OSTRAVSKÁ UNIVERZITA v Ostravě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OSTRAVSKÁ UNIVERZITA v Ostravě"

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA v Ostravě OBECNÁ PSYCHOLOGIE A PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI PRO SOCIÁLNÍ PRACOVNÍKY Tomáš Šobáň OSTRAVA 2008 Nepublikováno text k vnitřnímu použití

2 Šobáň: Obecná psychologie a psychologie osobnosti 2 1 ÚVOD TEORETICKÉ ZÁKLADY PSYCHOLOGIE Psychologické disciplíny Výzkumné metody v psychologii Biologická a společenská podmíněnost psychiky PSYCHICKÉ PROCESY I Poznávání Paměť a učení Fantazie a myšlení PSYCHICKÉ PROCESY II Emoce Temperament Motivace VŠEOBECNÉ A ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI Předmět psychologie osobnosti Hlavní směry v psychologii osobnosti DETERMINACE VÝVOJE A FORMOVÁNÍ OSOBNOSTI Biologická determinace osobnosti Sociokulturní determinace osobnosti Socializace STRUKTURA OSOBNOSTI I Psychické vlastnosti Temperament a emocionalita Schopnosti inteligence a tvořivost STRUKTURA OSOBNOSTI II... 25

3 3 Šobáň: Obecná psychologie a psychologie osobnosti 8.1 Motivace a postoje Charakter STRUKTURA OSOBNOSTI III Typologie osobnosti Vrstvy osobnosti Faktory osobnosti DYNAMIKA OSOBNOSTI Dynamická funkce ega Ego-obranné mechanismy Psychické ekvilibrium a hédonismus Volní vlastnosti TEORIE OSOBNOSTI I Úvod do teorie osobnosti Psychoanalytické a neopsychoanalytické teorie TEORIE OSOBNOSTI II Behavioristické teorie osobnosti Holistické a humanistické teorie osobnosti Faktorové koncepce osobnosti Systematický eklekticismus TEORIE OSOBNOSTI III Existenciální psychologie Teorie pole Teorie změny osobnosti PORUCHY OSOBNOSTI Duševní zdraví a duševní poruchy Normalita osobnosti. Koncepce normality... 43

4 Šobáň: Obecná psychologie a psychologie osobnosti Přístupy k poruchám osobnosti Úvod

5 5 Šobáň: Obecná psychologie a psychologie osobnosti Cíl: Vážená čtenářko, vážený čtenáři, tento studijní materiál je adresován Vám, studentce či studentu kombinovaného studia bakalářského oboru Sociální práce pro zvládnutí studia kurzu Obecná psychologie a psychologie osobnosti pro sociální pracovníky. Jedná se o příručku, která Vám může být průvodcem po jednotlivých tématech kurzu, která budete zpracovávat v rámci jednotlivých tématických tutoriálů. Text Vám bude sloužit k teoretickému zarámování a zpracování témat týkajících se předmětu obecné psychologie a psychologie osobnosti. Nabídne také základní teoretické informace o přístupech, teoriích, základních duševních procesech, základech psychopatologie osobnosti. V textu se setkáte s dvojím označením: psychika či psychické a duševní. Jedná se o synonyma a jsou tedy vzájemně zaměnitelná a v odborné literatuře i zaměňovaná jejich konkrétní užití v ní je závislé většinou jen na libovůli a osobních preferencích autorů (ačkoliv je výrazný rozdíl mezi pojmy psychika a duše a psychologie se zabývá psychikou, nikoli duší, která má ještě mnoho dalších konotací a významů, které do psychologie nepatří nebo patří jen okrajově). V tomto textu je tomu úplně stejně užívám obou označení zcela libovolně většinou jen s ohledem na celkové vyznění textu. V literatuře se můžeme setkat ještě s jedním ekvivalentem pro duševní a psychické s termínem mentální. Toto synonymum v následujícím textu používat nebudu, hlavně proto, že dva výše uvedené termíny jsou v současnosti užívány nejčastěji. Klíčová slova: psychologie, obecná psychologie, psychika, prožívání, psychický proces, psychický stav, psychický obsah, psychická vlastnost, psychologie osobnosti, teorie psychologie osobnosti, determinace vývoje osobnosti, formování osobnosti, struktura osobnosti, obsah osobnosti, duševní/psychické zdraví, normalita, porucha osobnosti. 2 Teoretické základy psychologie

6 Šobáň: Obecná psychologie a psychologie osobnosti 6 Cíl: Tato kapitola Vám pomůže zvládnout základní témata psychologie: objasní Vám předmět a význam psychologie, nastíní Vám historii psychologie, umožní Vám poznat hlavní směry v psychologii. Psychologie pomáhá v praxi všude tam, kde potřebujeme poznávat druhé, působit na ně, uspořádat podmínky a jevy, ve kterých žijeme, lépe poznat sami sebe a využít to k získávání lepších dovedností v porozumění sobě i druhým a ve schopnosti žít šťastněji a zdravěji. Předmětem zájmu psychologie je základní psychologické paradigma PROŽÍVÁNÍ VĚDĚNÍ JEDNÁNÍ živých bytostí v interakci s jejich prostředím. Slovo psychologie sice vychází z řeckých výrazů pro duši (psýché) a pro vědu či slovo (logos), bylo ale užito později v 15. století jako označení studia lidské duše, v 18. století získal výraz význam filozofické analýzy a interpretace psychických jevů, ve druhé polovině 19. století došlo k posunu z filozofického na vědecké studium psychiky. Základními psychologickými pojmy jsou: - psychologie (psychology): studium psychické integrace a regulace prožívání a chování; - prožívání (experience): více či méně uvědomovaný proud vědomí; je subjektivní a jedinečné, těžko sdělitelné; - chování (behaviour/behavior): souhrn vnějších projevů, činností, reakcí a jednání organismu; instinktivní, návykové, rozumové (podle psychologické povahy); - jednání (action, act): záměrné chování založené na určité motivaci, měnící dosavadní stav či situaci; - psychika (psychic): fylogeneticky schopnost živých organismů odrážet svými stavy okolní skutečnost; souhrn duševních obsahů a funkcí člověka; - vědomí (consciousness): označení uvědomovaných psychických procesů, obsahy mysli, které si dokážeme vybavit, uvědomit; jeho předmětem je to, k čemu se stavy vědomí vztahují (skutečnost kolem mě nebo já sám), jeho obsahem ty vlastnosti předmětu, které si člověk uvědomuje; - prostředí (environment): relativně trvalé množství vlivů, které na člověka působí; vztah mezi člověkem a prostředím je buď příčinně-účinný (vzájemné působení - interakce) nebo funkční (vztah vzájemné závislosti); - psychické procesy, stavy a vlastnosti (psychic process, psychic state, psychic properte) - proces je pochod, jímž něco přechází v něco jiného; je základním způsobem existence psychiky; stav vyjadřuje stav procesu v daném okamžiku, je výsledkem působení procesů; vlastnosti jsou mnohem trvalejší než procesy i stavy a jsou jejich výsledkem, jsou projevem lidské psychiky vcelku;

