PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY SE SMYSLOVÝM POSTIŽENÍM

Transkript

1 PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY SE SMYSLOVÝM POSTIŽENÍM Zápis setkání Termín konání: pátek Časové rozvržení: 9:30 11:30 (občerstvení zajištěno) Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Malinovského nám. 3 zasedací místnost 153 PROGRAM: 1. Přivítání, program, prezence 2. Aktualizace jednacího řádu pracovní skupiny Osoby se smyslovým postižením 3. Shrnutí dosavadní realizace aktivit v rámci AP Brno Diskuze nad prioritami pro rok 2014 v souvislosti s chystaným AP Brno Další ad 1. Přivítání, program, prezence Koordinátor komunitního plánování R. Janík přivítal přítomné a seznámil je s programem. Na podzim jsou v plánu dvě setkání, nyní v říjnu a druhé v listopadu. První blok setkání bude věnován průběžnému shrnutí Akčního plánu roku 2013, jaká opatření se zatím podařilo či nepodařilo naplnit. Úplné zhodnocení Akčního plánu roku 2013 proběhne v lednu/únoru Zároveň budou mít možnost o dění ve svých organizacích informovat pracovní skupinu i ti, kteří v Akčním plánu 2013 nefigurují. Druhý blok je vyhrazen diskuzi nad prioritami pro Akční plán roku V listopadu pak musí být diskuze uzavřena a na základě výsledků jednání v pracovních skupinách bude zpracován Akční plán pro rok ad 2. Aktualizace jednacího řádu pracovní skupiny Osoby se smyslovým postižením R. Janík seznámil přítomné s novým jednacím řádem pracovní skupiny Osoby osoby se smyslovým postižením. Jednací řád je k dispozici na Portále sociální péče ve městě Brně ( pod odkazem Osoby se smyslovým postižením a dále pod odkazem KPSS pracovní skupina Osoby se smyslovým postižením. Pod tímto odkazem jsou k dispozici také zápisy z pracovních skupin. Jednací řád schválila každá pracovní skupina na počátku svého působení v rámci procesu komunitního plánování, dlouho tedy nebyl aktualizován. První změna se týká článku 4, bodu jedna. Původní znění, že pracovní skupina se schází 1x měsíčně, bylo nahrazeno pro současnou dobu lépe vyhovujícím Pracovní skupina se schází dle potřeby, minimálně však dvakrát do roka. Dle potřeby znamená, že pokud by došlo k nějaké zásadní změně, o které by měly být organizace informovány, nebo by bylo třeba něco v pracovní skupině prodiskutovat, byla by pracovní skupina flexibilně svolána. Pokud by ze strany organizací, poskytovatelů sociálních služeb (či dalších členů pracovních skupin) vyvstala potřeba k vyvolání jednání, je rovněž možné pracovní skupinu svolat (stačí takové jednání iniciovat a relevantně zdůvodnit). Druhá změna se týká také článku 4, bodu 8, kde bylo uvedeno, že zápisy z pracovních skupin jsou zveřejňovány na webových stránkách města Brna. Zápisy jsou však zveřejňovány na Portále sociální péče ve městě Brně, jak již bylo uvedeno výše. Důvodem je větší přehlednost Portálu oproti stránkám města Brna, kde je zveřejňováno mnoho informací, včetně zákonem stanovených.

