1. OZNÁMENÍ O PRÁVNÍCH PŘEDPISECH

Transkript

1 1. OZNÁMENÍ O PRÁVNÍCH PŘEDPISECH Změna diskontní úrokové sazby ČNB v lednu 2003 Pro informaci v tabulce naleznete přehled změn diskontní úrokové sazby od roku 1990: Vývoj diskontní sazby ČNB Platná od Výše v % Platná od Výše v % , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,00 POKUD JSTE UŽIVATELI MODULU MZDY, JE SOUČÁSTÍ ČASOPISU I REINSTALAČNÍ VERZE MEZD - 1 -

2 MZDY 2003 Ing. Helena Plavecká, hlavní metodik modulu MZDY ZEIS, ZÁKONÍK PRÁCE 1. Změny v zákoníku práce v souvislosti s korupcí Zákonem 136/2002 Sb. se změnil zákoník práce v 263, kde se doplnil nový odstavec 4, který zní: (4) Jestliže škoda vznikla porušením právní povinnosti v důsledku poskytnutí, nabídnutí nebo přislíbení úplatku jiným než poškozeným, anebo v důsledku přímého nebo nepřímého vyžadování úplatku od poškozeného (dále jen korupční jednání ), právo na náhradu takto vzniklé škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, nejdéle však za deset let ode dne, kdy došlo ke korupčnímu jednání. Z této změny vyplývá, že od 1. ledna 2003 se bude v případě korupčního jednání postupovat tak, že škoda se bude moci uplatnit do tří let ode dne, kdy se poškozený o korupci dozvěděl, nejdéle do deseti let, kdy ke korupci došlo. 2. Nepravidelná výpomoc Předpokládám, že většina z Vás používá nepravidelnou výpomoc pouze k pokrytí zvýšené potřeby práce nebo k zajištění chodu firmy při neočekávaných situacích ve firmě či v rodině zaměstnance. Příklad: Toto by např. splňoval občan, zpravidla důchodce, jež zastoupí pracovníka, který měl mít směnu a onemocněl a ostatní zaměstnanci nemohou z různých důvodů nastoupit místo něho. Obdobně by se mohlo jednat o nepravidelnou výpomoc u studenta, který ji má uzavřenu v podniku, kde chodí dle potřeby organizace např. nakládat v expedici, pokud je potřeba mimořádně zvýšit výrobu. Zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc nesmí pracovat od počátku na plný fond pracovní doby, což odpovídá definici uvedené ve vyhl. 165/1979 Sb., protože zde je v 18 řečeno Za zaměstnance na nepravidelnou výpomoc se pro účely nemocenského pojištění považují zaměstnanci, kteří v pracovním poměru vykonávají sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele. POZOR Proto podle mého názoru nemohou mít stanoven fond pracovní doby a ani nemohou mít stanoven harmonogram. (Do matričního souboru zadáte úvazek 0 a pracovník má prázdný plánovací kalendář.) JAKÝM ZPŮSOBEM UZAVÍRAT PRACOVNĚ- PRÁVNÍ VZTAH, ABY NEBYL NAPADNUTELNÝ? Úplně se vyhnout termínu nepravidelná výpomoc dle potřeb organizace a využívat jiné formy pracovněprávních vztahů, např. dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. 3. Dohoda o provedení práce Velké problémy mohou nastat podniku, který neuzavírá správně dohody o provedení práce - při kontrolách ze strany OSSZ, které mohou využít judikátu v rámci kontrolní činnosti a zejména u dohod, které nebudou splňovat všechny předepsané náležitosti, si přijdou na pěkné peníze z nedoplatků na pojistném. Pokud se přidají ještě zdravotní pojišťovny ve výběru pojistného na VZP, tak to může být pro podnik, který má mnoho dohod, přímo katastrofa. JAKÝM ZPŮSOBEM UZAVÍRAT PRACOVNĚ- PRÁVNÍ VZTAH, ABY NEBYL NAPADNUTELNÝ? Přestože lze uzavřít dohodu o provedení práce ústně, použijte vždy písemnou formu, neměla by se uzavírat na práce, které jsou předmětem činnosti zaměstnavatele, protože podle odst ZP jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru, v dohodě by se vždy mělo jednat o pracovní úkol, dále by tam měla být odměna za jeho provedení a předpokládaný rozsah práce. 4. Dohoda o pracovní činnosti Místo pracovní smlouvy na nepravidelnou výpomoc je lépe uzavírat dohody o pracovní činnosti. Kdy je ale možné uzavřít dohodu o pracovní činnosti na dobu delší než polovina týdenní pracovní doby? Podle 39 NV 108/94 Sb., kterým se provádí zákoník práce je možno na základě dohody o pracovní činnosti vykonávat práci až do rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, jde-li o a) práce k zabezpečení naléhavých zvýšených úkolů zaměstnavatele, nepřesahující dobu tří měsíců v kalendářním roce, jestliže splnění těchto úkolů vyžaduje dočasné nárazové hromadné výpomoci zaměstnanců. b) výpomoc občanů zabezpečovanou obcemi k zvelebování obcí a zaměstnanec není v téže době zaměstnán v jiných pracovněprávních nebo obdobných - 2 -

3 vztazích v celkovém rozsahu přesahujícím polovinu týdenní pracovní doby. V ostatních případech je třeba dodržet v průměru za dobu trvání dohody polovinu týdenní pracovní doby nejdéle však za období 12 měsíců ( 237 odst. 3 ZP). Tzn., že pokud je dohoda uzavřena od do , nesmí být polovina týdenní pracovní doby překročena v žádném období 12 měsíců. Pokud by zaměstnanec pracoval 9 měsíců na plnou týdenní pracovní dobu a zbývajících 9 měsíců nepracoval vůbec, došlo by k překročení této podmínky a mohl by následovat postih ze strany úřadu práce. 5. Nevyplacení části mzdy a okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance Pokud vyplatíte v měsíci zaměstnanci v řádném termínu pouze 60% jeho mzdy a zbývající část mu vyplatíte až 20 dnů po uplynutí její splatnosti. Zaměstnanec může okamžitě zrušit po uplynutí 15-ti denní lhůty pracovní poměr podle 54 odst. 1 písm. b). V současné době existuje již k nevyplacení části mzdy JUDIKÁT, který považuje nevyplacení části mzdy MZDA PROFEX 2/2003 do 15-ti dnů od její splatnosti za důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance. Takže do budoucna bude třeba tento judikát respektovat, protože soudy budou rozhodovat v souladu s ním. 6. Souběžné pracovní poměry Takovýto pojem zákoník práce nezná, proto, má-li pracovník v jedné organizaci více pracovních poměrů, jeden je vždy považován za hlavní pracovní poměr, ostatní za vedlejší. Setkávám se s tímto problémem zejména ve školách, kde bylo zvykem mít více pracovních úvazků na různé profese např. učitel a vychovatel. Rovněž považuji za nesmyslné uzavírat na každý zástup novou pracovní smlouvu. Doporučuji uzavřít dohodu o pracovní činnosti, kde bude uvedeno, že pracovník bude zastupovat nepřítomného pracovníka např. po dobu nemoci apod. A V tomto případě lze rovněž uzavřít pracovní smlouvu na nepravidelnou výpomoc - je to typický případ. Do dohody o odměně lze uvést, že mzda za zástup bude odpovídat mzdě zastupovaného pracovníka. V tom případě stačí jedna smlouva na celý školní rok. 1. ODMĚNY ČLENŮM ZASTUPITELSTVA OBCE, KTEŘÍ JSOU PRO VÝKON FUNKCE DLOUHODOBĚ UVOLNĚNI, PŘI SKONČENÍ FUNKČNÍHO OBDOBÍ Podle 75 zákona 128/2000 Sb. o obcích v platném znění náleží uvolněnému členu zastupitelstva obce a neuvolněnému členu zastupitelstva obce, pokud vykonává funkci starosty, jemuž ke dni voleb do zastupitelstva obce příslušela měsíční odměna, náleží tato odměna ještě po dobu 3 měsíců od konání voleb do zastupitelstva obce, pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu (tzn. nebyl opět zvolen). Vzhledem k tomu, že se jedná o novou odměnu, která dosud nebyla používána (zákon platí od roku 2000), jsou dotazy, zda z této odměny srážet obojí pojistné a daň z příjmů. POZOR! Protože tato odměna je UVOLNĚNÉMU ČLENU poskytována v souvislosti se zaměstnáním, odvádí se zdravotní pojištění, sociální pojištění se neodvádí, protože nezakládá účast na nemocenském pojištění, a sráží se pochopitelně daň z příjmů. POZOR! Protože tato odměna NENÍ NEUVOLNĚNÉMU ČLENU poskytnuta v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění NESRÁŽÍ se pojistné a sráží se pochopitelně daň z příjmů ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY Nařízením vlády č.559/2002 Sb. se s účinností od mění NV 303/95 Sb. o minimální mzdě. Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 6200 Kč (dosud 5700 Kč). Z toho vyplývá, že mzda nebo náhrada mzdy nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 6200 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy. Příklad: Např. týdenní pracovní doba v organizaci je 40 hodin. Zaměstnanec požádal o její zkrácení na 35 hodin. Minimální mzda se u něho vypočte takto: (6200x35):40. U tohoto zaměstnance bude od minimální mzda ve výši 5425 Kč. U zaměstnanců s hodinovou mzdou je minimální mzda stanovena na 36,90 Kč (dosud 33,90 Kč). Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud bude týdenní pracovní doba v organizaci kratší, je třeba hodinovou minimální mzdu přepočíst. Sazby pro některé jiné délky týdenní pracovní doby jsou uvedeny v následujícím přehledu: TFPD MM 90% 80% 75% 50% 40 36,90 33,20 29,50 27,70 18,40 38,75 38,10 34,30 30,50 28,60 19,00 37,50 39,40 35,40 31,50 29,50 19, ,20 38,00 33,70 31,60 21,

