Lektorské dovednosti a andragogika

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Lektorské dovednosti a andragogika"

Transkript

1 Lektorské dovednosti a andragogika CENTRUM MEDIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Akreditované středisko dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

2 Cíle kurzu Reflexe vzdělávacích potřeb v oblasti vzdělávání dospělých Získání či utřídění znalostí i dovedností z oblasti pedagogiky a didaktiky vzdělávání mládeže a dospělých (formy výuky, projektování, hodnocení) Reflexe vlastních zkušeností z lektorské práce Posílení orientace na dospělé posluchače, jejich potřeby, zájmy, podmínky, osobnostní předpoklady

3 Tematické celky I. Charakteristika dospělých v procesu vzdělávání II. Strategie výuky dospělých a role lektora III. Vybrané didaktické metody a postupy ve vzdělávání dospělých IV. Problematika hodnocení ve vzdělávání dospělých

4 I. Charakteristika dospělých jako účastníků vzdělávání Co vše ovlivňuje dospělé účastníky vzdělávání? 1. Dochází k přehodnocení role vzdělání v životě člověka Když jsme chodili do školy: škola kvalifikační, šlo o hledání limitů, kdo obstojí, kdo ne, třídění dětí podle toho, co znají překážky pro další rozvoj Současné pojetí vzdělávání: škola ztrácí kvalifikační význam co nyní? Stává se institucí, jež postupně objevuje dítě jako adresáta edukace s cílem sledovat dispozice a ty rozvíjet... nastartovat další rozvoj najít místo, profesi pro nejlepší uplatnění. Zdeněk Helus Platí to i pro vzdělávání dospělých?

5 I. Charakteristika dospělých jako účastníků vzdělávání 2. Mění se pohled na schopnost člověka se vzdělávat schopnosti (to nejsou jen danosti, ale také vázanosti) co to znamená pro vzděl. dospělých? objevovat možnosti a meze motivace posluchačů rozvíjet schopnosti seberegulace posluchačů vnímat ohrožení posluchačů edukační diskvalifikací (což jsou i limity vpravené jedinci sociálním okolím)

6 I. Charakteristika dospělých jako účastníků vzdělávání Příklad: co nás limituje ve vzdělávání (Helus): Lidé, kteří ve škole selhali, byli: orientováni na bezprostřední zadání a na bezprostřední okolí, bez sledování širších perspektiv měli také předkládáno to, co se učí, jako výklad jakéhosi světa, ne prostoru pro přemýšlení měli okolím implantovánu vzdělávací rezignaci nebo úzkost komunikovat své vzdělávací možnosti

7 I. Charakteristika dospělých jako účastníků vzdělávání 3. Mění se motivace dospělého ke vzdělávání V prvé řadě dospělí potřebují znát důvod, PROČ se musí vzdělávat a tudíž učit se, zvláště pak ve věkových kategoriích střední a starší dospělosti: to se může ukázat například na začátku tréninku při výhradách účastníků k opakovanému zapojení do cvičení či diskuse; velký důraz budou dospělí klást na způsob sdělení a diskutování cílů a na možnost promluvit do obsahu školení, kurzu, semináře

8 I. Charakteristika dospělých jako účastníků vzdělávání V druhé řadě: Motivace pro další vzdělávání je u dospělých převážně utilitární. Tzn., že pracovník musí získat konkrétní užitek, např. splnit požadované normy pro kvalifikaci, rekvalifikaci nebo získat aktuální poznatky nezbytné pro lepší výkon vlastní profese. Obecně ale zároveň platí, že dospělí mají silnější vnitřní motivaci a dlouhodobě vnitřní cíle, čímž se odlišují od věkových kategorií žáků, studentů.

9 I. Charakteristika dospělých jako účastníků vzdělávání V další řadě motivace k učení v rámci pak souvisí s vytvořením takových didaktických podmínek, které vyhovují dospělé populaci, usnadňují učení, podporují dosažení vzdělávacích cílů, působí pozitivně na učícího se jedince. Například: konkrétní učební situace vztahující se především k vlastní praxi dospělého, aktivní poznávání, řešení problémů z praxe, skupinová práce, učivo vztahující se k současným kontextům profese dospělého, a také aktivní podíl na ovlivnění vzdělávacího obsahu.

10 I. Charakteristika dospělých jako účastníků vzdělávání MODEL MOTIVACE DOSPĚLÝCH K UČENÍ (M. Borák, In Vašutová 2002)

11 I. Charakteristika dospělých jako účastníků vzdělávání V učení dospělých nelze opominout styl učení dospělých. Je to určitý postup, který dospělý uplatňuje při učení se a inklinuje k němu v různých učebních situacích. Odpovídá jeho intelektovým a osobnostním předpokladům, má tedy vnitřní individuální kořeny. Styl učení zahrnuje to, jaké myšlenkové procesy jsou preferovány, jaké podpůrné nástroje jsou využívány, jaké podmínky jsou vyžadovány.

