Péče o zvěř II. Výživa zvěře Ing. Zdeněk Vala, Ph.D.

Transkript

1 Péče o zvěř II. Výživa zvěře Ing. Zdeněk Vala, Ph.D.

2 Faktory ovlivňující výživný stav zvěře dostatečná potravní nabídka druhová pestrost potravy kvalita potravy zdravotní nezávadnost potravy zdravotní stav zvěře roční období druh krmiva

3 Základní pojmy výživa zvěře soubor pochodů, fyziologických a biochemických, příjem, trávení, vstřebávání a metabolismus živin potřebných k udržení všech životních funkcí živiny chemicky definovatelné látky potřebné k výživě zvířat - látky nezbytné (esenciální aminokyseliny, vitamíny) - látky indiferentní (Si, Cr)

4 Rozbory krmiva sušina je zbytek krmiva po vysušení, vzorek se suší do konstantní hmotnosti při teplotě 103±2 C. stravitelné živiny, koeficient stravitelnosti stanovení živin: 1. chemickou analýzou 2. biologickými pokusy 3. výpočtem

5 Rozbor krmiva

6 Vláknina a její funkce v organismu sacharidy škrob, cukr, celulóza BNLV suma cukrů, škroby a organ. kys. vláknina není přesně chemicky definovatelná látka, je to směs celulózy, hemicelulózy, ligninu, kutinu, křemičitanů, 1. zabezpečuje mechanické nasycení zvířat 2. podporuje peristaltiku střev a motoriku bachoru 3. limituje příjem krmiva 4. limituje stravitelnost krmiva

7 Organické kyseliny kyselina mléčná kyselina octová kyselina propionová kyselina mravenčí kyselina máselná jsou produkovány mikroflórou bachoru využití jako zdrojů energie u přežvýkavců ze 70 %

8 Lipidy a bílkoviny tuky jsou pohotovým zdrojem energie z bílkovin jsou nejdůležitější esenciální aminokyseliny pro organismus jsou nepostradatelné a syntetizují se pouze v omezeném množství (přežvýkavci jsou schopní prostřednictvím syntézy plně pokrýt potřebu esenciálních aminokyselin)

9 Minerální látky Ca (vápník) nejvíce zastoupený prvek v živočišném organismu (kosti), zdroj krmný vápenec P (fosfor) součástí buněk, dikalcium fosfát, poměr Ca:P - optimální 2:1 Na (sodík) udržení acidobazické rovnováhy, nadměrný příjem průjmy, zdroj NaCl, nedostatek snižuje žravost zvířat, intenzitu růstu, narušuje plodnost

10 Minerální látky K (draslík) ovlivňuje acidobazickou rovnováhu a osmotický tlak v buňkách, nedostatek nechutenství, poruchy srdeční činnosti Mg (hořčík) nedostatek může vést k pastevní tetanii křeče, apatie, svalový třes, zdroj síran hořečnatý S (síra) součást sirných AMK, zdroje sírany

11 Minerální látky Fe (železo) krvetvorba, bílkovinné přenašeče Cu (měď) krvetvorný prvek, součást enzymů I (jód) součástí hormonu štítné žlázy, Se (selen) antioxidační účinky, ochrana buněk

12 Vitamíny vitamín A (retinol) ochrana epitelů před rohovatěním a protiinfekční funkce, provitamín β-karoten vitamín D vliv na distribuci vápníku a fosforu v těle vitamín E antioxidační činidlo vitamín C není pro zvěř (kromě srnčí) vitamínech, k syntéze dochází v játrech

13 Probiotika a prebiotika probiotika jsou látky nebo mikroorganismy, které po požití přispívají k vytvoření příznivé mikrobiální populace v trávicím traktu prebiotika většinou cukry, které pozitivně regulují střevní mikroflóru

14 Zažívací trakt a jeho funkce přežvýkavci nejlépe tráví vlákninu pomocí celulolytických organismů stavba složeného žaludku: bachor největší, sliznice je tvořena lístkovými papilami (klky), jejich velikost a množství se mění v závislosti na délce světelného dne (v zimě má bachor pouze 1/3 objem oproti letnímu období a plochu %) čepec hromadí se zde potrava rozmělněná přežvykováním