7 7 Šobáň: Obecná psychologie a psychologie osobnosti 2.1 Psychologické disciplíny Psychologie jako věda o člověku se v 19. století vydělila z filozofie a postupně se vyvíjela jako empirická a experimentální věda s interdisciplinárními přesahy (vážícími se k determinaci psychiky) k biologii, sociologii a kulturní antropologii. Má interaktivní postavení mezi vědami přírodními, společenskými i technickými je to především dáno tím, že se zabývá lidskou psychikou a ta je přítomna při všech lidských aktivitách. Psychologie je dynamická věda, která svou působnost a zaměření neustále zpřesňuje, prohlubuje a rozšiřuje tím vznikají stále nové psychologické vědní disciplíny. Systém psychologických věd má 3 základní roviny: základní disciplíny, které podávají teoretické poznatky pro další disciplíny. Patří sem psychologie: - obecná: zabývá se teorií psychiky - fylogenetická: popisuje psychické změny, které jsou vázány na vývoj lidského druhu a rozvoj lidské kultury) - ontogenetická (vývojová): zkoumá psychický vývoj jedince od početí po smrt - sociální (společenská): zkoumá vztahy a vzájemné vlivy mezi jedincem a společností - osobnosti: zabývá se teoretickými charakteristikami osobnosti - metodologie (o psychologických metodách) - srovnávací: zkoumá a srovnává poznatky jednotlivých psychologických disciplín - experimentální, která se zaměřuje apriori na výzkumy a výzkumné projekty, laboratorní experimenty - dějiny psychologie; speciální disciplíny, jež jsou již méně teoretické, jsou zaměřeny na určitý obor, např.: - psycholingvistika - zoopsychologie - diferenciální (rozdíly mezi lidmi) - osobnostní (co je jedincům společné) - patopsyschologie (patologie psychických jevů) - psychopatologie (psychické aspekty patologie) - farmakopsychologie (léčiva a jejich psychické vlivy) - psychofyzika (vztah mezi vnějším světem a psychikou) - psychodiagnostika (testy) - psychometrie (statistické postupy) - psychofyziologie (fyziologie z hlediska psychologie) - biopsychologie (biologie z hlediska psychologie) - neuropsychologie (neurologie z hlediska psychologie) - genetická psychologie (dědičnost z hlediska psychologie) - psychotoxikologie - endokrynologie (vlivy žláz s vnitřní sekrecí na psychiku) - matematická psychologie - parapsychologie (psychotronika) - psychohygiena, atd. aplikované disciplíny, které jsou vázány přímo na určitou oblast či obor lidské činnosti, např. psychologie: - práce (nároky práce na člověka a naopak) - řízení (spojuje se s psychologií práce, dnes psychologie managementu)

8 Šobáň: Obecná psychologie a psychologie osobnosti 8 - pedagogická (zabývá se psychologií vzdělávání) - klinická (zabývá se diagnostikou a léčbou psychických poruch) - inženýrská (vztah člověka a techniky) - vojenská - organizací (psychologická problematika v různých organizačních strukturách) - sportu - trhu - umění - kultury - forenzní (soudní, kriminalistická) - penitenciární (vězeňská) - kriminální - politiky - kosmická - ekologická - dětí a mládeže, atp. 2.2 Výzkumné metody v psychologii Psychologická metodologie určuje metody zkoumání psychických procesů, stavů a vlastností a pravidla použití těchto metod. K základním metodám psychologického výzkumu patří: pozorování (extrospekce) je přítomná ve všech psychologických metodách, zkoumá jevy pozorovatelné zvnějšku a na tomto základě vytváří závěry o vnitřním světě psychice, je při ní obtížná interpretace dat pro interindividuální rozdíly; sebepozorování (introspekce) pozorování vlastních vnitřních procesů je subjektivní, často údaje o sobě zkreslujeme i před sebou samými; experiment zkoumá psychické jevy v záměrně vytvořených podmínkách, je možné jejich opakování a kontrola, experiment laboratorní (in vitro) a přirozený (in vivo); rozhovor (interview) jsou přesně určeny role tazatele a odpovídajícího; rozhovor standardizovaný (přesně dány otázky i jejich pořadí) a nestandardizovaný (volné otázky, důležité je vytvoření atmosféry důvěry); biografická metoda využití životopisů, deníků, autobiografických záznamů (dosti subjektivní metoda, ale důležitá pro základ anamnézy); studium výtvorů lidské činnosti pomocná metoda založená na principu, že vše, co děláme, děláme my a tedy se v tom odráží naše psychika; psychologické testy standardizovaná metoda plnění přesně zadaných úkolů, které jsou kvantitativně vyhodnoceny podle populačních norem (maximální objektivizace); dotazníky především v psychologii osobnosti, zjišťují poznatky o psychických obsazích; anamnestická data zaměřena na získání celkového obrazu o psychickém životě daného jedince;

9 9 Šobáň: Obecná psychologie a psychologie osobnosti 2.3 Biologická a společenská podmíněnost psychiky Člověk má dva základní nástroje nutné pro život: tělo a psychiku. Tyto nástroje fungují pouze společně a nelze je oddělit, to má za následek, že se tyto dvě entity neustále vzájemně ovlivňují a je jen velmi těžké (pokud ne zcela nemožné) přesně rozlišit, co je primární příčinou toho či onoho jevu. Přesto lze hovořit o biologických a společenských podmínkách, které mají vliv na vznik a vývoj psychiky. Biologická determinace psychiky je dána: stavbou a činností nervové soustavy dědičností performovanými způsoby chování V souvislosti s biologickou podmíněností psychiky mluvíme o vrozených tendencích, které ale mohou být modifikovány v rámci naší sociální zkušenosti. Tato zkušenost je získávána především učením v rámci socializace tedy procesu, ve kterém se měníme z bytosti biologické v bytost společenskou. Není to pouze otázka získávání zkušeností (čím jsme starší, tím logicky našich zkušeností přibývá), daleko větší roli zde hraje schopnost z těchto zkušeností těžit učit se a využívat nově nabytých poznatků k prospěchu svému i okolí. Rozhodující tedy není vždy kvantita, je to kvalita zpracování informací, která určuje míru zralosti jedince. Nejen proto existují mezi jedinci často značné interindividuální rozdíly: v rámci lidské společnosti existují různé sociokulturní okruhy, jejichž celkový vývoj může být také různý. Tyto rozdíly vznikají na všech úrovních společenství (ať už se jedná o rodinu, malou skupinu, národ či širší sociokulturní oblast) a ovlivňují vývoj jedinců, kteří v nich žijí. Roviny vzájemného ovlivnění procházejí od obecně lidské roviny přes společenskou, rodinnou, individuální, biologickou, organismickou až po organickou.

10 Šobáň: Obecná psychologie a psychologie osobnosti 10 3 Psychické procesy I Cíl: Tato kapitola Vám pomůže zvládnout část obsahu psychických procesů, týkajících se: poznávání paměti a učení fantazie a myšlení 3.1 Poznávání Poznávací procesy umožňují kontakt jedince se světem, nejsou to pouhé odrazy reality (na úrovni senzorických procesů - vjemy), jedná se o jejich interpretaci (na úrovni procesů kognitivních). Jsou podmíněny: biologickou vybaveností jedince jeho konstitucí pohlavím věkem sociokulturním prostředím životní historií Kognitivní psychologie chápe poznávání jako: schopnost zpracování informace (matematicko počítačový model) psychickou manipulaci se symboly řešení problémů (řešení problémů je ale spíše specifický typ kognitivního procesu, jehož součástí je poznávání) myšlení komplexní, nejvyšší forma lidské psychiky soubor vzájemně spojených procesů (percepce, paměť, usuzování, učení, užívání jazyka apod. příliš široké) Jako důležitý se v tomto procesu jeví vztah poznávání a poznávaného tedy skutečnosti, reality. Zde hraje roli něco, co by se dalo nazvat psychologickou teorií relativity: individuální vnímání skutečnosti je jedinečné a neopakovatelné, často nepřenositelné a někdy také nesdělitelné. Nejen že dva různí jedinci mohou vnímat určitý jev, situaci, věc, jinou osobu jinak dokonce tentýž jedinec může stejné jevy, situace, věci, osoby vnímat zcela odlišně. Toto je dáno rozdílnými vrozenými podmínkami vnímání, různými zkušenostmi, různou schopností učit se, různým zaměřením pozornosti, různými osobnostními vlastnostmi atp. Základem procesu poznání (kognitivních procesů) je proces vnímání (percepce). Vnímání je základní psychická funkce, která umožňuje poznávání vnějšího světa a změn ve vlastním těle prostřednictvím smyslových orgánů. Je základní součástí poznávacích schopností člověka. Není to pouze pasivní přijímání. Součástí vnímání je aktivní zpracování podnětů z vnějšího světa. Základní jednotkou jsou počitky, složitější vjemy. Vjem je subjektivním odrazem vnějšího světa v našem vědomí. Představa je obraz předmětu nebo jevu, které v daném momentě nevnímáme a která vzniká bez současného vnějšího podnětů. Vzniká na základě minulých vjemů jako subjektivní produkt paměti, uplatňuje se v její tvorbě obraznost. Obraznost znamená vytváření nových představ tím, že jsou přepracovány představy, které byly původně vytvořeny na základě reálné skutečnosti (obraznost úmyslná,

