CZ.1.07/3.2.11/ KOMUNIKACE A PREZENTACE PEDAGOGA JAKO LEKTORA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CZ.1.07/3.2.11/03.0062 2 KOMUNIKACE A PREZENTACE PEDAGOGA JAKO LEKTORA"

Transkript

1 Vytvořeno v rámci projektu číslem a názvem: Pedagog lektorem, CZ.1.07/3.2.11/ Metodika č. 2 KOMUNIKACE A PREZENTACE PEDAGOGA JAKO LEKTORA Metodická příručka pro lektory dalšího vzdělávání dospělých z řad pedagogů středních škol KOMUNIKACE A PREZENTACE PEDAGOGA JAKO LEKTORA Metodická příručka pro lektory dalšího vzdělávání dospělých z řad pedagogů středních škol Vydala Academia economia pro ICV Institut certifikovaného vzdělávání s.r.o., v rámci projektu Pedagog lektorem registrační číslo GP: CZ.1.07/3.2.11/ duben 2014 Editoval: Mgr. Richard Spiegl Komentáže s citáty Sh. Holmese prof. J. Moriarty 40 stran ISBN Vydání první. Náklad 20 výtisků

2 Projekt: PEDAGOG LEKTOREM_PEDAL Registrační číslo GP: CZ.1.07/3.2.11/ KOMUNIKACE A PREZENTACE PEDAGOGA JAKO LEKTORA Metodická příručka pro lektory dalšího vzdělávání dospělých z řad pedagogů středních škol Mgr. Richard Spiegl

3 3 Obsah 1 ÚVOD KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI LEKTORA Komunikace jako klíčový předpoklad pro práci učitele a lektora Vymezení pojmu komunikace (communis = společný) Formy komunikace Komunikace interpersonální a její kritická místa Aktivní naslouchání Další aspekty komunikace Pedagogická interakce a komunikace v práci lektora vzdělávání dospělých Komunikace jako sociální interakce Pedagogická komunikace Verbální komunikace lektora Neverbální komunikace lektora Odlišnosti ve vzdělávání žáků střední školy a dospělých z pohledu pedagogické komunikace a interakce Požadavky na lektora z hlediska pedagogické interakce a komunikace TEORIE A PRAXE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH ISBN Andragogika Kvalifikační požadavky pro práci lektora Shody a rozdíly v činnosti lektora vzdělávání dospělých a učitele střední školy Nezbytné kompetence lektora Praktické rady zkušených lektorů aneb na co nezapomenout Psychologické aspekty vzdělávání žáků a dospělých Psychologické školy učení Bloomova taxonomie Proces vzdělávání osvojování dovedností Potřeby žáků a dospělých Vyučování jako dvousměrný proces Paměť Motivace ve vzdělávání žáků a dospělých Motivace, potřeby a stimuly ve vzdělávání žáků a dospělých Maslowova hierarchie potřeb Motivace ve vzdělávání z pohledu behaviorálního a humanistického stylu vzdělávání Shody a rozdíly v motivace žáků a dospělých Demotivující faktory ve vzdělávání Způsoby rozvíjení motivace aktualizací potřeb Používané metody rozvoje motivace...23

4 4 4 ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Didaktické aspekty zájmového vzdělávání dospělých Didaktika vzdělávání dospělých Didaktické metody Formy vzdělávání dospělých Srovnání didaktických dovedností lektora a pedagoga Efektivní metody výuky a jejich vyžití při lektorské činnosti Metody a styly učení v práci učitele a lektora Percepční preference Kolbův cyklus a styly učení Styly učení a typy osobností dle učebních stylů Typy osobností podle učebních stylů Výklad a přednáška Vysvětlování učiva Demonstrační techniky Dialogická metoda Diskuse Skupinová práce Hry a metody aktivního učení, prezentace Sebeřízené učení Vizuální pomůcky Prezentace a její úspěšné zvládnutí Zásady úspěšné prezentace Emoční složka motivace a komunikace Praktická příprava scénáře prezentace Časové hledisko Volba pomůcek Riziková místa prezentace, manipulace, práce s reflexí Manipulace Pozitivní klima Prezentace úspěšného lektora ZÁVĚR Použitá literatura... 40

5 7 1 ÚVOD Celoživotní vzdělávání je fenoménem současnosti a o jeho nezbytnosti není pochyb. Život v jednadvacátém století je typický prudkým rozvojem vědy a techniky, vzájemným propojování informačních a komunikačních technologií a změnou životního stylu. Ve veřejném i soukromém sektoru rostou požadavky zaměstnavatelů na pracovní vědomosti a dovednosti zaměstnanců. Ti již zdaleka nevystačí s původní kvalifikací, proto nabývá na významu jejich další vzdělávání. Roste tak role tzv. kvaternárního ekonomického sektoru, který poskytuje služby i v oblasti celoživotního vzdělávání. Vzdělávání se tak postupně přestává týkat primárně jen žáků a studentů, ale stále více proniká mezi dospělé. Ti se do celoživotního učení zapojují stále častěji. Příčiny zájmu dospělých o další vzdělávání mohou být různé. Velmi často se jedná o zmíněný tlak zaměstnavatele na doplnění či rozšíření kvalifikace pracovníků, ale může jít i o soukromou aktivitu jednotlivců rozšiřovat své vědomosti a dovednosti v daném oboru. V neposlední řadě se jedná též o zájmové vzdělávání dospělých, do kterého se stále větší měrou zapojují kromě seniorů i zájemci o danou problematiku bez ohledu na věk a vzdělání. Další vzdělávání dospělých může mít řadu podob. Pomineme-li dálkové či kombinované formy studia konkrétních oborů vzdělávání, v rámci kterých si zájemci doplňují či rozšiřují svou kvalifikaci z důvodu pracovního uplatnění, zůstává zde velký prostor právě pro tzv. zájmové vzdělávání dospělých. Motivy lidí pro zapojení se do vzdělávání jsou různé. Může jít o únik z nudy a osamělosti, kompenzaci nedostatků ve vzdělání, potřebu získat nové vědomosti a dovednosti, získání nových přátel a společenských kontaktů nebo jde o prostou radost z poznávání. Lektoři vzdělávání dospělých se často rekrutují z řad pedagogů především středních škol. Ti mají odborné a didaktické vědomosti a dovednosti v rámci svých tzv. aprobačních předmětů doplněné mnohdy osobní zkušeností s výukou dospělých v rámci večerní či kombinované formy studia. Učitelé středních škol mohou při vzdělávání dospělých aplikovat některé didaktické zásady uplatňované při výuce dospívajících, velmi často jim však scházejí potřebné odborné poznatky z andragogiky. Potřeba získání žádoucích vědomostí a dovedností pak roste v situacích, kdy učitel opouští tradiční proces výuky žáků nebo dospělých a dostává se do role lektora zájmového vzdělávání. V těchto situacích přibývá rozdílů mezi prací pedagoga střední školy a lektora vzdělávání dospělých. Zabývat se rozdíly v práci pedagoga a lektora je jedním z cílů vzniklé příručky. Konkrétně se jedná o rozdíly v komunikaci, o prezentační dovednosti nebo metody a formy práce s dospělými.

6 8 2 KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI LEKTORA 2.1 Komunikace jako klíčový předpoklad pro práci učitele a lektora Samotná podstata práce pedagoga i lektora vyžaduje zvládnutí komunikačních dovedností na vysoké úrovni jako nezbytné podmínky efektivního vzdělávání. Možná jste se sami setkali s vyučujícími či lektory, kteří měli hluboké odborné vědomosti o tématu, které vás zajímalo, a přesto bylo téměř k nevydržení přečkat danou přednášku. Odpověď je jednoduchá, nedošlo k žádoucí sociální interakci, kde hrají zásadní roli právě komunikační dovednosti lektora. Proto se hned v úvodu budeme věnovat komunikaci, zejména z těchto pohledů: Vymezení cílů a forem komunikace kritická místa interpersonální komunikace zásady efektivní komunikace sociální percepce aktivní naslouchání empatie správné kladení otázek verbální komunikace neverbální komunikace asertivita při komunikaci Vymezení pojmu komunikace (communis = společný) Podstata komunikace spočívá v přenosu symbolů, při kterém dochází ke vzájemnému porozumění. Symboly mohou mít podobu verbální (např. národní jazyk) či neverbální (např. gesta). Společné sdílení významů těchto symbolů je podmínkou vzájemného dorozumění. Komunikace mezi lidmi je druhem sociální interakce, při níž dochází ke sdělování a výměně informací, k prezentaci postojů nebo emocí. Komunikace tedy přesahuje jen prosté sdělení nějakého obsahu. Cílem efektivní komunikace je zabránit všem zkreslením (komunikačním šumům) a zajistit co nejpřesnější přenesení obsahu sdělení. Při komunikaci označujeme osobu, která něco sděluje, jako komunikátora. Komunikantem je pak osoba, která sdělení (komuniké) přijímá. Komunikátor převádí své myšlenky do symbolů (tzv. zakódování informace), nejčastěji do jazykové podoby. Výsledkem zakódování je sdělení, které má verbální či neverbální podobu a je předáváno pomocí nějakého média (kanálu), tedy nositele sdělení. Tím může být text, osobní komunikace apod. Komunikant toto sdělení přijímá a současně ho interpretuje, tedy vysvětluje si podstatu sdělení a záměr komunikátora. Klíčovým momentem je dekódování (porozumění) danému sdělení příjemcem informace. Závisí na něm efektivita komunikace. Proto musí komunikant brát vždy v úvahu možnosti příjemce sdělení a jeho zkušenosti. V rámci zpětné vazby si komunikátor ověřuje správné pochopení informace. Tím se vyvaruje zkreslení či dokonce nesprávnému pochopení daného sdělení Formy komunikace Jednotlivé formy komunikace lze členit z mnoha hledisek. V činnosti učitele i lektora jsou využívány formy komunikace verbální i neverbální, komunikace činem a symboly i paralingvistika (zvuková stránka verbální komunikace hlasitost, tón a intonace). Z jiného pohledu můžeme komunikaci dělit na intrapersonální, interpersonální či masovou. Verbální komunikace, která je vždy záměrná, bývá provázena chováním komunikátora. Toto chování může být záměrné, nebo naopak nezáměrné či ne-

