Biologická a pěstounská rodina: pohled dětí přijatých do pěstounské péče výsledky výzkumu

Transkript

1 Biologická a pěstounská rodina: pohled dětí přijatých do pěstounské péče výsledky výzkumu Irena Sobotková Veronika Očenášková Katedra psychologie FF UP, Olomouc II. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE Dítě mezi dvěma rodinami

2 Výzkumný projekt FF UP Biologická a pěstounská rodina: pohled dospělých, kteří byli vychováni mimo vlastní rodinu Podněty: diskuse a změny v PP společenská závažnost tématu absence vědeckých výzkumů na toto téma možnost kontaktovat osoby z PP

3 Teoretická východiska Podrobné studium zahraniční odborné literatury o PP (vs. filtrování ) téma bio rodiny o kontaktu dětí s bio rodinou a stabilitě umístění v PP o dětech v PP a dospělých z PP se píše hodně, ale je málo výzkumů přímo s nimi jejich 2 zcela odlišné podoby (Cook-Fong, 2000; Farrugia et al., 2006) tzv. britský model PP: 80. léta, home is best Children Act 1989 kontakt, krátkodobost PP, návraty uznání chyb, po 2000 snaha o stabilitu umístění (Sinclair et al., 2005)

4 Teoretická východiska (pokrač.) Nejnovější zahraniční výzkumy: převažující názor o prospěšnosti kontaktu je revidován a upřesňován (Leathers, 2003; Macaskill, 2002; O Neill, 2004; Sinclair et al., 2005; Taplin, 2005 aj.) kontakt jako priorita z hlediska legislativy, ale mnohdy škodlivý pro dítě (Goodyer, 2011; Neil, Howe, 2004; Taussig, 2001) Jaká tři hlavní kritéria brát v úvahu? pravděpodobnost návratu dítěte do rodiny předchozí fungování rodiny a vztahy v ní názor dítěte

5 Hlavní cíle prezentované části výzkumu zjistit: Jak vnímají dospělí, vychovaní v pěstounské péči, význam vlastní, biologické rodiny a jaký k ní mají postoj? Jak vnímají vztahy v pěstounské rodině a jak hodnotí význam pěstounské rodiny pro svůj další život?

6 Výzkumný design kvalitativní metodologie, terénní výzkum hlavní metoda sběru dat: polostrukturované rozhovory metoda zpracování dat: obsahová analýza po transkripci textu respektování dobrovolné účasti a anonymity 50 osob vychovaných v PP průměrný věk: 27,5 r. průměrný věk příchodu do P rodiny: 5,5 r. průměrná délka pobytu v P rodině: 15,8 r.

7 Kraje Olomoucký Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Zlínský Ústecký 8% 4% 10% 42% 10% 26%

8 Etnický původ respondentů většinový původ romský původ poloromský původ jiný* 4% 14% 22% 60%

9 Partnerský vztah ANO NE Manželský vztah ANO NE 42% 22% 58% Děti 78% ANO NE 36% 64%

10 Výsledky analýzy otázek k biologické rodině (výběr) vnímané důvody umístění mimo vlastní rodinu vzpomínky na biologickou rodinu kontakt s biologickou rodinou význam biologických rodičů

11 Důvody umístění mimo vlastní rodinu Uváděno více důvodů (ze vzpomínek, informací): nevhodné podmínky pro výchovu, nezaměstnanost, dluhy (30 %) alkoholismus rodičů (28 %) fyzické týrání (26 %), sex. zneužívání (4 %) zanedbávání (uvádí jako důvod 24 %, ale z rozhovorů plyne, že ho zažili téměř všichni respondenti) promiskuita, agresivita a kriminální jednání v rodině neznámý důvod; nemožnost neschopnost nezájem se starat

12 Vzpomínky na biologickou rodinu téměř vždy negativní emoční náboj špatné zacházení ze strany rodičů, zažité trauma: násilí mezi rodiči, bití, týrání a zavírání dětí, hlad, opilost rodičů, sebevražda či zabití rodičů, pobyt na ulici ojedinělé pěkné vzpomínky jen na určité osoby (babička, sourozenci, děda, jedenkrát otec) popírání vzpomínek postupné vybavování vytěsněných traumatických vzpomínek (opakující se sen, později potvrzený)