11 11 Šobáň: Obecná psychologie a psychologie osobnosti neúmyslná - volné asociace, reproduktivní, produktivní). Jedním druhem obraznosti je produktivní obraznost - fantazie - která vytváří nové obrazy myšlenkovým přetvářením skutečnosti (vystupňovaná fantazie je např. u pseudologia fantastica). Při posuzování vnímání bereme v potaz objektivnost a reálnost vnímání (např. u fatamorgány vidíme oázu, která má objektivní charakter, ale je neskutečná, nemá charakter reality), jeho adaptaci (délkou vnímání se jeho citlivost mění) a konstantnost v čase (stálost zpracování i v čase i za různých podmínek). Vnímání nelze ztotožňovat s činností smyslových orgánů. Nejde o pasivní zachycení podráždění, nýbrž o aktivní zpracování podnětů z vnějšího světa. Vnímání probíhá na dráze: smyslové orgány (receptor) - nervové dráhy - struktury mozku a k jeho poruše může dojít na kterémkoliv místě. Na vnímání má vliv i nálada, motivace a minulá zkušenost s vnímáným nebo jemu podobným jevem, která vedla k určitému postoji. Říká se, že často vnímáme to, co očekáváme. Mezi zvláštní projevy vnímání patří eidetismus, paobrazy, pareidolie a smyslové klamy - iluze. Eidetismus je schopnost navodit si podstavu, která získá živost vjemu. Jde o určitou formu nadání, nikoliv o patologii. Je to schopnost si volně vybavovat určité obrazy s neuvěřitelnou přesností. Bývá rozvinutá u dětí, postupně s věkem slábne. Paobrazy jsou přetrvávající vjemy v době, kdy vyvolávající podnět již nepůsobí. Vznikají krátce po vjemu a mohou být černobílé nebo barevné, komplementární nebo pozitivní. Trvají jen krátkou dobu, např. po vypnutí televize. Pareidolie je schopnost z nepřesně ohraničených počitků vytvářet jasné vjemy. Vidění v mracích, na tapetách, písku, různé postavy, předměty a výjevy. Nebo vnímající může být schopen slyšet ve zvucích a šelestech slova. Na pareidolii se podílí zejména fantazie. Za jistých podmínek (únava, horečka) mohou z pareidolie vzniknout iluze. Smyslové klamy (nejčastěji zrakové) vyplývají z nesprávného hodnocení prostorových poměrů (srovnávací hříčky: /// /// ///). 3.2 Paměť a učení Celý svůj život se učíme něčemu novému, ukládáme si do paměti nové zkušenosti úmyslně a zapamatováváme si i mimoděk, aniž bychom chtěli proces učení je spojen s pamětí. Termínem paměť označujeme: 1. psychickou funkci, která nám umožní podržet informaci o již nepřítomných podnětech, jevech, myšlenkách, představách apod.; 2. předpokládaný systém tohoto skladování informací v mozku; 3. takto podržovanou informaci. Paměť není ale jen statickou zásobárnou toho, co se naučíme je dynamickým složitým systémem, děleným na druhy paměti a zároveň procesem, jež má své fáze. Fáze paměti jsou: zapamatování, vštípivost (impregnace, recepce proces, při kterém se zakódovaná informace uloží do skladu paměti, schopnost paměti přijímat nové vjemy a vytvářet engramy; nejvíce je vyvinutá v dětství, po pubertě se zmenšuje s přibývajícím věkem, ve starším věku člověk obtížněji přijímá nové informace a ukládá je do paměti, ale lépe si vybavuje staré zážitky, má tedy horší novopaměť, lepší staropaměť jedná se o Ribbotův zákon), podržení v paměti, úchovnost (skladování v paměti, fixace, konzervace, retence, tenacita, údržnost, podržitelnost je schopnost paměti uchovávat vštípené vjemy; je na ní závislý obsah paměti, lze ji nazývat pamětí v užším slova smyslu; experimentálně bylo zjištěno, že průběh zapomínání není stejnoměrný nejvíce se zapomíná v průběhu první hodiny a potom se zapomínání zpomaluje) a znovuvyvolání, výbavnost (reprodukce nebo znovupoznání, je schopnost uvědomit si a podle potřeby si vybavit z paměti uložené poznatky a zážitky; výbavnost je buď úmyslná, kdy jde o aktivní činnost, která

12 Šobáň: Obecná psychologie a psychologie osobnosti 12 znamená vybavení si potřebného poznatku pro danou situaci, nebo mimovolná, kdy některé zážitky se nám vybavují zcela neúmyslně; pokud si nemůžeme podržené vybavit, hovoříme o zapomínání to souvisí s organizací paměťových obsahů tak, jak je tento proces popsán v různých teoriích). Paměť je schopnost přijímat, uchovávat a podle potřeby později vybavovat a uplatňovat minulé vjemy, zážitky a děje. Vjemy jsou ukládány ve formě paměťových stop engramat (dvě fáze tvorby engramat konsolidace paměťové stopy: časná paměť a trvalá paměť. Proces paměti nespočívá jen v mechanickém ukládání těchto stop, ale v jejich aktivním zpracování, na kterém se podílejí emoce, myšlení a intelekt. Druhy paměti jsou obrazem její kvality a zároveň způsobů jejího využití: ultrakrátká paměť: (senzorická, ikonická, echotická v případě sluchové paměti) jedná se o přímé působení podnětu (do 0,2 sekundy po expozici), je důležitá pro identifikaci podnětu; krátkodobá paměť: (pracovní, okamžitá) ve které uchováváme informaci s velmi omezenou kapacitou (nejčastěji akustickou nebo vizuální) asi 10 sekund a po jejím užití ztrácíme často nenávratně kontakt s danou informací; dlouhodobá paměť: má neomezenou kapacitu, délku uchování i schopnost vybavit si uložené informace, zapamatování probíhá na základě sémantických znaků (učivo, kniha, film) nebo komplexních prožitků (vzpomínka na babiččinu kuchyň i s charakteristickou vůní). Učení je aktivní, soustavné a úmyslné zapamatování, na kterém se podílí především vštípivost a úchovnost paměti. Schopnost učení není u každého stejná a do značné míry závisí na typu paměti. Vlastnostmi paměti jsou přesnost, jistota (v pocitu známosti, novosti, lokalizace), pocit známosti, pocit novosti, pocit lokalizace (časové, situační). 3.3 Fantazie a myšlení Fantazie ve smyslu představivosti je proces přetváření paměťových obrazů do fantazijních představ a opačně pochod vedoucí k zobrazení objektů, symbolů nebo jevů, které nejsou bezprostředně přítomné. Druhy fantazie: 1. neúmyslná (neúmyslné fantazijní představy vznikají ve snech nebo v bdělém stavu pod vlivem emocí) a 2. úmyslná (záměrná fantazie: a) reprodukující, rekonstruující tvorba představ o neznámých objektech na základě jejich slovního popisu; b) bdělé snění tvorba představ spojených s vlastní osobou a zaměřených do budoucna; c) konstruující, tvořivá záměrná tvorba nových obsahů, nových hodnot. Bez fantazie by byl život pouhým opakováním a reprodukcí již zapamatovaného. Myšlení označuje v nejobecnější rovině všechny skryté kognitivní operace s představami, symboly, slovy, propozicemi, pojmy, postoji atd. Patří tedy k nejkomplexnějším pojmům v psychologii Myšlení je psychický proces, který umožňuje zprostředkované poznání skutečnosti. Je nejvyšší formou poznávací činnosti a patří mezi nejsložitější psychické funkce. Uplatňují se zde zákonitosti logiky, společenské a vývojové faktory. Myšlením nepoznáváme skutečnosti bezprostředně, jako je tomu u smyslového poznání. Myšlení se zaměňuje na hledání vztahu mezi pozorovanými jevy. Pomocí myšlení jsme schopni rekonstruovat minulé události a předvídat další, řešit problémy, s kterými se setkáváme. Myšlení je specificky lidskou funkci a má společenský charakter. Může se rozvinout jen v sociálním prostředí. Vzniká tzv. kolektivní zkušenost, kterou představuje tradice, umění, věda.