12 I. Charakteristika dospělých jako účastníků vzdělávání Poznání kognitivního stylu = předpoklad respektování individuality, osobnosti posluchače. Poznání učebního stylu = předpoklad pro efektivní vedení posluchače, pro formování jeho studijních úspěchů.

13 I. Charakteristika dospělých jako účastníků vzdělávání Typy kognitivních stylů (Hrabal) nezávislost Percepce závislost úzké zaměření Pozornost široké zaměření ostrost Paměť neostrost analytické Myšlení globální

14 I. Charakteristika dospělých jako účastníků vzdělávání Povrchový Aktivní Pasivní Utilitaristický (Strategický) Typy učebních stylů (Mareš) Hloubkový Detail porozumění - systém

15 I. Charakteristika dospělých jako účastníků vzdělávání Efektivní učení dospělých je zaručeno v propojení se zkušeností a aplikovatelností v praxi. Týká se jak obsahu, tak metod. Tam, kde lze učivo asociovat, vybavovat si vlastní zkušenost, vyzkoušet si konkrétní činnosti a aplikovat na praxi, učení je snazší. Ale: Dospělý posluchač často operuje s vlastní zkušeností u zkoušek, což však může být projevem neznalosti teoretických poznatků.

16 I. Charakteristika dospělých jako účastníků vzdělávání Dospělý má často problém s výběrem a vybavením uložených znalostí, je však schopen pomocí aktivizujících metod znovuvybavení v nových souvislostech, při řešení problému, v kooperaci s kolegy, v partnerské komunikaci. Např. dospělý si nevybaví definici nebo vzorec, ale je schopen řešit problém nebo objasnit složitý odborný jev, aniž by musel vyslovit přesné znění definice.

17 I. Charakteristika dospělých jako účastníků vzdělávání Vzdělávající se dospělí trpí někdy ztrátou sebedůvěry, že se nedokáží naučit novým poznatkům, že neudělají zkoušku. Malý neúspěch může vyburcovat k intenzivnější učební činnosti a dobrému výkonu. Avšak opakovaný neúspěch může zcela odradit dospělého od učení se. Proto je namístě, aby lektor povzbuzoval, vytvářel prostor pro dosahování úspěchů a neúspěch s dospělým rozebral a pomohl mu v nápravě.

18 II. Strategie výuky a role lektora Determinanty proměn lektorské profese Diverzifikace systémů vzdělávání (různé instituce, různé cíle a koncepce) Nové vzdělávací požadavky na trhu práce (nové obory, nové požadované kompetence) Nové formy studia (kombinované, distanční, modulový systém, kreditní systém) Nové pojetí výzkumné činnosti Osobnostní proměna posluchačů Posuny v hodnotách společnosti

19 II. Strategie výuky a role lektora Role lektora (Vašutová, 2002) Role poskytovatele informací a zkušeností Role poradenská a participativní Role tvůrčí a vyvíjející Role hodnotící Role manažerská Role modelingu

20 II. Strategie výuky a role lektora Charakteristiky dobré výuky (Ramsden, 1992) 1. Chtít se podělit se stud. o svoji lásku k předmětu 2. Připravit učivo tak, aby bylo zajímavé, stimulující 3. Být přístupný k práci se st. na jejich úrovni chápání 4. Umět vysvětlit učební látku 5. Cítit odpovědnost za to, zda je vše st. jasné, rozumějí 6. Projevovat zájem o st., respektovat je 7. Mít schopnost improvizovat, přizpůsobit se podmínkám 8. Využívat metody aktivního učení a kooperace 9. Užívat vhodné nástroje hodnocení

21 II. Strategie výuky a role lektora Významné je nalezení optimálního stylu komunikace lektora s dospělými posluchači. Cvičení: 1. komunikace založená na výčitkách a obviňování 2. moralizování, poučování, vysvětlování 3. citové vydírání, obviňování, lamentace 4. negativní scénáře, prorokování problémů, sebesplňující negativní předpověď (Golem efekt) 5. komunikace jen v příkazech či rozkazech 6. srovnávání, dávání za vzor 7. ironie, shazování

22 II. Strategie výuky a role lektora Styl komunikace a reakce na dospělé posluchače 1. Otázka, na kterou neznám odpověď 2. Dlouhá otázka 3. Několikanásobná otázka 4. Otázka mimo téma 5. Stupidní otázka

23 II. Strategie výuky a role lektora 1. Mám okno, ztratil jsem se v tom 2. Trapas (kolize s tabulí, zakopávám o kabely, přeřeknutí ) 3. Chyba ve výkladu (neupozornili mne, ale sám jsem si toho všiml x upozornili mne ) 4. Nevím, zda jsem to neříkal.

