Plán péče. o přírodní památku SVATÝ KOPEČEK U KADANĚ

Transkript

1 Plán péče o přírodní památku SVATÝ KOPEČEK U KADANĚ na období návrh

2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: údaje o vyhlášení: zatím nepřiděleno přírodní památka Svatý kopeček u Kadaně přírodní památka bude vyhlášena Nařízením Ústeckého kraje 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec: katastrální území: Ústecký kraj Chomutov Kadaň Kadaň Kadaň 1.3 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park:... chráněná krajinná oblast:... jiný typ chráněného území:... Natura 2000 ptačí oblast:... evropsky významná lokalita: CZ Doupovské hory Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Kadaň Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková dle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 2961/4 lesní pozemek Celkem Ochranné pásmo: Ochranné pásmo je vyhlášeno na území do vzdálenosti 10 m od hranic přírodní památky. Katastrální území: Kadaň Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková dle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 2961/4 lesní pozemek Celkem 9855

3 Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.5 Kategorie IUCN IV. území péče o biotopy nebo druhy. 1.6 Předmět ochrany ZCHÚ Předmětem ochrany jsou skalní výchozy a stepní porosty se stanovištěm polopřirozených suchých trávníků a facií křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), reprezentovaným zde biotopem T3.3D - úzkolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých, pro který byla vyhlášena evropsky významná lokalita Doupovské hory (CZ ). 1.7 Cíl ochrany Cílem ochrany je zachování a zlepšení přírodovědné hodnoty výslunných suchých strání, skalních výchozů a míst přirozeného bezlesí na úbočí Svatého kopečku u Kadaně, udržení příznivých podmínek pro výskyt zvláště chráněných druhů rostlin kavyl Ivanův (Stipa pennata), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) a podpora výskytu bezobratlých živočichů, vázaných na tento biotop. Pro naplnění cíle je potřeba pozastavit vývojové procesy na lokalitě, které by vlivem atmosférických depozic dusíku a zvýšení úživnosti lokality vedly k zarůstání bezlesých strání a skalních výchozů dřevinami a vymizení uvedených zvláště chráněných druhů rostlin.

4 2. Charakteristika zvláště chráněného území, přírodní poměry 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Území přírodní památky leží na kopci na západním okraji města Kadaně, který je dvojvrším s s vrcholy: Svatý kopec (402 m. n m.) a Strážiště (401 m. n m.). Přírodní památka se rozkládá ve vrcholových partiích kopce a na jeho jižním, západním a severním úbočí, kde vystupuje horninové podloží až k povrchu terénu a vytváří skalní výchozy a stráně s mělkou, kamenitou a na živiny chudou půdou. Jižní až západní orientace svahů a jejich oslunění v průběhu větší části dne určuje velmi teplé a suché mikroklima lokality. Uvedené stanovištní podmínky neodpovídají životním nárokům většiny lesních dřevin, proto jsou tato místa přirozeným bezlesím uvnitř okolních lesních porostů. Lokalita naopak hostí unikátní společenstva druhů rostlin a živočichů (zejména bezobratlých), které jsou schopné tyto extrémní podmínky snášet. Geologie Území leží v regionu podkrušnohorských pánví a přilehlých vulkanických hornatin a je součástí geologického útvaru Doupovské hory. Horninové podloží je tvořeno terciérními alkalickými vulkanickými horninami: alkalický bazalt (čedič a tufy, vzniklé jeho zvětráváním). Sloupovitě odlučný čedič tvoří na území přírodní památky téměř kolmé skalní výchozy. (zdroj: Česká geologická služba, Pedologie Půdní pokryv je tvořen z větší části kambizemí, která je dominantním půdním typem na bazických vulkanických horninách. Je zde zastoupena eutrofním, na živiny bohatším subtypem. Hnědnutí půdního profilu je výsledkem zvětrávání minerálů, spojeným se vznikem barvících látek, zejména oxidy Fe, Mn a Al. Půdy jsou na svazích mělké, v terénních prohlubních a plošinách hlubší. V místech přiblížení skalního podloží k povrchu terénu na horní hraně svahů kopce se vyskytuje litozem, která představuje iniciální stadium vývoje půdy na skalnatých vrcholech a svahových výchozech. Je přirozeným stanovištěm skalní stepi až lesostepi. Na lokalitě se vyskytuje eutrofní subtyp obohacený živinami. (zdroj: Česká geologická služba, Klimatické poměry Klimaticky (E. Quitt in Tolazs & al. 2007) je oblast řazena do mírně teplé oblasti MT11. Vybrané klimatické ukazatele zájmového území jsou uvedeny v tabulce: Klimatické charakteristiky Hodnota Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů 30 40

