Srovnání kapitálového životního pojištění a penzijního připojištění

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Finančnictví a ekonomických disciplín Srovnání kapitálového životního pojištění a penzijního připojištění (Comparison of the capital life insurance and the pension rider) Bakalářská práce Autor: Chromják František Bankovní management Vedoucí práce doc. RNDr. Jarmila Radová, Ph.D Praha Duben 2013

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne František Chromják

3 Poděkování: Rád bych zde poděkoval vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. Jarmile Radové, Ph.D. za odborné rady a čas, který mi věnovala při řešení tématu.

4 Anotace: Tématem bakalářské práce je srovnání penzijního připojištění a kapitálového ţivotního pojištění. V části teoretické je práce zaměřena na historický vývoj pojišťovnictví, charakteristiky a rozdělení penzijního připojištění a kapitálového ţivotního pojištění. V praktické části práce jsou pak na potenciálních klientech prezentovány jednotlivé moţnosti nastavení obou produktů v návaznosti na jejich věk. Srovnání je provedeno dle výsledků, grafů a návrhů. V závěru je pak kompletně shrnuta a zhodnocena celá problematika. Klíčová slova: penzijní připojištění, kapitálové ţivotní pojištění, důchodová reforma Annotation: The main subject matter of this Bachelor thesis is the comparison of the pension rider and the capital life insurance. The theoretical section deals with the historical development of the insurance system, definitions and the division of the pension rider and the capital life insurance. The practical section presents potential clients and attempts to show the particular options of the products setting in connection with their age. The comparision is based on the results and graphs. In the conclusion, the whole issue was completely summarized and evaluated. Key words: pension rider, capital life insurance, pension reform

5 Obsah Úvod Pokrokový zákon československé politické reprezentace Počátky sociálního systému Klady a zápory Nový zákon, dílo československé politické reprezentace Posílení demokratického vývoje v Československu Období od roku 1930 do roku a 60. léta 20. století léta 20. století Charakteristika pojištění Státní regulace v pojišťovnictví Regulace pojišťovnictví podle zákona o pojištění Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů Základní podmínky pro provozování činností v pojišťovnictví Informační povinnosti tuzemské pojišťovny v souvislosti se změnami v její činnosti Rozsah dohledu v pojišťovnictví Předmět dohledu v pojišťovnictví Pojištění pro případ úmrtí Pojištění na dožití Smíšené pojištění pro případ smrti či dožití Kapitálové životní pojištění Obecné informace o produktu Komu je kapitálové životní pojištění určeno Účastník kapitálového životního pojištění Výše pojistného Technická úroková míra Investiční životní pojištění Investiční versus kapitálové životní pojištění Penzijní reforma Fungování penzijního systému Důvody reformy Penzijní připojištění

6 3.9. III. pilíř českého důchodového systému: doplňkové penzijní spoření III. pilíř je tvořen transformovanými a účastnickými fondy Změny od roku Nové účastnické fondy přišly s paletou investičních strategií Historie hospodaření penzijních fondů v ČR Počet penzijních fondů Rozvaha penzijních fondů - aktiva, závazky a vlastní kapitál Výkaz zisku a ztráty penzijních fondů Přehled cenných papírů v držení penzijních fondů Struktura přijatých a vyplacených prostředků penzijních fondů a počty případů Srovnání produktů kapitálového životního pojištění a penzijního připojištění Potřeby klienta v jednotlivých fázích života ČSOB pojišťovna ČSOB Životní pojištění Maximal Profit Přehled poplatků a parametrů produktu ČSOB Penzijní společnost, a. s III. pilíř ČSOB účastnický fond Pojišťovna české spořitelny Kapitálové životní pojištění KAPITÁL Přehled poplatků a parametrů produktu Česká spořitelna penzijní společnost III. pilíř Česká spořitelna účastnický fond Pojišťovna ALLIANZ Kapitálové životní pojištění Allianz Pojištění pro případ smrti a dožití Připojištění lze volitelně sjednat ke každému z uvedených tarifů Allianz penzijní společnost III. pilíř Allianz účastnický fond Kalkulace penzijního připojištění Porovnání penzijních fondů Závěr a výsledky Seznam použitých zdrojů Seznam grafů a tabulek

7 Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolil srovnání Penzijního připojištění a Kapitálového ţivotního pojištění, protoţe se o toto téma zajímám. Oba produkty nám více či méně mohou zajistit financování penzí a jsou investiční příleţitostí na českém trhu financí. Myslím si, ţe zajištění penzí trápilo a bude trápit kaţdého občana České Republiky a je tedy důleţité o moţnostech penzijního zajištění mít co nejvíce informací. Penze nebo důchod jsou témata, která nerozebírám jen se svými rodiči a jejich vrstevníky, kterých se toto téma přímo dotýká, ale také s mladší generací. Ne všichni si připouštějí, ţe by měli myslet na stáří, na druhou stranu je stále více občanů, kteří si uvědomují, ţe některé příleţitosti je dobré vyuţít uţ dnes. Málokdo má dnes přehled o tom jak vlastně systém funguje po důchodové reformě a jaké další moţnosti k zajištění na stáří má klient na českém pojistném trhu. Ve své práci jsem se tedy rozhodl informovat klienta o změnách v penzijním systému. Poskytnout informace k výběru penzijního spoření a seznámit klienta s moţností investovat do kapitálového ţivotního pojištění. Na prvních stránkách své práce povaţuji za nutné přiblíţit vznik a vývoj sociálního pojištění a vyzdvihnout dobrá a špatná historická rozhodnutí vlád. Jako příklad sem zvolil zákon o sociálním pojištění československé prvorepublikové delegace. Byl na tehdejší dobu velmi pokrokový a stabilizoval český sociální systém. V teoretické části jsem se zaměřil na charakteristiku kapitálového ţivotního pojištění, vývoj zhodnocení technické úrokové míry. V penzijním připojištění došlo ke změnám. Byla uskutečněna penzijní reforma. Ve své práci jsem popsal nový penzijní systém české republiky a transformaci penzijních fondů. Zaměřil jsem se na vývoj finančních prostředků penzijních fondů a shrnul je v tabulkách. banky. Součástí mé bakalářské práce je i regulace pojistného trhu ze strany České národní 7

8 V druhé části práce srovnávám penzijní připojištění a kapitálové ţivotní pojištění mnou vybraných bank. Rozhodl jsem se porovnávat produkty Československé obchodní banky, České spořitelny a Allianz pojišťovny. Tyto tři společnosti jsem si vybral, protoţe působí dlouhou dobu na českém trhu, jsou součástí nadnárodních finančních skupin a všechny dosahovaly zajímavých výnosů jak u penzijních fondů, tak u kapitálového ţivotního pojištěná. Před charakteristikou produktů jednotlivých bank jsem nastínil vývoj pojišťovnictví jednotlivých subjektů v roce Následuje přiblíţení produktů kapitálového ţivotního pojištění. Představil jsem všechny tři penzijní společnosti a jejich účastnické fondy. 8