13 13 Šobáň: Obecná psychologie a psychologie osobnosti Myšlení prodělává stejný vývoj jako společnost (vývojové formy myšlení: primitivní myšlení spojuje pouze dle povrchních souvislostí - analogické myšlení, vyšší forma má antropomorfistické tendence; symbolické myšlení - důraz na symbolický význam jevů a skutečností - magické, pověrečné myšlení, archaickoprimitivní myšlení; logické myšlení - formálně logické a dialektické - hrají zde již rozhodující roli analýza a syntéza - zobecňování zkušeností). Vlastnostmi myšlení jsou kritičnost, pohotovost, rychlost. Druhy myšlení: spontánní myšlení je takový myšlenkový proces, který je subjektivně prožíván jako by vznikal bez podnětu (bývá tak nazýváno mimovolním), volní myšlení - k realizaci myšlenkového procesu je vynakládáno úsilí. Konkrétní myšlení se uskutečňuje pomocí představ. Abstraktní myšlení probíhá na základě pojmu. Prelogické myšlení (archaické), logické myšlení (vědecké a tvůrčí myšlení) je snaha proniknout k podstatě problému na základě analýzy a syntézy - zobecňování zkušenosti, nevědecké myšlení vyrůstá z neověřovaných tradic a dogmat, intuitivní myšlení - subjektivně schází prožitek vztahu k realitě, nevědomě ale vychází z empirie jedince, synkretické myšlení - spojování různých odporujících si názorů cestou kompromisu (např. křesťanství). Elementárními jednotkami myšlení jsou: pojem (výsledek procesu abstrakce, podstatné znaky předmětů a jevů má slovní vyjádření), soud (výsledek abstrakce, vzniká pochopením vztahů mezi jednotlivými pojmy), úsudek (schopnost vytvářet pomocí abstrakce na základě více soudů nový závěr), premise (myšlenková operace, využívající známých faktů k tvorbě nových závěrů).

14 Šobáň: Obecná psychologie a psychologie osobnosti 14 4 Psychické procesy II Cíl: Tato kapitola Vám pomůže seznámit se s dalšími tématy z oblasti psychických procesů: emocemi temperamentem motivací 4.1 Emoce Emoce vyjadřují subjektivní vztah člověka k jeho vlastním projevům a okolním jevům a situacím. Jsou to psychické projevy, kterými vyjadřujeme, zda je ním něco příjemné nebo nepříjemné a do jaké míry. Vyjadřují prožitek uspokojování či neuspokojování určité potřeby organismu. Doprovázejí každé duševní dění člověka. (Afektivita jako pohotovost k emočním reakcím, emotivita jako celková emoční charakteristika jedince.) Charakteristickými rysy emocí jsou subjektivnost (emoce vyjadřují subjektivní vztah k předmětů a jevům), polarita (jsou v protikladných dvojicích), aktuálnost (vztahují se k dění, které je právě prožíváno), dynamičnost (kontinuálně se mění jak kvalitativně tak i kvantitativně), asociativnost (dvě emoce různých kvalit probíhající vedle sebe se vzájemně ovlivňují), iradiace (jedna emoce se uplatní dominantně, ostatní se jí přizpůsobí a doplní ji), přenos (mohou se přenášet z jednoho jevu na druhý, přetrvávání emocí i po skončení situace), tělesné projevy emocí, temperament (Hippokrates) podle Pavlova vliv nervové soustavy, podle Kretschmera je konstituční záležitostí. Emoce můžeme dělit podle polarity, podle intenzity, trvání a průběhu a podle kvality: a) podle polarity dělíme emoce na kladné - záporné; libé - nelibé; stenické (mobilizující) - astenické (demobilizující). b) podle intenzity, trvání a průběhu můžeme emoce dělit na afekty a nálady. Afekt je prudká, velmi intenzívní emoční reakce, která se vyznačuje rychlým vznikem, bouřlivým průběhem a krátkým trváním (afekt zlosti, radosti, strachu). Každý afekt má tendenci k vybití. Nedojde-li k vybití afektu, vznikne městnání afektu (mívá to za následek úzkost). Jeho následky se projeví tím, že i nepatrná příčina může vyvolat bouřlivou reakci. Nálada vyjadřuje trvalejší pohotovost emoční reakce. Proti afektu má menší intenzitu ale delší trvání. Určitá nálada dává všem ostatním emočním reakcím určité podbarvení. Emoce bývají provázeny různými vegetativními projevy: pocení, zčervenání, zblednutí, bušení srdce, napětí v těle, zrychlení dechu, apod. a tělesnými projevy: mimikou, pantomimikou, tónem a modulací hlasu, postojem, apod. c) podle kvality dělíme emoce na nižší (tělesné elementární, individuální egoistické) - radost, strach, hněv, lítost vyšší, které nazýváme city sociální, etické, intelektuální a estetické - sociální city: láska, nenávist, úcta, sympatie, soucit, vcítění.