2 ad 3. Shrnutí dosavadní realizace aktivit v rámci AP Brno 2013 Vedoucí pracovní skupiny Z. Hašová přivítala přítomné a vyzvala je ke stručnému průběžnému hodnocení toho, co se zatím v organizacích podařilo či nepodařilo realizovat, co je nového apod. Poté omluvila zástupce Unie neslyšících Brno, o.s. a zástupce České unie neslyšících oblastní organizace Brno. Priorita 1 Zkvalitnění informovanosti veřejnosti o dostupnosti komunikačních prostředků a nabídce služeb pro osoby se sluchovým postižením Opatření 1.1 Zvyšování informovanosti o nabídce služeb pro osoby se sluchovým postižením Unie neslyšících Brno, o.s. zástupce organizace nebyl přítomen S. Kasková, SNN ČR Centrum denních služeb pro sluchově postižené, uvedla, že opatření bylo naplněno. Semináře probíhaly ve školách se zdravotnickými obory a na středních pedagogických školách. Školení se zúčastnilo 62 osob. Opatření 1.2 Zabezpečení a zpřístupnění komunikačních prostředků pro nedoslýchavé S. Kasková, SNN ČR Centrum denních služeb pro sluchově postižené, sdělila, že půjčovna kompenzačních pomůcek funguje, byla rozšířena o nabídku dalších sluchadel a indukčních smyček K prioritě jedna se vyjádřila také H. Bubeníčková, TyfloCentrum Brno, o.p.s., která informovala o publikaci Kompenzační pomůcky pro uživatele se zrakovým postižením, která vyšla v roce Do konce roku 2013 je v plánu dotisk této publikace, jejímiž autory jsou RNDr. Hana Bubeníčková, Ing. Bc. Petr Karásek a Mgr. Radek Pavlíček. V elektronické podobě je publikace dostupná na Dále informovala také o Projektu Blind Friendly Web jež realizuje TyfloCentrum Brno, o.p.s. Do se na realizaci projektu podílela také Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS ČR). Priorita 2 Rozvoj tlumočnických služeb Opatření 2.1. Rozvoj tlumočnických služeb prostřednictvím nových technologií Unie neslyšících Brno, o.s. zástupce organizace nebyl přítomen Opatření 2.2 Specializace tlumočnických služeb S. Kasková, SNN ČR Centrum denních služeb pro sluchově postižené, uvedla, že organizace má k dispozici pracovníka, který je vyškolený v oblasti IT a zároveň ovládá znakový jazyk. Absolvoval školení tlumočníků v oblasti tlumočení zaměřené na oblast IT. Organizace zmapovala, jaké materiály pro speciální tlumočení na trhu existují. Bylo zjištěno, že chybí materiály pro výuku angličtiny. Organizace tedy plánuje vytvořit DVD, které by neslyšícím klientům pomohlo naučit se tento cizí jazyk. Co se týká oblasti zdravotnictví, tam zkušenější tlumočníci učili terminologii tlumočníky méně zkušené. Priorita 3 Specifické poradenství a aktivizace osob se sluchovým postižením Opatření 3.1. Rozšíření a zkvalitnění poradenství v sociální oblasti prostřednictvím nových technologií Unie neslyšících Brno, o.s. zástupce organizace nebyl přítomen

3 Opatření 3.2. Podpora a rozvoj sociálně aktivizačních a rehabilitačních aktivit pro seniory a osoby se sluchovým postižením Česká unie neslyšících oblastní organizace Brno zástupce nebyl přítomen S. Kasková, SNN v ČR Centrum denních služeb pro sluchově postižené, sdělila, že organizace se snaží zachovat stávající kroužky (ruční práce, vaření, výuka angličtiny), rozšířit nabídku o rehabilitační a pohybové aktivity vedené fyzioterapeutem na DPP se zatím nepodařilo. Opatření 3.3 Zvyšování motivace firem zaměstnávat osoby se sluchovým postižením a aktivizace osob se sluchovým postižením uplatnit se