Jedním z témat, jemuž je

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jedním z témat, jemuž je"

Transkript

1 UČITEL JAKO OBĚŤ NÁSILÍ POZNATKY Z VIKTIMOLOGICKÉHO ŠETŘENÍ NA ČESKÝCH STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH Jan Tomášek Anotace: Téma násilí vůči pedagogickým pracovníkům patří v posledních letech k široce diskutovaným. Navzdory této skutečnosti však dosud existuje jen málo empirických studií, které by se rozsahem a podobami uvedeného jevu zabývaly. Příspěvek shrnuje poznatky z několika zahraničních výzkumů a především pak zjištění, která vyplynula z šetření, realizovaného na vzorku učitelů a ředitelů z náhodně vybraných českých středních škol v roce Současně poukazuje na určité terminologické nejasnosti, spjaté s pojmem násilí, stejně jako na možnost zkoumat danou problematiku jako jeden z projevů tzv. násilí na pracovišti. Klíčová slova: násilí vůči učitelům, násilí na pracovišti, střední školy, zahraniční a domácí výzkumy o násilí na školách. Jedním z témat, jemuž je v posledních letech věnována takřka permanentní pozornost, je agresivita dětí a mládeže. V domácí pedagogické literatuře se setkáme s tvrzením, že její míra dostoupila úrovně, kdy násilné projevy žáků a studentů začínají ve školách stále více ohrožovat i samotné učitele (viz např. Blížkovský aj. 2000, Bendl 2004, Urbánek 2005). Vlna obav o bezpečnost pedagogických pracovníků na našich vzdělávacích institucích se vzedmula především po tragické události na středním odborném učilišti ve Svitavách, kde v roce 2004 ubodal jeden ze studentů svého učitele přímo během vyučování. O případech fyzického napadení pedagoga, byť naštěstí nikoli s takto drastickými následky, již nicméně naše média informovala dříve, stejně jako českou odbornou veřejnost opakovaně znepokojily zprávy o obdobných incidentech, k nimž došlo v zahraničí (viz např. Hrubá 2001/2002). Situace se podle názoru některých autorů stává údajně natolik vážnou, že část učitelů dokonce kvůli agresivnímu chování svých žáků na pedagogickou kariéru rezignuje a hledá si uplatnění v jiných profesích (srov. Bendl 2004). Primárním cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s výsledky výzkumného šetření, které se zaměřilo na otázku, jaké zkušenosti s násilím mají pedagogičtí pracovníci na českých středních školách. Pro srovnání budou citovány též některé dostupné práce zahraniční. Ukazuje se bohužel, že empirických poznatků uvedeného druhu je dosud nedostatek, a tak se skutečný stav problému spíše odhaduje. Takové konstatování přitom necharakterizuje pouze situaci u nás, ale i v jiných zemích (srov. Lyon aj. 1999, Steffgen aj. 2007). Právě znalost reálných podmínek je přitom předpokladem pro nalezení účinných opatření, jak zmíněnému jevu čelit. Je proto nezbytné, aby se pedagogický výzkum začal problematikou násilí vůči učitelům systematicky zabývat. Platí ostatně, že nebude-li škola představovat prostředí, v němž se pedagogové i žáci cítí bezpečně, nemůže v zásadě plnit své základní výchovně-vzdělávací cíle (Boxford 2006). Uvedené téma nicméně nelze řešit bez určitého teoretického ukotvení. V přehle- 379

2 dové části příspěvku se proto autor nejprve v obecnější rovině pozastaví u problematiky násilí na pracovišti, v jejímž kontextu je násilí vůči pedagogickým pracovníkům zpravidla pojímáno v zahraniční literatuře. Násilí na pracovišti Jak ve své práci uvádí G. Steffgen (2007), násilí vůči učitelům je vhodné zkoumat jako jednu z podob problému, který bývá v odborné, a zejména pak kriminologické literatuře označován jako násilí na pracovišti ( workplace violence ). Je totiž nutné, aby takové případy byly nahlíženy v bezprostředním vztahu k situačním i jiným faktorům, pro pedagogickou profesi charakteristickým. Obecná definice násilí na pracovišti je však až dosud předmětem živé diskuse, což přirozeně souvisí s poměrně složitým vymezením samotného pojmu násilí. Podle britského kriminologa P. Waddingtona (2005) je taková definice nemožná minimálně ze tří důvodů. Předně se jedná o fakt, že konkrétní případy, kdy se s násilím setkáváme, se odehrávají v často velmi rozdílném kontextu. Zatímco někdy vnímáme chování, spadající do této kategorie, jako veskrze legální cestu k řešení situace (jako příklad lze uvést potlačení vzpoury vězňů), jindy ho naopak posuzujeme jako závažné překročení společenských či právních norem. Druhým problémem je zde skutečnost, že vždy výrazně závisí na tom, jak danou situaci vnímají a vykládají její samotní aktéři, neboť každý z nás může posuzovat odlišně, zda se v daný okamžik sám chová, či naopak nechová násilně, případně zda se cítí, nebo necítí být obětí agrese někoho jiného. Třetí a patrně největší překážkou, která prozatím brání nalezení uspokojivé definice násilí, je pak podle citovaného autora to, že zjevně neexistuje přímá a jednoznačná souvislost mezi závažností samotného útoku a následky, jaké může oběti způsobit. Jinak řečeno, verbální násilí může za jistých okolností pro poškozeného znamenat daleko větší újmu a psychické strádání, než by tomu bylo v případě přímého fyzického útoku. Nahlédneme-li do soudobé literatury, obvykle se setkáme se snahou zařazovat pod termín násilí veškeré aktivity, pomocí nichž si jedinec či skupina vytváří a reguluje vztahy vůči okolí způsobem, který je vnímám jako agresivní či manipulativní (Novotný aj. 2004). Z takového popisu však již na první pohled vyplývá, že jednotlivých podob a forem chování, které mu v zásadě odpovídají, může být celá řada. Není proto divu, že shrneme-li veškeré dosud existující pokusy o obecnou definici násilí, představují v podstatě určité kontinuum, kdy na jedné straně jsou vymezení, která zahrnují pouze fyzické útoky, zatímco na straně druhé pak pojetí výrazně širší, počítající k násilí i takové projevy, jako jsou výhrůžky, zastrašování, hrubé urážky či emocionální a psychické týrání (Budd 1999). Argumentem pro uvedené širší chápání, jehož zastánců je v dnešní době o poznání více, je výše zohledněný fakt, že následky verbálních forem násilí mohou být kupříkladu stejně závažné jako následky přímého násilí fyzického. Jak v tomto směru připomíná V. Bowie (2002), z přítomnosti, či naopak nepřítomnosti fyzické újmy nelze usuzovat na psychické trauma, které oběť utrpěla. Patrně nejcitovanějším vymezením samotného násilí na pracovišti je definice, kterou používá Evropská komise a která vzešla ze setkání expertů v Dublinu v květnu roku Podle ní jde o incidenty, kdy je s někým hrubě zacházeno, je mu vyhrožováno či je přímo napaden, a to za okolností bezprostředně souvisejících s jeho prací, přičemž v ohrožení je za takové situace jeho bezpečnost, tělesná i duševní pohoda a zdraví (srov. Di Martino 2003). Obdobně se k danému problému staví většina autorů. M. Heiskanen (2007) se ve své práci kupříkladu kloní ke starší definici 380