7 11 chtěné. V obou případech však cosi vypovídá o komunikátorovi a je třeba mu věnovat velkou pozornost. Neverbální komunikace má podobu řeči těla (držení těla, pohyby končetin a hlavy), mimických projevů ve tváři, pohledů očí apod. Zejména pokud je neúmyslná, odráží vnitřní duševní rozpoložení komunikátora a jeho emoce, nejistotu, napětí Komunikace interpersonální a její kritická místa V rámci interpersonální komunikace hrozí riziko nesprávného pochopení sdělované informace. Vzniká tak vážný problém vzájemného nepochopení v tom případě, kdy komunikant nesprávně dešifroval obsah sdělení. Chyba přitom zdaleka nemusí být jen na straně příjemce informace. To znamená, že lektor musí vždy vzít v úvahu možnosti posluchačů, od kterých se na druhé straně očekává soustředěná pozornost. Učitelé i lektoři (komunikátoři) proto musejí dbát na empatii a používat srozumitelných termínů. Současně však učitelé i lektoři vzdělávání dospělých v rolích komunikátorů musejí rovněž v rámci své práce průběžně zjišťovat a prověřovat, zda nedošlo k nesprávnému pochopení jejich sdělení. Využívají k tomu zpětné vazby, což je snadnější v případě přímé komunikace tváří v tvář. Předpoklady lektora pro účinnou komunikaci spočívají ve zvládnutí dovedností, jako jsou: empatie, aktivní naslouchání, odhad lidí, kladení otázek, vnímání neverbální komunikaci, porozumění řeči těla, ovládání emocí, předávání vlastních myšlenek. Kvalita interpersonální komunikace je ovlivněna vzájemným vnímáním a hodnocením komunikujících osob. Sociální percepce je označení pro vnímání okolních informací (osob) a jejich vyhodnocení na základě našich zkušeností i očekávání. Při vnímání a hodnocení osob se lidé dopouštějí nejrůznějších omylů. Mezi nejznámější patří haló efekt, efekt primárnosti, stereotypy či projekce. Těchto chyb se lektoři a učitelé musejí nejen vyvarovat, ale mohou naopak těchto znalostí využít ve svůj prospěch např. hned v úvodu vzdělávací akce. Např. posuzování člověka podle celkového dojmu je v případě haló efektu tvořeno z 55 % vzhledem (upravenost, oblečení, doplňky, účes), z 38 % hlasem a z pouhých 7 % obsahem sdělení. Stejně tak efekt primárnosti, kdy dřívějším informacím je přisuzován větší význam než informacím pozdějším, může sehrát roli v celkově kvalitě vzájemné interakce Aktivní naslouchání Jde o často používaný instrument lektorů, jehož podstatou je přijímání informací a zpětné vazby. Uveďme šest základních typů aktivního naslouchání. 1. Objasňování cílem je skutečné porozumění obsahu, k tomuto cíli pomáhá lektor i zdánlivou touhou se něco dozvědět, čímž vede účastníky k novému poznání. 2. Oceňování efektivní způsob aktivního naslouchání, kdy dochází k silné podpoře individuálních i skupinových potřeb (např.: to je zajímavá myšlenka, děkuji za tuto připomínku atd.). 3. Parafrázování reakce na repliky přítomných, kdy lektor vlastními slovy zopakuje stejný obsah. 4. Zrcadlení použitím (zopakováním) identického projevu nebo repliky přítomných dává lektor najevo svůj zájem o skupinu i dané téma. 5. Povzbuzování podněcování aktivity účastníků k dalším projevům a reflexi.

8 Shrnování zařazuje se v klíčových bodech, kdy je třeba zdůraznit hlavní myšlenku, utřídit fakta, položit základ pro diskusi. Aktivní naslouchání se neomezuje pouze na vnímání sluchem. Porozumět ostatním lidem nám pomůže i pozorné sledování nonverbální komunikace. Někdy hovoříme o vnímání srdcem, kdy posuzujeme, co se skrývá za vyřčenými slovy, jaký dojem máme ze sdělovaného obsahu. A jaké informace lze aktivním nasloucháním získat? názor mluvčího na danou záležitost postoje a předsudky mluvčího co si mluvčí myslí o sobě i ostatních co mluvčí prožívá, co cítí, o co mu jde Tyto informace jsou důležité v práci učitele i lektora. Jejich získání ale není tak snadné, proto je třeba zvládnout výše uvedené komunikační techniky aktivního naslouchání. Samozřejmostí je pozorné a soustředěné sledování řečníka, vstřícný postoj (naslouchání celým tělem), udržování očního kontaktu nebo souhlasné pokývnutí hlavou v případě souhlasu. Příspěvek řečníka je třeba též posilovat projevením zájmu, povzbuzením, parafrázováním, oceněním snahy atd. Zvládnutí technik aktivního naslouchání přispívá výraznou měrou ke kvalitě komunikace, protože nasloucháním dáváme žákům i dospělým najevo, že nám stojí za to, aby jim bylo pozorně nasloucháno. Mezi dovednosti aktivního naslouchání dále patří např.: vyloučení dalších činností nechaní mluvit partnera reflektování pocitů druhého (zpětná vazba) a sdělování pocitů vlastních dotazování se a vyjasňování si stanovisek a obsahu sdělení Další aspekty komunikace Empatie (vcítění) jde o schopnost porozumění emocím a motivům druhého člověka. Ve vzdělávání jde o zásadní schopnost, se kterou pracují lektoři i učitelé. Kladení otázek správným kladením otázek ubezpečujeme našeho partnera, že nás zajímá jeho názor, což samo o sobě přispívá k efektivní komunikaci. Zatímco uzavřené otázky umožňují jednoslovnou odpověď a otázky sugestivní vnucují odpověď, otázky otevřené jsou pro dotázaného daleko svobodnější. Verbální komunikace znamená přenášení informací prostřednictvím řeči. Má-li být verbální komunikace účinná, musí si komunikátor uvědomit, co chce sdělovat (obsah, fakta, vlastní hodnocení) a jakou formou. Dbát při tom musí na jasnost a srozumitelnost sdělení. Sdělování obsahu slovy je provázeno zvukový mimoslovními projevy (paralingvistika). Jde o opakování slov, vyplňování mezer mezi slovy a větami, svou roli hrají barva, výška a intenzita hlasu, rychlost řeči, frázování. Asertivita jde o označení jednoho ze způsobů komunikace vedle pasivity a agresivity. Zvládnutí této techniky založené na autonomních postojích je pro lektory i učitele přínosné, neboť se jedná o zdravou formu komunikace, při které lze vyjádřit vlastní názor a současně vyžadovat od ostatních odpovědnou reakci. 2.2 Pedagogická interakce a komunikace v práci lektora vzdělávání dospělých Komunikace jako sociální interakce V rámci pedagogické komunikace dochází k sociální interakci, protože sociální styk v sobě zahrnuje hledisko interakční (vzájemné působení a ovlivňování), komunikační (sdělování významů) i percepční (vzájemné vnímání partnerů v přímé komunikaci). Protože dovednost efektivní komunikace se lze naučit, rozvíjet a zdokonalovat, je třeba znát a dodržovat zásady účinné komunikace. Je třeba si uvědomit, že žákům i dospělým předáváme informace, které v sobě nesou složku kognitivní (tj. fakta, definice, pravidla), ale též složku afektivní, která ovlivňuje motivy žáků k učení a jejich postoje. Spolu s regulativní složkou těchto informací (tj. vzděláváním v kontextu předem stanovených cílů) tak vzniká teoretická konstrukce, která se v praxi projevuje samozřejmě integrálně Pedagogická komunikace Komunikací rozumíme proces vzájemného dorozumívání. V případě školní výuky i lektorského vzdělávání dospělých se jedná o proces vzájemné interakce mezi osobou sdělující (komunikátorem) a osobou nebo osobami, které sdělení přijímají (komunikant). Zvládnutí pedagogické komunikace je klíčovým předpokladem úspěšného edukačního procesu jak u středoškolské mládeže, tak při vzdělávání dospělých. Sociální komunikace probíhá verbálně, neverbálně nebo činnostmi. Verbální komunikace je založena na slově řeči a je základním nástrojem dorozumění, prostředkem k rozvoji myšlení i formování citové složky osobnosti. Učitel i lektor musejí znát zásady správné tvorby hlasu a jeho modulace a pracují s větnou melodií i pauzou, emocemi. Vyjadřování musí být výstižné a přesné se správnou artikulací. Základem správného mluvení je zvládnutí techniky dýchání, která ovlivňuje mluvní výkon. Na tom se podílejí ještě hlasové ústrojí a mluvidla. Hlas každého člověka je charakterizován jeho silou, výškou a barvou. Vzniklé akustické vlastnosti jsou jedinečnou charakteristikou každého jedince. Jedná se zejména o tyto aspekty mluveného projevu: intenzita hlasu hlasitost, změny dynamiky tón hlasu změny výšky hlasu v průběhu projevu, větná melodie barva hlasu odvisí od momentálního fyzického a psychického stavu délka projevu poměr mezi mluvou pedagoga (lektora) a žáků (posluchačů) rychlost mluvy její změna tempa v průběhu vzdělávání přestávky a pauzy v řeči, frázování přesnost řeči frekvence přeřeknutí, použití nevhodných slov Očekávanou vysokou kultura řeči učitele i lektora snižují nejčastěji tyto nedostatky: vady řeči opakování tzv. parazitních slov nevhodné nespisovné výrazy a vulgarismy. Komunikace hraje klíčovou roli při dosahování vzdělávacích cílů. Proto je tak důležitá v práci učitele i lektora Verbální komunikace lektora Pedagogická komunikace je vzájemná výměna informací mezi účastníky vzdělávacího procesu. Aby byla funkční, musejí učitel i lektor respektovat tato pravidla: podat dostatek informací (ale ne více, než je třeba) podávat pouze ověřené a pravdivé informace podávat pouze informace důležité ve vztahu k danému tématu podávat informace přesně a srozumitelně Učitelé dobře vědí, že při komunikaci se svými žáky musejí oddělovat osobní