24 II. Strategie výuky a role lektora Vyrušování Používání mobilní techniky během prezentace Pozdní příchody nebo předčasné odchody Nevěnování pozornosti výkladu (čtení novin ) Komunikace s ostatními účastníky

25 II. Strategie výuky a role lektora Nevhodné reakce posluchačů Nedočkavec Provokatér Negativista Rušič Znalec nabídněte vysvětlení později nechte jej představit, jeho otázku položte ostatním vyptejte se a zapojte ostatní zapojte jej, oslovujte jej využijte jej, dejte mu prostor

26 III. Didaktické metody a postupy KATEGORIE CÍLE ve vzdělávání dospělých 1. cíl obsah metody, formy, prostředky Cíl určuje volbu obsahu a limituje výběr metod, forem i prostředků výuky Rozhodující je ale KVALITA cílů a jejich STRUKTURACE

27 III. Didaktické metody a postupy KATEGORIE CÍLE ve vzdělávání dospělých Kvalita cíle při plánování projektu či při hodnocení proveditelnosti S specifický S M A R T M měřitelný A R T akceptovatelný racionální time-bound / termínovaný

28 III. Didaktické metody a postupy Specifikace cíle: např. definování znalostí, které předáme studentům specifikace informací, které předáme studentům definice cílové skupiny vyhrazení přesného času na jednotlivá témata Měřitelnost cílů: zajištění měřitelných výstupů stanovení hodnotících kritérií, mechanismů evaluace programu

29 III. Didaktické metody a postupy Akceptovatelnost cílů (na příkladu programů prevence) Zapojit do programu celý školní personál Program se zaměřuje na špatná témata Rodiče se obávají, že program nevyzní dobře X na to není čas v běžném režimu školy X vstupní analýza potřeb cílové skupiny X důležitá prvotnost a včasnost informací o připravovaném programu

30 III. Didaktické metody a postupy Cíle racionální/realistické stanovme dlouhodobé cíle, které se skutečně dají plnit mírněme se ve svých očekáváních ohledně dosažení u studentů v krátkodobé perspektivě stanovuje-li dlouhodobé cíle někdo zvenčí, buďme kritičtí, ale mějme na paměti, že nemůžeme měnit okolnosti, na které náš program nemá vliv zvažme podmínky (časové možnosti studentů, poloha školy, její vybavení ) jaké změny lze očekávat u studentů po absolvování programu Časově ohraničené cíle (time bound) Jasně definujme časový rámec, ve kterém se cíle realizují

31 III. Didaktické metody a postupy Bloomova taxonomie výukových cílů (Bloom 1956) Znalost Porozumění Aplikace Analýza Syntéza Hodnocení

32 III. Didaktické metody a postupy Dimenze znalostí znalost faktů znalost pojmů znalost postupů metakognitivní znalosti Dimenze kognitivních procesů zapamatovat porozumět aplikovat analyzovat hodnotit vytvářet Revidovaná verze 2001

33 III. Didaktické metody a postupy Klasifikace metod (Skalková, 2000, Maňák, 1995) metody monologické metody dialogické metody problémové metody herní metody frontální skupinové práce individuální práce

34 III. Didaktické metody a postupy Úvod přednášky/ výkladu oznámení tématu přednášky a formulace cíle, cílů; názorné prezentování obsahu, struktury hlavních myšlenek; lektor musí v úvodu vystoupit jako autorita počkat, až se auditorium (obvykle širší publikum) zklidní a posluchači začnou být pozorní; zároveň kontakt posluchače zaměřený na lektora dává lektorovi prostor pro využití nonverbální komunikace (oční kontakt, uvolněný klidný postoj); první minuty přednášky verbální sdělení je pro posluchače důležitým signálem o průběhu celé přednášky.

