Globální zloèin v malých. republiky

Transkript

1 6 ŠTÚDIE ANALÝZY Miroslav Nožina* Globální zloèin v malých zemích pøípad Èeské republiky Bouølivé zmìny na konci 80. a poèátkem 90. let s sebou nepøináší jenom pozitivní jevy jako rozvoj, svobodu èi oslabení vojensko-politických hrozeb globální bezpeènosti. Liberalizace spoleènosti, probíhající ekonomická a sociální transformace v postkomunistických zemích, to vše vytváøí vhodné prostøedí pro šíøení takových sociálnì-patologických jevù, jako je terorismus, extremismus, násilí, nelegální migrace, obchod s lidmi, prostituce, hospodáøská kriminalita, zneužívání drog... Tìmto new threats novým hrozbám øada zemí svìta, zejména v posledních dvou desetiletích, * Miroslav Nožina; Ústav mezinárodních vztahù, Praha

2 ŠTÚDIE, ANALÝZY 7 èelí se stále vìtšími obtížemi. Krok do demokratického svìta byl pro postkomunistické zemì zároveò i krokem do svìta mezinárodního zloèinu. Ten dnes operuje v globálních dimenzích a pøedstavuje vážné bezpeènostní riziko pro øadu zemí svìta. Svìtové kriminální sítì Skuteènì globálním problémem se mezinárodní organizovaný zloèin stává až zhruba v posledních tøech desetiletích. Organizovaná kriminalita v tomto období získává doposud nepoznané dimenze, v nichž se zloèinecké organizace pøetváøejí v nadnárodní korporace. Tyto korporace jsou vysoce profesionalizované, disponují znaènými finanèními prostøedky a špièkovým technickým vybavením, mají mezinárodní spojení a pùsobnost. Jejich èlenové ve snaze o zajištìní bezpeènosti a beztrestnosti svého nezákonného podnikání neváhají korumpovat vysoké státní pøedstavitele a pronikají do oficiálních spoleèenských struktur, mnohdy na nejvyšší úrovni. Organizovaná zloèinnost se vedle USA a Itálie stala znaèným problémem v Japonsku, Mexiku, Kolumbii, Nìmecku, Nizozemí, Velké Británii. Jsou jí zasaženy prakticky všechny evropské státy. Francouzský exprezident Francois Mitterrand ji oznaèil za problém, který mùže ohrozit i naše vlády. OSN øadí organizovaný zloèin mezi nejvìtší rizika bezpeènosti lidstva. Pro prùmysl zloèinu, jak bývají organizované kriminální aktivity vcelku výstižnì charakterizovány, je pøíznaèná snaha o dosažení maximálního zisku. Na rozdíl od ideologicky zamìøených teroristických, extremistických, rasových, náboženských, ultranacionalistických aj. seskupení, která jsou zamìøena na destabilizaci spoleèenského statu quo, organizovaný zloèin nemá zájem spoleènost rozvracet, chce z ní pouze v co nejvìtší míøe tìžit a to bez ohledu na spoleèenské normy a použité prostøedky. Primárnì proto poskytuje zboží a služby, které jsou zákonem omezeny, pøípadnì zcela zakázány, avšak v populaci po nich existuje trvalá poptávka. Z tìchto dùvodù je cena nelegálního zboží a služeb vyšroubována do znaèné výše a za podstoupené riziko poskytuje vysoký zisk. Z rozborù struktury nákladù je zøejmé, že kriminální podnikání dosahuje znaènì vyšší ziskovosti ve srovnání s legálnì pùsobícími organizacemi. Jestliže zisk velkých obchodních koncernù dosahuje pøi obvyklé hospodáøské èinnosti na 100 DM výše asi 2 DM, je pomìr mezi ziskem a obratem u zloèineckých organizací až 25x vyšší (zisk 50 DM na 100 DM odbytu). V jistém slova smyslu se v pøípadì OZ, tak jak se s ním dnes setkáváme, jedná o kriminálnì- -podnikatelskou aktivitu, organizovanou podle modelu prosperujícího podni-

3 8 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH... ku a pružnì reagující na nejnovìjší trendy jak v oblasti nabídky a poptávky, tak i v oblasti využívání nejmodernìjších poznatkù vìdy a techniky. Právì zde leží hlavní dùvody prudkého rozmachu nadnárodní kriminality. Vznik a rozvoj svìtového domu v druhé polovinì 20. století zmìnil od základu podmínky, v nichž operuje jak legální, tak i nelegální podnikání. Dochází ke globalizaci mezinárodních obchodních a finanèních sítí, zvyšuje se prostupnost hranic, narùstá vzájemná závislost a propojenost státù, národù a jejich ekonomik. Svìtovou ekonomiku ovládají multinacionální konsorcia. Objevují se informaèní dálnice, gigantické transfery lidí, zboží, a penìz. V oblasti dopravy prudce narùstá pohyb lidí a zboží pøes hranice státù. Do Evropy smìøují nejenom krátkodobí návštìvníci, ale i silné migraèní vlny ze severní Afriky, Støedního a Dálného východu. Spoleènì s mobilitou populace dramaticky narùstá i mezinárodní obchod, resp. dochází ke globální akceleraci vývozu a dovozu zboží a služeb. To vše se odráží i ve sféøe šedých, pololegálních a èerných, ilegálních ekonomik. Tyto ekonomiky paralelnì kopírují dynamický vývoj v legální sféøe. Nárùst nadnárodních hospodáøských aktivit podnikání v ilegální sféøe navíc výraznì usnadòuje, protože národní bezpeènostní složky nejsou schopné tak velké objemy dodávek zboží a lidí, pøecházející pøes jimi kontrolované území, úèinnì kontrolovat. Prostupnost státních hranic se neúmìrnì zvyšuje a celní kontroly znamenají pro podloudnické organizace jenom malý problém. V kontextu katalyzaèních faktorù ilegálních èinností zaujímá významné postavení i situace na stranì poptávky, resp. stav spoleènosti. Je smutnou realitou doby, že poptávka po nelegálním zboží a službách ve svìtovém mìøítku stoupá. Globalizace ekonomiky se sebou nese i globalizaci životního stylu. S revolucí v oblasti komunikací a dopravy se šíøí i pøijímání unifikovaných kulturních vzorù. Objevuje se fenomén masového konzumu a poptávky po módních druzích zboží a už legálního èi nelegálního. Lidé v ménì rozvinutých zemích a lidé s nižšími pøíjmy se snaží vyrovnat modelu spotøeby v hospodáøsky vyspìlých státech èi alespoò domnìle kopírovat životní styl svých kulturních vzorù. Tak se ilegální komoditou svìtového významu stávají drogy a také ilegálnì rozmnožované hudební nahrávky, poèítaèové programy, napodobeniny svìtových znaèek aj. Ve zostøující se mezinárodní konkurenci všeobecnì narùstá množství firem balancujících na hranì zákona (mnohdy i za jeho hranicí), politických, náboženských aj. seskupení náchylných øešit své nezákonné problémy nezákonnou cestou. Z tohoto prostøedí pøichází množství objednávek na specializované kriminální úkony a vysoká je i ochota tìchto seskupení se do øetìzcù nezákonných aktivit zapojovat.

4 ŠTÚDIE, ANALÝZY 9 Sortiment služeb a zboží, které dnes nadnárodní organizovaný zloèin nabízí, je v dùsledku toho znaènì široký zbranì, drogy, radioaktivní materiály, levné pracovní síly, napodobeniny svìtových znaèek, kradené automobily a jiné komodity, služby od vydírání pøes hazardní hry a prostituci, vývoz ekologicky závadného odpadu do tøetích zemí, ilegální obchodní transakce, nájemné vraždy... Vždy se jedná o aktivity, které bez ohledu na zákonnost pøinášejí vysoké zisky. Experti OSN a Mezinárodního mìnového fondu odhadují, že roèní zisk organizovaného zloèinu èiní 1 bilión dolarù, tedy 4 % svìtového hrubého domácího produktu (ještì pøed deseti lety byly tyto odhady polovièní). V Rusku dnes mafie kontroluje % spoleèenského produktu, vysoký je i podíl organizovaného zloèinu na vytváøení HDP v Bolívii, Peru, Nigérii, Pákistánu aj. Tyto nezákonné zisky je nutné legalizovat. Praní špinavých penìz se øadí v oblasti organizovaných kriminálních aktivit k nejsofistikovanìjším operacím. Jeho rozvoji výraznì napomohlo i budování globálních finanèních sítí. Ty na jedné stranì znaènì urychlují obchodní transakce, na stranì druhé OZ jejich prostøednictvím provádí rychle, snadno a relativnì beztrestnì mezinárodní platby a zastírací transfery ziskù z nelegální èinnosti. Právì v této chvíli prochází proèiš ovacím procesem na naší planetì kolem 150 miliard dolarù. Obchodní a finanèní dìní se soustøeïuje ve svìtových a regionálních metropolích Londýnì, Frankfurtu, New Yorku, Tokiu, Hongkongu... Jedná se o souèást daleko širšího fenoménu, kterým je nárùst úlohy velkých mìstských center jako uzlových bodù globální ekonomiky. Tato centra soustøeïují kapitál, disponují rozvinutou dopravní a telekomunikaèní infrastrukturou, výdobytky technického pokroku. Díky svému propojení s nejrùznìjšími èástmi svìta v sobì koncentrují množství kosmopolitních prvkù. V rámci velkých mìstských celkù dnes vedle sebe koexistují komunity z Asie, Afriky, Evropy, Ameriky. Fungují jako základna a katalyzátory nadnárodních transakcí. Specifické vlastnosti svìtových metropolí zákonitì pøitahují i organizovaný zloèin, kterému toto prostøedí poskytuje množství pøíležitostí k nezákonným aktivitám. Pùvodnì národní, klanová èi kulturnì-regionální zloèinecká seskupení, jako jsou italská mafie, turecké a balkánské zloèinecké klany, èínské triády, arabské gangy, subsaharské gangy, latinskoameriètí narcos, kavkazské klany a nejrùznìjší seskupení z bývalého SSSR aj., opouštìjí zejména po skonèení studené války svá tradièní teritoria, aby se zapojila do svìtového kolotoèe zloèinu. V nových místech pùsobení praktikují doposud neznámé zpùsoby a metody kriminálního podnikání, jimž nezkušené lokální bezpeènostní složky èelí jen s obtížemi.

5 10 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH... Charakteristickým trendem dneška je i internacionalizace skupin pùsobících ve sféøe kriminálních ziskových aktivit, jejich spolupráce a flexibilní výmìna know-how, potøebného k páchání trestné èinnosti v mezinárodním mìøítku. Vznikají i dohody o vymezení sfér vlivu mezi tìmito seskupeními. I když základ jeho organizaèních vazeb nadále tvoøí struktury vybudované na pøíbuzenských a etnických svazcích pøinejmenším na nejvyšších stupních øízení kriminální podnikání se tak rychle pøizpùsobuje novým podmínkám. Právì mezinárodní propojování a kooperace skupin OZ na jedné stranì a úzká specializace na stranì druhé, spojené s dùvìrnou znalostí regionálních zvláštností, pøedstavují silný motor globalizace organizovaných kriminálních aktivit. Po pádu komunismu a tím i ukonèení skleníkového efektu uzavøeného totalitního systému mezinárodní organizovaný zloèin atakuje plnou silou i zemì bývalého socialistického bloku. I když se v tomto èlánku zabýváme Èeskou republikou, øada pøekvapivì shodných paralel ve vývoji sledované problematiky existuje ve všech zemích postkomunistické støední Evropy Organizovaný zloèin v Èesku pøed rokem 1989 Nìkteré kriminologické studie tvrdí, že organizovaný zloèin v Èesku pøed rokem 1989 neexistoval. Není to pravda. Organizovaný zloèin zde byl, pouze jeho tváø byla jiná. V podmínkách totalitního státu byly klasické aktivity OZ, jako obchod s drogami, zbranìmi, prostituce, vydírání, nájemné vraždy aj. omezeny na minimum. O to výraznìjší byly aktivity øady více èi ménì organizovaných skupin v ekonomické oblasti import a distribuce nedostatkového zboží, nezákonné smìny valut, export umìleckých pøedmìtù, krádeže a prodeje zboží aj. Zejména koncem 80. let, kdy ideologická a hospodáøská krize komunismu vrcholila, dochází v ÈSSR k rozvoji paralelní šedé ekonomiky, která supluje neschopnost státu zajistit svým obèanùm dostaèující pøísun zboží a životních potøeb. Formují se rozsáhlé korupèní sítì zasahující hluboko do sfér státního hospodáøství a byrokracie. V èeské spoleènosti se objevuje nová vrstva socialistických zbohatlíkù šedých podnikatelù a osob tìžících ze svého postavení ve státním aparátu a stranické nomenklatuøe. Tito lidé pokraèují ve spolupráci i po roce 1989 a to èasto i za hranicí zákona. Zmìny 90. let Na poèátku 90. let se v ÈR vytvoøily relativnì vhodné podmínky pro èinnost mezinárodního organizovaného zloèinu:

6 ŠTÚDIE, ANALÝZY 11 s otevøením státních hranic a ekonomiky se Èeská republika stává souèástí globálních procesù. Do a pøes ÈR akceleruje pøeprava lidí a zboží. Z Prahy se stává evropská metropole. Pøitažlivá pro OZ je i domácí situace rozsáhlá ekonomická transformace spojená s mohutnými majetkovými pøesuny, rychlým vytváøením trhu a kapitálu poskytuje øadu pøíležitostí ke kriminálním operacím, privatizaèní proces, mezery v legislativì i neoficiální vládní politika nezájmu o pùvod penìz užívaných v tomto procesu umožnily øadì stínových podnikatelù socialistické éry, zkorumpovaných byrokratù a èlenù nomenklatury legalizovat své zisky a vstoupit do legálního podnikání. Podsvìtí tak bylo výraznì oslabeno, resp. organizované kriminální aktivity zùstaly v rukou delikventù nižšího øádu, klasické kriminální aktivity jako loupeže, násilné zloèiny, obchod s drogami, ilegální gambling, prostituce aj. nemìly v socialistickém Èeskoslovensku nikdy vysoce organizované formy. Obchod s drogami byl rozvinut minimálnì, vraždy na objednávku a krádeže automobilù byly jevem prakticky neznámým. Pro dravé kriminální skupiny ze zahranièí pracující vysoce profesionálními metodami bylo místní podsvìtí pouze malou konkurencí, ve sféøe stínové ekonomiky vzniká okolo 15 % hrubého domácího produktu ÈR (odhady do budoucnosti hovoøí o % HDP), zásadní zmìny prodìlává legislativa, která teprve postupnì, s obtížemi a mnohdy opoždìnì, vytváøí právní prostøedky úèinnìjšího boje proti organizované kriminalitì. V justièním, policejním a správním aparátu probíhá radikální pøestavba prakticky za pochodu, existující stav spoleèenského vìdomí obsahuje rizikové faktory zvyšující možnost asociálního jednání. Pøestávají platit léta zažité pravdy, osobní každodenní zkušenosti, rutinní pravidla praktického jednání. Radikálnì se mìní hodnotový systém. Vytváøejí se nové vzorce a kritéria spoleèenského úspìchu, normy sociálního jednání se relativizují, je oslabena sociální regulace a kontrola a to v situaci, kdy právní a morální vìdomí spoleènosti bylo v dùsledku vývoje minulých let pokøiveno. Ve struktuøe žádoucího modelu spoleèenského úspìchu se dostává do popøedí materiální zisk, èasto bez ohledu na zdroje, dochází k oslabení morálních norem jako dùsledku morální devastace a nenaplnìných konzumních aspirací minulého období. Celkovì Èeská republika pøedstavuje po roce 1989 území s výhodnou geografickou pozicí v sousedství zemí EU, slabì organizovaným podsvìtím, dostateènì poèetným populaèním potenciálem ochotným ke spolupráci v ob-

7 12 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH... lasti nezákonných aktivit, slabými zákony, nechránìnými hranicemi, s dezorientovanou policií nezkušenou ve vyšetøování transnacionálních forem kriminálních aktivit. Struktura OZ Z tìchto dùvodù nebylo hlavním motorem organizovaných kriminálních aktivit na poèátku 90. let v ÈR domácí kriminální podsvìtí. Moderní formy kriminálního podnikání k nám pøišly zvenèí. V letech mezinárodní zloèin kontroloval více jak 3/4 organizovaných kriminálních aktivit na èeském území. Èeští obèané ovšem zaèali s tìmito skupinami záhy spolupracovat jako øidièi, pøechovávaèi zbraní a zboží, regionální poradci aj. V roce 1993 již Èeši tvoøili zhruba polovinu všech pøíslušníkù skupin OZ (ve vìtšinì pøípadù zaujímali nižší pozice v jejich hierarchické struktuøe). V následujících tøech letech èeský fenomén dále rostl. V letech byl opìt ponìkud zatlaèen do pozadí zahranièním fenoménem. V souèasné dobì operuje podle policejních zdrojù na území ÈR okolo 100 organizovaných kriminálních seskupení. Pøibližnì 1/3-1/2 z nich má vedoucí složky cizího pùvodu. Na/pøes území ÈR zaèala vyvíjet aktivity kriminální seskupení ze zemí bývalého Sovìtského svazu, USA a Latinské Ameriky, Blízkého a Støedního východu, východní Asie, arabských zemí, subsaharské Afriky. Postsovìtský organizovaný zloèin Postsovìtský organizovaný zloèin (POZ) atakoval území ÈR již krátce po listopadu Dnes na èeském území operují jak malé kriminální skupiny, tak i èlenové silných syndikátù, vybavení znaènými finanèními prostøedky a profesionálními znalostmi. Jedná se o pøíchozí pøedevším z Ruska, Ukrajiny a z oblasti Kavkazu. Nejznámìjší z tìchto skupin jsou Solncevská mafie, Rostovská mafie, dagestánská skupina Šamila Megomedova, èeèenští Azdamovci, ukrajinští Solotuchovci, dále taganská, mazurská a podolská odnož moskevské mafie. Prosadit se u nás snaží i skupiny z Ázerbájdžánu a Arménie. Nejedná se pouze o obèany z bývalého SSSR, ale rovnìž o emigranty z bývalého SSSR, pøíslušníky vystìhovalecké vlny 70. let. Bossové jsou èasto státními pøíslušníky Izraele, který nikdy nepøistoupil na mezinárodní dohody o vzájemném vydávání zloèincù. Gangy ze SNS uskuteèòují svoji èinnost vysoce profesionálnì a v pøípadì potøeby se znaènou brutalitou. Praktikují jak klasické formy kriminality, jako je obchod se zbranìmi, vydírání, vraždy na objednávku, organizovaná prostituce, obchod s bílým masem aj., tak i vysoce sofisti-

8 ŠTÚDIE, ANALÝZY 13 kované metody podvodù a kriminálních operací, mnohdy již ovìøené v zahranièí. To se týká napø. daòových únikù v oblasti importu a exportu ropných produktù, které ruská mafie s úspìchem provádí napø. v USA a dalších zemích støední Evropy, èi obchodu s radioaktivními materiály. Základnu pro nástup POZ na území ÈR vytvoøili Rusové, Ukrajinci atd. žijící trvale v ÈR, legální a ilegální imigranti, kteøí k nám pøišli po pádu SSSR, pøíslušníci èeského podsvìtí a romských komunit. Ve službách POZ roste rovnìž poèet seriózních èeských obèanù a firem ochotných sloužit jako právní poradci, partneøi pøi obskurních kriminálních operacích a praní špinavých penìz, agenti pro styk s úøady a nákup nemovitostí a pracovníci public relations. POZ obratnì využívá kontaktù vytvoøených s èeským podsvìtím bìhem okupace sovìtskou armádou, s bývalými èleny nomenklatury a tajných služeb. POZ operuje na široké mezinárodní bázi. Jako pøíklad za všechny mùže sloužit organizace Semjona Mogilevièe, jejíž èinnost na území ÈR byla znaènì eliminována po povìstném zásahu policie v pražské restauraci U Holubù v kvìtnu 1995, která kontroluje více jak sto spoleèností v Evropì, USA a Kanadì. Tyto spoleènosti èasto slouží jako zástìrka pro praní špinavých penìz a dalších aktivit. Mimo území ÈR byly aktivity postsovìtských zloèincù zaregistrovány již ve více jak 40 zemích svìta. S roèním obratem 200 miliard dolarù se Rusové stali ekonomicky nejsilnìjší složkou evropského organizovaného zloèinu. V poslední dobì lze sledovat jejich snahy o pronikání do kontrolních mechanismù øady zemí, vèetnì ÈR. Vedle korupce státních úøedníkù se mafiánští bossové vìnují legálnímu podnikání a zprostøedkování obchodù, vystupují jako solidní obchodníci. Projevují znaèný zájem o navázání kontaktù s pøíslušníky èeské hospodáøské a politické elity. Poèet kasin, restaurací a obchodních spoleèností vlastnìných nebo spoluvlastnìných subjekty pocházejícími z území bývalého Sovìtského svazu v ÈR stále roste. Èást z nich slouží jako zástìrka kriminálních aktivit. Rusové investují do nemovitostí v Praze, Karlových Varech, Mariánských Lázních aj. Ruští bossové pøi usazování na území ÈR oèividnì kalkulují s pøipojením ÈR k Evropské unii a otevøením nových cest na Západ. Podle informací Ministerstva vnitra ÈR je jejich cílem získat kontrolu nad obchodem se strategickými surovinami, bankovní sférou a prostøednictvím investièních spoleèností, fondù a kontaktù s vládní sférou získat reálnou moc ve státì. Italská mafie Kriminální sítì italské mafie rozšíøily svùj akèní rádius na èeské území již poèátkem 90. let. První k nám vstoupila neapolská Camorra a to prostøed-

9 14 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH... nictvím svých poboèek v Nìmecku a Rakousku. Jednalo se o mafiánské klany Liccardi a Guiliano. (Prahu pozdìji navštívili i vyslanci klanù Alfieri, Contini a Dinardo.) Èeská policie záhy zaznamenala pøíliv italských obchodníkù s koženými imitacemi, napodobeninami drahých kovù apod. Obchodníci pocházeli témìø výluènì z Neapole a støídali se u nás každých 6-10 mìsícù. Camorra postupnì vytvoøila sí skladù, ubytování a restaurací v Praze, Brnì, Olomouci, Zlínì, Znojmì, Ostravì, Èeských Budìjovicích a dalších èeských mìstech. V druhé vlnì již Italové vstoupili pøímo do kriminálního byznysu jako organizátoøi obchodu s kradenými vozy a drogami. Pøitom úzce spolupracovali s místním romským podsvìtím a èeskými emigranty ze Švýcarska a Rakouska. I v pøípadì italských skupin mùžeme sledovat široké mezinárodní zázemí. Napø. pražská poboèka klanu Liccadi má úzké kontakty s poboèkami v Nìmecku, Portugalsku a na Slovensku. Šéf pražské poboèky klanu Guiliano, S. F., byl roku 1994 zatèen ve Frankfurtu za podvody a falšování šekù. Bìhem svých pobytù v Los Angeles, New Yorku a Praze udržoval kontakty s bossy ruské a ukrajinské mafie. Jako jeho právní poradce pùsobil známý pražský advokát. Vedle Neapolitáncù zaznamenala policie v ÈR aktivity klanù Spandaro a Corallo, které tvoøí odnož Cosa nostry v americkém Miami. Do Prahy údajnì vyslaly své zástupce i newyorské rodiny Genovese a Gambino a sicilská mafie z Palerma. Italské zloèinecké organizace se v ÈR zamìøují na skupování nemovitostí, pøedevším v Praze. Balkánské skupiny Na konci 70. let se Jugoslávie stala ètvrtým nejvýznamnìjším obchodním partnerem tehdejší ÈSSR. Díky tomu, a faktu, že mezi obìma zemìmi byla odstranìna vízová povinnost, u nás vznikla silná jihoslovanská komunita. Ta se v 90. letech stala zázemím pro ilegální èinnost øady skupin pøicházejících z Balkánu do Èeské a Slovenské republiky. I tyto skupiny v ÈR záhy zaèaly praktikovat nelegální aktivity, v nichž mìly praxi už z jiných zemí. Již na poèátku 90. let se doménou Jugoslávcù stala placená ochrana v novì otevøených noèních klubech a barech. Postupnì je však vytlaèily tvrdší skupiny z Ruska, Ukrajiny, Kavkazu a Bulharska. Jugoslávci si však zachovali významné postavení v dalších výnosných aktivitách: krádežích vozidel a jejich transportu do zemí bývalé Jugoslávie, praní špinavých penìz pro sebe a pro italské organizace prostøednictvím kasin aj., finanèních podvodech a daòových únicích, násilné kriminalitì, vèetnì vražd na objednávku. Významnou úlohu hrají i v oblasti pøevadìèství a obchodu s lidmi, kde tìží zejména ze

10 ŠTÚDIE, ANALÝZY 15 své znalosti prostøedí a kontaktù na èeské podsvìtí. V ÈR zakládají fiktivní spoleènosti, pøes které organizátoøi tranzitù zajiš ují pozvání do ÈR pro rizikové osoby. V této oblasti se proslavily zejména spoleènosti PERUN a VER- MIS, které založil Srb Rade Stepanoviè. Jeden ze Stepanovièových spoleèníkù, Ifet Èota, byl mimo jiné podezøelý z pøípravy atentátu na prezidenta republiky Václava Havla v roce V nelegálním obchodu s drogami u nás jednoznaènì dominují etniètí Albánci z bývalé jugoslávské provincie Kosova. Èeská policie zadržuje v prùmìru každých 14 dnù jednoho delikventa, pracujícího pro kosovoalbánské pøekupníky. Pro albánské podnikání v drogovém byznysu je charakteristická znaèná obchodní zdatnost a tvrdost v pøípadì problémù. Mají sklon vytváøet zloèinecká seskupení na základì tradièních rodinných klanù fares. Kosovoalbánci získávají drogy zejména v Turecku a na Kavkaze. Èeské sekce kosovoalbánských organizací jsou zpravidla pouze výbìžkem širších pašeráckých sítí rozprostøených v øadì zemí Evropy, zejména ve Švýcarsku a Nìmecku. Kromì obchodu s drogami se Albánci èasto vìnují i dalším aktivitám organizování prostituce a vydìraèství, padìlání dokumentù, krádežím automobilù aj. Nebezpeèná je jejich snaha o prùnik do èeských politických a ekonomických špièek. Èeská policie v souèasnosti registruje minimálnì 5 kosovoalbánských bossù, kteøí už se oficiálnì nevìnují nelegálním aktivitám a snaží se vystupovat jako seriózní podnikatelé. Zprávy z pražského podsvìtí hovoøí o vybírání penìz mezi albánskými podnikateli na nákup zbraní pro osvobozeneckou armádu v Kosovu. Turecké zloèinecké skupiny zatím neprojevují o ÈR výrazný zájem, i když èasto využívají území ÈR pro tranzity drog na Západ. Tureètí obèané (z velké èásti kurdské národnosti) spolupracují s kosovskými Albánci, Bulhary, obèany zemí bývalé Jugoslávie (Makedonci, Srby, Chorvaty), Vietnamci a Èechy pøi pašování lidí na Západ, zejména do Nìmecka. Pøíhranièní èeská mìsta jako Rumburk, Dìèín, Plzeò èi Varnsdorf slouží jako kontaktní a sbìrná místa pro ilegální migranty. Pašerácké gangy mají kontakty pøímo s uprchlickými tábory a využívají služeb zkorumpovaných pøíslušníkù policie a celní správy. Èinnost bulharských zloèineckých organizací byla pùvodnì zamìøena na provoz erotických podnikù. Ty však pozdìji pøevzaly zloèinecké organizace z bývalé Jugoslávie. Bulhaøi proto pøešli na krádeže aut a dodávání prostitutek do erotických podnikù, v nichž dnes po ex-jugoslávcích získávají dominantní úlohu postsovìtské skupiny. Postjugoslávské skupiny pozvolna dohánìjí postsovìtské skupiny v podílu na páchání trestné èinnosti násilného charakteru. Mezi jednotlivými sku-

11 16 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH... pinami, které se vyznaèují agresivitou a èastou nesnášenlivostí, dochází k èastým støetùm pøi rozdìlování teritorií. Výjimkou nejsou ani vraždy, páchané mnohdy pro zvýšení efektu na veøejných prostranstvích. Øada vražd je provádìna na objednávku, pachatelé ihned po provedení èinu opustí území ÈR. V souvislosti s tìmito seskupeními roste i poèet trestných èinù braní rukojmí, organizovaných loupeží a vydírání. Asijský organizovaný zloèin Podle zpráv z asijské komunity je možné v ÈR oèekávat silné migraèní vlny z Asie. Asijští podnikatelé u nás dnes v oèekávání novì pøíchozích z Vietnamu, Èíny, Taiwanu Koreje atd. nakupují domy a pozemky. Nìkteré odhady tvrdí, že v dohledné dobì bude v ÈR žít více jak Asiatù. S vlnou migrantù pøicházejí i povìstné èínské triády tongy (tchungy) a ostatní asijské zloèinecké organizace. Míøí k nám jak z Asie pøes Rusko a Maïarsko, tak i ze základen v západních zemích. Nejèastìjším modem operandi na území ÈR, obdobnì jako pøedtím v USA a západní Evropì, je zakládání obchodních spoleèností, firem a restaurací (které èasto vykazují minimální profit a fakticky slouží jako krytí pro organizování nelegální migrace), a široké škály dalších aktivit, jako jsou vydírání, únosy, hazardní hry, obchod s lidmi, finanèní podvody a praní špinavých penìz, obchod s drogami aj. V ÈR pùsobí nìkolik odnoží triád tongù z èínského Pekingu, Šanghaje, Wen-èu, Èchin- iangu a provincie Fu- ien. Vyšší pøedstavitelé tìchto organizací u nás vystupují jako seriózní a movití obchodníci a pronikli i do kruhù èeské spoleèenské elity. Pøedstavitelé pekingské triády tongu Hadí hlavy násilím ovládli Ústøední sdružení èínských podnikatelù a obchodníkù pùsobících v ÈR, které pùvodnì vzniklo v roce 1995 jako organizace pro podporu obchodu a podnikání mezi Èeskou republikou a ÈLR. Èíòané dnes pro servisní práce v ÈR èasto využívají služeb pøíslušníkù vietnamských komunit, které jsou na èeském území etablovány již od roku 1975 v souvislosti s dovozem levné pracovní síly z Vietnamu. Pøíslušníci tìchto komunit proto dùvìrnì znají èeské prostøedí. Na zakázku Èíòanù èasto vykonávají špinavou práci potulné gangy mladých Vietnamcù, které po svìtì putují od jedné vietnamské komunity ke druhé a prostøedky k obživì získávají pácháním vìtšinou násilné trestné èinnosti. Tyto skupiny mívají od 3 do 20 pøíslušníkù ve vìkovém rozmezí od 14 do 35 let. Nemají rodinné zázemí a v pøípadì potøeby neváhají použít zbranì. Z gangù èeského pùvodu se v zahranièí smutnì proslavila napø. skupina È.S., pùvodnì vietnamského pracovníka, který u nás získal povolení k trvalému pobytu na základì sòatku s romskou dívkou. Skupina poèátkem 90. let emigrovala z ÈR do Nìmec-

12 ŠTÚDIE, ANALÝZY 17 ka a Francie, kde provádìla pro èínské bossy vraždy na objednávku. Když zde pro ni zaèala být pùda pøíliš horká, stáhla se zpìt do Èech. È.S. vždy zdatnì konkuroval N.V.H. se svojí skupinou pistolníkù. Ménì násilná, ale o to aktivnìjší je skupina V.V.V., která na území ÈR pronikla pøes Slovensko z Ukrajiny. Zabývá se zejména pašováním všeho druhu a pøevadìèstvím migrantù z Asie dále do Evropy. Naopak importovaný gang Létajících drakù má své koøeny v èínské ètvrti amerického New Yorku. V ÈR dnes operuje10-15 takových násilnických band. Za zmínku stojí i buòka japonské Rudé Armády. Tato ultralevicová teroristická organizace vznikla v Japonsku a odtud expandovala do svìta. Její šéf, pùvodem Polák školený v USA, pronikl do ÈR v roce 1997 a pravdìpodobnì s nìkolika svými soudruhy Èíòany vietnamského pùvodu ve snaze získat peníze zde zaèali pracovat pro èínské bossy. Gang je spojován s nìkolika vraždami na objednávku na Mostecku. I když struktura vietnamských organizací není tak silná a hierarchizovaná, jako v pøípadì Èíòanù, stále více vietnamských bossù u nás si vytváøí vlastní nezávislé kriminální sítì a zaèíná Èíòanùm zdatnì konkurovat. Nìkdy koncem roku 1997 a poèátkem roku 1998 se Èíòané pokusili pøevzít kontrolu nad èástí lukrativních ilegálních aktivit na západní èesko-nìmecké hranici, doposud ovládaných Vietnamci. Vzájemné potyèky skonèily nìkolika vraždami a hrozbou Èíòanù, že zapálí vietnamskou tržnici v Modøanech. Problém vyøešila až schùzka vietnamských a èínských bossù v Praze, kde došlo k dohodì o vymezení sfér vlivu. V roce 1997 policie v ÈR zaznamenala pøítomnost asijské mafie, boryokudanu. Oèekávána je její expanze v souvislosti s dovozem investic. Subsaharský organizovaný zloèin Afriètí pøekupníci a pašeráci drog zaèali využívat východoevropských tras zhruba od poèátku 90. let. Poèetné skupiny jejich drogových kurýrù se v té dobì objevily v bývalém Sovìtském svazu, Polsku, Rumunsku, Maïarsku, Jugoslávii, Bulharsku a bývalém Èeskoslovensku. Tyto zemì se staly pøedevším tranzitním územím zásilek drog smìøujících do západní Evropy a USA. V té dobì nabyla na významu napø. letecká trasa Lagos (Nigérie) Sofie (Bulharsko) Praha. Mezi prvními zadrženými pašeráky drog pøevažovali Nigerijci, resp. držitelé nigerijských pasù. Dále mezi nimi byli Ghanci, Gambijci, Konžané, Sudánci, Tanzánci. Drogoví kurýøi této první vlny nemìli mnoho zkušeností s prostøedím východní Evropy a byli zpravidla nepøíliš dobøe proškoleni pro svoji práci. Jejich zamìstnavatelé, mnohdy bossové vysoce organizovaných pašeráckých seskupení, se oèividnì spoléhali na to,

13 18 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH... že kurýøi ve východoevropském zmatku snadno uniknou pozornosti celníkù a policie, zavalených jinými problémy. Tento trend byl na èeském území potvrzen v bøeznu 1990, kdy byl v kempu poblíž Prahy zadržen Swetu Said Mlawila se 180 g heroinu nakoupeného v indické Bombaji. Jeho dopadení pražskou policií pøispìlo k usvìdèení kodaòské spojky, rozsáhlého gangu Gambijcù a Tanzáncù, který pašoval heroin z pákistánského Karáèí a pozdìji Bombaje pøes polské a èeské území do Nìmecka, Dánska, Švédska, Norska a Velké Británie. Krátce po tomto prvním pøípadu následovala doslova invaze nigerijských kurýrù na letištì v Ruzyni a øada záchytù afrických drogových kurýrù. Poté, co východoevropští celníci a policie zaèali africké pašeráky drog rutinnì zachytávat, jejich pøíliv do oblasti støedovýchodní Evropy (ÈR, Polska, Maïarska, Slovenska) v relativnì krátké dobì ustal. Pokraèoval však ve smìru na Balkán a do zemí SNS. Dùvodem byla zejména chaotická bezpeènostní situace v tìchto oblastech, která umožòovala bezpeènìjší organizování drogových tranzitù. Subsaharským gangùm poté trvalo tøi roky, než vypracovaly novou, efektivnìjší strategii pro støední Evropu. Do tohoto regionu zaèali opìt pronikat od roku Jejich hlavním modem operandi se zde stalo verbování kurýrù pro pøevozy drog. Dùvodem je, že východoevropští kurýøi jsou všeobecnì levnìjší ochotní pracovat za nižší honoráø než jejich západní kolegové, a navíc nebývají dobøe informováni o možných dùsledcích svého konání v pøípadì zatèení a vysokých trestech za pašování drog zejména ve výchozích zemích. V Moskvì k této práci využívají známé prostitutky a mladé ženy z venkova, které dnes masovì pøijíždìjí do hlavního mìsta za prací. Jak svìdèí pøípady zadržení èeských mezkù pracujících pro Nigerijce v Thajsku, Uruguayi, Brazílii, Skandinávii i dalších západoevropských zemích, aktivní verbíøi pùsobili, nebo nadále pùsobí, i na území ÈR. Podle rùzných informací se honoráøe kurýrù za pøevoz drog pohybují mezi dolarù významnou úlohu pøitom hraje pøevážené množství a poèet celních kontrol, jež musí najatý kurýr absolvovat. Do hostitelských zemí pøijíždìjí afriètí pøekupníci drog jako studenti, turisté, pasažéøi v tranzitu, politiètí uprchlíci, podnikatelé. Po pøíjezdu èasto své pravé doklady ukrývají a buï se prokazují zfalšovaným potvrzením velvyslanectví o ztrátì cestovního pasu nebo falešnými doklady. Není neobvyklé, že u sebe mají i nìkolik padìlaných pasù rùzných zemí, vystavených na rozlièná jména. K základní logistice patøí i pronajaté konspirativní byty a kontakt na kvalitní právníky pøipravené okamžitì zasáhnout v pøípadì problémù. Velkou výhodou subsaharských drogových skupin je, že jejich

14 ŠTÚDIE, ANALÝZY 19 èlenové mezi sebou komunikují v rodných jazycích, pro které vyšetøovatelé jen obtížnì nalézají tlumoèníky. Jen v samotné Nigérii existují ètyøi stovky takových náøeèí. Frekventovanou metodou získání povolení k trvalému pobytu je uzavírání sòatkù s obèany hostitelských zemí za úplatu. Podle nìkterých zdrojù se cena takového sòatku v ÈR pohybuje kolem korun, ovšem mùže být i mnohem nižší. Ve východoevropském prostøedí, vyznaèujícím se slabými mechanizmy kontroly hospodaøení podnikatelských subjektù, je pak èastou cestou k legalizaci pobytu i zakládání krycích firem a spoleèností, které èasto nevyvíjejí žádné nebo jen minimální aktivity. Dùvodem zájmu afrických skupin na získání povolení k trvalému pobytu, pøípadnì obèanství v ÈR a dalších zemích postkomunistické støední Evropy, je jednak usnadnìný pøístup do zemí Evropské unie s èeským, polským, maïarským èi slovenským pasem, na rozdíl od pasù øady afrických zemí, je dnes možné cestovat po západní Evropì prakticky bez omezení. Druhým dùvodem je potenciál východoevropského drogového trhu a menší zkušenosti i aktivita bezpeènostních složek. V oblasti støedovýchodní Evropy registrujeme øadu afrických pøekupníkù drog, kteøí pùvodnì pùsobili v zemích EU. Poté, co odtud byli vytlaèeni policií, zahajují novou kariéru na Východì. Vedle toho si ovšem udržují i své pøedcházející západoevropské kontakty. Africké gangy operující ve svìtì se nevyhýbají spolupráci s domácím podsvìtím, vèetnì pøíslušníkù dalších mezinárodních skupin jako jsou Italové, Latinoamerièané, Asijci, Rusové. Informace z Moskvy hovoøí o jejich kooperaci napø. i s u nás známou solncevskou mafií. Rovnìž jejich aktivity nebývají omezeny pouze na drogy. Podílejí se na pašování lidí, falšování dokladù, krádežích aut a jejich dopravì do Afriky, obchodu se zbranìmi. V nìkolika pøípadech byly registrovány nákupy zbraní za drogy nigerijské provenience. Tyto zbranì, odcizené z postsovìtských armádních skladù, byly urèeny pro vojáky armád, bojujících v nìkolika afrických lokálních konfliktech. Jeden z nejvìtších pøípadù tohoto typu je spojen s ÈR. Nigerijci byli zapojeni do zatím nejvìtšího odhaleného pøípadu pašování 3 kilogramù vysoce obohaceného uranu, zachyceného v prosinci 1994 v Praze. Materiál mìl být pùvodnì pøevezen z ÈR do Nìmecka a odtud do Nigérie. Nigerijci mìli za toto zboží (urèené pro anonymní tøetí zemi) zaplatit drogami. Ty mìly být zdistribuovány na západoevropském trhu. Vzniklý zisk se mìl vrátit do SNS. Zvláštní formou kriminálního podnikání nigerijských organizací je rozesílání tzv. zvacích dopisù, kdy jsou podnikatelé pod pøíslibem velkých ziskù z úèasti na finanèních operacích zváni do Afriky a potom okrádáni. Odesílatelé pøitom pracují kvantitativní metodou rozesílají tisíce dopisù bez výbì-

15 20 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH... ru s tím, že se alespoò malá èást podnikatelù chytí. Jeden z tìchto dopisù obdržel dokonce i prezident Václav Havel. Nová vlna tìchto dopisù zasáhla území ÈR v loòském roce a je s vysokou pravdìpodobností organizována z ÈR. Arabské organizace Zemì postkomunistické Evropy mìly v minulých dobách dobré styky s arabským svìtem. Studovalo v nich mnoho arabských studentù, pøicházeli sem arabští pracovníci. Po rozpadu komunistického bloku se nìkteøí z nich do východní Evropy vrátili. Svých znalostí místních reálií a osobních kontaktù zaèali využívat zejména v obchodu s drogami. I když hlavním cílem zásilek ze severní Afriky a Blízkého východu zùstává zøejmì Polsko, ani Èeská republika nestojí stranou. První arabské skupiny obchodující s drogami se objevily v Praze v roce První pøípad pašování drog velkého rozsahu byl zaregistrován v roce 1994, kdy byl v marockém Tangeru odsouzen k osmi letùm vìzení za pašování drog èeský obèan Jiøí Èernych, pracující pro arabské pøekupníky. V jeho kamionu bylo nalezeno 2,5 tuny hašiše. Nyní pùsobí v republice øada dobøe organizovaných gangù, do jejichž èinnosti se kromì Arabù zapojuje i stále více Èechù. Arabská drogová sí dnes dosahuje od marockého Rífu až na Václavské námìstí, do pizzerie v Revoluèní ulici èi do Slovanského domu v Praze. V posledních letech lze pozorovat odklon k obchodu s heroinem, který je mnohem lukrativnìjší. Osoby z arabských zemí se v ÈR seskupují kolem emigrantù arabského pùvodu, kteøí mají v souèasné dobì již èeské obèanství nebo na území ÈR pobývaly v 80. letech. Jedná se o bývalé státní pøíslušníky Libanonu, Libye, Sýrie, Jordánska, Iráku, Súdánu a Alžírska. Dalšími oblastmi kriminálního podnikání, jimž se Arabové vìnují, je obchod se zbranìmi a obtížnì prokazatelné finanèní machinace. V roce 1995 byl zatèen šéf arabského gangu, který prostøednictvím tìchto machinací vydìlal v ÈR více jak pùl miliardy korun. Arabské zloèinecké podsvìtí v ÈR udržuje pravdìpodobnì kontakty s nìkterými fundamentalistickými a teroristickými organizacemi jako jsou napø. Fronta islámské spásy (FIS) a Ozbrojená islámská skupina (GIA) z Alžírska. Zvýšená aktivita islámských fundamentalistù byla zaznamenána v souvislosti se zahájením vysílání Rádia Svobodná Evropa z Prahy do Íránu a Iráku. Latinskoamerický organizovaný zloèin Témìø sto kilogramù kokainu zadržených na hranièním pøechodu v Bìlovsi u Náchoda v roce 1991, 700 kg kokainu zabavených v prùbìhu mezinárodní policejní akce Blizzard ukonèené v roce 1995, 7 tun marihuany

16 ŠTÚDIE, ANALÝZY 21 objevených nìmeckou policií v Hamburku v zásilce adresované na jistou pražskou firmu, 60 kg kokainu propašovaných do ÈR v plechovkách na kávu a zabavených v Opoènì, øada drogových kurýrù odhalených na ruzyòském letišti. To je výèet jen nejdùležitìjších pøípadù, dokazujících, že latinskoamerické drogové organizace rozšíøily svùj akèní rádius i na území ÈR. Jihoameriètí obchodníci se dnes zamìøují mnohem více na pašování kokainu do Evropy než v døívìjších dobách. Po celé Evropì vznikají spoleènosti registrované jako realitní kanceláøe, dopravní podniky, firmy zabývající se importem a exportem, penìžní instituce, bezpeènostní agentury. Po spoleèenských zmìnách ve východní Evropì na poèátku 90. let vstoupily latinskoamerické pøekupnické sítì i do zemí bývalého komunistického bloku. Snad nejvýraznìji se zmìna spoleèenské situace v této oblasti projevila v masovém pøílivu drogových kurýrù, zejména tzv. polykaèù, pøevážejících zásilky drog v žaludcích a tìlních dutinách. Po celé støední Evropì se zaèaly objevovat turistické výpravy z Latinské Ameriky, jejichž èlenové testovali možnosti daných zemí pro drogové tranzity. Letištì v Ruzyni se záhy stalo jedním z frekventovaných míst tranzitu drogových kurýrù z Kolumbie, Venezuely aj. ve smìru na Západ. Vedle tìchto živelných tranzitù drog v zemích postkomunistické støední Evropy zaèaly vznikat nejrùznìjší, nejèastìji exportní a importní spoleènosti napojené na Latinskou Ameriku. Tyto firmy slouží jako krytí pro pøepravu vìtších zásilek drog, ale i ilegálních dodávek zbraní. Nejvìtší, co do jednorázovì pøepravovaného množství drogy, bývají kontejnerové zásilky, kdy je kokain ukryt v legální zásilce rùzného zboží. Tak byl kokain zjištìn v kompotovaném ovoci, cukru, textilu, døevìných paletách aj. Východní Evropa je považována za nízkorizikové teritorium, kde objemy drog zadržených policií nepøesahují 5-10 %. Právì tato skuteènost a rovnìž geografická blízkost se zemìmi Evropské unie uèinila ze zemí východní Evropy aktivní pøekladištì latinskoamerického kokainu a kanabinoidù ve smìru na Západ. Stále vìtší množství tìchto drog konèí i v místních distribuèních sítích. Èastým modem operandi je pøitom transport vìtšího množství drog na území nìkteré z východoevropských zemí, jejich rozdìlení na menší zásilky (1-100 kg) a následná pøeprava k zákazníkùm napojeným na cílovou distribuci na Západì. Jak pozemní, tak i letecké záchyty nasvìdèují, že v ÈR funguje aktivní pøekladištì kokainu, vypravovaného odtud dále do západní Evropy. Nedávné odsouzení Kolumbijce Alfonza Calderóna Ramíreze k 11 letùm vìzení a vyhoštìní za pokus o propašování 60 kilogramù kokainu ani zdaleka neznamená koneènou teèku za aktivitami latinskoamerických pøekupníkù drog na èeském území.

17 22 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH... Výèet kriminálních seskupení, která dnes na èi pøes území ÈR operují, není ani zdaleka úplný. Dochází mezi nimi k soupeøení o moc, rozdìlování sfér vlivu i vzájemné kooperaci a propojování. Národní hrozba V médiích a tisku je èasto komentována prudce rostoucí úroveò kriminality po roce Fakticky aktuální poèet zjištìných trestných èinù v ÈR není øádovì o mnoho vyšší nežli v jiných zemích EU; napø. Švédsku zemi s pøibližnì stejným poètem obyvatel, ale povìstí bezpeèného státu. Nárùst kriminality je dramatický ve srovnání s obdobím pøed rokem 1989, ale ne s evropskými standardy. Zdá se, že bìžnou kriminalitu budeme i pøes veškeré obtíže schopni èasem zvládnout. Stejnou vìc není možné øíci o oblasti zejména vyšších forem organizované kriminality. Zde jsou výsledky neuspokojivé. Vedle narùstajících projevù domácího organizovaného zloèinu na území ÈR zaznamenáváme vysoký stupeò organizovanosti a rozšiøující se rozsah pùsobnosti kriminálních skupin s mezinárodním dosahem. Velká èást tìchto skupin již prodìlala fázi uchycení a stabilizace v podsvìtí i v ekonomických a sociálních strukturách ÈR a smìøuje k vyšším formám aktivit vèetnì snah o ovládnutí tìchto struktur. Rychle roste i poèet seriózních èeských obèanù a firem pùsobících jako právní poradci èi partneøi pøi obskurních kriminálních operacích a praní špinavých penìz, agenti pro styk s úøady a nákup nemovitostí, pracovníci public relations aj. Rovnìž ochota èásti pøedstavitelù prùmyslové a finanèní sféry spolupracovat se zahranièními investory disponujícími obskurními zdroji financí èi firmami, v jejichž pozadí stojí organizovaný zloèin, je u nás vysoká. V prùbìhu devadesátých let se v èeské spoleènosti vytvoøila vrstva podnikatelù, které z nedostatku jiné terminologie oznaèujeme jako špinaví byznysmeni. Pro tento typ lidí je rozhodující míra zisku bez ohledu na to, zda jí bylo dosaženo v rámci èi za hranicí zákona. Obratnì využívají mezer v legislativì a v pøípadì nutnosti neváhají využít i znaènì tvrdých prostøedkù k dosažení svých cílù. Právì nezájem o zákonnost spojuje tyto lidi s organizovaným zloèinem. Moderní prùmysl zloèinu je ve své podstatì rovnìž podnikatelskou aktivitou fungující podle modelu prosperujícího. Hranice mezi legální a nelegální podnikatelskou sférou proto bývá èasto nezøetelná to zejména v zemích s nedostateènì rozvinutým právním prostøedím, mezi nìž transformující se Èeská republika bezesporu patøí. Domácí a zahranièní špinaví byznysmeni dnes už mnohdy úzce spolupracují. ÈR se stala souèástí globálních kriminálních sítí.

