINE PRŮZKUM METODIKA VYHODNOCENÍ VÝSLEDKY PRŮZKUMU PROFIL CYKLOTURISTŮ A BIKERŮ TYPICKÉ CHOVÁNÍ CYKLOTURISTŮ A BIKERŮ TRH JÍZDNÍCH KOL A DOPLŇKŮ OBLÍBENÉ REGIONY V TUZEMSKU A V ZAHRANIČÍ Oblíbené regiony v zahraničí Oblíbené regiony v tuzemsku ZÁJEM O INFRASTRUKTURU A DOPLŇKOVÉ SLUŽBY MEZI CYKLOTURISTY A BIKERY PROFIL IN-LINE BRUSLAŘŮ A TYPICKÉ CHOVÁNÍ CO CHTĚJÍ IN-LINE BRUSLAŘI PRESENTACE PRŮZKUMU, PROPAGACE A PR INTERNET TISKOVÉ ZPRÁVY PREZENTACE HLAVNÍ VÝZVY PRŮZKUMU A NÁVRH PRÁCE S JEHO VÝSLEDKY S CÍLEM PŘISPĚT K ROZVOJI NÁRODNÍHO PRODUKTU ČESKO JEDE HLAVNÍ ZÁVĚRY A VÝZVY, VYPLÝVAJÍCÍ Z PRŮZKUMU NÁVRH DALŠÍ SYSTÉMOVÉ PRÁCE S VÝSLEDKY PRŮZKUMU APLIKACE VÝSLEDKŮ A DOPORUČENÍ PRŮZKUMU PRO ROZVOJ NÁRODNÍHO CYKLOPRODUKTU ČESKO JEDE PŘÍLOHY 1. Dotazník Ombibus 2. Dotazník on-line průzkum 3. Protokol slosování výherců cen 4. Web Česko jede - Prezentace výsledků a PR 5. Tiskové zprávy 6. Monitoring ohlasu médií 7. Fotografie z akcí 8. Základní datový soubor (přehled odpovědí jednotlivých respondentů) pouze v digitální formě 9. Oponentní vyjádření Ing. Liběny Jarolímkové - v samostatné vazbě 6/57

7 Výklad pojmů používaných v průzkumu a v této zprávě Cykloturistika Způsob trávení volného času cestováním na jízdním kole. Cesty mohou být jednodenní (výletníci) nebo vícedenní (dálkoví cykloturisté) Cykloturista Osoba, která tráví jeden nebo více dní mimo domov za účelem cykloturistiky. Cesty mohou být hvězdicovité nebo dálkové (s přespáním každou noc na jiném místě). Cykloturisté mohou jezdit individuálně nebo s využitím připravených cyklobalíčků (organizovaně) Cyklovýletník Osoba na jednodenním výletě, jehož hlavním účelem je jízda na kole. Výlety mohou být podnikány z domova nebo z ubytovacího zařízení v rámci delší dovolené. Biker jezdí na náročné terénní trasy (singltreky, lesní cesty), terénní trasy jsou přitom hlavním cílem výletu, biker může část cesty absolvovat i po zpevněném povrchu In-line bruslař jezdí na kolečkových in-line bruslích nebo na kolečkových lyžích Aktivní cykloturista - cykloturista, který jezdí na kole v hlavní sezóně alespoň 1x za 2 týdny - ujede více než 500 Km ročně - má přístup k internetu, navštěvuje specializované servery Aktivní biker - biker, který jezdí na kole v hlavní sezóně alespoň 1x za 2 týdny - ujede více než 500 Km ročně - má přístup k internetu, navštěvuje specializované servery Aktivní in-line bruslař - in-line bruslař, který jezdí na bruslích v hlavní sezóně alespoň 1x za 2 týdny - má přístup k internetu, navštěvuje specializované servery Pedelek Elektrokolo, u kterého nelze motor používat samostatně, cyklista musí pomáhat šlapáním (tzv. asistované kolo) E-kolo Elektrokolo, u kterého lze motor používat samostatně, tedy aniž by cyklista musel pomáhat šlapáním Singltrail, singltrek Přírodě blízká stezka budovaná zásadně z přírodních materiálů většinou v lesních terénech, často s využitím místních prvků (skála, kameny, zemina, dřevo), o šířce zpravidla 0,75 m určená zpravidla pro jednosměrnou jízdu na horském kole 7/57

8 Cykloturistický balíček Soubor sestavených tras, včetně turistických cílů a služeb, například včetně ubytování, stravování, doprovodných relaxačních služeb a programů, dopravy, parkování, průvodce. Cykloturistický balíček může být jako celek naceněn a prodáván jako zájezd konkrétním subjektem se statutem cestovní kanceláře (ojedinělý případ v ČR) nebo se může jednat o kvalitně sestavený a neobchodovaný soubor doporučených tras, zajímavostí a služeb, který jako celek nebo dle vlastního výběru zájemce absolvuje sám a sám si dle vlastního výběru jednotlivé služby zajišťuje nebo nakupuje (dnes nejčastější případ v ČR). Případně se může jednat o kombinaci, kdy garant balíčku služby zajistí a zarezervuje, avšak účastník je platí sám každou jednotlivě tomu kterému poskytovateli služby, přičemž garant nevystupuje v roli cestovní kanceláře. Rezervační systém ubytování Internetový systém, který umožní vybrat v cílové destinaci vhodné ubytování podle různých kriterií (hotel, penzion ) a rezervovat si nocleh. Systém může provozovat soukromá společnost nebo region. Systém nevyžaduje telefonické potvrzení. Respondent účastník průzkumu, který vyplnil on-line dotazník 8/57

9 1 ÚVOD 1.1 Zdůvodnění potřebnosti průzkumu, jeho cíl a zadání Potřeba cykloturistického průzkumu v Česku O potřebě nekomerčního průzkumu cykloturistiky se národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek zmiňuje již řadu let, dosud však bylo nutné vystačit s dílčím přiřazením problematiky cykloturistiky k jiným tématicky širším výzkumům domácího cestovního ruchu, zastřešovaným agenturou CzechTourism. Vedle toho probíhají privátní výzkumy trhu zejména distributory kol a cyklistických potřeb (například Asociací výrobců a dovozců jízdních kol a velomateriálu - ADVK). Dále probíhají lokální průzkumy počtu cyklistů a jejich chování v konkrétních regionech a na konkrétních stezkách (v roce 2011 probíhal v téměř 60 lokalitách ČR monitoring cykloturistů a pěších turistů, rovněž byla zpracována například diplomová práce Rozvoj cykloturistiky na Labské cyklostezce a proběhl cykloturistický průzkum Jihomoravského kraje). Srovnání se zahraničím V zahraničí, především v zemích s vyspělým cykloturistickým trhem, jako je Německo, Švýcarsko, Rakousko a Francie, jsou přitom rozsáhlé průzkumy chování a potřeb cykloturistů samozřejmostí a těší se velkému zájmu laické a odborné veřejnosti i komerčních firem. Například na nejnavštěvovanějším světovém veletrhu cestovního ruchu, ITB Berlín, patří prezentace cykloprůzkumů mezi jedny z nejvíce sledovaných veletržních aktivit. Nejvíce očekávanými výsledky každoročně jsou výsledky celoněmeckých šetření prováděných německým cykloklubem ADFC pod názvem Radreiseanalyse s více než desetiletou tradicí. Kromě těchto národních šetření je běžné, že na dálkových cyklotrasách jako je Labská stezka, Dunajská stezka, francouzských voies vertes v Burgundsku či španělských vias verdes v okolí Girony a jinde probíhá v pravidelné periodicitě šetření uživatelů stezky jak kvantitativní, tak kvalitativní. Ve Švýcarsku se provádí pravidelná šetření na hlavních profilech cyklotras po celé zemi v rámci projektu SchweizMobil, čímž vzniká barometr používání cyklotras jak z hlediska každodenních uživatelů, tak cykloturistů i z hlediska ekonomického přínosu cykloturistiky pro národní hospodářství. Přínosy cykloturistiky Například ve studii Výzvy a možnosti udržitelné turistiky, zpracované britskými a nizozemskými univerzitami pro Evropský parlament v roce 2008 jsou ekonomické přínosy cykloturistiky v Evropě konkrétně vyčísleny. Hovoří se zde o 2,795 mld. cykloturistických cest ročně s ročními ekonomickými přínosy kolem 54 mld. eur (D. Mourek, Cykloturistika současný stav a perspektivy České republice, 2011). Kromě ekonomického zdůvodnění podpory cykloturistiky je tu i řada dalších důvodů: vysoká obliba cykloturistiky, šetrnost vůči životnímu prostředí z pohledu emisí CO 2, podpora zdraví, ale také popularizace přírodního a kulturního dědictví zemí, které cykloturisté při svých cestách aktivně vnímají. Historie zadání Potřeba získat relevantní údaje o cykloturistice v ČR vzešla v roce 2011 také z jedné konkrétní destinace z Orlických hor a Podorlicka. Manažerka přípravy ucelené nabídky cykloproduktů této destinace stála před řadou otázek typu: jaké terény cykloturisté, in-linisté a bikeři nejvíce vyhledávají, na jaké výlety či pobyty jezdí, jaké služby požadují apod. Podobné otázky padaly také při promýšlení koncepce infrastruktury Orlického cyklo a in-line 9/57

10 království. Otázek bez známých odpovědí bylo nakonec na 80. Renata Šedová předložila tyto otázky národnímu cyklokoordinátorovi Jaroslavu Martinkovi jako téma k řešení na národní Cyklokonferenci Setkala se s velkým pochopením a na konferenci ve Velkých Karlovicích byl námět presentován jako potřebný celonárodní průzkum. Námět se shledal s kladnou odezvou účastníků konference a zaujal také zástupce agentury CzechTourism. Zadání Agentura CzechTourism, Odbor výzkumu, trendů a inovací, zastoupený ředitelem Mojmírem Mikulou, zadala průzkum u firmy OHGS, s.r.o., s vědomím jeho realizace v rámci celého týmu Česko jede - týmu národního cyklokoordinátora Jaroslava Martinka. Hlavní financování průzkumu zajistil CzechTourism, Ministerstvo dopravy prostřednictvím Centra dopravního výzkumu spolufinancovalo některé výdaje na webovou prezentaci. Cíl průzkumu Cílem průzkumu bylo lépe poznat chování a potřeby aktivních cykloturistů, bikerů a in-line bruslařů v České republice, tedy skupiny, která tvoří výrazný potenciál pro rozvoj aktivní cykloturistiky v Česku - perspektivního segmentu cestovního ruchu. Konkrétně byl průzkum zacílen na: zjištění základní sociodemografické charakteristiky a vytvoření profilu rekreačních cyklistů, bikerů a in-line bruslařů a doplňkově na jejich kvantifikaci popis chování aktivních cykloturistů, bikerů a in-line a in-line bruslařů a zjištění jejich potřeb a očekávání o v oblasti infrastruktury, charakteristiky výletů a pobytů, o oblíbených destinací a atraktivit, o používaného vybavení, o o způsobu orientace a získávání informací a marketingu a služeb (průvodci, půjčovny, úschovny, společensko-sportovní akce, certifikace ubytovacích a stravovacích zařízení, apod.). Účelem průzkumu bylo využít získané výsledky: pro efektivní plánování a budování cykloturistické infrastruktury, pro cílený marketing a zajišťování služeb na míru cílové skupiny a pro účinné nastavení dotační politiky krajů i státu v této oblasti. Kontext s projektem Česko jede Realizace průzkumu patří do mozaiky aktivit, úzce souvisejících s projektem Česko jede, jehož cílem je vytvoření národního cykloturistického produktu pro zahraniční i tuzemské turisty. Jeho výsledky ukazují na současný stav cykloturistiky u nás a odhalují tak značné rezervy. Ty lze využít na cestě k transformaci ČR na konkurenceschopnou evropskou cykloturistickou destinaci, srovnatelnou se zahraničními, když ČR má pro takovou pozici všechny primární předpoklady. Z tohoto důvodu byl také celý průzkum komunikován prostřednictvím webových stránek 10/57