4 Při jinak stanovené délce týdenní pracovní doby ve firmě je třeba provést přepočet dle vzorce: 40 : stanovená týdenní pracovní doba x 36,90 Kč. V přehledu jsou uvedeny rovněž sazby, které budou platit u těchto skupin zaměstnanců: při prvním pracovním poměru zaměstnance ve věku let, a to po dobu 6 měsíců od vzniku pracovního poměru - 90% minimální mzdy u mladistvých zaměstnanců do 18 let - 80% minimální mzdy u poživatele částečného invalidního důchodu - 75% minimální mzdy u poživatele plného invalidního důchodu, nebo u mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá ID - 50% minimální mzdy. Ostatní ustanovení nařízení vlády 303/95 Sb. zůstávají beze změn, tzn., že do mzdy se nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci a příplatek za práci ve svátek. Protože se jedná o minimální mzdu, nevztahuje se toto NV na dohody mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti), kde se poskytuje zaměstnancům za vykonanou práci odměna, která může být stanovena i v částce nižší. 3. ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍCH MZDOVÝCH TARIFŮ POZOR! TYTO MINIMÁLNÍ MZDOVÉ TARIFY SE POUŽIJÍ V ORGANIZACÍCH, KDE NENÍ UZAVŘENA KOLEKTIVNÍ SMLOUVA NEBO V KOLEKTIVNÍ SMLOUVĚ NEJSOU SJEDNÁNY MZDOVÉ NÁLEŽITOSTI. Jestliže je kolektivní smlouva uzavřena a jestliže obsahuje mzdové náležitosti, platí mzdové tarify, které jsou v ní sjednány. V těchto organizacích se musí dodržet pouze minimální mzda Výše minimálních mzdových tarifů (nařízení vlády 560/2002 Sb. je v jednotlivých tarifních stupních stanovena takto (hodinový minimální mzdový tarif platí pro týdenní pracovní dobu 40 hodin): TS Minimální mzdový tarif v Kč za hodinu Minimální mzdový tarif v Kč za měsíc 40 hod. 38,75 hod. 37,5 hod. 1 36,90 38,10 39, ,20 39,40 40, ,20 41,50 42, ,80 41,50 42, ,40 46,90 48, ,60 50,20 51, ,50 54,20 56, ,40 58,20 60, ,00 63,00 65, ,70 68,90 71, ,90 76,30 78, ,90 85,60 88, Minimální mzdový tarif za měsíc platí pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud by zaměstnanec sám požádal o zkrácení týdenní pracovní doby, zkrátí se u něho i minimální mzdový tarif tak, že minimální mzdový tarif vynásobíme zkrácenou pracovní dobou a vydělíme týdenní pracovní dobou v organizaci. Příklad: Např. zaměstnanec zařazený do 7. tarifního stupně požádal o zkrácení pracovní doby na 30 hodin týdně. V organizaci je stanovena týdenní pracovní doba na 40 hodin. Tomuto zaměstnanci by náležel minimální mzdový tarif v měsíční výši 6600 Kč (8800 x 30 : 40). 4) ZVÝŠENÍ PLATOVÝCH TARIFŮ V ROZPOČTOVÝCH A NĚKTERÝCH DALŠÍCH ORGANIZACÍCH A OBCÍCH Nařízeními vlády ze dne 16. prosince 2002 se zvyšují od platové tarify v rozpočtových a některých dalších organizacích (čísla NV nejsou dosud známa). Platné stupnice platových tarifů jsou uvedeny dále, včetně zvýšených stupnic o 10% pro pedagogické zaměstnance, o 17% pro zdravotnické zaměstnance a o 25% pro zaměstnance zaměstnavatelů uvedených v 73 odst. 2 až 4 ZP (jimiž jsou především zaměstnanci obcí). Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, platné od (v Kč měsíčně) ZÁKLADNÍ Platový Počet let zapo- Platová třída stupeň čitatelné praxe do 1 roku do 2 let do 4 let do 6 let do 9 let do 12 let do 15 let do 19 let do 23 let do 27 let do 32 let nad 32 let

5 Zvýšená o 10 % nejvyššího platového stupně v příslušné platové třídě (pro pedagogické pracovníky uvedené v 6 odst. 2 nařízení vlády č. 251/1992 Sb.) Platový Počet let zapostupeň Platová třída čitatelné praxe do 1 roku do 2 let do 4 let do 6 let do 9 let do 12 let do 15 let do 19 let do 23 let do 27 let do 32 let nad 32 let Zvýšená o 17 % nejvyššího platového tarifu v příslušné platové třídě (pro zdravotnické pracovníky uvedené v 6 odst. 3 nařízení vlády č. 251/1992 Sb. a v 6 odst. 3 nařízení vlády č. 79/1994 Sb.) Platový Počet let započi- Platová třída stupeň tatelné praxe do 1 roku do 2 let do 4 let do 6 let do 9 let do 12 let do 15 let do 19 let do 23 let do 27 let do 32 let nad 32 let Zvýšená o 25 % nejvyššího platového tarifu v příslušné platové třídě (pro zaměstnance uvedené v 6 odst. 2 nařízení vlády č. 253/1992 Sb. a zaměstnance uvedené v 6 odst. 2 nařízení vlády č. 79/1994 Sb.) Platový Počet let započi- Platová třída stupeň tatelné praxe do 1 roku do 2 let do 4 let do 6 let do 9 let do 12 let do 15 let do 19 let do 23 let do 27 let do 32 let nad 32 let POZOR! Kromě zvýšení stupnic platových tarifů došlo v jednotlivých NV k doplnění ustanovení o tom, že další plat se v roce 2003 poskytne jen ve výši poloviny částky, na kterou by jinak zaměstnanci vznikl nárok. Takto vypočtený další plat se zaokrouhlí na celé stokoruny směrem nahoru. A V programu vyberete v číselníku Platových tříd pracovníkovi příslušnou třídu. Vybraná třída se ZOBRAZUJE v MS mzdových údajů. Zatím není přístupná pro opravy. Vzhledem k tomu, že třída je vázána na číselníky platových tříd, jedná se o složitou opravu, kterou provedeme v některé z dalších verzí

6 5) VYHLÁŠKA MF 510/2002 Sb., KTEROU SE MĚNÍ VYHLÁŠKA č. 114/2002 Sb. O FONDU KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB Touto vyhláškou reaguje Ministerstvo financí na neustále se rozrůstající množství živelních pohrom a zvyšuje částky na sociální výpomoci a půjčky, které mohou zaměstnavatelé rozpočtové a příspěvkové sféry poskytnout svým zaměstnancům. Jejich daňové osvobození (u půjček) však čeká ještě na novelu zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů, která by měla rovněž vstoupit v platnost ještě pro tento rok. První změnou je doplnění sociálních výpomocí v odst vyhl. 114/2002 o FKSP o tento text: v případech postižení živelnou pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, nejvýše Kč. Z toho vyplývá, že pokud zaměstnavatel rozpočtové sféry poskytl zaměstnanci postiženému povodněmi jednorázovou sociální výpomoc ve výši Kč, je tato od pojistného i daně z příjmů osvobozena. Vzhledem k tomu, že 4 odst. 1 písm. k) zákona 586/92 Sb. platí za obdobných podmínek i na podnikatelskou sféru, nebude dani z příjmů podléhat ani u těchto organizací. Druhou změnou je doplnění bezúročné půjčky k překlenutí tíživé finanční situace 50 tis. Kč v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav Z toho vyplývá, že zaměstnavatel rozpočtové sféry může poskytnout bezúročnou půjčku v souvislosti s povodněmi až 50 tis. Kč, ale u zaměstnance bude od daně osvobozena pouze do výše 20 tis. Kč. Připravovaná novela zákona o daních z příjmů by však toto měla odstranit ještě pro rok Poslední změnou je doplnění nového odst. 4 v 14, který zní: (4) Dary lze poskytovat též jiným fyzickým osobám nebo příspěvkovým organizacím postiženým živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. Na tyto dary se nevztahuje omezení podle odstavce 3. Podle tohoto nového odstavce je možno poskytovat dary i osobám, které byly postiženy živelní pohromou a neplatí pro ně omezení nejvýše 15% ze základního přídělu, tzn., že může být z důvodu těchto darů tato hranice překročena. Účinnost této vyhlášky je stanovena dnem vyhlášení a tím je 12. prosinec Z toho vyplývá, že uvedené změny bude možno uplatnit již v roce DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI 1. VYHLÁŠKA MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ č. 361/2002 Sb. Vyhláškou MŠMT se mění vyhláška 183/98 Sb., kterou se stanoví, které další studium se považuje za studium na střední nebo vysoké škole. Ke změnám došlo v příloze 1 a 3 této vyhlášky, tzn., že se změnil seznam škol, které mají oprávnění organizovat jednoleté kursy cizích jazyků a dále seznam škol, poskytujících zahraniční vysokoškolské studijní programy v ČR. Oba tyto přehledy najdete v příloze dnešního čísla. Pokud zaměstnanec přinese potvrzení z některé škol, které jsou uvedeny v seznamu, je možné u něho uplatňovat odpočet na vyživované dítě. Účinnost této vyhlášky je stanovena dnem 1. září POZOR! U DENNÍHO STUDIA JEDNOLETÝCH KURZŮ CIZÍCH JAZYKŮ SE MUSÍ I NADÁLE JEDNAT O STUDENTA, KTERÝ NASTOUPIL JAZYKOVÝ KURS V TÉMŽE ROCE, KDY ÚSPĚŠNĚ VYKONAL PRVNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKU NEBO ABSOLUTORIUM. Příklad: Např. na jednoletý kurs cizích jazyků nastoupil student, který ukončil SŠ v roce 2001 a rok pracoval. V tomto případě se již nejedná o vyživované dítě, protože na jednoletý kurs nenastoupil v témže roce, kdy ukončil studium na střední škole. 2. ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ DANĚ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků provede zaměstnavatel do 31.března po uplynutí zdaňovacího období za předpokladu, že ho o to zaměstnanec písemně požádá. Jak? 1. v části III. tiskopisu "Prohlášení k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků 2. podá písemnou žádost, která obsahuje veškeré údaje, potřebné pro provedení ročního zúčtování. Poplatník musí prohlásit, že: nemá povinnost podat daňové přiznání neměl kromě příjmů zdanitelných zvláštní sazbou a příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy vyšší než 4000 Kč ( nezapomeňte vyplnit rok v části III., písmeno A.) neuplatňoval zaplacené úroky z hypotečního úvěru jako nezdanitelnou část ( v části I. písmeno d)) nepobíral současně příjem od více zaměstnavatelů (část III. písmeno B.) Pobíral-li poplatník příjem od více zaměstnavatelů postupně, MUSÍ doložit veškerá potvrzení o vyplacených příjmech a sražených zálohách na daň, jinak je žádost o roční zúčtování NEPLATNÁ. Nedovolte, aby Vám pracovník do podepsal žádost o roční zúčtování, aniž by současně všechna potvrzení doložil