35 III. Didaktické metody a postupy Hlavní část přednášky/výkladu rozvinutí logiky tématu dobrý lektor se pozná především podle schopnosti udržet kontakt s cílem přednášky a podle kvalitní strukturace témat; důležité je nalézt optimální poměr vybraných faktů, vybrat detaily a typická fakta dokumentující podstatu přednášené věci a ubránit se zároveň nebezpečí chudosti, obsahově omezeném výkladu; orientaci v logické struktuře přednášky umožníme posluchačům tónem hlasu, zápisem klíčových slov, faktů na tabuli, zpomalením tempa přednášky; nejobtížnějším je udržení pozornosti posluchačů souvisí s obsahovými i formálními prvky vedení přednášky;

36 III. Didaktické metody a postupy Udržení pozornosti posluchačů obsahové možnosti pro udržení pozornosti souvisí se zařazením problémových otázek, využitím zajímavých názorných pomůcek, vtipu v prezentaci; ve formální rovině jde o zapojení posluchačů do formy přednášky např. formou aktivizujících otázek (např.: Představte si, že byste měli v praxi udělat,kdo z vás poznal v praxi, Znáte další jiné odlišné pohledy, poznatky o ), vhodné je také zapojení písemných otázek k samostatnému zpracování a následnému komentování lektorem (např. v úvodu tématu, u kterého přepokládáme důležité vstupní znalosti); důležité je vytvořit mapu školení, programové body pak probírejte v logickém sledu, nenechte se odvést z cesty.

37 III. Didaktické metody a postupy Během hlavní části přednášky, výkladu lze používat různá strukturotvorná schémata: schéma stav problémy řešení používá se obecně při projednávání faktických problémů ve firmě, týmu; schéma minulost - budoucnost používá se především při projednávání nových postupů, změn do budoucnosti; schéma obecné konkrétní je to analytický přístup vycházející z logiky vztahu obecného a zvláštního, celku a jeho části, pro mnohé má však punc příliš akademického přístupu; schéma chronologické používá se obecně pro prezentaci různých časových os, např. vývoje, výsledků v určitém období; schéma pořadí podle důležitosti používáme tam, kde vystupuje do popředí pragmatický účel setkání např. struktura porady;

38 III. Didaktické metody a postupy Závěrečná část přednášky/výkladu je prostorem pro: shrnutí podstatných myšlenek přednášky, pronesení zobecnění poznatků nebo naopak probrání doporučení pro další praxi. Celou trasu poznání a všechny důležité body a myšlenky doveďte do konce. Na závěr je nejdůležitější celkové shrnutí, zrekapitulujte vše, co potřebujete, aby posluchači především věděli. Zvláště na závěr můžeme posluchače motivovat k akci, kterou chceme školením podpořit. Nejlepší forma resumé je aktivní spoluprací s posluchači řízené otázky a diskuse na závěr

39 III. Didaktické metody a postupy Charakter metody vysvětlování obsahovat jen informace podstatné pro jasný a logicky uspořádaný popis vysvětlované skutečnosti vystavěno výhradně na znalostech, které posluchač již má být přizpůsobeno posluchačům i za tu cenu, že budou vynechána fakta, která odborník v dané oblasti může považovat za podstatné detaily být předkládáno přesvědčivě a trpělivě

40 III. Didaktické metody a postupy Charakter diskusních metod Výhody dialogická metoda klade důraz spíše na pochopení než na množství znalostí vytváří aplikovatelné znalosti poskytuje okamžitou zpětnou vazbu aktivně zapojuje účastníky odhaluje včas nesprávné představy demonstruje úspěch v učení, čímž motivuje Nevýhody časově náročná obtížně se zapojují všichni není pro lektora snadná

41 III. Didaktické metody a postupy Charakteristika metod skupinové práce Výhody práce ve skupinách je přirozenou a aktivní činností skupinová práce je zábavná, umožňuje účastníkům dát látce osobní smysl podporuje tvořivost, schopnost analýzy a syntézy lektor využívá stanoviska a zkušenosti účastníků Nevýhody skupina může podlehnout vlivu rozhodného jedince a někteří členové pak mohou být pasivní

42 III. Didaktické metody a postupy Činnosti vhodné pro skupinovou práci řešení jednotlivých úkolů všechny skupiny řeší stejný úkol každá skupina řeší jiný úkol, ale úkoly na sebe navazují diskusní skupiny účastníci ve dvojicích, trojicích spolu diskutují takovým způsobem, aby dokázali najít odpověď na otázku, vyřešit problém apod. pyramidový způsob diskuse je nejprve vedena ve dvojicích, pak ve čtveřici plní úkol, který navazuje na předešlý

43 III. Didaktické metody a postupy Brainstorming Je to metoda, při níž vzniká velké množství nápadů pro pozdější posouzení. Pravidla (filosofie) brainstormingu jsou přijímány všechny návrhy (i nekonvenční) jde o kvantitu, ne kvalitu návrhů hodnotit návrhy není dovoleno návrhy jsou společné vlastnictví a mohou se spojovat, kombinovat

44 III. Didaktické metody a postupy Jak vést činnosti ve skupinách v praxi připravte vhodné uspořádání prostoru ve skupinách jmenujte zapisovatele či mluvčího definujte jasně úkol a zapište jej na tabuli na začátku je nechte, ať si poradí sami (2 3 minuty), pak skupiny kontrolujte pokud to není nutné, nemluvte během skupinové práce k celé třídě, je-li to nezbytné, přerušte práci skupin, vyčkejte plné pozornosti a mluvte stručně při obcházení dejte pozor, ať nejste u žádné skupiny příliš dlouho, důležitá je řeč těla nestůjte nad nimi po skončení nechte skupiny postupně prezentovat názory, výsledky komentujte a shrňte!!!