11 1.2 Realizační tým, partneři a sponzoři Realizační tým byl veden zkušeným manažerem a jeho členové svojí odborností, specializací a zkušenostmi garantovali všechny oblasti, které si národní cyklo a in-line průzkum vyžádal. Součástí týmu byli odborníci na cykloturistiku, bikování a in-line bruslení, odborníci se znalostmi českého i evropského cykloturistického prostředí a v neposlední řadě byla zapojena pro vlastní statistická šetření a analýzy zkušená agentura a pro konzultace vysoké školy: Renata Šedová, OHGS s.r.o. - autorka a vedoucí průzkumu Jitka Vrtalová, NaKole.cz řízení statistického vyhodnocení dat Radka Žáková, plzenskonakole.cz - PR manažerka Jaroslav Martinek, Centrum dopravního výzkumu - národní cyklokoordinátor a koordinátor projektu Česko jede Daniel Mourek, Nadace Partnerství - pověřený vedením projektu Česko jede Petr Pojer, STEM/MARK a.s. - sběr a statistické vyhodnocení dat Petra Illeová, VUT Brno, Fakulta stavební studentka, konsultace in-line stezky Václav Volráb, ČEMBA předseda České mountainbikové asociace, konzultace terénních stezek Liběna Jarolímková, VŠE v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů, Katedra cestovního ruchu - oponentní vyjádření Významnou roli z hlediska silné odezvy veřejnosti a vysokého počtu získaných odpovědí nesli v průzkumu partneři a sponzoři. Partneři V srpnu byla realizačním týmem oslovena řada internetových serverů, zabývajících se turistikou, sportem, cykloturistikou nebo in-line bruslením k aktivnímu zapojení do průzkumu, a to formou prolinku z jejich hlavní webové stránky na stránku průzkumu na Postupně se zapojilo 40 serverů, které postupně na své hlavní webové stránky umístily bannery, upoutávající na první národní cyklo a in-line průzkum s měnícími se doplňujícími podněty: Cyklo a in-line průzkum. Vyplň a budeš jezdit líp Cyklo a in-line průzkum. První výsledky zde 11/57

12 Cyklo a in-line průzkum V průběhu průzkumu partneři zveřejňovali na svých webech tiskové zprávy a aktuality. Seznam internetových serverů v pořadí, v jakém do průzkumu přistupovaly, jejich loga a webové stránky jsou uvedeny v úvodu této závěrečné zprávy. Sponzoři K motivaci respondentů vyplnit poměrně dlouhý dotazník přispěli sponzoři. Ti věnovali do průzkumu lákavé ceny pro výherce, kteří byli po ukončení on-line dotazování losovány. Jednalo se o - dvoudenní cyklistické pobyty pro 2 osoby v předních cykloturistických destinacích v zařízeních, certifikovaných v systému Cyklisté vítáni, konkrétně Hotel U Kata v Kutné Hoře Penzion Jáňův dvůr v Novém Přerově Hotel Erlec ve Šluknově - 30 ks cyklobalíčků Moravských vinařských stezek s mapovým průvodcem, cyklistickou lahví, tričkem a cyklistickou lékárničkou. 1.3 Milníky realizace průzkumu Průzkum se shledal s nečekaně silnou odezvou veřejnosti. Ambicí průzkumu bylo získat alespoň 1000 on-line odpovědí. Tohoto cíle bylo dosaženo již třetí den po spuštění průzkumu. Celkový počet vyplněných dotazníků po ukončení on-line dotazování činil /57

13 Průběh frekvence vyplňování dotazníků znázorňuje následující graf: 5000 Cyklo a in-line výzkum Počet vyplněných dotazníků VIII 16.VIII 17.VIII 18.VIII 19.VIII 20.VIII 21.VIII 22.VIII 23.VIII 24.VIII 25.VIII 26.VIII 27.VIII Tabulka důležitých datum a milníků průzkumu VIII 29.VIII 30.VIII 31.VIII 1.IX 2.IX 3.IX 4.IX 5.IX 6.IX 7.IX 8.IX 9.IX 10.IX 11.IX 12.IX 13.IX 14.IX 15.IX 16.IX 17.IX 18.IX 19.IX 20.IX 21.IX 22.IX 23.IX 24.IX 25.IX 26.IX 27.IX 28.IX 29.IX 30.IX představení záměru průzkumu na národní cyklokonferenci ve Velkých Karlovicích zadání průzkumu agenturou CzechTourism oslovení partnerských serverů ke spolupráci a oslovení sponzorů zahájení on-line průzkumu na portálu Česko jede, distribuce první tiskové zprávy Odstartoval první národní cyklo a in-line průzkum, zveřejnění prvního banneru Vyplň a budeš jezdit líp u partnerů a sponzorů distribuce druhé tiskové zprávy O první národní cyklo a in-line průzkum je velký zájem projednání průběhu průzkumu u zadavatele, projednání metodiky vyhodnocení ukončení on-line průzkumu slosování výherců cen v sídle firmy STEM/MARK a.s tisková konference v Mediálním centru ORBIS agentury CzechTourismu, presentace a zveřejnění první sady výsledků a distribuce třetí tiskové zprávy První národní cyklo a in-line průzkum zveřejnil své první výsledky, zveřejnění druhého banneru První výsledky zde partnery a sponzory představení druhé sady výsledků na veletrhu a konferenci BIKE Brno 2011, distribuce čtvrté tiskové zprávy Horská kola u nás převládají odevzdání závěrečné zprávy s třetí a závěrečnou sadou výsledků a s komplexním shrnutím průzkumu představení třetí sady výsledků na tiskové konferenci na veletrhu Regiontour 2012 v Brně a distribuce páté závěrečné tiskové zprávy (nad rámec zadání CzechTourismu) 13/57

14 2 METODIKA PRŮZKUMU A VYHODNOCENÍ Šetření bylo provedenou metodou kvantitativního výzkumu. Kromě obecného popisu cyklistů a in-line bruslařů se výzkum detailně zaměřil na skupinu aktivnějších sportovců, na které bude následně cílena kampaň. Skupina aktivních cyklistů, bikerů a in-line bruslařů je definována následujícím způsobem: V rámci výzkumu odpovídali také respondenti, kteří někdy patří do skupiny cykloturistů, jindy se chovají jako bikeři. V dotazníku byly proto jasně odděleny oba modely chování bloky otázek, které byly pokládány zvlášť cykloturistům a zvlášť bikerům. Někteří respondenti odpovídali na více bloků otázek. Rozdělení modelů chování mezi cykloturistikou (tj. rekreační jízdou převážně po zpevněném povrchu) a bikerstvím (tj. jízdou na kole, kde hlavním cílem jsou náročné terénní trasy) ukazuje následující graf. Základem jsou přitom respondenti, kteří jezdí na kole buď po zpevněných cestách nebo na terénních trasách (tj. 100 % = bikeři a/nebo cykloturisté): Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK, reprezentativní výběr populace - září 2011 Výzkum sestával ze dvou částí: 1/ Omnibusové šetření reprezentativní výběr české populace ČR (ve věku 15 a více) 2/ Samostatné šetření formou internetového výzkumu respondenti vyplňovali on-line dotazník vytvořený pomocí dotazovacího software iquest. 14/57

15 2.1 Omnibus Způsob výběru, velikost vzorku Reprezentativní vzorek české populace (15 a více let) byl vybrán kvótní metodou, průzkum se prováděl na vzorku o velikosti n=993 Dotazník, sběr dat Dotazník se zaměřil na zjištění základního profilu cílové skupiny cyklistů, bikerů a in-line bruslařů. Dotazník je obsahem přílohy č. 1. Sběr dat probíhal v termínu Internetový on-line průzkum Způsob výběru, velikost vzorku Cílová skupina byla rekrutována prostřednictvím on-line panelu výzkumné agentury STEM/MARK a pomocí upoutávek na tematicky zaměřených serverech. Celková analýza nakonec byla prováděna na vzorku o velikosti n= Aktivní cyklisté (n=3.237), bikeři (n=1.972) a in-line bruslaři (n=1.399) byli vybráni pomocí série filtračních otázek. Dotazník, sběr dat Dotazník podrobně mapuje chování a potřeby cílové skupiny aktivních cyklistů, bikerů a inline bruslařů. Dotazník je obsahem přílohy č.2. Sběr dat probíhal v termínu Metodika vyhodnocení Získaná data prošla procesem čištění a kódování. Výzkumná agentura STEM/MARK následně zpracovala výstupy ve formě tabulek 1. stupně (frekvence odpovědí) a 2. stupně (třídění podle sociodemografických ukazatelů). 15/57

16 3 VÝSLEDKY PRŮZKUMU 3.1 Profil cykloturistů a bikerů Odhad počtu cykloturistů a bikerů vychází z reprezentativního omnibusového šetření (viz Popis metodiky v kapitole 2). Jak se ukázalo, cyklistika je v České republice velmi populární, počet osob, které používají jízdní kolo, dosahuje 4,75 milionu (tj. 52,7 % populace starší 15 let). Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK, reprezentativní výběr populace 15+ omnibusové šetření, září 2011 Největší oblibu má u nás rekreační cykloturistika (tedy rekreační jízda na kole převážně po zpevněných cestách), které se věnuje 42,5 % dotázaných. Terénní cyklistice se věnuje 7,6 % dotázaných. 16/57

17 Rozdělení rekreační cykloturistiky (tj. rekreační jízdou převážně po zpevněném povrchu) a od tzv. bikování (tj. jízdou na kole, kde hlavním cílem jsou náročné terénní trasy), ukazuje následující graf: Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK, reprezentativní výběr populace 15+ omnibusové šetření, září 2011 Přepočet na populaci ČR Počet osob 1 Cykloturisté Bikeři Dopravní cyklisté Sportovní cyklisté Zdroj: Národní průzkum cyklistů, bikerů a in-line bruslařů, STEM/MARK, reprezentativní vzorek obyvatel ČR 15+, omnibusové šetření, září 2011 Výzkum se zaměřil především na cykloturisty, bikery a in-line bruslaře, kteří sportují aktivně, tedy vyjíždějí alespoň 1x za 2 týdny, pro cyklisty a bikery navíc platí, že ujedou alespoň 500 km ročně (definici aktivních cykloturistů, bikerů a in-line bruslařů najdete na začátku této zprávy ve výkladu pojmů). Aktivních rekreačních cykloturistů je v ČR více než 1 milion (11,3 % populace). Významná, i když v porovnání s cykloturisty menší, je v Česku skupina aktivních in-line bruslařů (8,7 %, v přepočtu to znamená 781 tis. osob) a aktivních bikerů (3,5 %, tedy 318 tis.). 1 Uvedené skupiny se mohou překrývat, jedna osoba může náležet do více skupin. 17/57

18 Následující graf ukazuje profil aktivní části populace, jak jej ukázal internetový on-line výzkum. U aktivních cyklistů, a to jak cykloturistů, tak terénních cyklistů (bikerů), převažují muži. Z hlediska věku u aktivních bikerů a in-line bruslařů převažují mladší lidé. Skupina aktivních cykloturistů, pokud jde o věk, poměrně dobře odpovídá složení běžné populace, s výjimkou skupiny lidí nad 60 let. Mezi bikery jsou častější lidé s vyššími příjmy domácnosti. Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září /57

19 3.2 Typické chování cykloturistů a bikerů Na aktivní cykloturisty, bikery a in-line bruslaře se zaměřil internetový průzkum, který detailně zkoumal chování a potřeby této cílové skupiny. Vzhledem ke zvolené cílové skupině aktivních zřejmě nepřekvapí, že velká část cykloturistů jezdí během rozšířené sezóny v březnu-listopadu nebo dokonce celoročně. Aktivní cykloturisté i bikeři vyrážejí nejčastěji na několikahodinové, maximálně jednodenní výlety. Odlišně se chovají in-line bruslaři, jejichž vyjížďky jsou obvykle krátké, v trvání 1-2 hodin (90,9 %), což zřejmě souvisí s tím, že jezdí pouze po krátkých úsecích stezek nebo na speciálních oválech. Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září /57

20 Přestože zástupci všech tří cílových skupin (tedy cykloturisté, bikeři a in-line bruslaři) vyjíždějí na výlety nejčastěji osamoceně, in-line bruslení a cykloturistika jsou ve velké míře i společenskou záležitostí. Zatímco in-line bruslení je jen málokdy spojováno s poznáváním a hlavní je při něm požitek ze samotné jízdy, při jízdě na kole Češi rádi objevují zajímavá místa, nejčastěji přírodní zajímavosti jako jsou jeskyně, vyhlídky, rozhledny, skalní útvary apod.. Při jízdách s celou rodinou také bývá důležitá návštěva koupaliště, hřiště, lanového centra, skateparku a podobně. Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září /57