9 14 15 hodnoty žáka od jeho klasifikace, protože vždy hodnotí jeho znalosti a dovednosti, nikoli jeho osobnost či charakter. Obdobně i lektor musí přistupovat velmi citlivě k posluchačům zájmového vzdělávání dospělých. Lektor i učitel své žáky a posluchače nikdy nenálepkují a nevzbuzují v nich pocity rozpaků a hořkosti, nedostávají je do trapných situací. Čeho si všímat a co dělat během rozhovoru se žákem i při vlastním procesu vzdělávání? vcítit se do stavu žáka, posluchače empatie respektovat osobnost žáků i posluchačů být opravdový a autentický, upřímný být konkrétní Neverbální komunikace lektora Nonverbální (bezeslovná) komunikace doprovází projevy učitelů i lektorů. Pokud nejsou obě formy komunikace ve shodě, dochází k výraznému snížení věrohodnosti a efektivity vzájemné interakce. Co tedy lze nonverbálně sdělovat? emoce a city mluvčího prostřednictvím mimiky, řeči očí, pohyby těla (kinezika) zájem o posluchače zájem o užší kontakt vnímání sebe i ostatních sociální percepce Signály v neverbální komunikaci Při neverbální komunikaci se uplatňuje řeč těla v podobě různých signálů. V případě tzv. symbolů se jedná o prsty a ruce, jejichž pohyby doprovázejí především příkazy a žádosti. Ilustrátory nazýváme doprovodnou gestikulaci pro zdůraznění významu slov, naznačení vztahů, tempa apod. Naproti tomu tzv. regulátory slouží jako signály pro započetí nebo ukončení komunikace (např. kývnutí hlavou, požádání o slovo). A konečně adaptéry, což jsou gesta, která mluvčí používá pro zvládnutí vlastních emocí (např. tření rukou, popotahávání oděvů, úprava vlasů apod.). Současně je třeba si uvědomit, že neverbální komunikace je lokálně omezená a jednotlivá gesta či posunky nemají univerzální (celosvětovou) platnost. Prostředky neverbální komunikace Řeč očí patří k nejčastějším, nejdůležitějším i nejpřesvědčivějším slovním sdělením. Vnímáme zaměření očí, délku pohledu, mrkání atd. Oko jako okno do duše vyjadřuje psychický stav mluvčího např. jeho sebejistotu, obavy a strach, sympatie i antipatie, přání a potřeby. Mimika výraz obličeje vyjadřuje náš momentální emocionální stav štěstí, rozčilení, smutek, překvapení. Posturologie fyzické postoje vyjadřují v celkovém vnímání polohy těla, hlavy a končetin ochotu či neochotu ke komunikaci, k přátelství či nepřátelství atd. Kinetika sdělování pomocí pohybů všech částí těla. Pohazování hlavou či rameny signalizuje napětí, strach, nervozitu atd. Haptika sdělování dotykem. Pozor na vhodné použití u žáků i u dospělých. Proxemika je sdělování společenského vztahu a respektu vzdáleností přibližováním či vzdalováním se účastníků komunikace. intimní zóna (0 50 cm) osobní zóna ( cm) sociální zóna (1 3 metry) vhodná pro lektorskou praxi veřejná zóna (3 a více metrů) Úprava zevnějšku učitele i lektora jde o významný faktor kultivovaného působení na posluchače, někdy podceňovaný z hlediska sociální percepce. Sdělování činy vyjadřuje hodnotovou orientaci komunikátora, jeho postoje a vztahy. 2.3 Odlišnosti ve vzdělávání žáků střední školy a dospělých z pohledu pedagogické komunikace a interakce Zaměřme se nyní na některé skutečnosti, které jsou důvodem odlišností ve vzdělávání žáků střední školy a dospělých, a to z výše uvedených pohledů pedagogické komunikace a interakce. Na co je třeba myslet a v čem jsou dospělí jiní? Dospělí mají mnohem větší životní i pracovní zkušenosti než žáci středních škol. Z tohoto pohledu vnímají a hodnotí nejen vlastní obsah vzdělávání, ale i výkon lektora. Typické je pro ně nečernobílé vnímání dané problematiky. Motivace ke vzdělávání bývá diametrálně odlišná. V zájmovém vzdělávání dospělých, kteří se chtějí vzdělávat dobrovolně, ve svém volném čase a často i za své peníze, bývá motivace mnohonásobně větší než u žáků střední školy, kteří se vzdělávají povinně. Naopak, pokud se dospělí vzdělávají pouze tzv. z povinnosti na popud svých zaměstnavatelů, pak jejich motivace a následné přijímání nových poznatků může být na úrovni nižší. Zodpovědnost za vzdělání a výsledky je u dospělých daleko větší, neboť si více uvědomují možné důsledky. Dospělí jsou náročnější, kritičtější, očekávají konkrétní informace, které pragmaticky konfrontují se svou praxí. To klade na lektory velké nároky. Dospělí si uvědomují význam vzdělání, které jim pomůže řešit konkrétní problémy. Z výše uvedeného plyne, že způsob předání jedné a téže informace studentům střední školy a dospělým se může zásadně lišit. Např. při tématu historickém (např. Rok 1968 v dějinách regionu) lze u dospělých využít hodně osobních či v rodině získaných informací, zhodnotit dané téma ze širšího pohledu a pomocí jiných metod, než v rámci běžné vyučovací hodiny Požadavky na lektora z hlediska pedagogické interakce a komunikace Charakteristik úspěšného lektora a pedagoga bychom našli mnoho. Některé z níže uvedených mohou být inspirací pro budoucí lektory vzdělávání dospělých. Výborné komunikativní dovednosti úspěšné zvládání a aplikace zásad verbální i neverbální komunikace Pedagogický optimismus a podpora žáků i dospělých, empatie. Inspirativní osobnost (charisma) učitele i lektora, kteří jsou mravně a odborně na potřebné výši. Tvořivost. Učitel i lektor, chtějí-li zaujmout, musejí být tvořiví. Tvořivost se projevuje hledáním nových cest, přetvářením dosavadních stereotypů, omezením formalismu, aplikovaným přístupem, hledáním alternativních postupů.

10 Andragogika Vzdělávání v mužném věku a myšlenka, že vzdělávání spolu se sebereflexí by měly být hlavní životní hodnotou. To jsou názory německého učitele Alexandra Kappa, které zveřejnil ve svém díle Platonovy vzdělávací ideje (1833). Poprvé je tak použit název andragogika ve smyslu nutnosti vzdělávání dospělých pomocí životní zkušenosti a sebereflexe. Jako vědecká disciplína je andragogika vnímána od poloviny 20. století. Bývá definována jako teorie učení a sebeučení dospělých, která reflektuje i praxi vzdělávání dospělých. V dnešní době učící se společnosti a rostoucího významu celoživotního vzdělávání nabývá andragogika na významu. Jejího potenciálu v podobě např. metod a forem práce nebo přístupu k dospělým využívají právě lektoři dalšího formálního i neformálního vzdělávání dospělých. Zájmové vzdělávání má podobu krátkodobých i dlouhodobějších vzdělávacích forem, které přispívají ke zlepšení kvality života jedince. Typickým pro toto studium jsou dobrovolnost, svoboda výběru témat, uspokojování osobních potřeb a zájmů, otevřenost i aktivita Kvalifikační požadavky pro práci lektora Zařazení lektorské činnosti mezi volné živnosti znamená, že nejsou nastaveny žádné formální požadavky na kvalifikaci a odborné kompetence lektora. Kompetentní orgány sice uvažují o systému centrální certifikace, v současné době však takový systém neexistuje. Na lektora jako vzdělavatele a realizátora výuky dospělých jsou ale kladeny značné nároky. 3.2 Shody a rozdíly v činnosti lektora vzdělávání dospělých a učitele střední školy Lektor vzdělávání dospělých musí zvládnout řadu činností a dovednosti. Výhodou pedagoga je skutečnost, že vykonávání některých z níže uvedených funkcí patří k běžné práci učitele střední školy. Plánování vymezení obsahu učiva i výběr vhodných metod a forem práce. Motivování umění zaujmout, motivovat. Komunikace zvládání komunikace, vedení diskuse, rozhovoru. Organizace vytvoření podmínek pro práci. Vyhodnocení, analýza. Nezanedbatelným momentem jsou obvykle rozdílné časy vzdělávání. Klasická výuka probíhá v dopoledních a částečně i odpoledních hodinách, lektorská práce bývá začleněna často do pozdních odpoledních či podvečerních hodin. I tuto skutečnost, která se může projevit v míře pozornosti (únavy) posluchačů, musí být lektory vzata v potaz. 3.3 Nezbytné kompetence lektora Souhrn osobitých charakteristik lektora, jeho znalosti, dovednosti, schopnosti i dispozice tvoří základ kompetenční výbavy každého lektora dalšího vzdělávání dospělých. Jedná se zejména o tyto kompetence: důkladná znalost dané problematiky odborná orientace výběr a aplikace vhodných didaktických zásad a postupů komunikační dovednosti řízení a usměrňování průběhu vzdělávání na základě reflexe, sebereflexe a vy- 3 TEORIE A PRAXE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH hodnocování průběhu vzdělávání sociální gramotnost vhodné využívání informačních zdrojů a prezentační techniky Praktické rady zkušených lektorů aneb na co nezapomenout V níže uvedeném textu jsou sumarizovány některé zkušenosti a doporučení pro začínající lektory. Jsou konkrétním spodobněním teoretických pouček a mohou být dobrým vodítkem pro méně zkušené lektory. 1. Než zahájíte vzdělávání: vytvořte si přípravu scénář výuky připravte si pomůcky zkontrolujte prostředí a funkčnost používané techniky 2. Nepodceňte první dojem, který si o vás publikum vytvoří během několika málo okamžiků a který může pozitivně i negativně ovlivnit celé vaše působení dbejte na svou image vhodné oblečení, úprava zevnějšku, úsměv připravte si vhodnou motivaci na úvod, získejte si posluchače příjemným vystupováním, humorem 3. Naplňte pozitivní očekávání publika logicky a přehledně strukturujte nové poznatky vykládejte stručně, jasně a srozumitelně s použitím příkladů z praxe zdůrazňujte zásadní informace a fakta, oddělujte je od detailů využívejte aplikovaného pojetí výuky sepětí sdělovaných poznatků s praxí, jejich využitelnost v praktickém životě využijte skupinových aktivit (pokud lze) využijte znalostního potenciálu posluchačů a jejich zkušenosti dejte jim prostor pro svá sdělení, podporujte je verbální sdělení doplňte vhodnou vizualizací vytvořte přehlednou prezentaci jednotlivé body komentujte (nečtěte) zvolte přiměřené tempo, které vyhovuje většině posluchačů vnímejte klima výuky a reakce a potřeby posluchačů prokažte smysl pro humor 4. Diskutujte, ale vždy: podle stanovených pravidel dejte šanci všem vyjádřit se k dané záležitosti držte téma diskuse oceňte příspěvky, diskutující pochvalte nesouhlas s diskutujícím vyjadřujte taktně a zdvořile nesrozumitelné příspěvky parafrázujte 5. Nebojte se zpětné vazby využijte kritiky pozitivně pro další práci netrapte se negativní kritikou, protože hodnocení je vždy subjektivní a odráží se v něm často mnoho jiného, než jen výkon lektora, negativní připomínky si vyhodnoťte dle vlastních kritérií 3.4 Psychologické aspekty vzdělávání žáků a dospělých Jak dobře učit? A co je dobré vyučování? Každý pedagog si klade tyto otázky v každodenní praxi. Aplikuje teoretické poznatky v konkrétní třídě, v konkrétním předmětu. Některé z těchto poznatků a zkušeností lze s úspěchem aplikovat i při vzdělávání dospělých Psychologické školy učení Existuje řada teorií, jak přistupovat k výuce. Kognitivní škola se zaměřuje na procesy myšlení, které se podílejí na učení. Behaviorální přístup sleduje, jak je učení ovlivňováno chováním učitele a dal-

