Podpora malého a středního podnikání

Transkript

1 Masarykova univerzita Právnická fakulta Veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Podpora malého a středního podnikání JAN BUREŠ

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Podpora malého a středního podnikání zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne vlastnoruční podpis autora 2

3 OBSAH 1. ÚVOD Zdůvodnění výběru tématu Cíl práce a její přínos TEORETICKÁ ČÁST Malé a střední podniky Vymezení definice Stav v sektoru MSP Vývoj malého a středního podnikání na území ČR Podpora malých a středních podniků Právní úprava v oblasti podpory MSP Druhy podpor podnikání PRAKTICKÁ ČÁST Analýza podpor v konkrétním malém či středním podniku Porovnání vyuţitých podpor v minulosti a nyní, potřeby a představy zkoumané společnosti Vyvození závěrů z dotazování ve společnosti Podpora pro malé a střední podniky - Návrhy na zlepšení stavu dle autora ZÁVĚR RÉSUMÉ SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK POUŢITÉ PRAMENY 45 3

4 1. Úvod 1.1 Zdůvodnění výběru tématu Téma podpory malého a středního podnikání je jistě tématem dotýkajícím se běţného denního ţivota statisíců obyvatel ČR. Malé a střední podnikání (dále jen MSP ) je jiţ na úrovni Evropské Unie povaţováno za páteřní sektor evropské ekonomiky, s důrazem kladeným na inovace, zaměstnanost, sociální integraci a kohezi. Stejně tak je chápáno i v ČR. Jako téma k bakalářské práci se problematika jeví jako sice rozsáhlá, ovšem velice zajímavá a dynamická, a i proto mne společně s praktickou pouţitelností oslovila. Při nadhledu nad tématem je zřejmá interdisciplinární povaha problematiky, jelikoţ podpora MSP zahrnuje jak prvky ekonomické, tak prvky právní či sociologické. A právě z důvodu rozsahu tématu a jeho interdisciplinární povahu, se zaměřím především na nepřímou formu podpory MSP, jiţ trochu méně na podporu formou přímou (zjistil jsem, ţe většina obdobných prací se obvykla zaměřuje na přímou podporu, především na dotace) a především na celkovou kvalitu analýzy s ohledem na návrhovou část mé práce. Jiţ v úvodu musím také zmínit aktuálnost tématu mé práce s ohledem na světovou ekonomickou krizi. Stav sektoru MSP bude zajisté hrát zásadní roli v ozdravování veřejných financí a přechodu ekonomiky z červených čísel k černým. Rozhodl jsem proto nejdříve zanalyzovat oblast jak malých a středních podnikatelů, tak i jejich podpor, a následně se pokusím na základě poznatků navrhnout pozitivní změny, k čemuţ mi pomůţe i praktická část mé práce. 1.2 Cíl práce a její přínos Cílem mé práce je analýza stávajícího stavu podpory MSP, která bude doplněna komparací vybraných oblastí. Oba tyto cíle se pak odrazí v návrhové části mé práce. Metodou mé práce bude nejprve analýza aktuálního stavu MSP a analýza podpory MSP, následně budu formou rozhovoru se společníky zkoumat obchodní společnost a na závěr provedu syntézu poznatků a vytvořím návrhy na zlepšení stavu podpory MSP. Pokusím se určit, kam by se měla podpora MSP - podpora páteřní části ekonomiky, ubírat. Svou práci rozděluji na část teoretickou a praktickou. V první teoretické části představím komplexní pohled na tematiku, s důrazem na definici základních pojmů, typové rozdělení jednotlivých podpor a právní rámec oblasti podpor MSP. V části druhé - praktické, provedu dotazování v konkrétní společnosti na jejich zkušenosti a poţadavky k podpoře podnikání MSP. Část z ní také věnuji vzešlým návrhům, a to jak pro zkoumanou společnost, tak i pro celkovou oblast podpory MSP. V práci 4

5 se budou prolínat různé aspekty podpory MSP, a to jak na úrovni Evropské Unie, tak na úrovni národní či krajské. Přínos práce bude spočívat právě v analýze současného stavu podpory MSP a ve vzešlých navrhovaných zlepšeních, zaloţených na poţadavcích samotných MSP, odborné veřejnosti a příslušných míst veřejné správy. V práci budu vycházet z veřejně dostupných dokumentů, statistik, analýz či dotazníků a průzkumů, a také z praktické části mojí práce, ve které se dotáţu na vyuţívání, dostupnost a znalost různých podpor MSP v konkrétní obchodní společnosti. 5

