Průvodce "Zaniklé vesnice Knížecí Pláně a Bučina - Šumava"

Transkript

1 Šumava - pohoří Pohoří 48 55'9.77"N 13 42'40.00"E Šumavou se rozumí rozsáhlé pásemné pohoří, které se táhne podél jižní hranice České republiky v prostoru mezi Vyšebrodským a Všerubským průsmykem. Začíná nedaleko Vyššího Brodu a končí asi 20 km západně od Klatov u obce Všeruby. Je pramennou oblastí nejznámější české řeky Vltavy a pramení zde i její významný levostranný přítok Otava. Toto rozsáhlé, asi 120 km dlouhé, pohoří je rozložené po obou stranách státní hranice ČR se Spolkovou republikou Německo a s Rakouskem. Jeho šířka dosahuje i s podhůřím přibližně 45 km. Nejvyšším vrcholem pohoří je m vysoký Velký Javor (Gross Arber), který leží na německé straně Šumavy nedaleko Železné Rudy. Nejvyšším vrcholem na české straně je Plechý nad začátkem Lipenské přehradní nádrže, který je vysoký metrů. Šumava sestává ze šesti geomorfologických podcelků. Nejrozsáhlejším jsou Šumavské pláně s mírně zvlněným povrchem. Rozprostírají se na území, které je asi 55 km dlouhé a až 20 km široké. Celková plocha tohoto prostoru činí 670 km čtverečních. Železnorudská hornatina má plochu asi 200 km čtverečních a rozprostírá se v nejzápadnější části Šumavy v okolí Železné Rudy. Nejvyšším bodem je zde Jezerní hora ( m) nad Černým jezerem. Směrem na jihovýchod vybíhá až k Vyšebrodskému průsmyku Trojmezenská hornatina, v níž je již zmíněná nejvyšší hora české části Šumavy - Plechý. Její plocha činí 360 km čtverečních. Nejvyšší součástí vnitrozemského pásma Šumavy je téměř zcela zalesněná a řídce osídlená Boubínská hornatina s nejvyšším vrcholem Boubínem ( m), která má rozlohu téměř 130 km čtverečních. Na ni navazuje zalesněná Želnavská hornatina, v níž patří mezi nejznámější vrcholy Knížecí stolec ( m). Rozloha tohoto území dosahuje 180 km čtverečních. Přirozeným rozhraním mezi pohraničním a vnitrozemským pásmem Šumavy je Vltavická brázda (136 km čtverečních), kterou protéká horní Vltava. Jedná se o 2-4 km široké a asi 45 km dlouhé hluboké rozevřené údolí s četnými rašeliništi. Šumava je mimořádně cenná a člověkem zatím málo dotčená přírodní krajina. Proto byla na jejím území vyhlášena celá řada přírodních rezervací, které od roku 1963 zahrnula do svého chráněného území nově Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 vyhlášená CHKO Šumava (CHKOŠ). V její nejcennější části byl zřízen roku 1991 národní park. Ten společně s ochranným pásmem, které je tvořeno zbytkem CHKOŠ, pokrývá většinu šumavského území. Další informace najdete zde: Slatě Jezerní slať 49 2'23.13"N 13 34'0.31"E Jezerní slať je velmi pěkné rozvodnicové vrchovištní rašeliniště, které se rozprostírá v horském sedle mezi Kvildou a Horskou Kvildou. Jezerní slať je součástí národního parku Šumava. Rašeliniště bylo vytvořeno v poledové době na žulovém podkladu. V některých částech dosahuje rašelina mocnosti až 8 metrů. Do roku 1934 se ve východní části území rašelina těžila. V oblasti můžeme vidět řadu typických rašeliništních rostlin, kleče, zakrslé břízy, borovice blatky, mrazové formy smrku a vzácné břízy prostřední. V podrostu roste mech a rašeliník a značné množství borůvek a brusinky. Z bylin se tu daří vlochyni, suchopýru pochvatému, klivce žoravině či na sušších místech vřesu. Z živočichů se ve zdejších podmínkách daří hraboši mokřadnímu, myšivce horské či hrabošíku podzemnímu. Již od roku 1934 byla slať chráněna jako přírodní rezervace o ploše 34 hektarů. V dnešní době spadá tato oblast do I. Zóny Národního parku Šumava jejíž rozloha je 120 hektarů. V roce 1974 byla do této oblasti vyznačena krátká Naučná stezka, jejíž trasa vede po povalovém chodníku, který je dlouhý 120 metrů do středu rašeliniště, kde byla vybudovaná vyhlídková věž. Z této věže si můžeme