5 Průměrná teplota v lednu -2-3 Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu 7 8 Průměrná teplota v říjnu 7 8 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Fytogeografie Bioregion: 1.13 Doupovský Fytogeografické členění: 1. Doupovská pahorkatina Přírodní lesní oblast: 4. Doupovské hory Potenciální přirozená vegetace území Potenciální přirozená vegetace představuje rostlinný pokryv, který by se vytvořil v určitém území bez jakékoliv činnosti člověka. V dané oblasti by převládala černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-carpinetum) (zdroj: NEUHÄUSLOVÁ, 1998) Přírodní biotopy název biotopu T3.3 D Úzkolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) podíl plochy popis biotopu v ZCHÚ (%) 35 % Zapojené až mezernaté obvykle druhově bohaté trávníky s dominancí kostřavy valiské, k. žlábkaté, kavylu, válečky prapořité, sveřepu vzpřímeného a s výskytem širokolistých vytrvalých bylin. Tato společenstva se vyskytují obvykle na výslunných svazích, zpravidla na středně hlubokých až hlubokých půdách, na bazických, vzácněji také na minerálně chudších horninách. V přírodní památce se vyskytují v dílčích plochách A a B v mozaice se skalní vegetací a s vegetací xerofilních křovin. 20 % Otevřené trávníky skalnatých svahů s kostřavou sivou, česnekem chlumním horským a dalšími druhy suchých trávníků s širší ekologickou amplitudou, např. mařinka psí, hvozdík kartouzek pravý, pryšec chvojka a mochna písečná. Charakteristický je výskyt sukulentů, zejména rozchodníků a netřesku výběžkatého. Na strmějších svazích se častěji vyskytují i druhy skalních štěrbin, např. tařice skalní a drobné kapradiny rodu Asplenium. Pravidelně jsou zastoupeny lišejníky a polštářkovité mechy.

6 K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny K4A Nízké xerofilní křoviny porosty se skalníky (Cotoneaster spp.) L3.1 Hercynské dubohabřiny 25 % Husté, často vysoké trnité křoviny, vysoké kolem 2 5 m, druhově bohaté, s více dominantních druhů, především jsou zastoupeny svída krvavá (Cornus sanguinea), v menší míře hlohy (Crataegus sp.), lísky (Corylus avellana), ptačí zob (Ligustrum vulgare), trnky (Prunus spinosa) a růže (Rosa sp.). Husté, nízké křoviny tvoří zejména malolisté druhy skalníků, třešeň křovitá, mandloň nízká dále pak růže, trnky a hloh. V podrostu převládají světlomilné a teplomilné byliny. Primárně se vyskytují na strmějších svazích s jižní expozicí a mělkou půdou, často na kontaktech se suchými trávníky. Sekundární výskyty vznikají sukcesí na neobhospodařovaných trávnících teplých oblastí. V přírodní památce v dílčích plochách A a B v kontaktu s úzkolistými suchými trávníky, a dominantně zejména v dílčí ploše C. 20 % Lesy s převahou habru obecného, dubu zimního a letního a častou příměsí lípy srdčité. Místy přechody k biotopu teplomilných doubrav, případně na prudších svazích k suťovým lesům. V přírodní památce zejména na jejích okrajích, s podílem geograficky nepůvodních dřevin. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Název druhu Kategorie Popis biotopu druhu, další poznámky ochrany bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) Skály, výslunné kamenité a křovinaté stráně. Plochy A, 3 B, C. kavyl Ivanův (Stippa pennata) 3 Suché, kamenité xerotermní stráně, stepi. Plocha B. koniklec luční český (Pulsatilla Stepní, stráně, skalkové stepi. Plocha A, B, C. 2 pratensis subsp. bohemica) modřenec tenkokvětý (Muscari Výslunné, skalnaté a křovinaté stráně, stepi, lesní 3 tenuiflorum) okraje. Plocha B. tařice skalní Arduinova (Aurinia Skalnatá stanoviště, i rozpadlé zdi, od nížin až do 3 saxatilis subsp. arduini) podhorského stupně. Plocha A, B. záraza nachová pravá (Orobanche Výslunné stráně, meze, skalní stepi, zejména na C1 purpurea subsp. purpurea) bazickém podkladu. Plocha A. záraza hřebíčková (Orobanche Travnaté a křovinaté stráně, světlé lesy, paseky, meze. C3 caryophyllacea) Plocha C. křivatec rolní (Gagea villosa) Vzácná rostlina výslunných úhorů a stepních stráněk. C2 Plocha B. světlík tatarský (Euphrasia tatarice) Druh sušších travnatých porostů. Plocha A, B, C C2 roztroušeně. divizna knotovkovitá bělokvětá Výslunné travnaté stráně, okraje listnatých lesů. Plocha C2 (Verbascum lychnitis subsp. moenchii) tolice nejmenší (Medicago minima) C3 B, C. Výslunné, často skalnaté a kamenité stráně, v xerotermních trávnících.