6 2. Teoretická část 2.1 Malé a střední podniky Vymezení definice Vzhledem ke vstupu České republiky do EU byla naším státem přijata definice malých a středních podniků uţívaná na území EU. Základ definice představují Nařízení Komise ES, a tak malí a střední podnikatelé musí při ţádosti o podporu z veřejných peněz naplňovat s platností od určitá definiční kritéria. Tato jsou obsaţena především v Doporučení Evropské Komise 2003/361/ES ze dne , dále také v Nařízení Komise ES č. 364/2004, které novelizovalo staré Nařízení Komise ES č. 70/2001. Tuto Unijní právní úpravu akceptuje i národní zákon č. 47/2002 Sb. o podpoře MSP. Nejdříve k určení výrazu podnik - Podnikem se rozumí dle výše uvedené legislativy kaţdý subjekt, který vykonává hospodářskou činnost, a to bez ohledu na jeho právní formu. Těmito subjekty jsou zejména OSVČ, rodinné řemeslné podniky a jim podobné, obchodní společnosti či sdruţení, která běţně konají hospodářskou činnost. Mikropodniky, malé podniky a střední podniky, nám zmíněná legislativa vymezuje jako skupinu podniků, které: zaměstnávají méně neţ 250 osob jejich roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur, nebo jejich bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů eur Dále je vymezen okruh podniků malých, jako podnikatelů, kteří zaměstnávají méně neţ 50 zaměstnanců a jejichţ roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů eur. Jako poslední kategorie je vymezen mikropodnik, jako podnik zaměstnávající méně neţ 10 osob a jehoţ roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony eur. Při zařazování do kategorie jsou podmínky posuzovány kumulativně. TABULKA Č. 1 KATEGORIE PODNIKŮ Počet zaměstnanců ZDROJ: ZPRACOVÁNO AUTOREM NA ZÁKLADĚ DOPORUČENÍ KOMISE ES Č. 361/2003 Obrat, nebo ->>>>>> Aktiva společnosti Střední podnik < 250 < 50 milionů eur < 43 milionů eur Malý podnik < 50 < 10 milionů eur < 10 milionů eur Mikro podnik < 10 < 2 miliony eur < 2 miliony eur 6

7 2.1.2 Stav v sektoru MSP V probíhající ekonomické krizi, která přináší hospodářské problémy napříč globální ekonomikou, vzrostl ještě více význam úlohy malých a středních podniků. Malé a střední podnikání zaujímá nejen v naší ekonomice významné místo, je hnací silou podnikatelské sféry, podílí se tak na růstu hospodářství, vede k inovacím či k nárůstu konkurenceschopnosti, hraje rozhodující roli při tvorbě pracovních příleţitostí a obecně je faktorem sociální stability a hospodářského rozvoje 1. Také aktuálním, a třeba i akutním problémem, je získávání provozního kapitálu. K tomuto lze říci, ţe Malé a střední podniky mají často potíže při získávání kapitálu, zejména rizikového kapitálu, nebo úvěrů, což je dáno mj. i omezenými možnostmi poskytnutí zajištění. Jejich omezené zdroje rovněž zmenšují možnosti jejich přístupu k informacím, zvláště o nových technologiích či potenciálních trzích. Je proto třeba iniciativ, které by ulehčily rozvoj hospodářské činnosti malých a středních podniků, přizpůsobily se jejich potřebám a přispěly tak k využití jejich potenciálu. 2 Je otázkou, nakolik se tyto proklamované iniciativy daří přenášet do reálného ţivota malých a středních podniků, obzvláště vzhledem k ekonomickému útlumu, který zajisté silně postihl především finanční sektor. V tomto ohledu chci podotknout, ţe dle mého názoru bylo do jisté míry výhodou ČR, ţe si bankovní krizí prošla na konci 90. let a Česká národní banka spolu s právní úpravou byla k finančním institucím více přísná, neţ jak tomu bylo v některých jiných státech nejen Evropské unie. Jako členové EU mají naše MSP nové moţnosti a podněty k rozvoji. Členství ČR v EU přináší podnikům možnost čerpat finance ze strukturálních fondů v programovacím období EU na léta V roce 2007 byly skončeny národní programy financované výhradně ze státního rozpočtu a nadále je finanční podpora malým a středním podnikům poskytována zejména ze strukturálních fondů EU 3. Přímé podpory malým a středním podnikatelům nejsou jediným nástrojem podpory podnikání. To je bezprostředně ovlivňováno především kvalitou podnikatelského prostředí. K tomu se vyjádřím obšírněji v dalších částech práce. 1 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce [online]. [cit ]. s. 2. Dostupné z: < 2 Tamtéţ. s. 2 3 Tamtéţ. s. 2. 7