11 18 šími faktory. Humanistické pojetí vnímá učení jako prostředek uspokojování citových potřeb žáka. V moderní výuce se všechny tři přístupy prolínají a doplňují. Z hlediska vzdělávání dospělých je klíčové naplnit jejich vzdělávací potřeby s využitím osobnosti učitele. Učitel přitom využívá poznatků konstruktivismu (označení pro kognitivní teorii učení, žáci si vytvářejí vlastní významy nových na základě předchozího učení a zkušeností). Učením se novému vzniká v mozku síť neuronů. Pojmu pak rozumíme tehdy, když je v síti propojen s dřívější vědomostí, zkušeností. Jinými slovy, nově naučené se vytváří z dříve naučeného. Svou třídu, se kterou učitel pracuje celý rok, zná každý pedagog dobře. Z hlediska lektorské práce pedagogů je ovšem obtížné vědět, do jaké míry jsou vzdělávané osoby (dospělí) znalí dané problematiky. V tomto je úskalí využívání této jinak velmi efektivní a obecně uznávané metody učení Bloomova taxonomie Cíle lektorské činnosti ve vztahu k dospělým jsou odlišné od cílů pedagoga při celoroční práci se žáky v daném předmětu. Časové omezení jednorázové vzdělávací akce nepřipouští možnost zpětné vazby v rozsahu známé šestistupňové škále. Behaviorální přístup k dospělým vyžaduje od učitele značný takt a citlivý přístup, neboť princip odměny a motivace souvisí s věkovými zvláštnostmi a nelze proto používat stejné postupy jako u žáků středních škol. Naopak humanistická škola, která se snaží uspokojovat emoční potřeby žáků, je z pohledu vzdělávání dospělých velmi dobře aplikovatelná. Dospělí mají chuť se učit a přebírají za své učení zodpovědnost. Odpadá strach, který brání nejsmysluplnější výuce, sebeocenění má přednost před hodnocením učitele. Lektor vzdělávání dospělých (např. přednášející v městském kulturním centru jednomu tématu v rámci akademie volného času) mívá velmi často před sebou takovouto skupinu posluchačů. Obecně lze říci, že jde o přístup uplatňovaný v andragogice Proces vzdělávání osvojování dovedností Při jednorázové lektorské činnosti nelze aplikovat oblíbenou mnemotechnickou pomůcku vedoucí k osvojení dovedností. Při opakované činnosti, např. v rámci cyklu přednášek Akademie třetího věku, lze některé části této známé pomůcky využít. Co znamená VYUČOVAT? VY = vysvětlení proč U = ukázka praktická Č = činnost procvičit O = oprava a kontrola sebekontrola i kontrola učitelem V = vybavovací pomůcky pro připomenutí (kniha, obrázky ) A = aktivní opakování rekapitulace včetně předchozí látky T = testování potvrzení zvládnutí? = prostor pro dotazy a pochybnosti Potřeby žáků a dospělých Je zjevné, že potřeby žáků střední školy jsou bezpochyby odlišné od potřeb dospělých. Zaměřme se proto pouze na ty, kde se potřeby obou skupin setkávají. Přínos poznatků pro praktický život a jejich využitelnost v běžném životě zajišťuje tzv. aplikované vyučování. Zjednodušeně řečeno propojení poznatků s praktickým životem a jejich (pozdější) využitelnost. Mnozí učitelé jistě potvrdí, že jejich žáci považují každou bezprostředně nevyužitelnou vědomost či dovednost za zbytečnou. Ne však dospělí, kteří na přednášku lektora

12 21 přicházejí dobrovolně a z vlastního zájmu. Ale i zde je třeba odhalit zatím třeba netušené možnosti využití poznatků v praxi. Vysvětlení, často mechanické, že něco nějak funguje, není doplněno informací, proč to takto funguje. Vysvětlení proč vede k trvalému pochopení a zejména dospělí očekávají tuto odpověď a informaci od svých lektorů. Vhodnou metodou může být praktická demonstrace, pokus apod., na kterém lektor vysvětlí podstatu a souvislosti Vyučování jako dvousměrný proces V běžné výuce jde o zcela zásadní a samozřejmý proces vzájemné interakce mezi žáky a učitelem. Pokud učitel nemá zpětnou vazbu, zda mu žák porozuměl (neklade otázky nebo jinak neprověřuje pochopení učiva), je odsouzen k neúspěchu. Stejně tak v případě, kdy žák nemá šanci klást otázky nutné k vyřešení nejasností Paměť Proces učení souvisí s procesem zapamatování si důležitých informací. Náš mozek se ovšem úspěšně brání tomu, aby byl přeplněn nepodstatnými informacemi. Za užitečnou totiž pokládá jen tu vědomost, která bude pravidelně uplatňována. Zapomínání je automatické a nepodléhá naší kontrole. Jediný způsob trvalého uchování informací je opakování. Chceme-li, aby vědomost byla uchována trvaleji, pak je třeba mít na paměti tři zásady: neprobírat nové učivo příliš rychle činnostní zpracování učiva používání opakování a používání Pro vzdělávání dospělých nebo jednorázovou lektorskou činnost je proto třeba dobře promyslet časové možnosti a rozsah sdělovaného obsahu. 3.5 Motivace ve vzdělávání žáků a dospělých Motivace, potřeby a stimuly ve vzdělávání žáků a dospělých Motivace v obecném významu znamená vůli nebo snahu dosáhnout nějakého cíle. Tyto snahy podněcují člověka k aktivitě, která se projevuje v jeho chování a jednání. Dosažení požadovaného cíle vede k u- spokojení potřeb člověka. Mezi tzv. sociální potřeby patří např. kulturní potřeba vzdělávání nebo psychologické (radost, štěstí, uspokojení). Motivy člověka aktivizují a dodávají mu energii. Jsou to nejrůznější pohnutky k činnosti a jednání. Učitelé ve své každodenní praxi pracují s vnější a vnitřní motivací. Vnější motivace je založena na působení vnějších podnětů, které mají často podobu odměn a trestů. Je zřejmé, že používat tyto metody při vzdělávání dospělých (např. při kombinované formě studia) vyžaduje od učitele značnou obezřetnost a takt. V zájmovém vzdělávání dospělých pak zcela ztrácí smysl, neboť posluchači se zúčastňují vzdělávání zcela dobrovolně. V tomto případě hovoříme o vnitřní motivaci, kdy aktivita a zájem vycházejí z vlastní zodpovědnosti lidí dosáhnout cíle, z jejich snahy rozvoje svých schopností a dovedností (aspirace) i z prostého zájmu o danou problematiku, která je pro člověka zálibou. Individuální výkonnost jedince může povzbudit nějaký vnější jev, událost či pobídka. Hovoříme pak o tzv. stimulu (incentivu), se kterým pracují úspěšní manažeři, neboť vede lidi ke větší efektivitě činností.