7 Tento zaměstnanec nemusí žádat o roční zúčtování záloh, protože po uplynutí termínu (31.3.) se stávají zálohy na daň ze závislé činnosti a funkčních požitků daní, aniž by bylo provedeno roční zúčtování. Samozřejmě to platí i pro pracovníky, kteří pracují pouze ve vašem podniku celý rok a přesto nežádají o roční zúčtování. POZOR! Na úvěr ze stavebního spoření. Pokud pracovník uplatňoval odpočet úroků na úvěr ze stavebního spoření, což zjistíte v části i. písmeno d), vždy požadujte potvrzení o skutečně zaplacených úrocích. Pokud byl snížen základ daně pro výpočet zálohy na daň o částku vyšší, než je uvedena částka na potvrzení o zaplacených úrocích plynoucích z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření, nepovažuje se dle 38h odst.9 zákona o daních z příjmů daňová povinnost za splněnou a plátce daně je povinen výši sražených záloh přepočítat s využitím 38i odst.2 zákona o daních z příjmů. V tomto případě nejde o roční zúčtování daně podle 38ch, proto zjištěný nedoplatek musí poplatník vrátit. Maximálně lze takto odečíst 300 tis. Kč ze všech úvěrů v rámci domácnosti (částky budou vesměs nižší, protože budeme odečítat pouze ze stavebního spoření a nikoliv z hypotečních úvěrů, kde se jedná o částky vyšší). Prokázat nám toto musí poplatník potvrzením stavební spořitelny o skutečné výši zaplacených úroků v roce POZOR! POKUD POPLATNÍK ZMĚNIL V PRŮ- BĚHU ROKU ZAMĚSTNAVATELE, MĚL BY POTVR- ZENÍ O SKUTEČNÉ VÝŠI ÚROKŮ PŘEDLOŽIT I PŘEDCHOZÍMU ZAMĚSTNAVATELI PRO PŘÍPAD- NOU KONTROLU FÚ. pokud je skutečnost vyšší nebo stejná jako předpoklad, odečteme při ročním zúčtování skutečnost a je vše v pořádku, pokud je sice skutečnost nižší, ale při výpočtu nové jedné dvanáctiny, zaokrouhlené na 100 Kč směrem dolů, vyjde stejná částka pro odpočet, není rovněž třeba nic opravovat, pokud bude nová jedna dvanáctina nižší než předpokládaná, je třeba provést opravu jednotlivých měsíců, kdy byl zálohový odpočet uplatňován a teprve potom provést roční zúčtování. pokud by rozdíl ve skutečné výši úroků a předpokládané výši byl nižší než poplatníkem uplatňované další nezdanitelné částky (manželka, dar, penzijní připojištění nebo pojistné), nemusí se oprava záloh provádět, protože stejně vyjde zaměstnanci přeplatek na dani. V praxi to znamená, že provedete roční zúčtování na formuláři v nabídce 4.2., vytisknete si i příslušnou sestavu v nabídce a pak zjištěný nedoplatek pracovníkovi srazíte DM 510. A Všimla jsem si, že jste neudělali v mnoha případech správně reinstalace nebo jste znovu udělali uzávěrku nebo jste si rozbalili starou zálohu apod., čímž jste si aktualizované číselníky přepsali a chybí Vám DM 510. Pokud tomu tak je, požádejte dealera o distribuční číselník druhů mezd (z verze 7.00., nebo jste-li šikovní, doplňte si jej. Postavte se v číselníku DM na DM 509, dejte Shift_F5, opravte 000 na 910 a název na Daň oprava loňský rok a F2 uložte). Samozřejmě, že roční zúčtování neprovedete ani v případě, že pracovník nedoloží veškeré podklady pro jeho provedení. Podívejme se podrobněji na jeho povinnosti: V případě, že uplatňuje nezdanitelnou část na manželku: v uplynulém období žila s ním ve společné domácnosti neměla v tomto období vlastní příjem přesahující částku uvedenou v 15 odst.1 písm.c) zákona o daních z příjmů (38.040,- Kč) Je-li starobní důchodce uvede, od kdy mu byl důchod přiznán v jaké výši mu byl ve zdaňovacím období vyplacen V případě daru předloží potvrzení kdy byl dar poskytnut na jaký účel potvrzení příjemce daru V případě uplatnění nezdanitelné částky na platbu na penzijní připojištění předloží smlouvu o penzijním připojištění potvrzení o zaplaceném penzijním připojištění V případě uplatnění nezdanitelné částky na platbu na soukromé životní pojištění předloží smlouvu na soukromé životní pojištění potvrzení o zaplaceném pojištění POZOR! Odměny členů výboru společenství vlastníků bytových jednotek se zdaňují jako odměny statutárů tj. 20% zálohovou daní a je tedy nutné, aby si tito pracovníci podali daňové přiznání, nelze jim provádět roční zúčtování daně. 3. ZMĚNY V ZÁKONU O DANÍCH Z PŘÍJMŮ PLATNÉ PRO ZDA- ŇOVACÍ OBDOBÍ ROKU 2002 Zákonem 575/2002 Sb. dochází ke změnám v zákonu 586/92 Sb. o daních z příjmů, zákonu 588/92 Sb. o dani z přidané hodnoty a v zákonu 563/91 Sb. o účetnictví. Nás budou zajímat především změny v zákonu o daních z příjmů, které byly schváleny již pro zdaňovací období roku V 4 odst. 1 písm. t) se mezi příjmy od daně osvobozené doplnila slova a na odstranění následků živelní pohromy.

8 Takže nový text písm. t) bude tento: dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu měst, obcí, vyšších územních samosprávných celků, státních fondů, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení a na odstranění následků živelní pohromy. Z této změny vyplývá, že tyto příspěvky poskytnuté na odstranění následků živelní pohromy budou od daně z příjmů osvobozeny. V 6 odst. 9 písm. p) se mezi příjmy od daně osvobozené doplnilo a u zaměstnance postiženého živelní pohromou do výše Kč na bytové účely a do výše 200 tis. Kč k překlenutí tíživé finanční situace. Z této změny vyplývá, že v případě poskytnutí bezúročné půjčky nebo půjčky s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroků, nebude toto peněžní zvýhodnění podléhat dani z příjmů až do výše milionu Kč na bytové účely a do 200 tis. Kč na překlenutí tíživé finanční situace. Touto změnou se umožňuje zaměstnavatelům poskytnout půjčky i ve vyšších částkách, pokud se jedná o zaměstnance postiženého živelní pohromou. POZOR! Zde se nemusí jednat o živelní pohromu na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, jako je to u sociální výpomoci (viz níže), ale může to být např. vichřice, která zaměstnanci pobořila rodinný domek. V 6 odst. 9 písm. v) se u příjmů od daně osvobozených zvýšila výše sociální výpomoci zaměstnanci z Kč na Kč. Z toho vyplývá, že pokud zaměstnavatel poskytl zaměstnanci sociální výpomoc v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, nebude tato výpomoc podléhat dani z příjmů až do výše 500 tis. Kč. POZOR! Tyto sociální výpomoci nebudou osvobozeny od daně, pokud nebude na území, kde k živelní pohromě došlo, vyhlášen nouzový stav. Ten byl v roce 2002 vyhlášen pouze v důsledků srpnových povodní a ještě ne na všech územích. Do 15 odst. 8 se vložila věta, že obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území ČR. POZOR! Z tohoto doplněného textu vyplývá, že v případě poskytnutí darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, platí stejná pravidla jako pro ostatní dary. Tj., že dar musí být vyšší než 2% ze základu daně nebo alespoň 1000 Kč a maximálně lze odečíst 10% ze základu daně (s výjimkou přechodného ustanovení k tomuto zákonu). Podle přechodného ustanovení číslo 1. tohoto zákona lze použít tyto změny poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce Z toho vyplývá, že pokud zaměstnavatel poskytl zaměstnanci bezúročnou půjčku ve výši 800 tis. Kč na bytové účely a 200 tis. Kč na překlenutí tíživé finanční situace a dále mu poskytl sociální výpomoc 400 tis. Kč, nebude žádné toto plnění podléhat dani z příjmů. Pokud došlo již ke zdanění některých částek, provede se oprava v rámci ročního zúčtování nebo daňového přiznání. Podle přechodného ustanovení pod bodem 2 lze snížit v roce 2002 a 2003 základ daně z příjmů fyzických osob o dalších 10%, pokud se jedná o poskytnutí darů na financování odstraňování následků povodní a záplav, ke kterým došlo v roce 2002 na území ČR. Tzn., že pokud někdo poskytl v roce 2002 dar na financování vědy ve výši 10 tis. Kč a dále poskytl 10 tis. Kč na odstraňování následků povodní, lze tyto dary odečíst, pokud bude mít základ daně alespoň 100 tis. Kč. Příklad: V případě, že by zaměstnanec se stejným základem daně (100 tis. Kč) poskytl v roce 2002 dar (dary) na odstranění následků povodní ve výši 20 tis. Kč, bylo možno jej (je) rovněž odečíst v plné výši. Příklad: Pokud by tentýž zaměstnanec (základ daně 100 tis. Kč) daroval v roce x krevní plasmu a na povodně daroval částku 2 tis. Kč, mohlo by se u něho odečíst maximálně 12 tis. Kč (10 + 2). Za darování krve odečteme maximálně 10 tis. Kč (10% ze základu daně) a na odstranění následků povodní celé 2 tis. Kč. Stejně se bude moci postupovat i v případě darů poskytovaných v roce Zde se předpokládá, že sbírky na odstraňování následků povodní budou pokračovat i v příštím roce. Účinnost tohoto zákona je stanovena dnem vyhlášení a tím je 30. prosinec