3 Mayhewové a Chappela, která násilí na pracovišti vymezuje jako pokus či skutečné užití jakékoli síly, jež může danému pracovníkovi způsobit škodu, a to včetně výhrůžek či chování, které vzbuzuje oprávněné pocity ohrožení. V. Bowie (2002) je pak pro změnu definuje jako vnímané či skutečné verbální nebo emocionální hrozby, případně fyzický útok na osobu či její majetek, a to ze strany jiné osoby, skupiny osob či organizace, přičemž oběť se v dané chvíli věnuje povinnostem spjatým s výkonem zaměstnání. Většina výzkumů, které se násilím na pracovišti zabývají, se zmíněným terminologickým nejasnostem pokouší čelit tím, že autoři jednotlivé typy chování, na něž se hodlají zaměřit, vyčerpávajícím způsobem a podrobně vyjmenovávají a popisují. Dotazníkové šetření mezi českými pedagogickými pracovníky, jehož výsledky budou prezentovány v další části tohoto textu, vycházelo ze stejného přístupu. Dostupné zahraniční studie o násilí vůči učitelům Nelze přehlédnout, že profese učitele bývá v kriminologické literatuře jmenována jako jedna z těch, u nichž lze v souvislosti s problematikou násilí na pracovišti vysledovat zvýšené riziko. Podle C. Mayhewové (2002) jsou nejvíce ohroženi učitelé, kteří pracují na školách sídlících v oblastech s vyšší mírou zločinnosti, neboť situace ve škole zpravidla odráží situaci v celé komunitě. Vůbec nejvyšší stupeň rizika pak vykazují školy, kde je nízká disciplína, pouze formální kontrola dodržování pravidel, špatný ředitel a velký počet žáků, kteří nemají ambice pokračovat ve studiu na vyšších stupních vzdělávání. Citovaná autorka sice výslovně podotýká, že typičtější formou násilí na školách jsou případy, kdy jeden student napadne druhého, avšak s odkazem na studie z Velké Británie dodává, že zhruba 10 % učitelů se například každý týden setká s hrubými nadávkami vůči své osobě ze strany žáků, a řada z nich má i zkušenosti s napadením ze strany bývalých studentů či rodičů žáků. Zajímavé poznatky ke zde analyzovanému tématu lze získat z některých celonárodních viktimologických studií (tedy studií, v nichž jsou respondenti dotazováni na zkušenosti s vybranými formami trestné činnosti či jiného sociálně negativního chování v určitém období zpravidla během uplynulého kalendářního roku). Zdaleka největší tradici mají taková šetření v USA a ve Velké Británii. Čerpá z nich například D. Duhart (2001), který se ve své práci zabývá mimo jiné i zkušenostmi učitelů s násilím ve druhé polovině devadesátých let na nejrůznějších typech škol ve Spojených státech. Konstatuje, že přepočteme-li výsledky dotazování, zjistíme, že na 1000 pedagogů připadalo v letech průměrně každý rok zhruba 7 obětí násilí na pracovišti v rámci zařízení předškolní péče, 17 obětí v rámci nižších stupňů základního vzdělávání, 54 v rámci vyšších stupňů, 38 na středních školách a 2 na univerzitách (univerzitní profesoři se dokonce z hlediska míry zkušeností s násilím na pracovišti umístili na posledním místě ze všech sledovaných povolání). Kromě toho byla k dispozici i data z oblasti speciálního vzdělávání, kde míra činila přibližně 68 obětí na 1000 učitelů. Srovnáme-li tyto údaje s údaji o jiných profesích, jednalo se například o 261 obětí z 1000 pracovníků mezi policisty, 128 obětí mezi taxikáři, 82 mezi pracovníky restaurací, 69 mezi zaměstnanci čerpacích stanic či 22 mezi zdravotními sestrami. Z obdobných zdrojů, v tomto případě z Velké Británie (konkrétně z výzkumů za roky ), vychází T. Budd (1999). Dospívá k závěru, že ve srovnání s profese- 381

4 mi typu policisty, sociálního pracovníka či probačního úředníka nepatří učitelé mezi pracovníky, u nichž by bylo možno hovořit o výrazně zvýšeném riziku, že se při výkonu svého zaměstnání stanou obětí násilí. Přesto stojí nepochybně za zmínku, že podle jeho poznatků se 1,8 % dotázaných učitelů základních, středních či vysokých škol ve sledovaném období stalo v práci obětí napadení a 2 % přiznala přímou zkušenost s tím, že jim bylo vážným způsobem vyhrožováno. Současně se ukázalo, že zatímco učitelé na vyšších stupních základního vzdělávání a na středních školách jsou obecně více ohroženi přímým fyzickým napadením, na nižších stupních představují typičtější formu násilí výhrůžky. Kvalitativně jiným typem informací jsou poznatky z dotazníkových šetření, která se zaměřují již výhradně na pedagogické pracovníky. Autorovi tohoto článku se podařilo získat výzkumné zprávy z Kanady, Finska a Lucemburska. Přestože je jejich vzájemná komparace výrazně omezena jak odlišným sociokulturním kontextem, tak nepřehlédnutelnými rozdíly v samotném definování zkoumaných proměnných, pokládá za přínosné některé závěry, které z nich vyplývají, stručně shrnout. Práce D. Lyona (1999) se týká zkušeností pedagogů v kanadské provincii Britská Kolumbie. Násilí, na něž byli respondenti dotazováni, zde bylo definováno jako jakákoli výhrůžka, pokus či skutečně způsobená škoda osobě či osobám, přičemž jeho jednotlivé formy byly rozděleny do 13 kategorií, zahrnujících jak různé typy násilí verbálního, tak fyzického (mimo jiné osobní urážky, obscénní gesta, úmyslné poškozování majetku, výhrůžky, pokusy o fyzické napadení se zbraní či beze zbraně, skutečné útoky se zbraní či beze zbraně apod.). Výsledky hovoří o tom, že celkem 49,5 % učitelů se s některou z daných forem jednání setkalo během školního roku 1997/1998 a 81,3 % během své profesionální kariéry. Méně často šlo o případy fyzického násilí (uvedlo 9,8 % v daném školním roce a 28 % během kariéry) než o násilí verbální či psychické (43,3 % v daném roce, 76,4 % během kariéry). Zbraň se objevila v 5,5 % případů. Jako rizikový faktor se prokázalo pohlaví (častější zkušenost s násilím měli muži, ovšem s výjimkou případů se sexuálním podtextem), a dále typ pracovního kontraktu (větší riziko u učitelů se smlouvou na omezenou dobu), lokalita školy v rámci země (rizikové byly regiony severního a jižního pobřeží) i z hlediska charakteru okolního prostředí (rizikovější školy ve městech), typ školy z hlediska věku žáků (větší riziko představovaly nižší ročníky středních škol) či z hlediska jejich převažujících sociálně ekonomických charakteristik (čím horší podmínky, z nichž žáci pocházejí, tím znatelnější riziko). Pozitivní roli hrál naopak dobře zpracovaný školní řád, formálně kvalitně ošetřený systém evidence násilných incidentů či existence školního programu prevence. Co se pachatelů týče, většinou jimi byli muži (73,6 %), a to zpravidla přímo studenti, které daný učitel vyučoval (61,1 %). K útokům docházelo nejčastěji přímo ve školní třídě (56,3 % případů), obvykle během vyučovací hodiny (74,5 % případů). Zhruba 5 % útoků z těch, které učitelé uvedli za školní rok 1997/1998, skončilo podle jejich vyjádření fyzickým zraněním, přičemž 3,9 % útoků si následně vyžádalo i pracovní neschopnost. Celkem 70,6 % případů bylo oběťmi nahlášeno (řediteli školy, školní radě, policii apod.) a 61,6 % obětí vyjádřilo uspokojení nad tím, jak byla celá záležitost následně řešena. J. Kivivuori (1999) informuje o dotazníkovém šetření na několika základních školách v Helsinkách. Získané údaje se shodou okolností týkají, stejně jako výše citovaná kanadská studie, školního roku 1997/