9 1. Pokrokový zákon československé politické reprezentace Před více neţ osmdesáti lety, 30. října 1924, byl vyhlášen zákon č. 221/1924 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Jednalo se o velmi pokrokový právní předpis. Zákon zavedl dělnické pojištění pro případ invalidity a stáří a znamenal tak zásadní přelom v oblasti sociálního pojištění. Pojištění se týkalo těch, kteří na území Československé republiky vykonávali práce nebo sluţby na základě pracovního, sluţebního nebo učňovského poměru a nevykonávali je příleţitostně nebo jako vedlejší zaměstnání. Sociální pojištění pro zaměstnance v dělnických povoláních bylo poprvé sjednoceno organizačně: vznikla Ústřední sociální pojišťovna. Spravovala invalidní a starobní pojištění a starala se také o nemocenské pokladny, které zákon nově označil za nemocenské pojišťovny. Spolu s novým jménem přibyly nemocenským pojišťovnám úkoly. Nově začaly obhospodařovat evidenci a příjmy z invalidního a starobního pojištění. Současně vybíraly pojistné pro invalidní, starobní a nemocenské pojištění. Velké organizační a administrativní soustředění přineslo nesporné ekonomické výhody a sociální systém se tak stabilizoval. Zákon, rovněţ poprvé respektoval individuální potřeby pojištěnců. Kaţdý měl svůj pojišťovací průkaz a evidenční číslo. Uţ v té době totiţ panovalo přesvědčení, ţe bez individualizované informace nelze řádně spravovat sociální systém. Všichni pojištěnci platili pojistné podle třídy, do které byli zařazeni na základě výše mzdy. Tříd bylo původně deset. Lidé v dané třídě platili jednotné pojistné a pobírali stejný důchod. Zaměstnavatelé museli vést mzdové záznamy tři roky. Díky uvedenému zákonu vzniklo také zvláštní pojišťovací soudnictví. Zaměstnavatele a jejich odpovědné zaměstnance bylo moţné potrestat za neplacení pojistného či za porušení povinností důleţitých pro administrativní pořádek a fungování sociálního pojištění. 9

10 Toto je však jen část pokrokového zákona, který je dílem československé politické reprezentace a byl po léta inspirací. Je to bezpochyby český úspěch a proto mu věnuji pár řádků, abych připomněl prvorepublikovou usilovnou práci na stabilizaci naší země. 10

11 2. Počátky sociálního systému Moderní formy sociálního zabezpečení, které vznikaly v kapitalistických podmínkách, našly cestu do českých zemí aţ koncem 19. století. Významným podnětem a vzorem byl pro Rakousko-Uhersko vývoj nemocenského pojištění v Německu, kde tehdejší vláda v čele s kancléřem Bismarckem přistoupila jako první k uskutečnění obecného a povinného dělnického úrazového pojištění a nemocenského pojištění. Toto ohlášení bylo součástí pověstné trůnní řeči ze Zákon byl pak přijat říšským sněmem v roce Je zajímavé, ţe velká část zákona byla věnována organizačním otázkám nemocenských pokladen a samotná dávková část byla stěsnána do několika málo paragrafů. Nemocenské pojištění bylo hned od počátku nárokovým (obligatorním) pojištěním a tuto podobu má v podstatě zachovanou dodnes. Z pojištění náleţely na rozdíl od současné doby dávky léčebné a peněţité: bezplatné lékařské ošetřování, bezplatná pomoc při porodu, nemocenské při pracovní neschopnosti, která trvala déle neţ tři dny ve výši ne niţší neţ 60 % obvyklé denní mzdy určené správním úřadem Klady a zápory Hodnotíme-li tento zákon s odstupem doby, lze jej charakterizovat jako významnou sociální reformu a jistě i úspěšný politický čin. Přestoţe dávková část byla poměrně chudě vybavena, obsahovala jiţ hlavní věcné i peněţité dávky v nemoci a v mateřství. Negativně je však třeba hodnotit nesmírnou organizační roztříštěnost zákona a také nedostatečné provádění pojištění, neboť zaměstnavatelé se je snaţili obcházet. Přes tyto nedostatky se nemocenské pojištění rychle vţilo a dále rozvíjelo. Slibované rozšíření nemocenského pojištění se ale stále protahovalo a nakonec po vypuknutí první světové války bylo přerušeno. 11

12 2.2. Nový zákon, dílo československé politické reprezentace S návrhem na nový zákon, který bude řešit sociální pojištění, přišel poslanec Johanis uţ v říjnu 1920 v době, kdy se dokončila unifikace sociálně politických norem Rakouska- Uherska a byla uzákoněna jejich platnost na celém území Československé republiky. Poté kaţdá parlamentní politická strana přišla se svým návrhem. Návrhy předloţili poslanci Laube, Slavíček, Hajne, Bubník, Staněk a Horák. Politická rozprava byla přerušena v březnu 1921 a poslaneckou sněmovnou bylo Ministerstvo sociální péče pověřeno ustavit odbornou komisi. Tu jmenoval tehdejší ministr Dr. Grubwer. V komisi dominující roli měl Dr. Schönbaum, profesor matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a ředitel Všeobecné penzijní pojišťovny. Tato komise pracovala denně na návrhu do května Její návrh byl východiskem k obnovené politické diskusi, která trvala rok a půl. Dosaţená dohoda návrh budoucího zákona č. 221/1924 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří byla povaţována za společné dílo Posílení demokratického vývoje v Československu Pokrokový zákon č. 221/1924 Sb. z. a n. je rozčleněn do pěti částí a skládá se z 288 paragrafů. Spočíval především na těchto zásadách: 1. Invalidní a starobní pojištění tvořilo jednotný rizikový a finanční celek, který byl pouze organizačně spojen s jinak samostatným pojištěním nemocenským. 2. Z dělnického invalidního a starobního pojištění se poskytovaly jednak důchody jako dávky se opětující, jednak dávky jednorázové. Vedle dávek nárokových (obligatorních) byly některé dávky pouze dobrovolné (fakultativní). Základními dávkami byl důchod invalidní, který byl podmíněn ztrátou výdělečné schopnosti, jeţ odráţela více neţ dvě třetiny, a dále důchod starobní. Náleţel pojištěnci po dovršení 65. roku věku, opustil-li zaměstnání nebo klesl-li jeho výdělek alespoň na polovinu mzdy zdravého zaměstnance. Pro pozůstalé byl zaveden důchod vdovský a sirotčí. Z dávek jednorázových se poskytovalo odbytné, které za určitých okolností náleţelo pozůstalým po pojištěnci nebo důchodci. 12

13 Nárok na důchod vznikl po uplynutí určité doby v pojištění, jeţ činila 150 příspěvkových týdnů. Další podmínkou vzniku nároku na dávku bylo, aby pojistný případ (invalidita, dovršení předepsaného věku, úmrtí) nastal za trvání pojištění nebo alespoň v tzv. ochranné lhůtě, jeţ činila jeden rok po zániku pojištění. Pokud jde o výši důchodů v dělnickém pojištění, minimální důchod činil po tříletém pojištění korun ročně. Nedosahoval tedy ani 95 korun měsíčně, a po 10 aţ 20 letech se pohyboval od do korun ročně, tj. od 150 do 200 korun měsíčně. Nejvyšší invalidní a starobní důchod činil korun ročně, tj. 450 korun měsíčně. Tohoto důchodu mohl dosáhnout pojištěnec, jestliţe byl nepřetrţitě 50 let pojištěn v nejvyšší mzdové třídě a v kaţdém roce alespoň 50 týdnů. Prakticky tedy tohoto důchodu nemohl dosáhnout nikdo. 3. Kromě peněţitých dávek zavedl zákon jako fakultativní dávku léčebnou péči. Jejím úkolem bylo odvrátit nebo odsunout hrozící invaliditu v případech, kde uţ nastala. 4. Byly omezeny některé dávky nemocenského pojištění. Místo třídenní relativní karence byla zavedena absolutní karence, takţe nemocenské náleţelo aţ od čtvrtého dne pracovní neschopnosti. Celý systém sociálního pojištění byl zaloţen na rovnováze mezi příjmy a výdaji. Pojistné hradili zpravidla zaměstnavatelé a zaměstnanci, eventuálně v některých částech sociálního pojištění nesli celé pojistné pouze zaměstnavatelé (úrazové pojištění). Polovinu předepsaných příspěvků platil pojištěnec a polovinu zaměstnavatel. Nárok na starobní důchod vznikal v 65 letech pro muţe i pro ţeny a byl podmíněn uplynutím čekací doby, která byla stanovena na 150 příspěvkových týdnů. Zákon č. 221/1924 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, významnou měrou přispěl k posílení demokratického vývoje v Československu. S ohledem na budoucí politický vývoj v sousedních zemích se projevil jako velmi prozíravý a stal se jednou z nejvýznamnějších sociálních reforem československého zákonodárství mezi dvěma světovými válkami. 13