prohlédnout větší část Jezerní slatě, která není přístupná veřejnosti. Naučnou stezku vedoucí do oblasti Jezerní slati najdeme asi uprostřed silnice spojující městečko Kvilda a Horská Kvilda. U začátku stezky je vybudováno parkoviště. Kolem rovněž prochází značená cyklistická trasa. Nedaleko jižního okraje rašeliniště prochází značená turistická trasa spojující rekreační oblasti Kvildu a rekreační osadu Filipova huť. Trasa vede kolem vrcholku Březová hora ( 1193 m.n. m.). Místy kterými vede turistická značka prochází trasa cyklostezky Šumavské magistrály. Městečko Kvilda je vhodné k letní i zimní rekreaci, nedaleko městečka jsou vybudovány dvě sjezdové trati. Do městečka Kvilda a k Jezerní slati vede několik značených turistických tras z nedaleké vyhledávané rekreační oblasti Churáňov. Další informace najdete zde: Pramen Vltavy Pramen 48 58'31.42"N 13 33'37.99"E Prameny Vltavy patří k nejnavštěvovanějším místům na Šumavě. Leží při jihovýchodním úpatí Černé hory (1.315 m) nedaleko státní hranice se Spolkovou republikou Německo. Pramen, který zde vytéká, je považován za nejzazší prameniště naší nejdelší řeky - Vltavy. Potůček je od pramene až k Borové Ladě nazýván Černý potok, dále již nese označení Teplá Vltava. Již v období před 2. světovou válkou bylo místo hojně navštěvováno turisty a stávala zde i turistická chata, postavená v roce Za války sem byl umístěn pracovní tábor důstojníků sovětské armády. Dnes je prameniště upraveno pro veřejnost a o zdejší přírodě a historii informují přehledné informační tabule. Přístup k pramenům Vltavy je možný po trase modré značky z obce Kvilda (asi 6 km). Těsně před cílem vede značka starým smrkovým porostem pralesního charakteru. Od pramene je možné pokračovat po červené značce (asi 4 km) k rezervaci Bučina, u níž byl vybudován hraniční přechod do SRN (pro pěší a cyklisty). Zpět do Kvildy se mohou návštěvníci vrátit z Bučiny po trase zelené značky. Přístup k pramenům umožňuje i trasa červené značky z Modravy (asi 12 km) nebo ze Strážného (18 km). Místo je dnes součástí I. zóny Národního parku Šumava a je chráněno statutem přírodní památky. Další informace najdete zde: Slatě Chalupská slať 49 0'11.18"N 13 39'43.02"E Chalupská slať je vrchovištní rašeliniště, které najdeme na okraji národního parku Šumava. Oblast leží nedaleko obce Borová Lada severním směrem. Obec Borová Lada se rozkládá jihovýchodním směrem od městečka Kvilda a nad soutokem Vydřího potoka a Teplé Vltavy. Obec Borová Lada leží ve výšce 900 m. n.m a řadí se k nejpěknějším obcím na území Šumavy. Můžeme tu vidět typické šumavské domy s pěknými skládanými lomenicemi. Severním směrem z obce je na pravém břehu Vydřího potoka pěkné vrchovištní rašeliniště Chalupská slať. V této oblasti roste kosodřevina, borovice blatka, smrčina, vysoké borůvčí a vřes. Tato oblast může návštěvníkům připomínat severskou tundru. Kromě výše jmenovaných dřevin rostou v těchto místech také rašeliništní rostliny. Pozoruhodné jsou místní nízké keříky břízy zakrslé, které tu podle historických pramenů rostou Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 od doby ledové. K největšímu rašeliništnímu jezírku v Čechách, které se nachází na tomto území vede povalový chodník. Vodní plocha jezírka má rozlohu 1,3 hektarů. Na vodní hladině jsou plovoucí ostrůvky, na kterých se daří masožravé rosnatce okrouhlolisté. Při troše štěstí můžeme na vodní hladině vidět divoké kachny, ale i vzácnější vodní ptáky. Kromě ptáků nad hladinou poletují vážky či motýlice obecné. V této oblasti se v dřívější době těžila rašelina, po ukončení těžby se vytěžená plocha přirozeným způsobem celkem rychle zregenerovala. Zdejší jezírko vzniklo rovněž jako následek těžby rašeliny. V jáma vzniklá těžbou se postupem času zaplnila podzemní a