45 IV. Problematika hodnocení ve vzdělávání dospělých Hodnocení je nástroj diagnostický, slouží nejprve k: rozvíjení a zlepšování Vaší výuky, rozvíjení Vašich schopností v rolích při učební činnosti studentů, rozvíjení kvality odpovědnosti. Následně je prostorem pro objektivní zhodnocení výkonů posluchače

46 IV. Problematika hodnocení ve vzdělávání dospělých Změny v přístupech k hodnocení dospělých (Holroyd, 2001) Důraz na posílení účelu hodnocení pro podporu učení než pro certifikaci. Důraz na formativní aspekty hodnocení než na sumativní aspekty. Sumativní hodnocení (např. souhrnné, globální, výstupní, závěrečné typ : uspěl neupěl) Formativní hodnocení (jeho funkcí je zlepšení průběhu a výsledku vyučování, učení tedy např. hodnocení průběžné, diagnostické, zpětnovazební )

47 IV. Problematika hodnocení ve vzdělávání dospělých Změny v přístupech k hodnocení dospělých Preferovány standardy, které umožňují posuzovat individuální (absolutní) výkony před modelem měření, který je založen na rozlišovacích kritériích (výkon relativní). Konstruktivní zpětná vazba je preferována před restriktivním známkováním. Posun od užívání 1 metody (nejčastěji testy) k rozvíjení více metod

48 IV. Problematika hodnocení ve vzdělávání dospělých Změny v přístupech k hodnocení dospělých Hodnocení lektorem, učitelem je doplňováno hodnocením vrstevníky, skupinou, sebehodnocením, hodnocením posuzovatelů z praxe. Hodnocení je vnímáno spíše jako integrální součást výuky než jako separátní činnost po skončení výuky

49 IV. Problematika hodnocení ve vzdělávání dospělých Hlediska, která je nutná při hodnocení respektovat Hledisko dlouhodobosti Jsme schopni sledovat výkon posluchače v jeho vývoji? Nevyvozujeme závěry unáhleně? Hledisko etiologické Dovedeme při hodnocení vysledovat rozdíl mezi příčinou a následkem? Neřešíme následky (špatný výsledek v testu) častěji než příčiny (nevhodná učební strategie?)

50 IV. Problematika hodnocení ve vzdělávání dospělých Hlediska, která je nutná při hodnocení respektovat Hledisko konzultativní Na základě jakých informací posluchače hodnotíme? Je to jen náš náhled nebo jsme schopni konzultovat s ostatními učiteli, s kolegy, s ním samým Hledisko individuální prof. Z. Matějček: chtít po učiteli, aby zachoval ke každému individuální přístup a přitom pracoval vždy se skupinou, třídou, je do jisté míry nedorozuměním.

51 IV. Problematika hodnocení ve vzdělávání dospělých Hodnotitelské chyby Zaměřujeme se na výrazné posluchače a ty submisívní opomíjíme Dělají nám problémy věkové zvláštnosti posluchačů,,, Vyvozujeme závěry na základě kusých informací Necháváme se ovlivnit svým psychickým stavem Mají na nás podvědomý vliv percepční procesy (1. dojem, haló efekt, tendence ke stereotypnímu vnímání, Golem efekt, Pygmalion efekt )

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE

VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE Vyučování a učení činnost učitele činnost žáka učením si žáci osvojují vědomosti, dovednosti, návyky, ale i postoje a rozvíjí své schopnosti = kompetence veškerý vzdělávací

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

Didaktický proces vzdělávání

Didaktický proces vzdělávání Didaktický proces vzdělávání dospělých Základní prvky didaktického procesu ve vzdělávání dospělých: Didaktický proces = výuka CÍL= určen zvenčí např. politikou, společností, potřebami institucí OBSAH=

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

Minimální kompetenční profil (MKP) Lektor vzdělávacích aktivit v oblasti práce s dětmi a mládeží programový pořadatel kurzů