15 Zažívací trakt a jeho funkce kniha sliznice knihy vytváří podélné listy slez vlastní žaludek přežvýkavců, stěna slezu je vystlána žlaznatou sliznicí, probíhá zde chemické trávení potravy tenké střevo enzymatický rozklad natrávené potravy a vstřebávání živin tlusté střevo resorpce vody, formování trusu

16 Příjem potravy a její zpracování několik cyklů za den (různé podle druhu zvěře) ústní dutina bachor přežvykování rejekce (vyvržení sousta) bachor čepec kniha slez tenké a tlusté střevo

17 Shrnutí zažívací trakt se v průběhu roku významně mění na základě morfologických změn se významně mění v průběhu roku i trávení na trávení se podílí mikrobiologické procesy v bachoru přerušení kontinuity trávení vede k zažívacím problémům příjem potravy musí být pravidelný, změny v krmné dávce pozvolné

18 Krmiva objemná jadrná dužnatá minerální medicinální

19 Krmná norma vědecky zjištěná denní potřeba živin pro jednotlivé druhy zvěře s ohledem na roční období, jejich živou hmotnost a stáří Krmná dávka je to množství krmiva, které zvěř potřebuje, aby se mechanicky nasytila množství krmiv a dobu přikrmování je třeba uzpůsobit podle místních podmínek i začátek přikrmování je nutné přizpůsobit podle místních podmínek

20 Objemná krmiva základní složka krmných dávek všech přežvýkavců mají nízkou koncentraci živin a poměrně vysoký obsah vlákniny všechny druhy trav a bylin čerstvé, sušené i konzervované listy a letorosty stromů a keřů v letní období jsou přijímána prostřednictví pastvy v zimním období jsou přijímána v sušené nebo konzervované podobě

21 Objemná krmiva obsah sušiny v takovýchto krmivech musí být na 85%, pokud je menší dochází k zaplísnění krmiva (plísně a houby) zaplísněné krmivo zvěř nepřijímá a může způsobit vážné zdravotní potíže sklizeň a příprava objemných krmiv musí být v optimální vegetační fázi (vegetační zralosti), trávy před metáním, byliny před květem, letnina nejlépe v červnu

22 Objemná krmiva nevhodné je zkrmování samotných sen z monokulturních porostů z vojtěškového sena zvěř vybírá pouze lístečky, tvrdé stonky zvěř nebere, živinově podobné jadrnému krmivu jetelové seno má vysoký obsah dusíkatých látek a malé množství vlákniny, při jeho zkrmování by se mělo vhodně kombinovat např. se senem z lučních porostů popř. monokulturních trav (jílek)

23 Objemná krmiva kůra stromů obsahuje třísloviny (tanin), lignin a pryskyřice, k zabránění škodám na lesních porostech okusem, ohryzem nebo loupáním je vhodné zejména v zimním a jarním období předkládat zvěři větve z ořezu ovocných stromů, klest z těžby v praxi se v lesních porostech zakládali tzv. okusové plochy zastoupena lípa, jeřáb, osika, jíva

24 Silážovaná krmiva konzervovaná krmiva, která se vyznačují nízkou hodnotou ph 3,6 5 vlivem vzniku organických kyselin zejména kys. mléčné výživná hodnota je ve srovnání z původní plodinou zpravidla nižší výsledná výživná hodnota závisí na: - druhu a silážovatelnosti píce - složení sušiny - dodržování technologického postupu

25 Silážovaná krmiva lze rozdělit: Podle obsahu živin - bílkovinné - polobílkovinné - glycidové Podle obsahu sušiny a použité technologie - siláž z čerstvé píce (sušina %) - siláž z částečně zavadlé píce (suš %) - siláž ze zavadlé píce (suš %) = =SENÁŽ

26 Procesy probíhající při silážování

27 Kvalita silážovaných krmiv optimální vegetační stádium sklízené píce optimální obsah sušiny (zavadání max hod) optimální délka řezanky dodržování technologického postupu používání účinných konzervačních přípravků vhodné silážní sklady popř. technologie (silážní vaky, obalované balíky)