13 22 23 Neuspokojení potřeb člověka vede naopak k frustraci (pocity zklamání, zmaru). Některé z typických reakcí na frustraci ale mohou být pro dospělého člověka důvodem k účasti na dalším vzdělávání dospělých. Jde např. o energizaci, tedy snahu překážku překonat akcelerací vlastních sil, nebo o sublimaci, kdy se další vzdělávání dospělých stává náhradním cílem daného člověka Maslowova hierarchie potřeb Uspokojování potřeb je zásadním motivátorem činnosti lidí. Není-li některá z našich potřeb naplněna, dostavuje se problematické chování. Podívejme se na známé schéma z pohledu lektora při vzdělávání dospělých. fyziologické potřeby potřeby bezpečí potřeby sounáležitosti a lásky potřeby respektu, sebeúcta potřeby seberealizace, sebevyjádření, nalezení vlastní identity Je patrné, že u vzdělávání dospělých vychází motivace zejména z potřeby respektu, sebeúcty a seberealizace. Demotivační faktory emocionální (deprese a úzkost z neúspěchu), faktory prostředí (hluk), fyziologické (hlad) včetně přílišné motivace, která vede ke snížení výkonu, jsou typické pro vzdělávání žáků, nikoli dospělých Motivace ve vzdělávání z pohledu behaviorálního a humanistického stylu vzdělávání Konečným cílem vzdělávacího procesu je přenést břemeno vzdělávání jedinců na ně samotné. K tomuto cíli lze dospět vhodnou motivací. Motivace má totiž bezprostřední souvislost s učební výkonností žáků. K motivaci můžeme využít jak vlastní obsah učiva, tak formu vzdělávání (tzv. procesuální stránka). Vhodnou aplikací obou způsobů nebo jejich kombinací lze docílit velmi dobré úrovně motivace. Behaviorální a humanistický styl vzdělávání Při vzdělávání dospělých se uplatňuje behaviorální přístup, kdy hlavním motivátorem se stává dosažení příjemných důsledků, tj. pochvala. Humanistický přístup ke vzdělávání je typický pro vzdělávání dospělých. Vychází z podporování a rozvíjení individuálních studijních předpokladů, čímž dává učícím se možnost jisté autonomie při studiu. Podmínkou je citlivý přístup učitele i lektora, který se stává žákům či posluchačům pomocníkem schopným empatie. Motivační faktory jsou dlouhodobé a krátkodobé, ty jsou typické pro dětství a dospívání. Dospělý s radostí zasadí strom, ale patnáctiletým dělá potíže čekat, než jim vyroste pažitka Shody a rozdíly v motivace žáků a dospělých Co nás tedy motivuje k učení a kde se motivační faktory studentů středních škol potkávají s motivací ke studiu dospělých? Naučené se mi hodí (spravit motorku, domluvit se v zahraničí). Pravdou je, že většina učiva na školách má pro převážnou část žáků minimální praktické využití. Potřebuji to pro dosažení kvalifikace. Věci, které se učím, jsou zajímavé, baví mě to. Snažím se kvůli někomu jinému. Zažívám příjemné pocity pochvala, úspěch, sebedůvěra, sebevědomí, baví nás věci, kde se nám daří (cukr). Obávám se nepříjemných důsledků neučení se (bič). Ve vzdělávání dospělých se setkáváme zejména s prvními třemi motivačními faktory Demotivující faktory ve vzdělávání Z psychologického hlediska existují některé negativní faktory, které snižují celkovou výkonnost žáků i dospělých. Může se jednat např. o úzkost a strach, které jsou projevem obavy z neúspěchu a nezvládnutí daných úkolů. Objevují se více u žáků než u dospělých, což plyne z rozdílů ve vnitřní i vnější motivaci obou věkových skupin. V případě mimořádně silného podnětu může dojít ke stresu, v případě nějaké překážky i k frustraci. Důsledky těchto stavů se mohou projevit v rovině psychické i fyzické. Nuda je dalším činitelem, který negativně působí na kvalitu vzdělávání. Nuda signalizuje, že motivace selhala. Příčin může být celá řada (např. nezajímavý monotónní výklad) a bude o nich ještě řeč. Dalšími demotivujícími činiteli jsou překážky, které vytváří svou činností, chováním a jednáním sám učitel. Zaměřme se na ty, které jsou společné pro práci učitele i lektora. Nízká míra tvořivosti a flexibility při vzdělávání (fádnost, rigidní přístup). Příliš mnoho informací bez vnitřní struktury (špatná příprava, nepřipravenost). Tvrdý autokratický přístup ke vzdělávajícím se. Nezájem o iniciativu a připomínky žáků, posluchačů Způsoby rozvíjení motivace aktualizací potřeb Efektivní metodou, jak posilovat a zvýšit motivaci žáků i dospělých, je tzv. aktualizace potřeb jako zdrojů motivace, tedy stimulováním potřeb poznávacích, sociálních i výkonových. Jak dosáhnout toho, aby se z poznávacích potřeb objektivních staly subjektivní, tedy přijaté žáky za své? V první řadě úloha musí být úloha jasně formulována a současně předložena jako zajímavý problém. Dále je třeba vytvořit podmínky, kdy si žák (dospělý) může co nejvíce svou práci sám organizovat a má současně možnost spolurozhodovat prostředcích k dosažení cílů. Jedná se často o problémové úlohy, jejichž podstatou je rozpor mezi současným stavem a stavem žádoucím. Vyřešení nebývá snadné a patrné na první pohled, ale naopak bývá spojeno s obtížemi, s nutností stanovit nějakou hypotézu a tu prověřit zvoleným řešením. Výkonové potřeby jsou důležitým motivačním prostředkem, kdy motivace vzdělávajících se pramení ze snahy dosáhnout úspěchu, nebo se naopak vyhnout neúspěchu. Sociální potřeby žáků a dospělých jsou velkou motivací, protože vycházejí z potřeby získání úcty, prestiže nebo obdivu. Poznávací, výkonové a sociální potřeby lze s úspěchem využít jako silných motivačních faktorů nejen ve při výuce náctiletých, ale vhodnou modifikací i při vzdělávání dospělých. Pravidla, jak motivovat žáky, jsou prověřená mnohaletou praxí. Ale i při lektorské činnosti lze některá z nich úspěšně aplikovat Používané metody rozvoje motivace Mezi metody, které rozvíjejí motivaci, lze zařadit kromě již uvedených problémových úloh, tyto: hodnocení výkonů zpětná vazba, sebehodnocení individuální zadávání různě obtížných úkolů poukazování na uplatnění vědomostí v praxi, propojení oboru s reálným světem podněcování aktivit žáků a využívání zkušeností žáků s daným tématem

14 24 25 změna činnosti žáků (rozvíjet tvořivost a samostatnost) vhodné stanovování dílčích i perspektivních cílů zařazení práce s různými informačními zdroji zařazení prvku překvapení, neobvyklé činnosti uplatňování kooperativních technik učení dramatizace ve výuce soutěže, didaktické hry, hádanky řešení zajímavých úloh zařazování učení pomocí konkrétních činností rozvíjení tvořivosti a fantazie respektování individuálních zvláštností žáka, jeho individuality i zodpovědnosti za výsledky vzdělávání přirozený zájem zeptat se, co žáky zajímá mimo školu demokratický styl vedení a posilování pozitivních vztahů (klima) vlastní zapálení pro svůj obor, charisma 4 ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH 4.1 Didaktické aspekty zájmového vzdělávání dospělých Pojmu didaktika ve smyslu umění vyučovat se používá od 17. století. Komenský tento pojem rozvinul a obohatil o řadu aspektů. Vnímá didaktiku jako nauku o výchově, o formách, metodách, cílech, obsahu a funkci vzdělávání. Zájmovým vzděláváním dospělých se z pohledu didaktického zabývá androdidaktika. U dospělých je kladen především důraz na princip sebeřízeného učení. Předpokladem efektivního vzdělání dospělých je splnění tří podmínek. jedinec má možnost se učit (duševní předpoklady, zázemí atd.) jedinec se chce učit (silná vnitřní motivace) jedinec se umí učit (rozhodující je postup učení) 4.2 Didaktika vzdělávání dospělých bývá často formální. Profesionálně zdatný učitel i lektor si stanoví kritéria hodnocení již při přípravě akce. Jaké mohou být indikátory spokojenosti posluchačů? Samozřejmě se liší od běžné středoškolské výuky např. absencí klasifikace, nicméně reakce účastníků v průběhu vzdělávací akce, jejich zájem, otázky, gesta, neverbální komunikace jsou významnými signály o tom, do jaké míry lektor správně identifikoval vzdělávací potřeby dané skupiny. Zvyšování efektivity vzdělávání dospělých Faktorů, které ovlivňují efektivitu vzdělávání, je celá řada. Obecně lze říci, že jsou to všechny podmínky učení vnitřní (motivace, životní zkušenost, dosavadní vzdělání apod.) a vnější (organizace vzdělávání, osobnost lektora atd.). Proces zapamatování si nových poznatků může lektor zlepšit zařazením takových metod výuky, při kterých se účastníci co nejvíce podílejí na výuce. Proces zapamatování se odvíjí od způsobů předkládání učiva. Lektor zájmového vzdělávání dospělých musí v rámci své přípravy věnovat pozornost řadě důležitých okolností. analyzovat vzdělávací potřeby formulovat dosažitelné učební cíle stanovit si obsah vybrat obsahu a cíli odpovídající metody a formy práce naplánovat organizaci vzdělávací akce s ohledem na vymezený čas zpětná vazba Správně stanovený a v úvodu sdělený učební cíl by měl být především významným motivačním faktorem. Vlastní obsah by pak danému cíli měl odpovídat. Využití zpětné vazby, tedy získání informací od účastníků vzdělávací akce, Didaktické metody Jak uvádí odborná literatura (Klevetová a Dlabalová: Motivační prvky při práci se seniory, Grada 2008), zapamatujeme si: 10 % z toho, co slyšíme 15 % z toho, co vidíme 20 % z toho, co současně vidíme a slyšíme 40 % z toho, o čem diskutujeme 80 % z toho, co zažijeme a děláme 90 % z toho, co se snažíme naučit druhé Členění metod Jednotlivé metody lze členit dle různých hledisek. Mezi nejrozšířenější patří dělení podle obsahového zaměření.