8 Za účelem popsání podnikatelského prostředí se inspiruji SWOT analýzou 4 vytvořenou na Ministerstvu průmyslu a obchodu v rámci jeho Koncepce podpory MSP na roky , kterou aktualizuji vzhledem k vývoji. TABULKA Č. 2 SWOT ANALÝZA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ V ČR Silné stránky Slabé stránky - Tradice průmyslové a řemeslné výroby, včetně odborného školství. - Vytvořený systém nástrojů podpory MSP, existence specializovaných institucí na podporu podnikání - CzechInvest, CzechTrade, ČMZRB, Design centrum ČR, ČEB, EGAP, Informační místa pro podnikatele. - Geografická výhodnost území státu dostupnost významných trhů, tranzitní potenciál. - Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. - Dobrá telekomunikační infrastruktura. - Relativně vysoká kvalifikace a profesní adaptabilita pracovní síly. Příležitosti - Vytvoření dlouhodobé materiální základny pro vzdělávací a poradenské sluţby k rozvoji podnikání. - Posílení práv věřitelů a vytvoření podmínek pro konstruktivní postupy řešení insolvence podnikatelů i osob. - Zjednodušení komunikace podnikatelů se státní správou s vyuţitím informačních a komunikačních technologií. - Zjednodušování daňového systému. - Zvýšení nabídky rizikového kapitálu pro financování inovačně zaměřených projektů malých firem s velmi krátkou historií. - Sloţitý daňový systém, zejména z pohledu nejmenších podnikatelů a vysoké celkové daňové zatíţení zejména odvody na zdravotní a sociální pojištění. - Nízká efektivnost vymáhání práva. - Nedostatečně rozvinutý systém speciálních sluţeb (finančních, obchodních, technických apod.) pro mikro a malé podniky. - Omezené moţnosti národní ekonomiky pro vytvoření široce strukturovaného finančního trhu. - Administrativní náročnost při získávání přímých podpor pro podnikatele. - Nedostatečné propojení výzkumu a vývoje s podnikatelskou sférou. - Neexistence nástrojů podpory inovačně zaměřených projektů malých firem s velmi krátkou historií. - Relativně štědrý sociální systém s nedostatečným tlakem na část obyvatelstva k zapojení se do pracovního procesu. Hrozby - Nesladění postupů vlády a krajů v zaměření aktivit k podpoře podnikání. - Nevyváţená struktura přímých a nepřímých nástrojů podpory podnikání a priorit rozvoje MSP. - Nedostatečná implementační kapacita pro vyuţití zvýšeného rozsahu prostředků ze strukturálních fondů. 4 SWOT analýza je metoda, pomocí které je moţno identifikovat silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příleţitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats), spojené s určitým projektem, typem podnikání, podnikatelským záměrem, politikou apod. Jedná se o metodu analýzy uţívanou především v marketingu, ale také např. při analýze a tvorbě politik. S její pomocí je moţné komplexně vyhodnotit fungování firmy, nalézt problémy nebo nové moţnosti růstu. Je součástí strategického plánování. Viz. [online] [cit ] < 5 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období , [online] [cit ]. s. 7. Dostupné z: < 8

9 - Odstraňování dočasných administrativních bariér při pronikání tuzemských firem na trhy EU. - Rozšíření podpory MSP na některé dosud nepodporované činnosti. ZDROJ: ZPRACOVÁNO AUTOREM NA ZÁKLADĚ MPO - KONCEPCE PODPORY MSP NA ROKY Dalším významným ukazatelem o stavu malých a středních podniků v ČR je jejich konkurenceschopnost. Zde opět zaktualizuji SWOT analýzu Ministerstva průmyslu a obchodu 6 : TABULKA Č.3 SWOT ANALÝZA KONKURENCESCHOPNOSTI MSP V ČR Silné stránky - Obecné výhody MSP (pruţnost reakce na vývoj na trhu, znalost lokálních trhů). - Přizpůsobivost pracovní síly. - Vysoká motivace k výkonu u vlastníků firem. Příležitosti - Pronikání na nové části jednotného evropského trhu. - Rozvoj obchodu se státy východní Evropy a Asie, navázání na tradice dodávek investičního i spotřebního zboţí na perspektivní trhy. - Zvýšení spolupráce firem v oblastech společného zájmu v rámci nákupních, odbytových a kooperačních sítí a klastrů. - Zavádění a vyuţívání společných značek. - Širší vyuţívání podpůrných programů, zejména s vyuţitím prostředků EU. Slabé stránky - Nedostatečná kapitálová vybavenost, zejména malých a drobných podnikatelů a samostatně podnikajících fyzických osob. - Zastaralé technické vybavení části podniků, technologická zaostalost. - Nedostatek volných finančních prostředků podnikatelů k ochraně intelektuálního vlastnictví a průmyslových práv. - Málo vlastních značek, absence tradice firemní značky u podniků střední velikosti. - Zaostávání v oblasti designu. - Nedostatečná orientace v moţnostech podpory pro MSP. - Vysoká energetická náročnost výroby. - Převaha výroby s malou přidanou hodnotou. - Nízká produktivita práce oproti průměru EU. - Nedostatečný důraz na rozvoj lidských zdrojů. Hrozby - Nedostatečná podpora investičních aktivit MSP v porovnání s investičními pobídkami určenými pro realizaci velkých rozvojových projektů, zpravidla zahraničních firem. - Nedostatek pracovních sil vyučených v technických a řemeslných oborech. - Konkurence velkých firem. - Odchod vysoce kvalifikovaných pracovníků do zahraničí. - Pokračování v technickém a technologickém zaostávání podniků. 6 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období , [online] [cit ]. s. 9. Dostupné z: < 9