5 Autoři se zaměřili na celkem pět typů násilných či jinak negativních forem chování studentů vůči učitelům, a to slovní urážky, sexuální harašení (ve smyslu obscénních gest se sexuálním podtextem, nemravných návrhů či pokusů o osahávání), obtěžování (anonymní telefonáty učitelům domů, ničení majetku pedagogů, obtěžování jejich dětí), výhrůžky fyzickým násilím a fyzické násilí samotné. Zvlášť přitom byly sledovány případy na nižších stupních základních škol (žáci ve věku 7 12 let) a na stupních vyšších (žáci ve věku let). Bylo zjištěno, že s hrubými verbálními urážkami se alespoň jednou v daném školním roce setkalo 48,3 % respondentů na nižším stupni školy a 53,4 % na vyšším. Se sexuálním harašením měly zkušenost 2,3 % pedagogů na nižším a 5,3 % na vyšším stupni. Obětí některé z uvedených forem obtěžování bylo alespoň jednou 8 % učitelů na nižším a 5,7 % na vyšším stupni, s výhrůžkami fyzickým násilím se setkalo 15,6 % na nižším a 10,9 % na vyšším stupni. Konečně s přímým fyzickým násilím mělo v daném školním roce zkušenost 10,1 % pedagogů na nižším a 4,0 % na vyšším stupni. Z těchto údajů mimo jiné vyplývá, že učitelé na nižším stupni základních škol museli častěji čelit hrozbám fyzickým násilím i fyzickým útokům samotným. Autoři zároveň zdůrazňují, že konflikty, které do takových situací vyústily, se svým charakterem na jednotlivých stupních školy výrazně lišily. Zatímco na nižším stupni se učitelé zpravidla stali obětí násilí v okamžiku, kdy se pokoušeli jednat se žáky aktuálně projevujícími znaky náhlého záchvatu hněvu či zlosti, na vyšším stupni se tak dělo spíše tehdy, když se vůči studentům snažili prosadit pravidla a normy školy. Jinými slovy, v druhém případě pramenila zkušenost s násilím z tradičního sporu mezi pedagogy a dětmi v pubertálním věku o to, jaké chování je ve škole přípustné, a jaké nikoli. Kromě stupně školy zvyšovaly riziko i některé další faktory. Jednalo se zejména o věk učitele, neboť na nižším stupni škol se s násilím častěji setkávali učitelé mladší, naopak na vyšším stupni učitelé starší (zde však již rozdíly nebyly statisticky významné). Zkoumány byly rovněž vztahy k širšímu sociálnímu prostředí, kde škola sídlila. V tomto směru se však žádné zásadnější souvislosti prokázat nepodařilo. Platilo sice, že ve čtvrtích, kde byl podle dostupných statistických údajů větší poměr obyvatel s vyšším vzděláním, byla míra násilí vůči učitelům na tamních školách nejnižší, avšak nepotvrdilo se, že by se s ním na školách v lokalitách s charakteristikou opačnou učitelé setkávali častěji. Zajímavějším se tak jeví poznatek, že porovnáme-li získaná data s některými staršími a celonárodními výzkumy, které ve Finsku proběhly, jsou podle autorů učitelé v Helsinkách obětí násilí a výhrůžek násilím o něco častěji než v jiných městech, a dokonce výrazně častěji než učitelé na školách venkovských. O výzkumu, který zahrnoval vzorek 399 pedagogů, působících na druhém stupni základních škol v Lucembursku, hovoří G. Steffgen (2007). Bylo zjištěno, že 23,9 % z nich čelilo v posledním školním roce hrubým slovním urážkám. Obdobně častou zkušeností byly i pomluvy, s nimiž se setkalo 19,4 % učitelů, naopak méně již bylo mezi pedagogy obětí krádeží (9,3 %), sexuálního obtěžování (7 %), obtěžování prostřednictvím telefonu (5,8 %) a poškozování osobního majetku (4,5 %). S přímým fyzickým napadením se pak setkala 4 % dotázaných osob. Statisticky významné rozdíly se ukázaly ve vztahu k pohlaví respondentů, neboť ženy byly častěji než muži oběťmi poškozování majetku, krádeže i fyzického útoku. Zajímavá jsou rovněž zjištění, že se obecně projevily určité vztahy k úrovni školního prostředí, respektive k subjektivně vnímanému pracovnímu stresu. 383

6 Zkušenosti českých učitelů V České republice dosud rozsáhlejší výzkum výše uvedeného typu realizován nebyl. Studie, zabývající se pracovní zátěží učitelů, však již opakovaně zaznamenaly, že jedním z největších zdrojů stresu současných pedagogů je narůstající problémové chování studentů vůči nim, a to včetně vulgárního vyjadřování a neurvalého jednání (Blížkovský aj. 2000). Na vzorku pedagogů ze základních, středních i vysokých škol tuto skutečnost empiricky doložil K. Paulík (1998). Podle něj se rovněž prokázalo, že rušivé vlivy tohoto typu se přímo promítají do pracovní spokojenosti pedagogů. Kázeňskými přestupky na našich školách se opakovaně zabýval S. Bendl (2001). Jeho šetření naznačilo, že učitele nejvíce trápí drzost a vulgárnost žáků. Méně často se již setkávají s jevy, jako je vandalismus, šikana, rvačky žáků či krádeže. Samotné téma násilí vůči učitelům se v roce 2007 rozhodl zařadit do svého výzkumného plánu Institut pro kriminologii a sociální prevenci. Přípravou i realizací šetření, které bylo součástí širší studie, zabývající se trestnou činností dětí a mládeže, byl pověřen autor tohoto článku. Cíl výzkumu Cílem uvedeného výzkumného šetření bylo zmapovat zkušenosti učitelů a ředitelů z náhodně vybraného vzorku českých středních škol s různými podobami násilí ze strany studentů i jiných osob, s nímž se setkávají v bezprostřední souvislosti s výkonem svého zaměstnání. Popis vzorku Pomocí generátoru náhodných čísel bylo ze seznamu všech českých středních škol vybráno 200 institucí, na něž byly zaslány dva typy dotazníků. Jeden byl určen řediteli (celkem tedy 200 potenciálních respondentů), druhý pak třem učitelům, kteří na dané vzdělávací instituci působí a jejichž výběr podle jednotného klíče (šlo vždy o třetího až pátého učitele ze seznamu všech vyučujících) provedl sám ředitel školy (celkem 600 potenciálních respondentů). Celková návratnost činila 61,6 %, o něco vyšší byla mezi řediteli (63,6 %) než mezi učiteli (61,0 %). Výzkumu se tedy zúčastnilo 366 učitelů a 127 ředitelů. Základní údaje o obou těchto souborech nabízejí následující dvě tabulky. Tab.1: Charakteristiky výzkumného souboru učitelé (údaje v %) Pohlaví Muži 33,5 Ženy 66,5 Věk let 8, let 22, let 38, let 26,0 60 a více let 4,7 Délka Do 5 let 13,9 učitelské 5 10 let 16,9 praxe let 27, let 29,1 Více než 30 let 12,4 Typ školy Gymnázium 23,5 Střední odborná škola 48,7 Střední odborné učiliště 19,1 Integrovaná SŠ a SOU 8,7 Zřizovatel Kraj či obec 78,0 školy Soukromý subjekt 20,1 Ministerstvo 1,1 Církev 0,8 N =