na trhu práce S. Kasková, SNN v ČR Centrum denních služeb pro sluchově postižené, uvedla, že přijmout jednoho pracovníka na DPP, který by se věnoval pracovní rehabilitaci, se organizaci z finančních důvodů nepodařilo. Pracovní rehabilitaci se nadále věnuje sociální pracovník. Organizaci se podařilo najít pracovní uplatnění pro osm osob se sluchovým postižením. Z. Hašová se zeptala, jestli se nějak změnila situace popsaná v 3. KPSS v oddíle Neřešené oblasti a trendy do budoucna, kde bylo popsáno, že chybí specifické pobytové služby pro seniory se sluchovým postižením, a že osoby se sluchovým postižením bývají často odmítány k přijetí do domova pro seniory. O tom, že osoby se sluchovým postižením nejsou přijímány, informují některé domovy pro seniory přímo na svých webových stránkách. S. Kasková, SNN v ČR Centrum denních služeb pro sluchově postižené sdělila, že v této oblasti nedošlo k žádnému posunu. Osoby se sluchovým postižením, pokud je v kombinaci také s postižením zraku, přijme jen Centrum sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením v Brně Chrlicích. H. Bubeníčková, TyfloCentrum Brno, o.p.s., tuto skutečnost také potvrdila. Dle jejího názoru převládá v domovech pro seniory názor, že by klientovi se sluchovým postižením muselo být věnováno více času a úsilí. Domovy pro seniory si nemohou z finančních důvodů dovolit vyhradit pracovníka, který by se věnoval zvláště sluchově postiženým klientům. R. Janík nadnesl ideu, že sluchově postižené seniory by přijímal např. jeden nebo dva domovy pro seniory, které by měly proškolený personál jak s klienty se sluchovým postižením komunikovat. Kdyby někoho z přítomných napadla nějaká možnost spolupráce, ať ji na příštím setkání pracovní skupiny sdělí. Nabídka spolupráce by poté mohla být představena na pracovní skupině Senioři. Priorita 4 Podpora samostatného života osob se zrakovým postižením Opatření 4.1. Podpora začleňování osob s těžkým postižením zraku do společnosti zvyšováním informovanosti veřejnosti E. Žižlavská, Tyfloservis, o.p.s., sdělila, že distribuce stávajících letáků a propagačních materiálů funguje bez změn. Aktualizace letáků a propagačních materiálů probíhá. Ve spolupráci s organizací Vodicí pes, o.s. jedná Tyfloservis se zájemci o besedy a přednášky, probíhají jednání s rozhlasovými stanicemi. Příští rok budou realizovány samotné besedy. Aktivní spolupráce s MU probíhá. Opatření je tedy naplněno. L. Dvořáková, Vodicí pes, o.s., uvedla, že organizace spolupracuje s Tyfloservisem na přípravě besed v příštím roce. Organizace již nějaké besedy sama uskutečnila. Besedy se setkaly s velkým ohlasem. Byly připraveny pro zdravotnický personál Ve Fakultní nemocnici Brno - Bohunice, pro

4 studenty oftalmopedie a pro studenty zdravotnických škol. Mateřské a základní školy, stejně tak jako domovy pro seniory nejsou cílovou skupinou pro pořádání besed. Z domovů pro seniory ani organizace nezaznamenala zájem. Dle jejích zkušeností mají domovy pro seniory zájem spíše o canisterapii. H. Bubeníčková, TyfloCentrum Brno, o.p.s., poznamenala, že dle jejího názoru domovy pro seniory nerady přijímají organizace zvenku. Své zaměstnance si raději proškolují sami. Dle jejího názoru se domovy pro seniory obávají, že by jim organizace, specializující se na cílovou skupinu zrakově postižených, braly klienty. Opatření 4.3 Sociálně aktivizační služby pro náhradní rodiny s