10 - Rozvoj výzkumu a vývoje ve prospěch MSP. - Spolupráce MSP s vysokými školami a výzkumnými pracovišti. ZDROJ: ZPRACOVÁNO AUTOREM NA ZÁKLADĚ MPO - KONCEPCE PODPORY MSP NA ROKY Ze Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009, vypracované Ministerstvem průmyslu a obchodu, lze vyčíst tyto další charakteristické údaje českého malého a středního podnikání 7 : V ČR bylo ke konci roku 2009 evidováno celkem ţivnostenských oprávnění. Je zde oproti roku 2008 nárůst o ţivnostenských oprávnění (2,96 %). Ţivnostenské oprávnění získalo celkem podnikatelů, z toho bylo právnických osob a fyzických osob. Proti roku 2008 se celkový počet podnikatelů s ţivnostenským oprávněním zvýšil o , tj. o 2,9 %. Počet ţivnostenských oprávnění na 1000 obyvatel činil 276,05 oprávnění, přičemţ počet podnikatelů na 1000 obyvatel je 206,99. Na jednoho podnikatele tak připadá průměrně 1,33 ţivnostenského oprávnění. Dle ČSÚ vykazovalo podnikatelskou činnost k v ČR celkem právnických a fyzických osob, z toho bylo MSP. Oproti roku 2008 je to pokles o MSP subjektů, tj. 5,2 %. U právnických osob MSP došlo k poklesu o subjektů (o 7,1 %), a to zejména v obchodu (o 10,2 %) a ve sluţbách (o 9,8 %). U fyzických osob došlo k poklesu o subjektů (o 4,7 %) na celkových podnikajících FO. Podíl MSP na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů byl 99,83 %. Pokud se zaměřím na další ekonomické ukazatele, musím jako první zmínit účast MSP na počtu podniků v ČR. MSP zaujímají většinový podíl, coţ ke konci roku 2009 představovalo 99,83 % na celkovém počtu podniků (stejný byl i podíl v roce 2008). V jednotlivých odvětvových činnostech se počty odlišují pouze částečně, ale u všech v následující tabulce zmíněných odvětvích je hodnota vyšší neţ 99 %. Jak následující tabulka ukazuje, nejvyšší podíl zaujímá pohostinství (99,96 %), které je těsně následováno stavebnictvím (99,95 %). 7 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce [online]. [cit ]. s. 5. Dostupné z < podnikani/pripominkovani-legislativy-2/nove-materialy-k-pripominkam-1/nove-materialy-k-pripominkam/ zprava-o-vyvoji-maleho-a-stredniho-podnikani-a-jeho-podpore-v-roce-2009-t aspx> 10

11 TABULKA Č. 4: POČET EKONOMICKY AKTIVNÍCH MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ Počet aktivních subjektů 2009 právnické os zaměstnanců fyzické osoby zaměstnanců celkem MSP podíl počtu MSP na celkovém počtu podniků v ČR (v %) průmysl ,41 stavebnictví ,95 Obchod ,91 pohostinství ,96 Doprava ,74 peněţnictví ,87 Sluţby ,92 komunikace ,84 zemědělství ,88 Celkem ,83 Zdroj: < V zaměstnanosti se MSP podílí na celkovém počtu tohoto ukazatele v ČR vice neţ 62 %. V tabulce č. 2 můţeme na rozdíl od předešlé vidět větší rozdíly v jednotlivých odvětvových činnostech. Zřejmé je, ţe některá odvětví jsou více neţ jiná ovlivňována menšími podniky. Mezi ně lze řadit zemědělství, pohostinství či stavebnictví, a naopak v oblasti peněţnictví a dopravy se MSP na zaměstnanosti podílejí podstatně méně. TABULKA Č. 5: POČET ZAMĚSTNANCŮ V MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNICÍCH 2009 právnické os zaměstnanců Počet zaměstnanců (tis.) fyzické osoby zaměstnanců celkem MSP podíl zaměstnanců v MSP na celkovém počtu v ČR (v %) průmysl ,23 stavebnictví ,58 Obchod ,53 pohostinství ,29 doprava ,22 peněţnictví ,86 sluţby ,44 komunikace zemědělství ,78 89,66 Celkem ,33 Zdroj: < 11

12 Pro srovnání vývoje počtu MSP v ČR pouţiji následující graf, který ukazuje vývoj počtu MSP v letech Z něj lze vyčíst, ţe v roce 1999 byl počet fyzických osob (FO) přibliţně šestkrát vyšší neţ počet právnických osob (PO). Ovšem během těchto deseti let docházelo k mírnému obratu, kdyţ PO sníţily rozdíl na čtyřnásobek a svůj počet tedy v podstatě zdvojnásobily na proti cca v roce Naopak co se týče FO, došlo k určité stagnaci. Od roku 2001, kdy došlo k rozsáhlému nárůstu těchto podnikatelů téměř o , se udrţují jejich počty víceméně na stejné úrovni, tj. kolem podnikatelů. Lze proto konstatovat, ţe na rozdíl od PO, u kterých dochází k postupnému a i pravidelnému nárůstu, FO vykazují v průběhu minulých šesti let pouze mírné odchylky od normálního počtu. V posledním roce je zřejmý negativní dopad ekonomické krize na počet MSP. GRAF Č. 1: VÝVOJ POČTU MSP V ČR V LETECH V ývoj počtu aktivních subjektů M SP v Č R v letech Počet M SP - právnické osoby Počet M SP-fyzické osoby Počet M SP celkem Zdroj: < Z následující tabulky jasně vyplývá, ţe při zhruba stejné úrovni podílu počtu podniků se zvyšuje podíl investic, vývozu, dovozu a i účetní přidané hodnoty. Samotná čísla pak naznačují, jak podstatnou část ekonomiky ČR představuje právě sektor MSP, zvláště zdůrazňuji jejich podíl na HDP. 12