14 2.4. Období od roku 1930 do roku 1948 V letech 1930 aţ 1934 se nemocenské pojišťovny dostaly do tíţivé hospodářské situace. Nemocenské v pojišťovnách, v nichţ pojistné přesáhlo určenou výši, bylo sníţeno. Za okupace se v dávkách upravovaly hlavně mzdové třídy s cílem vyrovnat se v dávkách s růstem cen a mezd. Po válce byly mzdové třídy opět nově upraveny a rozšířeny. Úprava byla jednotná pro všechna odvětví nemocenského pojištění. Koncepce národního pojištění připravovaná v letech 1945 aţ 1948 vyústila v zákon o národním pojištění, který zrušil všechny předchozí zákony z této oblasti. Podle něj neměla být dávková soustava uzavřeným systémem, ale měla se rozvíjet, zdokonalovat a rozšiřovat na další sociální události. Ve výhledové fázi dalšího vývoje se mělo národní pojištění stát obecným pro všechny občany při co nejširším rozsahu sociální události a při co nejvhodnějším způsobu zabezpečení. Zákonem č. 102/1951 bylo nemocenské pojištění svěřeno do přímé správy Revolučního odborového hnutí (zde zůstalo aţ do roku 1990) a jeho provádění převedeno do závodů. Stalo se to pod vlivem představ, ţe společenské organizace mají začít přebírat některé státní funkce. Rovněţ se počítalo s tím, ţe pro nemocenské pojištění nebude třeba odborný ani věcný aparát, neboť pojištění budou moci obstarávat sami pracující a jejich funkcionářské orgány komise národního pojištění a 60. léta 20. století Významným momentem v nemocenském pojištění bylo přebudování dávkové soustavy nemocenského pojištění. Byly do ní vneseny některé prvky k podpoře cílů, které s podstatou dávek nesouvisely - zejména momenty protifluktuační a protiabsenční, podle níţ se řídily sazby peněţitých dávek, event. nároky na přídavky na děti. V zájmu politiky zatlačování soukromého sektoru, zejména v zemědělství, byla v padesátých letech také opuštěna zásada univerzality pro všechny pracovníky. Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, změnil zejména stanovení výše denního nemocenského, které odstupňoval podle získané doby zaměstnání od 60 do 90 %, přičemţ za první tři dny pracovní neschopnosti denní výše nemocenského činila 50 aţ 70 %. V pozdějších letech došlo k řadě 14

15 změn a doplňků, dávky byly upravovány a zvyšovány nebo byly zavedeny dávky nové. Obecná ustanovení zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, však platí dodnes léta 20. století Návrat k sociálnímu pojištění Nové společenské a ekonomické podmínky po listopadu 1989 si vyţádaly i změny v oblasti sociálního zabezpečení. Právní rámec změn představuje zákon ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Vznikla nová soustava orgánů státní správy působících v oblasti sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení. Navázala na práci svých předchůdců, převzala jejich archivy a rozsáhlou evidenci občanů. Česká správa sociálního zabezpečení je největší a zcela výjimečnou finančně správní institucí státní správy České republiky. Vyplácí nebo prostřednictvím zaměstnavatele zajišťuje výplatu nemocenské, peněţité pomoci v mateřství či podpory při ošetřování člena rodiny pro prakticky celou pracující populaci ČR. Do státního rozpočtu přispívá téměř 39 % příjmů, a to výběrem pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a dobrovolného pojistného. Kromě důchodového a nemocenského pojištění má ČSSZ na starosti i lékařské posudkové sluţby. Plní také úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je styčným orgánem vůči zahraničním institucím pro peněţité dávky v nemoci a mateřství, důchody a peněţité dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání. Jako organizační sloţka státu je ČSSZ podřízena Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. 1 1 Česká správa sociálního zabezpečení, 80 let sociálního pojištění, Odbor komunikace 15

16 3. Charakteristika pojištění 3.1. Státní regulace v pojišťovnictví Potenciální slabá místa podnikání v pojišťovnictví formuloval svého času A. Manes, první v literatuře známý zastánce nezbytnosti státního dozoru nad soukromým pojišťovnictvím zejména formou koncesního systému, který pro klienta sniţuje riziko špatného výběru a také formou materiálního dozoru. Vývoj státního dozoru nad pojišťovnictvím nebyl historicky příliš plynulý, pro úpravy instrumentaria státního dohledu bylo zejména v devatenáctém století charakteristické, ţe razantní změny v systému regulace byly dělány vţdy ex post v návaznosti na nějaký pojišťovací skandál, nebo krach nějaké významné pojišťovny, anebo v návaznosti na obzvlášť silné projevy kolísání hospodářského cyklu. Za všechny tyto události jmenujme alespoň slavný krach vídeňské ţivotní pojišťovny Phoenix, která se svými důsledky poměrně významně dotkla i českého pojistného trhu.příčinou byla neopatrná investiční i pojistná politika, pojišťovna spekulovala na všech evropských burzách, poskytovala politické úvěry, přijímala placení nemovitostmi, které ihned zatěţovala apod Regulace pojišťovnictví podle zákona o pojištění Regulace v oblasti pojišťovnictví se týká tuzemských pojišťoven a tuzemských zajišťoven podle zákona o pojišťovnictví a pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných 2 DAŇHEL, Jaroslav. Kapitoly z pojistné teorie Praha: Nakladatelství VŠE, s. ISBN

17 likvidátorů pojistných událostí podle zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Regulovány jsou rovněţ pobočky zahraničních pojišťoven a zajišťoven z jiných zemí neţ zemí Evropského hospodářského prostoru v rozsahu činnosti provozované na území ČR. Pobočky zahraničních pojišťoven a zajišťoven ze zemí Evropského hospodářského prostoru podléhají zejména dohledu země, kde je umístěna jejich centrála Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů Regulace v oblasti penzí se týká penzijních společností a účastnických a transformovaných fondů podle zákona o doplňkovém penzijním spoření, důchodových fondů podle zákona o důchodovém spoření a zahraničních institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, pokud poskytují své sluţby v České republice, podle zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění. Regulace se týká rovněţ distributorů důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření a pojišťoven provozujících pojištění důchodu. V přechodném období (do 1. ledna 2013) zahrnuje regulace v oblasti penzí také penzijní fondy podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem Základní podmínky pro provozování činností v pojišťovnictví Provozovat na území České republiky pojišťovací činnost můţe pouze tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat sluţby. 3 POLÁCH, DRÁBEK, MERKOVÁ, POLÁCH jr., Reálné a finanční investice. 1. vydání. Praha : C.H. Beck, s. ISBN