28 Doba sklizně pícnin pro silážování Pícnina Travní porosty Jetel Vojtěška Oves Ječmen Pšenice Vegetační fáze sloupkování až počátek metání asi 1/3 květů rozkvetlá stadium butonizace počátek těstovité zralosti počátek těstovité zralosti mléčně voskovitá zralost

29 Délka řezanky Pícnina Délka řezanky v mm Trávy zavadlé do 30 Jetel a vojtěška zavadlé do 20 Kukuřice mléčně voskovitá zralost Obiloviny v těstovité zralosti

30 Obsah dusíkatých látek, energie a vlákniny v silážích

31 Způsoby předkládání silážovaných krmiv ad-libitně na dostatečný počet krmných míst, tak aby se k potravě dostala všechna zvěř použití vhodné technologie a techniky při přikrmování zvěře zvolit takové množství krmiva, aby bylo co nejdříve spotřebováno a nedocházelo k jeho znehodnocení zapařením, zaplísněním zajištění odstranění zbytků krmiva a sanace krmných míst dostatečné množství kvalitní pitné vody a minerálních lizů

32

33

34

35 Jadrná krmiva mají vysoký obsah sušiny nad 86 % mají vysokou koncentraci živin a energie nikdy netvoří hlavní složku krmné dávky tvoří doplňkovou složku krmné dávky zrniny (obiloviny) semena luštěnin výrobky a odpady mlýnského průmyslu výrobky tukového průmyslu pokrutiny, extrahované šroty horkovzdušné úsušky vojtěška, sušené kaštany, žaludy atd.

36 Jadrná krmiva z obilovin nelze doporučit zkrmování pšenice, pšenice je charakteristická vysokým obsahem lepku, vytvoří v bachoru lepkavou obtížně stravitelnou hmotu ideální jsou obiloviny s vyšším obsahem vlákniny např. oves a ječmen luštěniny lze zkrmovat pouze omezené množství, protože v přirozeném stavu obsahují inhibiční látky, které blokují důležité trávicí enzymy

37 Jadrná krmiva olejniny ve šrotovaném stavu popř. ve formě extrahovaného šrotu je nutné dávat pozor na to, aby nebyly žluklé sezamové pokrutiny lněné semeno dietetické krmivo, příznivě působí na peristaltiku střev

38 Kompletní krmné směsi jedná se o kompletní doplňkové krmivo obsahující všechny komponenty včetně minerálních doplňků, obvykle bývají ve formě granulí popř. šrotu musí být zachována struktura granulovaného krmiva často dochází k rozpadu struktury granulátu při výrobě by se měla využívat vhodná pojiva např. melasa lze namíchat podle aktuálních potřeb zvěře

39 Dužnatá krmiva vyznačují se vysokým obsahem vody a nízkou koncentrací živin, cenné zdroje vitamínů a minerálních látek řepy, mrkev, brambory, topinambur, vodnice, tuřín, kedlubny, zelí, ovocné plody, krmná kapusta a další využívají se převážně na podzim a v zimním období uskladnění ve sklepech a krechtech neměla by se zkrmovat zmrlá

40 Dužnatá krmiva brambory je možné zkrmovat po celou zimu, v jarním období po naklíčení se pro zvěř stávají jedovaté díky alkaloidu solaninu řepy a mrkev jsou významným zdrojem β- karotenu

41 Minerální doplňky potřeba minerálních látek se mění v závislosti na stáří, hmotnosti, fázi reprodukčního cyklu a ročním období důležité je celoroční předkládání soli pro doplnění P a Ca lze využít minerální lizy při příjmu mladé píce na jaře může dojít k methemoglobinémie zvěř se vnitřně dusí

42 TMR směsná krmná dávka využívá se na farmách a v oborách nutnost pořízení míchacího zařízení buď stacionárního (míchací stroj) nebo mobilního (krmný vůz) všechny komponenty krmné dávky se smíchají a předkládají zvěři na vhodných místech výhody přesné dávkování nevýhody lze jen velmi těžko využít ve volných honitbách, vysoká pořizovací cena zařízení

43 Topinambur

44 Tuřín

45 Krmná kapusta

46 Vodnice

47 Vojtěška setá

48 Jetel luční

49 Kmín luční

50 Len setý

51 Sója luštinná

52 Fotografie: /show_skupiny.php