9 1. ZVÝŠENÍ SAZEB STRAVNÉHO A ÚPRAVA PRŮMĚRNÝCH CEN PHM Ministerstvo financí vyhlásilo průměrné ceny pohonných hmot za rok 2002, které mohou uplatnit podnikatelé podle 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona o daních z příjmů u vlastních silničních motorových vozidel nezahrnutých do obchodního majetku a u vozidel bezplatně vypůjčených ( 659 občanského zákoníku). Pokud chce poplatník použít ceny vyšší, musí je doložit doklady o jejich nákupu. Benzin Speciál Benzin Normál (Natural) BA 91 BA ,12 Kč 24,20 Kč Benzin Natural BA ,36 Kč Benzin Super plus (Natural) BA ,20 Kč Nafta motorová... 21,62 Kč Bionafta... 17,58 Kč Pokud poplatník nakupoval jiný druh benzinu, který není v tabulce uveden, uplatní cenu toho druhu benzinu, který má stejné oktanové číslo. Pokud benzin se shodným oktanovým číslem neexistuje, uplatní cenu s nejbližším oktanovým číslem. POZOR! TYTO CENY NELZE V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ POUŽÍT U PRACOVNÍCH CEST ZAMĚSTNANCŮ. ZDE SE POUŽIJÍ PRŮMĚRNÉ CENY VYHLAŠOVANÉ MPSV (VYHL. 569/2002 Sb.) Vyhláškou MPSV 569/2002 Sb. se zvyšují od 1. ledna 2003 sazby stravného a mění se průměrné ceny pohonných hmot takto: A) PRŮMĚRNÉ CENY POHONNÝCH HMOT Průměrné ceny pohonných hmot 24,80 Kč u benzinu automobilového 91 O Speciál, 24,80 Kč u benzinu automobilového 91 O Normal, CESTOVNÉ PROFEX 2/ ,10 Kč u benzinu automobilového 95 O Super, 27,70 Kč u benzinu automobilového 98 O Super + 21,80 Kč u motorové nafty. B) STRAVNÉ ( 5 odst. 1 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách): - při pracovní cestě 5 až 12 hodin na 58 až 70 Kč (dosud 57 až 69 Kč) - při pracovní cestě přes 12 hodin, nejvýše však 18 hodin na 88 až 107 Kč (dosud 87 až 105 Kč) - při pracovní cestě nad 18 hodin na 139 až 166 Kč (dosud 136 až 163 Kč) - při pracovní kratší než 5 hodin se může poskytnout stravné až do výše 58 Kč, pokud bylo zaměstnanci znemožněno stravování obvyklým způsobem. C) SAZBY ZÁKLADNÍCH NÁHRAD ZA POUŽITÍ SILNIČNÍCH MOTOROVÝCH VOZIDEL od Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle 7 odst. 2 zákona činí a) 0,90 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek, (beze změn) b) 3,40 Kč u osobních silničních motorových vozidel (beze změn) D) ZMĚNY V ZÁKLADNÍCH SAZBÁCH STRAVNÉHO V CIZÍ MĚNĚ PRO ROK 2003 POZOR! Nezapomeňte, že se rovněž mění vyhláškou Ministerstva financí č. 537/2002 pro rok 2003 základní sazby stravného v cizí měně. Nás budou zajímat zejména změny provedené u POLSKA A MAĎARSKA, kde došlo k nárůstu na 35 Eur a návrat k švýcarskému franku a anglické libře viz PROFEX 1/ NAŘÍZENÍ VLÁDY, KTERÝM SE STANOVÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO ROK 2003 U OSOBY, ZA KTEROU JE PLÁTCEM POJISTNÉHO NA VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ STÁT Zvyšuje se od nařízením vlády 327/2002 Sb. vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát, na částku 3458 Kč. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Stát bude tedy platit zdravotním pojišťovnám za každou osobu, za kterou je plátcem, měsíčně částku 467 Kč. Dosud platil 439 Kč. POZOR! Pro nás důležitější změnou je, že v případě osob, za které je plátcem stát, budeme odečítat částku Kč místo Kč. Osoby, za které je plátcem pojistného stát, jsou především nezaopatřené děti, poživatelé důchodů, osoby na mateřské a rodičovské dovolené a další osoby uvedené v 7 zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění

10 2. Změny v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Díky úpravě minimální mzdy dochází ke změně v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kde se z minimální mzdy vychází při stanovení vyměřovacího základu u osob bez zdanitelných příjmů ( 3b). Příklad: Např. dítě po ukončení studia na SŠ, které se nepřihlásilo na úřad práce, nebo bezdětná žena v domácnosti. U těchto osob bude od záloha na VZP činit 837 Kč. (dosud 770 Kč). Minimální mzda se dále používá u zdravotního pojištění v případech, že zaměstnanci bylo poskytnuto neplacené volno nebo měl neomluvenou absenci. Pokud toto neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem minimální mzda za měsíc (6200 Kč). Pokud neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly po část měsíce, připočte se k ostatním započitatelným příjmům poměrná část minimální mzdy připadající na kalendářní den v daném měsíci. Příklad: Např. v měsíci lednu 2003 bude zaměstnanec čerpat pět dnů neplaceného volna. Jeho vyměřovací základ pro všeobecné zdravotní pojištění se tomto měsíci zvýší o 1000 Kč (6200:31x5). POZOR! Podle odst. 2 3a) zákona 592/92 Sb. bude minimální vyměřovací základ u osob samostatně výdělečně činných rovněž 837 Kč. 1. NAŘÍZENÍ VLÁDY 439/2002 Sb,. NV 439/2002 Sb. stanovila vláda výši všeobecného vyměřovacího základu pro rok 2001 a upravila částky pro stanovení výpočtového základu. Všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok byl podle 17 odst. 2 vládou stanoven na Kč - ten se podle 17 odst. 2 rovná průměrné měsíční mzdě zjištěné ČSÚ za kalendářní rok Částky pro stanovení výpočtového základu se od zvyšují takto: to, co se započte plně se zvýší ze Kč na Kč to, co se započte ze 30% se zvyšuje z pásma na Kč. to, co bude nad Kč se započte 10%. Příklad: Tzn., že pokud měl někdo osobní vyměřovací základ pro výpočet důchodu Kč, započetlo by se mu v roce (9700x0,3=2910)+(400x0,1=40), tj. celkem Kč a v roce 2003 by se započetlo 7400+(9800x0,3=2940), tj. celkem Kč. 2. NAŘÍZENÍ VLÁDY 438/2002 SB. O ZVÝŠENÍ DŮCHODŮ V ROCE 2003 Tímto nařízením vlády došlo ke zvýšení procentní výměry důchodů o 4% (u důchodů přiznaných před ) a o 3,8% (u důchodů přiznaných po tomto datu). Novelou zákona 155/95 Sb. platnou od se v 67 odst. 4 zvyšování důchodů stanovilo tak, že se důchody zvýší plně o růst spotřebitelských cen a minimálně o 1/3 růstu reálné mzdy. DŮCHODY Podle toho, co vláda vyhlásila v důvodové zprávě ke zvýšení důchodů, by měly vzrůst spotřebitelské ceny o 4,2% a reálné mzdy rovněž o 4,2%. Kdyby se započetla minimální 1/3 reálných mezd, tak by zvýšení důchodů činilo minimálně 5,7%. 3. NAŘÍZENÍ VLÁDY 489/2002 Sb., KTERÝM SE PRO ÚČELY DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ STANOVÍ VÝŠE PŘEPOČÍTACÍHO KOEFICIENTU PRO ÚPRAVU VŠEOBECNÉHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU ZA ROK 2001 Tímto nařízením vláda stanovuje přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2001 ve výši 1,0693. Podrobnosti najdete v kterékoliv příručce. 4. JAK VYPLŇOVAT EVIDENČNÍ LISTY DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ v případě realizace zákona č. 263/2002 Sb. Zákonem č. 263/2002 Sb. bylo s účinností od 1. července 2002 upraveno znění ust. 11 odst. 2 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů ( dále ZDP). V některých oblastech OSSZ již na tuto změnu upozorňují písemně. Až do změny, tedy do 30. června 2002, se za dobu důchodového pojištění považovala doba účasti na pojištění osob uvedených v 5 odst. 1 písm. a) až l) a odst. 2 ZDP, za kterou bylo v České republice odvedeno pojistné. Podmínka zaplacení pojistného se přitom u všech pojištěnců (kromě OSVČ) považovala za

11 splněnou, i když zaměstnavatel pojistné neodvedl, ačkoli byl povinen je odvést. Úprava platná od 1.července 2002 za dobu pojištění u osob uvedených v 5 odst.1 písm.a), d) a f) (tj. zaměstnanci v pracovním poměru, společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou odměňováni, a zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti), nepovažuje kalendářní měsíc, za který jejich zaměstnavatel neodvedl pojistné, které byl povinen odvést, je-li tímto zaměstnavatelem obchodní společnost a tyto osoby jsou současně společníky této společnosti anebo členy statutárního orgánu nebo dozorčí rady této společnosti. Za dlužné pojistné se nepovažuje dlužné penále. Ustanovení věty třetí neplatí, bylo-li pojistné dlužné za kalendářní měsíc zaplaceno do tří let ode dne splatnosti tohoto pojistného. Pojem obchodní společnost je vymezen ust. 56 odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Obchodními společnostmi jsou: veřejná obchodní společnost,komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Nová právní úprava se nevztahuje na družstva ( 221 obchodního zákoníku). Účelem této nové právní úpravy je zamezit tomu, aby výše jmenované osoby, které mají vliv na činnost obchodní společnosti (tyto osoby jsou v pozici zaměstnance-pojištěnce a zároveň zaměstnavatele), a tedy i na odvod pojistného na důchodové pojištění mohly využívat právní úpravy platné do 30. června 2002 (neplacení pojistného nemělo ani u tohoto okruhu osob vliv na zápočet doby pojištění). POZOR! Aplikace novelizovaného ust. 11 odst. 2 věta třetí ZDP nemá vliv na započitatelnost vyměřovacího základu, tzn., že vyměřovací základ za měsíc, kdy nebylo odvedeno pojistné, se započte, doba pojištění nikoli. Právní úpravou provedenou zák. č. 263/2002 Sb., nejsou dotčeny právní nároky na poskytování dávek nemocenského pojištění podle zákona č. 54/56 Sb. v platném znění, pokud byly výše uvedené osoby účastny z titulu svých činností k obchodní společnosti nemocenského pojištění. Nově je obchodním společnostem od 1. července 2002 dána povinnost vést ve své evidenci seznam společníků a členů statutárního orgánu a dozorčí rady za jednotlivé kalendářní měsíce, a také přehled kalendářních měsíců, za které tato společnost neodvedla pojistné. Při zániku bez právního nástupce je obchodní společnost povinna předat tyto údaje příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (ust. 37 odst. 1 písm. h) zák. č. 582/1991 Sb., ve znění zák. č. 263/2002 Sb.). POZOR! Za neplnění této povinnosti lze organizaci(malé organizaci) uložit pokutu ve smyslu ustanovení 54 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů Změny provedené zák. č. 263/2002 Sb. ovlivňují u osob, kterých se nová právní úprava týká, dosavadní zásady platné pro vedení ELDP. Příklad: V měsících, kdy obchodní společnost neodvedla pojistné, které byla povinna odvést v plné výši (při současné aplikaci 22a zák. č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), bude u těchto osob uváděn v příslušných měsících od 1. července 2002 na ELDP znak X a tyto měsíce nebudou zahrnuty do doby pojištění uváděné ve sloupci Dny. Do údaje Druh výdělečné činnosti se v těchto případech doplní údaj: Člen statutárního orgánu od do. V případě, že výše uvedené osoby jsou z titulu své činnosti u obchodní společnosti účastny nemocenského pojištění a budou jim po 30. červnu 2002 vypláceny nemocenské dávky, nelze dobu poskytování nemocenských dávek zahrnovat do doby pojištění uváděné na ELDP ve sloupci Dny. Doba pobírání dávek nemocenského pojištění dle ust. 16 odst. 4 písm. a) ZDP (nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství) se však uvede na ELDP do sloupce Vyloučené doby. Jak již bylo uvedeno právní nároky na poskytování dávek nemocenského pojištění podle zák. č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejsou zák. č. 263/2002 Sb. dotčeny. Vyloučenou dobou, která bude i nadále započtena do doby pojištění ve sloupci Dny a bude uvedena i ve sloupci Vyloučené doby na ELDP, je doba výkonu vojenské služby v Armádě ČR (pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě) a výkonu civilní služby (ust. 16 odst. 4 písm. d) ZDP). Doba výkonu vojenské služby je náhradní dobou pojištění (ust. 12 odst. 1 ZDP), a tudíž její zápočet neovlivňuje nové znění ust. 11 odst. 2 ZDP. Pokud by vojenská služba netrvala celý kalendářní měsíc, ust. 11 odst. 2 ZDP ve znění zák. č. 263/2002 Sb. je nutno aplikovat na tuto zbývající část měsíce. Při uzavírání ELDP za předchozí kalendářní rok ve lhůtě stanovené 38 odst. 2 zákona č. 582/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, případně ke dni ukončení výdělečné činnosti se započitatelnost dob pojištění ve smyslu 11 odst. 2 ZDP řídí zjištěním případných nedoplatků na pojistném (při respektování zásad uvedených v 22a zák. č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), k datu, kdy je ELDP zpracováván. POZOR! Je-li ELDP dosud v evidenci obchodní společnosti, je nutno příslušnou opravu provést neprodleně, s použitím znaku 0 v konkrétním kalendářním roce, POZOR! Je-li ELDP již v evidenci ČSSZ, je nutno vyhotovit opravný doklad ELDP ve lhůtě stanovené 35a odst. 3 zákona 582/91 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedené zásady platné pro opravy ELDP platí i v případech, kdy dlužné pojistné uhradí v období tří let samotný člen statutárního orgánu a označí kalendářní měsíc (měsíce), za který dlužné pojistné za organizaci uhrazuje.