dětmi se zrakovým postižením K. Rozbořilová, Středisko rané péče SPRP Brno, sdělila, že opatření nebylo realizováno z důvodu nedostatku finančních prostředků. Organizace má připravené aktivity, ale sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, konkrétně pro náhradní rodiny s dětmi se zrakovým postižením, na JMK neregistrovala. Dále se k novinkám v organizacích vyjádřila J. Sedláková, FRPSP Středisko rané péče TAM TAM Olomouc, která informovala o tom, že se organizaci podařilo navázat spolupráci s foniatry a s AUDIO - Fon centr s.r.o., Obilní trh 4, Brno. TAM TAM byl v centru prezentovat svoje služby a od té doby je týdně kontaktují průměrně dvě rodiny z Brna. Činnost organizace nebyla z JMK podpořena, a to přesto, že se na organizaci obrací rodiny z celého JMK. Organizace nemá finanční prostředky na to, aby mohla poskytnout služby všem zájemcům a je proto možné, že organizace bude muset službu pozastavit. H. Jelínková, o.s. LORM Společnost pro hluchoslepé, konstatovala, že zřizovatel organizace sídlí v Praze, od JMK tedy finančně podporováni nejsou. Zmínila, že organizace má se seniorskými organizacemi dobrou zkušenost. Jsou oslovováni např. domovy po seniory, které mají zájem o přednášku, mají zájem naučit své zaměstnance komunikovat s lidmi s kombinací zrakového a sluchového postižení. Uvedla případ, kdy v jednom zařízení strávila paní dvacet let pouze na pokoji sezením a díváním se do zdi. Nyní tato paní jezdí s LORMem na pobytové akce. LORM spolupracuje také s Centrem sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením v Brně Chrlicích. Dle jejího názoru záleží pouze na vedení domova pro seniory, zda má nebo nemá zájem se s klientem se smyslovým postižením domluvit a pracovat s ním. H. Bubeníčková, TyfloCentrum Brno, o.p.s., poznamenala, že v sociálních službách existuje velká fluktuace zaměstnanců. Za týden se nikdo Lormovu abecedu nenaučí a vedení domovů pro seniory musí zvažovat, na co a do koho bude investovat. Zaměstnanec projde náročným školením, zaučí se a poté ze zaměstnání odejde. Dle jejího názoru je to o penězích. H. Jelínková, o.s. LORM Společnost pro hluchoslepé, oponovala, že latinku zná každý člověk. Ve své praxi se setkala s tím, že v některých organizacích pracovníci a vedení nepřemýšleli o tom, jakým způsobem by se dalo s člověkem domluvit. Dle jejího názoru je to o lidech. V. Muthová, referentka komunitního plánování, podotkla, že dle jejího názoru záleží na vedení organizace. Zaměstnanci musí ze zákona absolvovat povinné vzdělávání a je na řediteli, zda investuje do nějakého smysluplného školení nebo zda se např. semináře pro zaměstnance každý rok opakují. T. Bauerová, Český klub nedoslýchavých HELP, uvedla, že v organizaci působí teprve dva měsíce a teprve se s její činností seznamuje. Předchozí kolegyně ji žádné podklady nepředala, začíná tedy od nuly.

5 R. Janík reagoval, aby se na referát komunitního plánování v případě jakýchkoliv dotazů nebo nejasností neváhala obrátit. Doporučil seznámit se s Portálem sociální péče ve městě Brně, kde jsou pod odkazem k dispozici zápisy ze setkávání pracovních skupin a další podklady. Pod odkazem je k dispozici 3. Komunitní plán sociálních služeb ve městě Brně, Akční plán sociálních služeb města Brna pro rok 2013 a další materiály. ad 4. Diskuze nad prioritami pro rok 2014 v souvislosti s chystaným AP Brno 2014 Dále vedoucí pracovní skupiny