18 Provozovat na území České republiky zajišťovací činnost můţe pouze tuzemská zajišťovna a, nestanoví-li tento zákon jinak, zajišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo zajišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat sluţby. Ţádost o udělení povolení k činnosti nebo o nabytí účasti upravená tímto zákonem nesmí být Českou národní bankou posuzována s ohledem na ekonomické potřeby trhu. Česká národní banka povolení udělí, jestliţe jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem Informační povinnosti tuzemské pojišťovny v souvislosti se změnami v její činnosti Tuzemská pojišťovna předloţí České národní bance bez zbytečného odkladu a) seznam osob, jejichţ kvalifikovaná účast v této pojišťovně překročí nebo klesne pod 10 %, přehled změn v účastech v této pojišťovně b) informaci o změnách v údajích, které byly obsahem ţádosti o udělení povolení a jejích c) doklad o tom, ţe se tuzemská pojišťovna stala členem národní kanceláře pojistitelů a garančního fondu jiného členského státu, ve kterém má umístěnu pobočku, pokud má být v tomto jiném členském státě provozováno pojištění d) informaci o změně ve své činnosti, a změně ve svém právním postavení, zejména o uzavření smlouvy o vyčlenění činnosti, je-li významného charakteru, smlouvy o sdílení nákladů, přemístění činnosti a o dalších změnách, které brání nebo mohou bránit řádnému výkonu dohledu v pojišťovnictví; za činnost významného charakteru se pro účely tohoto zákona povaţuje činnost, k jejímuţ výkonu je nutné prokázat splnění podmínek jinému orgánu neţ České národní bance, nebo, kdy selhání této činnosti můţe ohrozit schopnost pojišťovny plnit své závazky vyplývající z jí provozované činnosti, anebo činnost, která můţe mít významný vliv na funkčnost a efektivnost jejího řídicího a kontrolního systému, e) informaci o změnách v údajích f) informace související s její činností podle tohoto zákona vyţádané Českou národní bankou. 18

19 Tuzemská pojišťovna oznámí změnu v údajích také příslušnému orgánu dohledu jiného členského státu pobočky, a to nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být změna uskutečněna. Jestliţe některá ze změn nebyla provedena v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, Česká národní banka uloţí tuzemské pojišťovně odstranit bez zbytečného odkladu zjištěné nedostatky. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek Rozsah dohledu v pojišťovnictví Dohled v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka zejména v zájmu ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a v zájmu zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven. Nedílnou součástí dohledu je dohled nad činností pojišťovny nebo zajišťovny ve skupině. Dohledu v pojišťovnictví podléhají pojišťovny a zajišťovny, které na území České republiky provozují pojišťovací nebo zajišťovací činnost, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem, osoby, které vykonávají pro pojišťovnu nebo zajišťovnu činnost v jiném neţ pracovním poměru, a další fyzické a právnické osoby, pokud tak stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis. Při výkonu dohledu v pojišťovnictví spolupracuje Česká národní banka s mezinárodními organizacemi, s příslušnými orgány dohledu jiných států, s ústředními správními orgány a organizacemi působícími v oblasti pojišťovnictví Předmět dohledu v pojišťovnictví Předmětem dohledu České národní banky vůči osobám je dodrţování tohoto zákona a jiných právních předpisů v rozsahu, v jakém se vztahují k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a činností s nimi souvisejících, zejména a) soulad provozovaných činností 19

20 s uděleným povolením nebo právem zakládat pobočky nebo svobodou dočasně poskytovat sluţby, b) hospodaření tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků a pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků z její činnosti na území České republiky; v případě pojišťovny z třetího státu také z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků z její činnosti na území jiných členských států, jestliţe je Česká národní banka orgánem dohledu c) způsob tvorby a pouţití technických rezerv, finanční umístění a solventnost tuzemské pojišťovny, pojišťovny z třetího státu, tuzemské zajišťovny nebo zajišťovny z třetího státu, d) plnění povinností uloţených rozhodnutím České národní banky, e) vedení účetnictví, f) řídicí a kontrolní systém, g) doplňkový dohled nad činností pojišťovny ve skupině. Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu předkládá České národní bance a) účetní závěrku a výroční zprávu, popřípadě konsolidovanou výroční zprávu, ověřenou auditorem a zprávu auditora, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jejího uveřejnění, b) pozvánku na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání a zápis z valné hromady bez zbytečného odkladu poté, co byly vyhotoveny, c) průběţné výkazy o své činnosti, d) doklady a jiné materiály, informace a vysvětlení nezbytné pro výkon dohledu, které si Česká národní banka vyţádá. Tuzemská pojišťovna předkládá České národní bance informace o výši ročního objemu předepsaného pojistného, bez odečtu zajištění, a o nákladech na pojistná plnění a provizích zprostředkovatelům, za předcházející kalendářní rok, týkajících se její činnosti provozované na základě práva zřizovat pobočky a činnosti provozované na základě svobody dočasně poskytovat sluţby, a to zvlášť pro kaţdou z těchto činností podle členského státu, ve kterém je tato činnost provozována. Česká národní banka zašle tyto informace v souhrnné formě ve struktuře příslušným orgánům dohledu členských států, které o to poţádají, a to za dohodnutá období. To platí obdobně pro činnost tuzemské zajišťovny. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna informuje Českou národní banku o kaţdé smlouvě týkající se finitního zajištění, a to bezodkladně po jejím uzavření, včetně předloţení kopie takové smlouvy. Pojišťovně z třetího státu vzniká taková povinnost pouze v případě, kdy jsou takovou smlouvou zajištěny závazky vzniklé na území České republiky. 20

21 Finitním zajištěním se pro účely tohoto zákona rozumí zajištění pro případ, kdy jednoznačně vymezená maximální moţná ztráta z pojištění, vyjádřená jako maximum převedeného ekonomického rizika, vyplývajícího jak z přenosu významného pojistnětechnického rizika, tak i z přenosu rizika načasování, přesáhne během doby trvání zajišťovací smlouvy pojistné o omezenou, ale pro dané pojištění podstatnou částku, za podmínky, ţe zajišťovací smlouva obsahuje ustanovení týkající se a) jednoznačného a podstatného zváţení časové hodnoty peněz, nebo b) řízení rovnováhy ekonomických důsledků mezi smluvními stranami v dohodnutém časovém úseku zaměřené na dosaţení převodu zajištěného rizika Pojištění pro případ úmrtí Pojištění pro případ úmrtí kryje pouze riziko úmrtí. Sjednaná pojistná částka je v případě smrti pojištěné osoby vyplacena osobě uvedené v pojistné smlouvě obmyšlenému. Toto pojištění bývá často označováno termínem rizikové ţivotní pojištění. Pojištění pro případ úmrtí členíme dle způsobu sjednání pojistné doby, a to na dočasné pojištění pro případ úmrtí a časově neomezené pojištění pro případ úmrtí. Dočasné pojištění pro případ úmrtí kryje riziko úmrtí výhradně v rámci sjednané pojistné doby. Pojistné plnění je vyplaceno pouze v případě, ţe k pojistné události dojde v průběhu pojistné doby, nedojde-li k pojistné události v průběhu pojistné doby, pojistné plnění vyplaceno není. Tento typ pojištění bývá nejčastěji vyuţíván v souvislosti s čerpáním úvěru či půjček, kdy je velikost pojistné částky nastavena dle velikosti dluţné částky. V případě úmrtí pojištěného pak pojistné plnění pokryje závazek vůči finanční instituci, která úvěr poskytla /2009 Sb. zákon ze dne 22. července 2009 o pojišťovnictví 21