21 Na výlety mimo bydliště bývá nejčastějším dopravním prostředkem automobil (69,7 % pro cykloturistiku po zpevněných cestách, 74,2 % pro bikerské vyjížďky a 73,1 % pro in-line výlety). Pro výlety na kole je důležitý také vlak (cykloturistické výlety 45,3 %, terénní vyjížďky 41,6 %). Po vlastní ose se přesouvá na start výletu 29,1 % cykloturistů a 33,1 % bikerů. Cyklobus využívá menší část (13,5 % pro cykloturistické výlety, 12,6 % na terénní vyjížďky). Parkování nebývá hlavní bariérou, relativně nejspokojenější v této otázce jsou in-line bruslaři. Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září 2011 Pro orientaci v terénu používají aktivní cykloturisté i bikeři nejčastěji tištěné mapy (cykloturisté 77 %, bikeři 72 %). Z výzkumu však vyplývá trend k ústupu papírových map a přání lepší doplňkové infrastruktury v terénu, která bude zahrnovat značení a infotabule. Ve srovnání s tím, co používají aktivní cyklisté a bikeři v současné době, by si více lidí přálo také GPS navigaci. 21/57

22 Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září 2011 Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září /57

23 3.3 Trh jízdních kol a doplňků Nejčastějším typem kol v domácnostech aktivních cykloturistů jsou horská kola, která vlastní 64 % cykloturistů a bikerů. Poměrně oblíbená jsou i kola trekingová. Zdá se, že část dotázaných zaměnila význam slova silniční kolo, pravděpodobně se zčásti jednalo o trekingová kola. Horské kolo má i třetina lidí, kteří jezdí výhradně po zpevněných cestách (tj. výhradní cykloturisté). Nejčastěji mají lidé pouze jedno kolo (64 % z nich), v případě vlastnictví více kol je nejčastější kombinací silniční a horské kolo (11 %). Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září /57

24 Běžnou součástí vybavení je ochranná přilba (80,4 %) a tachometr (75 %). Přilbu používají častěji výhradní bikeři (93 %) než výhradní cykloturisté (71,8 %). Tachometr zase bývá spojený spíše s rekreační jízdou po zpevněných cestách (73,4 %), méně často s jízdou v terénu (60,9 %). Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září 2011 K nošení přilby přistupují všechny věkové skupiny prakticky stejně, nehledě na zákonnou povinnost užití. Ve skupině let dosahuje nošení přilby 88 %, ve zbytku okolo 80 %. Přilbu tedy zdaleka nenosí všichni, kteří by ji podle zákona měli mít a na druhou stranu velká část těch, kterým ji zákon nepředepisuje. Ochranná přilba je častější doplněk horského kola (86,8 %), stejně jako tachometr (76,9 %) a GPS (18,4 %). Zpětné zrcátko a reflexní vestu používá jen velmi malá část lidí, častěji to bývá na trekingových a městských kolech, která se používají pro jízdu v provozu. I v těchto skupinách je však vybavenost těmito doplňky jen 5-15 %. 3.4 Oblíbené regiony v tuzemsku a v zahraničí Poměrně velká část aktivních cykloturistů (42 %) zná ze sedla kola pouze Českou republiku. Aktivní bikeři se drží doma ještě ve větší míře (47 % z nich nebylo doposud za hranicemi). Zatímco v tuzemsku jsou na předních místech v oblibě především turistické regiony, v zahraničí jsou velmi populární také dálkové stezky (především Dunajská a Labská stezka). 24/57

25 3.4.1 Oblíbené regiony v zahraničí V oblíbenosti zahraničních destinací mezi českými aktivními cyklisty převažují destinace v kratší dojezdové vzdálenosti, ale se silným marketingem. České cykloturisty láká hlavně Dunajská a Labská stezka, nebo cyklistika na Slovensku či v okolí italského jezera Lago di Garda, které je nejoblíbenější zahraniční destinací českých bikerů. V minulosti (během posledních 10 let) jsem s kolem navštívil(a) tyto zahraniční regiony/stezky: V minulosti ( během posledních 10 let) jsem s horským kolem navštívil(a) tyto zahraniční regiony/stezky: Aktivní cykloturisté (n=3237) % Aktivní bikeři (n=1972) % Slovensko 14,7 Lago di Garda 14,2 Dunajská stezka (Donauradweg) 14,7 Slovensko 12,5 Lago di Garda 10,9 Solná komora (Salzkammergut) 8,6 Solná komora (Salzkammergut) 9,4 Švýcarské Alpy 7,9 Chorvatsko 9,3 Trentino 7,3 Labská stezka (Elberadweg) 9,1 Chorvatsko 6,9 Švýcarské Alpy 6,1 Dunajská stezka (Donauradweg) 6,2 Trentino 5,7 MTB Alpentour 6,1 Provence 5,6 Labská stezka (Elberadweg) 5,3 Innská stezka (Innradweg) 5,2 Julské Alpy 4,9 Bodamské jezero (Bodensee) 4,9 Provence 3,7 Julské Alpy 4,4 Korsika 3,5 Korsika 4,3 Innská stezka (Innradweg) 3,0 Neziderské jezero (Neusiedler See) 4,1 Stezka podél Enže (Ennsradweg) 4,0 Drávská stezka (Drauradweg) 3,5 Stezka Odra-Nisa (Oder-Neiße-Radweg) 3,3 Nizozemsko 3,3 Toskánsko 3,1 MTB Alpentour 3,0 (Možnost více odpovědí, zmíněny jsou pouze odpovědi, které uvedlo alespoň 3 % dotázaných) Oblíbené regiony v tuzemsku Stejné faktory hrají roli i při výběru domácích destinací. Na špičce žebříčku tak figuruje Jižní Morava, Šumava a jižní Čechy, mezi bikery jsou nejpopulárnější kromě Šumavy také další hraniční pohoří, například Beskydy, Jeseníky či Jizerské hory. Přestože Jižní Morava nebyla v dotazníku jmenovitě uvedena, při sloučení jihomoravských turistických destinací (např. Moravský kras, Podyjí, Pálava a Lednicko-valtický areál, Slovácko, Baťův kanál, Moravské vinařské stezky, Brno a okolí) se dostává region Jižní Moravy do čela tabulky. 2 Zajímavé je, že za dálkovými trasami jezdí dotázaní hlavně do zahraničí (Dunajská a Labská stezka), v tuzemsku patří mezi nejoblíbenější cyklistické produkty Moravské vinařské stezky a Vltavská stezka. 2 Nabídka cyklistických produktů v ČR není řízena centrálně, a proto byl při výběru názvů destinací kladený důraz především na jednoznačné vymezení turistických regionů pro respondenty. Srovnání jednotlivých destinací tak naráží nejen na jejich rozdílnou velikost, ale také na vzájemné překrývání regionů. 25/57

26 a) Oblíbené regiony z pohledu respondentů z celé ČR Na cyklovýlety mimo bydliště/ mimo chalupu nebo chatu jezdím opakovaně nejvíce do těchto cykloturistických regionů ČR: Na bikové výlety mimo bydliště/ mimo chalupu nebo chatu jezdím opakovaně nejvíce do těchto regionů ČR: Aktivní cykloturisté (n=3237) % Aktivní bikeři (n=1972) % Jižní Čechy 23,9 Šumava 25,4 Šumava 23,6 Beskydy-Valašsko 17,8 Pálava a Lednicko-Valtický areál 15,6 Jeseníky 17,3 Beskydy-Valašsko 15,2 Jizerské hory 16,7 Vysočina 13,6 Jižní Čechy 16,3 Český ráj 12,4 Vysočina 15,3 Jizerské hory 11,9 Krkonoše a Podkrkonoší 13,7 Jeseníky 10,6 Český ráj 13,5 Krkonoše a Podkrkonoší 10,3 Orlické hory a Podorlicko 9,3 Moravské vinařské stezky 9,9 Vltavská stezka 8,9 Orlické hory a Podorlicko 9,5 Česká Kanada 8,2 Vltavská stezka 9,2 Plzeňsko 7,4 Česká Kanada 8,0 Pálava a Lednicko-Valtický areál 6,9 Střední Morava 7,7 Moravský kras 6,6 Plzeňsko 7,5 České Švýcarsko 5,9 Baťův kanál 7,0 Střední Morava 5,2 Moravský kras 6,7 Moravské vinařské stezky 5,0 České Švýcarsko 6,1 Labská stezka (Mělník pramen Labe) 5,0 (zmíněny jsou pouze odpovědi, které uvedlo alespoň 5 % dotázaných) Zkušenost se singltraily Speciální trasy tzv. singltraily navštívila necelá pětina aktivních bikerů, ať už se jednalo o trať Pod Smrkem v Jizerských horách (17,6 %) nebo Rychlebské stezky (14 %). b) Oblíbené regiony z pohledu respondentů jednotlivých krajů V oblíbenosti přitom hraje roli blízkost regionů zatímco například pro obyvatele Libereckého kraje jsou nejpřitažlivější Jizerské hory, pro obyvatele Karlovarského kraje je to zase stezka podél Ohře. Nejvíce lidí tak vyhledává regiony, do kterých je možné vyrazit na maximálně celodenní výlet. V této otázce jsou přitom započítány pouze cyklovýlety mimo bydliště, chalupu nebo chatu. Kompletní přehled návštěvnosti regionů cykloturisty a bikery z jednotlivých krajů je uveden níže. Prvních pět nejvíce oblíbených regionů respondenty z příslušného kraje je zvýrazněno hnědou barvou. 26/57

27 Na cyklovýlety mimo bydliště/mimo chalupu nebo chatu jezdím opakovaně nejvíce do těchto cykloturistických regionů ČR (otázka č. 29, aktivní cykloturisté, podle místa bydliště, více možných odpovědí) CELKEM Zlínský Moravskoslezský Olomoucký Jihomoravský Vysočina Pardubický Královéhradecký Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský Praha Kraj N Vltavská stezka 33,1 12,5 22,8 2,0 0,0 3,5 0,0 0,7 0,5 1,3 0,3 1,2 0,0 0,0 9,2 Jižní Čechy 31,0 25,3 83,2 43,9 22,7 16,8 12,7 11,7 13,0 27,5 16,8 8,4 10,7 11,5 23,9 Česká Kanada 9,4 7,3 18,8 7,8 0,0 5,2 3,2 2,8 5,4 17,4 9,5 5,2 6,3 6,0 8,0 Šumava 26,2 29,3 65,1 68,9 36,4 17,9 11,9 10,3 10,3 21,5 13,8 8,8 7,9 12,3 23,6 Plzeňsko 4,4 7,0 4,0 68,4 22,7 3,5 0,0 0,0 0,0 0,7 0,8 0,8 0,0 0,0 7,5 Podél Ohře 1,2 2,2 0,0 3,7 50,0 12,7 1,6 0,0 1,1 0,0 0,3 0,8 0,0 0,0 2,3 České Středohoří a Žatecko 6,4 7,3 1,3 1,2 0,0 34,1 4,8 2,1 0,5 0,7 0,8 0,0 0,4 0,0 4,3 České Švýcarsko 6,7 7,3 2,0 2,0 6,8 36,4 15,9 4,1 5,4 2,7 2,2 2,0 1,6 0,9 6,1 Jizerské hory 18,6 16,5 5,4 4,5 11,4 16,8 72,2 15,2 6,5 6,0 3,0 4,0 3,2 1,7 11,9 Greenway Jizera 1,6 4,4 0,0 0,0 0,0 0,0 3,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,8 Labská stezka (Děčín Praha) 8,9 7,3 0,7 0,0 0,0 36,4 4,0 1,4 1,1 0,0 0,3 0,8 0,4 0,0 4,8 Labská stezka (Mělník pramen Labe) 9,8 15,8 0,0 1,2 0,0 6,9 0,8 9,7 9,7 0,7 0,5 1,2 0,4 0,0 5,0 Greenways Praha-Vídeň 5,0 2,9 4,7 0,0 0,0 1,7 2,4 0,7 0,0 0,7 4,6 0,4 0,0 0,0 2,3 Český ráj 16,7 24,5 6,7 7,4 4,5 15,0 53,2 33,1 8,1 5,4 4,1 3,6 2,0 2,6 12,4 Krkonoše a Podkrkonoší 13,6 13,9 3,4 4,1 4,5 10,4 26,2 56,6 10,8 8,7 3,2 4,0 1,6 0,4 10,3 Orlické hory a Podorlicko 6,7 5,1 2,0 1,2 0,0 4,6 2,4 57,9 50,8 3,4 4,6 7,6 3,2 2,1 9,5 Toulovcovy maštale 0,6 0,4 0,0 0,0 0,0 1,2 0,8 6,9 28,6 3,4 1,6 1,6 0,4 0,9 2,7 Vysočina 10,1 5,9 7,4 2,9 6,8 3,5 3,2 5,5 30,3 73,2 33,8 5,6 4,3 2,6 13,6 Moravský kras 0,8 2,2 0,0 0,4 0,0 1,2 0,0 0,7 1,6 1,3 40,0 10,4 4,7 4,7 6,7 Podyjí 3,3 1,1 4,7 2,5 4,5 1,7 1,6 2,1 2,2 12,1 14,9 4,8 3,2 5,1 4,8 Pálava a Lednicko-Valtický areál 8,3 12,1 10,7 9,4 11,4 4,6 5,6 7,6 12,4 20,1 40,0 17,2 19,0 24,7 15,6 Slovácko 2,8 0,7 0,7 2,0 0,0 1,2 0,8 0,0 0,5 2,7 12,4 3,6 2,8 23,8 4,7 Baťův kanál 1,2 2,9 0,0 0,8 2,3 0,0 1,6 1,4 0,5 2,7 10,0 15,2 5,9 46,0 7,0 Moravské vinařské stezky 5,8 5,5 6,0 5,3 4,5 5,2 4,0 3,4 6,5 8,7 23,2 10,8 14,2 21,3 9,9 Střední Morava 1,1 1,1 0,7 0,8 0,0 0,0 0,0 2,1 1,1 1,3 7,6 57,2 8,7 14,9 7,7 Jeseníky 2,5 3,3 2,0 2,5 2,3 2,3 3,2 6,9 9,2 6,0 11,6 38,0 34,0 16,6 10,6 Beskydy-Valašsko 4,8 1,8 2,0 2,0 4,5 2,9 1,6 2,8 2,7 2,7 14,1 23,6 68,0 60,4 15,2 27/57