Z. Hašová konstatovala, že dalším krokem je diskuze nad tím, jaká oblast je důležitá pro příští rok. Úkolem je navrhnout, které priority, opatření a konkrétní činnosti budou zapracovány do AP Brno Na tomto setkání proběhne diskuze a na příštím listopadovém setkání musí být podklady pro Akční plán 2014 finalizovány. Poté předala slovo koordinátorovi komunitního plánování, R. Janíkovi, který přítomné seznámil s některými podstatnými skutečnostmi. R. Janík uvedl, že brněnský Akční plán pro rok 2014 bude obsahovat záměry, které byly schváleny do Akčního plánu Jihomoravského kraje pro rok Stran zaslání těchto záměrů byli poskytovatelé sociálních služeb osloveni v květnu letošního roku. Jihomoravský kraj stanovil podmínky a vymezil služby, jejichž rozvoj nebude v roce 2014 podporovat. Jedná se např. o velkokapacitní domovy pro seniory nad padesát lůžek, vyloučeny byly také služby sociální prevence, které jsou podporovány z IP JMK. Toto rozhodnutí JMK bylo tedy nutné při hodnocení záměrů pro Akční plán Jihomoravského kraje na rok 2014 respektovat a záměry organizací dle těchto kritérií a požadavků tedy filtrovat. Zároveň musely být záměry pro JMK v souladu s 3. Komunitním plánem sociálních služeb města Brna, čímž město garantovalo, že vybrané služby podporuje. Dále R. Janík sdělil, že je důležité za každou pracovní skupinu vygenerovat do brněnského Akčního plánu pro rok 2014 jednu prioritní oblast, jasný reálný záměr, tzn. vybrat z daných priorit uvedených ve 3. Komunitním plánu tu nejdůležitější pro příští rok, ale zároveň také reálně uskutečnitelnou, na které se ovšem každá pracovní skupina shodne. A to proto, že pokud by došlo k navýšení celkové finanční částky do dotačního titulu jedna, musí být Odbor sociální péče MMB ve spolupráci s Koordinační skupinou připraven předložit orgánům města Brna jasné priority, na které by mohlo být navýšení použito. OSP požaduje navýšení o Kč, nicméně v současné chvíli není jasné, zda finanční prostředky na dotace pro sociální oblast navýšeny budou či nikoli, popřípadě o kolik. Více jasno v tomto ohledu bude až v prosinci, neboť rozpočet města je tvořen celý podzim a k jeho schvalování dochází až v závěru roku. OSP podkládá svůj požadavek o navýšení celkové částky určené na dotace pro nestátní neziskové organizace skutečností, že v posledních třech letech k žádnému navýšení nedošlo tak, jak bylo před třemi lety avizováno, když byl vyhlášen tzv. stop stav, který by měl tedy letošním rokem skončit. Přesto je ovšem možné, že částka navýšena nebude, neboť má dojít k dalšímu propadu v příjmech města. Na druhou stranu by dle informací nemělo dojít ke krácení finanční částky na dotace pro nestátní neziskové organizace. OSP MMB tedy musí být na případné navýšení finanční částky připraven a měl by tak mít v rámci návrhu rozdělení dotací na sociální služby za každou pracovní skupinu připravenu (ideálně) jednu prioritní oblast pro rok Pokud nebude v rozpočtu města Brna dostatek finančních prostředků na pokrytí všech (cca) osmi vybraných priorit z každé pracovní skupiny, bude muset OSP MMB ve spolupráci s Koordinační skupinou z těchto priorit zvolit jen některé, které do návrhu rozdělení dotací zahrne. OSP ve spolupráci s Koordinační skupinou tedy připraví pro Zastupitelstvo města Brna podklady a návrhy, ovšem konečné rozhodnutí, jaká oblast bude případně podpořena, činí Zastupitelstvo města Brna.