Minimální kompetenční profil (MKP) Lektor vzdělávacích aktivit v oblasti práce s dětmi a mládeží programový pořadatel kurzů Název příkladu dobré praxe (PDP) Lektor - organizátor Minimální kompetenční profil (MKP) Lektor vzdělávacích aktivit v oblasti práce s dětmi a mládeží programový pořadatel kurzů Garant PDP (jméno a příjmení,

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová Volitelný předmět Cvičení z přírodopisu je podle možností školy zařazen v průběhu 6. 9. ročníku, rozšiřuje a doplňuje svým vzdělávacím obsahem předmět přírodopis. Předmět je vyučován 1 hodinu týdně, v

Více

Organizace výuky a výukové strategie. Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015

Organizace výuky a výukové strategie. Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015 Organizace výuky a výukové strategie Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015 Organizace výuky = vyučovací formy Organizační forma výuky = způsob: uspořádání vyučovacího procesu jak je

Více

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem Václav Šneberger Metodika práce s kompetenčním modelem 1 Autor: Mgr. Václav Šneberger Vytvořeno v rámci projektu OPVK Podpora pedagogů koučováním jako nástroj efektivního řízení procesů ve školách MSK,

Více

Pedagogická komunikace

Pedagogická komunikace Pedagogická komunikace Organizační formy a vyučovací metody Mgr. Pavla Macháčková, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.

Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14. Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu Zelený most mezi školou a praxí environmentální

Více

Výukový modul SOLÁRNÍ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.

Výukový modul SOLÁRNÍ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14. Výukový modul SOLÁRNÍ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu Zelený most mezi školou a praxí environmentální

Více

PŘEDMLUVA ODDÍL I 1. MANAŽEŘI A JEJICH KOMPETENCE

PŘEDMLUVA ODDÍL I 1. MANAŽEŘI A JEJICH KOMPETENCE Obsah PŘEDMLUVA U _ ODDÍL I Cíle a zásady vzdělávání a rozvoje manažerů 1. MANAŽEŘI A JEJICH KOMPETENCE 21 1.1 Komu říkáme manažer? 21 1.2 Cq manažeři dělají? 21 1.3 Obsah a struktura manažerské kompetence

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ LEKTORŮ Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov Specifika vzdělávání lektorů v Institutu pro místní správu Praha velmi početný lektorský

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Jak efektivně přednášet v době e-learningu ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

Zástupce ředitele a personální práce

Zástupce ředitele a personální práce Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,

Více

POZVÁNKA NA SEMINÁŘE PRO MANAŽERY

POZVÁNKA NA SEMINÁŘE PRO MANAŽERY POZVÁNKA NA SEMINÁŘE PRO MANAŽERY POZITIVNÍ PŘÍSTUP, TVOŘIVÉ MYŠLENÍ A MOTIVACE K DOSAHOVÁNÍ VÝSLEDKŮ Termín: 7. 8. ledna 2015 ŘÍZENÍ VÝKONU, HODNOCENÍ A MOTIVACE Termín: 18. 19. března 2015 MÍSTO KONÁNÍ:

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU MATEMATIKA 1

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU MATEMATIKA 1 CHARAKTERISTIKA PŘEDĚTU ATEATIKA 1 1. Obsahové vymezení (čtyřleté a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) atematika prolíná celým základním vzděláváním a její výuka vede žáky především: k logickému, abstraktnímu

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

Didaktika odborných předmětů- testové otázky

Didaktika odborných předmětů- testové otázky Didaktika odborných předmětů- testové otázky 1. Které výukové metody patří mezi aktivizující: A) Vysvětlování, přednáška, popis B) Didaktické hry, diskuse, inscenační a situační metody C) Uvědomělost,

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Anglický jazyk rozšířená výuka 1. stupeň Výuka je zaměřena převážně

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19 OBSAH Autoři jednotlivých kapitol..................................... 11 O autorech................................................... 13 Seznam zkratek...............................................

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Skládání slov, čtení s porozuměním Časový rozsah lekce 2 vyučovací hodiny výuka je rozdělena

Více

Studium pedagogiky pro učitele 2014

Studium pedagogiky pro učitele 2014 Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

Systém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své

Systém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své VÝSTUPY Z UČENÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU, REGISTRAČNÍ ČÍSLO: CZ.1.07/2.2.00/28.0115

Více

Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY

Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY Příloha č. 6 Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY Michaela Šojdrová michaela.sojdrova@csicr.cz Analýza silných a slabých

Více

Cíle vyučování zeměpisu

Cíle vyučování zeměpisu Cíle vyučování zeměpisu stanovení si jasných, jednoznačných a dosažitelných cílů by mělo určovat základní obsahové prvky učiva teprve poté je vhodné se ptát na prostředky cíle obsah prostředky základní

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Volba povolání Období: 3. období Počet hodin ročník: 0 0 33 33 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

DIDAKTIKA FYZIKY Organizační formy výuky

DIDAKTIKA FYZIKY Organizační formy výuky DIDAKTIKA FYZIKY Organizační formy výuky Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. Organizační uspořádání podmínek k realizaci obsahu výuky při použití různých metod výuky a výukových prostředků Klasifikace org.