15 15 Šobáň: Obecná psychologie a psychologie osobnosti - etické city (cit pro spravedlnost, čest, křivdu, cit pro povinnost) doprovázejí společenský život a společenskou činnost člověka a závisí na mravních postojích jedince a normách spolčenosti. - intelektuální city jsou významné při tvořivé a poznávací činnosti člověka. - estetické city (smysl pro krásu, obdiv, vznešenost) doprovázejí vnímání něčeho krásného a vycházejí z estetických vlivů (umění, příroda, apod.) Bývají poplatné dobovým názorům i uměleckým směrům a výchově. 4.2 Temperament Temperament chápeme jako vrozený způsob reakce spojený s emocemi, jako biochemické ladění osobnosti. Základními dimenzemi temperamentu (podle holandských psychologů Heymansa a Wiersmy, 1906) jsou emocionalita, polarita aktivnost pasivnost (plní okamžitě, odkládá plnění), a primární funkce (okamžitá a silná reakce, rychlé odeznění) sekundární funkce (síla postupně narůstá a odeznívá) emocionalita aktivita-pasivita primární(p)-sekundární(s) temperament + + P sangvinický + + S flegmatický - + P cholerický - + S impulzivní + - P amorfní + - S apatický - - P neurotický - - S sentimentální V historii vždy existovaly snahy po třídění temperamentu na typy: jednalo se o popisování základních rysů, znaků společných skupinám tedy typům lidí: Hippokratovo rozdělení temperament je závislý na určitém typu šťáv: sangvinik jedná pod vlivem krve, cholerik pod vlivem žluči, flegmatika ovlivňuje hlen, melancholika černá žluč. Kretschmerovo rozdělení je založeno na konstitučním hledisku: pyknickému habitu odpovídá cyklotymní osobnost; leptosomnímu habitu odpovídá schizotymní osobnost; atletický habitus charakterizuje viskózní osobnost ; dysplastický habitus má nejednotnou psychickou strukturu. Jungova typologie je založena podle zaměření osobnosti: extrovert a introvert. Pavlovovo rozdělení odpovídá fyziologickému hledisku jeho zkoumání a dělí typy na obecné (podle podráždění a útlumu) a specificky lidské typy (podle převahy signálních soustav). Více o temperamentu v kapitole Motivace Motivace vysvětluje či činí srozumitelným chování a jednání každého jedince, vyplývá z vnitřních (vědomých nevědomých) nebo vnějších podnětů, má cíl, směr, intenzitu a vytrvalost. Je to proces usměrňování, udržování a energetizace chování (vychází z biologických zdrojů). Projevuje se napětím, neklidem, činností směřující k porušení rovnováhy. Motivy dělíme nejčastěji podle potřeb na primární (biogenní, instinktivní, organické, viscerogenní, vrozené), sekundární (naučené, sociogenní, získané).

16 Šobáň: Obecná psychologie a psychologie osobnosti 16 Motivace se obvykle dělí na primární (které vycházejí z vrozených biologických potřeb instinktů) a sekundární (vycházejí z primárních, jsou naučené), na vnější (období, počasí, okolí obecně) a vnitřní (žízeň, hlad, hormony, bolest, strach, cíl, plán, představa, tužba), na intrinzická (chování je motivem samo o sobě hra, zábava) a extrinzická (je motivováno zvenčí a je prostředkem k dosažení dalšího cíle práce přináší peníze, ty pak další).

17 17 Šobáň: Obecná psychologie a psychologie osobnosti 5 Všeobecné a základní podmínky psychologie osobnosti Cíl: Tato kapitola Vám pomůže zvládnout základní témata psychologie osobnosti: předmět psychologie osobnosti hlavní směry v psychologii osobnosti Osobnost představuje individuální soubor duševních a tělesných vlastností člověka, které se utvářejí v průběhu vývoje a projevují se v sociálních vztazích. Vrozené a získané vlastnosti tvoří strukturu osobnosti, která je pro každého člověka charakteristická. V průběhu individuálního vývoje se stále více doplňují vrozené dispozice a obohacují se vlastnostmi získanými. Charakter (povaha) je relativně stála pohotovost jedince projevovat se určitým charakteristickým způsobem. Je to projev osobnosti člověka, jeho duševních vlastností, který je individuální a nikdy se zcela neopakuje u jiného. Temperament je způsob emočních projevů jedince, do jisté míry ustálený v určitých reakcích. Zaměření osobnosti - hlavní vedoucí tendence osobnosti, která se projevuje v zájmech, které souvisí s potřebami, citovými vztahy a schopnostmi, záleží na šířce zájmů, jeden z nich může být dominantní. Vytváříme si schéma hodnot - pozitivní (libé) a negativní (brání v uspokojování potřeb), hodnoty nižší uspokojují základní životní potřeby, vyšší hodnoty uspokojují potřeby etické a estetické. Schopnosti osobnosti - určují vlastní možnosti a způsobilosti - formát osobnosti. Zvyk je naučený způsob chování, je zafixován a souvisí a automatickým jednáním. Sklony jsou projevy motivace a opakovaných postojů osobnosti a ukazují směr jejího zaměření. Vývoj a dynamika osobnosti: probíhá postupně po narození výchovou, učením, v sociálních interakcích, nekončí. 5.1 Předmět psychologie osobnosti Pojem osobnost známe již z řeckého divadla persona jako základní prvek dramatu. Dnes vnímáme termín osoba 1. jako souhrn základních znaků, vlastností charakteristických pro postavu, 2. jako formu zakrývání pravé podstaty, vyvolání požadovaného dojmu. Podle Cicera je osobou svobodný člověk. Předmětem psychologie osobnosti je podle nomotetického pojetí zkoumání dimenze společné určitým skupinám (kvantifikace), podle idiografického pojetí studium odlišnosti mezi jedinci jež dochází ke společným rysům (kvalita). Pod pojmem osobnost chápeme vědomí sebe se všemi vlastnostmi, pravděpodobnost určitého chování na základě dřívějších zkušeností a sociální nebo etickou norma. Člověk je nositelem osobnosti, osobnost je pak souhrn v něm integrovaných sociálně významných rysů. Zakladatelem psychologie osobnosti je J.V.Allport. Diferenciální psychologie se zabývá odchylkami, psychologie osobnosti, dnes již základní psychologická disciplína, se zabývá osobností jako takovou. Zkoumá odlišnosti jednotlivců, obecnosti a podobnosti za různých a stejných podmínek, zkoumá konstantnost a proměnlivost lidského chování, kontinuitu rysů v čase, skupiny lidí (nebo vzorek několika skupin), hledá principy, vysvětlující soubory rozdílů mezi osobnostmi. Pojmy zaměňované s pojmem osobnost: člověk: živoucí bytost vybavená vědomím, biologický druh, nositel osobnosti;