7 Tab. 2: Charakteristiky výzkumného souboru ředitelé (údaje v %) Pohlaví Muži 68,9 Ženy 31,1 Věk let 0,8 Délka ředitelské praxe let 4, let 29, let 50,0 60 a více let 15,4 Do 5 let 23, let 21, let 50, let 2,5 Více než 30 let 2,5 Typ školy Gymnázium 25,2 Zřizovatel školy N = 127 Střední odborná škola 41,7 Střední odborné učiliště 15,7 Integrovaná SŠ a SOU 17,4 Kraj či obec 77,8 Soukromý subjekt 20,6 Ministerstvo 0,8 Církev 0,8 Výzkum byl pojat jako anonymní, z čehož mimo jiné vyplývá, že nebylo možno porovnávat, nakolik si odpovídají zkušenosti učitelů a ředitelů ze stejné školy. Použité metody Pro účely šetření připravený původní dotazník pro učitele se ve své hlavní části zaměřil na 13 problémových jevů, při jejichž vymezení se vycházelo ze soudobých teorií násilí na pracovišti i z poznatků některých zahraničních kriminologických studií (viz výše). Zahrnuty proto byly různé formy násilí verbálního i fyzického, stejně jako násilí namířeného vůči osobnímu majetku učitelů. Respondenti se přitom měli vždy vyjádřit k tomu, zda s danou formou násilí mají osobní zkušenost, a to jak z hlediska celé své pedagogické kariéry, tak právě probíhajícího školního roku 2006/2007 (šetření bylo uskutečněno v dubnu a květnu 2007, tedy prakticky na konci zmíněného školního roku). Pokud se obětí příslušného jevu stali, byli dále požádáni o uvedení údaje, kolikrát k takové situaci (přibližně) došlo. O něco stručnější dotazník pro ředitele mapoval zkušenosti respondentů pouze se šesti typy násilí (důvodem menšího počtu otázek byla skutečnost, že dotazník pro ředitele se v další části zaměřil na názory respondentů na některé vybrané problémy, související s výskytem různých sociálně patologických jevů na školách o této části výzkumu se článek nezmiňuje, nicméně bude součástí chystané publikace Institutu pro kriminologii a sociální prevenci). Cílem bylo zjistit výskyt situací, kdy se ředitel o příslušném jevu na své škole dozvěděl, respektive si mu někdo z učitelů na takový incident stěžoval. Šlo tedy v zásadě o odlišný typ dat, než byla získána prostřednictvím dotazníků pro učitele, neboť lze předpokládat, že o řadě případů násilí vůči členům pedagogického sboru se ředitel z nejrůznějších důvodů nedozví. Opět přitom byly rozlišeny zkušenosti za celou (ředitelskou) kariéru respondenta a za aktuální školní rok (2006/2007), a znovu byl zjišťován i přibližný počet odpovídajících incidentů. Předvýzkum, který by oba typy dotazníků ověřil, proveden nebyl. Pro zjišťování statisticky významných souvislostí s některými ze sledovaných faktorů (zejména pohlaví učitele, věk, délka pedagogické praxe, typ a zřizovatel školy) bylo při následné analýze využito kontingenčních tabulek a výpočtů chí-kvadrát testu, u dat týkajících se konkrétního počtu incidentů pak rovněž analýzy rozptylu (ANOVA). 385

8 Výsledky výzkumu Tabulka č. 3 shrnuje zkušenosti učitelů s jednotlivými formami násilí, zařazenými do dotazníku, a to v rámci celé kariéry i v rámci školního roku 2006/2007. Tab. 3: Zkušenosti učitelů (respondenti v %) Forma agrese zkušenost v kariéře zkušenost ve šk. roce 2006/2007 Hrubé slovní urážky či nadávky studenta během vyučování 21,9 11,9 Hrubé slovní urážky studenta mimo dobu vyučování 6,6 1,9 Hrubé slovní urážky rodiče či jiného příbuzného 12,3 3,8 Výhrůžky studenta poničením osobního majetku 4,6 0,3 Úmyslné poškození osobní věci ve škole 7,9 2,5 Výhrůžky studenta zneužitím vlivných známostí 9,6 2,8 Výhrůžky rodičů či jiného příbuzného zneužitím vlivných známostí 10,7 1,4 Výhrůžky studenta fyzickým násilím 4,6 0,8 Výhrůžky rodičů či jiných příbuzných fyzickým násilím 1,6 0,0 Přímý fyzický útok studenta či pokus o něj 2,2 0,8 Přímý fyzický útok rodiče či jiných příbuzných (včetně pokusu) 0,5 0,0 Strach z agresivního studenta či studentů (vyhýbání se konfliktům s ním) Nesl.* 16,8 Obtěžování či ohrožování bývalým studentem 4,1 1,1 N = 366; * Otázka na strach z konkrétních studentů, u nichž se učitel v obavě z agresivní reakce záměrně vyhýbá konfliktům, se týkala výhradně aktuální situace na škole, kde respondent působí. Je možno konstatovat, že alespoň s jedním z uvedených jevů se v kariéře setkalo 43,4 % respondentů, v aktuálním školním roce pak 26,8 %. Zdaleka nejčastějšími byly zkušenosti s urážkami a nadávkami studentů během vyučování, které přiznala více než pětina pedagogů. Nezanedbatelná část již čelila také urážkám ze strany rodičů, stejně jako výhrůžkám zneužitím vlivných známostí a útokům na osobní majetek. Závažnější formy jako výhrůžky fyzickým násilím či fyzické útoky samotné již naproti tomu byly méně časté. Jak navíc naznačuje tabulka č. 4, týkající se frekvence zkoumaných jevů z hlediska kariéry, pro oběti se většinou jednalo o výjimečné, nikoli opakované zkušenosti. Neplatí to pouze o verbálním násilí v době vyučování, s nímž se naopak více jak polovina tímto způsobem poškozených pedagogů setkala v kariéře již více než dvakrát. V tabulce je uveden absolutní počet respondentů, kterých se příslušný jev týkal (N), maximální počet incidentů, který někdo z nich uvedl (Max), a dále procentuální podíl těch (z příslušného N), kteří zmínili jednu, dvě, případně tři a více zkušeností (viz sloupce 1x; 2x; 3x a více). Poslední dva sloupce obsahují průměrné počty incidentů a hodnoty standardních 386

9 odchylek (opět vypočítáno pouze pro takto poškozené pedagogy, nikoli pro celý výzkumný soubor). Do tabulky není zahrnuta otázka na strach z agresivních studentů, jíž je vzhledem k jejímu poněkud odlišnému charakteru věnována další část textu. Tab. 4: Frekvence zkušeností učitelů s jednotlivými formami agrese (údaje za celou kariéru respondenta) Forma agrese N Max 1x 2x 3x a více Hrubé urážky studenta při vyučování Hrubé urážky studenta mimo vyučování Hrubé urážky rodiče či jiného příbuzného Výhrůžky studenta poničením majetku prům. st. odch ,0 23,3 50,7 5,32 11, ,0 20,8 29,2 2,04 1, ,2 29,5 18,3 2,00 1, ,0 6,7 13,3 1,33 0,724 Úmyslné poškození osobní věci ,5 20,7 13,8 1,62 1,115 Výhrůžky studenta zneužitím známostí ,1 31,3 15,6 2,50 5,080 Výhrůžky rodičů zneužitím známostí ,6 16,7 21,6 1,72 1,111 Výhrůžky studenta fyzickým násilím ,6 23,5 5,9 1,35 0,606 Výhrůžky rodičů fyzickým násilím ,0 0,0 0,0 1,00 0,000 Fyzický útok studenta či pokus o něj ,5 0,0 12,5 1,50 1,414 Fyzický útok rodiče či jiných příbuzných ,0 0,0 0,0 1,00 0,000 Obtěžování bývalým studentem ,1 12,5 12,4 1,50 1,095 Není pochyb o tom, že nepříznivý dopad na práci učitele nemusí mít jen přímá osobní zkušenost s násilím ze strany studenta či jiné osoby, ale též strach, že by k ohrožující situaci mohlo dojít. Kriminologické výzkumy ostatně opakovaně prokázaly, že lidé, kteří se cítí silně ohroženi násilím či jinými formami zločinu, často mění své zvyky a mají tendenci vyhýbat se určitým jinak běžným činnostem, což pochopitelně výrazným způsobem poznamenává celkovou kvalitu jejich života (srov. Hale 1996). Není proto příliš příznivým zjištěním, že každý bezmála šestý respondent se na škole setkává se studentem, z něhož má strach, a záměrně se tak vyhýbá jakýmkoli konfliktům s ním (viz tabulka č. 3). Třetina z nich se přitom cítí ohrožena jediným studentem (34 %), dalších 21 % studenty dvěma a 13 % třemi. Zbývajících 32 % pedagogů, kteří uvedené obavy připustili, se pak obává více než tří studentů, přičemž někteří zmiňovali i 10 a více studentů (maximální počet, který jeden respondent uvedl, činil 120 studentů je možné, že se jednalo o všechny studenty dané školy). 387