12 V závěru je nutné ještě zmínit, že organizace je podle ust. 35a odst. 3 zák. č. 582/91 Sb., ve znění pozdějších předpisů, povinna hlásit každou změnu ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu a to písemně, není-li určeno jinak, do 8 dnů. Příklad: Jestliže je tedy například obchodní společností uzavřen a předložen ELDP spolu se žádostí o důchod (u starobních důchodů až s tříměsíčním předstihem), je nutno zabezpečit, aby organizace, u níž budou následně zjištěny dluhy na pojistném (při respektování 22a zák. 589/92 Sb.), okamžitě nahlásila rozhodné skutečnosti ovlivňující započitatelnost dob pojištění u vymezeného okruhu osob (vyhotovila navazující opravný ELDP). Tuto povinnost má obchodní společnost i v případech, kdy dávka byla již vyměřena a dluhy na pojistném (zjištěné například v rámci kontrolní činnosti OSSZ) by se u již vyměřené dávky důchodového pojištění vztahovaly na započitatelné období po 1. červenci Obdobně organizace hlásí i opačnou situaci, kdy na původním ELDP byly vykázány nezapočitatelné měsíce a v období tří let bylo pojistné uhrazeno. ZMĚNY V PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OBČANŮ SE ZMĚNĚNOU PRACOVNÍ SCHOPNOSTÍ Zákonem 474/2001 Sb. dochází ke změně v zákonu 1/91 Sb. o zaměstnanosti. Tyto změny se týkají především zaměstnávání občanů se ZPS a vstoupí v platnost až dne 1. ledna Plnění povinného podílu občanů se ZPS se bude týkat zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci (dosud s více než 20 zaměstnanci) Podle 24 zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti je povinností organizací s více než 25 zaměstnanci (dříve s více než 20 zaměstnanci) zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu, který je nově stanoven přímo v zákonu ve výši 4% (dříve 5%) osob se ZPS. Při posuzování, zda je třeba povinný podíl plnit či nikoliv, je rozhodující průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Výpočet průměrného přepočteného počtu zaměstnanců se proti roku 2001 nemění a provede se přes hodiny takto: odpracované hodiny všemi zaměstnanci + neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou + překážky v práci a pracovní neschopnosti, za níž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění (u každého zaměstnance se započte max. roční fond pracovní doby) děleno ročním fondem pracovní doby připadajícím na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu. Výsledek se zaokrouhlí na celé číslo od poloviny směrem nahoru. POZOR! Fond pracovní doby se podle metodiky MPSV k vyplnění výkazu bere bez svátků, tzn., že musíme odečíst tyto hodiny jak v čitateli tak ve jmenovateli. Roční fond pracovní doby při 37,5 hod. týdenní pracovní době by měl být 1890 hodin (252x7,5). Příklad: Např. u zaměstnavatele s týdenní pracovní dobou 37,5 hodiny odpracovalo 29 zaměstnanců hodin hodin dovolené hodin překážek v práci hodin pracovní neschopnosti = celkový počet hodin hodin děleno ročním fondem pracovní doby tj hodin (252 prac. dnů x 7,5) = 24,6 zaměstnance, zaokrouhleno na 25 zaměstnanců. V tomto případě není povinností zaměstnávat občany se ZPS Do počtu hodin se pro výpočet průměrného přepočteného počtu nezahrnují podle 28 zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti hodiny odpracované osobami, které jsou do funkce voleny nebo jmenovány. Dále se nezapočítávají hodiny odpracované na základě dohod mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). 2. Výše povinného podílu činí 4% (dosud 5%) z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, tzn. že u organizace se 100 zaměstnanci bude třeba naplnit čtyři osoby se ZPS (dosud 5). Jak naplnit tento počet: A) fyzické zaměstnávání občanů se ZPS Tato forma je nejvhodnější z hlediska zákonodárců, ale v některých firmách ji nelze použít, protože předmět podnikání to neumožňuje. Kdo je ZPS: Za občana se ZPS se považují jak občané se změněnou pracovní schopností, tak občané se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením. Vymezení těchto občanů je provedeno v 21 zákona o zaměstnanosti takto: občanem se ZPS je vždy občan, který je poživatelem částečně invalidního důchodu nebo je částečně invalidní, ale výplata důchodu je mu zastavena z důvodu překročení ekonomické podmínky, v ostatních případech jen na základě rozhodnutí příslušné OSSZ občanem se ZPS s těžším zdravotním poškozením je vždy občan invalidní, který je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek a v ostatních případech jen na základě rozhodnutí OSSZ. Starobní důchodce se na plnění povinného podílu započte, pokud Vám řádně prokáže svoji změněnou pracovní schopnost. POZOR! Nepravidelná výpomoc Výpočet, jaký počet občanů se ZPS byl naplněn, se provede stejným způsobem, jako se vypočte průměrný přepočtený stav pracovníků s tím rozdílem, že se započtou pouze hodiny ZPS a samostatně hodiny ZPS s

13 těžším zdravotním postižením. Vypočtený počet zaměstnanců ZPS s těžším zdravotním postižením se vynásobí třemi a teprve potom zaokrouhlí. B) Odebírání výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců se ZPS nebo zadávání výrobních programů těmto zaměstnavatelům nebo odebírání výrobků chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou nebo obecně prospěšnou společností nebo zadávání výrobních programů těmto subjektům. Při výpočtu plnění povinného podílu odběrem výrobků se naplněný počet zaměstnanců se ZPS zjistí tak, že se vydělí celkový objem plateb bez daně z přidané hodnoty za výrobky nebo služby odebrané ve sledovaném kalendářním roce od zaměstnavatelů s více než 50% ZPS popř. od chráněných dílen trojnásobkem průměrné mzdy zjištěné za první až třetí čtvrtletí sledovaného roku. Při výpočtu plnění povinného podílu zadáváním výrobních programů se počet zaměstnanců se ZPS zjistí tak, že se vydělí celkový objem plateb bez daně z přidané hodnoty realizovaných ve sledovaném kalendářním roce ze zadaného výrobního programu trojnásobkem průměrné mzdy zjištěné za první až třetí čtvrtletí sledovaného roku. Součet hodnot za odběr výrobků a ze zadaného výrobního programu zaokrouhlíme na celé číslo od poloviny směrem nahoru. Tento způsob výpočtu odběru výrobků (zadávání výrobního programu) by měl být podstatně jednodušší, než výpočet za každou firmu samostatně, který se prováděl do Příklad: Zaměstnavatel odebral od zaměstnavatelů s více než 50% ZPS výrobky v celkové výši Kč bez DPH. Průměrná mzda za I. - III. čtvrtletí 2002 činila Kč, trojnásobek této částky by byl Kč. Tomuto zaměstnavateli by se na plnění povinného podílu započetly 2 osoby, protože : = 1,5742, což zaokrouhlíme na 2. A Seznam firem zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců se ZPS by měl být k dispozici na Úřadech práce nebo jej najdete na internetové adrese Firmy jsou v tomto přehledu členěny jednak podle svého oboru podnikání a dále podle okresu, ve kterém sídlí. C) Odvodem do státního rozpočtu - výše odvodu činí ročně za každého občana se ZPS, o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl 1,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované a zveřejněné MPSV ve Sbírce zákonů za 1. až 3. čtvrtletí roku, v němž nebyl povinný podíl naplněn. Zde došlo k výraznému zvýšení odvodu oproti stavu, který platil k Při předpokládaném průměrném výdělku za I. až III. čtvrtletí 2002 ve výši Kč by odvod za jednoho zaměstnance se ZPS činil Kč oproti 7580 Kč, které by se odvedly podle úpravy platné do Povinný podíl může zaměstnavatel plnit kombinací všech tří uvedených způsobů. Tzn., že pokud např. u zaměstnavatele vyšel povinný podíl 6 zaměstnanců se ZPS, je možné, aby byl naplněn fyzickým zaměstnáním 3 osob se ZPS, dvě osoby se ZPS naplnit odběrem výrobků a za jednu osobu zaplatit odvod do státního rozpočtu. 3. Poslední změnou v zákonu 1/91 Sb. o zaměstnanosti je vložení nového 24a. Podle tohoto paragrafu poskytne úřad práce zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50% ZPS příspěvek v měsíční výši 0,35 násobku průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku (ta činila Kč). Podmínkou pro poskytnutí příspěvku je, že a) zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky b) zaměstnavatel nemá splatné nedoplatky na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a na pojistné na sociální zabezpečení c) zaměstnavateli není poskytován jiný státní příspěvek nebo dotace na úhradu mzdových nákladů pro občany se ZPS. Tento nový 24a by mohl zaměstnavatelům s 50% ZPS přinést již v roce 2003 částku Kč na jednoho zaměstnance se ZPS ((15172 x 0,35) x 12). Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se ZPS se zjistí stejným způsobem jako pro účely odvodu. CO J E NUTNÉ PŘEKONTROLOVAT A DOPLNIT V MATRIČNÍM SOUBORU 1. Překontrolujte, zda máte nastaveny správně v menu Přepínače sekce Ostatní položky Pracovní doba (plná pracovní doba stanovená ve Vašem podniku) a Roční konstanta dnů (bez svátků 252). 2. JMENOVANÝM pracovníkům zadejte do matričního souboru mzdových údajů správně postavení v zaměstnání výběrem z číselníku Zaměstnanci jmenovaní a do MS Průběhu pracovního poměru zatrhnout položku Jmen. funkce. 3. Vytiskněte přehledovou sestavu v nabídce Hodiny pracovníků ve jmenovaných funkcích nezahrnuté do výkazu o ZPS. 4. Pracovníkům se ZPS překontrolovat v matričním souboru odpočitatelných položek a důchodů správné zadání typu ZPS. Jako podklad můžete použít sestavu Seznam pracovníků se ZPS. Pokud pracovník uplatňuje odpočitatelné položky, budete mít převážnou část zaměstnanců se ZPS správně. Výjimky mohou nastat zejména u starobních důchodců, kde se již neuplatňují odpočitatelné položky. Tito pracovníci mohou být zahrnuti do počtu ZPS bez omezení, je však nutné prokázat jejich sníženou pracovní schopnost. rozhodnutím OSSZ. Také Vám zde mohou chybět pracovníci, kteří jsou ZPS nebo mají ZPS zvýšené, a přesto nepobírají důchod. Je to spíše výjimka, ale jsou i takoví