22 Časově neomezené pojištění pro případ úmrtí je pojištění, ve kterém je stanovena maximální věková hranice jako nejzaţší moţný termín pro výplatu pojistného plnění a současně je stanovena hranice placení pojistného, která se můţe od termínu pro výplatu pojistného plnění lišit Pojištění na dožití Pojištění na doţití je druh ţivotního pojištění, který zahrnuje výplatu pojistného plnění v případě, ţe pojištěný dosáhne věku uvedeného ve smlouvě. Pojistná částka můţe být pro obě rizika stejná, nebo si klient volí zvlášť pojistnou částku pro případ smrti a zvlášť pro případ doţití. Sjednaná pojistná částka pro případ smrti i doţití je garantovaná, garantované je i minimální zhodnocení. Moţná je i varianta s nulovou rizikovou sloţkou, tedy s nulovým pojistným pro případ smrti, v tomto případě se veškeré zaplacené pojistné (kromě toho, které je pouţito na poplatky, provize apod.) zhodnocuje ve spořící sloţce. Zhodnocování peněz a jejich vyplacení při dosaţení sjednaného věku připomíná spoření, avšak jsou tu rozdíly. U pojištění na doţití pojišťovna ručí za vklady pojistníků ne výškou skutečného vkladu, ale v závislosti na sjednané pojistné částce, také přerušení placení běţného pojistného je spojeno s určitými sankcemi Smíšené pojištění pro případ smrti či dožití Smíšené pojištění pro případ smrti či doţití je kombinací pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ doţití. Pojišťovna se zavazuje vyplatit pojistné plnění v případě smrti pojištěného osobě obmyšlenému nebo v případě, ţe se pojištěný doţije sjednané doby konce pojištění pojištěnému. Smíšené ţivotní pojištění bývá často označováno termínem kapitálové ţivotní pojištění, neboť v pojištění dochází k vytváření kapitálu. Pojistné klientů pojišťovna dále zainvestovává a navíc ke sjednané částce na doţití ještě vyplácí podíly výnosů. Vzhledem k tomu, ţe v pojistné smlouvě přímo garantuje výši výplaty plnění (doţití), je nucena 22

23 investovat především do bezpečných cenných papírů, jakými jsou státní dluhopisy či termínované vklady. Proto klienti nemohou očekávat ţádné velké výnosy. Oproti tomu mohou být spokojeni s ochranou (garancí) prostředků, které pojišťovně svěřili Kapitálové životní pojištění Kapitálové ţivotní pojištění představuje pojištění pro případ smrti nebo doţití. Pojistná částka můţe být pro obě rizika stejná nebo si klient volí zvlášť pojistnou částku pro případ smrti a zvlášť pojistnou částku pro případ doţití. Sjednaná pojistná částka pro případ doţití je včetně garantovaného zhodnocení. Toto zhodnocení se nazývá technická úroková míra, coţ je zaručený podíl na výnosech z finančního umístění v ţivotním pojištění. Je garantována zákonem a její maximální výši určuje Česká národní banka Obecné informace o produktu Část z placeného pojistného je pojišťovnou strhávána pro účely rizikového pojištění pro případ smrti, zbytek je připisován ve prospěch klienta a tvoří tzv. rezervu, která je dále zhodnocována. V případě úmrtí pojištěného vyplatí pojišťovna pojistnou částku pro případ smrti a současnou hodnotu rezervy. V případě doţití se dohodnutého věku vyplácí pojišťovna hodnotu rezervy. Částka, kumulovaná k tvorbě rezervy, je zhodnocována tzv. technickou úrokovou mírou. Pojišťovna garantuje, ţe připsané zhodnocení bude právě minimálně v 5 Česká pojišťovna. Přehled pojištění. *online *cit Dostupné z: 6 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. Aktualizované vydání Praha: Ekopress, s. ISBN

24 takové výši, jako je technická úroková míra, bez ohledu na fakt, jestli se jí prostředky pojištěnců povede zhodnotit více nebo méně. V současné době je technická úroková míra stanovena na maximální výši 1,9 %. V případě, ţe se pojišťovně podaří zhodnotit vloţené prostředky lépe, připisuje pojišťovna k technické úrokové míře ještě určitý podíl na zisku. Problém je ovšem v tom, ţe v České republice není, na rozdíl od jiných vyspělých států (Francie, Velká Británie, Německo), zákonem stanovená minimální výše podílu na zisku, který připadá pojištěncům. V uvedených zemích je tento podíl stanoven v minimální výši 85 %, ale konkurenční prostředí nutí pojišťovny připisovat ještě větší podíl. O způsobu investování prostředků rozhoduje pojišťovna, která je však vázána povinností, nebo spíše nutností, zhodnotit prostředky minimálně ve výši technické úrokové míry, aby nemusela připsat více, neţ vydělá. Na investiční politiku pojišťoven dohlíţí také Česká národní banka coby dohlíţitel nad pojišťovacím trhem83, aby zajistila určitou stabilitu pojišťoven a jejich schopnost dostát závazkům k pojištěným subjektům. Jelikoţ pojišťovna musí vydělat alespoň na technickou úrokovou míru, jsou z důvodů přísného reţimu pod dohledem centrální banky prostředky investovány velice konzervativně, a to do státních dluhopisů, pokladničních poukázek a termínovaných vkladů. Míra zhodnocení těchto prostředků tomu bohuţel odpovídá. Z hlediska dlouhodobého investování se kapitálové ţivotní pojištění jeví jako nevhodný produkt. Převáţně dluhopisové portfolio můţe těţko konkurovat kombinaci dluhopisů a akcií. Na výnosnosti investice se odráţí i nedostatečná úprava v zákoně. Současná právní úprava totiţ nepoţaduje, aby pojišťovny oddělovaly prostředky vztahující se k jednotlivým pojistným produktům, stejně tak tedy nejsou odděleny výnosy jednotlivých sloţek. Jediné rozdělení, které zákon vyţaduje, je oddělení výnosů z ţivotního a neţivotního pojištění. A důsledek je nabíledni. Peníze z krátkodobých a z dlouhodobých produktů jsou často investovány pohromadě, coţ znamená, ţe v závislosti na aktuální situaci na kapitálových trzích a výši dlouhodobých a krátkodobých měr tedy vţdy jedna skupina potáhne nahoru výnos té druhé, přičemţ sama bude tratit. Chování pojišťoven je však individuální a některé z nich prostředky oddělují, třebaţe jim to zákon neukládá. I přes tato negativa je garantovaná částka vyplacená při doţití se konce smlouvy určitou jistotou a z porovnání se zhodnocováním prostředků na spořících či bankovních účtech nebo na termínovaných vkladech vychází kapitálové ţivotní pojištění stále jako vítěz. Záleţí na 24

25 rizikovém profilu kaţdého jedince, zda-li se při výběru ţivotního pojištění rozhodne pro kapitálové pojištění či zvolí některou z dalších alternativ Komu je kapitálové životní pojištění určeno Pojištění je vhodné pro klienty, kteří: chtějí zabezpečit své blízké pro případ smrti chtějí mít garantovánu částku pro případ doţití chtějí dlouhodobě a pravidelně zhodnocovat finanční prostředky Účastník kapitálového životního pojištění Ţivotní pojištění nemůţe uzavřít kaţdý. Pojišťovna se snaţí minimalizovat počet pojistných plnění (v případě smrti klienta) a své klienty pečlivě vybírá podle zdravotních rizik, které klient uvede při uzavírání smlouvy. Pojištění lze navíc uzavřít jen do určitého věku ţivota. Pojišťovna můţe uzavření smlouvy odmítnout. Zcela jistě bude například odmítnut klient, který prodělal infarkt, závaţná onemocnění apod. 7 Bc. DROZD, Zdeněk. Zajištění stáří navzdory státnímu sociálnímu systému. Praha Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií 8 Měšec.cz. [online] [cit ] Dostupné z: 25