7 trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium) C3 Druh výslunných skal, kamenitých strání a lesních lemů. Plocha A, B, C hojně, vytváří jarní aspekt těchto stanovišť. řebříček panonský (Achillea pannonica) C3 Výrazný xerotermní druh stepních trávníků. Plocha B. locika vytrvalá (Lactuta perennis) C3 Druh skalních stepí a výchozů. Plocha B roztroušeně. zimolez kozí lost (Lonicera caprifolium) Výhřevná stanoviště na bazickém podkladu. Plocha A, C3 B, C. tolice nejmenší (Medicago minima) Teplé svahy, zejména na skeletovitém půdním substrátu. C3 Plocha B, C. černýš rolní (Melampyrum arvense) C3 Suché výslunné stráně, meze, okraje cest. Plocha B, C. hrachor trávolistý (Lathyrus nissolia) C4 Suchá travnatá stanoviště, lemy křovin a teplých lesů, jeřáb břek (Sorbus torminalis) C4 užovka hladká (Coronella austriaca) 2 ještěrka obecná (Lacerta agilis) 2 krahujec obecný (Accipiter nisus) 2 slavík obecný (Luscinia megarhynchos) 3 jestřáb lesní (Accipiter gentilis) 3 lejsek šedý (Muscicapa striga) 3 včelojed lesní (Pernis apivorus) 2 veverka obecná (Sciurus vulgarit) 3 netopýr rezavý (Nyctalus noctula) 2 netopýr velký (Myotis myotis) 1 netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) 2 ropucha obecná (Bufo bufo) 3 mravenci rodu Formica 3 přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) osenice šedokřídlá (Dichagyris forcipula) a tmavá (O. nigrescens) osenice podbělová (Rhyacia lucipeta) běloskvrnáč lišejníkový (Dysouxes ancilla) okraje polí a cest. Plocha C. Druh šipákových doubrav, dubohabřin a vápnomilných bučin, nejčastěji na suchých, skeletovitých půdách. Plocha C. Zařazen mezi evropské druhy, není ale předmětem ochrany evropsky významné lokality Doupovské hory. Obývá listnaté a smíšené lesy a jejich okraje. Na lokalitě se vyskytuje z důvodu jejího zarůstání křovinami. Mediteránní druh, v ČR pouze v nejteplejších místech (J. Morava, Český kras, České Středohoří). Na Kadaňsku významný nález. Xerotermofilní druh, v ČR vzácně v teplých oblastech Xerotermofilní druh lesostepí a skalnatých křovinatých stepí, v ČR vzácně v teplých oblastech. První nález tohoto druhu v této oblasti. * Kategorie ochrany podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: 1: kriticky ohrožený, 2: silně ohrožený, 3: ohrožený; podle červeného seznamu: C1: kriticky ohrožený, C2: silně ohrožený, C3: ohrožený, C4: druh vyžadující pozornost Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast LO 4 - Doupovské hory Lesní hospodářský celek Kadaň Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 8,43 ha (100 %) Období platnosti LHP (LHO)