13 TABULKA Č.6: PODÍL MSP NA VYBRANÝCH MAKROEKONOMICKÝCH UKAZATELÍCH (V %) Ukazatel Počet podniků 99,78 99,80 99,71 99,81 99,85 99,81 99,84 99,85 99,84 99,84 99,83 Počet 57,91 58,84 59,42 59,73 61,34 61,63 61,48 61,63 61,76 61,62 61,52 zaměstnanců Výkony 53,03 53,63 51,53 51,44 52,46 52,79 52,29 52,42 52,94 51,90 51,53 Účetní přidaná 52,25 53,17 51,93 51,33 52,98 54,46 53,02 53,68 55,12 54,01 54,57 hodnota Mzdové náklady 53,93 54,57 54,42 55,72 55,82 55,90 55,61 55,88 56,03 56,06 55,90 Investice 41,53 41,06 40,48 37,81 44,52 49,88 51,43 52,57 55,33 55,78 56,00 Vývoz 36,25 36,54 36,15 35,74 34,16 34,0 34,3 40,7 45,2 45,41 46,04 Dovoz 48,84 50,74 49,43 47,12 50,33 49,8 52,5 54,7 56,3 54,45 56,01 HDP ,54 31,17 31,63 34,59 34,86 34,69 34,44 36,86 35,76 35,17 Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008, Příloha- Statistika MSP. [online]. [cit ]. s. 1. Dostupné z: < V této části práce se musím zmínit o podle mého názoru podstatné iniciativě EU na poli podpory MSP. V červnu 2008 zveřejnila Evropská komise Sdělení "Evropský akt pro malé podniky" (Small Business Act for Europe, SBA), které představuje ucelený rámec pro politiku malých a středních podniků na úrovni EU a jejích členských států. Cílem SBA je zlepšit celkový přístup k podnikání, zakotvit princip mysli nejdříve na malé při tvorbě politik na všech úrovních v EU a systematicky podporovat konkurenceschopnost a růst MSP 8. Podle uplatňované zásady mysli nejdříve na malé Evropský akt pro malé podniky oslovuje EK a členské státy, aby vytvářely podmínky příznivé pro MSP. SBA se zaměřuje na zlepšování přístupu k financím, uplatňování lepší regulace a snižování administrativní zátěže podnikání, prohlubování vnitřního trhu, lepší přístup na trhy třetích zemí, podporu podnikání a podnikatelského vzdělávání a podporu inovací. 9 Evropský akt pro malé podniky zahrnuje deset všeobecných zásad platných pro přípravu a provádění politik na úrovni EU i členských států, soubor politických opatření pro Komisi a členské státy EU a také následujících několik legislativních návrhů. Závěrem tohoto oddílu, věnovaném stavu sektoru MSP v ČR, chci podotknout, ţe situace podnikatelů se podstatně zdramatizovala vývojem v posledních dvou letech, a to v důsledku globální hospodářské krize. Podnikatelé jsou nuceni ve větší míře řešit například provozní 8 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce [online]. [cit ]. s. 41. Dostupné z: < 9 Tamtéţ. s

14 úvěry, musejí provádět i podstatnější restrukturalizace firemních aktivit apod. Situace vyţaduje vyšší ostraţitost, podnikatelé jsou nuceni s co největší znalostí a odpovědností k vlastní firmě i zaměstnancům rozhodovat o zásadních problémech existence, chtějí-li se doţít konce ekonomické globální recese. Na základě nových číselných údajů 10 z května 2010 je zřejmé, ţe počet MSP klesá, a to jak ve skupině osob fyzických, tak i osob právnických Vývoj malého a středního podnikání na území ČR Jiţ od počátku československé státnosti, takzvané První republiky, byl sektor tehdy takzvaných drobných podnikatelů podstatnou částí tehdejší ekonomiky. V První republice byl soukromý sektor a vlastně celý trţní systém na velice dobré úrovni. Tehdejší Československo patřilo k patnácti průmyslově nejrozvinutějším zemím světa. Tento vývoj byl přerušen druhou světovou válkou a následnou poválečnou socializací soukromých podnikatelů. Do vlády nastoupivší komunisté tvrdě a cílevědomě likvidovali soukromý sektor a trţní systém byl rozmetán. Proběhlo nechvalně známé znárodňování majetků, které vyvrcholilo v roce 1948 znárodněním podniků. Do té doby trţní hospodaření se změnilo v hospodaření plánované, ve kterém byly podmínky pro soukromé podnikání silně nevhodné. Po revolučním listopadu 1989 přišlo období transformace, reorganizace a restrukturalizace, revoluce přinesla velké změny. Novou a zásadní roli začal hrát soukromý sektor. O tom vypovídá i fakt, ţe v roce 1989 bylo registrovaných jen podniků, kdeţto v roce 1992 uţ přes milión podniků. K tomuto rozvoji přispěla porevoluční euforie a moţnost volného podnikání, jako přirozené moţnosti seberealizace a obţivy. Podstatnou částí provedené transformace byla i privatizace, ve které bylo v letech v oblasti takzvaných malých provozů převedeno na provozoven s hodnotou 33 mld. Kč. Takzvanou malou privatizací prošly zejména sektory sluţeb a stavebnictví, přičemţ byl zaloţen velký počet malých firem, podnikajících například ve stavebnictví, nebo v logistice (a právě takovou společnost budu zkoumat v praktické části této bakalářské práce). Logicky lze dovodit, ţe jak stoupal počet MSP, stoupal stejně tak i jejich podíl na celkové 10 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce [online]. [cit ]. 54 s. Dostupné z: < podnikani/pripominkovani-legislativy-2/nove-materialy-k-pripominkam-1/nove-materialy-k-pripominkam/ zprava-o-vyvoji-maleho-a-stredniho-podnikani-a-jeho-podpore-v-roce-2009-t aspx> 14