26 Výše pojistného Výše splátky pojistného je kaţdému klientovi vypočtena pojišťovnou individuálně podle výše pojistné částky, věku a zdravotního rizika klienta. Pojistné můţe být obvykle placeno v měsíčních aţ ročních splátkách. Pojišťovny rovněţ nabízejí pojištění s jednorázovou platbou pojistného, tj. celé pojistné lze zaplatit dopředu na začátku pojištění. Podmínky pro daňové zvýhodnění stanovené zákonem: Pojistník a pojištěný jsou jedna osoba. Výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) se uskuteční nejdříve v roce, ve kterém dosáhne poplatník věku 60 let. Výplata pojistného plnění je ve smlouvě stanovena nejdříve po 60 měsících od uzavření smlouvy. V případě pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ doţití musí být pojistná částka alespoň: Kč v případě pojistné smlouvy s pojistnou dobou 5 aţ 15 let, Kč v případě pojistné smlouvy s pojistnou dobou delší neţ 15 let Jestliţe je pojistné nebo jeho část hrazeno zaměstnavatelem, musí být ve smlouvě uvedeno, ţe nárok na plnění z pojištění má zaměstnanec. Zaměstnavatelé v rámci benefitů pro zaměstnance mohou přispívat na ţivotní pojištění ( pouze ţivotní sloţky smrt, doţití, zproštění od placení), v takovém případě, je výše příspěvku pro zaměstnavatele odečitatelnou poloţkou ze základu daně. 9 9 Česká pojišťovna,. Daňové výhody.[online] [cit ] Dostupné z: 26

27 Technická úroková míra Technická úroková míra (pro účely zákona o pojišťovnictví) je charakterizovaná jako zaručený podíl na výnosech z finančního umístění v ţivotním pojištění. Skutečné zhodnocení placeného pojistného bývá obvykle vyšší neţ technická úroková míra. Její výše je dána pojistně-technickými výpočty a je niţší neţ celková výše klientem zaplaceného pojistného. Nejde tedy o zhodnocení prostředků klienta, které do produktu vloţil. V současnosti se řídí 12 odst. 1 vyhlášky č. 434/2009 Sb.,k zákonu o pojišťovnictví ze dne 21. ledna 2013, jeţ určuje maximální technickou úrokovou míru 1,9 %. Hodnota je zvolena tak, aby pojišťovna byla dlouhodobě schopna dosahovat tohoto výnosu a o tento úrok byla schopna zhodnotit své pojistné rezervy. Zatímco u pojištění jde v principu o ochranu pojištěného proti rizikům a pojišťovna vystupuje v roli poskytovatele sluţby, za kterou si klient platí, u spoření jde více o poskytnutí finančních prostředků, s kterými můţe pojišťovna volně disponovat, zhodnocovat je a těţit z nich zisk. Proto se očekává, ţe poskytne pojištěnému podíl na tomto zisku, zaplatí mu za moţnost investovat jeho prostředky. Takto v rovině poplatků působí přidaná spořicí funkce proti funkci pojistné a prostředky uloţené v rezervách pro klienty pojištění zlevňují Citace.In:Wikipedia:the free encyclopedia [online].: 27

28 Graf č. 1: Vývoj technické úrokové míry 5% 4% 4% 3% 3% 2% 2% 1% 1% 0% Technická úroková míra Technická úroková míra Zdroj: Vlastní zpracování 3.6. Investiční životní pojištění Investiční ţivotní pojištění zahrnuje pojištění pro případ smrti a doţití s investováním pojistného do podílových fondů, kde je investiční riziko na straně klienta. Zhodnocení je závislé na zvolené investiční strategii. Investiční ţivotní pojištění přináší zpravidla vyšší zhodnocení finančních prostředků, které ale nemusí být garantováno. Typickým znakem je moţnost volby z nabídky několika investičních fondů lišících se předpokládaným zhodnocením finančních prostředků a podstupovanou mírou rizika. Standardem pojištění je moţnost kdykoli změnit poměr finančních prostředků mezi pojistnou ochranou a zhodnocením finančních prostředků v závislosti na volbě výše pojistné částky a výše pojistného. Rozloţení finančních prostředků mezi vybrané fondy (alokační poměr ) lze v průběhu doby trvání pojištění měnit. Zároveň lze převádět - realokovat - jiţ vytvořenou hodnotu individuálního účtu mezi jednotlivými fondy Investiční versus kapitálové životní pojištění Kapitálové i investiční ţivotní pojištění jsou obě smlouvami mezi klientem a pojišťovnou (tzv. mezi pojistníkem a pojistitelem). Pojišťovna se ve smlouvě zavazuje 28

29 vyplatit pojistnou částku v případě pojistné události (smrt nebo doţití) a klient se zase zavazuje k pravidelnému placení sjednaného pojistného. Hlavní rozdíl mezi těmito pojištěními je v tom, ţe u IŢP existuje tzv. individuální účet klienta, který je tvořen podílovými jednotkami, tyto podílové jednotky pojišťovna klientovi nakupuje za části nebo z celého přijatého pojistného, správní poplatky a rizikové pojistné si pojišťovna strhává z podílového účtu. U KŢP takový účet není (pojistně-matematická rezerva neplní funkci individuálního účtu). Poradci zabývající se ţivotním pojištěním, vidí odlišnosti u KŢP v garantovaném zhodnocení (mylně ale uvádějí výši technické úrokové míry) a u investičního pojištění v investičním riziku. Zapomíná se ale na ostatní veličiny na náklady a rizikové pojistné. 11 Tabulka ukazuje, zda daný parametr je nebo není garantován u daného typu pojištění. Tabulka č. 1: Srovnání IŢP a KŢP Zhodnocení Náklady Rizikové pojistné IŽP NE, není garantována pojistná částka pro případ dožití, závisí na hodnotě podílových jednotek NE, výše poplatků je dána sazebníkem. Ten může být měněn. NE, strhávané rizikové pojistné může být měněno stejně jako výše poplatků. KŽP NE, není garantována výše pojistné částky. Není garantováno čisté zhodnocení ve výši TÚM. ANO, náklady jsou zakalkulovány v sazbě pojistného a tím tedy v dohodnutém pojistném. ANO, pravděpodobnost úmrtí je zakalkulována v sazbě pojistného a tím tedy v dohodnutém pojistném. 11 Finanční vzdělávání. [online] [cit ]Dostupné z: 29

30 Zdroj: Vlastní tvorba 3.7. Penzijní reforma Úkolem státu je zajistit svým občanům důstojné a přiměřeně zabezpečené stáří. Základní důchodový systém zaloţený na průběţném financování se postupně stal značnou zátěţí pro veřejné rozpočty. Jistota relativní stability byla v ohroţení a provedené změny by měly v dlouhodobém horizontu budoucím penzistům zajistit příjmy z více zdrojů Fungování penzijního systému Český důchodový systém fungoval dlouhé roky na průběţném financování. Roku 1994 vznikl třetí pilíř v podobě penzijního připojištění se státním příspěvkem. Převáţná část penzijních fondů obdrţela povolení ke svému vzniku během prvních dvou let fungování systému, tedy 1994 a Od roku 2013 se stal III. pilířem doplňkovým penzijním připojištěním a vznikl II. pilíř, který bude představuje nové důchodové spoření Důvody reformy Hlavním důvodem nutnosti změny je demografický vývoj - především stále se zvyšující průměrný věk doţití. To je obecně velmi pozitivní jev. Na druhou stranu ale prodluţuje dobu, po kterou je senior závislý na starobním důchodu a zároveň se zvyšuje i 12 Web vlády. Důchodová reforma. [online] [cit ]Dostupné z: 13 Důchodová reforma. [online] [cit ]Dostupné z: 30