14 POZOR! Na potvrzení OSSZ musí být uvedeno, na jaké období byl pracovník uznán jako ZPS. 5. Vytisknout přehledovou sestavu v nabídce Hodiny zahrnuté do výkazu o ZPS za pracovníky se ZPS a překontrolovat správnost navýšení hodin u pracovníků s těžším zdravotním poškozením. 6. Hodiny zahrnuté do výkazu ZPS za výše neuvedené pracovníky si můžete překontrolovat na nové sestavě Hodiny zahrnuté do výkazu ZPS. Tato sestava zobrazuje za jednotlivé pracovníky kromě jmenovaných pracovníků, ZPS, dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti a příležitostných zaměstnání Jmenovka Číslo pracovníka Počet odpracovaných hodin, náhrad a hodin nemocnosti, za něž se pobírají nemocenské dávky. Nezahrnou se ani hodiny dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti, pokud je správně evidujete v příslušném pracovněprávním vztahu. Protože se u každého zaměstnance započte maximálně fond pracovní doby v dalším sloupci se zobrazuje počet skutečných pracovních hodin z plánovacího kalendáře pracovníka (bez svátků). V běžných pracovních poměrech máte u každého pracovníka v pracovním úvazku uvedeno, kolik procent z plného pracovního úvazku dle plánovacího kalendáře příslušného turnusového režimu má pracovník odpracovat. Problém může nastat u pracovníků na nepravidelnou výpomoc, kde úvazek neuvádíte. V tom případě je tato položka nulová. Přesčasové hodiny - do nastavení intervalů druhů mezd přibyla pro sestavu Podklady pro podíl ZPS nová větev - Přesčasy = V dalším sloupci jsou uvedeny započtené hodiny, které za pracovníka byly zahrnuty do výkazu. Je-li počet skutečně odpracovaných hodin včetně náhrad a nemocí (mínus přesčasové hodiny) vyšší než fond pracovní doby podle plánovacího kalendáře, započte se počet plánovaných hodin. Vedete-li správně evidenci turnusů, každý pracovník se započte pouze jednou, má-li splněn plánovaný fond pracovní doby. U pracovníků, kteří nastoupili nebo ukončili pracovní poměr v průběhu roku a mají správně vyplněna data od - do a správně nastaven počátek turnusu, je správně vypočten i počet hodin fondu pracovní doby v tomto případě. Je-li počet skutečně odpracovaných hodin včetně náhrad a nemocí (mínus přesčasové hodiny) nižší než fond pracovní doby podle plánovacího kalendáře, započte se počet skutečně odpracovaných hodin včetně náhrad (mínus přesčasové hodiny). POZOR! Fond pracovní doby se podle metodiky MPSV k vyplnění výkazu bere bez svátků, tzn., že používáte-li negativní pořízení u pracovníků s měsíční mzdou, je do měsíční odpracované doby zahrnut i svátek. Jestliže však bereme z plánovacího kalendáře fond pracovní doby bez svátků, do výkazu se zahrne pracovník správně. Upozorňuji na to proto, že Vám nebude souhlasit počet odpracovaných hodin s hodinami zahrnutými, přestože pracovník neodpracoval ani hodinu přesčas, o hodiny svátků. U pracovníků na nepravidelnou výpomoc se zahrnou skutečně odpracované hodiny, takže v případě, že máte pilného pracovníka na nepravidelnou výpomoc, který odpracoval více hodin, než by mu stanovil plánovací kalendář na plný úvazek, doplňte mu do plánovacího kalendáře pracovní úvazek 100% a stanovte mu turnusový režim (alespoň základní), aby se započetl pouze fond - tj. 1x. Vyňatí pracovníci mají sice plný pracovní fond v plánovacím kalendáři, ale zase mají méně hodin, problém by mohl nastat pouze u pracovníků s měsíční mzdou, kde jsou do odpracované doby zahrnuty svátky. Máte-li mezní hodnotu, která by ovlivnila zaokrouhlování na celého pracovníka od poloviny nahoru, očistěte ještě tuto položku. Pak musíte výkaz udělat ručně. A Do programu jsme pro vás doplnili od verze 7.04.další sestavy a to v nabídce , a , kam jsme Vám doplnili nejen výpočet zahrnutých hodin podle fondu pracovní doby z plánovacích kalendářů pracovníků, ale i počet skutečně odpracovaných hodin bez přesčasů, které jsme zahrnuli do výkazu o ZPS. Snad si některou variantu vyberete. POZOR! Překontrolujte nastavení intervalů druhů mezd v menu v sekci Odvody, zda máte správně nastavení pro jednotlivé položky: NeodpracHod= , OdpracHod=1000, PrekVPraci=184,,186, ,1450, Prescasy= , V následujícím textu máte k dispozici platné oznámení za rok 2002 včetně kometáře

15 OZNÁMENÍ ZA ROK 2002 PROFEX 2/2003 úřadu práce místně příslušnému podle sídla zaměstnavatele o plnění stanoveného povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele podle 24 odst. 4 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb. (dále jen "zákon") ZAMĚSTNAVATEL Název Sídlo IČO A. Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců ( 24 odst. 6 zákona č. 1/1991 Sb. ve znění zákona č. 474/2001 Sb.) z toho povinný podíl 4% osob* osob* B. Plnění povinnosti podle 24 odst.3 písm. a) a b) zákona: 1. zaměstnáním v organizaci osob 2. odebíráním výrobků a služeb nebo zadáním výrobních programů osob 3. součet (ř.1 + ř.2) osob* C. Odvod do státního rozpočtu dle 24 odst.3 písm. c) zákona: 1. odvod do státního rozpočtu za osob* 2. vypočtená výše odvodu ( ,- Kč x ř.1 ) Kč Odvod uhrazen dne. dokladem..(fotokopie v příloze) Zaměstnavatel prohlašuje, že uvedené údaje odpovídají skutečnosti a navazují na jeho personální evidenci v souladu s platnými předpisy. Doklady prokazující plnění dle 24 zákona č. 1/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uvedené v tomto oznámení jsou uloženy... Zpracoval: dne Telefon Statutární podpisy a razítko organizace: * zaokrouhleno na celá čísla