28 Na bikové výlety mimo bydliště / mimo chalupu nebo chatu jezdím opakovaně nejvíce do těchto regionů ČR: (otázka č. 47, aktivní bikeři, podle místa bydliště, více možných odpovědí) CELKEM Zlínský Moravskoslezský Olomoucký Jihomoravský Vysočina Pardubický Královéhradecký Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský Praha kraj N Vltavská stezka 30,6 13,1 14,1 2,8 0,0 1,9 0,0 1,1 1,0 2,3 0,4 1,7 1,3 0,7 8,9 Jižní Čechy 21,4 14,9 74,7 29,2 9,4 15,1 3,6 7,6 3,1 19,3 11,0 3,4 6,6 2,7 16,3 Česká Kanada 10,4 9,7 17,2 5,6 0,0 5,7 1,2 3,3 3,1 15,9 13,1 3,4 4,6 5,4 8,2 Šumava 27,6 30,9 65,7 73,6 31,3 24,5 8,4 12,0 8,2 25,0 15,3 10,2 9,3 12,8 25,4 Plzeňsko 3,7 8,6 5,1 64,6 31,3 2,8 0,0 0,0 0,0 1,1 0,8 0,0 0,7 0,0 7,4 Podél Ohře 1,2 0,6 0,0 1,4 50,0 7,5 0,0 1,1 1,0 0,0 0,0 0,8 0,0 0,0 1,8 České Středohoří a Žatecko 8,5 8,6 1,0 0,7 0,0 28,3 4,8 1,1 0,0 0,0 0,8 0,0 0,7 0,0 4,5 České Švýcarsko 7,2 7,4 0,0 2,1 3,1 35,8 18,1 3,3 1,0 2,3 1,3 4,2 0,0 2,0 5,9 Jizerské hory 24,6 30,3 10,1 7,6 15,6 27,4 72,3 18,5 6,1 8,0 6,4 8,5 2,0 3,4 16,7 Greenway Jizera 1,2 3,4 0,0 0,0 0,0 0,0 2,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,7 Labská stezka (Mělník Praha) 5,7 4,0 0,0 0,0 0,0 21,7 1,2 1,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,8 Labská stezka (Praha pramen Labe) 4,7 8,6 0,0 0,0 0,0 2,8 1,2 2,2 4,1 0,0 0,4 0,8 0,0 0,0 2,3 Greenways Praha-Vídeň 2,2 0,6 1,0 0,7 3,1 0,0 2,4 0,0 0,0 0,0 0,8 0,0 0,0 0,0 0,9 Český ráj 18,7 27,4 6,1 2,8 6,3 12,3 53,0 37,0 10,2 9,1 3,0 3,4 3,3 4,1 13,5 Krkonoše a Podkrkonoší 18,2 16,0 13,1 5,6 3,1 13,2 36,1 60,9 13,3 13,6 4,2 6,8 1,3 2,0 13,7 Orlické hory a Podorlicko 7,2 4,6 4,0 1,4 3,1 5,7 3,6 52,2 42,9 1,1 6,8 10,2 2,6 4,7 9,3 Toulovcovy maštale 2,5 1,1 1,0 0,7 0,0 0,9 2,4 12,0 42,9 3,4 5,9 2,5 3,3 0,7 4,9 Vysočina 12,9 4,6 6,1 0,7 9,4 3,8 3,6 6,5 30,6 68,2 44,5 8,5 6,0 3,4 15,3 Moravský kras 0,7 0,0 0,0 0,7 3,1 0,9 0,0 0,0 1,0 3,4 40,7 11,0 3,3 4,1 6,6 Podyjí 2,2 1,1 2,0 1,4 3,1 0,9 2,4 0,0 0,0 5,7 10,6 0,0 2,0 3,4 2,9 Pálava a Lednicko-Valtický areál 3,7 3,4 3,0 5,6 6,3 2,8 2,4 3,3 6,1 4,5 17,8 6,8 9,3 13,5 6,9 Slovácko 1,2 0,6 0,0 0,7 0,0 1,9 0,0 1,1 0,0 3,4 8,9 2,5 1,3 16,2 3,2 Baťův kanál 0,0 0,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,1 0,0 2,3 5,1 5,9 2,6 21,6 3,0 Moravské vinařské stezky 2,0 1,1 4,0 1,4 12,5 0,0 4,8 0,0 3,1 2,3 15,7 5,9 4,6 12,8 5,0 Střední Morava 1,0 0,6 1,0 1,4 0,0 0,9 0,0 2,2 1,0 0,0 4,7 44,1 4,0 14,9 5,2 Jeseníky 6,2 8,0 6,1 9,0 3,1 3,8 3,6 8,7 14,3 8,0 22,5 61,0 45,7 35,1 17,3 Beskydy-Valašsko 7,2 6,3 2,0 2,8 6,3 2,8 4,8 2,2 1,0 5,7 21,6 30,5 61,6 73,0 17,8 28/57

29 c) Oblíbené regiony z pohledu respondentů velkých měst nad 100 tis. obyvatel Kam jezdí obyvatelé velkých měst na cykloturistické výlety (uvedeny jsou pouze možnosti, které uvedlo více než 10 % dotázaných): Na cyklovýlety mimo bydliště/ mimo chalupu nebo chatu jezdím opakovaně nejvíce do těchto cykloturistických regionů ČR... (otázka č. 29, aktivní cykloturisté podle místa bydliště, více možných odpovědí) Respondenti z Prahy (n=641) % Vltavská stezka 33,1% Jižní Čechy 31,0% Šumava 26,2% Jizerské hory 18,6% Český ráj 16,7% Krkonoše a Podkrkonoší 13,6% Vysočina 10,1% Respondenti z Brna (n=211) % Moravský kras 46,9% Pálava a Lednicko-Valtický areál 39,8% Vysočina 35,1% Moravské vinařské stezky 19,9% Jižní Čechy 19,4% Šumava 14,2% Beskydy-Valašsko 13,7% Podyjí 13,7% Jeseníky 12,3% Česká Kanada 10,9% Respondenti z Ostravy (n=85) % Beskydy-Valašsko 74,1% Jeseníky 31,8% Pálava a Lednicko-Valtický areál 21,2% Jižní Čechy 11,8% Střední Morava 10,6% Respondenti z Plzně (n=112) % Plzeňsko 76,8% Šumava 68,8% Jižní Čechy 42,0% 29/57

30 Respondenti z Liberce (n=47) % Jizerské hory 68,1% Český ráj 57,4% Krkonoše a Podkrkonoší 23,4% České Švýcarsko 21,3% Šumava 17,0% Jižní Čechy 14,9% Respondenti z Olomouce (n=47) % Střední Morava 48,9% Jeseníky 44,7% Beskydy-Valašsko 23,4% Vysočina 17,0% Moravský kras 12,8% Šumava 10,6% Baťův kanál 10,6% Zkušenost s dálkovými cyklotrasami v zahraničí má 28,1 % aktivních cykloturistů. Častěji to jsou lidé starší 45 let, s nejvyšším příjmem, obyvatelé velkých měst. 3.5 Zájem o infrastrukturu a doplňkové služby mezi cykloturisty a bikery Při hledání ubytování je vstřícnost k cyklistům klíčová pro převážnou většinu dotázaných (78 %), certifikace (jako příklad byla uvedena značka Cyklisté vítáni) si ale předem ověřuje méně lidí (51,7 %). Zájem o certifikace je navíc nevyhraněný, vlažný (méně odpovědí rozhodně ano, rozhodně ne ). Zdá se, že značky, které mají zaručit vstřícnost zařízení pro cyklisty, má v povědomí jen část této cílové skupiny a také menší část lidí si je automaticky spojuje s určitým standardem služeb. Nejmenší zájem o certifikace mají lidé, kteří jezdí pouze v náročných terénech (výhradní bikeři 42,6 %). 30/57

31 Při hledání tipů na ubytování a výběru ubytovacího zařízení beru v úvahu (otázka č. 18) vstřícnost zařízení pro cyklisty a související služby (úschova a mytí kol..) (v % respondentů) Aktivní cykloturista nebo biker (n=3467) Výhradní cykloturisté (n=1495) Výhradní bikeři (n=230) sleduji příslušnou certifikaci zařízení (Cyklisté vítáni aj.) (v % respondentů) Aktivní cykloturista nebo biker (n=3467) Výhradní cykloturisté (n=1495) Výhradní bikeři (n=230) rozhodně ano 30,0 27,3 33,9 10,3 12,0 6,1 spíše ano 48,1 49,6 43,0 41,4 39,9 36,5 spíše ne 17,1 17,5 17,0 37,8 38,5 42,2 rozhodně ne 4,7 5,6 6,1 10,4 9,6 15,2 Rozhodně+spíše ano 78,1 76,9 77,0 51,7 51,9 42,6 Při vícedenních výletech a na dovolené je nejčastějším preferovaným ubytováním penzion (49,1 %), méně často tábořiště nebo kemp (27,7 %) či ubytovny a chaty (26 %). Zatímco mladší lidé do 30 let volí častěji tábořiště/kemp, případně ubytování u známých, lidé nad 45 let nejčastěji preferují penzion, či ubytovnu nebo chatu. Svoji roli hraje také příjem. Při vícedenní cestě na kole upřednostňuji ubytování v... (otázka č. 23, aktivní cykloturisté a bikeři, rozdělení podle věku, možnost více odpovědí) % v dané skupině let let let let 60+ let Aktivní cykloturista nebo biker tábořiště, kemp 36,7 38,3 27,7 20,1 14,8 27,7 ubytování v soukromí 11,0 13,1 16,2 19,8 16,5 16,2 penzion 33,9 37,9 50,0 58,1 55,9 49,1 hotel 2,8 5,5 7,4 8,3 10,6 7,2 u známých 18,3 17,0 10,0 8,5 11,4 11,6 ubytovny, chaty 23,9 22,9 25,4 29,7 28,8 26,0 pronájem chalupy 7,3 6,9 9,2 8,7 3,0 8,0 jiný typ ubytování jaký?... 4,6 4,3 2,7 2,4 3,0 3,1 nezáleží na tom, je mi to jedno 5,5 9,4 7,0 3,7 3,8 6,5 Na vícedenní cesty na kolo nejezdím, netýká se mi to 19,3 9,4 11,1 7,7 10,6 10,1 N /57

32 Stravování In-line bruslaři jezdí obvykle na krátké vyjížďky a vyžadují ze všech tří cílových skupin nejméně doplňkových služeb. Pouze necelá třetina využije služeb nějakého stravovacího zařízení. Plánování cykloturistických výletů naopak v naprosté většině obsahuje zastávku v restauraci na jídlo (79,8 %). I když bikeři se častěji stravují z vlastních zdrojů, na jídlo se zastaví v restauraci 74,3 % z nich. Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK, on-line průzkum, srpen-září 2011 Aktivní cykloturisté by chtěli jezdit ve stejné míře jak po málo frekventovaných komunikacích (44 %), tak po cestách mimo ně (48 %). Výběr by přitom záležel především na aktuální kondici, počasí a typu kola, na kterém cyklista jede. Nezpevněné cesty by tak častěji volili muži, mladší lidé a také cyklisté, kteří mají větší zkušenosti i s terénními stezkami. 32/57