31 celkový počet seniorů. Vývoj pozvolna směřuje k situaci, kdy na jednoho důchodce bude připadat jeden ekonomicky aktivní občan. Neustále se tak sniţuje počet osob platících pojistné. Je proto logické, ţe úměrně se zvyšujícím věkem doţití se zvyšuje i věková hranice odchodu do důchodu. Aby nedošlo v budoucnu k ohroţení zabezpečení budoucích seniorů a nerostlo riziko jejich ohroţení chudobou, nezbývá neţ hledat jiné zdroje. Proto vznikl nový systém, který přináší moţnost si na důchod uspořit část z příjmu dosud odváděného povinně státu a zajistit si tak ve stáří financování z více zdrojů pomocí soukromých společností. 14 Tabulka č. 2. :Nový důchodový systém přehledně I. pilíř II. pilíř III. pilíř Povinný Dobrovolný Dobrovolný Základní pilíř stávajícího průběžného důchodového systému. Vyplácí se z něj aktuální starobní důchody. Od nově vzniklý pilíř důchodového systému. Pilíř stávajícího důchodového systému již od roku Od se měnily podmínky sjednání smlouvy, výplaty prostředků i název produktu. Účastník: Účastník: Účastník: fyzická osoba starší 18 let, která je poplatníkem důchodového pojištěn fyzická osoba, která platí důchodové pojištění (do I. pilíře) a dosáhla věku 18 let, pokud uzavře s penzijní společností smlouvu o důchodovém spoření nejpozději: do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhne věku 35 let pro starší 35 let (věk 35 let dosažen před ) možno vstoupit do do 6 měsíců ode dne, od fyzická osoba starší 18 let, která uzavřela s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření (do smlouvu o penzijním připojištění) 14 Web vlády. Důchodová reforma. [online] [cit ] Dostupné z: 31

32 kterého byla poprvé od poplatníkem pojistného na důchodovém pojištění povinný odvod ze mzdy: Dobrovolný finanční produkt Dobrovolný finanční produkt povinné důchodové pojištění důchodové spoření penzijní připojištění (do ) doplňkové penzijní spoření (od ) ukončení účasti v pilíři ukončení účasti v pilíři ukončení účasti v pilíři není možné není možné je možné výpovědí smlouvy za daných pravidel dědění naspořených prostředků dědění naspořených prostředků dědění naspořených prostředků ne ano za daných pravidel* ano správce peněžních prostředků správce peněžních prostředků správce peněžních prostředků stát soukromá penzijní společnost soukromá penzijní společnost spravované fondy** spravované fondy** spravované fondy** žádné důchodové fondy (povinně ze zákona fond státních dluhopisů, fond konzervativní, fond vyvážený a fond dynamický transformovaný fond (pouze klienti penzijního připojištění) účastnické fondy (ze zákona povinný konzervativní fond, další fondy dle nabídky konkrétní penzijní společnosti) financování financování financování 28 % z hrubé mzdy (ti, kteří nevstoupí do 2. pilíře) nebo 25 % z hrubé mzdy (ti, kteří vstoupí do 2. pilíře) 3 % z hrubé mzdy (namísto odvodu do 1. pilíře) 2% z hrubé mzdy účastníka(navýšený odvod z hrubé mzdy) zhodnocení(dle vybrané investiční strategie) vlastní příspěvek účastníka příspěvek státu (dle výše příspěvku účastníka) příspěvek zaměstanvatele (není povinné) daňové odpočty (od určité výše vlastního příspěvku) zhodnocení (dle vybrané investiční strategie) výplata prostředků výplata prostředků výplata prostředků Po odchodu do důchodu formou starobního důchodu od státu Zdroj: Vlastní tvorba Po odchodu do důchodu vyplácí měsíčně životní pojišťovna formou: doživotní starobní důchod doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let starobní důchod na dobu 20 let složitější koncept- liší se podmínky starých smluv penizjního připojištění oproti podmínkách nového doplňkového penzijního spoření viz níže 32

33 3.8. Penzijní připojištění Penzijní připojištění je produkt, který je prvotně zaměřen na krytí doţití, tím představuje vytváření úspor na stáří, také ho lze charakterizovat jako investiční nástroj. Stejně jako u ţivotního pojištění se přikládá v rámci penzijního připojištění význam právě vytváření úspor na stáří. Vedle toho penzijní připojištění obvykle obsahuje i výplatu plnění v případě úmrtí nebo invalidity. Penzijní připojištění je provozováno penzijními fondy, coţ jsou specifické finanční instituce, které od klientů soustřeďují příspěvky, investují shromáţděné peněţní prostředky na finančních trzích a vyplácejí plnění svým klientům. Penzijní fondy tak jsou, stejně jako ţivotní pojišťovny, významnými institucionálními investory na finančních trzích III. pilíř českého důchodového systému: doplňkové penzijní spoření Penzijní připojištění je státem podporované zvýhodněné doplňkové spoření na stáří. Penzijní fondy poskytují v České republice své sluţby od roku Počet klientů se za uplynulých 19 let neustále zvyšuje a nyní přesáhl jiţ 5 miliónů. III. pilíř byl tvořen penzijním připojištěním, tedy dobrovolnými příspěvky, kterými si kaţdý mohl spořit na stáří. K vlastním příspěvkům dával stát korun navrch a dále zvýhodňoval penzijní připojištění daňovými úlevami. Od 1. ledna 2013 je český důchodový systém tří pilířový. I. pilíř je tvořen průběţným dávkovým systémem. II. pilíř je postaven na nových důchodových fondech, do kterých bude moţno odvést část peněz z I. pilíře, konkrétně 3 % z povinného odvodu důchodového 15 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. Aktualizované vydání Praha: Ekopress, s. ISBN

34 pojištění a další 2 % z hrubé mzdy. Fondy druhého pilíře nabízí různé investiční strategie. III. pilířem se stalo penzijní připojištění, které se nově nazývá doplňkové penzijní spoření III. pilíř je tvořen transformovanými a účastnickými fondy Od 1. ledna roku 2013 se z penzijních fondů staly transformované a dále vznikly nové fondy tzv. účastnické. Ti z vás, kteří spořili u stávajících penzijních fondů si mohli vybrat, zda zůstanou v transformovaném fondu nebo přejdou do nových účastnických fondů. U transformovaných fondů zůstaly zachovány aktuální podmínky: garance nezáporného zhodnocení, státní příspěvky (ovšem v jiné výši), příspěvky zaměstnavatele, výsluhová penze a jednorázové vyrovnání. Mezi transformovanými fondy není moţné přecházet a moţnost zaloţit staré penzijní připojištění trvalo pouze do 30. listopadu Web vlády. Důchodová reforma. [online] [cit ]Dostupné z: 17 Důchodová reforma.cz. [online] [cit ]Dostupné z: 34