8 Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT 2 Přírodní lesní oblast: LO 4 Doupovské hory Soubor lesních Podíl (%) typů (SLT) 1 1X dřínová doubrava DBZ (3-5), DBP (2-5), LP (+-2), HB (+-1), BRK (+-1), MK (+-1), BB (+-2) 50 1C suchá habrová doubrava DBZ, DB (7-9), HB (+-1), LP (1-2), BRK (+-1) 20 2B bohatá buková doubrava DBZ, DB (5-6), BK (2-3), HB (+-1), LP (+-2) 15 2A javoro-buková doubrava DB,DBZ (4-5), BK(1-2), LP (1-2), JV (1-2), HB (+-1) 5 Nezařazeno bezlesí 10 Celkem údaje podle OPRL 2 - podle Rámcových zásad lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území nebylo do současné doby chráněno. V minulých letech bylo městem Kadaní provedeno prořezání křovin a geograficky nepůvodních dřevin (zejména akátů) za účelem přeměny lesních porostů na porosty s přirozeným druhovým složením. b) lesní hospodářství V minulosti bylo území z velké části odlesněno a využíváno hospodářsky (pastva, vinice) a jako příměstská rekreační zóna. Během minulého století vrch postupně zarůstal lesním porostem, vzniklým výsadbovou činností okrašlovacího spolku, se zastoupením geograficky a stanovištně nepůvodních dřevin (smrk obecný, borovice černá a vejmutovka, trnovník akát, modřín opadavý). Nepůvodní dřeviny se můžou chovat expanzivně a potlačovat cílovou vegetaci skalních výchozů a míst bezlesí, zejména to je trnovník akát, z keřů pámelník bílý, šeřík obecný. Lesní porost je řazen do kategorie lesy zvláštního určení lesy příměstské se zvýšenou rekreační funkcí a lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. V současné době probíhá přeměna porostů nepůvodních dřevin, odstraňování zejména akátu a dosadba dřevin přirozené druhové skladby. c) rekreace a sport Území slouží dlouhodobě jako rekreační zázemí města Kadaně a již od konce 19. století bylo udržováno jako příměstský park s vycházkovými trasami. Na vrcholu Svatého kopečku byl v té době postaven kamenný vyhlídkový altán. V druhé polovině 20. století území postupně zpustlo a altán vyhořel. V roce 2003 byla na místě altánu postavena rozhledna s výškou 14,5 metrů. K rozhledně vede z jižní strany značená turistická cesta, která prochází i územím přírodní památky. V okolí rozhledny jsou prošlapány další cesty a stezky. V současné době

9 probíhají činnosti k prosvětlení lesního porostu a odstranění dřevin, které brání výhledu z vrcholu rozhledny. Současný způsob rekreačního využívání území je i nadále udržitelný, přičemž je potřeba zajistit průchodnost stávajících cest tak, aby nebyly živelně prošlapávány nové trasy, zamezit ničení doprovodného zařízení (infopanely, lavičky, odpadkové koše odolné proti vandalství) a udržovat okolí návštěvnických tras bez odpadků. d) další vlivy Rozvojem průmyslu a automobilové dopravy došlo v posledních desetiletích ke zvýšené atmosférické depozici oxidů síry a dusíku. Díky převážně alkalickému podloží se na lokalitě výrazně neprojevuje okyselení prostředí. Spad oxidů dusíku však způsobuje zvýšení úživnosti lokality a původně bylinná společenstva zarůstají křovinami. Tento vývoj by mohl v budoucnu vést k vymizení vzácných, konkurenčně slabších druhů rostlin. 2.3 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Celé území přírodní památky se nachází na lesním pozemku. Skalní výchozy a strmé stráně jsou však v rámci lesního porostu místem přirozeného bezlesí. Plocha A Dílčí plocha v severní části přírodní památky, na západním až severozápadním úbočí Svatého kopečku, v blízkosti rozhledny. Plochou prochází několik vyšlapaných stezek. V místech skalních výchozů výskyt úzkolistých suchých trávníků v mozaice se skalní vegetací s kostřavou sivou a s nízkými xerofilními křovinami s vysokým zastoupením skalníku. V okolí lesní porost se zastoupením nepůvodních dřevin. Vzrostlé dřeviny výrazně zastiňují skalní výchozy. Cíl péče: Odstranění všech geograficky nepůvodních dřevin a celkové prosvětlení - uvolnění zástinu lokality, zejména fragmentů skalních stepí. Po vyřezání dřevin je nutné kontrolovat jejich výmladnost a redukovat nárost mezofilních křovin. Typické a významné rostlinné druhy: bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum) koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) mařinka psí (Asperula cynanchica) tařice skalní (Aurinia saxatilis) trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium) Plocha B Dílčí plocha v jihozápadní části přírodní památky. Výslunné stráně a skalnaté výchozy orientované jihozápadním směrem. Mozaika biotopů úzkolistých suchých trávníků, skalní vegetace s kostřavou sivou a xerofilních až mezofilních křovin. V okolí lesní porost se zastoupením nepůvodních dřevin.