15 teoretické metody předávání teoretických poznatků, pojmy, teorie, principy (např. přednáška doplněná diskusí, seminář) 2. teoreticko-praktické metody poznatky směřují k úspěšnému jednání v praxi (např. diskusní a problémové metody) 3. praktické metody zaměření na dovednosti a návyky (instruktáž, exkurze, koučink, mentoring) Metody vhodné pro vzdělávání dospělých Při výběru metod musí lektor zohlednit cíle, obsah a formy vzdělávání, strukturu skupiny vzdělávajících se (věk, vědomosti, vzdělání ) a samozřejmě svůj preferovaný lektorský styl. Které metody lektoři vzdělávání dospělých úspěšně používají? Níže jsou uvedeny metody, které lze využívat a vzájemně kombinovat. metody monologické referát, přednáška metody dialogické beseda, řízený rozhovor, diskuse, seminář organizační vzájemná výměna zkušeností, práce s textem kombinované výchovný koncert, tematický večer Monologické metody kladou velké nároky na rétorické schopnosti lektora s minimální aktivitou účastníků. Dialogické metody naopak pasivitu posluchačů redukují, kladou však na lektora nároky z hlediska řízení diskuse, držení se daného tématu, tedy organizačního zvládnutí akce Formy vzdělávání dospělých Formou rozumíme organizační uspořádání celého vyučovacího procesu a jeho složek lektor, učivo, studující. Jednotlivé složky působí ve vzájemných vazbách časových (dynamická stránka) a prostorových (statická stránka). V rámci jedné formy může být využito více didaktických metod. Jaké jsou nejčastější formy vzdělávání dospělých? frontální vzdělávání stále nejfrekventovanější způsob vzdělávání jeden vyučující a větší skupina předávání hotových informací efektivitu lze zvýšit prezentačními pomůckami, studijním materiálem atd. je vhodné, pokud na frontální výuku navazuje procvičení ve skupinách atd. kooperativní (skupinové) vzdělávání práce ve skupinách podporuje rozvoj spolupráce rozvoj komunikačních dovedností, argumentace individuální vzdělávání jeden lektor jeden studující V zájmovém vzdělávání dospělých se setkáváme s formami frontálními, skupinovými a smíšenými. Jiným členěním forem výuky je jejich dělení na prezenční, distanční a kombinované. Existuje ještě řada dalších forem vzdělávání: e-learning jde o individuální formu využívanou v distančním studiu, blended learning je kombinací prezenční výuky s e-learningem vzdělávání přes internet vedené lektorem webový seminář (webinář) 4.3 Srovnání didaktických dovedností lektora a pedagoga Jaké jsou didaktické dovednosti lektora a liší se od požadavků na pedagoga? A do jaké míry se shodují se základními manažerskými činnostmi, jako je plánování, organizování, motivování a kontrola? Je-li cílem didaktiky hledání nejoptimálnějších způsobů, jak nejvhodněji žákům a studentům předložit učivo k osvojení, pak andragogická didaktika se zabývá stejnými otázkami ve vztahu ke vzdělávání dospělých. Učitel i lektor musejí proto zvládat podobné činnosti a při své činnosti uplatňovat principy plánování, organizování, motivování i kontroly. Z tohoto důvodu mají učitelé středních škol velmi dobré předpoklady být úspěšnými lektory. Které konkrétní činnosti tedy musí lektor zvládat? 1. Plánování a příprava výuky stanovení vzdělávacích cílů výběr obsahu učiva stanovení metod a forem výuky příprava pomůcek určení organizace vzhledem k vymezenému času 2. Průběh vzdělávání motivování posluchačů vytváření příznivého klima poskytování podpory řízení výuky v kontextu stanovených cílů 3. Komunikace lektora jasné a srozumitelné vyjadřování využívání komunikačních prostředků, prezentací vytváření prostoru pro rozvoj komunikace s posluchači 4. Zpětná vazba, ověření zvládnutí nových poznatků, hodnocení vzdělávání průběžné sledování a vyhodnocování úrovně vzájemné interakce, její korekce hodnocení příspěvků posluchačů ověření zvládnutí tématu sebereflexe 4.4 Efektivní metody výuky a jejich vyžití při lektorské činnosti Metody a styly učení v práci učitele a lektora Výuka ve střední škole umožňuje učiteli zařazovat nejrůznější techniky učení. Z výše uvedeného vyplývá, které činnosti žáci preferují a které činnosti vnímají jako neoblíbené. Z hlediska vzdělávání dospělých, a při lektorské práci především, je zajímavé, že přednáška patří mezi náctiletými k nejméně oblíbeným způsobům výuky. Jaké metody a styly učení má však lektor k dispozici? A které z oblíbených metod může ve své lektorské práci využít? Pro pochopení je třeba podívat se na nejnovější výzkumy v oblasti stylů učení. Ukazuje se, že jsme schopni se učit všemi myslitelnými styly, přestože některé nám připadají snazší. Platí zde analogie známé Komenského poučky o tom, že čím více smysly žák učivo vnímá, tím snadněji ho zvládne a zapamatuje si. Stejně tak, naučíme-li se stejnou látku postupně různými styly, zvládneme ji lépe. Styly tedy nevnímáme jako alternativy, ale jako záležitost komplementární, kdy se různé styly doplňují a podporují navzájem. Z toho plyne, že vedou-li se žáci k užívání co největšího počtu učebních stylů, pak bude výuka pestrá, zajímavá, poskytne žákům prezentace a prospěje jim tím, že si osvojí různé dovednosti Percepční preference Látku předkládáme: vizuálně (grafy, videa ) auditivně (výklad, diskuse ) kinesteticky, taktilně = žáci se setkávají s novou látkou v průběhu nějaké činnosti, něco fyzicky provádějí v reálném světě nebo činnost simulují

16 28 Při vícesmyslovém učení je třeba, aby žáci nové učivo, nový pojem zažili v rámci všech tří výše uvedených postupů Kolbův cyklus a styly učení Kolbův cyklus učení platí nejen u bezděčného učení, ale jde o poznatky využitelné především při lektorské činnosti. Proto se jím budeme zabývat podrobněji. Americký profesor D. A. Kolb vytvořil výukový model, který vychází z učení na základě vlastního prožitku, je tedy založen na učení pomocí zkušeností. To znamená, že jedinec se může efektivně učit z vlastní zkušenosti, která je následně vyhodnocena, zobecněna a poté využita pro další činnost. Vzniká tak cyklus, který má čtyři stále se opakující fáze: zkušenost, reflexe, zobecnění, plánování, nová zkušenost. Kolb vychází z toho, že cca 80 % lidského poznávání pochází z vlastních, tedy nepřenosných zážitků, a zásadním způsobem tak zvyšuje zapamatovatelnost nových poznatků. Kolb rovněž prokázal, že jedinci se liší ve svých schopnostech učit se v různých stadiích učebního cyklu a používají různé styly učení. Tedy nejenže lidé různě vypadají, ale i různě informace zaznamenávají a zpracovávají. Tím, že každý jedinec preferuje jeden ze čtyř základních způsobů získávání informací (zkušenost, pozorování, konceptualizace, experimentování) si vytváří svůj osobní styl učení. Kolb vnímá učení jako nepřetržitý proces založený na zkušenosti, jako proces řešení konfliktů mezi diskutujícími. Kolbův proces zkušenostního učení má čtyři již zmíněné fáze: konkrétní osobní zkušenost, získaná pasivně nebo aktivně (lze parafrázovat otázkou: co je tam?) reflexe, vědomé zhodnocení prožitu (co to znamená?) zobecnění utváření abstraktních konceptů, generalizace, vyvození závěrů (co z toho vyplývá?) ověření důsledků, plánování experimentování se závěry, generalizace a utváření nových konceptů (co když? Jak to funguje?) Cyklus učení může ovšem začít v kterémkoliv ze čtyř bodů, proto by měl být vnímán spíše jako kontinuální spirála. Nicméně proces učení často začíná s osobou vykonávající určitou akci a potom je teprve vidět efekt akce v určité situaci Styly učení a typy osobností dle učebních stylů Konvergentní styl: (mysli a dělej) jedinec zdůrazňuje schopnost učení se abstraktním pojmům, jeho síla je v praktické aplikaci myšlenek a řešení problému typický pro plánovače a inženýry Divergentní styl: (ciť a pozoruj) jedinec má konkrétní zkušenosti z reflexivního pozorování má představivost a věci vidí z několika úhlů typický je důraz na pocity a naslouchání, což jsou typické dovednosti uplatňované v reflektivní fázi učení Přizpůsobivý (asimilující) styl: (mysli a pozoruj) jedinec má schopnost učit se abstraktním pojmům i pozorováním má schopnost úvahy i schopnost zahrnout výsledky pozorování do souvislého rámce Vstřícný (akomodující) styl (ciť a dělej): důraz kladen na konkrétní zkušenost a aktivní schopnost experimentovat jednotlivec dostává věci již hotové a je schopen zapojení se do nových zkušeností

17 31 intuice a metoda pokus, omyl je jedinci bližší než teorie styl je blízký těm, kteří se nejlépe učí samotnou činností Typy osobností podle učebních stylů Aktivista (1. fáze Kolbova cyklu) vyhledává zkušenost, chce vše vyzkoušet a nenechá si ujít žádnou příležitost preferuje jednání, plnění plánů a úkolů, účastní se nových činností a akcí nejlépe se učí při aktivitách, v nichž může aplikovat své nové poznatky a dovednosti učí se na základě reálných aktivit a projektů, ne na základě přemýšlení či čtení Přemítavý typ (2. fáze Kolbova cyklu) reviduje zkušenost, rád o věcech přemýšlí, vyniká představivostí a schopností rozeznávat významy a hodnoty dívá se na věci z různých hledisek a je schopný shrnout souvislosti do jednoho celku velmi dobře zvládá situace, kdy je třeba vyhodnotit alternativní přístupy a různými důsledky nejlépe se učí při aktivitách, které mu umožní zopakovat a zhodnotit věci, které se udály a které se naučil Teoretik (3. fáze Kolbova cyklu) rád sumarizuje, vyvozuje závěry ze zkušenosti a hledá souvislosti spoléhá se na indukční myšlení a na schopnost vytvářet teoretické modely, v nichž se nesourodá pozorování propojují učí se nejlépe při aktivitách tvořících část systému, modelu, koncepce nebo teorie Pragmatik (4 fáze Kolbova cyklu) plánuje další kroky, zajímá ho, jak je možné danou věc prakticky využít a aplikovat v praxi soustředí se na řešení problémů a praktické aplikace myšlenek s cílem použít znalost k vyřešení konkrétních problémů nejlépe se učí při aktivitách, které u- možňují aplikovat teoretické závěry do praxe Výklad a přednáška Pro lektorskou činnost při vzdělávání dospělých je přednáška typickou metodou. Na co je třeba při přednášce pamatovat a v čem se liší pozice učitele a lektora při vzdělávání dospělých? Výklad je výuková metoda, kdy v centru dění je učitel lektor. Relevantní odhady uvádějí, že výklad je nejčastěji využívanou metodou a zabírá nejméně 60 % většiny vyučovacích hodin. Přednosti výkladu: vhodný pro vysvětlení může nadchnout osobní komunikace Nevýhody: posluchač neformuluje porozumění látce chybí zpětná vazba nízká úroveň zapamatování nebezpečí nudy stejné tempo pro všechny posluchače posluchači nemají šanci použít naučené znalosti Na co si dát pozor aneb pár dobrých rad Proud slov a délka výkladu. Tempo řeči je asi slov za minutu, tedy hodinová přednáška může mít až 12 tisíc slov, což vydá na menší knihu. Schopnost soustředit se prudce klesá. Odborné studie i pedagogická praxe ukazují, že skutečně se soustředit na výklad zvládnou vysokoškolští studenti a žáci vyšších