33 Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září 2011 Zájem o organizované akce jako jsou srazy nebo závody není příliš vysoký, dotázaní dávají často přednost vyjížďkám s přáteli. Poněkud vyšší zájem o organizované akce mají bikeři, kteří by v porovnání s cykloturisty častěji navštěvovali především závody. Na zájezd s některou z cestovních kanceláří plánuje vyrazit 26 % aktivních cykloturistů a 23 % aktivních bikerů. Jako cyklista mám zájem o účast na organizovaných akcích (otázka č. 37, 57 a 77, možnost více odpovědí) Aktivní cykloturisté (n=3237) Aktivní bikeři (n=1972) Aktivní in-line bruslaři (n=1399) společné cyklovyjížďky společné 61,8 53,5 s přáteli cyklovyjížďky s přáteli společné in-line jízdy 26,6 sportovně sportovně společenské akce, společenské akce, sportovně spojené s vyjížďkami a spojené s vyjížďkami společenské akce, dalším programem 21,3 a dalším programem 16,1 spojené s vyjížďkami a (akce organizované (např. ČeMBA dalším programem Klubem českých turistů, víkendy, VELO camp, 18,9 cyklosrazy)..) závody 18,9 závody 29,6 závody 8,5 Jiné organizované akce 1,9 Jiné organizované akce 1,1 Jiné organizované akce 1,1 o účast na organizovaných akcích nemám zájem 24,1 o účast na organizovaných akcích nemám zájem 28,2 o účast na organizovaných akcích nemám zájem 57,5 33/57

34 Na zájezd v tuzemsku nebo zahraničí se chystá 29,6 % lidí, kteří v současné době jezdí převážně s přáteli. Zhruba stejný zájem o zájezdy je ze strany cykloturistů, kteří jezdí s partnery (28,2 %). Méně často plánují organizovaný zájezd individuální cykloturisté (23,7 %) nebo ti, kteří jezdí obvykle s rodinou (18,8 %). Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září 2011 Větší zájem o organizované akce mají lidé, kteří již se společnými cyklojízdami za vedení průvodců mají zkušenosti. Podle výzkumu je těchto lidí mezi dotazovanými zhruba pětina, méně často mají zkušenost s průvodcem výhradní bikeři. Přátelé však ve všech skupinách hrají nejdůležitější roli. Pouze 15,9 % aktivních cykloturistů jezdí individuálně a zároveň nemá zájem o účast na zapojení se do nějaké skupiny. Velký zájem mají dotázaní o rezervační systém pro zajištění ubytování, celkově největší zájem je o penziony. Připravenost využít tyto služby vyjádřily celkem tři čtvrtiny dotázaných cykloturistů a bikerů. Nižší je zájem mezi obyvateli velkých měst (Praha, Brno, další města nad 100 tis. obyvatel), také bikeři se stavějí k rezervaci ubytování vlažněji. 34/57

35 Využil/a byste pro zajištění dovolené nebo víkendového pobytu v jiném regionu České republiky rezervačního systému pro ubytování? (otázka č. 22) Aktivní cykloturista nebo biker (n=3467) Výhradní cykloturisté (n=1495) Výhradní bikeři (n=230) rozhodně ano 25,2 26,0 18,7 spíše ano 51,0 50,5 39,6 spíše ne 18,6 18,5 30,0 rozhodně ne 2,7 2,6 7,4 nevím, neumím posoudit 2,6 2,5 4,3 Rozhodně ano + spíše ano 76,1 76,5 58,3 Opatrnější je zájem o cykloturistické nebo bikové balíčky (tedy rezervační balíčky zahrnující ubytování, stravování, případně přepravu zavazadel, služby průvodce, servisu kol a doprovodný program). Tyto služby nejsou zatím příliš rozšířené, zájem o ně projevila zhruba polovina dotázaných. Opatrnost může v tomto případě znamenat také nedostatek zkušeností. Znatelně nižší zájem o rezervační systém i o cyklobalíčky je mezi výhradními bikery. Využil/a byste rezervační systém cykloturistických / bikových balíčků (zahrnujících ubytování, stravování, případně přepravu zavazadel, služby průvodce, servisu kol a doprovodný program): (otázka č. 20) Aktivní cykloturista nebo biker (n=3467) Výhradní cykloturisté (n=1495) Výhradní bikeři (n=230) rozhodně ano 11,0 10,4 5,2 spíše ano 37,9 39,1 29,1 spíše ne 40,0 39,9 41,3 rozhodně ne 6,8 6,4 20,0 nevím, neumím posoudit 4,3 4,3 4,3 Rozhodně ano + spíše ano 48,9 49,4 34,3 Cykloturistické nebo bikové balíčky v České republice mají dobrou perspektivu, především v porovnání se zájezdy od cestovních kanceláří. Respondenti vyjádřili větší zájem o služby, které si mohou samostatně poskládat podle individuálních potřeb. I když zástupci všech dotázaných skupin si raději zařizují výlety a pobyty samostatně, při přípravě ocení připravené balíčky služeb. Cykloturisté i bikeři považují za užitečné především cyklobusy (cykloturisté 44,9 %, bikeři 38,6 %), servis kol (cykloturisté 39,9 %, bikeři 40,2 %) a možnosti návazného wellness programu (cykloturisté 25,5 %, bikeři 20,9 %). Vysoký je i zájem o půjčovny jízdních kol (30,1 %) nebo dalších doplňků. 35/57

36 Na dovolené nebo během víkendového pobytu v jiném regionu České republiky bych uvítal/a tyto služby: (otázka č. 40 a 59, možnost více odpovědí) Aktivní cykloturisté (n=3237); otázka č. 40 % Aktivní bikeři (n=1972); otázka č. 59 % cyklobus (jako pravidelnou linku) 44,9 servis kol 40,2 servis kol 39,9 cyklobus (jako pravidelnou linku) 38,6 toalety podél stezek (tzn. Nejen v restauracích) 26,8 doprovodný program na uvolnění unaveného těla (wellness, masáže,..) doprovodný program na uvolnění unaveného těla (wellness, masáže,..) 20,9 25,5 přepravu zavazadel na objednání 16,3 přepravu kol a osob na objednání (cyklotaxi) 16,7 přepravu kol a osob na objednání (cyklotaxi) 15,7 přepravu zavazadel na objednání 16,6 sestavení cyklovýletu pro bike na míru 14,4 sestavení cyklovýletu na míru 15,8 toalety podél stezek (nejen v restauracích) 14,0 doprovodný program adrenalinový (lanový park, sjezd na kárkách, koloběžkách, bungee jumping,..) doprovodný program pro děti (dětské koutky s dozorem, hry, předčítání pohádek 12,8 služby cykloprůvodce 8,2 doprovodný program tématický (zdokonalení těla a duše, joga, extra menu, hubnutí..) nabíjecí stanice pro elektrokola 1,6 doprovodný program adrenalinový (lanový park, sjezd na kárkách, koloběžkách, bungee jumping,..) 10,1 služby cykloprůvodce pro bikování 8,6 doprovodný program pro děti (dětské koutky s dozorem, hry, předčítání pohádek,..) 4,7 služby instruktora pro jízdu v terénu (pro děti i dospělé) 3,8 doprovodný program tématický (zdokonalení těla a duše, joga, extra menu, hubnutí..) služby instruktora pro kolo (cykloškolička pro děti) 1,1 organizovaný a zajištěný bikový zájezd v tuzemsku 1,6 Jiné služby 2,2 nabíjecí stanice pro elektrokola 0,7 nemám zájem o žádné služby, nepotřebuji je 14,9 jiný doprovodný program, jaký? Uveďte prosím: 1,2 11,7 nemám zájem o žádné služby 21,2 7,3 3,5 36/57

37 Cykloturisté ani bikeři nemají velký zájem o cykloprůvodce (8,2 % cykloturisté, 8,6 % bikeři). Celkově nízká je i cena, kterou jsou lidé ochotni zaplatit za cykloprůvodce, nejčastěji to je méně než 150 Kč za den (52,5 %). Celkově tedy Češi nepovažují průvodce pro cykloturistiku za vysokou přidanou hodnotu. Vyšší cenu jsou ochotni platit aktivní bikeři za specializovaného průvodce na terénních stezkách. Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září 2011 Vyšší zájem mají cykloturisté, kdo tuto službu vyzkoušeli už v minulosti (18,9 % cykloturistů, 17,8 % bikerů). Cykloturisté se zkušenostmi s průvodcem také častěji plánují organizovaný zájezd v tuzemsku (32,7 %) nebo v zahraničí (27,9 %). Pro zabezpečení svého kola by aktivní cyklisté uvítali ve stejné míře cyklistický stojan (50,5 %) a úschovnu kol (49,5 %). Za tuto službu jsou lidé ochotni platit nejčastěji mezi 10 a 50 Kč. Zatímco výhradní cykloturisté preferují spíše stojan a za úschovnu by platili méně, výhradní bikeři dávají přednost spíše úschovnám, za tuto službu jsou také ochotni zaplatit vyšší částky. 37/57

38 Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září 2011 Aktivní bikeři hodnotí nabídku tras určených pro terénní cyklistiku velmi opatrně, celkově převažuje mírná spokojenost. Jako biker/ka většinou: (otázka č. 54, 2 odpovědi) aktivní bikeři (n=1972) % jezdím nejčastěji po vyznačených pěších turistických trasách 68,3 obtížně hledám vhodné terény, většinou jezdím po nevyznačených cestách, případně využívám pěší turistické trasy, které si sám/sama vyhlédnu přátelé mi doporučí vhodné trasy, většinou se jedná o trasy v terénu pro bikery/ky nevyznačené, tedy neoficiální trasy jezdím po brigádnicky upravených trasách více či méně s úřady projednaných (aktivity místních bikerů, ČeMBA aj.) 48,0 33,0 6,1 jezdím po oficiálně projednaných trasách vyznačených v terénu pro bikery/ky 2,5 jezdím do lokalit se speciálně vybudovanými singltreky/singltraily 2,7 38/57

39 Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září 2011 Čeští aktivní terénní cyklisté by nejraději bezkonfliktně jezdili po stávajících pěších turistických trasách (66 %) a po úředně povolených a v terénu oficiálně vyznačených přírodních terénních cestách a stezkách (52 %). Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září /57

40 3.6 Profil in-line bruslařů a typické chování Jak ukázalo reprezentativní omnibusové šetření, podíl in-line bruslařů je vyšší ve větších městech, kde mají vhodnou infrastrukturu. Vyjížďky in-linistů jsou obvykle krátké, v trvání 1-2 hodiny (90,9 %), což zřejmě souvisí s tím, že jezdí pouze po krátkých úsecích stezek nebo na speciálních oválech. Délka takového výletu obvykle nepřesáhne 15 km. Za optimální přitom největší část dotázaných považuje výlet o délce km (50,8 %). Je tedy zřejmé, že v České republice chybí souvislé úseky stezky s kvalitním povrchem, ideálně propojující města, případně možnost využít napojení na veřejnou dopravu (vlak, pravidelné lodní spojení přívoz, autobus nebo městská hromadná doprava). Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září 2011 V porovnání s jízdou na kole je in-line bruslení výrazně sezónní záležitost 71,1 % aktivních bruslařů vyráží pouze v hlavní sezóně v období duben-září, což je více než u cyklistů ovlivněno počasím (mimo toto období jsou stezky často vlhké a na podzim díky spadu listí obtížně udržovatelné). 40/57

41 Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září 2011 Ve výbavě bruslařů naprosto převažují in-line brusle (97,4 %), speciality jako jsou kolečkové lyže (2,7 %) nebo terénní skike (1 %) jsou v menšině. Zhruba polovina aktivních bruslařů používá chrániče (51,3 %), o něco méně oblíbená je ochranná přilba (39,5 %). Zcela bez ochranných pomůcek (tedy bez přilby a chráničů) jezdí dvě pětiny bruslařů (37 %). Vzhledem k počtu úrazů na bruslích a vysoké zranitelnosti in-line bruslařů (vždy pád na tvrdé) je používání ochranných pomůcek alarmující a v této oblasti je velký prostor k osvětě. Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září /57