10 Cíl péče: Odstranění všech geograficky nepůvodních dřevin a vybraných stínících dřevin. Po vyřezání dřevin je nutné kontrolovat jejich výmladnost a redukovat nárost mezofilních křovin, ponechávat pouze skalník celokrajný. Stepní charakter lokality posílit mozaikovitým sečením nebo velmi extenzivní toulavou pastvou ovcí a koz. Typické a významné rostlinné druhy: bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) černýš rolní (Melampyrum arvense) česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum) divizna knotovkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis subsp. moenchii) kavyl Ivanův (Stipa pennata) koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) křivatec rolní (Gagea villosa) locika vytrvalá (Lactuta perennis) modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum) rozchodník velký (Hylotelephium maximum) řebříček panonský (Achillea pannonica) skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) tařice skalní Arduinova (Aurinia saxatilis subsp. arduini) tolice nejmenší (Medicago minima) trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium) Plocha C Dílčí plocha v jihovýchodní části přírodní památky, planinka v blízkosti pramene. Na otevřených výchozech skalní vegetace s kostřavou sivou, plocha z velké části zarostlá porostem xerofilních až mezofilních křovin. Cíl péče: Odstranění všech geograficky nepůvodních dřevin. Razantní prořezání křovin, ponechávat stanovištně odpovídající druhy keřů: skalník celokrajný, teplomilné druhy jeřábů (břek a muk) a kalinu tušalaj. Typické a významné rostlinné druhy: bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) černýš rolní (Melampyrum arvense) divizna knotovkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis subsp. moenchii) hrachor trávolistý (Lathyrus nissolia) jeřáb břek (Sorbus torminalis) kalina tušalaj (Viburnum lantana) koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata) skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) tolice nejmenší (Medicago minima) trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium) zimolez kozí lost (Lonicera caprifolium) 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup

11 Pokračovat v přeměně porostů nepůvodních dřevin v okolí přírodní památky, zejména expanzivně se šířícího akátu. Udržovat otevřené plochy svahů a skalních výchozů bez náletu, proředit keřové porosty, bránit zastínění. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem je ochrana biotopu úzkolistých suchých trávníků, které jsou předmětem ochrany přírodní památky i evropsky významné lokality Doupovské hory. Z hlediska zachování diverzity území je vhodné, aby byla na lokalitě zachována mozaika dalších biotopů, odpovídajících stanovištním podmínkám: skalní vegetace s kostřavou sivou a nízké xerofilní dřeviny se zastoupením skalníku. Naopak by měly být potlačovány vyšší mezofilní křoviny, které by mohly expandovat na stepní plochy, a vyřezávány vzrostlé dřeviny, stínící výslunné stráně. Aby nedocházelo ke kolizím se zájmy lesního hospodaření, je navrženo, aby území přírodní památky bylo v lesním hospodářském plánu zařazeno do ploch bezlesí.