18 32 33 ročníků střední školy tak maximálně 15 až 20 minut! Technika výkladu Důležitá je řeč těla, nikdy nesedět. Procházet se, stát těsně u žáků. Navázat oční kontakt, využít vhodné gestikulace. Větná melodie a síla hlasu. Pozor na parazitní slova. Osobnost lektora Při výkladu je dobré probouzet zvídavost posluchačů tím, že poukážeme na záhady a paradoxy. Výkladu nesmí scházet humor, odlehčení, osobní rozměr, originalita. Dobrý lektor dává poznatky do souvislostí se životem posluchačů Vysvětlování učiva Umění vysvětlovat patří ke klíčovým dovednostem učitele i lektora. Jaké techniky při vysvětlování používá učitel a jaké lektor? V tomto ohledu jsou některé principy velmi podobné. V případě lektora bývá obtížnější zjistit, jaké jsou dosavadní znalosti a zkušenosti posluchačů. Naopak princip vysvětlování od jednoduššího ke složitějšímu se přirozeně uplatňuje v obou případech stejně jako přiměřené zjednodušování, vytváření systému v nových poznatcích včetně jejich vazby na dřívější zkušenosti a vědomosti. Neméně důležité je uvádění konkrétních příkladů, z nichž lze vyvodit obecný závěr, nebo-li postup od konkrétního k obecnému. Vždy však musí mít přednášející na paměti věk a dosavadní vědomosti posluchačů. Podle toho přiměřeně volí jednotlivé příklady, používá abstraktních pojmů. Dobře známou, a přitom frekventovanou chybou pedagogů i lektorů bývá zabíhání do přílišných podrobností, které způsobuje, že se posluchači tzv. ztrácejí ve struktuře přednášky. Zbytečně se tak zaplňuje jejich krátkodobá paměť, což se projevuje ztrátou pozornosti. Vnímavý přednášející však ihned zpozoruje ztrátu pozornosti a může vzniklou situaci okamžitě korigovat. Na závěr je třeba uvést ještě jeden zásadní rozdíl mezi výkladem učitele na střední škole a přednáškou lektora při vzdělávání dospělých. Jde o zpětnou vazbu a kladení otázek. Učitel je do jisté míry zodpovědný za studijní výsledky žáků, a proto často využívá otázek ke zjištění, jak žáci učivo pochopili. Lektor takovou možnost má jen omezené míře, neboť se předpokládá přirozený zájem dospělých o dané téma. Motivy a postoje k danému tématu jsou mnohdy velmi odlišné u žáků a dospělých Demonstrační techniky Mateřskému jazyku se učíme napodobováním. Jedná se o nejpřirozenějším způsob učení. Proto jsou demonstrační techniky výuky tolik efektivní. Navíc mnohdy propojují teoretické poznatky s jejich praktickým využitím. Tato technika vyžaduje pečlivou přípravu, na druhé straně vždy oživí výuku ve třídě i přednášku pro dospělé a přispěje k lepšímu pochopení problému Dialogická metoda Tato metoda je ve školách velmi rozšířená, a pokud učitel umí klást otázky tak, aby žáci sami nacházeli odpovědi, bývá poměrně účinná. V lektorské praxi je třeba zabránit pocitu dospělých, že jsou příliš vedeni a vnímáni jako žáci. Proto je spíše vhodné využívat řečnických otázek Diskuse Jde o poměrně účinnou techniku, která ovšem při nevhodném řízení a organizaci nemusí přinést očekávaný výsledek. Ve škole je třeba žáky nejdříve naučit zásadám diskuse. I lektor vzdělávání dospělých může, obvykle na závěr, zařadit tuto metodu. Naopak, zařazením diskuse hned na úvod získá lektor povědomí o hloubce a rozsahu informací diskutujících, co může pozitivně využít v následné přednášce Skupinová práce Tato mezi žáky spíše oblíbenější technika bývá používána v kombinaci s dalšími technikami např. při cyklickém manažerském studiu. V případě jednorázové odborné přednášky pro dospělé není z pochopitelných důvodů příliš vhodná Hry a metody aktivního učení, prezentace Hraní rolí, dramatizace a simulace obvykle žáky okamžitě vtáhnou do výuky. S těmito metodami se setkáváme také při vzdělávání dospělých, např. v rámci aktivit (teambuilding). Pro odbornou přednášku nesourodé skupiny dospělých však nejsou příliš využitelné. Rovněž projekty a samostatná práce, tvůrčí psaní jsou přínosné při školní výuce, nikoli však využitelné v práci lektora Sebeřízené učení Jde o metodu, která přenáší zodpovědnost za výsledky na žáka. Z tohoto pohledu je využitelná v lektorském vzdělávání dospělých, kteří se chtějí dobrovolně, ve svém volném čase a někdy dokonce za své peníze vzdělat v té či oné oblasti. Tím jsou naplněny tři předpoklady pro úspěšné fungování této moderní metody: dospělí chtějí přijmout nové informace, jsou připraveni na jejich zvládnutí a chtějí využít daný čas maximálně efektivně. Cyklus sebeřízeného učení vychází z autoevaliuace (kde jsem), následuje stanovení cíle (kam se chci dostat), vytvoření akčního plánu (jak se tam dostanu) a realizace plánu, na kterou navazuje vyhodnocení autoevaluace Vizuální pomůcky Vizualizace výuky, např. vytváření mentálních map a diagramů, zvyšuje účinnost porozumění učiva a osvědčuje se i při předávání nových informací. Mezi výhody vizuálních pomůcek patří: upoutání pozornosti (obrázek, schéma ) přinesení změny (rozbíjení stereotypu) snadnější pochopení učební látky, neb je prokázáno, že většina lidí si pamatuje lépe vizuální informace než verbální Pro vizualizaci se běžně používá tabule nebo interaktivní tabule. Ve školách je rozšířená aplikace PowerPoint. Další možnosti vizualizace nabízejí flipchart nebo využití internetu.

19 34 5 Prezentace a její úspěšné zvládnutí 5.1 Zásady úspěšné prezentace Emoční složka motivace a komunikace Při přípravě prezentace je třeba mít na paměti řadu z výše uvedených informací. Cílem je pak úspěšné zvládnutí všech činností, které lektor v rámci vzdělávací akce využívá. To se snadno řekne, ale daleko hůře realizuje. Klíčovou otázkou, kterou je třeba si položit, je proč se lidé vzdělávání zúčastňují, proč přišli a co očekávají. Ano, jsme opět u motivace a s ní související komunikace. Smyslem motivace je, aby člověk chtěl pracovat (vzdělávat se) a aby tak činil rád. Toho lze docílit jedině tak, že bude při těchto činnostech prožívat pozitivní emoce. Otázka tedy zní, kdy člověk prožívá pozitivní emoce? Samozřejmě tehdy, když je cítí radost ze své činnosti a je chválen. Vnější pochvala spolu s vnitřními pocity radosti posiluje motivaci každého jedince. A o to při vzdělávání žáků i dospělých jde. Úspěch ve vzdělávání je tedy dán emoční složkou, na což bývá občas zapomínáno, když je naopak příliš zdůrazňována racionalita. Pokud učitelé a lektoři dokáží povzbuzovat pozitivní emoce svých žáků a posluchačů, pak vykročili správným směrem a vytvořili dobré podmínky pro úspěšnou výuku či prezentaci. Chyby při přípravě prezentací Pomineme-li již zmíněné požadavky na úspěšnou lektorskou práci, zbývá několik doporučení, které je dobré mít na paměti, pokud připravujete vizuální prezentaci obsahu vzdělávání. Mezi nejčastěji používané patří počítačové prezentace. Bývají vhodným doplňkem práce lektora, avšak skrývají i jistá rizika, která mohou výkon lektora znehodnotit. Jakých chyb se při tvorbě prezentací vyvarovat? Mnoho textu na ploše způsobuje nepřehlednost doporučuje se maximálně 6 řádek textu. Vhodný font písma o velikosti 28 a více, pozor na pozadí (jinak zobrazuje monitor, jinak dataprojektor na plátno v učebně). Málo obrázků, grafů, schémat, na kterých lze demonstrovat uváděné informace. Nevyužívání možností techniky (odkrývání, překrývání, animace, videoklipy ). Nadměrné užívání efektů působí rušivě, stejně tak bezúčelné změny písma, barev cílem je upoutat pozornost, nikoli rozptylovat. Příliš dlouhá prezentace bez otázek. Příliš dlouhé výčty odrážky, číslování. 5.2 Praktická příprava scénáře prezentace Při volbě didaktických metod vychází lektor z prostorových a časových možností, z vlastního tématu, případně ze znalosti cílové skupiny. Volí takovou organizaci, metody a formy práce, které vedou k naplnění tématu v ovzduší příznivého sociálního klima a pozitivní interakce. Z hlediska sociální percepce je zásadním momentem úvodních několik málo minut. Proto je žádoucí si dobře promyslet začátek svého vystoupení, kde je možné posluchače zaujmout, překvapit a pozitivně naladit.