10 Velká pozornost byla v dotazníku věnována přímému fyzickému násilí. Učitelé, kteří s ním měli osobní zkušenost (fyzický útok studenta se týkal osmi respondentů, útok rodiče či jiného známého nebo příbuzného studenta pak respondentů dvou), byli požádáni, aby daný případ stručně popsali. Vyhovělo sedm z nich. Ve dvou případech šlo o reakci studenta či studentů na předchozí napomenutí, v jiných dvou hrál roli alkohol či omamné látky (respektive zde bylo podezření na jejich užití studentem) a u dalších dvou byl útočníkem žák, u něhož se výrazné problémy s chováním projevovaly již delší dobu, a samotný útok tak představoval jakési vyvrcholení jeho narůstajících kázeňských přestupků. Jeden respondent pak zažil na maturitním plese fyzické napadení ze strany kamaráda své bývalé studentky. Konkrétní podoby zmíněných incidentů však byly poměrně rozdílné. Jednalo se například o úmyslné sražení z chodníku do silnice, o podražení nohy na chodbě během přestávky či o kopnutí do tabule, v jejíž blízkosti pedagog stál. Jak již bylo konstatováno výše, někteří odborníci upozorňují, že násilí studentů může vést k odchodu části učitelů ze školství. K tomu, že o rezignaci na svou pedagogickou kariéru právě z uvedeného důvodu přemýšleli, se ve zde prezentovaném šetření přiznalo 10,8 % respondentů. Nelze přitom přehlédnout, že zde byly statisticky významné rozdíly mezi těmi, kteří již čelili některému z výše analyzovaných jevů (v této skupině již odchod ze školství zvažovalo 23,2 % respondentů), a těmi, kteří dosud žádnou zkušenost tohoto typu neměli (pouze 1,5 %). Tabulka č. 5 prezentuje zkušenosti dotázaných ředitelů škol s násilím vůči učitelům, které v rámci své kariéry, případně během školního roku 2006/2007 museli řešit. I tentokrát se ukázalo, že zdaleka nejfrekventovanějšími jsou zkušenosti s případy verbálního násilí vůči učitelům (řešila již takřka polovina všech ředitelů). Alespoň s jedním z daných šesti jevů se již na své škole během kariéry setkalo 61,4 % ředitelů, v uvedeném školním roce 46,8 %. Tab. 5: Zkušenosti ředitelů škol s jednotlivými formami agrese vůči pedagogům na jejich škole (respondenti v %) Forma agrese zkušenost v kariéře zkušenost ve šk. roce 2006/2007 Hrubé slovní urážky či nadávky studenta 48,8 40,5 Úmyslné poškození osobní věci 18,9 5,6 Výhrůžky studenta zneužitím známostí 13,4 7,1 Výhrůžky rodičů či jiného příbuzného zneužitím známostí 27,0 11,2 Výhrůžky studenta fyzickým násilím 10,2 3,9 Fyzické napadení ze strany studenta či jiné osoby 4,7 1,6 N = 127 Jak dokládá tabulka č. 6, na rozdíl od zkušeností samotných pedagogů byly v případě ředitelů škol častější opakované zkušenosti se stejným typem násilí. Platí to zejména o hrubých urážkách či nadávkách studentů (extrémní počet zde uvedl respondent, který 388

11 již jako ředitel v kariéře řešil 291 verbálních útoků na někoho z učitelů tento údaj pochopitelně poněkud zkresluje celkový průměr i standardní odchylku). Tab. 6: Frekvence zkušeností ředitelů s jednotlivými formami agrese vůči učitelům na jejich škole (údaje za celou kariéru respondenta) Forma agrese N Max 1x 2x 3x a více prům. st. odch. Hrubé slovní urážky či nadávky studenta ,3 20,0 71,7 12,15 39,021 Úmyslné poškození osobní věci ,8 30,4 34,8 2,70 2,305 Výhrůžky studenta zneužitím známostí ,3 31,3 37,4 2,38 1,360 Výhrůžky rodičů zneužitím známostí ,5 24,2 27,3 2,55 3,133 Výhrůžky studenta fyzickým násilím ,8 38,5 7,7 1,54 0,660 Fyzické napadení (student či jiná osoba) ,0 0,0 0,0 1,00 0,000 Statistická analýza následně ukázala, že zkušenosti učitelů s výše předestřenými problémovými jevy se lišily podle některých ze sledovaných faktorů. Jedním z nich bylo pohlaví. Ženy během aktuálního školního roku častěji než muži čelily verbální agresi během vyučování, zatímco muži byli naopak typičtější obětí hrubých nadávek studenta mimo dobu vyučování a rovněž se signifikantně častěji v kariéře setkali s úmyslným poškozením či zničením osobního majetku. Také obětí výhrůžek fyzickým násilím bylo více mezi muži, avšak u zkušeností s přímým napadením pro změnu převážily ženy. Ty pak navíc dominovaly i mezi těmi, kteří přiznali strach z konkrétních studentů na škole a kteří připustili, že kvůli agresivitě žáků již zvažovali konec své pedagogické kariéry. U posledních dvou otázek se nicméně nabízí námitka, zda daný poměr spíše než reálný stav neodráží určitou neochotu učitelů mužů v dotazníku otevřeně přiznávat pocity strachu. Délka praxe a ani věk učitele v daném směru u žádného ze zkoumaných jevů podstatnější roli nehrály. Značnou váhu měl typ školy, na jakém učitel působí, což potvrdilo jak šetření mezi samotnými učiteli, tak mezi řediteli škol. Takřka u všech sledovaných forem násilí měli více zkušeností učitelé z odborných učilišť a ze středních integrovaných škol (tedy škol, kde je současně realizována výuka na učilišti a střední odborné škole). Tyto rozdíly byly obzvláště výrazné ve srovnání se zkušenostmi učitelů působících na gymnáziu. Nešlo přitom jen o otázku, zda se daný pedagog setkal či nesetkal s každým ze sledovaných jevů zvlášť, ale najevo také vyšlo, že uvedené dva typy současně zvyšují pravděpodobnost, že učitel již čelil více typům násilí najednou. Střední odborná učiliště jsou navíc prostředím, kde se pedagogové ve srovnání s kolegy z jiných škol častěji bojí konkrétních studentů (uvedlo 27,1 % z nich) a častěji již rozmýšleli, zda na své povolání kvůli agresivnímu chování žáků nerezignovat (uvedlo 20,6 % z nich). Za pozornost stojí jisté neshody mezi řediteli a pedagogy ze soukromých škol a škol zřizovaných krajem či obcí. Zatímco výpovědi ředitelů zpravidla naznačovaly, že na soukromých školách je problémů s agresí vůči pedagogickým pracovníkům méně než na školách státních, zkušenosti samotných učitelů byly na obou uvedených typech velmi podobné, případně byl u některých forem násilí (například u verbální agrese ze strany 389