16 Poučení k vyplnění oznámení o plnění stanoveného povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele K části A: Zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 25 zaměstnanců je v 24 odst. 8 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 474/2001 Sb. ( dále jen "zákon") uložena povinnost oznámit místně příslušnému úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. Při zjišťování počtu zaměstnanců zaměstnavatele je pro tyto účely rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Zaměstnavatelé, kteří uplatňují slevu na dani z příjmů podle 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zjišťují průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců stejným způsobem jako pro účely slevy na dani. Zaměstnavatelé, kteří slevu na dani neuplatňují, zjišťují průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců podle 24 odst. 6 zákona. Do počtu odpracovaných hodin se přitom nezapočítávají hodiny odpracované zaměstnanci, na jejichž zaměstnávání se povinnost uvedená v 24 odst. 2 zákona nevztahuje ( 28 zákona a 24 odst. 9 zákona) odpracované na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Počet odpracovaných hodin se zvyšuje o neodpracované hodiny v důsledku: 1. čerpání dovolené na zotavenou 2. překážek v práci - do počtu neodpracovaných se započítávají hodiny neodpracované z důvodu: překážek v práci na straně zaměstnavatele ( 129 a 130 ZP) překážek v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu ( 124 ZP, vyhl. č. 18/1991 Sb.) důležitých osobních překážek v práci ( 128 odst. 1 a 2 ZP, nař. vl. č. 108/1994 Sb.) vojenského cvičení ( 125 odst. 3 ZP) školení a studia při zaměstnání ( 126 ZP) 3. pracovní neschopnosti, za niž JSOU poskytovány dávky nemocenského pojištění - do počtu neodpracovaných hodin se započítávají pouze hodiny, které by zaměstnanec odpracoval v rámci rozvržení své pracovní doby. Doba pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, se nezapočítává. Rovněž se nezapočítávají doby, za které jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, ale které nejsou pracovní neschopností ( mateřská dovolená, ošetřování člena rodiny). U každého zaměstnance lze celkem započítat nejvýše počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby u zaměstnavatele nebo z individuálně sjednané pracovní doby a délky trvání pracovního poměru ve sledovaném kalendářním roce. Fondem pracovní doby se rozumí fond pracovní doby bez svátků, stanovený u zaměstnavatele nebo vyplývající z obecně závazných právních předpisů. Jestliže zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance v různých pracovních režimech (např. jednosměnný a směnný provoz), zjišťuje se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v každém pracovním režimu samostatně a součet průměrných přepočtených počtů z jednotlivých pracovních režimů, který se zaokrouhlí na celé číslo, tvoří celkový roční přepočtený počet zaměstnanců zaměstnavatele. K individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží, použije se při nich celkový roční fond pracovní doby, odpovídající fondu pracovní doby zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu v příslušném pracovním režimu. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby a u domáckých zaměstnanců se vychází z nominálního fondu pracovní doby. Zjištěný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zaokrouhlí na celé číslo. Ze zjištěného průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se stanoví povinný podíl 4%, který se zaokrouhlí na celé číslo. K části B: Bod 1.: Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením se zjišťuje stejným způsobem jako celkový průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců ( viz k části A). Trojnásobek průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením se sečte s průměrným ročním přepočetným počtem zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a výsledkem je počet zaměstnanců se ZPS, které zaměstnavatel ve sledovaném roce zaměstnával. Bod 2.: Přepočet odebraných výrobků nebo služeb nebo zadaných výrobních programů se provede podle 24 odst. 5 zákona tak, že se cena všech skutečně zaplacených výrobků nebo služeb a souhrn tržeb ze zadaného výrobního programu (vše bez DPH) vydělí trojnásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za čtvrtletí roku 2002, tj. částkou ,- Kč. Cenu nezaplacených výrobků nebo služeb lze započítat pouze tehdy, pokud byly dodány ve sledovaném roce, ale datum jejich splatnosti spadá mimo sledované období. V případě placení ve splátkách se započítají částky skutečně zaplacené v každém kalendářním roce. Výsledkem je počet zaměstnanců se ZPS, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu na základě odebírání výrobků nebo služeb nebo zadávání výrobních programů. Bod 3.: Počet zaměstnanců se ZPS, zjištěný podle bodu 1. se sečte s počtem zaměstnanců se ZPS zjištěným podle bodu 2. a součet se zaokrouhlí na celé číslo. K části C: Výše průměrné mzdy v národním hospodářství za čtvrtletí roku 2002 činí ,- Kč. Odvod do státního rozpočtu za jednoho přepočteného zaměstnance činí ročně 1,5 násobek této částky, tj ,- Kč. Zaměstnavatel uvede počet zaměstnanců, za které bude odvod provádět, tento počet vynásobí částkou ,- Kč a uvede výslednou sumu. Doklad o jejím zaplacení ( výpis z účtu, poštovní poukázka apod.) předloží zaměstnavatel úřadu práce spolu s tímto oznámením. Výpočty se provádějí na dvě platná desetinná místa. Zaokrouhluje se matematicky, tj. do poloviny směrem dolů, od poloviny včetně směrem nahoru

17 ZMĚNY V ZÁKONECH PROVEDENÉ Z DŮVODU POVODNÍ Povodňovými zákony č. 420 a 421 byly provedeny změny v některých zákonech. Tyto změny by měly ušetřit finanční prostředky na pomoc postiženým oblastem. 1. V zákonu 420/2002 Sb. došlo ke změnám těchto zákonů Zákon 54/56 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců a zákon 32/57 Sb. o nemocenské péči v ozbrojených silách. POZOR! Pro nás důležitá je změna v nemocenském pojištění zaměstnanců, která spočívá v tom, že se pro rok 2003 neprovede valorizace částek denního vyměřovacího základu podle 40 zákona. Z toho vyplývá, že pro rok 2003 zůstanou v platnosti redukční částky denního vyměřovacího základu, které platily pro rok tj. 480 Kč započítávaných plně a 690 Kč, do kterých se započítává ze 60%. K příjmu nad 690 Kč se i nadále nebude přihlížet. Maximální denní vyměřovací základ bude od stejný tj. 606 Kč (480+0,6x( )= Maximální výše nemocenské dávky za kalendářní den bude i nadále při 50% 303 Kč a při 69% to bude 419 Kč. Toto představuje, že pokud pracovní neschopnost bude trvat ve zvýšené sazbě celý měsíc, obdrží zaměstnanec Kč (419x31). I nadále bude mít zaměstnanec s příjmem cca Kč maximální nemocenskou a ještě zaměstnanec s příjmem cca Kč má veškerý příjem započten. Nezvýšení redukčních hranic se tedy dotkne až zaměstnanců s příjmem nad 21 tis. Kč Zákon 155/95 Sb. o důchodovém pojištění. V tomto zákonu se doplnilo, že výši přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2001 stanoví vláda nařízením do 30. listopadu Zákon 420/2002 Sb. změnil ještě další zákony, které se ale naší práce netýkají. U poslanců, senátorů, soudců, státních zástupců a jiných představitelů státní moci se zkrátilo období, po které jim náleží plat na 20 pracovních dnů při téže pracovní neschopnosti. Tzn., že těmto státním úředníkům bude po 20-ti pracovních dnech náležet obyčejná nemocenská. Dosud jim plat náležel při pracovní neschopnosti po dobu 6 měsíců. POZOR! Účinnost změn v zákonu o nemocenském pojištění a důchodovém pojištění je stanovena ode dne účinnosti a tím je 27. září 2002 a u představitelů státní moci je účinnost stanovena od Druhým povodňovým zákonem je zákon 421/2002 Sb. Tímto zákonem se mění zákon 143/92 Sb. o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových organizacích Změna spočívá v tom, že účinnost šestnácti platových tříd byla posunuta na Zdůvodnění, že na uplatnění těchto šestnácti platových tříd nejsou finanční prostředky je nedostatečné, protože vždy se dá zvýšit tarif a snížit osobní příplatek, aniž by nějak výrazně vzrostl celkový příjem jednotlivých zaměstnanců (pamětníci znají z uplatňování RMS nebo ZEUMS za bývalého režimu). 3. POKYN MINISTERSTVA FINANCÍ D-240 Tímto pokynem informuje MF, jak postupovat při řešení důsledků povodní v oblasti účetnictví a daní z příjmů a o osvobození od správních a soudních poplatků. V první části tohoto pokynu je řešen postup účetních jednotek v případě zničení nebo poškození účetních záznamů a daňových dokladů v souvislosti s povodněmi v měsíci srpnu Z toho, co je zde uvedeno vyplývá, že účetní jednotky, u nichž došlo ke zničení nebo poškození účetních záznamů a daňových dokladů, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu místně příslušnému finančnímu úřadu, nejpozději do V oznámení je třeba uvést důvody, proč nebylo možné zničení nebo poškození předejít. Finanční úřad ověří tyto skutečnosti a jejich rozhodující příčiny místním šetřením, o němž sepíše protokol nebo úřední záznam, jehož opis předá též účetní jednotce. POZOR! Odkazování se na zničení nebo poškození účetních záznamů a daňových dokladů povodní až v okamžiku zahájení daňové kontroly, pokud bude následovat po , bude bráno na zřetel pouze v odůvodněných případech. Účetním záznamem může být i zúčtovanka mzdy nebo mzdový list. V druhé části tohoto pokynu jsou řešeny daňové aspekty darů poskytnutých ve prospěch postižených povodněmi. Z této části je pro nás důležité, že hodnota darů poskytnutých ke zmírnění následků a na odstraňování škod způsobených povodněmi, je součástí celkové hodnoty darů poskytnutých ve zdaňovacím období. U fyzických osob musí být dodržena podmínka, že úhrnná hodnota darů přesáhne ve zdaňovacím období

18 2% ze základu daně nebo bude činit alespoň 1000 Kč, v úhrnu nejvýše 10% ze základu daně. POZOR! Poskytnutí daru prokazuje dárce dokladem, z něhož musí být patrno, kdo je příjemcem daru, účel na který byl dar poskytnut a datum darování. I bez potvrzení konečného příjemce mohou finanční úřady uznat poskytnutí peněžního daru, pokud poplatník doloží (např. příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, příjmovým dokladem apod.), že finanční prostředky byly poukázány na povodňový bankovní účet, zřízený k účelu veřejné sbírky, která je zaevidována v centrální evidenci veřejných sbírek Ministerstvem vnitra. Aktuální informace z centrální evidence veřejných sbírek zveřejňuje MV na své internetové stránce V třetí části tohoto pokynu se hovoří o osvobození od správních poplatků. Zde jsou uvedeny některé z poplatných úkonů, které jsou osvobozeny od soudních poplatků v důsledku přírodních živelních pohrom. Pokyn č. D Informace daňovým subjektům k postupu řešení důsledků povodní v oblasti účetnictví a daní z příjmů a o osvobození od správních a soudních poplatků 1) Postup účetních jednotek v případě zničení nebo poškození účetních záznamů a daňových dokladů v souvislosti s povodněmi v měsíci srpnu Účetní jednotky ( 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění), jimž v důsledku povodní došlo ke zničení nebo poškození účetních záznamů a daňových dokladů, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu místně příslušnému finančnímu úřadu, nejpozději však do 31. října S ohledem na jejich povinnost podle 33 odst. 8 zákona o účetnictví, t.j. zajistit ochranu účetních záznamů ( 4 odst. 4 a 5 uvedeného zákona) a jejich obsahu, použitých technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení před jejich zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou či přístupem k nim, ztrátou nebo odcizením, je nutné v oznámení uvést důvody, proč nebylo možné zničení nebo poškození účetních záznamů a daňových dokladů předejít. Finanční úřad ověří tyto skutečnosti a jejich rozhodující příčiny místním šetřením, o němž podle povahy zjištění sepíše protokol o místním šetření nebo úřední záznam ( 15 odst. 8 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů), jehož opis předá též účetní jednotce. Nezávisle na tom účetní jednotka zahájí realizaci opatření k obnovení průkaznosti účetnictví, v prvé řadě provedením inventarizace majetku a závazků, která bude v závislosti na rozsahu zničení nebo poškození účetních záznamů zároveň podkladem pro případné sestavení zahajovací rozvahy. Odkazování se na zničení nebo poškození účetních záznamů a daňových dokladů povodní až v okamžiku zahájení daňové kontroly, pokud bude následovat po shora uvedeném datu, bude bráno na zřetel pouze v odůvodněných případech. Ani podané oznámení však nevylučuje použití pomůcek při stanovení daňové povinnosti, pokud budou splněny zákonné podmínky ( 31 odst. 5 a 6 zákona o správě daní a poplatků); míra jejich použití však bude záviset na rozsahu skutečností rozhodných pro správné stanovení daňové povinnosti, které nebude možné zjistit dokazováním. Obdobně mohou postupovat i poplatníci - fyzické osoby, kteří nejsou účetní jednotkou. 2) Daňové aspekty darů poskytnutých ve prospěch postižených povodněmi Hodnota darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky nebo právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, a dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, ke zmírnění následků a na odstraňování škod způsobených povodněmi, je součástí celkové hodnoty darů poskytnutých ve zdaňovacím období na účely vymezené v 15 odst. 8 a 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Dárci, fyzické osoby, si mohou hodnotu darů poskytnutých na shora uvedené účely odečíst od základu daně za podmínky, že jejich úhrnná hodnota ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo bude činit alespoň 1000 Kč, v úhrnu nejvýše 10 % ze základu daně. Dárci, právnické osoby, s výjimkou poplatníků kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, za podmínky, že hodnota daru bude činit alespoň 2000 Kč a jejich úhrnná hodnota ve zdaňovacím období nepřesáhne 5 % ze základu daně sníženého podle 34 zákona o daních z příjmů. Poskytnutí daru prokazuje dárce dokladem, z něhož musí být patrno, kdo je příjemcem daru, účel na který byl dar poskytnut a datum darování. I bez potvrzení konečného příjemce mohou finanční úřady uznat poskytnutí peněžního daru, pokud poplatník doloží (např. příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, příjmovým dokladem apod.), že finanční prostředky byly poukázány na povodňový bankovní účet, zřízený k účelu veřejné sbírky, která je zaevidována v centrální evidenci veřejných sbírek vedené podle 26 odst. 2 a 3 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, Ministerstvem vnitra. Aktuální informace z centrální evidence veřejných sbírek zveřejňuje Ministerstvo vnitra na své internetové stránce. Podrobnější informace o veřejných sbírkách konaných v souladu se zákonem o veřejných sbírkách ve prospěch postižených povodněmi, nezbytné pro stanovení základu daně z příjmů fyzických osob a právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2002, zveřejní Ministerstvo financí pro potřebu daňové veřejnosti a územních finančních orgánů v závěru roku 2002 ve Finančním zpravodaji. 3) Osvobození od správních a soudních poplatků Podle vyhlášky Ministerstva financí č. 270/1998 Sb., o osvobození od správního poplatku, jsou fyzické nebo právnické osoby, přímo postižené přírodní živelní