6 Dále R. Janík dále informoval, že v případě předložení rozvojových záměrů v rámci města Brna do Akčního plánu JMK (které schválila Rada města Brna v srpnu) požaduje JMK u nových služeb jejich spolufinancování ze strany města Brna. Město Brno tedy v rámci zvažování rozvojových záměrů (především co se týče vzniku nových služeb) musí velice zvažovat nejen jejich potřebnost, ale také finanční stánku věci, neboť schválením případné nové služby a jejím zařazením do AP JMK město přistupuje na podmínku jejího spolufinancování. U terénních služeb se jedná o kofinancování ve výši 10%, u ambulantních služeb ve výši 15% a u pobytových služeb ve výši 20%. Město Brno některé nové služby do AP JMK zařadilo, z čehož městu plyne finanční závazek ve výši cca Kč. Tyto finanční prostředky vynaložené městem daným službám přinesou cca dalších Kč z jiných zdrojů (JMK a MPSV). V případě, že město Brno nebude moci toto spolufinancování nových služeb zajistit, nebudou tyto nové služby podpořeny ani z JMK a ani z MPSV. Pokud by tedy bylo schváleno navýšení v hodnotě Kč, Kč je již z této částky předem rezervován a určen pro tyto nové služby. Na každou pracovní skupinu a její zvolenou prioritu pro rok 2014 by tak mohlo být k dispozici cca Kč (ovšem v takovém případě by se ještě zohledňovaly další faktory jako např. velikost či početnost cílové skupiny, již podpořené projekty v rámci AP JMK 2014 apod.). U rozšíření stávajících služeb JMK spolufinancování nepožaduje. Dále R. Janík uvedl, že brněnský Akční plán pro rok 2014 samozřejmě může obsahovat také záměry, které nevyžadují finanční zabezpečení či navýšení finančních prostředků. Mohou tam být uvedeny také aktivity, které má organizace finančně pokryté z jiných zdrojů apod. Z. Hašová sdělila, že Koordinační skupina předběžně navrhuje v případě navýšených finančních prostředků podpořit rozvoj tlumočnických služeb. Ovšem členové pracovní skupiny to mohou samozřejmě vidět jinak. Sociální rehabilitace zrakově postižených je zahrnuta a podpořena z IP JMK. H. Bubeníčková, TyfloCentrum Brno, o.p.s., uvedla, že z IP JMK je financována také služba sociálně terapeutická dílna pro zrakově postižené, kterou organizace poskytuje. Organizace má k dispozici stále méně finančních prostředků, je důležité, aby služby byly zachovány alespoň ve stávajícím rozsahu. Kritickým bude rok 2015, kdy financování z IP JMK skončí. Dále informovala o tom, že v příštím roce proběhne 25. ročník Tmavomodrého festivalu. V letošním roce festival proběhl v termínu 16. až 18. května Tmavomodrý festival je mezinárodní hudební přehlídkou pro zrakově postižené děti a studenty, kterých do Brna každoročně přijíždí téměř 200. Součástí festivalu je bohatý doprovodný program, který zahrnuje výstavu kompenzačních pomůcek a setkání zrakově postižených uživatelů výpočetní techniky, kterou organizuje TyfloCentrum Brno, o.p.s. Dalším bodem programu je prezentace škol výcviku vodících psů, které také organizuje TyfloCentrum Brno, o.p.s., ve spolupráci se Střediskem výcviku vodících psů SONS ČR a Školou pro výcvik vodících psů Adamov. Součástí programu je také jarmark arteterapeutických dílen. V rámci 25. ročníku proběhne 2. ročník akce Od kolébky po aktivní stáří - prezentace organizací, poskytujících péči a služby pro nevidomé v Brně a v Jihomoravském kraji. TyfloCentrum plánuje uspořádat k této příležitosti také odbornou konferenci. Tmavomodrý festival pořádá Turistické informační centrum města Brna, s nímž organizacemi při přípravě akcí úzce spolupracuje a které organizaci poskytuje pronájem prostor zdarma. H. Bubeníčková navrhla zmínit Tmavomodrý festival v Akčním