12 rodičů) výše naznačený poměr opačný. Nabízí se vysvětlení, že ředitelé soukromých vzdělávacích institucí si pečlivěji, než jejich kolegové z institucí zřizovaných obcí či krajem, hlídají pověst své školy i v takto anonymně pojatém dotazníkovém šetření. Hypoteticky by však bylo možné uvažovat také o tom, že učitelé na státních školách spíše oznamují případy daného typu svému nadřízenému než učitelé na školách soukromých. Závěr Podobně jako některé zahraniční studie, i zde prezentovaný domácí výzkum z roku 2007 naznačil, že profese učitele patří mezi povolání, u nichž lze vysledovat reálné zkušenosti pracovníků s násilím. Lze však namítnout, že spíše než o násilí v obecné rovině je na místě diskutovat o jeho jednotlivých podobách. Ačkoli je těžké závěry z různých výzkumů vzhledem k odlišné metodice srovnávat, zdá se, že zdaleka největším problémem jsou u nás i v jiných zemích nejrůznější podoby násilí verbálního, zejména pak urážky a nadávky vůči učitelům ze strany žáků nebo rodičů, eventuálně výhrůžky zneužitím vlivných známostí a útoky na osobní majetek. Závažnější formy typu přímých fyzických útoků se naštěstí ukazují jako výjimečné, byť i takové případy citovaná šetření zachycují. Závěrem se nelze vyhnout konstatování, že dosavadní výzkumné snažení na daném poli zůstává pouze na povrchu analyzovaného problému a slouží spíše jako jakési vstupní sondy. Je zcela zjevné, že pedagogický výzkum musí usilovat nejen o poznání rozsahu a konkrétních podob násilí vůči učitelům, ale zároveň se pokusit o nalezení vztahů mezi těmito jevy a vlastním pedagogickým působením dotčených osob. Výše předestřená data z našich vzdělávacích institucí ostatně i navzdory nepříliš rozsáhlému počtu respondentů naznačují, že spíše než proměnné jako typ školy či pohlaví učitele hrají významnější roli faktory spojené s jeho osobností a samotnou pedagogickou interakcí. Ukázalo se mimo jiné, že i na odborných učilištích, která se obecně jevila jako rizikovější prostředí, se našli pedagogové (a dokonce většina), kteří žádnou zkušenost s násilím neměli. A naopak, i na gymnáziích, kde se zkoumané jevy evidentně vyskytují nejméně, se někteří učitelé obětí násilného chování studentů či jiných osob stali. Bylo by proto vhodné pokusit se empiricky doložit, zda riziko násilného útoku souvisí například s určitým výchovným stylem učitele, klimatem v jeho vyučování, sociálními kompetencemi či s jeho autoritou v očích žáků. Takové poznání by mělo nepochybně obrovský význam i pro případná preventivní opatření, zejména pak v rámci přípravy budoucích pedagogů. Na otázky zmíněného typu však může odpovědět pouze šetření, které využije i dalších výzkumných metod a technik, tedy nejen anonymního dotazování se respondentů na jejich osobní zkušenosti s násilím. Literatura: BENDL, S. Jak předcházet nekázni aneb kázeňské prostředky. Praha : ISV nakladatelství, s. ISBN BENDL, S. Percipování kázně ve škole učiteli a žáky. Pedagogika, 2001, roč. 51, č. 2, s ISSN BLÍŽKOVSKÝ, B.; KUČEROVÁ, S.; KURELOVÁ, M., aj. Středoevropský učitel na prahu učící se společnosti 21. století : vzdělávací situace, profesní činnosti a podmínky učitelů České, Slovenské a Polské republiky. Brno : Konvoj, s. ISBN BOWIE, V. Defining violence at work : a new typology. In GILL, M.; FISHER, B.; BOWIE, V. 390

13 (Eds.). Violence at work. Causes, patterns and prevention. Cullompton : Willan Publishing, 2002, s ISBN BOXFORD, S. Schools and the problem of crime. Cullompton : Willan Publishing, s. ISBN BUDD, T. Violence at work: findings from the British crime surveys. London : Home Office, s. ISBN DUHART, D. Violence in the Workplace, Washington : U.S. Department of justice (Bureau of justice statistics), s. HALE, C. Fear of crime: a review of the literature. International Review of Victimology, 1996, vol. 4, no. 2, s ISSN HEISKANEN, M. Violence at work in Finland : trends, contents, and prevention. Journal of scandinavian studies in criminology and crime prevention, 2007, vol. 8, no. 1, s ISSN HRUBÁ, I. Učitelé se také střílejí. Učitelské listy, 2001/2002, roč. 9, č. 10, s. 1. ISSN KIVIVUORI, J.; TUOMINEN, M.; AROMAA, K. Mä teen mitä mä haluun. Oppilaiden opettajiin kohdistama häirintä ja väkivalta Helsingin kouluissa Helsinki : Helsingin Kaupungin Tietokeskus, s. LYON, D.R.; DOUGLAS, K.S. Violence against British Columbia teachers. Burnaby : Simon Fraser University, s. MARTINO, V. di. Work-Related Violence. In HEITMEYER, W.; HAGAN, J. (Eds.). International Handbook of Violence Research : Volume 2. Dordrecht : Kluwer Academic Publishers, 2003, s ISSN MAYHEW, C. Occupational violence in industrialized countries : types, incidents patterns and at riks groups of workers. In GILL, M.; FISHER, B.; BOWIE, V. (Eds.). Violence at work. Causes, patterns and prevention. Cullompton : Willan Publishing, 2002, s ISBN NOVOTNÝ, O.; ZAPLETAL, J., aj. Kriminologie. 2., přeprac. vyd. Praha : Aspi, s. ISBN PAULÍK, K. Co obtěžuje učitele různých typů škol. In ŘEHULKA, E.; ŘEHULKOVÁ, O. Učitelé a zdraví. Brno : Psychologický ústav AV ČR a nakladatelství Pavel Křepela, 1998, s STEFFGEN, G.; EWEN, N. Teachers as victims of school violence : the influence of strain and school culture. International journal on violence and schools, April 2007, vol. 2, no. 3, s URBÁNEK, P. Vybrané problémy učitelské profese : aktuální analýza. Liberec : Technická univerzita v Liberci, s. ISBN WADDINGTON, P.; BADGER, D.; BULL, R. Appraising the Inclusive Definiton of Workplace Violence. British journal of criminology, 2005, vol. 45, no. 2, s ISSN

Výsledky Počet respondentů: N = 1952 N = PCPP/ Pražské centrum primární prevence, Rumunská 1, Praha 2

Výsledky Počet respondentů: N = 1952 N = PCPP/ Pražské centrum primární prevence, Rumunská 1, Praha 2 Výsledky z průzkumu Agresivní chování vůči učitelům Anotace Centrum sociálních služeb Praha, oddělení Pražské centrum primární prevence společně s Oddělením prevence MHMP realizovalo anonymní dotazníkové

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Výsledky z průzkumu Agresivní chování vůči učitelům

Výsledky z průzkumu Agresivní chování vůči učitelům Výsledky z průzkumu Agresivní chování vůči učitelům Anotace Centrum sociálních služeb Praha, oddělení Pražské centrum primární prevence společně s Oddělením prevence MHMP realizovalo anonymní dotazníkové

Více

Oběti některých kriminálních deliktů. v České republice v roce 2004

Oběti některých kriminálních deliktů. v České republice v roce 2004 Institut pro kriminologii a sociální prevenci Oběti některých kriminálních deliktů v České republice v roce 2004 Odpovědná řešitelka: PhDr. Milada Martinková, CSc. Technická spolupráce: Věra Havránková

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová ŠIKANA Charakteristika šikany Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice I. Tento program vznikl na základě Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Program proti šikanování ve škole

Program proti šikanování ve škole Program proti šikanování ve škole Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 3. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků 4. Prevence proti šikanování a) program b) vzdělávání c) informování d) spolupráce

Více

Program proti šikaně ve škole

Program proti šikaně ve škole Program proti šikaně ve škole Obsah Předmět 1. Základní body specifické primární prevence šikanování 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 3. Odpovědnost školy

Více

Pracovní zátěž KDV0152_sazba.indd 69 KDV0152_sazba.indd :11: :11:34

Pracovní zátěž KDV0152_sazba.indd 69 KDV0152_sazba.indd :11: :11:34 Pracovní zátěž 70 Pracovní zátěž Zátěž Pracovní vytížení pedagogů Pracovní zátěž v pedagogických profesích je různorodá. objekt zájmu (médií) Zde jen pro ukázku vybíráme dvě profesní skupiny: učitele a

Více

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Ing. Iva Merhautová, MBA Násilí na pracovištích Násilí na pracovištích se stalo stejným rizikem jako

Více

Základní škola Sv. Čecha, Choceň Sv. Čecha 1686, Choceň. Program proti šikanování (je součástí minimálního preventivního programu)

Základní škola Sv. Čecha, Choceň Sv. Čecha 1686, Choceň. Program proti šikanování (je součástí minimálního preventivního programu) Základní škola Sv. Čecha, Choceň Sv. Čecha 1686, 565 01 Choceň Program proti šikanování (je součástí minimálního preventivního programu) Charakteristika šikanování: Šikanování je jakékoliv chování, jehož

Více

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: po00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 8 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s oblastmi sociální politiky, a školství

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

Minimální preventivní program školní rok 2014/2015

Minimální preventivní program školní rok 2014/2015 Minimální preventivní program školní rok 2014/2015 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Střední polytechnická, České Budějovice Nerudova 59, 370 04 České Budějovice Jméno a příjmení

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 2.4 Smíšená šikana 3. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků 3.1 Odpovědnost

Více

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka.