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

Příklad dobré praxe IV

Příklad dobré praxe IV Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Olga Gajdošíková

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA FYZIKY, CHEMIE A ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Seminární práce z předmětu UPVK_0044 Inženýrská pedagogika Téma: Možnosti využití inženýrské pedagogiky v

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ

Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ (Hradec Králové, SVK, 15.4.2011) PhDr. Jana Doležalová, Ph.D. I. EVOKACE: V čem vidíte pozitiva a negativa pracovních listů?

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to BOV?

RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to BOV? RNDr. Milan Šmídl, Ph.D Co je to BOV? BOV = Badatelsky Orientovaná Výuka Inquiry Based Science Education (IBSE) Inguiry = bádání, zkoumání, hledání pravdy cílevědomý proces formulování problémů, kritického

Více

Předmět je vyučován jako samostatný volitelný předmět v 9. ročníku jednou hodinou týdně z disponibilní časové dotace. Výuka probíhá v odborné učebně

Předmět je vyučován jako samostatný volitelný předmět v 9. ročníku jednou hodinou týdně z disponibilní časové dotace. Výuka probíhá v odborné učebně ELEKTRONIKA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Výuka směřuje k následujícím cílům: Vyučovací předmět úzce souvisí s následujícími předměty: Přesahy z předmětů

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 7 UMĚNÍ A KULTURA UČEBNÍ OSNOVY 7. 3 Výtvarné činnosti Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková časová dotace je 3 hodiny. Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají

Více

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr

Více

DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ. doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE.

DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ. doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE. DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE e-mail: krpp01@vse.cz - HOSPITACE - KVALITA VÝUKY TOTAL QUALITY MANAGEMENT (TQM) KOMPLEXNÍ ŘÍZENÍ JAKOSTI ZÁKLADNÍ PRINCIPY: orientace

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

1. Zapamatování termíny a fakta, jejich klasifikace a kategorizace

1. Zapamatování termíny a fakta, jejich klasifikace a kategorizace Cílová kategorie (úroveň osvojení) 1. Zapamatování termíny a fakta, jejich klasifikace a kategorizace 2. Pochopení překlad z jednoho jazyka do druhého, převod z jedné formy komunikace do druhé, jednoduchá

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

HODNOTÍCÍ MODUL HOW 2 KNOW MODEL MANAŽER

HODNOTÍCÍ MODUL HOW 2 KNOW MODEL MANAŽER A IS IS, a.s. F l o r i á nsk é nám. 1 0 3-27 2 0 1 K l a d no - h2 k.a i si s.c z T e l., f a x: +4 2 0 312 245 8 1 8 - e -m a il: h2 k @ a i si s. c z HODNOTÍCÍ MODUL HOW 2 KNOW Nástroj pro hodnocení

Více

KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ

KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ 1. ORGANIZACE VÝUKY úprava režimu výuky s využitím relaxačních přestávek PAS PAS úprava režimu výuky s důrazem na individuální práci 1.1.1. 1.1.2.

Více

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé

Více

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň 5.3.1. Informatika pro 2. stupeň Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat

Více

Témata závěrečných písemných prací

Témata závěrečných písemných prací Závěrečné práce vede: PhDr. Mgr. Marie Hanušová 1. Možnosti zvyšování motivace k učení u žáků středních škol a učilišť 2. Hodnotová orientace středoškolské mládeže a úloha učitele při jejím ovlivňování

Více

Projektově orientované studium Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt. CIIV červenec 2013 odpovědný manažer: Petr Hynek

Projektově orientované studium Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt. CIIV červenec 2013 odpovědný manažer: Petr Hynek Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt Projektově orientované studium není nic nového Po celou historii je stále a znova voláno po praktické výuce Fantazie je důležitější než

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŽIVOT

INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŽIVOT INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŽIVOT OBSAH /konkrétní studijní cíle lekcí víte, co chcete děti naučit?/ FORMA /lekce plnohodnotná učebná jednotka, která navazuje na ŠVP dané školy/ VÝSTUPY /vyhodnocení efektivity

Více

4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika

4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika 4.6.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Fyzika spadá spolu s chemií, přírodopisem a

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

Firemní e-learning - bez learningu?