15 produkci ekonomiky a role MSP se stávala stále podstatnější pro společnost, a to z mnoha pohledů. Určitý pokles zatímního rychlého vývoje malých a středních podniků nastal kolem roku Pokles byl zapříčiněn vynucenou restriktivní politikou vlády, vysokým úročením podnikatelských úvěrů a také rostoucí inflací. V následujícím období docházelo k dalšímu rozvoji malého a středního podnikání u nás, přičemţ z dnešního pohledu je zřejmé, ţe na tom měl velkou zásluhu ekonomický cyklus, který byl zrovna na vrcholu, a ekonomika výrazně rostla. 2.2 Podpora malých a středních podniků Nyní se jiţ dostanu ke konkrétním podporám malého a středního podnikání, systematicky ho rozdělím a také se v úvodu budu věnovat právní úpravě a vlivu některých změn v právní úpravě podpor MSP Právní úprava v oblasti podpory MSP Vzhledem k tomu, ţe jsem jiţ velkou část podstatné legislativy zmínil v kapitole Definice MSP, provedu v této kapitole pouze stručný přehled legislativních předpisů vztahujících se k podpoře malého a středního podnikání v České republice. Musím konstatovat, ţe pokud bych povaţoval v této části za nutné vyjmenovat legislativu ovlivňující takzvanou nepřímou podporu podnikání, de facto podnikatelské prostředí a vůbec existenci podnikatelských subjektů, musel bych vyjmenovat značnou část našeho právního řádu, od předpisů práva finančního, obchodního a občanského, přes předpisy práva pracovního, práva sociálního zabezpečení, aţ po předpisy správní či trestní. Nesměl bych také opomenout předpisy práva Evropské Unie. Ambice na tuto enumeraci nemám, proto se omezím na základní předpisy, hlavně pak na dokumenty k podporám přímým. Přehled: 1. Zákon č. 47/2002 Sb. o podpoře MSP ve znění pozdějších předpisů 2. Doporučení Evropské Komise 2003/361/ES 3. Nařízení Komise ES č. 364/ A další, a to především jednotlivé podmínky u dotovaných programů vybrané podstatné legislativní změny v oblasti podpory MSP v ČR Obecně lze říci, ţe malí a střední podnikatelé jsou velice citliví na změny zákonů, které jejich podnikání ovlivňují. V této kapitole uvedu několik legislativních změn, na kterých budu 15

16 tento fakt dokumentovat, především se zaměřím na změny v oblasti sniţování administrativního zatíţení 1. Novela ţivnostenského zákona (účinná od 1. července 2008) - došlo ke zjednodušení a urychlení procesu vzniku ţivnostenských oprávnění a usnadnil se vstup do podnikání zejména malým a začínajícím podnikatelům. 2. Portál zdravotních pojišťoven jedná se o jednotný a otevřený systém, který umoţňuje automatizovaný přístup při komunikaci se zdravotními pojišťovnami. 3. Datové schránky vedou ke zlepšení a zjednodušení komunikace společností se státní správou a soudy, prozatím trpí řadou porodních bolestí 4. Změny sniţující administrativní zatíţení, např.: 11 novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, díky níţ došlo, mimo jiné, ke sníţení počtu částí tiskopisů pro uplatňování nároku na výplatu nemocenského a ošetřovného a sníţení frekvence jejich zasílání. Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti kterou byly od zrušeny nebo zredukovány některé administrativní povinnosti. Zákon č. 458/2000Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích - Došlo ke sníţení administrativní zátěţe té části podnikatelů, kteří podnikají v energetice, zejména u ţadatelů o licenci na výrobu elektrické energie s výkonem do 200 kw Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční - Předmětem nové právní úpravy je zjednodušený systém pro sníţení sazeb daně zaloţený na datu první registrace vozidel, které je jiţ údajem snadno dostupným z technických průkazů silničních vozidel. Sníţení sazby daně v rozmezí 48 %, 40 % a 25 % je moţno vyuţívat aţ po dobu 108 kalendářních měsíců. Novým systémem pro sníţení sazeb daně se jiţ od zdaňovacího období roku 2008 výrazně sníţila administrativní náročnost na výběr daně, jak na straně poplatníků, tak i správců daně a zpřehlednil se systém sníţení daně, včetně vyplňování formulářů daňových přiznání. K dalšímu sniţování administrativní zátěţe dále dochází počínaje zdaňovacím obdobím roku 11 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce [online]. [cit ]. 54 s. Dostupné z: < podnikani/pripominkovani-legislativy-2/nove-materialy-k-pripominkam-1/nove-materialy-k-pripominkam/ zprava-o-vyvoji-maleho-a-stredniho-podnikani-a-jeho-podpore-v-roce-2009-t aspx> 16