plánu R. Janík připomněl novou metodiku KrÚ JMK, která stanovuje soubor kritérií, podle kterých se bude nově srovnávat nákladovost a efektivita poskytovaných služeb (srovnávat se budou samozřejmě stejné typy služeb mezi sebou). Toto srovnání pak bude mít vliv na rozdělení dotací. Při stanovení kritérií bylo vycházeno z parametrů pro síťování sociálních služeb, tedy z potřebnosti, dostupnosti, nákladovosti, kvality a provázanosti. Každý z těchto parametrů byl dále operacionalizován do dílčích kritérií, která mají různou váhu v rámci celkového hodnocení. OSP MMB tuto metodiku v rámci svého dotačního

7 řízení rovněž využije (do budoucna se počítá s jednotným informačním systémem, který bude sloužit nejen JMK, ale všem 21 ORP). U některých typů služeb bude samozřejmě porovnání velmi obtížné z důvodu jejich specifičnosti, jedná se např. o průvodcovské a předčitatelské služby. Dále sdělil, že smysl komunitního plánování spočívá v tom, že se v rámci tvorby plánu určí, co je pro příští tři roky prioritní. Reakce na nějakou změnu je možná, ale měla by se odehrávat v mantinelech aktuálního komunitního plánu. Doplnit zcela nové opatření, které by nekorespondovalo s vytyčenými prioritami současného 3. KPSS již možné není. Je možné určitou aktivitu zakomponovat v rámci stávajících priorit a opatření. E. Žižlavská, Tyfloservis, o.p.s., uvedla, že do AP 2014 organizace plánuje zařadit opatření 4.2 Efektivní propojení terénní a pobytové formy sociální rehabilitace osob se zrakovým postižením. Organizace má v plánu zahájit spolupráci s Centrem sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením v Brně Chrlicích, a to co se týká prostorové orientace. Tyfloservis, o.p.s. má v plánu vyškolit pro Centrum sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením v Brně Chrlicích pracovníka prostorové orientace. H. Jelínková, o.s. LORM Společnost pro hluchoslepé, se zeptala, zda by bylo možné proškolit zdravotnické pracovníky a příslušníky městské policie v problematice hluchoslepoty. V praxi se např. stalo, že policista volal na paní se slepeckou holí s označením pro hluchoslepé, že zastávka MHD je mimo provoz. Lidé s takto označenou holí ale policistu samozřejmě neuslyší. Dále informovala o dalším problému hluchoslepých osob. Brněnská pobočka občanského sdružení LORM sídlí na Křenové 67. Pokud klienti cestují do/z organizace MHD, využívají tramvajovou zastávku Masná. Křižovatka je tam velmi špatně zvukově značená, k tramvajové zastávce nevede přechod pro chodce. Na zastávku tramvaje tedy musí lidé s hluchoslepotou přejít komunikaci bez značení. Což je nepříjemné, a to nejen pro klienty organizace. V blízkosti jsou také ordinace praktických lékařů a lékárna. Městská policie by měla dle jejího názoru tyto věci sledovat. Z. Hašová poznamenala, že tato problematika souvisí s celkovou informovaností. Pokud lidé nějakou službu nepotřebují, tak se o danou oblast většinou nezajímají. Z. Hašová nabídla H. Jelínkové možnost přinést k tomuto tématu nějaké materiály, které by OSP mohl předat zástupcům městské policie, kteří se zúčastňují některých pracovních skupin. L. Dvořáková, Vodicí pes, o.s., navrhla H. Jelínkové, aby organizace uspořádala pro městskou policii na téma hluchoslepých osob přednášku nebo aby donesla letáčky či materiály osobně do Poradenského centra MP Brno na Křenové 4 a o uveřejněných skutečnostech zaměstnance informovala. Dle jejích zkušeností je Poradenské centrum MP ochotné a ke spolupráci přístupné. S. Kasková, SNN v ČR Centrum denních služeb pro sluchově postižené, poznamenala, že lidé na osoby se sluchovým postižením mluví velice hlasitě, až