42 V porovnání s jízdou na kole in-line bruslaři příliš necestují a častěji se drží v blízkosti svého bydliště (31 %). To může být částečně ovlivněno nedostatkem vhodných terénů pro inline bruslení v Česku, zvyšující dojezdové vzdálenosti k nejbližším vhodným lokalitám. V tuzemsku jsou nejvíce navštěvované stezky v okolí větších měst, mezi nimiž výrazně dominují stezky Podolí Zbraslav (13,4 %) a Nymburk Poděbrady (12,9 %). Nejoblíbenějším cílem in-line bruslařů mimo dosah velkých měst je tradiční rekreační lokalita Lipno (9,4 %) a dále stezka Stožec Nová Pec (6,6 %). Přehled oblíbených lokalit in-line bruslařů najdete v následující tabulce (uvedeny jsou pouze odpovědi, které zmínilo alespoň 5 % dotázaných): Na in-line brusle/kolečkové lyže mimo bydliště/ mimo chalupu nebo chatu nejvíce jezdím do těchto regionů ČR: (otázka č. 71, možnost více odpovědí) aktivní in-line bruslaři (n=1399) % Podolí Zbraslav 13,4 Nymburk Poděbrady 12,9 Lipno 9,4 Stožec Nová Pec 6,6 Baťův kanál 6,6 Kolem Svratky 6,4 Brno Obřany - Bílovice nad Svitavou 6,3 Podél Bečvy (Přerov) 6,1 Pardubice, Cihelna Brozany 5,4 Praha, Dolní Počernice - Dolní Měcholupy 5,1 Do žádné z uvedených oblastí/regionů na in_line bruslích nejezdím 31,2 žlutě označené = stezky v blízkosti velkých měst zeleně označené = stezky mimo dosah velkých měst 76 % dotázaných in-line bruslařů vůbec nezná zahraniční stezky. Nejvíce českých in-line bruslařů navštívilo v zahraničí rozsáhlou síť stezek Flaeming v blízkosti Berlína (8,1 %). V následující tabulce jsou uvedeny pouze možnosti, které zmínilo alespoň 3 % dotázaných: V minulosti (během posledních 10 let) jsem s in-line bruslemi navštívil(a) tyto zahraniční regiony/trasy: (otázka č. 72, možnost více odpovědí) aktivní in-line bruslaři (n=1399) % Flaeming-Skate (Německo) 8,1 Lužická jezera (Německo) 6,5 Vídeň (městské stezky) 5,8 Dunajská stezka (Rakousko) 3,9 Dunajská stezka (Slovensko) 3,7 Jak ukázala analýza popularity in-line tras, o množství návštěvníků na in-line stezce rozhoduje především přítomnost velkého města v blízkosti stezky. Dobrá dostupnost stezky znamená prakticky vzdálenost odpovídající půlhodinové cestě vlakem, automobilem nebo městskou veřejnou dopravou. 42/57

43 Kam jezdí obyvatelé velkých měst (z důvodu nízkého počtu zastoupených pouze Praha a Brno, vybrány jsou stezky uvedené alespoň 10 % dotázaných): Respondenti z Prahy (n=290) % Podolí Zbraslav 52,8 Nymburk Poděbrady 35,9 Praha, Dolní Počernice Dolní Měcholupy 19,3 Praha a okolí 14,8 Lázně Toušeň Brandýs nad Labem Kostelec nad Labem 11,4 Respondenti z Brna (n=122) % Kolem Svratky 49,2 Brno Obřany Bílovice nad Svitavou 40,2 3.7 Co chtějí in-line bruslaři Z výzkumu vyplývá poměrně velká nespokojenost s možnostmi pro in-line bruslení v Česku. Za největší nedostatky jsou považované nekvalitní povrch stezky (76,1 %) společně s nedostatečnou údržbou (52,8 %). Tyto bariéry jsou závažné pro všechny in-line bruslaře bez ohledu na frekvenci jízd nebo délku výletů. Bruslařům, kteří podnikají delší výlety, častěji vadila také přelidněnost na stezce či nevyřešené průjezdy obcemi a areály. Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září /57

44 In-line bruslaři vyjíždějí nejčastěji sami (57,2 % z nich), v porovnání s cyklisty a bikery mají podstatně nižší zájem o organizované akce. O organizované akce má zájem jen menší část in-line bruslařů (42,5 %). Nejčastěji by rádi vyjížděli na společné in-line jízdy (26,6 %). Zájezd spojený s in-line bruslením plánuje v nejbližší době pouze 14,7 %. Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září 2011 Většina dotázaných in-line bruslařů by si přála jezdit po přírodních cyklo a in-line stezkách s relativně kvalitním povrchem, i když s různými nedostatky typu chybějících přejezdů (78 %). V tom jim nejvíce brání nekvalitní povrch (76 %) a neuklizené stezky (53 %).In-line bruslaři preferují cyklo a in-line stezky v přírodě oproti in-linovým oválům, na tom se shodnou všichni bez ohledu na frekvenci ježdění nebo délku výletů. 44/57

45 Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září 2011 Pokud jde o doplňkové služby, priority in-line bruslařů jsou trochu jiné než u bikerů a cykloturistů. Obecně jsou in-line bruslaři méně nároční na návazné služby, za nejdůležitější považují vybudování toalet podél in-line stezek (32,3 %), rádi také využijí wellness program (26,9%) či servis bruslí (24,7 %). Nízký zájem o návazné služby souvisí s nedostatečnou infrastrukturou, která je vybudovaná především v okolí velkých měst. Na dovolené nebo během víkendového pobytu bych uvítal/a služby... (otázka č. 79, možnost více odpovědí) aktivní in-line bruslaři (n=1399) % toalety podél stezek (tj. nejen v restauracích) 32,3 doprovodný program na uvolnění unaveného těla (wellness, masáže,..) 26,9 servis bruslí 24,7 sestavení in-line výletu na míru 19,2 doprovodný program adrenalinový (lanový park, sjezd na kárkách, koloběžkách, bungee jumping,..) 16,4 služby instruktora pro in-line (pro děti i dospělé) 12,0 doprovodný program pro děti (dětské koutky s dozorem, hry, předčítání pohádek,..) 9,9 organizovaný a zajištěný in-line zájezd v tuzemsku 9,0 služby průvodce pro in-line 7,6 doprovodný program tématický (zdokonalení těla a duše, joga, extra menu, hubnutí..) 6,9 Jiné služby jaké? 1,9 Nemám zájem o žádné služby 27,8 45/57

46 V porovnání s cykloturisty je nižší zájem i o služby půjčoven. Nejčastěji by dotázaní ocenili zapůjčení trendových věcí jako jsou skike (terénní brusle s velkými kolečky), sedmimílové boty se službou instruktora apod. (25,3 %). Zdroj: Národní cyklo a in-line průzkum, STEM/MARK,on-line průzkum,srpen-září 2011 Znatelně nižší zájem je v porovnání s cykloturisty a bikery také o rezervační balíčky služeb, které by využilo pouze 38,3 % dotázaných in-line bruslařů. Využil/a byste rezervační systém in-line balíčků zahrnující ubytování, stravování, případně službu instruktora, servis bruslí a doprovodný program? (otázka č. 81) aktivní in-line bruslaři (n=1399) % rozhodně ano 7,1 spíše ano 31,2 spíše ne 44,2 rozhodně ne 10,6 nevím, neumím posoudit 6,9 Rozhodně ano + spíše ano 38,3 46/57

47 4 PRESENTACE PRŮZKUMU, PROPAGACE A PR Prezentace průzkumu byla klíčová zpočátku pro získání dostatečného množství respondentů, později pro průzkum i pro zviditelnění výsledků. Každé toto hledisko bylo zohledněno při výběru mediálních prostředků. V našem případě hrál klíčovou roli internet. 4.1 Internet Na stránkách byly postupně zveřejňovány veškeré informace k průzkumu. V době konání průzkumu to byly hlavně jeho cíle a bannery pro partnerské internetové portály, které lákaly respondenty sloganem Vyplň a budeš jezdit líp. Jak se později ukázalo, vhodně zvolený claim pomohl rychle získat dostatečný počet respondentů pro průzkum. Tyto bannery se záhy po skončení průzkumu změnily na: Od začátku byl na internetu k dispozici seznam partnerů, který byl průběžně aktualizován, jak partnerů přibývalo. Každý partner byl uváděn logem a www adresou. Partneři využívali na svých internetových stránkách naopak bannerů průzkumu. Jen několik dní po ukončení průzkumu proběhlo losování výherců z řad respondentů. Vzhledem k tomu, že celý průzkum probíhal on-line na internetu, rozhodli jsme se veškeré výsledky vč. videozáznamu losování zveřejnit také na Tak, jak přibývalo aktivit průzkumu, bylo nutné rozdělit www stránku na podstránky a rozdělit informace podle jejich struktury a obsahu. Přibyla tak podstránka s aktuálními informacemi, s losováním respondentů, s výsledky průzkumu a také samostatná podstránka pro média. V sekci pro média byly zveřejňovány nejen tiskové zprávy, ale také loga, statické i dynamické bannery a fotografie. Skeny internetové prezentace jsou přílohou č.4 této závěrečné zprávy. 47/57

48 4.2 Tiskové zprávy Veškeré klíčové aktivity průzkumu byly novinářům a partnerům sdělovány formou tiskových zpráv. Hlavní tisková zpráva s výsledky průzkumu byla připravena ve spolupráci se zadavatelem. Novináři, kteří přišli na tiskovou konferenci k výsledkům průzkumu, ji dostali osobně, ostatní společnou e-rozesílkou médiím druhý den ráno. Tiskové zprávy byly rozesílány jak novinářům (odborná i celoplošná média), tak i všem partnerům. Dvě klíčové tiskové zprávy (o začátku průzkumu a o jeho prvních výsledcích) dostali na vědomí i klíčoví politici a úředníci odpovědní za cestovní ruch. Společnou tiskovou zprávu o výsledcích průzkumu rozeslalo také tiskové oddělení CzechTourismu. Celkem bylo vydáno 5 tiskových zpráv (viz příloha č.5), poslední (šestá) je plánována k vydání na závěrečné prezentaci při Regiontouru v lednu Přehled tiskových zpráv: : Cyklo a in-line průzkum - Horská kola u nás převládají (doc 5MB, pdf 1MB) : Cyklo a in-line průzkum - První národní cyklo a in-line průzkum v ČR zveřejnil první výsledky(doc 5MB, pdf 0.6MB) : Cyklo a in-line průzkum - Proběhlo losování, probíhá zpracování výsledků (doc 30 kb) : Cyklo a in-line průzkum - O první národní cyklo a in-line průzkum v ČR je velký zájem (pdf 1.4MB, doc 4.1MB) : Cyklo a in-line průzkum - Odstartoval první národní cyklo a in-line průzkum v ČR (pdf 1.3MB, doc 3.2MB) 4.3 Prezentace Prezentace prvních výsledků proběhla 18. října 2011 na tiskové konferenci v media centru ORBIS formou společné tiskové konference se zástupci zadavatele agentury CzechTourism. Prezentace pro odbornou veřejnost proběhla v rámci Bike konference na veletrhu Bike Brno 10. listopadu Konference se zúčastnilo cca 120 registrovaných účastníků vč. několika novinářů (vč. redaktora ČTK) Prezentace výsledků průzkumu pro veřejnost proběhla na veletrhu Bike Brno na pódiu ve veletržní hale F. Fotografie ze všech prezentací jsou v sekci Pro média na 48/57

49 Souhrn evidovaných článků v médiích (Media monitoring) uvádíme v příloze č.6 i s jednotlivými články. Zde je jejich přehled: Datum publikace/ Název článku/pořadu link / název souboru 15/8/2011 Odstartoval první národní cyklo a in-line průzkum v ČR 18/8/2011 Chcete jezdit líp? Zapojte se do 1. cyklo a in-line průzkumu Cykloturisté žádají kvalitnější tratě i značení, zjistil průzkum 18/10/ /domaci.aspx?c=a111018_103736_domaci_jj 18/10/2011 Studie: Českým cyklistům chybí infrastruktura pro delší cesty Příloha č. 6 (Monitoring po tiskové konferenci ) 19/10/2011 Česko jede aneb Jak se chovají a co chtějí aktivní cyklisté? str. 2 Příloha č. 6 (Monitoring po tiskové konferenci ) Cykloturisté chtějí jezdit po dobře značených trasách, ukázal národní cykloprůzkum 19/10/ /10/2011 Jitka Vrtalová mlčí za naše peníze 19/10/2011 Cykloprůzkum? Lobbistická akce! 19/10/2011 První národní cyklo a in-line průzkum v ČR zveřejnil první výsledky /10/2011 Průzkum existuje Příloha č. 6 (Český rozhlas Pardubice ) 20/10/2011 Průzkum: Na kole jezdí půl republiky, za výlety ale musí do zahraničí /11/2011 Průzkum: Češi při jízdě na kole oceňují nejvíce krásnou přírodu Příloha č. 6 (ČTK BikeBrno ) 11/11/2011 Cyklisté nejvíce oceňují přírodu str.38 Příloha č. 6 (Monitoring po Bike konferenci ) 13/11/2011 Milovníci cykloturistiky v Česku získají nového webového průvodce Příloha č. 6 (Monitoring po Bike konferenci ) 15/11/2011 Den za dnem rubrika Aktuálně str.10 Příloha č. 6 (Monitoring po Bike konferenci ) Autor/redaktor/moderátor Zveřejněno kde název Jitka VRTALOVÁ Radka ŽÁKOVÁ Jan JIŘIČKA idnes.cz tmn Zpravodajství ČTK sd Moderní obec Jitka VRTALOVÁ NaKole.cz Kuba TUREK Kuba TUREK PROFIT.cz Víta BALCEROVÁ ČRo Pardubice Martin SINGR Ekolist. cz Filip VRÁNA Zpravodajství ČTK ČTK Metro Filip VRÁNA Zpravodajství ČTK Týden 49/57