19 pohromou na území ČR, osvobozeny od správního poplatku, jsou-li pro ně prováděny v souvislosti s touto přírodní živelní pohromou úkony zpoplatňované podle sazebníku správních poplatků, který je nedílnou součástí zákona o správních poplatcích. Podle vyhlášky Ministerstva financí č. 5/1999 Sb., o osvobození některých druhů poplatných úkonů od soudních poplatků v důsledku přírodních živelních pohrom, jsou osvobozeny návrhy fyzických nebo právnických osob zpoplatňované podle následujících položek sazebníku soudních poplatků, který je nedílnou součástí zákona o soudních poplatcích. Jde o tyto položky sazebníku soudních poplatků: pol. 8 písm. c) návrh na změnu nebo doplnění zápisu podnikatele v obchodním rejstříku; pol. 23 vystavení úředního vysvědčení o skutečnostech známých ze soudních spisů; pol. 24 za vyhotovení stejnopisu, opisu, kopie nebo fotokopie listin, protokolů, příloh, záznamů, rejstříků, evidencí, knih a jiných částí spisů vedených soudem včetně pořízených výpisů z nich; pol. 25 za ověření listiny; pol. 26 za ověření podpisu na listině nebo jejím stejnopisu. POVODNĚ - JEJICH DOPAD DO PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ A DO OBLASTI ODMĚŇOVÁNÍ V souvislosti s povodněmi můžou nastat v pracovněprávních vztazích níže uvedené situace: výdělku. Toto platí i pro rozpočtovou a příspěvkovou sféru. DOŠLO K ZAPLAVENÍ FIRMY, ZAMĚSTNANCI SE DOSTAVILI DO ZAMĚSTNÁNÍ, ALE SVOU PRÁCI NEMOHOU VYKONÁVAT zde bude důležité, proč vlastně zaměstnanci nemůžou práci vykonávat, jestli to je pro a) přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů (odst ZP) Při přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60% průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit náhradu mzdy nad uvedenou výši, nejvýše však do výše průměrného výdělku. Toto platí i pro rozpočtovou a příspěvkovou sféru. Příklad: Zaměstnavatel má ve vnitřním předpisu stanoveno, že v případě přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 75% průměrného výdělku, obdrží zaměstnanec tuto výši. b) prostoj (odst ZP) Při přerušení práce z důvodu prostoje (prostojem se rozumí přechodné závady způsobené poruchou na strojním zařízení, přerušením dodávky surovin nebo pohonné síly nebo jinými podobnými provozními příčinami) přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 80% průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit náhradu mzdy nad uvedenou výši, nejvýše však do výše průměrného c) ostatní překážky na straně zaměstnavatele ( 130 ZP) Pokud nebude zaměstnanec vykonávat práci z důvodu jiných překážek na straně zaměstnavatele vyplatí se mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku - toto by přicházelo v úvahu v případě, že by se nejednalo o nepříznivé povětrnostní vlivy nebo o prostoj. To můžou být např. i přechodné odbytové potíže způsobené sníženým odběrem některého zboží v důsledku povodní. V tomto případě lze sjednat v kolektivní smlouvě náhradu mzdy ve výši 60 až 80% průměrného výdělku. V případě nepříznivých povětrnostních vlivů nebo prostojů lze zaměstnance i bez jeho souhlasu převést na dobu nezbytně nutné potřeby na jinou práci než byla sjednána ( 37 odst. 4 písm. a) ZP). V případě, že jeho dosažená mzda při převedení je nižší, náleží mu za tuto dobu podle 8 zákona 1/92 Sb. o mzdě a 15 zákona 143/92 Sb. o platu doplatek do průměrného výdělku. Pokud by zaměstnanec s převedením nesouhlasil, je třeba převedení projednat s odborovým orgánem. Projednání není třeba, pokud celková doba převedení nepřesáhne 22 pracovních dnů v kalendářním roce. Pokud by byl předpoklad, že přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo prostoje potrvá delší dobu, je možné zaměstnance s jeho souhlasem dočasně převést k výkonu práce k jinému zaměstnavateli ( 38 odst. 4 ZP a 2 NV 108/94 Sb.)

20 UZÁVĚRKA V MODULU MZDY 2002/2003 Pro zpracování uzávěrky v modulu MZDY jste obdrželi verzi Vzápětí jsme zjistili, že verze nemá správně připraven výkaz o ZPS a v některých výjimečných případech padá uzávěrka při výpočtu průměrů na nemocenské dávky na dělení nulou. Proto jste obdrželi verzi 7.02., kde byly tyto zásadní chyby odstraněny. Protože byl velký zájem zpracovávat výkaz o ZPS automaticky, do verze jsme doplnili další sestavy, abyste mohli použít program pro zpracování výkazu o ZPS a měli rovněž veškeré potřebné podklady. Verze nebyla rozesílána centrálně, k dispozici byla u dealerů a na internetových stránkách. Je nutné, abyste v každém případě verzi MZDY reinstalovali na svůj počítač, protože program mzdy je již tak rozsáhlý, že nelze zkomprimovat verzi samotného programu na jednu disketu, což by způsobilo, že by nebylo možné provádět reinstalace z disket. Programátoři proto hledali řešení, které Vám umožní nadále provádět reinstalace sami, což považuji za nezbytné. Ve verzi MZDY je rovněž upraveno menu rozborových sestav, které se jevilo v poslední době již jako nepřehledné. Dále jsme do verze doplnili úpravy, abychom napravili problémy, které Vám způsoboval přechod roku 2002 na rok Zejména se jedná o odlišný způsob výpočtu svátků u negativního pořízení měsíčních mezd a nápočet do DM Tato verze řeší způsob zpracování do konce roku 2002 (původní nápočet do DM 1110) a dále doplnění přepínače Nepočítat svátek, jehož aktivací v období 12/02 můžete zamezit novému výpočtu svátků u negativního pořízení. Doufám, že i přes problémy (každoroční) s uzávěrkou mezd jste na program nezanevřeli. Děkuji Vám za trpělivost a doufám, že se i nadále budete na mne obracet se svými problémy s programem MZDY Příklad vyplnění výkazu Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmu fyzických právnických osob Obecně: Právnická nebo fyzická osoba (podnikatel) daňový subjekt, který vyplácí příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků nebo i jiné příjmy, z nichž se sráží daň srážkou zvláštní sazbou podle 36 zákona č.586/19992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen zákon ), je povinen po uplynutí zdaňovacího období (nebo po ukončení činnosti, která je předmětem zdanění) jako plátce daně předložit příslušnému finančnímu úřadu (do 30ti dnů ode dne, v němž byl povinen za rozhodné období odvést poslední daňovou povinnost za rok 2002 to je do 3.března 2003, protože 2.března je neděle), Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických právnických osob (viz tiskopis MFin , vzor č.6). Spolu s tím je takový plátce daně povinen podat také Přílohu k Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických právnických osob (viz tiskopis MFin /A, vzor č. 1), jestliže ve zdaňovacím období provedl dodatečnou opravu sražení této daně podle ustanovení 38d odst.8 zákona. Zadání: Daňový subjekt (Nakladatelství, akciová společnost se zahraniční účastí) v průběhu roku 2002 vyplatil poplatníkům, kteří u něj nepodepsali Prohlášení k dani, odměny na základě uzavřených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr do výše 3000 Kč hrubého za kalendářní měsíc, které zdanil srážkovou daní zvláštní sazbou ve výši 15% (viz tabulka). Dále vyplatil honoráře za příspěvky do jím vydávaných periodik (které v kalendářním měsíci nepřesáhly 3000 Kč) a které by zdaněny 10% srážkovou daní. Daňový subjekt plátce daně je akciovou společností, vzniklou jako joint-venture (se zahraniční účastí) a členy jeho orgánů (představenstva, dozorčí rady) jsou i cizinci daňoví nerezidenti ČR, jimž plátce vyplácel odměny členů statutárních orgánů a podíly na zisku (tantiémy), které byly zdaněny srážkovou daní zvláštní sazbou 25%. Poznámka: Pokud by podnikatel byl společností s ručením omezeným, podléhaly by srážkové dani též např. podíly na zisku vyplacené společníkům, a výše sazby by v tomto případě byla 15%. O prázdninách v roce 2001 pracovali v expedici studenti, kteří v souvislosti se žádostí o roční zúčtování daňových záloh dodatečně podepsali za rok 2001 Prohlášení k dani a v rámci zúčtování jim byl