12 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Péče o lesní porosty Lesní porosty nejsou předmětem ochrany přírodní památky. Lesní hospodaření však může mít vliv na zájmové plochy bezlesí a jejich stanovištní podmínky. Proto jsou pro péči o lesní porosty navrženy následující obecné zásady: - nešířit do porostů geograficky a stanovištně nepůvodní druhy dřevin. U stávajících porostů přednostně odstraňovat invazivní a nepůvodní dřeviny včetně dřevin stanovištně nevhodných (zejména akát, borovice černá, douglaska tisolistá, smrk, modřín, šeřík, pámelník); - podle možností lesního hospodaření udržovat lesní porost prosvětlený s co nejnižším zakmeněním, až k charakteru lesostepního porostu; - do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby, nesnižovat podíl melioračních a zpevňujících dřevin, uměle nezalesňovat jehličnatými dřevinami; - ponechávat vhodné stromy přirozené druhové skladby, zejména doupné, na stanovišti do jejich odumření a rozkladu dřevní hmoty; - vytvářet strukturně heterogenní, druhově a věkově rozrůzněné porosty, využívat delší obnovní dobu, maloplošné zásahy, přirozenou obnovu. 3.2 Péče o plochy bezlesí Navržená péče je zaměřena na potlačení expanze křovin na lokality skalních výchozů a výslunných strání a zachování jejich stepního až lesostepního charakteru. Vyřezání geograficky nepůvodních dřevin (zejména trnovník akát, borovice černá) a stínících dřevin. Je možné provádět jednorázově nebo po etapách. V průběhu platnosti tohoto plánu péče by z území přírodní památky měly být odstraněny všechny geograficky nepůvodní dřeviny a dále vzrostlé dřeviny v nejbližším okolí skalních a stepních ploch, které je zastiňují. Ponechávat jednotlivě nebo ve skupinách dřeviny přirozeného druhového složení (duby, habr, jeřáb břek), zejména hospodářsky nevyužitelné, netvárné jedince, stromy s dutinami. Termín: srpen až březen. Nástroje: lehká mechanizace (křovinořez, motorová pila). Poznámka: dřevní biomasa bude odvezena z lokality, hrubší dřevo vyřezaných geograficky původních stromů může být ponecháno na vhodných místech (především na okrajích lesního porostu na spodní straně svahů) v menších hromadách za účelem vytvoření úkrytů a mikrostanovišť. K zamezení výmladnosti je možné na řezné plochy použít systémový herbicid. Redukce křovin vyšších mezofilních (např. svída krvavá, hloh, trnka, růže, ostružiník) a geograficky nepůvodních (pámelník bílý, šeřík obecný). Naopak budou šetřeny a ponechány teplomilné druhy jeřábů (břek a muk), kalina tušalaj a skalník celokrajný. Termín: srpen až březen. Nástroje: lehká mechanizace (křovinořez, motorová pila). Poznámka: dřevní biomasa bude odvezena z lokality, jednorázově za dobu platnosti tohoto plánu péče může být omezené množství ponecháno v menší hromadě spolu s malou částí

13 biomasy po seči jako vhodný úkryt pro plazy (max. 1 hromádka na dílčí plochu) na předem projednaném místě. K zamezení výmladnosti je možné na řezné plochy použít systémový herbicid. Kontrola výmladnosti na místech vyřezaných dřevin a případná likvidace výmladků jejich opakovaným vyžínáním nebo aplikací herbicidu na list, v tom případě musí být zajištěna ochrana okolních cílových porostů pomocí tunelu nebo herbicid aplikován nanášením na listovou plochu např. houbičkou. Termín: celoročně. Nástroje: lehká mechanizace (křovinořez, motorová pila). Poznámka: dřevní biomasa bude odvezena z lokality. Kosení ploch po odkřovení každoročně až do potlačení výmladnosti a nástupu stepní vegetace na tyto plochy. Termín: 1. červen až 31. srpen Nástroje: lehká mechanizace Poznámka: biomasa bude odvezena z lokality. Kosení stepních ploch mozaikovitě 1x / 2 roky, posekána bude cca polovina travních ploch, přičemž v následujícím roce budou dosekána neposečená místa. Termín: 15. červenec až 31. srpen Nástroje: lehká mechanizace Poznámka: biomasa bude odvezena z lokality. Extenzivní toulavá pastva smíšeným stádem ovcí a koz o malé intenzitě, bez trvalé přítomnosti zvířat na lokalitě. Termín: 15. duben 30. září Poznámka: s ohledem na náročnost terénu a vegetační typ jde o preferovaný způsob managementu. Zvířata však nesmí nocovat na cílových plochách z důvodů nadměrné intenzity pastvy a eutrofizace. 3.3 Péče o rostliny Není stanovena specifická péče o jednotlivé rostlinné druhy, navrženou péčí o plochy bezlesí budou podporována cílová stanoviště bezlesí na skalních výchozech, stepní a lesostepní společenstva a druhy rostlin, přirozeně se zde vyskytující. 3.4 Péče o živočichy Péče o jednotlivé živočichy není stanovena, navrženou péčí o plochy bezlesí budou podpořena společenstva živočichů, kteří se zde přirozeně vyskytují. 3.5 Zásady využívání ochranného pásma Ochranné pásmo se nachází na lesním pozemku. Pro omezení negativních vlivů na území přírodní památky, zejména zamezení šíření expanzivních dřevin, jsou pro jeho využívání stanoveny obecné zásady:

14 - nešířit do porostů geograficky a stanovištně nepůvodní druhy dřevin. U stávajících porostů přednostně odstraňovat invazivní a nepůvodní dřeviny včetně dřevin stanovištně nevhodných (zejména akát, borovice černá, douglaska tisolistá, smrk, modřín, šeřík, pámelník); - do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby, nesnižovat podíl melioračních a zpevňujících dřevin, uměle nezalesňovat jehličnatými dřevinami. 3.6 Zaměření a vyznačení území v terénu Území bude geodeticky zaměřeno a v terénu označeno předepsaným pruhovým značením, na přístupových cestách pak také cedulemi se státním znakem. 3.7 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Stanovení ploch bezlesí v rámci LHP pro následující období platnosti. 3.8 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Přístup na území přírodní památky je možný po stávajících cestách a pěšinách bez omezení. Stávající cesty, zejména značenou turistickou cestu, udržovat průchozí. Na vhodné místo umístit infopanel s informacemi o přírodní památce. Kontrolovat znečištění v okolí cest, průběžně odstraňovat odpadky. 3.9 Návrhy na vzdělávací využití území Na vhodném místě při vstupu na území přírodní památky nebo v blízkosti rozhledny umístit informační tabuli o chráněném území, význačných druzích, které se zde vyskytují a s vysvětlením prováděného managementu Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Průběžně monitorovat vliv managementových zásahů na vývoj vegetace a přítomnost ohrožených druhů. Podle možností opakovaně provádět inventarizační botanické a zoologické průzkumy. Navržený monitoring: A. cévnaté rostliny; B. měkkýši (Mollusca), pavouci (Araneida), kobylky (Ensifera), sarančata (Caelifera), ploštice (Heteroptera), motýli (Lepidoptera), blanokřídlí (Hymenoptera), brouci (Coleoptera: Carabidae, Staphylinidae, Scarabaeidae, Buprestidae, Elateridae, Coccinelidae, Mordellidae, Cerambycidae, Chrysomelidae, Curculionidae); C. plazi (Reptilia), ptáci (Aves), savci (Mammalia)

15 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy pruhové značení hranic přírodní památky 5.000, ,- cedule se státním znakem 5.000, ,- informační panel , ,- Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) , ,- Opakované zásahy vyřezávání křovin, vzrostlých dřevin (zejména , ,- geogr. nepůvodních), kontrola výmladnosti. kosení stepních ploch , ,- Opakované zásahy celkem (Kč) , ,- N á k l a d y c e l k e m (Kč) ,- Náklady jsou vyčísleny pouze orientačně, závisí na mnoha faktorech, jako je nabídková cena firem, rychlost narůstání křovin/dřevin v letech po vyřezání apod. 4.2 Použité podklady a zdroje informací FIŠER R., KRÁSENSKÝ P., TEJROVSKÝ V. (2006): Svatý vrch v Kadani. Inventarizační průzkum (botanika, zoologie, entomologie) a návrh naučné stezky. Městský úřad v Kadani, 44 p. HÁKOVÁ A., KLAUDISOVÁ A. & SÁDLO J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura PLANETA XII, 3/2004 druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. CHYTRÝ M., KUČERA T. & KOČÍ M. (2001): Katalog biotopů ČR. ed. AOPK ČR, Praha, 304 p. KONVIČKA M., BENEŠ J., ČÍŽEK L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc. MARHOUL P., ČÍŽEK O. [eds.] (2013): Lepidopterologický průzkum vybraných lokalit v rámci evropsky významné lokality Doupovské hory. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství. NEUHÄUSLOVÁ, Z. & al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. TOLAZS R. & al. (2007): Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav, Univerzita Palackého v Olomouci, Praha. Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice, Planeta 3/2004, Ministerstvo životního prostředí.