křičí. Myslí si, že tím pádem jim budou lidé se sluchovým postižením lépe rozumět, efekt je ovšem často opačný (především v případě, kdy daný člověk používá sluchadlo). J. Sedláková, FRPSP Středisko rané péče TAM TAM Olomouc, k tématu komunikace sdělila, co se stalo člověku se sluchovým postižením, který díky sluchovému postižení špatně mluvil. Tento člověk šel nahlásit na policii krádež, ale protože na budově bylo u zvonků jen mluvítko, policista v kanceláři zavěsil, protože si myslel, že člověk, s kterým mluví, je v podnapilém stavu. E. Žižlavská, Tyfloservis, o.p.s., sdělila, že častým problémem je také zvukové značení přechodů, kdy se spustí zvukový signál na všech přechodech na křižovatce v dosahu a nevidomý člověk neví, který zvuk se týká přechodu, přes který potřebuje přejít. Dalším problémem je, že zvukový signál je

8 nastaven na malou hlasitost. Informovala o tom, že tuto problematiku řeší kolega ve spolupráci s panem Konečným, který je nevidomý. Kontaktní je bariery@tyflocentrumbrno.cz. H. Bubeníčková, TyfloCentrum Brno, o.p.s., potvrdila, že špatně zvukově značené přechody pro chodce jsou pro lidi se zrakovým postižením velkým problémem. Pokud se někdo při cestování po Brně setká se špatně zvukově označeným přechodem, měl by tuto skutečnost nahlásit panu Konečnému, jak sdělila E. Žižlavská. Dále informovala o jednáních s 1. náměstkem primátora města Brna Ing. Robertem Kotzianem, Ph.D., kterému ZMB svěřilo vykonávat působnost pro oblast technickou, tedy zabezpečování konkrétních úkolů v samostatné působnosti se zaměřením na investiční výstavbu, technické sítě, městskou informatiku a dopravu. Tato jednání např. vyústila v úpravu tramvajové zastávky Husitská, kde se podařilo kolem celé tramvajové zastávky umístit zábradlí. S. Kasková, SNN v ČR Centrum denních služeb pro sluchově postižené, upozornila na další problém, a to ten, že zdravotničtí pracovníci často nerozumí tomu, proč člověka se sluchovým postižením doprovází k lékaři tlumočník. H. Jelínková, o.s. LORM Společnost pro hluchoslepé, dodala, že dle jejích zkušeností si lékaři myslí, že vědí všechno a že lidé pracující v sociálních službách jim nemají co radit. Z. Hašová opět nabídla, že pokud k tomuto tématu organizace vytvoří nějaké materiály či letáčky, OSP ve spolupráci OZ rozdistribuuje tyto materiály do zdravotnických zařízení. H. Bubeníčková, TyfloCentrum Brno, o.p.s., uvedla, že se při inspekci poskytování sociálních služeb setkala s názorem, že činnosti týkající se osvěty nepatří do sociální práce. Dle inspektorů mají zaměstnanci organizace záležitosti týkající se osvěty dělat navíc. Osvěta není inspektory brána jako součást sociální práce. Příspěvkem H. Bubeníčkové vedoucí pracovní skupiny diskuzi uzavřela a požádala přítomné, aby přišli na příští setkání pracovní skupiny připraveni, neboť v listopadu musí být diskuze ohledně záměrů do AP Brno 2014 uzavřena. ad 5. Další Na závěr H. Bubeníčková, TyfloCentrum Brno, o.p.s., ještě podotkla, že by bylo dobré, kdyby byla odstraněna chyba dvojího přihlašování do administrativního systému Portálu sociální péče ve městě Brně. R. Janík odpověděl, že již ohledně tohoto problému v minulosti komunikoval s webmasterem a problém se nepodařilo odstranit. V tuto chvíli si již nevybavuje detaily. Zkontaktuje tedy webmastera znovu. Poté se vedoucí pracovní skupiny Z. Hašová se všemi účastníky rozloučila a poděkovala jim za účast a aktivní spolupráci. Koordinátor komunitního plánování R. Janík oznámil, že další setkání pracovní skupiny Osoby se smyslovým se uskuteční dne v 9:30 v místnosti č Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: