Předmluva. UNHCR Praha Květen UNHCR_presidleni.indd :20:16

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Předmluva. UNHCR Praha Květen 2008. UNHCR_presidleni.indd 1 19.9.2008 13:20:16"

Transkript

1 Předmluva Hlavním posláním Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), agentury OSN založené jejím Valným shromážděním před více než 50 lety, byla a nadále zůstává ochrana práv uprchlíků a dodržování závazků vyplývajících z Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 (dále jen Úmluva ). Kromě bezprostřední ochrany těch, kteří museli opustit své domovy kvůli strachu z pronásledování, znamená ochrana i hledání trvalých řešení. Těmi mohou podle UNHCR být buď dobrovolné návraty uprchlíků domů v situaci, kdy si to sami přejí a bezpečnostní situace to umožňuje, přesídlení uprchlíků ze země, která původně poskytla ochranu, do třetí země nebo integrace v zemi, která jako první mezinárodní ochranu poskytla. Integrace přesídlených uprchlíků v sobě kloubí hned dva z výše uvedených nástrojů. Situace přesídlených uprchlíků se v mnohém liší od situace uprchlíků, kteří na území určitého státu přišli sami a také v něm prošli standardním azylovým řízením. Přesídlení uprchlíci často v zemi, která jim jako první poskytla ochranu, trávili v provizorních podmínkách řadu let. Do země, která je nově přijímá, navíc přijíždějí, aniž by zde podstupovali azylové řízení a do procesu integrace tak narozdíl od ostatních azylantů spadnou tak říkajíc rovnýma nohama, s minimem informací, kontaktů a bez znalosti jazyka. Integrace je vždy dvousměrným procesem, který vyžaduje jak připravenost cizince adaptovat se v hostitelské společnosti bez nutnosti vzdát se vlastní kulturní identity, tak i připravenost hostitelské komunity a veřejných institucí přijmout cizince a uspokojit jeho potřeby, které se od potřeb majoritní společnosti mohou v mnoha ohledech lišit. Zkušenosti ukazují, že k jednotlivým aspektům integrace je třeba přistupovat komplexně a pro každého uprchlíka je třeba hledat individuální řešení, které nejlépe zohlední jeho možnosti a vyhlídky v zemi, jež se mu stala novým domovem. Vytváření úspěšných integračních politik naráží na řadu obtíží. Pevně věříme, že příručka napomůže tato úskalí překonat. UNHCR Praha Květen 2008 UNHCR_presidleni.indd :20:16

2 Překlad: JUDr. Markéta Schormová Překlad vznikl za finanční podpory UNHCR UNHCR_presidleni.indd :20:16

3 Obsah ČÁST PRVNÍ Aplikace postupu v klíčových oblastech programu KAPITOLA 1.1 Přijetí přesídlených uprchlíků...4 KAPITOLA 1.2 KAPITOLA 1. KAPITOLA 1.4 KAPITOLA 1.5 KAPITOLA 1.6 KAPITOLA 1.7 KAPITOLA 1.8 Brzké umístění a sociální podpora jako nástroje integrace...10 Uspokojení okamžitých materiálních potřeb: Peněžitá pomoc a prostředky k usazení...29 Usnadnění počáteční komunikace: Jazyková pomoc...36 Rozumět nové zemi: Programy a procesy orientace...46 Vybudování domova: Bezpečné a cenově dostupné bydlení...62 Cesta k ekonomické soběstačnosti: Zaměstnání a školení...70 Vytvoření otevřené společnosti a obnova důvěry ve vládu...86 ČÁST DRUHÁ KAPITOLA 2.1 KAPITOLA 2.2 KAPITOLA 2.3 KAPITOLA 2.4 Plán pro všechny Plány pro optimální psychické zdraví: Reakce na traumata uprchlíků Zohlednění pohlaví Investice do budoucnosti: Uprchlické děti a mládež Zapojení uprchlíků seniorů UNHCR_presidleni.indd :20:16

4 Kapitola 1.1 přijetí přesídlených uprchlíků Cíle integračního PROCESU za prvé: Posílení bezpečnosti a sociální a ekonomické nezávislosti uprchlíků uspokojením jejich základních potřeb, dobrou komunikací a porozuměním ze strany přijímající společnosti. ZA DRUHÉ: Podpora uprchlíků při budování nového života v přijímající společnosti. ZA TŘETÍ: Podpora slučování rodin a obnova neformální příbuzenské sítě kontaktů a pomoci. ZA ČTVRTÉ: Podpora vztahů s dobrovolníky a profesionály, kteří jsou schopni poskytnout uprchlíkům během integračního procesu pomoc. ZA PÁTÉ: Obnova důvěry v politický systém a instituce, posílení konceptu lidských práv a právního státu. ZA ŠESTÉ: Podpora kulturní a náboženské integrity a obnova příslušných vazeb, podpora účasti v komunitních, sociálních, kulturních a ekonomických systémech pozitivně vnímající přínos diverzity. ZA SEDMÉ: Boj proti rasismu, diskriminaci a xenofobii a budování otevřené a pohostinné společnosti. ZA OSMÉ: Budování silných a soudržných uprchlických komunit a podpora důvěryhodných představitelů. ZA DEVÁTÉ: Tvorba podmínek podporujících integrační potenciál všech přesídlených uprchlíků a zohledňujících zároveň vliv věku, pohlaví, rodinného stavu a zkušeností UNHCR_presidleni.indd :20:17

5 KAPITOLA 1.1 PRVNÍ TÝDNY A MĚSÍCE: PŘIJÍMÁNÍ UPRCHLÍKŮ Tato kapitola definuje základní prvky programů přijímání a poskytování pomoci přesídleným uprchlíkům před jejich umístěním v přijímající komunitě. Podrobnější informace o jednotlivých aspektech těchto programů (např. poskytování základních informací, sociální podpory atd.) jsou popsány v dalších kapitolách této příručky. Tato kapitola klade důraz na přijímací opatření financovaná vládou; řada principů a procesů, které jsou zde popsány, ale platí také pro uprchlíky přesídlené na základě záruk soukromých sponzorů apod. (viz kapitola 1.2). Co je třeba mít na paměti Přijetí přesídlených uprchlíků Nezapomeňte zajistit; přijetí uprchlíků na letišti a potřebná opatření v tranzitním prostoru; ubytování po příletu; poskytnutí základních praktických informací; propojení péče po příletu s podporou při umisťování uprchlíků v přijímající komunitě; přijetí opatření identifikující přesídlené uprchlíky se zvláštními potřebami (především s akutními zdravotními problémy). Přijetí jako prostředek pomoci při startu v nové zemi I když první týdny a měsíce pobytu v přijímající společnosti bývají pro přesídlené uprchlíky nejnáročnější, vznikají v tomto období i základy úspěšného procesu přesídlení. Někdy se stává, že po příjezdu do nového prostředí se u přesídlených uprchlíků projeví následky nedávných traumatických zážitků. Uprchlíci neznají nové prostředí a mohou mít obavy z budoucnosti i z toho, jak se s novou situací vypořádají. V tomto období probíhá intenzivní přizpůsobování se neznámému prostředí; přesídlení uprchlíci si musí zvyknout na řadu nových věcí jiné klimatické podmínky, denní režim, novou stravu, nákupní zvyklosti i jiný měnový systém. Vzhledem k okolnostem své migrace nemají přesídlení uprchlíci v přijímající společnosti většinou žádné příbuzné či přátele ani přístup k základním prostředkům nutným pro každodenní přežití. Zároveň musí přesídlení uprchlíci v tomto období podniknout celou řadu praktických kroků jako např. založit si bankovní účet, registrovat se u orgánů sociální a zdravotní péče, zapsat děti do školy atp. Přesídlení uprchlíci si vytvářejí obraz o přijímající společnosti na základě dojmů z prvních dnů a týdnů. Tyto dojmy jsou do značné míry dlouhodobé a mají velký vliv na průběh procesu integrace UNHCR_presidleni.indd :20:17

6 Během první fáze přijetí mají přijímající země šanci přivítat nové příchozí a pomoci jim obnovit pocit jistoty a bezpečí. I když dobrovolníci a uprchlické komunity hrají při přijetí uprchlíků důležitou roli, bývá přijetí většinou financováno vládou, neboť je nedílnou součástí integračního programu (i když finanční prostředky jsou často poskytovány prostřednictvím nevládních organizací). Co je během přijímacího procesu důležité Definice prvků přijímajícího procesu Přestože jednotlivé přijímací procesy se od sebe vzájemně liší, následující prvky jsou společné všem: přijetí přesídlených uprchlíků na letišti: to je velmi praktická záležitost, ale je to také příležitost k uvítání uprchlíků. V některých zemích, např. ve Švédsku a na Islandu, se přijetí uprchlíků na letišti účastní dobrovolníci a členové uprchlických komunit. Jak ukázaly zkušenosti z těchto zemí, takový postup umožňuje přesídleným uprchlíkům komunikovat v mateřském jazyce a vyvolává v nich pocit jistoty a bezpečí. Je však třeba postupovat s citem a nezahltit uprchlíky dojmy, neboť řada z nich může být po dlouhé cestě vyčerpána; zajištění přepravy mezi letištěm a místem ubytování. V některých zemích (např. v Norsku nebo ve Švédsku) je přijímací fáze velmi krátká a přesídlení uprchlíci získají trvalé bydlení v přijímající komunitě hned několik dní po svém příjezdu. Pracovníci místních sociálních středisek pak přesídlené uprchlíky kontaktují, posoudí jejich potřeby a poskytují jim okamžitou i dlouhodobou podporu během celého procesu přesídlení. Součástí přijímací fáze bývají většinou také níže uvedená opatření: dočasné ubytování až do doby zajištění trvalého bydlení; poskytnutí základních praktických informací uprchlíkům, včetně informací o bankovním systému, nutné registraci (např. u orgánů zajišťujících výplatu sociálních dávek, zdravotní péči, ubytování) a o systému vzdělávání; vytvoření vazeb s přesídlovací agenturou poskytující podporu v průběhu procesu přesídlení. Výhody asistovaného přijetí uprchlíků v oblasti ubytování Asistované přijetí v oblasti ubytování: nabízí bezpečné prostředí, v němž se mohou přesídlení uprchlíci soustředit na jednotlivé kroky procesu přesídlení. Trvá-li hledání trvalého bydlení dlouhou dobu, může to vést ke vzniku nestability; umožňuje efektivní poskytování služeb (např. zdravotní péče, základní informace) ještě před tím, než se přesídlení uprchlíci usadí v širším společenství; umožňuje přesídleným uprchlíkům, aby hráli při hledání trvalého bydlení aktivnější úlohu, neboť tak mohou využít své dosavadní zkušenosti z pobytu v zemi přesídlení; umožnit, aby při výběru trvalého bydlení byly zohledněny také okolnosti související s prací (v případě, kdy je v přijímací fázi nalezeno vhodné zaměstnání) UNHCR_presidleni.indd :20:17

7 Během přivítání uprchlíků po příletu je možné: nabídnout jim zdravotní péči; nabídnout jazykové kurzy; poskytnout další informace a pomoc při orientaci v nové společnosti. Jak má být přijetí organizováno? Jak bylo uvedeno výše, ve většině zemí je přesídleným uprchlíkům před jejich integrací do místního společenství nabídnuto dočasné ubytování a praktická pomoc. Toto přechodné období může trvat několik týdnů až dvanáct měsíců. Takový přístup má mnoho výhod (viz tabulka). Asistované přijetí v oblasti ubytování nicméně zvyšuje riziko určité závislosti a neochoty přesídlených uprchlíků přesunout se do místa trvalého bydliště, mohou nastat průtahy při hledání trvalého bydlení způsobené obavami uprchlíků. Proto je v tomto období důležitá aktivní podpora při hledání dlouhodobého bydlení. V zemích, kde je přijímací ubytování poskytováno v zařízeních typu přijímacích středisek nebo hostelů, jsou tato zařízení veřejností snadno rozpoznatelná, což může vést k určité stigmatizaci přesídlených uprchlíků. Pobývají-li uprchlíci dlouhou dobu v přijímacím centru společně s ostatními členy své komunity, jsou jejich možnosti navázání kontaktu s okolní společností a zlepšení jazykových znalostí omezené. Z těchto důvodů začala řada zemí využívat spíše menší přijímací střediska zasazená do prostředí běžné komunity. Integrace v praxi Vstřícný přístup ve Španělsku, na Novém Zélandě, v Austrálii a Dánsku Ve Španělsku vítají přesídlené uprchlíky na letišti zástupci UNHCR, španělské vlády a hlavní nevládní organizace pro přesídlení. Španělská pobočka Červeného kříže zajišťuje převoz uprchlíků do přijímacího střediska, kde najdou ubytování a zdravotní péči a získají základní praktické informace. Na Novém Zélandě stráví přesídlení uprchlíci prvních šest týdnů v přijímacím středisku, kde pro ně pracovníci ministerstva zdravotnictví zajistí komplexní zdravotní péči (včetně služeb zubního lékaře a psychologického poradenství je-li to nutné). Vláda Nového Zélandu poskytuje Univerzitě v Aucklandu prostředky na koordinaci programu výuky angličtiny (pro dospělé), programu základní orientace v novozélandské společnosti a zvláštního programu pro děti připravujícího je na začlenění do hlavního školního systému. Středisko Refugees as Survivors Centre poskytuje uprchlíkům poradenství v případě traumatických zkušeností a nabízí terapeutické aktivity pro děti i dospělé. Středisko pro uprchlíky a migranty (Refugee and Migrant Service) nabízí okamžitou sociální podporu a kontakt na speciálně vyškolené dobrovolníky poskytující pomoc během procesu přesídlení. V Austrálii jsou přesídlení uprchlíci na letišti přivítáni pracovníky služby Initial Information and Orientation Contractor financované australskou vládou. V případě, že uprchlíci nemají vlastní dočasné ubytování (např. u příbuzných), je jim poskytnuta pomoc při hledání prvotního ubytování i zajištění dlouhodobého bydlení. Pracovník služby Initial Information and Orientation Assistance má na starost komplexní posouzení jejich potřeb a koordinaci pomoci během procesu přesídlení po dobu prvních šesti měsíců po příjezdu do země. Všichni přesídlení uprchlíci mají během prvních dvanácti měsíců v Austrálii možnost využít služeb specialistů v oblasti zdravotní péče a, je-li to třeba, poradenství v otázkách traumat a týrání. V Dánsku byl nedávno zahájen program čtyř obcí zapojující do přijímacího procesu také bývalé uprchlíky. Ti připravují pro nově příchozí uprchlíky pohoštění a květiny, přivítají je a během následujících UNHCR_presidleni.indd :20:18

8 týdnů je provedou městem a seznámí je se základní občanskou vybaveností a službami (např. nemocnice, pošty). Tito dobrovolníci informují uprchlíky o praktických věcech, např. kde se dá koupit levnější zboží nebo tradiční potraviny, a pomáhají jim lépe porozumět dánské společnosti. Tento program vznikl na základě zkušeností bývalých uprchlíků a doplňuje úlohu obecních pracovníků, kteří nesou za průběh přijímacího procesu primární odpovědnost. Snížil se tím tlak na pracovníky místních orgánů, kteří mohou věnovat více času poskytování individuální a intenzivní podpory nově příchozím UNHCR_presidleni.indd :20:18

9 Shrnutí kapitoly Opatření V OBLASTI přijímání UPRCHLÍKŮ Dobrý integrační program by měl: zajistit přijetí a přivítání přesídlených uprchlíků pro příletu na letiště; zajistit přesídleným uprchlíkům dočasné ubytování do doby, než pro ně bude nalezeno trvalé bydlení; poskytnout přesídleným uprchlíkům pomoc při hledání dlouhodobého bydlení; poskytnout nově příchozím základní praktické informace umožňující jim lepší orientaci v nové společnosti; zajistit dobrou komunikaci mezi poskytovateli pomoci po příletu a poskytovateli dlouhodobé pomoci během celého procesu přesídlení; zavést opatření pro včasné rozpoznání a řešení zdravotních problémů; zavést opatření pro rozpoznání dalších potřeb a nabídku specifické pomoci. Během procesu přijetí: by pomoc měla být poskytována buď přímo v jazyce uprchlíků nebo by měly být zajištěny překladatelské služby UNHCR_presidleni.indd :20:18

10 Kapitola 1.2 brzké umístění a sociální podpora jako nástroje integrace Cíle INTEGRAČNÍHO PROCESU za prvé: Posílení bezpečnosti a sociální a ekonomické nezávislosti uprchlíků uspokojením jejich základních potřeb, dobrou komunikací a porozuměním ze strany přijímající společnosti. ZA DRUHÉ: Podpora uprchlíků při budování nového života v přijímající společnosti. ZA TŘETÍ: Podpora slučování rodin a obnova neformální příbuzenské sítě kontaktů a pomoci. ZA ČTVRTÉ: Podpora vztahů s dobrovolníky a profesionály, kteří jsou schopni poskytnout uprchlíkům během integračního procesu pomoc. ZA PÁTÉ: Obnova důvěry v politický systém a instituce, posílení konceptu lidských práv a právního státu. ZA ŠESTÉ: Podpora kulturní a náboženské integrity a obnova příslušných vazeb, podpora účasti v komunitních, sociálních, kulturních a ekonomických systémech pozitivně vnímající přínos diverzity. ZA SEDMÉ: Boj proti rasismu, diskriminaci a xenofobii a budování otevřené a pohostinné společnosti. ZA OSMÉ: Budování silných a soudržných uprchlických komunit a podpora důvěryhodných představitelů. ZA DEVÁTÉ: Tvorba podmínek podporujících integrační potenciál všech přesídlených uprchlíků a zohledňujících zároveň vliv věku, pohlaví, rodinného stavu a zkušeností UNHCR_presidleni.indd :20:18

11 KAPITOLA 1.2 brzké usídlení a sociální podpora jako nástroje integrace Tato kapitola zkoumá postupy, pomocí kterých mohou přijímající země pro uprchlíky zajistit: individuální vyhodnocení potřeb nově příchozího uprchlíka a pomoc se základními úkony v době bezprostředně po přijetí; emocionální a praktickou podporu ze strany rodiny a přátel; sociální vazby v uprchlické i širší přijímající komunitě. Co je třeba mít na paměti Plánování podpory při usídlování a budování sociálních vazeb Při přípravě nového programu přesídlení je třeba věnovat zvýšenou pozornost následujícím aspektům: příprava procesů a služeb pro individuální posouzení potřeb přesídlených uprchlíků a koordinaci jejich integračního procesu během prvních týdnů a měsíců po příjezdu. V některých zemích existují vhodná nevládní organizace nebo etnická společenství, která mohou takovou pomoc poskytnout; rozvoj programů pomáhajících při slučování rodin; pomoc při zapojování přesídlených uprchlíků do kulturních, společenských rekreačních aktivit místní komunity; příprava opatření v oblasti sociální podpory. V dlouhodobém horizontu je třeba mít na paměti následující cíle: začlenit informace o opatřeních podporujících slučování rodin a usazování do základního informačního přehledu poskytovaného přesídleným uprchlíkům; podporovat soukromý sponzoring nebo podobná opatření v kombinaci s odpovídajícím školením, pomocí a monitoringem; podporovat rozvoj dobrovolných podpůrných sociálních programů pro komunity uprchlíků/imigrantů i širší komunity; podporovat profesionální rozvoj pracovníků a dobrovolníků působících v oblasti podpory při integraci uprchlíků; formulovat strategie posilující kapacitu v oblasti poskytování podpory přesídleným uprchlíkům; podporovat aktivity rozvíjející schopnost uprchlických komunit poskytnout podporu přesídleným uprchlíkům. Usídlení a sociální podpora jako nástroje podporující budování nového života Ve většině zemí přijímajících uprchlíky k přesídlení existují nástroje, které uprchlíkům nabízejí: individuální vyhodnocení a pomoc při získávání přístupu k základním integračním prostředkům a systémům; setkání se členy rodiny, od nichž byli během svého útěku odloučeni; přístup k osobní emocionální podpoře a pomoci při budování podpůrných vztahů a vazeb v přijímající společnosti UNHCR_presidleni.indd :20:18

12 V první fázi přesídlení potřebují uprchlíci získat přístup k základním prostředkům jakými jsou bydlení, zaměstnání, peněžitá podpora a zdravotní péče a potřebují také informace o kultuře, zvyklostech a životním stylu panujícím v přijímající společnosti. Všechny výše uvedené potřeby si uprchlíci musí zajistit v neznámém prostředí, často s pouze omezenou znalostí jazyka přijímající země. Podpora v tomto období pomáhá přesídleným uprchlíkům překonat strach a získat pocit kontroly a nezávislosti. Osoby poskytující tuto podporu mohou přesídleným uprchlíkům pomoci zajistit rovný přístup k prostředkům, které potřebují pro úspěšné přesídlení, což je velmi důležité. Možná nejzásadnější je v procesu přesídlení pomoc poskytovaná rodinou. Rodinné vztahy jsou zdrojem praktické a emoční podpory a slouží jako nárazník proti stresům, které přizpůsobování se nové zemi často vyvolává (viz str. 17). Strach a pocit viny vůči rodinným příslušníkům zanechaným v zemi původu se mohou stát zásadními překážkami úspěšné integrace. 1 Podpora členů integrovaných uprchlických a imigrantských komunit může přesídleným uprchlíkům pomoci vytvořit si vazby s přijímající společností. Prostřednictvím těchto vazeb pak získávají přístup k dalším důležitým integračním zdrojům jakými jsou zaměstnání a širší sociální síť, účast na kulturním a občanském životě apod. Sociální vazby mezi přesídlenými uprchlíky a členy integrovaných etnicko-kulturních komunit jsou v tomto směru obzvlášť důležité. Mají-li uprchlíci možnost kontaktu s kulturními a náboženskými institucemi své původní kultury, mohou jim tyto vztahy pomoci zachovat si vlastní kulturní integritu při paralelním budování nové identity v přijímající společnosti. Pozitivní vazby ke členům přijímající komunitou vzniklé v ranném stadiu přesídlení mají i jiné kladné psychologické dopady - obnovení pocitu sounáležitosti, víry, naděje a důvěry v ostatní. Tyto pozitivní zkušenosti pak mohou sloužit jako pevný základ během řady dalších situací, se kterými se přesídlení uprchlíci v průběhu v průběhu svého přesídlení setkají. Výhody sociální podpory jsou dobře známy. Studie realizované v mnoha zemích ukazují, že jedinci s dobrou podporou v rodinách a v komunitě se těší lepšímu psychickému a fyzickému zdraví, než lidé, v jejichž případě je tato podpora omezená nebo nekvalitní. 2 Sociální podpora je zvlášť důležitá pro přesídlené uprchlíky, kteří utrpěli nějakou psychickou újmu, a pro uprchlíky ohrožené zvláštními problémy (např. ohrožené ženy, staří uprchlíci, uprchlické děti nebo dospívající). Mnoho přesídlených uprchlíků zažilo rozpad podpůrných vztahů a vazeb ve své komunitě v době, která předcházela jejich útěku. Sociální podpora přesídlených uprchlíků přináší prospěch i přijímající společnosti. Přesídlení uprchlíci, jejichž potřeby jsou rozpoznány, kteří cítí, že někam patří a že se jim při přesídlení 1 L Jaques & L Abbott, Resettlement disrupted. Effects of having a family member in a conflict zone, in B Ferguson and D Barnes (eds), Perspectives on trans-cultural mental health. Culture and mental health. Current issues in trans-cultural mental health, Trans-cultural Mental Health Service, NSW, Australia, 1977, pp L Berkman & T Glass, Social integration, social support networks, social support and health ; L Kawachi & L Berkman, Social cohesion, social capital and health, in L Berkman & L Kawachi (eds), Social Epidemiology, Oxford University Press, New York, 2000; Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD), The well-being of nations: The role of human and social capital, Paris, 2001; R Putnam, Social capital measurement and consequences, Canadian Journal of Social Policy Research, Spring, 2001, pp ; O Veenestra, Social capital, socioeconomic status and health: An individual level analysis, Social Science and Medicine, vol. 50, 2000, pp UNHCR_presidleni.indd :20:19

13 dostalo podpory, jsou mnohem lépe motivováni spolupracovat s novou komunitou. Jsou také lépe připraveni nabídnout své schopnosti a dovednosti společnosti cítí-li se její součástí. Osobní kontakty mezi přesídlenými uprchlíky a členy širší komunity pomáhají utužit vzájemné porozumění a empatii a zlepšují vnímání procesu přesídlení uprchlíků širším společenstvím. Tyto vztahy slouží jako nástroj usnadňující přesídleným uprchlíkům vstup do širší sociální sítě a tak předcházejí vzniku marginalizace uprchlických komunit a jejím sociálním a ekonomickým dopadům. Zkušenosti ukazují, že usídlení a sociální podpora může zabránit vzniku složitějších a na řešení nákladnějších problémů v pozdější fázi procesu přesídlení. Faktory ovlivňující přístup k integraci a sociální pomoci a rozvoj sítě podpory a služeb Poskytování podpory přesídleným uprchlíkům může ovlivnit řada faktorů: Plynulý projev uprchlíků v jazyce přijímající země. Psychologický stav uprchlíků (např. nedůvěra k ostatním může být překážkou při přístupu k formální sociální podpoře a při budování vztahů s lidmi v uprchlických i jiných komunitách. Někteří uprchlíci si mohou mít kvůli svým pocitům viny myslet, že nejsou hodni získat pomoc). Rodinný stav: mnoho přesídlených uprchlíků ztratilo během útěku své rodinné příslušníky nebo od nich bylo odloučeno. Tyto zkušenosti mohou ovlivnit kvalitu emocionální a praktické podpory v rámci uprchlických rodin. Skutečnost, zda uprchlíci mají v přijímající společnosti nějaké příbuzné nebo přátele. Dřívější sociální status: přesídlení uprchlíci z venkovských a zemědělských komunit z rozvojových zemí někdy potřebují intenzivnější podporu při kulturní adaptaci, především usadí-li se ve vysoce urbanizovaných a průmyslových komunitách. Důležité jsou také faktory existující uvnitř přijímající společnosti, například: Stupeň rozvoje služeb podpory (především v oblasti pomoci uprchlíkům a imigrantům). Existence integrovaných uprchlických nebo etnicko-kulturních komunit a jejich schopnost poskytovat podporu. Obecné sociální ovzduší: nakolik jsou nově příchozí uprchlíci vítáni, nakolik je chápána jejich uprchlická zkušenost a jaký je míra podpory přesidlování uprchlíků (postupy pomáhající rozvíjet vlídné sociální prostředí v tomto ohledu jsou zkoumány v kapitole 1.8); Existuje v zemi tradice poskytování dobrovolné pomoci lidem se specifickými potřebami? Faktory, které je třeba zohlednit při přípravě programů sociální podpory Je pro podporu usazení přesídlených uprchlíků zapotřebí zvláštních služeb? Dlouhodobým cílem integračních programů je zajistit přesídleným uprchlíkům přístup ke stejné úrovni a kvalitě služeb, které jsou k dispozici státním příslušníkům dané země, a zajistit, aby se uprchlíci cítili součástí nové společnosti. Většina zemí ovšem připouští, že v období následujícím okamžitě po příjezdu potřebují uprchlíci zvláštní a intenzivní podporu, kterou většinou není možné zajistit v rámci existujících služeb. Z tohoto důvodu je ve většině zemí zajištěno individuální posouzení potřeb a podpora při přesídlení prostřednictvím zvláštního programu (viz níže). Tato podpora je obvykle časově omezena UNHCR_presidleni.indd :20:19

14 V mnoha zemích byly zavedeny specializované služby zohledňující skutečnost, že někteří nově příchozí uprchlíci potřebují při integraci dlouhodobou podporu. Ve většině případů je zřejmá snaha umožnit klientům přístup ke službám existujícím v širší komunitě (stejně jako v počáteční fázi přesídlení) namísto vytváření zvláštních programů na pomoc uprchlíkům a imigrantům. Kromě poskytování podpory jednotlivcům se tyto služby snaží posílit schopnost uprchlíků i širší komunity podporovat nově příchozí uprchlíky (např. prostřednictvím profesního rozvoje a obhajoby jejich zájmů). Tento strategický přístup je velmi důležitý. Bez něj existuje reálné riziko, že uprchlíci budou vnímáni jako osoby s výjimečnými potřebami, které lze řešit pouze dlouhodobými specializovanými službami, což může přispět k izolaci uprchlíků v rámci širší společnosti. Jaká je role vlády při poskytování podpory přesídleným uprchlíkům? Role vlády v oblasti financování, plánování a monitorování přesídlení se dotýká rovněž sociální podpory a především programů vyhodnocování a podpory přesídlení (viz níže). Existuje obecná shoda, že přesídlení a sociální podpora jsou oblasti, ve kterých je obzvlášť důležité zainteresovat další partnery (nevládní organizace, etnická společenství, dobrovolníci v uprchlické i širší komunitě), neboť vláda je většinou centralizovaný orgán, který nemá mnoho vazeb s neformálními sociálními sítěmi. Zkušenosti zemí, ve kterých nese hlavní odpovědnost za přesídlení a sociální podporu přesídlených uprchlíků vláda, ukazují, že v takových zemích je integrace přesídlených uprchlíků velmi pomalá. Naopak, nevládní organizace a neformální společenství existující přímo v daném místě nabízejí širší podpůrnou síť a lepší znalost místních zdrojů a systémů. Pomoc přesídleným uprchlíkům vyžaduje osobní, flexibilní a praktický přístup, který lze jen obtížně poskytovat z pozice vlády (zejména je-li vláda profesionalizována a systemizována). Dvojjazyční pracovníci se znalostmi multikulturního prostředí jsou při poskytování sociální podpory nesmírně důležití (viz níže), především v místech, kde je nabídka překladatelských služeb omezená. Nevládní organizace a etnická společenství mají větší prostor při hledání zaměstnanců s uvedenými dovednostmi, kteří ovšem nutně nemají profesní kvalifikaci vyžadovanou pro vládní humanitární službu nebo kteří si nepřejí být zaměstnáni ve vládním sektoru. Aktivity posilující sociální podporu Individuální hodnocení a počáteční podpora usazení Individuální posouzení situace a podpora hned v počáteční fázi přesídlení jsou z mnoha důvodů zásadní prvky programů přesídlení uprchlíků: Přesídlení uprchlíci mají v počátečním období přesídlení intenzivní potřebu podpory (viz výše). Poskytovatelé již existujících služeb nemusí mít ani zkušenosti, ani prostředky na pomoc přesídleným uprchlíkům v počátečním období (např. překladatelské služby, zkušenosti vyplývající ze střetu kultur). V zemích s relativně silným přílivem uprchlíků a složitým systémem sociálních služeb se mohou objevit logistické obtíže při identifikaci přesídlených uprchlíků poskytovateli služeb a při koordinaci poskytování podpory. Rutinní posuzování situace umožňuje identifikaci podpory a zdrojů potřebných pro integraci. To je obzvlášť důležité pro přesídlené uprchlíky se speciálními potřebami, jejichž zanedbání může vést ke vzniku trvalých překážek pro přesídlení UNHCR_presidleni.indd :20:19

15 V zemích, kde se ekonomika teprve rozvíjí, nemusí být systém sociální podpory a služeb ještě dobře propracován. Přesídlení uprchlíci s psychologickými problémy způsobenými prožitými traumaty a týráním mohou mít potíže při zajišťování některých forem podpory (viz kapitola 2.1) a potřebují velmi citlivý přístup. I když se opatření existující v různých zemích od sebe velmi liší, vyhodnocení situace a poskytnutí počáteční podpory mají obvykle na starosti snadno identifikovatelné a samostatné entity financované vládou (byť ne nutně z vládních prostředků). Výjimku tvoří soukromě sponzorovaní uprchlíci (viz níže), kterým počáteční podporu poskytuje příslušná sponzorská skupina. V severských zemích, kde je integrační podpora zajišťována na obecní úrovni, připravují individuální plány přijetí obecní úředníci ve spolupráci s přesídlenými uprchlíky. V USA jsou přesídlení uprchlíci přiděleni jedné z deseti nevládních organizací měsíc před svým příjezdem. Nevládní organizace (financované vládou) nesou odpovědnost za rozvoj a koordinaci integračního plánu (např. v oblasti bydlení a sociální podpory) a za plán ekonomické soběstačnosti (identifikující cíle ekonomické soběstačnosti a prostředky, kterých je zapotřebí k jejímu dosažení). V Austrálii jsou všichni přesídlení uprchlíci přiděleni některé z nevládních organizaci financované australskou vládou. Tato organizace odpovídá za vyhodnocení situace a pomáhá uprchlíkům získat přístup k základním zdrojům v oblasti integrace. Aby bylo zajištěno, že vyhodnocení a počáteční podpora usazení pokryje skutečné potřeby přesídlených uprchlíků, jsou tyto procesy realizovány ve spolupráci se samotnými uprchlíky. Je důležité, aby tyto programy počáteční podpory posílily vztahy uvnitř uprchlických rodin, mezi přesídlenými uprchlíky i vztahy v uprchlické a širší komunitě. Taková pevná síť slouží jako trvalý a přístupný zdroj podpory významný i z dlouhodobé perspektivy integrace uprchlíků. V této souvislosti je důležité zohlednit také změny, ke kterým došlo v oblasti rolí a postavení uprchlíků během přesídlení. Tyto změny mohou mít významný dopad na vztahy mezi muži a ženami a mezi rodiči a dětmi/mladými lidmi (viz kapitoly 2.2 a 2.3). Počáteční fáze přesídlení je také dobou, kdy mohou být rodiny v kontaktu s mnoha poskytovateli služeb. Je třeba zajistit, aby vynakládané úsilí bylo pečlivě koordinováno. Opatření v oblasti slučování rodin Při odchodu ze své země původu musí někdy uprchlíci nechat doma rodinné příslušníky nebo od nich mohou být během útěku odloučeni. Taková separace je velmi bolestná a může mít negativní dopad na integrační proces. Integrace v praxi Individuální plány přijetí ve Švédsku Ve Švédsku je přesídleným uprchlíkům nabídnuto umístění v obci a v místě bydliště pak spolupracují s obecním úředníkem na vytvoření a realizaci individuálního plánu přijetí. Hlavním cílem plánu přijetí je podpora soběstačnosti přesídlených uprchlíků tak, aby nezůstali dlouhodobě UNHCR_presidleni.indd :20:19

16 závislí na vládních dotacích či jiné specializované podpoře. Plán je realizován nejdéle po dobu dvou a půl let. Tento plán identifikuje potřeby v oblasti jazykových znalostí, odborného školení, zaměstnání, sociální podpory a zdravotní péče. Je vysoce individualizovaný a bere v úvahu, že přesídlení uprchlíci potřebují různou míru podpory a mají různé motivace a cíle. Plány zohledňují takové faktory jako pohlaví, věk, zkušenosti z období před útěkem, předchozí zaměstnání a dosažené vzdělání. Individuální plány přijetí jsou připravovány pro všechny přesídlené uprchlíky včetně dětí, starých uprchlíků, uprchlíků se speciálními potřebami a uprchlíků bez předchozí zaměstnanecké zkušenosti či bez vzdělání. V případech, kdy je cíl ekonomické soběstačnosti pro přesídleného uprchlíka nevhodný (např. v případě dětí nebo seniorů), se příprava plánu soustřeďuje za jeho začlenění do společnosti na základě konkrétních potřeb a zkušeností. Je-li uvítací plán vypracován pro každého člena rodiny, jsou zohledněny potřeby rodiny jako celku. Úředníci samosprávy odpovídají za poskytnutí základních informací o místních podmínkách a zařízeních a za koordinaci programů a služeb potřebných pro realizaci plánu přijetí (včetně služeb při získávání zaměstnání a programů na výuku jazyka). Organizace Swedish Integration Board (Integrační výbor Švédska), National Labour Market Board (Národní výbor pro trh práce), National Agency for Education (Národní agenturou pro vzdělání) a Swedish Association of Local Authorities (Asociace místních úřadů Švédska) uzavřely společnou dohodu o posílení vzájemné koordinace a spolupráce při realizaci plánů přijetí. Sloučení rodiny je základním principem ochrany uprchlíků a vyplývá přímo ze všeobecně uznaného práva rodiny na ochranu státu. Článek 16 Všeobecné deklarace lidských práv stanoví, že rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti a má nárok na ochranu ze strany společnosti a státu. Stejný princip je začleněn do Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (článek 23) a do Úmluvy o právech dítěte (články 9 a 10). Přestože Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 neobsahuje ustanovení o sjednocení rodiny, Konference zplnomocněnců, která Úmluvu přijala, doporučila vládám přijmout potřebná opatření k ochraně uprchlické rodině především ve snaze zajistit udržení rodinné jednoty. Přesídlení uprchlíci často neznají místo pobytu svých rodinných příslušníků ani nevědí, zda jsou někteří členové rodiny stále naživu. Státy proto musí umožnit, aby přesídlení uprchlíci mohli být se svými rodinnými příslušníky sloučeni v zemi přemístění. UNHCR vyzývá státy, aby rodinné svazky zohlednily a aby přijaly opatření umožňující rychlé sjednocení uprchlických rodin. Sloučení rodin není důležité jen z humanitárního hlediska. Nese s sebou řadu dalších výhod jak pro uprchlíky, tak pro přijímající společnost. Dlouhodobé rozdělení rodiny může mít pro přesídlené uprchlíky dalekosáhlé sociální a ekonomické důsledky a může narušit proces jejich integrace. Programy slučování rodin pomáhají UNHCR naplňovat jeho mandát v oblasti poskytování ochrany především tam, kde přesídlení hlavního žadatele o azyl může ohrozit bezpečnost nebo materiální zajištění vyživovaných osob v zemi prvního azylu UNHCR_presidleni.indd :20:20

17 Sloučení rodiny je zvlášť důležité je-li přesídlený uprchlík nebo rodinný příslušník čekající na sloučení rodiny nezletilý nebo jde o osamocenou ženu, starou osobu nebo o osobu s vážným zdravotním nebo jiným handicapem. Tito lidé jsou závislí na podpoře ostatních a jsou velmi zranitelní. Přestože v mnoha zemích jsou ustanovení o sloučení rodiny součástí obecného imigračního programu, osoby žádající o sloučení se svými rodinnými příslušníky musí většinou ukázat, že disponují dostatečnými finančními a praktickými prostředky pro zajištění přesídlení svých příbuzných. To může být pro přesídlené uprchlíky obtížné, především na počátku jejich přesídlení. Níže je uveden liberálnější a flexibilnější přístup ke slučování rodin uprchlíků, který může být použit i v případě žadatelů, co nemají statut uprchlíka. Z těchto důvodu budou obvykle pro uprchlíky a ostatní osoby v podobné situaci důležitá ustanovení pro sloučení rodiny. Výhody sloučení rodiny pro přesídlené uprchlíky, přijímající společnosti a systém mezinárodní ochrany Úplné rodiny (především ty s více než jedním živitelem) mají obecně větší šanci dosáhnout ekonomické soběstačnosti. Rodiny mohou sdílet a dělit se o zdroje a podporovat zaměstnání, např. péčí o děti zaměstnaných členů rodiny. Rodinné podniky jsou obvykle základem ekonomické soběstačnosti. Podpora rodiny má pozitivní vliv na psychické a fyzické zdraví a může sloužit jako nárazník proti stresům vyvolaným přesídlením (viz výše). Podpora rodiny může dále být významným faktorem při podpoře zotavení přesídlených uprchlíků z psychologických traumat 3. Rodiny poskytují důležitou praktickou a emocionální podporu v procesu přesídlení. Tato podpora přesídleným uprchlíkům zjevně prospívá a zároveň pomáhá snižovat náklady, které by jinak vznikly vládě poskytováním pomoci. Integrace v praxi Podpora jednoty rodiny v Kanadě Vždy, je-li to možné, podporuje Kanada přesídlení celé rodiny uprchlíků současně. To může zahrnovat faktické přesídlení všech rodinných příslušníků, kteří jsou ekonomicky a emocionálně závislí na hlavním žadateli. Kanada rovněž akceptuje fakt, že rodinní příslušníci mohou být odloučeni z důvodů nezávislých na jejich vůli. Proto, je-li akceptován uprchlík pro přesídlení a tento cestuje do Kanady, mohou být rodinní příslušníci zahrnuti do stejné žádosti. Není-li možné přesunout celou rodinu uprchlíka do Kanady současně, mohou přesídlení uprchlíci následně požádat o sjednocení rodiny. Uprchlík musí přesně identifikovat všechny odloučené rodinné příslušníky před jejich příjezdem do Kanady a odloučení rodinní příslušníci musí podat žádost na kanadském konzulátu ve lhůtě jednoho roku od příjezdu hlavního žadatele do Kanady. Tito rodinní příslušníci budou potom přesídleni do Kanady na základě kanadské politiky jednoroční příležitosti otevřeného okna a mohou být zahrnuti do kanadských programů přesídlení pro uprchlíky. Rodinní příslušníci fakticky nemohou být akceptování na základě jednoroční lhůty v rámci okna příležitosti, ale mohou být zahrnuti do přesídlení na základě posouzení jejich vlastních případů. 3 United Nations High Commissioner for Refugees, Family Reunification in the Context of Resettlement and Integration. Protecting the Family: Challenges in Implementing Policy in the Resettlement Context, Background paper presented to the 7th Annual Tripartite Consultation on Resettlement, June 2001, Report on proceedings and recommendations, UNHCR, Geneva, 2001, p UNHCR_presidleni.indd :20:20

18 Ti, kteří nejsou schopni požádat v jednoleté lhůtě, mohou i nadále žádat o sjednocení na základě Canada s regular Family Class (immigration) program (kanadský imigrační program pro rodiny). Program sloučení rodiny pro přesídlené uprchlíky: Faktory, které je třeba vzít v úvahu Zatímco UNHCR dává prioritu sloučení základní rodiny, liberálnější a flexibilnější definice vyžadují, aby bylo určeno, kdo všechno tvoří součást uprchlické rodiny. V mnoha zemích, z nichž uprchlíci pochází, je tradiční rodina definována mnohem šířeji než v zemích, kde je dominantní pouze základní rodina. V situacích, kdy hrozí konflikt nebo nebezpečí, mohou být rodiny vytvořeny z částí různých domácností, které jsou na sobě závislé a společně si poskytují pomoc 4. V některých zemích spolu páry žijí ze zvyku spíše než na základě formálního svazku. Faktické svazky mohou být dány kulturními normami nebo se stanou běžnými v důsledku války a konfliktu. UNHCR vybízí státy, aby zohlednily vztahy závislosti při vytváření požadavků na sloučení rodiny. To znamená, že ekonomické a emocionální vztahy mezi rodinami uprchlíků musí být postaveny na stejnou úroveň [ ] jako pokrevní vztahy, vztahy příbuzenské a vztahy formálně založené 5. Informace o ustanoveních pro sloučení rodiny by měly být zahrnuty do orientačních materiálů, které jsou předávány přesídleným uprchlíkům nedlouho po jejich příjezdu. Bude zřejmě třeba poskytnout pomoc i při aplikaci těchto materiálů. Je třeba zajistit vytvoření postupů pro rychlé, účinné a transparentní řízení o sloučení rodiny. V této souvislosti je třeba vymezit hranice, aby nedocházelo k podvodům a je třeba zajistit, aby rodiny přesídlených uprchlíků mohly být sloučeny co nejdříve po přesídlení a tak minimalizovat emocionální strádání, které souvisí s přetrvávajícím odloučením. V počátečním období přesídlení budou mít uprchlíci omezené finanční prostředky na pomoc přesídlení svých rodinných příslušníků. V některých zemích mají proto rodinní příslušníci, kteří byli sloučeni s přesídlenými uprchlíky, nárok na stejnou podporu a pomoc jako přesídlení uprchlíci. Je třeba zvážit, zda jednotlivci, jimž byl umožněn vstup za účelem sloučení rodiny, budou zahrnuti do ročního přijímajícího humanitárního programu nebo programu pro uprchlíky. UNHCR doporučuje, aby pokud možno tyto osoby byly zahrnuty do roční kvóty přesídlení. I když sloučení rodiny vykazuje jasná pozitiva, zkušenosti ze zemí poskytujících možnost přesídlení ukazují, že sloučení rodin po několika letech může vyžadovat určitou podporu přizpůsobení. Sponzoring nebo programy navrhovatelů Mnohé země mají programy, v jejichž rámci jsou uprchlíci potřebující přesídlení sponzorováni nebo je jim nabídnuta pomoc jednotlivcem či skupinou z přijímající komunity; tito navrhovatelé jsou odpovědni za část nebo za celý proces přesídlení. 4 Tamtéž. 5 Tamtéž UNHCR_presidleni.indd :20:20

19 Myslet na služby, které pomohou vypátrat rodinu Přesídlení uprchlíci mohou být odloučeni od svých rodinných příslušníků v průběhu konfliktu nebo během letu. To že nevědí, kde jsou jejich příbuzní, je pro ně zdrojem neustálého strachu a napětí. Je důležité uprchlíkům pomoci najit jejich rodinu. Mezinárodní výbor červeného kříže a národní Červený kříž a společnosti Červeného půlměsíce, jež jsou přítomny ve 176 zemích světa, nabízí v současné době celou řadu služeb pomáhajících vypátrat jednotlivce a sloučit rodiny. Uvedené organizace a jejich pobočky používají různé prostředky k dohledání rodin. Proces a služby mohou zahrnout: vyhledávací služby: snaha lokalizovat ztracené příbuzné, když došlo ke ztrátě kontaktu; komunikační služby: usnadnit doručování osobních zpráv nebo zpráv o rodině příbuzným v zóně konfliktu; služby dětem bez doprovodu, které zahrnují registraci, identifikaci a vyhledávání; internetové spojení a seznamy, vysílání rádia a používání mobilních nebo satelitních telefonů; poradenství a potvrzení o nalezení a/nebo úmrtí rodinného příslušníka. I když se způsoby hledání rodinných příslušníků a pravidla slučovaní rodin mohou v jednotlivých zemích lišit, Červený kříž či Červeny půlměsíc jsou v každé zemi obvykle prvním kontaktním místem. Uprchlíci mohou být identifikováni sponzorem nebo navrhovatelem (prostřednictvím rodiny nebo kontaktů v cizině) nebo označeni vládou. Sponzoring a nabídkové programy jsou obecně považovány za doplněk širšího programu přesídlení pro uprchlíky buď tím, že umožní vyšší příjem uprchlíků nebo tím, že rozdělí odpovědnost za přesídlení jednotlivých uprchlíků mezi vládu a komunitu. V některých případech (jako kanadský soukromý sponzorský program) se sponzoři zaváží převzít odpovědnost ze veškeré aspekty přesídlení uprchlíků počínaje od peněžité pomoci přes orientaci a emocionální podporu. V jiných případech (jako australský program navrhovatelů) je odpovědnost za přesídlení rozdělena mezi vládu a soukromé sponzory a navrhovatele. Soukromý sponzoring a zapojení navrhovatelů jsou hodnotnou cestou umožňující zapojení členů širší komunity (jako komunity založené na náboženství a skupiny na ochranu lidských práv), komunit uprchlíků a rodinných příslušníků uprchlíků potřebujících přesídlení. Poskytují přesídleným uprchlíkům okamžitý přístup k sítím podpory a souvisejícím zdrojům v přijímající společnosti. Soukromí sponzoři nebo navrhovatelé jsou obecně schopni poskytnout vysoce profesionální a flexibilní pomoc. Prostřednictvím společného sponzorského programu pomoci použila kanadská vláda soukromý sponzoring také jako doplněk k vládním prostředkům pro uprchlíky s intenzivnější potřebou podpory. V rámci tohoto programu je kanadská vláda odpovědná za financování přesídlení a soukromí sponzoři za logistickou a personální podporu. Soukromí sponzoři i zapojení navrhovatelů přesto vyžaduje určité zapojení vlády. Podpora přesídlení uprchlíků je komplexní problém, který vyžaduje porozumění kulturním a náboženským souvislostem, znalost povahy a důsledků přesídlení uprchlíků a integračních prostředků v širší komunitě. Je zde významné riziko zhroucení uvedených opatření. Jak v Austrálii, tak v Kanadě, UNHCR_presidleni.indd :20:21

20 kde jsou tyto programy již dobře zavedené, existují opatření pro sponzory nebo navrhovatele, tak aby tito: byli pečlivě vybráni a bylo tak zajištěno poskytnutí přiměřené úrovně a kvality podpory; získali základní a průběžné školení a informace jednak o své vlastní roli jednak o integračních prostředcích uvnitř komunity; obdrželi pomoc především při řešení obtížných a komplexních problémů; participovali na monitorování, aby byly problémy identifikovány a řešeny hned na začátku. Programy dobrovolníků Dobrovolníci jsou ti, kdo mohou poskytnout individuální, flexibilní a neformální podporu a mohou být důležitými vzory pro přesídlené uprchlíky, především jsou-li sami původem uprchlíci nebo imigranti. Přináší také širší sociální sítě a související zdroje a podporují vzájemné porozumění mezi přesídlenými uprchlíky a širší komunitou 6. Mnohé země se snažily využít tento potenciál prostřednictvím přátelských programů (někdy pod názvem školící programy) nebo prostřednictvím formálních iniciativ, kde jsou dobrovolníci aktivně zapojeni v některých nebo ve všech aspektech orientace a podpory přesídleným uprchlíkům (např. poskytování dopravy, doprovod nově příchozích uprchlíků na lékařskou prohlídku). Programy dobrovolníků mohou být obzvlášť hodnotné pro uprchlíky s intenzivnějšími potřebami (např. uprchlíci senioři, osamocený rodič s širokou rodinou). Integrace v praxi Zainteresovat komunitu do přesídlení uprchlíků v Kanadě V současné době Kanada nabízí přesídlení zhruba uprchlíkům ročně. Toto číslo zahrnuje asi uprchlíků, jejichž přesídlení financuje vláda. Ta jim také spolu s nevládním sektorem poskytuje primátní pomoc. Přesídlení ostatních uprchlíků financuje soukromí sponzoři. Soukromý sponzorský program umožňuje soukromým organizacím, především uprchlickým a náboženským komunitám, sponzorovat přesídlení uprchlíků. V určitých případech skupina sponzoruje konkrétní uprchlíky, o nichž se dozvěděla od svých kontaktů v cizině nebo od přátel či příbuzných v Kanadě. V jiných případech mohou být uprchlíci, kteří potřebují přesídlit, doporučeni vládou sponzorské skupině. Sponzoring je důležitým faktorem pro získání dobrovolníků k podpoře přesídlených uprchlíků a k financování výdajů na začátku podpory přesídlení a zároveň nabízí nově příchozím uprchlíkům okamžité vazby k sítím a zdrojům v přijímající společnosti. Výhodou soukromého sponzorování je, že umožňuje přesídlit vyšší počet uprchlíků. Sponzorovaní uprchlíci se stávají soběstační dříve než uprchlíci financovaní vládou 7. 6 M Hollands, Upon closer acquaintance: The impact of direct contact with refugees on Dutch hosts, Amsterdam Research Institute for Global Issues and Development Studies (AGIDS), University of Amsterdam, Journal of Refugee Studies vol. 14, no 3, 2001, pp Centre for International Statistics, Canadian Council on Social Development, The Changing Labour Market Prospects of Refugees in Canada, prepared for Citizenship and Immigration Canada, Strategic Policy, Planning and Research, 1998, pp UNHCR_presidleni.indd :20:21

Program UNHCR pro integraci uprchlíků ve střední Evropě FOTO: TUDOR VINTILOIU

Program UNHCR pro integraci uprchlíků ve střední Evropě FOTO: TUDOR VINTILOIU Program UNHCR pro integraci uprchlíků ve střední Evropě FOTO: TUDOR VINTILOIU Program UNHCR pro integraci uprchlíků ve střední Evropě Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Regionální kancelář pro střední

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

USNESENÍ RADY. ze dne 26. června 1997. o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03)

USNESENÍ RADY. ze dne 26. června 1997. o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03) USNESENÍ RADY ze dne 26. června 1997 o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.3.2015 COM(2015) 98 final 2015/0051 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA Smlouva o fungování Evropské

Více

Rezoluce Valného shromáždění OSN

Rezoluce Valného shromáždění OSN Rezoluce Valného shromáždění OSN UNHCR Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky Rezoluce Valného shromáždění Organizace spojených národů č. 428 ze dne 14. prosince 1950 Valné shromáždění

Více

Evropská síť pro Přijímání a ochrana

Evropská síť pro Přijímání a ochrana Evropská síť pro Přijímání a ochrana uprchlíků v Evropě Společné prohlášení vydané ICMC Evropa jménem sítě SHARE Network u příležitosti Konference SHARE Network (Brusel, 20. října 2015) Od března 2012

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www. european-agency.org

Více

Transportation loan aneb svoboda za úvěr

Transportation loan aneb svoboda za úvěr Říjen 2010 Transportation loan aneb svoboda za úvěr Martina Vodičková Anotace: Kanada je vysněnou zemí mnoha uprchlíků. Při svém hledání svobody jsou však mnozí nuceni čelit obtížím, o kterých před svou

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

6. Zařízení sociálních služeb

6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 2008/0140(CNS) 19. 12. 2008 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34 Návrh stanoviska Amalia Sartori (PE415.287v01-00) Provádění

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

InBáze Berkat, o.s. programy organizace

InBáze Berkat, o.s. programy organizace InBáze Berkat, o.s. programy organizace Činnost kulturních mediátorů Mgr. Eva Dohnalová Vedoucí sociálního oddělení dohnalová@inbaze.cz www.inbaze.cz Informace o organizaci Vznik 2001 pod názvem Občanské

Více

Osmá kapitola MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLEČNOSTÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE A ČERVENÉHO PŮLMĚSÍCE (MEZINÁRODNÍ FEDERACE)

Osmá kapitola MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLEČNOSTÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE A ČERVENÉHO PŮLMĚSÍCE (MEZINÁRODNÍ FEDERACE) Osmá kapitola MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLEČNOSTÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE A ČERVENÉHO PŮLMĚSÍCE (MEZINÁRODNÍ FEDERACE) MEZINÁRODNÍ FEDERACE PREZENTACE 8.0. Cíl prezentace Přiblížit strukturu a poslání Mezinárodní

Více

První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ŽENEVA, Palác národů, 21. července 2005 (Informační služba OSN) - Následující text obsahuje hlavní informace z dnešní tiskové konference Antónia

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale

Více

Komunitní plánování věc veřejná

Komunitní plánování věc veřejná Komunitní plánování věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? I. Úvod Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Adresa Právní forma IČ Zřizovatel Geriatrické centrum Turkova čp. 785 Týniště nad Orlicí 517 21 /adresa Geriatrického centra je shodná s místem poskytování služeb / Příspěvková organizace

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích konference pořádaná pod záštitou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Praha, 17. 4. 2015 Filozofie změny:

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Pěstounská péče na. Jak na pěstounskou péči na. přechodnou dobu

Pěstounská péče na. Jak na pěstounskou péči na. přechodnou dobu Pěstounská péče na přechodnou dobu Jak na pěstounskou péči na Co je pěstounská péče na Ve stávajícím systému náhradní rodinné péče se od 1. 6. 2006 objevuje nový institut, kterým je pěstounská péče na.

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR Rovné příležitosti žen a mužů = neexistence překážek pro účast

Více

Balíček ICN. Michaela Hofštetrová Knotková

Balíček ICN. Michaela Hofštetrová Knotková Balíček ICN Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní zátěže sester Kapitola 5: Důležitost pracovního

Více

Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti

Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti PhDr. Zdeňka Hajná,CSc. Žijeme a pracujeme na Vysočině zavádění prorodinných opatření do personální politiky příspěvkových organizací Kraje Vysočina

Více

Podporované rozhodování; Dobrá praxe v Britské Kolumbii a Švédsku

Podporované rozhodování; Dobrá praxe v Britské Kolumbii a Švédsku Podporované rozhodování; Dobrá praxe v Britské Kolumbii a Švédsku Připraveno pro konferenci Quip 30. září 2015 Oyaro Louis Úvod Podporované rozhodování je v mezinárodním právu novým konceptem. Jeho rozvoj

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

Výbor pro právní záležitosti NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro právní záležitosti NÁVRH STANOVISKA EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 30. 11. 2009 2008/0238(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro právní záležitosti pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Více

RODINNÉ KONFERENCE jako nástroj efektivní pomoci. Pardubice 2.12.2013

RODINNÉ KONFERENCE jako nástroj efektivní pomoci. Pardubice 2.12.2013 RODINNÉ KONFERENCE jako nástroj efektivní pomoci Pardubice 2.12.2013 Posláním o.s. Amalthea je podpora rodiny jako jedinečného prostředí pro naplňování potřeb dítěte prostřednictvím poskytování sociálních

Více

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA ; EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 2009/0072(CNS) 14. 10. 2009 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro kulturu a vzdělávání k návrhu rozhodnutí Rady o Evropském

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Stárnoucí populace a nové technologie

Stárnoucí populace a nové technologie Scénáře budoucnosti: Stárnoucí populace a nové technologie Tomáš Michalek, Technologické centrum AV ČR Analýzy a publikace projektu PACITA Národní zpráva ze semináře o možných scénářích vývoje stárnutí

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Deinstitucionalizace sociálních služeb za účelem sociálního začleňování a zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce Deinstitucionalizací služeb se transformuje institucionální péče v péči komunitní. Řízeně

Více

Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, Třebíč

Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, Třebíč Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, 674 01 Třebíč PROGRAM PORADENSKÝCH SLUŽEB pro školní rok 2016/2017 I. Základní legislativní rámec Poskytování poradenských služeb je uloženo zákonem

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce)

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) Červen 2016 1 Jaké neformální vzdělávání chceme realizovat/podporovat v JmK? 1. Vymezení subjektů poskytujících neformální vzdělávání Definice

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3.1. Teoretický úvod Obecně je možné sociální služby charakterizovat jako specializované činnosti zaměřené na pomoc lidem, kteří se dostali do nepříznivé

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

PODPŮRNÉ SÍTĚ PRO PRACOVNÍ ZAŘAZENÍ Téma 3 Fáze procesu pracovního zařazení Podtéma 3.1

PODPŮRNÉ SÍTĚ PRO PRACOVNÍ ZAŘAZENÍ Téma 3 Fáze procesu pracovního zařazení Podtéma 3.1 PODPŮRNÉ SÍTĚ PRO PRACOVNÍ ZAŘAZENÍ Téma 3 Podtéma 3.1 Pracovní umístění a sledování pracovních příležitostí Rozhovor a návrh kariérního postupu Hodnocení a osobní profil Počáteční přístup a informace

Více

MEZINÁRODNÍ STANDARDY PRO PROFESNÍ PRAXI INTERNÍHO AUDITU

MEZINÁRODNÍ STANDARDY PRO PROFESNÍ PRAXI INTERNÍHO AUDITU MEZINÁRODNÍ STANDARDY PRO PROFESNÍ PRAXI INTERNÍHO AUDITU Základní standardy 1000 Účel, pravomoci a odpovědnosti Účel, pravomoci a odpovědnosti interního auditu musí být formálně stanoveny ve statutu interního

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu

Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu Mgr. Petr Wija, Ph.D. Institut důstojného stárnutí, Diakonie ČCE Možnosti zlepšení podpory pečujících o Zpracovat

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Karlovy Vary, 8. říjen 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

REFORMA SYSTÉMU PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI. JUDr. Zuzana Zárasová Mgr. Adam Křístek Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV

REFORMA SYSTÉMU PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI. JUDr. Zuzana Zárasová Mgr. Adam Křístek Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV REFORMA SYSTÉMU PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI JUDr. Zuzana Zárasová Mgr. Adam Křístek Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV Základní východiska reformy Stav systému (poznatky z konkrétních kauz, výzkumů, analýz,

Více

Evropská dimenze odborného vzdělávání

Evropská dimenze odborného vzdělávání Olomouc 3-4.2.2011 Evropská dimenze odborného vzdělávání Miroslav Procházka miroslav.prochazka@nuov.cz Konference projektu UNIV 2 KRAJE Cíl a struktura prezentace Cíl: informovat o aktuálním stavu představ

Více

Sociální poradenství v ČR. Hynek Kalvoda, Praha 19.5. 2015

Sociální poradenství v ČR. Hynek Kalvoda, Praha 19.5. 2015 Hynek Kalvoda, Praha 19.5. 2015 Sociální poradenství je již devátým rokem upraveno zákonem č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších novelizací. V rámci tohoto zákona je rozděleno na základní sociální poradenství

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje

Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje Závěr života 75% osob umírá v institucionální péči Volby Informace Kvalita Kompetence Nástroje Role kraje Role kraje, obcí Zjišťování potřeb

Více

Evropa pro občany 2007-13. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Evropa pro občany 2007-13. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Evropa pro občany 2007-13 Národní kontaktní místo v ČR (NKM) - zřízeno v červnu 2008 - gestorem programu v ČR: odbor informování o evropských záležitostí Úřadu vlády ČR - program řídí Evropská komise/

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001 DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 4. července 2001 o vypracování právních a obchodních rámcových podmínek pro účast soukromého sektoru na rozšiřování telematických dopravních a cestovních informačních služeb v

Více

PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY. v Klubu Nezbeda

PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY. v Klubu Nezbeda PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY v Klubu Nezbeda Vytvořily: Mgr. Alena Kopidolová vedoucí Klubu Nezbeda sociální pracovnice Jana Boščíková pracovnice v sociálních službách kontaktní osoba pro dobrovolníky Mgr.

Více

RWE Kodex chování - 1 - Preambule

RWE Kodex chování - 1 - Preambule RWE Kodex chování Preambule RWE 1 je si vědoma své role ve společnosti a své odpovědnosti vůči zákazníkům a obchodním partnerům, jakož i akcionářům a zaměstnancům. Proto se zavazuje k jasným zásadám, které

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 14-35

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 14-35 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví 11. 9. 2012 2011/0369(COD) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 14-35 Návrh stanoviska Mariya Gabriel (PE491.303v02-00) k návrhu nařízení Evropského parlamentu

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

Základy práva, 21. listopadu 2016

Základy práva, 21. listopadu 2016 Univerzita Karlova Evangelická teologická fakulta Základy práva, 21. listopadu 2016 ké právo Přehled přednášky ké právo ké právo ké právo Soubor právních norem, které ukládají cizincům povinnosti nebo

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Katalog poskytovatelů sociálních služeb. Olomouckého kraje 2011

Katalog poskytovatelů sociálních služeb. Olomouckého kraje 2011 Katalog poskytovatelů sociálních služeb Olomouckého kraje 2011 KATALOG POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OLOMOUCKÉHO KRAJE aktualizace 2011 Dokument Katalog poskytovatelů sociálních služeb Olomouckého kraje

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009. Zřizovatelem služby je Český červený kříž oblastní

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

RÁMCOVÁ ÚMLUVA NA OCHRANU NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN

RÁMCOVÁ ÚMLUVA NA OCHRANU NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN RÁMCOVÁ ÚMLUVA NA OCHRANU NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN COUNCIL OF EUROPE CONSEIL DE L EUROPE Co je to Rámcová úmluva na ochranu národnostních menšin? Rámcová úmluva, která vstoupila v platnost 1. února 1998, je

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Odbor rodiny a ochrany práv dětí Proces změn aktuální informace Změna systému práce orgánů sociálně-právní ochrany a soudů Vytváření sítě

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory)

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

Srbští experti, stejně jako lidé pracující s dětmi, poprvé získali první informace o tomto americkém programu v roce 2002 z

Srbští experti, stejně jako lidé pracující s dětmi, poprvé získali první informace o tomto americkém programu v roce 2002 z Srbští experti, stejně jako lidé pracující s dětmi, poprvé získali první informace o tomto americkém programu v roce 2002 z Foundation OKS a pan Rob van Pagee poprvé prezentovali program v rámci tzv. MINI

Více

SMĚRNICE ŘEDITELE STANOVUJÍCÍ POSLÁNÍ, CÍLE, ZÁSADY SLUŽBY, CÍLOVOU SKUPINU A ZÁKLADNÍ OBSAH TERÉNNÍHO PROGRAMU

SMĚRNICE ŘEDITELE STANOVUJÍCÍ POSLÁNÍ, CÍLE, ZÁSADY SLUŽBY, CÍLOVOU SKUPINU A ZÁKLADNÍ OBSAH TERÉNNÍHO PROGRAMU Armáda spásy v České republice, z. s. Centrum sociálních služeb Bohuslava Bureše, Tusarova 60, Praha 7 SMĚRNICE ŘEDITELE STANOVUJÍCÍ POSLÁNÍ, CÍLE, ZÁSADY SLUŽBY, CÍLOVOU SKUPINU A ZÁKLADNÍ OBSAH TERÉNNÍHO

Více