16 Další zdroje informací: mapový server České geologické služby (geologické a pedologické mapy) mapový server Ustavu pro hospodářskou úpravu lesa (lesní typologická mapa) mapový server Laboratoře geoinformatiky (prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska) mapový server Cenia národní inventarizace kontaminovaných míst (historické letecké snímky z poloviny minulého století) Portál veřejné správy České republiky (letecké snímky, geomorfologie, fytogeografie) Oficiální webové stránky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR věnované monitoringu v České republice Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice spravované Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR Plán péče zpracoval Pracovníci odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje. Zpracováno podle vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přílohy: Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem přírodní památky a ochranného pásma Příloha M3 - Ortofotomapa s označením dílčích ploch Tabulky: Příloha T1 - Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich

17 Příloha M1 Orientační mapa s vyznačením území

18 Příloha M2 Katastrální mapa se zákresem přírodní památky a ochranného pásma

19 Příloha M3 Ortofotomapa s označením dílčích ploch

20 Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy výměra (ha) A 0,8 B 2 C 0,4 ochranné pásmo 1 stručný popis charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče doporučený zásah naléhavost termín provedení interval provádění Plocha v severní části přírodní památky. Skalní vegetace, úzkolisté suché trávníky, zarůstající křovinami. Lokalita silně zastíněna. Cíl péče: odstranění geograficky nepůvodních dřevin, omezení zástinu, redukce nárostu křovin, údržba stepních stanovišť sečí nebo pastvou. Plocha v jihozápadní části přírodní památky. Výslunné stráně, skalní výchozy, zarůstající křovinami. Cíl péče: odstranění geograficky nepůvodních dřevin, omezení zástinu, redukce nárostu křovin, údržba stepních stanovišť sečí nebo pastvou. Plocha v jihovýchodní části přírodní památky. Planinka zarůstající křovinami. Cíl péče: obnovit teplomilnou vegetaci úzkolistých suchých trávníků s roztroušeným porostem xerofilních křovin. Území mezi třemi částmi přírodní památky. Cíl péče: lesní porost přirozené druhové skladby, po odstranění geograficky nepůvodních druhů a potlačení jejího šíření výmladky bude ideálním stavem prosvětlený porost až k charakteru lesostepi. Vyřezání geograficky nepůvodních dřevin 1 VIII - III jednorázově nebo po etapách Prosvětlení lokality vyřezání vybraných 2 VIII III průběžně dle potřeby stínících dřevin Redukce křovin 2 VIII III 1x / 2 roky Kontrola výmladnosti 1 celoročně každý rok Kosení ploch, alternativně extenzivní toulavá pastva každý rok Vyřezání geograficky nepůvodních dřevin 1 VIII - III jednorázově nebo po etapách Prosvětlení lokality vyřezání vybraných 2 VIII III průběžně dle potřeby stínících dřevin Redukce křovin 2 VIII III 1x / 2 roky Kontrola výmladnosti 1 celoročně každý rok Kosení ploch po odkřovení každý rok Kosení stepních ploch, alternativně 2 1x / 2 roky extenzivní toulavá pastva Redukce křovin 1 VIII III 1x / 2 roky Kontrola výmladnosti 2 celoročně každý rok Kosení ploch po odkřovení, alternativně každý rok extenzivní toulavá pastva Vyřezání geograficky nepůvodních dřevin 1 VIII - III jednorázově nebo po etapách Kontrola výmladnosti 1 celoročně každý rok Upřesňující podmínky pro doporučené zásahy jsou uvedeny v kapitolách 3.1 Péče o lesní porosty a 3.2 Péče o plochy bezlesí.