18 Šobáň: Obecná psychologie a psychologie osobnosti 18 subjekt: má smysl pouze ve vztahu k objektu; individualita: schopnost samostatné existence, udržení života, je podložena biologicky, jedinečností životní historie, působením společenských vztahů; individuum: nedělitelný celek (kvantitativně), jedinečnost (kvalitativně) odlišnost od jiných = individualita, individualismus názor příliš podtrhující odlišnost lidí; organismus: biologická podložka pro psychiku; konstituce: organické zvláštnosti jednotlivého člověka od druhých; charakter: ve starších německých a francouzských materiálech; Definice osobnosti jsou četné (každá psychologická škola, každý směr má svou), proto vznikla Allport Vernonova klasifikace definic, která je dělí na: souhrnné (berou osobnost jako souhrn vlastností), integrativní (osobnost jako uspořádání vlastností), hierarchické (definice se opírá o teorii vrstev), přizpůsobovací (popisují osobnost jako celost systémů a návyků, které představují přizpůsobení člověka prostředí) a rozdílové (osobnost je podle nich to, co nás odlišuje od druhých lidí). Obecně uznávaná definice osobnosti neexistuje. Osobnost je obecný hypotetický konstrukt, který není doposud ostře určen. Evropské pojetí, vycházející z Leibnize a Kanta, se opírá o vnitřní dispozice, konstituční podmínky, strukturální pevnost, relativně na společnosti nezávislé jedince a relativní neměnnost osobnosti. Anglosaské pojetí, jež vychází z Locka, se opírá především o vnější (pozorovatelné) aspekty. Příklady definic: osobnost = Lundin (behaviorista): = organizace jedinečného vybavení chování, které individuum získalo ve specifických podmínkách svého vývoje. Guilford (psychometrický přístup): = jedinečný soubor vlastností individua, vlastnosti jsou relativně trvalý způsob, jímž se jedno individuum liší od druhého. Meili (celostní přístup): = psychologický celek, charakterizující určitého člověka. Winter (teorie pole): = totalita chování individua, vybaveného systémem tendencí, které interaktují s uspořádáním situací. Eysenck (faktorová analýza z hlediska adaptability): stabilní a trvalá organizace charakteru, temperamentu, intelektu a fyziky osoby určující její jedinečné přizpůsobení jejímu okolí. 5.2 Hlavní směry v psychologii osobnosti Pojetí osobnosti vždy závisí na výchozí filozofii daného psychologického směru. O konkrétních školách bude řeč později, nyní zmíním základní teoretické koncepty, mezi něž patří zejména: biologické teorie (zabývají se instinkty, pudy, potřebami); psychoanalytické pojetí (základem je pudové vybavení určitými silami); behavioristické pojetí (S-R teorie, způsob jak člověk odpovídá na podněty); holistické pojetí (osobnost jako celek biologických a psychických pochodů); fenomenologické pojetí (člověk si přenáší vše do své vnitřní řeči, vnější svět jako vnitřní jev, člověku se svět pouze jeví); kognitivistické teorie (člověk je pánem osobnosti, hlavní je jeho rozhodování, zaujímání stanovisek, myšlenkové procesy); sociologické pojetí (hlavní jsou vlivy sociálního prostředí); faktorová analýza (matematicko statistické, psychometrie je nejdůležitější); konstrukční (osobnost neexistuje, je pouhým konstruktem); zamítání osobnosti (osobnost je pouze konstrukt);

19 19 Šobáň: Obecná psychologie a psychologie osobnosti 6 Determinace vývoje a formování osobnosti Cíl: Tato kapitola Vám pomůže zvládnout témata ovlivnění osobnosti: vlivy na formování osobnosti vývoj osobnosti Determinace osobnosti to jsou možné faktory ovlivňující vývoj osobnosti. Hlediska na determinaci jsou různá (kauzalita v přírodovědeckém slova smyslu se v psychologii nepoužívá), například fatalismus tedy osudovost jako filozofický názor, který říká, že proti osudu nelze nic dělat; nebo indeterminismus člověk je zcela nezávislý na čemkoli, může se rozhodovat naprosto svobodně; či determinismus uznává, že na nás mají vliv různé faktory; Pokud přijmeme determinismus, pak je osobnost závislá na různých vlivech, které se vzájemně kombinují: vnitřní (biologická vybavenost); vnější (okolí, sociální prostředí atd.); člověk sám (tento směr ovlivnění funguje vždy vůle rozhodnutí). Determinace je komplexní, až na výjimečné případy není osobnost tvořena pouze jedním z daných činitelů, většinou se jedná o synchronní determinaci. 6.1 Biologická determinace osobnosti Biologickou determinací osobnosti se především rozumí dědičnost, tj. přenos určitých schopností z generace na generaci (pomocí genů); genetické vybavení ovlivňuje spíše tělesné vlastnosti, psychiku sice také, ale ne v nějakém daném rozsahu. Geneticky získáváme 50% od rodičů, 25% od prarodičů, 12,5% od praprarodičů atd. Dědičnost je ověřována na výzkumech jednovaječných dvojčat, které se dostaly do různých rodin, v jejich 18ti letech se zkoumá jejich aktuální psychický stav to co mají shodné považujeme za dědičné (např. intelekt), to co je rozdílné přičítáme vlivu prostředí. Genetika se účastní téměř všude, někdy více někdy méně, působí jako podklad pro vývoj určitých vlastností (působením prostředí). Další biologický vliv má konstituce. Od starověku převládal nesprávný názor, že existuje určitá vazba mezi osobnostními vlastnostmi a tělesnou vybaveností, ale není tomu tak. Lidé se liší také konstituční vybaveností (srdce atd.). Jistá korelace tělesných znaků s osobnostními vlastnostmi zde je působí ale nepřímo (např.: obézní dítě má často potíže v tělocviku, na tomto základě může být vysmíváno a následně trpět komplexy méněcennosti, obezita zde ale není příčinou). O další formu biologické determinace se zapříčiňuje mozek existují individuální odchylnosti v jeho vybavení u jednotlivých lidí, jeho kvalita je předpokladem ke zdravému vývoji osobnosti. Jistá narušení mozkových center (drogy, úrazy aj.) vedou ke změnám v osobnosti. Nervová soustava nejspíše vytváří obecný podklad (pro temperament).

20 Šobáň: Obecná psychologie a psychologie osobnosti Sociokulturní determinace osobnosti Člověk a prostředí jsou v neustálé interakci v situacích (objektivní podmínky, preexistující postoje, definice situace); člověk je také v interakci s ostatním společenstvím; 6.3 Socializace Socializace je proces od biologické bytosti (sytém reflexů a instinktů vedoucích k uspokojení základních potřeb hlad, žízeň, sex) k bytosti společenské (sociální schopné přizpůsobovat se složitým životním podmínkám); je to proces tvorby osobnosti a její kultivace, který vede: 1. od animality (syrové pudovosti) k lidskosti (společenským sklonům a zvykům); 2. od bezprostřední afektivity k sebeovládání a sebekontrole; 3. od konkrétního a katatymního (určovaného vlastními přáními) vidění světa k logice, kauzalitě a pojmovému myšlení; 4. od bezprostřední emotivní komunikace k symbolické (zejména řečové); 5. od excitace k diferencovanému emocionálnímu životu; 6. od prožívání fenomenálně daného světa k prožívání světa tvořeného vlastní imaginací; 7. od heterochtonie a závislosti k autochtonii a osamostatnění se; 8. od tělesné a fyziologické impulzivity k tvorbě hodnot a zapojení vůle; 9. od egocentrismu k soužití; 10. od materialismu (prvotní potřeby) k akceptaci nemateriálních hodnot a zájmů; 11. od splývání se světem k uvědomování si já ty a k jáství; 12. od reflexů a instinktů k diferencovanému paradigmatu P-V-J; 13. od závislé bezmocnosti k samostatnosti a relativnímu ovládání světa a sebe sama; 14. od jednoduchého k diferencovanému; 15. od vnější kontroly ke kontrole vnitřní. Socializace probíhá v rámci sociální interakce sociálním učením. V jejím rámci si osvojujeme sociální role formou přizpůsobování se různým obyčejům, mravům a zákonům kultury, v níž člověk žije, normám skupiny, jejíž je členem. Každá společnost si tvoří více či méně pevný systém zvyklostí určujících pravidla chování v dané společnosti, ale rozdíly mezi kulturami, menší mezi příbuznými etniky, mezi malými skupinami. V rámci socializace dochází k osvojování si kultury, začleňování individua do systému společenských vztahů. Socializace je celoživotní proces, vývoj. Teorie socializace se odvíjejí především od základních vývojových tezí a dají se rozdělit na vývojové teorie zde je důležitá sociální interakce v raném věku dítěte, míra emočního nasycení nenasycení ve vztahu mezi rodičem a dítětem, rozhodující je význam vztažné osoby (nejpřirozeněji to bývá matka, ale mnohdy její roli zastupují jiní rodinní členové nebo členové náhradní). Pro socializaci jsou důležité vývojové zkušenosti (mateřská péče, dospívání, kontrola afektivity, sexuální výchova, postoj k sourozencům, výchovné prostředky, přístup k povinnostem) a typy rodičovského chování.