17 2009 podstatným rozšířením okruhu ekologických vozidel osvobozených od daně silniční, která vyuţívají ke svému pohonu řadu alternativních paliv, a také sníţením sazby daně v rozmezí 100 %, resp. 48 % u právnických a fyzických osob, které nepouţívají silniční vozidla k podnikání nebo přímé souvislosti s podnikáním. Dalším krokem ke sníţení administrativní zátěţe je moţnost zpracování daňového přiznání v elektronické podobě. Elektronický způsob podání daňového přiznání značně zjednodušuje a urychluje jeho zpracování. 5. Závěrem jeden projekt - Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů (projekt byl spuštěn 1. dubna 2008) - projekt má pozitivní dopad na podnikatelské prostředí a pro podnikatele, který se zúčastní, nepřináší ţádné finanční náklady Druhy podpor podnikání Při rozdělení jsem vycházel z mě známého faktu, ţe podpora se dle formy dělí na podporu přímou a nepřímou, a dále ţe dle prostoru ji lze rozdělit na unijní, národní, a krajskou či obecní. Tuto domněnku jsem si potvrdil. 12 Následně jsem ještě zjistil, ţe se podpora dá také posuzovat z pohledu její speciality, a to si na všeobecnou, a na speciální. 13 formální členění- podpora přímá a nepřímá Nejčastější a nejobjemnější část v pomyslném dělení druhů podpory podnikání. Zatímco u podpory přímé dochází často k diskuzím o jejím směru či správnosti, naproti tomu o podpoře nepřímé se tolik nepochybuje. Nepřímou podporou podnikání se obecně nazývá snaha státu o maximální zefektivnění a funkčnost podnikatelského prostředí, tj. vytvoření jasných a pokud moţno jednoduchých podmínek pro podnikání. Jde o zjednodušování administrativy a byrokracie pomocí úprav v legislativě, zakládání poradenských center nebo webových portálů, daňový systém, pracovněprávní vztahy, obecnou podporu konkurenceschopnosti apod. Přímou podporu pak představují takové projevy podpory, při kterých dochází k přímému poskytnutí finančních prostředků. Sem patří několik úrovní přímých podpor, od Euro-unijní, přes národní aţ po úroveň municipalit. 12 MALACH, A. a kol.: Jak podnikat po vstupu do EU, 2005, s KLÍMOVÁ,V.: Regionální podpora podnikání, s

18 Nepřímé podpory K tématu nepřímé podpory MSP vypovídá mnohé koncepce Ministerstva průmyslu a obchodu na léta 2007 aţ 2013, ve které je k podnikatelskému prostředí uváděno toto: Malí a střední podnikatele jsou vysoce citliví na kvalitu podnikatelského prostředí. Podnikatelské prostředí je tvořeno širokou škálou podmínek pro podnikání v oblasti legislativy, v oblasti institucionální infrastruktury a v oblasti fungování trhů. Na vytváření podnikatelského prostředí se podílejí zejména státní orgány reprezentované zákonodárnými sbory a ministerstvy a jim na roveň postavenými orgány státní správy, státem zřízené nebo státem podporované instituce a agentury, soudy, orgány veřejné samosprávy, vzdělávací zařízení všech typů, výzkumná a vývojová pracoviště, subjekty působící v oblasti peněžnictví, banky, pojišťovny, instituce kapitálového trhu, leasingové společnosti, podnikatelská samospráva (komory, svazy, asociace, spolky a další) a poradenské, zprostředkovatelské a obdobné organizace, ale také tržní subjekty - reální a potenciální konkurenti a reální a potenciální kooperační partneři. 14 Dle výše zmiňované Koncepce Ministerstva průmyslu a obchodu, se podnikatelské prostředí České republiky, ve kterém působí malí a střední podnikatelé po vstupu České republiky do Evropské unie, vyznačuje těmito hlavními rysy 15 : relativně vysokou mírou otevřenosti ekonomiky, která se prohloubila vstupem do Evropské unie, vysokou mírou ochrany zaměstnanců při ukončování pracovního poměru omezující pruţnou reakci na vývoj trhu, omezeným kapitálovým trhem a chybějícím kapitálovým trhem pro společnosti mimo hlavní trh, konsolidovaným bankovním sektorem a leasingovým trhem s rostoucí nabídkou produktů pro malé a střední podnikatele, chybějícími nástroji pro financování vysoce inovativních projektů menších podnikatelů s kratší historií, zlepšujícími se moţnostmi vymahatelnosti práva a rostoucím rozsahem informací o úvěrové historii dluţníků, avšak se zatím přetrvávající poměrně dlouhou dobou potřebnou k vymáhání pohledávek, 14 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období [online]. [cit ]. Dostupné z: < 15 Tamtéţ 18