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka. První výsledky výzkumu, 2015 V první, kvantitativní části výzkumu bylo osloveno celkem 1435 respondentů. Bylo použito kvótního výběru, tzn. složení respondentů kopírovalo složení obyvatel ČR podle (kvót)

Více

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

SEXUÁLNÍ NÁSILÍ OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI

SEXUÁLNÍ NÁSILÍ OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI Prezentace hlavních závěrů z výzkumu SEXUÁLNÍ NÁSILÍ OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI SEXUÁLNÍ NÁSILÍ OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI 2016 1 METODA VÝZKUMU Kvantitativní výzkum na reprezentativním vzorku populace ČR ve věku

Více

Dotazník Příloha č. 2

Dotazník Příloha č. 2 Dotazník Příloha č. 2 Vážení kolegové, kolegyně, jmenuji se Vladislava Nováčková a pracuji ve vašem zdravotnickém zařízení. V současné době jsem studentkou posledního ročníku navazujícího magisterského

Více

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014 ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Minimální preventivní program školní rok 2013/2014

Minimální preventivní program školní rok 2013/2014 Minimální preventivní program školní rok 2013/2014 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Střední polytechnická, České Budějovice Nerudova 59, 370 04 České Budějovice Jméno a příjmení

Více

Úroveň vzdělávání v ČR

Úroveň vzdělávání v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Úroveň vzdělávání v ČR Technické parametry Výzkum:

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Vykázání I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 20.10.2013 Vzdělávací

Více

Kyberšikana v ČR v perspektivě aktuálních výzkumů

Kyberšikana v ČR v perspektivě aktuálních výzkumů Masarykova Univerzita, Fakulta Sociálních Studií Kyberšikana v ČR v perspektivě aktuálních výzkumů Mgr. Alena Černá Úvod Kyberšikana je kolektivní označení forem šikany prostřednictvím elektronických médií,

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Analýza předběžných výsledků projektu Drogové závislosti násilníci a oběti

Analýza předběžných výsledků projektu Drogové závislosti násilníci a oběti Analýza předběžných výsledků projektu Drogové závislosti násilníci a oběti V první fázi výzkumu jsme zjišťovali zkušenosti a postoje, které souvisí s agresí a násilným chováním blízkých osob vůči klientům

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

Doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc. Katedra sociologie FF UK Praha. jiri.burianek@ff.cuni.cz

Doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc. Katedra sociologie FF UK Praha. jiri.burianek@ff.cuni.cz Doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc. Katedra sociologie FF UK Praha jiri.burianek@ff.cuni.cz Cíle Na základě poznatků z výzkumu popsat rozmanité formy překračování norem v každodenním životě Z hlediska prevalence

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 86 840 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na úroveň sociální zabezpečení v ČR a

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

PŘÍLOHY 1) Dotazník 2) Výsledky faktorové analýzy 3) Studentův t-test na rozdíly mezi faktory u žen a faktory u mužů 4) Ukázka elektronického

PŘÍLOHY 1) Dotazník 2) Výsledky faktorové analýzy 3) Studentův t-test na rozdíly mezi faktory u žen a faktory u mužů 4) Ukázka elektronického PŘÍLOHY 1) Dotazník 2) Výsledky faktorové analýzy 3) Studentův t-test na rozdíly mezi faktory u žen a faktory u mužů 4) Ukázka elektronického vyplňování dotazníku 5) Seznam tabulek, grafů a schémat 1)

Více

Metodický postup při řešení případů souvisejících s krádežemi a vandalismem v prostředí školy

Metodický postup při řešení případů souvisejících s krádežemi a vandalismem v prostředí školy Metodický postup při řešení případů souvisejících s krádežemi a vandalismem v prostředí školy Krádež je takové jednání, při kterém se někdo zmocní věci, která není jeho a to za účelem si ji ponechat, používat

Více

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016 Tisková zpráva Hodnocení kvality různých typů škol září 201 Hodnocení úrovně výuky na různých typech škol počínaje základními školami a konče vysokými je trvale příznivé kladné hodnocení výrazně převažuje

Více

Výchovné poradenství z pohledu žáků základních škol

Výchovné poradenství z pohledu žáků základních škol Výchovné poradenství z pohledu žáků základních škol Závěrečná zpráva projektu specifického výzkumu Petra Kalibová Kontakt: petra.kalibova@uhk.cz Pracoviště: Katedra sociální pedagogiky PdF UHK 2 Závěrečná

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Minimální preventivní program ZŠ Semín 102, Přelouč 535 01 IČO: 70988838 Tel. 466 932 207 Prevence sociálně patologických jevů na základní škole zahrnuje především předcházení problémům s návykovými látkami

Více

Minimální preventivní program pro školní rok 2015/2016

Minimální preventivní program pro školní rok 2015/2016 Minimální preventivní program pro školní rok 2015/2016 Vypracoval: Jakub Hřib 1 Obsah 1 Legislativní podklady... 3 2 Personální zajištění prevence ve šk. r. 2014/2015... 4 3 Analýza výskytu rizikových

Více

PŘÍLOHA Č. 1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI PEDAGOGY V MŠ SMRŢICE

PŘÍLOHA Č. 1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI PEDAGOGY V MŠ SMRŢICE PŘÍLOHA Č. 1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI PEDAGOGY V MŠ SMRŢICE Příloha č.1/2 1. Setkala jste se s šikanou mezi dětmi v mateřské škole? Na tuto otázku kladně odpovědělo 5 z 6 oslovených vychovatelek, tedy

Více

NEZAMĚSTNANOST, ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A SOCIÁLNÍ JISTOTY ANEB V ČEM SE PODOBÁME A V ČEM LIŠÍME

NEZAMĚSTNANOST, ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A SOCIÁLNÍ JISTOTY ANEB V ČEM SE PODOBÁME A V ČEM LIŠÍME STEM, Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3,130 02 Praha 3 IVO, Inštitút pre verejné otázky Baštová 5, 811 03 Bratislava tel.: +420284019100 tel.: +4212544030 ==================================================================

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice

Více

ŠIKANA, EXTRÉMNÉ PROJEVY AGRESE, KYBERŠIKANA, STALKING A JINÉ OBTĚŽOVÁNÍ

ŠIKANA, EXTRÉMNÉ PROJEVY AGRESE, KYBERŠIKANA, STALKING A JINÉ OBTĚŽOVÁNÍ ŠIKANA, EXTRÉMNÉ PROJEVY AGRESE, KYBERŠIKANA, STALKING A JINÉ OBTĚŽOVÁNÍ Školní program proti šikaně 2015/2016 Metodický podklad Metodický pokyn k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Střední škola, základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené Olomouc, Kosmonautů 4 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE 2012-2016 Zpracoval: Mgr. Václav Voják, školní metodik prevence Datum: 31. 8. 2012

Více

Základní škola,jungmannova 660,Roudnice n.l. Program proti šikanování ve škole. Spisový znak: Skartační znak: S 10 Změny:

Základní škola,jungmannova 660,Roudnice n.l. Program proti šikanování ve škole. Spisový znak: Skartační znak: S 10 Změny: Základní škola,jungmannova 660,Roudnice n.l. Program proti šikanování ve škole Č.j.:2/2009 Účinnost od:1.4.2009 Spisový znak: Skartační znak: S 10 Změny: Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. na období

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. na období Základní škola a Mateřská škola Horní Moštěnice, příspěvková organizace ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE na období 2012 2017 Základním principem primární prevence rizikového chování u žáků je výchova k předcházení

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA 1/[9] Centrum pro výzkum veřejného mínění. CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Technické parametry Naše společnost, v12-11b

TISKOVÁ ZPRÁVA 1/[9] Centrum pro výzkum veřejného mínění. CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Technické parametry Naše společnost, v12-11b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Češi k prezidentským volbám v USA listopad 2012

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013.