50 5 HLAVNÍ VÝZVY PRŮZKUMU A NÁVRH PRÁCE S JEHO VÝSLEDKY S CÍLEM PŘISPĚT K ROZVOJI NÁRODNÍHO PRODUKTU ČESKO JEDE 5.1 Hlavní závěry a výzvy, vyplývající z průzkumu Průzkum přinesl řadu výsledků, z nichž některé jsou více méně potvrzením známých či předvídatelných skutečností, avšak bez rozsáhlejšího nekomerčního průzkumu by se o ně dalo jen těžko opřít (např. nejčastěji používané kolo, nejoblíbenější destinace ). Většina výsledků však přinesla zcela nové a často i překvapivé informace a výzvy. V této podkapitole naleznete významné závěry průzkumu a na ně navazující doporučení. Česká republika má velký potenciál pro rozvoj cykloturistiky, který není plně využit. Aktivní cykloturisté, bikeři a in-linisté tvoří početnou cílovou skupinu, které má význam se věnovat jak z hlediska marketingu, tak optimalizace infrastruktury a služeb; cykloturistika je v ČR velmi populární (na dovolenou s kolem vyjíždí 590 tis. lidí), vč. trendové terénní cykloturistiky (bikování) a mladého in-line bruslení. V ČR je cca 4,75 mil. osob používajících jízdní kolo, z toho je o 1,017 mil. aktivních cykloturistů, o 781 tis. aktivních in-line bruslařů a o 318 tis. aktivních bikerů, přičemž významný počet Čechů aktivně holduje dvěma i všem třem těmto aktivitám. Aktivní cykloturisté, bikeři a in-linisté jsou perspektivní širokospektrální cílovou skupinou cestovního ruchu, protože : o jezdí po rozšířenou sezónu (od března do listopadu), řada z nich jezdí celoročně (především bikeři) o cykloturisté svými sociodemografickými charakteristikami přibližně kopírují populaci, mezi bikery a in-line bruslaři převažují mladší ročníky o mezi bikery jsou častěji lidé s vyššími příjmy domácnosti ČR představuje velký potenciál pro rozvoj domácího i incomingového cykloturistického cestovního ruchu, zejména vícedenních pobytů a jízd po dálkových trasách, protože o v současné době výrazně převažují jednodenní cyklistické výlety nad vícedenními pobyty a putováním po dálkových trasách, které je v zahraničí tolik oblíbené a je předmětem incomingového cestovního ruchu s výraznými ekonomickými benefity, o přičemž ČR má srovnatelný primární potenciál se zahraničními cykloturistickými velmocemi, produkt dálkové cykloturistiky není v ČR ještě dostatečně připraven. 50/57

51 V oblasti infrastruktury je nedostatečná infrastruktura zejména pro in-line bruslaře a pro bikery, nabídka pro cykloturisty neodpovídá jejich požadavkům a celkově nabídka neodpovídá potenciálu všech skupin. Infrastruktura pro aktivní cykloturisty neodpovídá jejich požadavkům a nepokrývá potenciál dálkové cykloturistiky: o aktivní cykloturisté mají zájem využívat jak zpevněné asfaltové komunikace (44 %), tak nezpevněné (štěrkové aj.) cesty (48 %), což je impulsem k přehodnocení stávajícího cykloturistického značení zejména v těch regionech, kde jsou velkým podílem proznačeny jako cyklotrasy silnice 3. třídy o Češi dnes jezdí za produktem dálkových cyklotras zejména do zahraničí, v ČR nejsou dálkové cyklotrasy jako celek (pouze jejich části) připraveny u stávajících dálkových tras je třeba zvýšit podíl úseků vedený mimo silnice, sjednotit jejich rozvoj dle jednotných kritérií včetně jejich marketingu a jednotně je v terénu vyznačit především v kategoriích evropské trasy EuroVelo, národní a regionální trasy. o Poznámka: Závěry mají dopad na realizaci Cíle 4.4. aktualizované Cyklostrategie 2012 Připravit terény pro bikery, kteří dnes nemají k dispozici žádnou ucelenou nabídku: o Aktivní bikeři by nejraději jezdili po pěších turistických trasách (66 %), ale také po lesních nezpevněných cestách (52 %) je třeba dosáhnout názorové shody v nekonfliktním užívání nefrekventovaných pěších turistických tras jak pěšími tak cyklisty, nové i běžně bikery užívané trasy v terénu jednotně vyznačit jako MTB trasy terénním značením a vytvořit tak volně dostupnou nabídku bikového produktu (dnes jsou tipy na vhodné terény obtížně dohledatelné a jsou často šířeny individuálně v rámci úzké komunity) o část bikerů by ráda využila i speciálně budované singltraily (29 %), přičemž jsou dnes k dispozici pouze 2 takové lokality v ČR je třeba tuto nabídku rozšířit citlivě a kvalitně budovanými singltraily ve vhodných lokalitách a v parametrech srovnatelných se zahraničím o Poznámka: Závěry mají dopad na realizaci Cíle 1.2. aktualizované Cyklostrategie 2012 Rozšířit terény pro in-line bruslení pro tento mladý a dynamicky se rozvíjející relaxační sport, terény, které plně a efektivně využijí i další uživatelé a které budou konkurenceschopné vůči zahraničí: o in-line bruslaři chtějí jednoznačně jezdit na cyklo a in-line stezkách v přírodě (80 %), nikoliv na umělých tréninkových oválech (7 %) a největší část z nich považuje za optimální délku výletu 25 až 50 km, tedy trasy, které v ČR zásadně chybí, neboť většina cyklostezek, vhodných pro in-line bruslení, má kratší délku; o již dnes je počet aktivních in-linistů vysoký (781 tis.), podle víceletých monitoringů v regionech lze předpokládat, že s každým vybudovaným vhodným terénem jejich počet ještě vzroste, in-linisté tak představují výraznou a perspektivní cílovou skupinu, sdílející obdobné požadavky jako cyklistické rodiny s malými dětmi, fyzicky méně výkonní cyklisté (senioři,..) a speciální skupiny, jako jsou vozíčkáři o výzvou je vybudovat zejména v okolí velkých měst nebo v jiných vhodných destinacích další cyklostezky, jejichž parametry vyhovují popsané široké cílové skupině (tedy s kvalitním povrchem, dostatečnou šířkou, bezbariérové vč. křížení a průjezdů obcemi, s malým převýšením tedy v rovinách nebo v údolích řek a s dostatečnou délkou a doplňkovou infrastrukturou) a tyto 51/57

52 o terény udržovat (in-line bruslařům nejvíce vadí nekvalitní a neuklizený povrch stezek a přelidněnost stávajících stezek), výzvou je vybudovat v českých podmínkách terény, které budou srovnatelně kvalitní se zahraničními nabídkami, za kterými dnes čeští bruslaři jezdí, bez ohledu na vzdálenost (např. nejoblíbenější je oblast Flaeming v Německu) Poznámka: Závěry mají dopad na realizaci Cíle 1.2. aktualizované Cyklostrategie 2012 Zkvalitnit informační a orientační systém v terénu: o s ohledem na zachycený trend napříč všemi skupinami méně používat pro orientaci tištěné mapy a více se spolehnout na informační značení v terénu doporučujeme zkvalitnit informační značení v terénu ve smyslu: o pořízení a údržby jednotného systémového orientačního značení dle kvalitních a udržitelných metodik (přičemž značení pro bikery a in-line bruslaře není dořešeno a je třeba tyto metodiky dopracovat, dálkové trasy přeznačit tak, aby každá trasa měla po celé své délce jedno číselné označení jednociferné nebo dvojciferné, metodicky dořešit v cykloznačení souběh více marketingových úrovní tras) především v kategoriích evropské trasy EuroVelo, národní a regionální trasy. o zkvalitnit a udržovat další informační systém v terénu, jako jsou mapové a informační tabule o Poznámka: Závěry mají dopad na realizaci Cíle 4.4. aktualizované Cyklostrategie 2012 Rozvíjet doplňkovou infrastrukturu o rozvíjet doplňkovou infrastrukturu podél cyklo a in-line tras, protože zejména skupiny přátel a rodiny s dětmi zastávky s aktivním vyžitím vyhledávají (odpočívadla, prolézačky, hřiště, protahovadla, WC apod.) o Poznámka: Závěry mají dopad na realizaci Cíle 1.2. aktualizované Cyklostrategie 2012 V oblasti služeb a marketingu jsou značné rezervy: Poznámka: Závěry mají dopad na realizaci Cíle 4.3. aktualizované Cyklostrategie 2012 (kapitola 5.3. této zprávy) Zkvalitnit služby pro cykloturisty, bikery a in-linisty na míru jejich požadavků: o Propagovat certifikační systém Cyklisté vítáni, jakožto službu žádanou cykloturisty (při výběru ubytování jej zohledňuje 52 % cyklistů), systém, který je srovnatelný s podobnými zahraničními systémy (jako např. německý Bett & Bike) a preferovat takové ubytování mezi doporučenými službami v cyklobalíčcích o podporovat v regionech cyklobusy, jako vyhledávaný způsob přiblížení do místa cyklovýletů a návrat z něj (žádá je 45 % cykloturistů a 39 % bikerů), kombinovanou dopravu řešit jako celek například se zapojením oblíbené vlakové dopravy (ta je využívána vysokým počtem cykloturistů a například celý zahraniční systém Schweitzmobil je na ní dokonce postaven) o podporovat dostupné servisy kol (vč.půjčoven a dobíjecích stanic pedeleků) i bruslí, jakožto nejžádanější službu pro dovolené a další pobyty (žádá 40 % cykloturistů a i 40 % bikerů, 25 % bruslařů) o jako doprovodnou aktivitu připravovat nejvíce žádané relaxační programy na uvolnění unaveného těla (masáže, wellness,..) vítá je 26 % cykloturistů, 21 % bikerů a 27 % in-linistů 52/57

53 o zajistit pravidelný monitoring pohybu na stezkách a návazné studie ekonomického dopadu cykloturistiky Prorazit na trhu ČR s nadčasovými službami jako jsou cykloprůvodci, přeprava zavazadel a zájezdy, tato oblast je nevyužitou mezerou a potenciálem na českém trhu o hledat poučení ze zahraničí a od dobře fungujících cestovních kanceláří, kde jsou tyto služby a zájezdy běžné a žádané a pokusit se tyto zkušenosti přenést na trh v ČR, kde dnes tyto služby nejsou nabízeny, nejsou známé a proto jsou i dle výsledků průzkumu jen velmi málo požadované (organizovaný zájezd v ČR a obdobně i v zahraničí plánuje pouze okol 15 % cykloturistů a bikerů, in-linisté plánují zájezd pouze do zahraničí, naprostá většina okolo 75 % organizovaný zájezd vůbec neplánuje) Připravit a presentovat nabídku cykloturistických, bikových a in-line balíčků: o cykloturistické balíčky žádá nebo spíše žádá většina cykloturistů a bikerů (49 %), což je dobrý důvod k tomu pečlivě sestavovat žádané cykloturistické balíčky pro konkrétní cílové skupiny, neboť jejich požadavky na délku, náročnost, služby a zajímavosti na trase se dle výsledků průzkumu liší (cykloturista, biker, in-line bruslař, skupina přátel, rodina, individuální jezdec,..), v ideálním případě postupovat podle jednotné metodiky vysokého standardu, se kterým by se uživatelé setkávali na různých místech naší republiky a snadno by se v systému nabídky orientovali o speciálně se věnovat přípravě balíčků (produktu) dálkových cyklotras, který je na úplném počátku o doporučované trasy v každém případě uvádět v GPS souřadnicích ke stažení, neboť 36 % cykloturistů a 41 % bikerů chce již dnes používat tento způsob orientace o cykloturistické balíčky nabízet zejména přes Internet, který je hlavním prostředkem získávání informací o cykloturistické nabídce a rozvíjet dále záměr vytvoření jednotné a přehledné presentace cykloturistické a související nabídky aktivní turistiky na webu Česko jede o doporučované cyklotrasy balíčků vést tak, aby byly snadno dostupné služby občerstvení (bufety, restaurace) a přírodní i kulturní zajímavosti (rozhledny, vyhlídková místa, přírodní útvary, hrady, muzea ), neboť jsou žádané Napříč všemi aktivitami podporovat bezpečnost, zejména používání ochranné přílby, jako nezbytné, běžné a moderní součásti výbavy zodpovědného cykloturisty, bikera ale i in-line bruslaře Poznámka: Závěry mají dopad na realizaci Priority 2. Zvyšování bezpečnosti cyklistické dopravy aktualizované Cyklostrategie 2012 o o zatímco cykloturisté a bikeři ochrannou přílbu převážně využívají (80 %), inline bruslaři, i když jsou vystavení těžkým zraněním, ochrannou přílbu a ostatní chrániče využívají jen málo (přílbu jen 40 % bruslařů) dbát na propagaci používání ochranné přílby a pomůcek napříč všemi aktivitami, například: na všech propagačních materiálech a informačních tabulích a reklamách zásadně uvádět aktéry s přílbou, na webové stránky zveřejňovat příhody cyklistů a bruslařů s těžkými zraněními, která by nemusela být tak vážná při použití přílby, na výjezdy na stezky sólo nebo doprovodně umístit upoutávky typu Máš na hlavě přílbu? 53/57