srážkovou vodou. Na březích jezírka roste světle zelený rašeliník, který svými rostlinami zmenšuje vodní plochu jezírka. K jezírku byla vyznačena vycházková trasa Naučné stezky s informačními tabulemi. Veřejnosti přístupná je jen nepatrná část Chalupské slati, jelikož spadá do I. chráněné zóny Národního parku Šumava a celková rozloha této slati je 115,42 hektarů. Jižním směrem od Chalupské slati jsou ještě další dvě a to Buková a Žďáreská slať, které se rozprostírají v chráněném území, které není veřejnosti přístupné. Kromě krátké Naučné stezky vedoucí k jezírku, můžeme jít jen po okraji rašeliniště, jehož součástí je Chalupská slať a to severním směrem z obce Borová Lada do rekreační oblasti u obce Nové Hutě. Západním směrem od Nové Hutě je rozlehlý lyžařský areál. Z obce Nový Svět je vyznačena Naučná stezka Krále Šumavy, jejíž trasa vede mezi oblastí rašelinišť a cílem této stezky je pramen řeky Vltavy. Na oblast slatí se můžeme podívat také z rozhledny, kterou najdeme nedaleko vrcholku kopce Vyhlídka ( 1068 m. n. m.). K této rozhledně je vyznačen turistický okruh jihozápadním směrem z obce Borová Lada. V obci se křižují lokální cyklistické trasy vedoucí okrajem rašeliniště se Šumavskou magistrálou. Další informace najdete zde: Hora Přilba 49 2'23.95"N 13 37'9.76"E Hora Přilba ( m) leží asi 14 km západně od Vimperka při silnici ze Zdíkova na Kvildu. Pod jejím západním svahem se rozprostírá rašeliniště Mezilesní slať. Na úbočích jsou hojné skalnaté masivy mnohdy bizarních tvarů. Při úpatí Přilby směrem k Novým Hutím protéká Studený potok, v jehož údolí zahynulo v 19. století několik školáků při sněhové vichřici. Tuto událost popsal Karel Klostermann v povídce Bílý samum. Na východním svahu vrchu směrem k Novým Hutím jsou lyžařské sjezdové terény a bylo zde postaveno několik lyžařských vleků. Přes Přilbu vedou turistické i běžecké trasy. Přístup k vrcholu umožňuje zelená značka z parkoviště vlevo při silnici Zdíkov - Kvilda asi 5 km před Kvildou (asi 2 km). Po svazích Přilby vede i trasa modré značky z Kvildy (asi 8 km) do Nových Hutí. Další informace najdete zde: Slatě Buková slať 48 59'21.44"N 13 37'56.77"E Zhruba 5 km od obce Borová Lada se rozprostírá ve vzdálenosti asi 15 km jihozápadně od města Vimperka rozsáhlé rašeliniště Buková slať. V rašeliništi o rozloze 111 ha s průměrnou hloubkou 2,5 m byla v roce 1933 zřízena na ploše 15,5 ha přírodní rezervace. Hojná je zde bříza zakrslá, klečová forma borovice blatky a na okrajích smrk. Rašeliniště je narušeno dřívější těžbou. Bývalá rezervace má dnes statut přírodní památky a leží na území Národního parku Šumava. Další informace najdete zde: Žďárské jezírko Jezírko 48 56'8.87"N 13 39'11.56"E Žďárské jezírko. Umělá vodní nádrž, která sloužila jako zásobárna vody pro plavení dřeva z okolních lesů. asi 5 km od Knížecích Plání po červené. Autor článku: Bohumil Krutiš Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Kunžvart Zřícenina 48 55'12.81"N 13 42'42.77"E Zřícenina hradu Kunžvart stojí na ostrohu ve východním výběžku hory Strážný severozápadně od městečka Strážný na Prachaticku v Jihočeském kraji. Hrad nikdy nesloužil jako stálé panské sídlo, ale plnil výhradně strážní funkci, tomu odpovídala i jeho skromná podoba. Hlavní a jedinou budovou byla mohutná hranolová obytná věž s jedním zaobleným nárožím. Zachovala se zřícenina této stavby vysoká asi 15 metrů. Hradní zřícenina je volně přístupná. Historie Hrad byl založen v 1. polovině 14. století na ochranu Zlaté stezky. Poprvé se hrad připomíná v roce 1359, kdy byl majetkem Peška z Janovic. V roce 1547 se hrad připomíná již jako pustý. Další informace najdete zde: Hotel Šumava INN Cyklisté vítáni 49 1'4.08"N 13 34'47.28"E Ubytování, adresa: Kvilda 26 Telefon: , , info@sumavainn.cz Kapacita: 31 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Možnost zakoupení obědových balíčků, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet Hodnocení: Kvilda je se svými metry nadmořské výšky nejvýše položenou obcí v ČR. Svým návštěvníkům nabízí bohaté sportovní vyžití v průběhu celého roku. Ubytování je možné v osmi dvou až čtyřlůžkových pokojích, (jeden pokoj s bezbariérovým přístupem) a dvou apartmánech. Každý z pokojů je vybaven vlastním sociálním zařízením... Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Ski areál Mitterfirmiansreut Ski areál 48 53'28.86"N 13 39'12.20"E Lyžařská sezóna: od poloviny prosince do konce března Nadmořská výška: m. n. m. Převýšení: 298 m Index zalidněnosti:index zalidněnosti se počítá jako přepravní kapacita dělená délkou sjezdovek. Udává tedy kolik lidí jsou schopny "vychrlit" lanovky a vleky na 1 km sjezdovek, tzn. čím je index nižší, tím je na sjezdovkách méně lyžařů. 690 Lanovky a vleky Přepravní kapacita: osob / h Počet vleků: 4 Počet sedačkových lanovek: 1 Tratě Celkem sjezdovek: 10 km Sjezdovky modré: 50% Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 červené: 40% černé: 10% Hodnocení sjezdovky (carving): freeride: freestyle: rodiny s dětmi (cvičné svahy): sněhová jistota: komfort: sjezdová turistika: dopravní dostupnost: Další informace o středisku najdete na portálu snow.cz. Autor článku: SNOW.CZ portál pro lyže a lyžování Další informace najdete zde: Březník Zajímavost 48 58'13.49"N 13 28'55.72"E Samota a bývalá Hájovna v krásné poloze na břehu Luzenského potoka pod horou Luzný. Dnes tady jsou jen dvě neobydlená stavení z doby rudé éry ve stavu, který nestojí za plýtvání fotografického materiálu. Je to jedno z nejdeštivějších míst na Šumavě. Je zde pěkný výhled do údolí Luzenského potoka a na horu Luzný, která je již na území Německa. Výstup z této strany na horu Luzný však není možný, schází zde hraniční přechod a cesta vedoucí přes Hraniční slať pod horou Velká Mokrůvka je uzavřená I. zóna NP Šumava. Březník je dějištěm románu K. Klostermanna "Ze světa lesních samot". Další informace najdete zde: Vlčí kámen u Lipky - Šumava Pomník 48 59'51.04"N 13 43'1.02"E Místo a pomníček zastřelení posledního medvěda na Šumavě zná mnoho turistů. Ale místo, kde byl zastřelen poslední šumavský vlk stojí trochu stranou zájmu a nevede sem ani žádná "Vlčí stezka". Jen odbočka červené turistické značky. Poslední vlk na Šumavě (pomineme- li jedince, kteří se sem zatoulají z Bavorska ještě dnes) byl zastřelen 2. prosince 1874 knížecím stavitelem Janem Štěrbíkem z Vimperka ( ) právě na tomto místě. A proto že to byl vlk toho času poslední, byl za odměnu vycpán a umístěn do muzea na Ohradě u Hluboké nad Vltavou. Tam se na něj můžete podívat osobně. Samotný pomníček má podobu prostého hraničního kamene. Pouze je na něm umístěn datum této události. Dostaneme se k němu z nádražíčka v Lipce po žluté TZ k rozcestí Pod Světlou Horou. Tam odbočíme na červenou TZ (směr Švajglova Lada) a pak už jen sledujeme značení. Je to dost do kopce, protože místo leží až na hřebeni mezi Světlou Horou (1123 m.n.m.) a horou Nad Smržem (1069 m.n.m.). Autor článku: Cyril Polášek Další informace najdete zde: Kvilda - HORSKÁ SLUŽBA Ostatní 49 0'56.80"N 13 34'46.62"E Uvedená tel. čísla platí pro případ nouze, NE pro zjištění počasí apod.!!! Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Stanice HS Kvilda Tel: Web: Přesná lokalizace stanice HS v Kvildě je v mapce, která je součástí příspěvku. Nonstop tel: HS Železná Ruda Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Černohorský potok Rozcestí 48 59'38.32"N 13 30'51.21"E Další informace najdete zde: Žďárské sedýlko Rozcestí 48 57'2.09"N 13 38'41.72"E Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6