20 Časové hledisko V rámci přípravy musí lektor respektovat vymezený časový limit. Tomu musí odpovídat rozsah informací, které budou tématem přednášky. Jedná se důležitý moment, kdy se lektor musí vyvarovat výše uvedených chyb, z nichž nejčastější bývá právě předimenzovanost přednášky. Ta pak vede k příliš rychlému tempu řeči, omezení zpětné vazby či neumožnění posluchačům zapojit se do vzdělávací akce otázkou či připomínkou nebo diskusí. Ke ztrátě pozornosti posluchačů dochází i proto, že informace nejsou strukturované a v jejich přemíře se ztrácí hlavní sdělení. Této chyby se dopuštění zejména nezkušení učitelé a lektoři. Vyvarovat se tohoto nedostatku lze vytvořením přesného časového scénáře a jeho prověřením ještě před vlastní akcí Volba pomůcek Názornost posiluje porozumění předkládaným informacím. V případě vzdělávání dospělých to platí stejně jako u výuky žáků střední školy, při zájmovém vzdělávání dospělých pak dvojnásob. Lektor popisující své zážitky z cest po exotických krajích se jen těžko obejde bez fotografií či videoukázek. Názorné pomůcky mohou být nejrůznější modely, mapy, obrázky a schémata, poslech apod. Samozřejmostí se stává využívání datového projektoru. Promyšlený výběr a zařazení názorných pomůcek vhodně doplňují verbální výkon lektora. Před vlastním zahájením akce je třeba vyzkoušet funkčnost technických zařízení a předejít tak nepříjemným komplikacím. 5.3 Riziková místa prezentace, manipulace, práce s reflexí I při sebedokonalejší a maximálně pečlivé přípravě nelze předejít neplánovaným událostem. Ty mohou mít podobu nejrůznějších potíží technických (např. prasklá lampa u datového projektoru), zdravotní indispozice lektora či účastníků vzdělávání (např. nevolnost nebo ztráta hlasu). Reaguje-li lektor na vzniklou situaci s nadhledem a humorem, nemívají tyto neplánované události devastující vliv na průběh vzdělávání. Úkolem lektora je neustále sledovat a vyhodnocovat klima vzdělávání a na základě této reflexe přijímat nějaká opatření. Např., když pozornost posluchačů poklesla, je vhodné zařadit nějaké odlehčení, praktickou zkušenost, příběh apod. Je třeba se zmínit ještě o jednom nebezpečí, a tím je velmi zvídavý účastník akce, který se nepřišel vzdělávat v dané problematice, jehož cílem je prověřit vaše vědomosti, případně vás zesměšnit. Co v takovém případě dělat? Především zachovat klid a chladnou hlavu, asertivně se vyhnout konfrontaci, situaci odlehčit a získat si ostatní posluchače na svou stranu. Je ovšem dobré být připraven na tzv. manipulační triky, kterými vás chce dotyčný vyvést z míry Manipulace Manipulace patří vedle agresivity, pasivity a asertivity k základním typům chování. Jedná se o skrytou agresi manipulátora, která se projevuje vytvářením neklidné atmosféry, jízlivostí, projevy tzv. za mými zády. Takové chování vzbuzuje ve člověku rozpačitost, ublížení, rozčilení či vzdor. Manipulátor využívá mnoha nečistých triků. Jmenujme alespoň některé z nich. uvádění zkreslených a nepravdivých informací výzva ke hře s otevřenými kartami vytváření stresující atmosféry (ignorance, ponižování, zesměšňování) odmítnutí vyjednávání střídání tvrdého a měkkého přístupu

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE

OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Obchodní akademie Břeclav Smetanovo nábřeží 17, 690 28 Břeclav Příležitost pro každého vzdělávací projekt OP VK OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Výuka bude probíhat v učebně OK

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Didaktický proces vzdělávání

Didaktický proces vzdělávání Didaktický proces vzdělávání dospělých Základní prvky didaktického procesu ve vzdělávání dospělých: Didaktický proces = výuka CÍL= určen zvenčí např. politikou, společností, potřebami institucí OBSAH=

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd / Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Tematický okruh: Marketing a management Téma: Motivace Číslo

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Pedagogická komunikace

Pedagogická komunikace Pedagogická komunikace Organizační formy a vyučovací metody Mgr. Pavla Macháčková, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Metody a formy výuky

Metody a formy výuky Projekt: AUTOEVALUACE V LIBERECKÉM KRAJI Reg. č. CZ.1.07/1.1.22/02.0024 Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Metody a formy výuky Zpráva z evaluačního

Více

Komunikace v průmyslové organizaci

Komunikace v průmyslové organizaci Komunikace v průmyslové organizaci doc. Ing. František Steiner, Ph.D. Obsah 1. Funkce komunikace v organizaci. Model základního komunikačního procesu. Komunikační toky v organizaci. Komunikační bariéry

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru

MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru Lektoři: Ing. Drahomíra Rancová, Gymnázium Rokycany Petra Váchová, PedF Plzeň Z lat. movere = hýbati se: souhrn hybných činitelů, které vedou

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

Výchovné a vzdělávací strategie

Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie Klíčové kompetence Kompetence k učení Na úrovni 4.ročníku ZŠ Nemyčeves žák: se seznamuje s vhodnými způsoby, metodami a strategiemi učení, plánování a organizace vlastního

Více

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie 7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie Obecné cíle výuky Psychologie Předmět a výuka Psychologie je koncipována tak, aby žáky vedla k utváření realistického

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY Leadership IV REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY (přednáška) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Anglický jazyk rozšířená výuka 1. stupeň Výuka je zaměřena převážně

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) 1. Obsahové vymezení Hlavním cílem předmětu je umožnit všem žákům dosažení pokročilé úrovně informační gramotnosti získat dovednosti v ovládání výpočetní

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

Kompetenční model efektivního lektora

Kompetenční model efektivního lektora Kompetenční model efektivního lektora Autor : Mgr. Pavel Veselý, Mgr. Kristýna Lukšová ABS WYDA s.r.o. projekt Kruh Číslo projektu: CZ.1.07/3.2.09/01.0035 Kompetenční model lektora Osobnost lektora je

Více

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ A) KURZY ZAMĚŘENÉ NA METODIKU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A E LEARNINGU. Metodika on line vzdělávání E learning v distančním vzdělávání B) KURZY ZAMĚŘENÉ NA PRAVIDLA VEDENÍ

Více

6.34 Společenskovědní seminář

6.34 Společenskovědní seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem,

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH KOMORA CERTIFIKOVANÝCH ÚČETNÍCH CERTIFIKACE A VZDĚLÁVÁNÍ ÚČETNÍCH V ČR ZKOUŠKA ČÍSLO 7 PROFESNÍ CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ ÚVODNÍ INFORMACE Struktura zkouškového

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Středisko volného času DOMEČEK HOŘOVICE Větrná 869, Hořovice, 268 01 IČO:75085071,tel:311 512 223 www.domecekhorovice.cz

Středisko volného času DOMEČEK HOŘOVICE Větrná 869, Hořovice, 268 01 IČO:75085071,tel:311 512 223 www.domecekhorovice.cz Středisko volného času DOMEČEK HOŘOVICE Větrná 869, Hořovice, 268 01 IČO:75085071,tel:311 512 223 www.domecekhorovice.cz Školní vzdělávací program Platný od 1.9.2013 Je vydán na základě zákona č.561/2004

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz

DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz DIDAKTICKÉ ZÁSADY (PRINCIPY) VZDĚLÁVACÍHO PROCESU Didaktickými zásadami (principy) rozumíme nejobecnější pravidla didaktického procesu,

Více

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň 5.3.1. Informatika pro 2. stupeň Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Jak efektivně přednášet v době e-learningu ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem Václav Šneberger Metodika práce s kompetenčním modelem 1 Autor: Mgr. Václav Šneberger Vytvořeno v rámci projektu OPVK Podpora pedagogů koučováním jako nástroj efektivního řízení procesů ve školách MSK,

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

UČENÍ. o Více nebo méně trvalá změna ve

UČENÍ. o Více nebo méně trvalá změna ve Učení zážitkem Praha 7.4. 2010 Bohumír Fiala, aivd@aivd.cz Vladimír Mareš, atkm@atkm.cz UČENÍ o Více nebo méně trvalá změna ve vědění, chování nebo prožívání, která je výsledkem určitéčinnosti nebo zkušenosti

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Projekt Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Proč a jak prezentovat výsledky své práce? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Motto Je potřeba sebe sama

Více

Zástupce ředitele a personální práce

Zástupce ředitele a personální práce Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE

PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE Pedagogická komunikace je specifickou formou komunikace sociální. Jde při ní o dorozumívání, sdělování určitých významů v sociálním chování v rámci mezilidských vztahů. Sociální

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová Komunikace v konfliktních situacích II Ing. Petra Palasová I. Prevence Konfliktní situace II. Zvládání, řešení, zklidnění konfliktu Komunikujeme Na straně vysílače Na straně příjemce Komunikujeme Verbálně

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět:: INFORMATIKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu U vyučovacího předmětu informatika je časové vymezení dáno učebním plánem. V

Více

Modul 4 - Komunikace s veřejností

Modul 4 - Komunikace s veřejností Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul 4 - Komunikace s veřejností Mgr. Liana Cihelková Komunikace

Více

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. st. Charakteristika vzdělávacího oboru V rámci prvního stupně se žáci seznamují s etickou výchovou v rámci integrovaného vzdělávání, tzn. prolínání do různých vzdělávacích oblastí. Týká se to převážně

Více

Umění a kultura Výtvarná výchova

Umění a kultura Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět : Období ročník : Umění a kultura Výtvarná výchova 3. období 8.- 9. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 1. vybírá, vytváří

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012

SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012 SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012 13. 9-14. 9. 2012 Ing. Jitka Ondeková ondekova@cert-aco.cz CO JE E-LEARNING E-LEARNING je forma vzdělávání moderním, úsporným a efektivním způsobem, elektronickou,

Více

Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život

Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život Základní škola a Mateřská škola Neplachovice, okres Opava, příspěvková organizace Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život Projednán na pedagogické radě

Více

6.24 Literární seminář volitelný předmět

6.24 Literární seminář volitelný předmět VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 6.24 Literární seminář volitelný předmět CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Literární seminář je jako

Více

Lektorské dovednosti pro pracovníky ve zdravotnictví

Lektorské dovednosti pro pracovníky ve zdravotnictví Lektorské dovednosti pro pracovníky ve zdravotnictví E-learning Projekt EU Hippocrates Vzdělávání školitelů ve zdravotnictví Mgr. Dana Fragnerová, Mgr. Jana Frischmannová E-learning v rámci projektu Hippocrates

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více