19 jiţ poměrně vyspělým a propracovaným systémem institucí a nástrojů pro poskytování přímých a nepřímých podpor pro malé a střední podnikatele s vysokým podílem veřejných prostředků vyuţívaných pro nepřímé formy podpory, převaţujícím podílem dotací jako nástroje přímé podpory a poměrně administrativně náročnými procedurami pro získání a vyplácení většiny typů podpor, vytvořením a rozvojem nezbytných struktur pro čerpání prostředků z evropských fondů a rostoucí zkušeností v této oblasti, přílivem zahraničních investic generujících poptávku po subdodavatelích zvyšujících kupní sílu v regionech jejich realizace a vytvářejících rostoucí trhy pro terciární obory činnosti zejména obchod a sluţby, zlepšující se nabídkou průmyslových zón na zelené louce a dalších vhodných podnikatelských nemovitostí a nedostatečným vyuţitím jiţ dříve vzniklých, nyní však nevyuţívaných a zanedbaných produktivních ploch, nedostatečnou infrastrukturou k usnadnění přenosů výsledků výzkumu vývoje do komerčního vyuţití. Osobně jsem přesvědčen o tom, ţe podpoře nepřímé, tedy v podstatě zlepšování podnikatelského prostředí, není věnována v ČR dostatečná pozornost. O tom proč je tomu tak můţe vypovědět nejen několik průzkumů, realizovaných Asociací malých a středních podniků a ţivnostníků ČR (AMSP). V nich se respondenti (majitelé MSP) vyjádřili například o korupci v ČR, přičemţ 60 % respondentů uvedlo svůj názor, ţe veřejnou zakázku nelze, či spíše nelze, získat bez poskytnutí provize či úplatku. Také vyplynulo, jak hluboce je korupce v lidech zakořeněna. Svědčí o tom skutečnost, ţe vnímají jako korupční jednání v podstatě jeho nejkřiklavější formy, tj. úplatek a poskytování poţitků, nikoli však v takové míře např. poskytování provize ze získané zakázky, které více neţ třetina dotazovaných povaţuje za jiţ běţnou praxi v podnikání 16. Na vysokou míru korupce upozorňuje ve svých zprávách také organizace Transparency International v ČR. 17 Jako reakce na výsledek výzkumu AMSP k tématu korupce v ČR, byl uspořádán tzv. kulatý diskusní stůl. Nad ním se sešli zástupci AMSP, Transparency International 16 Kulatý stůl ke korupci. Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků. [online]. [cit ]. Dostupné z: < 17 Transparency International v ČR, CPI Index tj. Index vnímání korupce, více výzkumů z činnosti této organizace dostupných z URL < 19

20 v ČR, Ministerstva financí a Ministerstva vnitra, a také představitelé relevantních politických stran. Diskutující u Kulatého stolu se shodli na některých závěrech k omezení korupčního prostředí 18 : 1. Jasná vlastnická struktura uchazeče o veřejnou zakázku 2. Obchodní podmínky by měly být zveřejňovány na internetu, a to v celém procesu (cena okamţitě po otevření obálek, průběh výběrového řízení, podpis smluv apod.) 3. K omezení korupce by vedlo i větší vyuţívání stávajícího zákona o finanční kontrole ze strany ministerstev 4. Přínosem by bylo posílení pravomocí NKÚ pro kontrolu nejen státního, ale i veřejného sektoru Diskutující zmínili mj. tyto okruhy problémů spojených s korupcí: celkově korupci napomáhá nestabilní právní a podnikatelské prostředí, problém je uţ v zadávacím procesu veřejných zakázek, velmi nízký počet šetřených korupčních případů a jejich dořešení, chybí vnitřní pravidla kontroly v jednotlivých úřadech, chybí funkční zákon o veřejné sluţbě, chybí kontrola krajů, Další vzniklé návrhy na omezení korupce: Veškerá pravidla budou fungovat, a to bez výjimek, V posledním kole výběrového řízení musejí být minimálně 3 uchazeči, pokud je jejich počet menší, musí být vyhlášeno znovu, Losování u posledního rozhodovacího senátu, Zpřísnění a zpřesnění procesu pro zadávací dokumentaci, Centralizace nákupů ve státní sféře, Půlroční zpráva Ministerstva financí o všech realizovaných veřejných zakázkách v ČR včetně krajů a samospráv, V rámci diskuse údajně padl i návrh, aby malé a střední podniky v rámci výběrových řízení u veřejných zakázek nemusely překládat všechny dokumenty, které jsou dostupné v databázích úřadů, ale pouze čestné prohlášení. Vše by následně doloţil jen vítěz. 18 Kulatý stůl ke korupci. Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků. [online]. [cit ]. Dostupné z: < 20