54 5.2 Návrh další systémové práce s výsledky průzkumu Závěry a doporučení kapitoly 5.1. je třeba jednotně a profesionálně uchopit, protože jedině tak mohou přispět k rozvijí celonárodní cykloproduktu. V této kapitole naleznete výčet aktivit, které by měly bezprostředně na průzkum navázat a úzce s ním souvisejí Plné zveřejnění výsledků průzkumu Výsledky průzkumu byly průběžně zveřejňovány primárně na webu kde byla vytvořena výrazná rubrika průzkumu s přehlednou strukturou (viz kapitola 4). Výsledky jsou dále umístěny na webu CzechTourismu Na těchto místech bude rovněž umístěna tato závěrečná zpráva a dále také základní datový soubor (přehled odpovědí jednotlivých respondentů, plně přístupných k dalšímu využití a provádění vlastních analýz v regionech, podnikateli apod.) Vytvoření metodik v oblasti cykloturistiky, bikování a in-line bruslení Cílem je navrhnout postupy a metodiky, vedoucí k pozvednutí infrastruktury, služeb a marketingu regionů ČR na konkurenceschopnou úroveň v rámci Evropy a k zavedení národního cykloproduktu Česko jede. Metodiky by měly vzniknout v rámci pracovních skupin nejvíce zainteresovaných stran a fundovaných osob, pokud možno s využitím zkušeností ze zahraničí. Metodika a doporučení pro budování infrastruktury: optimalizace sítě cyklotras, dálkových terénních tras, tipování terénních tras a budování singltrailů a cyklo a inline stezek evropského standardu v podmínkách České republiky (např. hustota, délky, šířky, parametry, výběr lokalit,..) Metodika jednotného značení (v terénu i v mapách) cykloturistických tras, národních dálkových tras (vč. vyřešení souběhu více marketingových značek těchto tras), terénních tras, singltrailů a in-line stezek Metodika tvorby cykloturistických balíčků (pro cykloturisty, bikery a in-line bruslaře), včetně produktu národních a vybraných regionálních dálkových tras, zohledňující potřeby různých skupin Metodika a doporučení v oblasti služeb (žádané a doporučené služby, jejich charakteristiky, analýza jejich ekonomické návratnosti, návrh školení za účelem profesionalizace a zajištění kvality služeb apod.) Metodika kvantitativního a kvalitativního (marketingového) monitoringu za účelem získání zpětné vazby (parametry a četnost pokračujícího průzkumu, kvantitativní monitoring na hlavních cyklostezkách a cyklotrasách, metodika kvalitativního průzkumu chování a potřeb cykloturistilů, bikerů a in-line bruslařů, vč. vyhodnocení ekonomických benefitů) Metodika optimální dotační politiky krajů a státu se všemi návaznostmi (doporučení oblastí vhodných k podpoře z národní a regionální úrovně). Příprava metodik je také součástí doporučení pro Česko jede v kapitole /57

55 Workshopy v regionech za účelem efektivního využití výsledků průzkumu, uchopení výzev a metodik Cílem je : seznámit regionální a centrální aktéry v oblasti tvorby infrastruktury, služeb a marketingu cykloturistiky s novými poznatky, závěry a výzvami průzkumu, proškolit je v používání výsledků, prodiskutovat s nimi nové přístupy a metodiky a motivovat je k jejich použití. Workshopy doporučujeme organizovat po jednotlivých regionech (krajích, případně po destinacích) a také pro národní úroveň veřejné správy. Na workshopy by měli být pozváni: projekční i realizační organizace (podnikatelské i neziskové) v oblasti přípravy a budování/značení cyklostezek, cyklotras, singltrailů a souvisejícího zázemí (např. projekční a inženýrské kanceláře, stavební firmy, poradenské firmy z oboru, úředníci ze stavebních odborů a odborů investic) organizace z oblasti propagace a marketingu (např. destinační společnosti, reklamní agentury pracující v marketingu destinací, provozovatelé tématických serverů a médií) zájmové organizace (odbory KČT, ČEMBA, další občanská sdružení..) pracovníci infocenter politici a úředníci místní a krajské úrovně (starostové a radní zodpovědní za cestovní ruch a dopravu, pracovníci odborů cestovního ruchu a dopravy) politici a úředníci centrální úrovně. Realizace workshopů je také součástí doporučení pro Česko jede v kapitole Kvantitativní a kvalitativní (marketingový) monitoring za účelem získání zpětné vazby a řízení procesu Cílem je získat zpětnou vazbu pro posouzení efektivity realizovaných opatření při zavádění produktu a řízení procesu. Důležitým předpokladem je udržitelnost zvolené metodiky a technologie, která bude opakovatelná a udržitelná v dalších letech (tj. jednoduše, promyšleně za udržitelné peníze, založit dlouhou časovou řadu). Důležité je mít zachycený výchozí stav 0 ( (před startem produktu a jeho marketingu). Předpokládáme tyto úrovně monitoringu: zopakování národního průzkumu a jeho rozšíření po vzoru německé Radreiseanalyse, kam se posunuly potřeby a očekávání populace cykloturistů, bikerů a in-line bruslařů (pravidelné sledování trendů v návštěvnosti dálkových cyklotras a cykloturistických destinací v ČR i zahraničí s vyhlašování TOP stezek a destinací vč. výhledů na další roky) sčítání cyklistů - kvantitativní monitoring ve vybraných profilech cyklostezek a frekventovaných cyklotras dotazníkový průzkum na páteřních stezkách rozlišení účastníků a dotazník proč a jak jsou v tom konkrétním profilu, vč. ekonomických otázek (výběr profilů, menší četnost 1x za 2 až 3 roky) Monitoring bude upřesněn po podrobnějším rozpracování metodik. Realizace monitoringu je také součástí doporučení pro Česko jede v kapitole /57

56 5.3 Aplikace výsledků a doporučení průzkumu pro rozvoj národního cykloproduktu Česko jede Průzkum jednoznačně potvrdil velký potenciál České republiky pro rozvoj národního cykloproduktu, který se v současné době připravuje pod názvem Česko jede. V této kapitole naleznete přehled doporučení, vyplývajících z průzkumu, právě pro národní produkt Česko jede. Tato doporučení mají rovněž dopad na realizaci Cíle 4. aktualizované Cyklostrategie Vytvoření struktury projektu a institucionalizace Česko jede Vypracovat benchmarkingovou studii Cykloturistika v sousedních státech Zajistit přenos podrobnějšího know-how projektu SchweizMobil pro postavení organizační struktury (nutná transformace na podmínky Českého prostředí), exkurze týmu do Švýcarska, sdílení metodik vytvořit akční plán budování projektu Česko jede s využitím švýcarského modelu (správný sled kroků, způsob zajištění, harmonogram, rozpočet) formou workshopů věcná a právní analýza institucionalizace zastřešující organizace projektu (Česko jede, o.p.s., s postihnutím všech vazeb) s využitím zkušeností ze Švýcarska Zrealizovat řídící a partnerské struktury projektu Realizovat vzdělávací workshopy (podrobněji viz kapitola ). Výstavba a provoz portálu Česko jede, jako základního komunikačního nástroje Vypracovat strukturu portálu, jeho realizace, naplnění a provoz ve spolupráci s partnery. Portál bude zaměřen na zahraniční i domácí turisty a může nabízet aktivity: cykloturistika a bikování, in-line bruslení a postupně i pěší turistiku, vodáctví, zimní běžeckou turistiku a hipoturistiku. V rámci jednotlivých aktivit může být rozčleněna významnost tras (národní/mezinárodní, regionální, lokální případně rozlišovat jen 2 úrovně) a dále stupně obtížnosti nabízených terénů. Portál bude kvalitně napojen na informace o atraktivitách a službách CR a akcích a bude postaven na vysoce kvalitních a obsahově úplných a průběžně aktualizovaných mapách. Portál bude zahrnovat nadčasový systém vyhledávání a zpřístupnění obsahu pro mobilní zařízení (mobilní telefony, GPS navigace,..). Předpokládají se základní jazykové mutace portálu a zřízení nadstavby provozu on-line rezervačního systému. Webový portál bude rozvíjen tak, aby nebyl v konkurenčním, ale v synergickém vztahu k portálu Kudy z nudy a k dalším portálům, dlouhodobě podporovaným z národní úrovně i k důležitým privátním portálům. Marketingová a propagační kampaň Dotvořit logotyp a manuál jeho použití Vytvořit úvodní image materiály a podrobnější průvodce národního produktu tiskoviny i digitální materiály Zrealizovat úvodní propagační a presentační kampaň (veletrhy, akce, PR redakční práce s médii, reklama, famtripy presstripy,..) s vysokým podílem spolupráce s existujícími tématickými a národními servery a s destinacemi. Vytvořit metodiku tvorby cykloturistických balíčků (podrobněji viz kapitola ) Integrovat pod hlavičku Česko jede důležité cykloturistické akce s nadregionálním význam (otevírání či zavírání sezony, cyklojízdy v rámci Evropského týdne mobility) Velký důraz bude kladen na prezentaci v zahraničí a na systém vytvoření nabídek a jejich distribuce se zapojením touroperátorů a dalších privátních subjektů. 56/57

57 Podpora přeznačení a údržby sítě dálkových cyklotras ČR a tras EuroVelo a navazující regionální sítě Vytvořit následující metodiky (podrobněji viz kapitola ): Metodiku a doporučení pro budování infrastruktury Metodiku jednotného značení Zkvalitnit informační a orientační systém v terénu: Zrealizovat a udržovat jednotný systém orientačního značení dle kvalitních a udržitelných metodik Přeznačit dálkové trasy tak, aby každá trasa měla po celé své délce jedno číselné označení Zkvalitnit a udržovat další informační systém v terénu, jako jsou mapové a informační tabule Rozvoj lidských zdrojů v oblasti cykloturistiky a podpora služeb Vytvořit metodiku a doporučení v oblasti služeb (podrobnosti viz. kapitola ) Monitoring v oblasti cykloturistiky Vytvořit metodiku kvantitativního a kvalitativního (marketingového) monitoringu (podrobnosti viz. kapitola ) Zajistit kvantitativní a kvalitativní (marketingový) monitoring za účelem získání zpětné vazby a řízení procesu Financování cyklistické a cykloturistické infrastruktury Vybudovat zejména v okolí velkých měst nebo v jiných vhodných destinacích další cyklostezky, jejichž parametry vyhovují i in-linistům (tedy s kvalitním povrchem, dostatečnou šířkou, bezbariérové vč. křížení a průjezdů obcemi, s malým převýšením) Připravit terény pro bikery, zejména rozšířením nabídky budovanými singltraily ve vhodných lokalitách a v parametrech srovnatelných se zahraničím Rozvíjet doplňkovou infrastrukturu podél cyklo a in-line tras (odpočívadla, prolézačky, hřiště, protahovadla apod.) Vytvořit metodiku optimální dotační politiky krajů a státu (podrobnosti viz. kapitola ) 57/57