18 ŠTÚDIE, ANALÝZY 23 Èeská republika se v souèasné dobì pøipojila ke všem významným ujednáním proti organizovanému zloèinu. Podepsala pøedvstupní pakt o organizovaném zloèinu mezi èlenskými státy EU a uchazeèskými zemìmi støední a východní Evropy (Brusel 1998), pøijala øadu nových zákonù a norem týkajících se praní špinavých penìz, nezákonného obchodu s drogami, nezákonné migrace atd. Další modifikace jsou pøipravovány. Legislativní systém ÈR bude kompatibilní s normami EU po roce Èeská vláda bude schopna splnit své závazky vùèi EU ve sféøe rekonstrukce legislativy. Nadále však postrádá dostateènou moc prosadit tento právní systém v praxi. Èeské policejní a bezpeènostní složky trpí nedostatkem zkušeností, technického i personálního vybavení pro potlaèování organizovaných kriminálních aktivit, zejména pak aktivit s mezinárodním dosahem. Rovnìž oblast justice trpí nedostatkem odborníkù, z nichž vìtšina dává pøednost práci v soukromém sektoru. Projednávání soudních pøípadù se neúmìrnì protahuje, vìznice jsou pøeplnìny. ÈR se s 220 vìzni na obyvatel øadí na první místo v Evropì (v Rakousku a Nìmecku jde pøibližnì o 80 vìzòù na obyvatel). Problematická nadále zùstává i oblast mezinárodní bezpeènostní spolupráce. Organizované kriminální podnikání s mezinárodním dosahem se dnes vyznaèuje specializací a návazností. Rozbor aktivit mezinárodních zloèineckých skupin na èeském území jasnì prokázal, že velkou èást z nich, své know-how, tyto skupiny v minulosti úspìšnì praktikovaly nìkde v zahranièí. Po roce 1989 je pak pouze pøenesly na èeské území. Zároveò to, co se na území ÈR mnohdy jeví jako naprosto legální aktivita, mùže být v mezinárodním mìøítku èlánkem øetìzce spoleèensky vysoce nebezpeèných kriminálních aktivit. Jedním z nejslabších míst naší rezistence proti organizovaným kriminálním aktivitám je vedle nestabilní ekonomické a spoleèenské situace, poznamenané vysokou úrovní korupce a oslabením etických norem, i neschopnost oprostit se od úzce regionálních pøístupù a chápat daný problém v jeho mezinárodním kontextu. Neustále se opakující proklamace o nutnosti zachování si státní suverenity v situaci, kdy fakticky dochází k oslabení významu státních hranic, jsou historickým archaismem. V evropském kontextu je nutné namísto neprostupných bariér budovat síta resp. vytváøet bezpeènostní systémy schopné propustit vše pozitivní, co svìtové dìní pøináší, a naopak eliminovat negativní prvky. To není možné bez úzké spolupráce bezpeènostních složek øady zemí svìta. ÈR je èlenem Interpolu, navázala formální kontakty s Europolem atd. Rozsáhlejší spolupráce však zatím stále vázne na celé øadì legislativních i operativních obtíží. To, s èím se dnes ve støední Evropì setkáváme, je skuteèný støet kultur zloèinu a novì pøíchozí se stávají v tomto støetu snadnými vítìzi. Meziná-

19 24 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH... rodní organizovaná kriminalita a organizovaný zloèin vùbec pøedstavuje reálnou hrozbu pro stabilitu státù. Disponuje znaèným ekonomickým potenciálem, snaží se ovlivòovat politický a ekonomický vývoj v regionech, kde pùsobí. Její vliv stoupá. To nedává dobré výhledy do budoucnosti. n Summary: Miroslav Nožina: Global Crime in Little States the Czech Republic Case The tumultuous changes in the late 1980s and early 1990s, when a number of countries of the former socialist bloc set out on the road of democracy and market economy, do not usher in solely positive phenomena such as progress, freedom or a reduction of military-political threats to global security. The liberalization of society, the ongoing economic and social transformation in post-communist countries all this creates a suitable environment for the spreading of social pathological features such as terrorism, extremism, violence, illegal migration, trade in human beings, prostitution, economic crime, the abuse of drugs A step into the democratic world was for our country also a step into the world of international crime, which today operates on global dimensions. All post-communist Central European countries i.e. the Czech Republic, Poland, Slovakia and Hungary, experienced a dramatic increase of crime at the beginning of the 90 s though only by the local standards. This is because during the communist regime the crime rates were very low and far below the levels of crime in Western countries. According to criminal statistics the total number of criminal delicts in the Czech Republic (CZR) is actually not too much higher than in countries like Sweden which has the same sized population and a reputation for law-abiding citizens. The rise in the Czech Republic is spectacular, however, when compared with the low level of criminality before Far more dangerous is the emergence of organized crime networks which has reached alarming proportions by the end of the 90 s. It has several reasons: some criminological studies suggest that organized crime (OC) did not exist in the CZR before This is far from true. Criminal groups at various levels of organization successfully developed their activities in the former Czechoslovak Socialist Republic. Their members were engaged in a wide spectrum of economic criminal activities including import of consumer goods, illegal money exchange, illegal export of articrafts,

20 ŠTÚDIE, ANALÝZY 25 etc. This type of crime could not be successfully performed without contacts, as well as the support of some police and state administrative. Corruption networks, willing to work for anybody who possessed a sufficient amount of money, were established. These people have been cooperating after the Velvet Revolution, often willing to cross legal lines; the fundamental social, political and economic transformation after 1989 brought new changes into world of crime: the privatization allowed many shadow businessmen, corrupt communist officials, smugglers or black market currency dealers to legalize their money and enter the legal sphere, leaving the criminal business in the hands of lower level criminal delinquents; on the other hand, the CZR represented a territory with permissive laws, unprotected frontiers, an advantageous geographic in close vicinity of the European Union, with a police force inexperienced in the investigation of OC. There was virtually no competition among criminal groups and it was easy to find a sufficient amounts of people eager to make easy money. As a result of this situation, the CZR represented a very attractive territory for transnational OC. Currently, there are approximately 100 organized criminal groups operating in the CZR. 1/3-1/2 of them are of foreign origin. The Czech Republic has attracted criminal delinquents from the former Soviet Union, the Balkans, Israel, Italy, Latin America, the Arab countries, Sub-Saharan Africa and Eastern Asia. Post-Soviet OC (ROC) invaded the CZR with full force immediately after The small, more or less independent Russian criminal groups have been operating parallel with envoys of strong post-soviet criminal syndicates equipped with unlimited financial resources and excellent professional knowledge. Together with violence acts, ROC practice highly sophisticated methods of financial fraud and penetration into business, financial and administrative structures. Activities of the Solntzevo, Solomonskia, Rostovskaia, Taganskaia, Mazurskaia, Podolskaia and Luganskaia mafias have also been enregistered in the CZR. Together with the Chechen gangs (Azdamov group), Azerbaidjan, Dagestan, Georgian and Armenian organizations from the Caucasus they attacked Czech territory starting gang wars with competitive post-soviet and Balkan organizations for zones of influence. They are able to co-operate flexibly with other groups in criminal business. Co-operation of the Czech ROC sections with partner sections in the C.I.S., nearly all of Europe and the USA are frequent. Camorra from Naples is the most influential criminal organization from Italy in the CZR. Its members have been penetrating Czech territory since 1990, mainly from bases in Germany and Austria. The Camorra branches in