Psychologie 00. Otázka číslo: 1. Osobnost: je hotova již při narození. se formuje se během individuálního života

Psychologie 00. Otázka číslo: 1. Osobnost: je hotova již při narození. se formuje se během individuálního života Psychologie 00 Otázka číslo: 1 Osobnost: je hotova již při narození se formuje se během individuálního života je ovlivněna především přírodním prostředím je individuální jednotou biologických, psychologických

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

S = C S 4K 4 C_ C UPS P ; S 1 = ; 1 = 2F

S = C S 4K 4 C_ C UPS P ; S 1 = ; 1 = 2F Co je to psychologie? Přednáška č. 1 z předmětu Úvod do psychologie PhDr. Josef Lukas Vyučujícíující Kontakt: mail@jlukas.cz Konzultačníní hodiny: po e-mailové domluvě Některé podklady k semináři (včetně

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Psychodiagnostika osobnosti 2.

Psychodiagnostika osobnosti 2. Psychodiagnostika osobnosti 2. Téma: Úvod do psychologie osobnosti. Dimenze osobnosti. Teorie osobnosti. Literatura: Ivana Šnýdrová. Psychodiagnostika. Praha: Grada Publishing, 2008. Marie Vágnerová. Psychologie

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Ročník 1. Datum tvorby 18.11.2012 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Ročník 1. Datum tvorby 18.11.2012 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Temperament Ročník 1. Datum tvorby 18.11.2012 Anotace

Více

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka Otázka: Formování osobnosti člověka Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla297 Psychologie jako věda, základní disciplíny původ slova předmět psychologie základní disciplíny aplikované disciplíny

Více

Psychologie 10. Otázka číslo: 1. Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu. syntézu. srovnávání. abstrakci. zobecňování. indukci.

Psychologie 10. Otázka číslo: 1. Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu. syntézu. srovnávání. abstrakci. zobecňování. indukci. Psychologie 10 Otázka číslo: 1 Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu syntézu srovnávání abstrakci zobecňování indukci dedukci analogii (je možno více správných odpovědí) Otázka číslo: 2 Myšlení se uskutečňuje

Více

- psych. jako samostatná věda se rozvíjí od 2. pol. 19. stol., do té doby byla součástí filozofie

- psych. jako samostatná věda se rozvíjí od 2. pol. 19. stol., do té doby byla součástí filozofie Otázka: Psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): pajka předmět zkoumání, metody výzkumu, dějiny významné směry a postavy, teoretické a aplikované disciplíny, biologické a sociokulturní

Více

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost Psychologie 09 Otázka číslo: 1 Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat osobnost neurotik Otázka číslo: 2 Osobnost je individuální jednotou aspektů: biologických psychologických rozumových

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím.

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím. Psychologie 08 Otázka číslo: 1 To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím sebevědomím nevědomím Otázka číslo: 2 Prožívání je absolutně vždy: subjektivní

Více

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry.

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Obecná a vývojová psychologie Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Co je vlastně psychologie? Jak lze jednoduše a srozumitelně definovat psychologii? R. Atkinsonová

Více

Faktory podmiňující vývoj a určující průběh Znaky jednotlivých etap vývoje Individuální rozdíly v duševním vývoji a jejich podmíněnost

Faktory podmiňující vývoj a určující průběh Znaky jednotlivých etap vývoje Individuální rozdíly v duševním vývoji a jejich podmíněnost Teorie vývoje Teorie vývoje vysvětlují: Faktory podmiňující vývoj a určující průběh Znaky jednotlivých etap vývoje Individuální rozdíly v duševním vývoji a jejich podmíněnost Více teorií, liší se zaměřením,

Více

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43 OBSAH 1. ÚVOD il 1.1 VYMEZENÍ OBECNÉ PSYCHOLOGIE 11 1.2 METODY POUŽÍVANÉ K HODNOCENÍ PSYCHICKÝCH PROCESŮ A FUNKCÍ 12 1.3 DÍLČÍ OBLASTI, NA NĚŽ JE ZAMĚŘENA OBECNÁ PSYCHOLOGIE 14 1.3.1 Psychologie poznávacích

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence)

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12 Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Základní charakteristiky dospívání Biologické hledisko-první známky pohlavního zrání až dovršení pohlavní

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Přednáška 2. 10. 2015 Wundt W., Freud S., Freudová A.

Přednáška 2. 10. 2015 Wundt W., Freud S., Freudová A. Přednáška 2. 10. 2015 Wundt W., Freud S., Freudová A. Wundt-vznik vědecké psychologie Freud-zakladatel psychoanalýzy a psychodynamicky orientované psychologie Freudová-ego obranné mechanismy Wilhelm Wundt

Více

Psychologický seminář 4. ročník

Psychologický seminář 4. ročník Psychologický seminář 4. ročník Žák: - objasní proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka - porovná osobnost v

Více

PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI

PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ

Více

OSOBNOST sportovce. Seminář

OSOBNOST sportovce. Seminář OSOBNOST sportovce Seminář Typologie osobnosti Typ jedinec, skupina osob či subjektů spojených společným znakem, charakteristikou. U mnoha lidí se projevuje jednota individuality a typu 30.10.2014 2 Temperamentové

Více

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Přehled doporučené literatury o o o o o o o o Atkinsonová, R.L., Atkinson, R.C. (2003). Psychologie. Victoria Publishing. Kern, H. a kol.(1997):

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

(lat. socialis = společný)

(lat. socialis = společný) SOCIALIZACE & Sociální učení Socializace (lat. socialis = společný) = proces, během kterého se jedinec začleňuje do společnosti socializace nebývá nikdy ukončena jedná se o vývoj lidské osobnosti lidský

Více

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly.

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly. Otázka: Psychologie - psychické stavy, procesy a lidské činnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nicole 1. Psychické procesy: vnímání, představy, fantazie, pozornost, myšlení, paměť 2. Psychické

Více

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Obsah: 1. Základní charakteristiky citů 2. Fyziologické základy citů 3. Klasifikace vnějších projevů citů 4. Klasifikace citů podle vztahu k

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

3. ročník a septima. viz Charakteristika předmětu a poznámky. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

3. ročník a septima. viz Charakteristika předmětu a poznámky. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Seminář psychologie Psychologie 3. ročník a septima 2 hodiny týdně viz Charakteristika předmětu a poznámky Pojem psychologie Objasní původ psychologie, její

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných:

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: Psychologie 13 Otázka číslo: 1 Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: asociací asimilací asignací Otázka číslo: 2 Akustický typ si

Více

Otázka: Psychické jevy osobnosti. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Psychické jevy osobnosti

Otázka: Psychické jevy osobnosti. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Psychické jevy osobnosti Otázka: Psychické jevy osobnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla Psychické jevy osobnosti navzájem spojeny a působí jako celek jsou funkcí mozku vliv společnosti a výchovy některé se

Více

Kurz psychologie a sociologie na FSV

Kurz psychologie a sociologie na FSV Kurz psychologie a sociologie na FSV Základy obecné psychologie 1 - - senzorické procesy, vnímání, vědomí Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Atkinsonová, R. (2003). Psychologie, s. 110-231 Dobrovská,

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

- společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování jedince

- společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování jedince Otázka: Psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Peťan = věda o duši - z řečtiny psyché duše, logos věda - společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

-> Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti, vztahově postojové a seberegulační vlastnosti.

-> Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti, vztahově postojové a seberegulační vlastnosti. Otázka: Osobnost a její znaky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): danculkah Osobnost a její znaky -> Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti, vztahově postojové a seberegulační vlastnosti. Osobnost

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné

Více

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace.