13 Realizovaný kontakt s rodiči (50 % respondentů) kontakty byly buď jednorázové (soudní řízení) nebo postupně ustaly účelový kontakt rodičů po 18. roce věku dítěte často popisováno negativně prožívané jednání rodičů: nárokování si dítěte, popuzování proti pěstounům či druhému rodiči, obviňování, divadlo, tendence dělat jako by se nic nestalo, nespolehlivost rodičů obecné vyjádření: kontakt jako stres šok z kontaktu: bio rodič se objevil nečekaně, strach dítěte, někdy následovala scéna

14 Kontakt: názory, pocity, zkušenosti názor, že nezájem bio rodičů je pro dítě lepší odmítnutí, odpor, obavy při představě kontaktu přímé odmítnutí kontaktu s rodiči vlastní rozhodnutí setkat se s bio rodiči zpětně označeno jako chybné po umožnění kontaktu rodičem, který projevil zájem, nastalo zklamání často pocit naprosté cizoty při setkání s rodičem

15 Význam biologických rodičů VYROVNANÉ, ZRALÉ POSTOJE K RODIČŮM (48 %): Určitý vděk za život, neodsuzování (22 %) vděk za šanci na lepší život, za nezájem prolíná se s chápajícím postojem ( neměli na to ) Pozor: nejde o kladný vztah k bio rodiči, jen 5x je uvedena pěkná vzpomínka (většinou na otce, který nebyl primárním vychovatelem) Nulový význam rodičů (26 %) bio rodiče nemají žádný význam Tyto postoje převažují u osob, které žádný kontakt s bio rodiči neměly.

16 Význam biologických rodičů (pokrač.) ZATĚŽUJÍCÍ POSTOJE K RODIČŮM (52 %): Negativní emoce a postoj k rodičům odsouzení, opovržení odpor odstrašující příklad úzkost, emoční zmatek aj. strach z rodičů, rodiče jako směšní, odcizení Tyto postoje převažují u osob, které měly kontakt s bio rodinou.

17 Výsledky analýzy otázek k pěstounské rodině (výběr) přijetí do pěstounské rodiny kvalita a vývoj vztahů k pěstounům sourozenecké vztahy náročné a kritické situace v pěstounské rodině význam pěstounské rodiny

18 Osobní význam radost ze záchrany života výchova ve slušné a pracovité lidi bezpodmínečné přijetí a láska trpělivost a odvaha pěstounů plnohodnotné zastoupení bio rodiny dali mi možnosti podpora a pomoc zázemí a jistota smysl a hodnota života pěstouni jako vzor

19 Obecně důležité aspekty PP co děti v PP nejvíce potřebují

20 Diskuse prostředí bio rodin těžce dysfunkční (vnímané důvody odnětí, negativní a traumatické vzpomínky) čistě sociálně-ekonomické důvody (bída) se nevyskytly v případech kontaktu s bio rodinou téměř výhradně negativní dopad na psychiku respondentů vyrovnané postoje k bio rodičům spíše u respondentů, kteří kontakt v době PP neměli konflikt loajality popisován jako zmatek, nejistota (hrozí více u přechodné PP) pěstounská rodina vnímána jako domov, zázemí

21 Závěry implikace do praxe obezřetně zvažovat vhodnost kontaktu návrat dítěte do rodiny nutný předpoklad sanace rodiny riziko nestability ve vývoji prof. Matějček prostředí citové vřelé a stálé, uspokojování všech psychických potřeb dítěte dlouhodobá PP je vhodná a osvědčená u dětí, které se nedostanou do osvojení celý výzkum publikován v monografii: Sobotková, I., Očenášková, V. (2013). Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

22 Pěstounská péče má být o dítěti a jeho potřebách, ne o systému a jeho prioritách. Annabel Goodyer, Child-centred foster care, 2011 Děkujeme za pozornost.