Firemní e-learning - bez learningu? Firemní e-learning - bez learningu? Mgr. Petr Janoch Ústav pedagogických věd FF MU E-learning E + LEARNING Výzkum v Alfa Housing Středně velká firma Různá pracoviště na území ČR Kvalitativní výzkum Rozhovory

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Prezentace 1. etapy projektu Realizace vzdělávání lektorů nadace lesních pedagogů

Prezentace 1. etapy projektu Realizace vzdělávání lektorů nadace lesních pedagogů Zavádění vybraných průřezových témat do ŠVP základních škol prostřednictvím projektového vyučování v Moravskoslezském kraji aneb Lesníci pomáhají vzdělávat žáky základních škol v úctě k přírodě Prezentace

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Příprava lekce v knihovně o informační bezpečnosti pro děti a seniory

Příprava lekce v knihovně o informační bezpečnosti pro děti a seniory Příprava lekce v knihovně o informační bezpečnosti pro děti a seniory Pavla Kovářová Kabinet informačních studií a knihovnictví Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Kdo z vás by teď přijal žádost

Více

Příloha č. 1. k výzvě č. 03 pro oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. k výzvě č. 03 pro oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 03 pro oblast podpory 1.1 - Zvyšování kvality ve vzdělávání Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita: Vytváření podmínek pro implementaci školních vzdělávacích

Více

Příklad dobré praxe VIII

Příklad dobré praxe VIII Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VIII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký

Více

IV. Vzdělávací a vyučovací metody

IV. Vzdělávací a vyučovací metody IV. Vzdělávací a vyučovací metody Metoda je cesta k dosažení cíle, je to určitý postup v činnosti. Metody ve vzdělávání se nazývají metody didaktické. Ve vzdělávání dospělých neexistuje obecně žádná univerzálně

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Příloha č. 2: Obsahy kurzů projektu

Příloha č. 2: Obsahy kurzů projektu Příloha č. 2: Obsahy kurzů projektu Název projektu: Kvalifikovaný interní lektor pro Liberecký kraj OBSAH PŘÍLOHA Č. 2: OBSAHY KURZŮ PROJEKTU... 1 OBSAH... 1 E-LEARNINGOVÉ KURZY:... 2 Měkké dovedností

Více

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKT ZŠ ZLATÉ HORY UČÍME SE MODERNĚ, UČÍME SE PRO ŽIVOT! CZ.1.07/1.1.26/02.0020 VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKTOVÉ VÝUKY DIDAKTICKÉ ZÁSADY PŘI TVORBĚ PROJEKTOVÝCH ÚKOLŮ Mgr. Michal Sedláček, Ph.D.

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie:

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie: Vyučovací předmět: ZEMĚPISNÁ PRAKTIKA Učební osnovy 2. stupně 5.3.2. ná praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího

Více

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV?

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV? Projekt ROZVOJ Náš dětský domov je zapojen do projektu Rozvoj, který realizuje Rozmarýna o.p.s. ve spolupráci s partnerem o.s. SES, SEbe - Spolu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

Výukový modul TEPELNÁ ČERPADLA ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.

Výukový modul TEPELNÁ ČERPADLA ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14. Výukový modul TEPELNÁ ČERPADLA ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu Zelený most mezi školou a praxí environmentální

Více

Profesní standard v odborném

Profesní standard v odborném Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)

Více

Několik poznámek k roli lektora v současnosti. Miloslav Rotport Kostelec nad Černými lesy 24. října 2012

Několik poznámek k roli lektora v současnosti. Miloslav Rotport Kostelec nad Černými lesy 24. října 2012 Několik poznámek k roli lektora v současnosti Miloslav Rotport Kostelec nad Černými lesy 24. října 2012 Struktura příspěvku 1. Některé rozdíly v práci lektora a učitele odborných předmětů 2. Čím je ovlivněno

Více

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie 7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie Obecné cíle výuky Psychologie Předmět a výuka Psychologie je koncipována tak, aby žáky vedla k utváření realistického

Více

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Cyrilometodějské gymnázium a MŠ v Prostějově za podpory německé organizace Renovabis vybudovalo Centrum celoživotního učení církevních škol

Více

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jana Straková Ústav pro informace ve vzdělávání a Institut pro sociální a ekonomické analýzy Rozmach plošných testů se

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

Handicap není překážkou ve vzdělávání

Handicap není překážkou ve vzdělávání Handicap není překážkou ve vzdělávání Název modulu Typ modulu Délka modulu (počet hodin) Tvořivé psaní výukový 21 hodin Platnost modulu (datum, od kterého modul platí) 1.10.2011 - schopnost psát a číst

Více