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace. Motivace Slovo je odvozeno z latinského movere, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňování, udržování a energetizace chování. Vše co člověk dělá, dělá z nějakých pohnutek. Lidské chování je

Více

: Paměti-zapomínání, uchování. :Motivační-citové a volné. ð Zahrnují: procesy názorného poznávání, myšlení, řeč

: Paměti-zapomínání, uchování. :Motivační-citové a volné. ð Zahrnují: procesy názorného poznávání, myšlení, řeč Otázka: Psychické procesy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Rosova12 Děj, část průběhu činnosti, které má krátké trvání Dělí se: Poznávací-vnímání, představy, řeč : Paměti-zapomínání, uchování

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

5.Psychické procesy a stavy

5.Psychické procesy a stavy 5.Psychické procesy a stavy Paměťové procesy Vštípení (kódování), neboli ukládání do paměti, probíhá ve formě vizuální, akustické, sémantické... Retence (podržení), neboli uchování v paměti, důležitým

Více

Existuje souvislost mezi biologickou a psychickou stránkou osobnosti? neuropsychologie - závislost reakcí lidí na chemii v mozku

Existuje souvislost mezi biologickou a psychickou stránkou osobnosti? neuropsychologie - závislost reakcí lidí na chemii v mozku Otázka: Osobnost - společenskovědný základ Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Tereza Malzová Teorie schopnosti Osobnost uspořádaný systém psychických a fyziologických funkcí v neustálé interakci

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

ČLOVĚK STRUKTURA OSOBNOSTI

ČLOVĚK STRUKTURA OSOBNOSTI VY_32_INOVACE_PSY_17 ČLOVĚK STRUKTURA OSOBNOSTI Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

Název materiálu: Ontogeneze duševního vývoje Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu:

Název materiálu: Ontogeneze duševního vývoje Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Vzdělávací obsah 1. stupeň

Vzdělávací obsah 1. stupeň Příloha č. 2 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. 12586/2009-22 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce.

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce. Emoce a jejich poruchy Rozšiřující materiál k tématu emoce. CITY=EMOCE, lat.moveo psychické procesy zahrnující subjektivní zážitky, stavy a vztahy k působícím podnětům provázené fyziologickými změnami,

Více

TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE I. Radka Michelová

TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE I. Radka Michelová TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE I. Radka Michelová Psychodynamické perspektivy Psychoanalytické a psychoterapeutické směry, které čerpají z Freuda. Vliv na formování sp zejména na počátku 20. st., v současné době

Více

Psychologie 03. Otázka číslo: 1. Přiřaď příslušné písmeno ke jménu významné osobnosti:

Psychologie 03. Otázka číslo: 1. Přiřaď příslušné písmeno ke jménu významné osobnosti: Psychologie 03 Otázka číslo: 1 Přiřaď příslušné písmeno ke jménu významné osobnosti: a) Wilhelm Wundt b) J. B. Watson c) Sigmund Freud d) Carl Gustav Jung e) Alfred Adler A) byl zakladatelem behaviorismu

Více

METODY PSYCHOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.

METODY PSYCHOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. METODY PSYCHOLOGIE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová Psychologie je empirická věda, která disponuje souborem

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

pokládali duši za hmotnou Prapočátky psych. Názorů- v raných počátcích lidských kultur (šamani, kněží, )

pokládali duši za hmotnou Prapočátky psych. Názorů- v raných počátcích lidských kultur (šamani, kněží, ) Otázka: Psychologie jako věda Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): sissi Psychologie - Psyché= duše Logos= věda = věda o duši Předmětem je zkoumání duševního života člověka, zákonitosti psychicky,

Více

Název materiálu: Emoce Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu:

Název materiálu: Emoce Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE

PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina

Více

Osobnost je soustava duševních vlastností, charakterizujících celistvou individualitu konkrétního člověka.

Osobnost je soustava duševních vlastností, charakterizujících celistvou individualitu konkrétního člověka. OSOBNOST Co je osobnost? Osobnost je soustava duševních vlastností, charakterizujících celistvou individualitu konkrétního člověka. Tvoří ji individuální spojení biologických, psychologických a sociálních

Více

1. Vymezení normality a abnormality 13

1. Vymezení normality a abnormality 13 Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychologické Ročník 1. Datum tvorby 17.9.2012

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Psychologie osobnosti. Přednáška č. 14

Psychologie osobnosti. Přednáška č. 14 Psychologie osobnosti Přednáška č. 14 Psychologie osobnosti Osobnost=lze definovat jako charakteristické vzorce myšlení, chování, emocí, KTERÉ URČUJÍ OSOBNÍ STYL JEDINCE A OVLIVŇUJÍ JEHO INTERAKCE S PROSTŘEDÍM

Více

PSYCHOLOGICKÉ DISCIPLÍNY. Mgr. Jiřina Boušková

PSYCHOLOGICKÉ DISCIPLÍNY. Mgr. Jiřina Boušková PSYCHOLOGICKÉ DISCIPLÍNY Mgr. Jiřina Boušková ANOTACE 1. Kód DUMu: VY_32_INOVACE_1.SV.03 2. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 3. Vytvořeno: září 2012 4. Ročník: 5. ročník osmileté gymnázium (RVP-G)

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Psychologie 07. Otázka číslo: 1. Nejzákladnějšími poznatky o regulaci chování řízeného psychikou se zabývá psychologie: obecná.

Psychologie 07. Otázka číslo: 1. Nejzákladnějšími poznatky o regulaci chování řízeného psychikou se zabývá psychologie: obecná. Psychologie 07 Otázka číslo: 1 Nejzákladnějšími poznatky o regulaci chování řízeného psychikou se zabývá psychologie: obecná vývojová diferenciální Otázka číslo: 2 Projevy a utváření psychických jevů v

Více

Psychoanalýza. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalýza. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalýza MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 10 Název materiálu: Psychoanalýza Ročník:

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Otázka: Psychologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): zuzik

Otázka: Psychologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): zuzik Otázka: Psychologie jako věda Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): zuzik jako samostatná věda od 19. st. (původně součást filozofie) st. rozvoj metod a vznik odvětví psychologie Uplatnění v praxi

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě

Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě Otázka 1 Jan Patočka je představitelem: a. pragmatismu b. existencialismu c. fenomenologie Otázka 2 Korán a

Více

Otázka: Psychické vlastnosti a rysy osobnosti. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): chewbacca27. osobnost:

Otázka: Psychické vlastnosti a rysy osobnosti. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): chewbacca27. osobnost: Otázka: Psychické vlastnosti a rysy osobnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): chewbacca27 osobnost: - soubor vlastností, charakterizujících individualitu každého člověka; tvoří ji především

Více

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové OP v oblasti sebeúcty a sebekoncepce 1. Charakteristika sebekoncepce a sebeúcty 2. Problematika sebekoncepce

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Pedagogická psychologie. PhDr. Kristýna Krejčová, PhD. kris.krejcova@gmail.com

Pedagogická psychologie. PhDr. Kristýna Krejčová, PhD. kris.krejcova@gmail.com Pedagogická psychologie PhDr. Kristýna Krejčová, PhD. kris.krejcova@gmail.com Pedagogická psychologie - psychologické aspekty výchovy a vyučování - Školní psychologie výchovné a vzdělávací problémy ve

Více

FJFI. Emoce a jak je zvládat

FJFI. Emoce a jak je zvládat FJFI Emoce a jak je zvládat Emoce jsou když emoce (e-motio, pohnutí) jsou psychicky a sociálně konstruované procesy zahrnují subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené: fyziologickými změnami (změna

Více