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013. Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013 Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Některé aspekty výběru piva českými konzumenty

Více

Návrhy možných témat závěrečných prací

Návrhy možných témat závěrečných prací Návrhy možných témat závěrečných prací PEDAGOGICKÉ STUDIUM UČITELŮ PV a OV, OV, VV, HV, ZDRAV, VYCH, PVČ Student je povinen si zvolit v rámci svého studia téma své závěrečné práce. K tomu má možnost využít

Více

Program proti šikanování 1. Právní východiska. 2. Předmět. 3. Vymezení pojmu šikana

Program proti šikanování 1. Právní východiska. 2. Předmět. 3. Vymezení pojmu šikana Základní škola a mateřská škola Ostrava - Zábřeh, Kosmonautů 13, příspěvková organizace Program proti šikanování 1. Právní východiska Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci

Více

Syndrom vyhoření u všeobecných sester ZZS LK. Bc. Chalupová Veronika

Syndrom vyhoření u všeobecných sester ZZS LK. Bc. Chalupová Veronika Syndrom vyhoření u všeobecných sester ZZS LK Bc. Chalupová Veronika Syndrom vyhoření V současnosti tímto pojmem označujeme typické příznaky, jež vznikají u pracovníků pomáhajících profesí, z nich zejména

Více

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE OPONENT Název Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol Autor Bc. Jiří Zatřepálek Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Vacek Oponent

Více

Postoje občanů k prezidentskému úřadu - březen 2013

Postoje občanů k prezidentskému úřadu - březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Postoje občanů k prezidentskému úřadu - Technické

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ VE ŠKOLE

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ VE ŠKOLE Základní škola Jablonné nad Orlicí Jamenská 555, Jablonné nad Orlicí 561 64 IČO: 00 85 66 73 tel: 465 642 208 e-mail: skola@zs.jablonneno.cz PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ VE ŠKOLE Účinnost od: 1.12.2009 Vypracovali:

Více

Češi k prezidentským volbám v USA

Češi k prezidentským volbám v USA TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Češi k prezidentským volbám v USA Technické parametry

Více

Základní škola Horní Jelení, příspěvková organizace Školní preventivní strategie

Základní škola Horní Jelení, příspěvková organizace Školní preventivní strategie Základní škola Horní Jelení, příspěvková organizace Školní preventivní strategie 2016-2020 Dne 30. 9. 2016 vypracoval Mgr. Jiří Daněk, školní metodik prevence Obsah 1 Základní údaje o škole... 3 Školní

Více

Vnímání pocitu bezpečnosti v okolí bytového domu Koniklecová 5, Brno. Bezpečná lokalita bezpečné bydlení

Vnímání pocitu bezpečnosti v okolí bytového domu Koniklecová 5, Brno. Bezpečná lokalita bezpečné bydlení Vnímání pocitu bezpečnosti v okolí bytového domu Koniklecová 5, Brno (Analýza sociologického výzkumu) V rámci projektu Bezpečná lokalita bezpečné bydlení Pro Městskou polici Brno zpracovala: Mgr. Lucie

Více

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých

Více

Základní škola Nový Bydžov Karla IV.209. Program proti šikanování 2016/2017

Základní škola Nový Bydžov Karla IV.209. Program proti šikanování 2016/2017 Základní škola Nový Bydžov Karla IV.209 Program proti šikanování 2016/2017 Program proti šikanování Definice šikany (dle Metodického pokynu ministryně MŠMT k prevenci a řešení šikany škol a školských zařízení,)

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM pro školní rok 2015-2016 Realizátor: Základní škola a Mateřská škola Jindřichov, okres Přerov, příspěvková organizace, Jindřichov 122, Hranice 75301 Garant: Ředitelství ZŠ

Více

AGRESIVNÍ PACIENT PŘI ZÁSAHU

AGRESIVNÍ PACIENT PŘI ZÁSAHU AGRESIVNÍ PACIENT PŘI ZÁSAHU ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY Jaroslav Pekara 1, Marie Trešlová 2 1) Oddělení anesteziologie, resuscitační a intenzivní péče, Ústřední vojenská nemocnice Praha 2) ZSF Jihočeské

Více

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Občané a zaměstnání Technické parametry Výzkum:

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Jednotný postup školy a rodiny při řešení výchovných problémů žáků

Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Jednotný postup školy a rodiny při řešení výchovných problémů žáků Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Jednotný postup školy a rodiny při řešení výchovných problémů žáků Tento pokyn upravuje postup vyučujících při řešení výchovných, kázeňský

Více

Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006

Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006 Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006 Metodologie výzkumu: Metoda výzkumu: Dotazníkové šetření Sběr dat: Květen 2006 Vyhodnocení dat: Prosinec 2006 Cílová skupina: Občané města Krnova

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Názory na důvody vstupu do politických stran

Názory na důvody vstupu do politických stran TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory na důvody vstupu do politických stran

Více

Rizikové skupiny LS 1 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D.

Rizikové skupiny LS 1 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D. Rizikové skupiny LS 1 D O M Á C Í N Á S I L Í P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D. Termíny a témata 3.2. - domácí násilí 10.2. syndrom CAN 17.2 obchod s lidmi 24.2. bezdomovectví 9.3. - prostituce

Více

Příloha školního řádu

Příloha školního řádu Příloha školního řádu Kázeňský a sankční řád Základní škola, Rudná, 5. května 583 SANKČNÍ ŘÁD V souladu s preventivním programem zabývajícím se rizikovými faktory chování žáků základní školy jsme vypracovali

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Mateřská škola Třebíz Třebíz 6 Č.j. : /15 Skartační znak: A 10 Spisový znak: A. 1. 4. Účinnost od : 26. 1. 2015 INFORMACE

Více

Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření

Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření Použitá metodika Výzkumné šetření bylo provedeno ve spolupráci s Ústavem pro informace ve vzdělávání (ÚIV) ve dnech 7. 14. září 2009. Sběr

Více

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% nemáte obavy. má obavy I.04 II.02 II.05 III.03

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% nemáte obavy. má obavy I.04 II.02 II.05 III.03 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Obavy veřejnosti, pocit bezpečí a spokojenost s činností

Více

PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice

PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice Zpracováno podle Metodického pokynu MŠMT k řešení šikanování na školách a školských zařízeních č.j. MSMT-22294/2013-1. Metodickým doporučením k primární

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 6 840 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Image politických stran září 2015 Technické parametry

Více

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech

Více

PO /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

PO /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: gabriela.samanova@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika a záruky stability pro

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Občané o stavu životního prostředí květen 2013 oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Úvod Tato analýza je součástí grantového projektu Metodická podpora pro učitele angličtiny, zkr.

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

Názory obyvatel na finanční zajištění v důchodu a na důchodovou reformu

Názory obyvatel na finanční zajištění v důchodu a na důchodovou reformu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na finanční zajištění v důchodu

Více

Program poradenských služeb ve škole

Program poradenských služeb ve škole Základní škola a Mateřská škola České Velenice Program poradenských služeb ve škole 1. Základní charakteristika služeb Poradenské služby jsou zajišťovány týmem pracovníků školy, který tvoří výchovní poradci,

Více

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56 Bezpečnostní analýza kraje Vysočina 1 Obsah I. Úvod II. Legislativa a vymezení základních pojmů III. Doporučení k prevenci kriminality v kraji IV. Bezpečnostní analýza

Více

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

RETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET

RETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET RETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET Mgr. Hana Splavcová (NÚV) PhDr. Jana Kropáčková, Ph.D. (PedF UK) Praha, 7. října 2016 Anotace Příspěvek se zabývá problematikou vzdělávání dětí

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Výběr z nových knih 11/2015 pedagogika

Výběr z nových knih 11/2015 pedagogika Výběr z nových knih 11/2015 pedagogika 1. 100 her pro děti do tří let: v dětských skupinách a mateřských školách / Katharina Bäcker-Braun ; z německých originálů Die 50 besten Spiele für unterdreijährige

Více

Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR Úvodem. Velemínský Miloš

Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR Úvodem. Velemínský Miloš Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR Úvodem Velemínský Miloš Realizace studie v rámci Dvouleté smlouvy o spolupráci mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR a Regionálním

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Česká veřejnost o dění na Ukrajině prosinec 2016

Česká veřejnost o dění na Ukrajině prosinec 2016 Tisková zpráva Česká veřejnost o dění na Ukrajině prosinec 6 V současnosti se o vývoj situace na Ukrajině zajímá čtvrtina české veřejnosti, významně převažuje podíl lidí (4 %), kteří se o situaci na Ukrajině

Více