35 Změny od roku 2013 Nejdůleţitější změny, které byly zavedeny k 1. lednu 2013, a které penzijní připojištění zefektivní: 1. Stávající penzijní připojištění s každoroční garancí existuje i po spuštění penzijní reformy, ovšem do systému penzijního připojištění uţ nebudou moci vstupovat noví účastníci. Vedle penzijního připojištění nově vznikne systém doplňkového penzijního spoření 2. Zvýšil se maximální státní příspěvek, který klient můţe získat. Zatímco mohl být státní příspěvek nejvýše 1800 korun k příspěvku 6000 korun ročně, od roku 2013 můţe dosáhnout aţ 2760 korun k příspěvku korun ročně. Penzijní připojištění bude mít nejvyšší státní podporu ze všech druhů úspor. Zvýší se státní podpora pro klienty i jejich průměrné úloţky, coţ je u spoření na penzi velmi důleţité Změna státního příspěvku platí pro všechny smlouvy i pro ty sjednané do roku Pro získání vyššího státního příspěvku není nutné měnit smlouvu, stačí jen oznámit zvýšení příspěvku. 3. Zvýší se bezpečnost spravovaných prostředků klientů. Penzijní fondy se přeměnily na penzijní společnosti. Majetek klientů penzijních fondů je nově oddělen od majetku akcionářů a neefektivní hospodaření správce nemůţe v ţádném případě zatíţit či ohrozit prostředky účastníků. 4. Vytvářejí se předpoklady pro dosahování lepších výnosů. Oddělení majetku umoţní stanovit zákonem limit nákladů, které si správce můţe za své sluţby naúčtovat a který nesmí překročit. Například náklady za provize uţ nebudou moci z výnosu ukrajovat podstatnou část. Oddělení majetku také umoţní vytvořit několik různých investičních strategií. Zejména pro mladší klienty je vhodné vloţit své prostředky do strategie s vyšším podílem akcií a tak mít v budoucnu šanci na zajímavější výnosy. Je důleţité, ţe bez sjednání změny smlouvy se investiční strategie klienta proti dnešku nezmění a jeho rizika se nijak nezvýší. 35

36 5. Změní se podmínka věku pro výplatu dávek. Kdo uzavře smlouvu podle nových podmínek nebo převedl po 1. lednu 2013 penzijní připojištění do nových účastnických fondů, můţe čerpat jednorázové vyrovnání nejdříve při dosaţení důchodového věku a pravidelnou penzi (nejkratší doba výplaty je 3 roky) nejdříve 5 let před dosaţením důchodového věku Nové účastnické fondy přišly s paletou investičních strategií U nových účastnických fondů zůstaly zachovány státní příspěvky, daňové úlevy i moţnost příspěvku zaměstnavatele. Účastnické fondy ovšem nemají garanci nezáporného zhodnocení prostředků je v nich moţné dosáhnout vyšších, ale i záporných výnosů. Nejsou dále poskytovány výsluhové a pozůstalostní penze. Povinně existuje konzervativní fond, případně mohou penzijní společnosti zakládat další (dynamičtější) účastnické fondy. Výhodou jsou nízké poplatky za správu, které definuje zákon. Mezi novými účastnickými fondy je moţné přestupovat. Zcela klíčovou je volba investiční strategie. Konzervativní fond Konzervativní účastnický fond bude investovat do dluhopisů s přísně stanoveným rizikem. Tato strategie nás nebude vystavovat měnovému riziku. Pokud tedy zvolíme konzervativní strategii, naše prostředky budou investovány převáţně do dluhopisů. Strategii lze také doporučit naprostým odpůrcům rizika. Vyvážený fond Výnosy vyváţených strategií jiţ více kolísají. Zisk můţe být vyšší neţ u konzervativní strategie, některé roky mohou být však ztrátové. Pokud zvolíme vyváţenou strategii, naše prostředky budou investovány stále nejvíce do dluhopisů, ale třeba jiţ z 30 procent do akcií a z určitého procenta do hotovosti i nemovitostí. Strategie je vhodná pro ty z nás, kteří preferují vyváţený poměr mezi výší očekávaného výnosu a mírou investičního rizika. 36

37 Dynamický fond Dynamická strategie je strategií přinášející nejlepší výsledky v dlouhodobém horizontu. Naše prostředky jsou značnou měrou investovány na akciových trzích a do nemovitostí. Jde o nejvíce riskantní strategii, procento zhodnocení však můţe dosahovat i dvouciferných hodnot Historie hospodaření penzijních fondů v ČR Sada tabulek se základními souhrnnými informacemi o stavu a vývoji sektoru penzijních fondů České republiky zahrnuje údaje za všechny penzijní fondy v České republice vţdy podle stavu k uvedenému datu. Do konce roku 2010 byly publikovány údaje sestavované v časové řadě odpovídající struktuře sektoru podle posledního vykazujícího období, proto se tyto dříve publikované údaje mohou lišit od dat stávajících. Údaje v jednotlivých tabulkách jsou aktualizovány ve čtvrtletní periodicitě vţdy nejpozději do tří měsíců po skončení daného čtvrtletí. Údaje k posledního kalendářního roku jsou postupně zpřesňovány v důsledku probíhajících auditů a mohou se proto lišit od údajů publikovaných v pozdějších termínech. Údaje za penzijní fondy jsou z metodického hlediska srovnatelné v celé presentované časové řadě s dílčími výjimkami uvedenými v metodických vysvětlivkách k jednotlivým tabulkám. Rozsah i obsah tabulek se částečně proti předcházejícímu období změnil a odpovídá informacím, které jsou penzijní fondy povinny zveřejňovat podle vyhlášky o předkládání výkazů a dalších informací penzijními fondy České národní bance pro účely dohledu. Vlastní náplň většiny ukazatelů v tabulkách je zřejmá z jejich názvu. V dalších částech textu jsou k jednotlivým tabulkám zpracovány metodické vysvětlivky, resp. jsou zde uvedeny ty skutečnosti, které by nemusely být zcela jednoznačné. 18 Web vlády. Důchodová reforma. [online] [cit ] Dostupné z: 37

38 Počet penzijních fondů údaje o počtu penzijních fondů odpovídají stavu ke konci uvedeného období jsou uváděny aktivní penzijní fondy, tj. ty, které v uvedeném roce nebo dříve zahájily činnost Tabulka č. 3: Počet penzijních fondů Zdroj: Vlastní tvorba Penzijní fondy celkem V nucené správě Vzniklé subjekty ve sledovaném období Zaniklé subjekty ve sledovaném období Rozvaha penzijních fondů - aktiva, závazky a vlastní kapitál veškeré údaje jsou uváděny v účetní hodnotě netto, tj. u poloţek oceňovaných reálnou hodnotou v této reálné hodnotě a u poloţek oceňovaných naběhlou hodnotou nebo pořizovací cenou v hodnotě kompenzované o opravné poloţky a oprávky, struktura rozvahy, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi. do konce roku 2010 byly neprovozní nemovitosti vykazované jako součást poloţky Dlouhodobý hmotný majetek ostatní. 38

39 Tabulka č.4: Aktiva penzijních fondů Aktiva celkem 215,872, ,422, ,507, ,198,475 Pokladní hotovost u CNB Pohledávky za bankami a družstevními záložnami 23,735,772 17,728,963 19,370,690 26,661,594 Pohledávky za nebankovní subjekty 58,498 62,633 73,037 43,213 Dluhové cenné papíry 173,740, ,310, ,213, ,901,938 -vydané vládními institucemi 139,757, ,554, ,919, ,425,874 -vydané ostatními subjekty 33,983,908 33,756,522 39,294,417 32,476,064 Akcie, podílové listy a ostatní podíly 10,407,101 10,564,858 7,191,496 3,947,553 -akcie 3,490,552 1,904,594 1,025, ,053 -podílové listy 6,916,549 8,660,264 6,166,421 3,367,500 Dlouhodobý nehmotný majetek 105, , , ,667 Dlouhodobý hmotný majetek 2,118,357 2,064,704 1,919,017 1,892,698 Ostatní aktiva 836,381 1,077, ,188 1,103,760 Náklady a příjmy příštích období 3,895,423 3,513,133 2,647,913 2,345,378 Pořizovací náklady na smlouvy o penzijním připojištění 3,880,510 3,474,382 2,634,716 2,332,498 Zdroj: Vlastní tvorba Tabulka č. 5: Závazky a vlastní kapitál penzijních fondů Závazky a vlastní kapitál celkem 215,872, ,422, ,507, ,198,475 Závazky celkem 202,451, ,043, ,034, ,334,808 Prostředky účastníků penzijního 200,734, ,114, ,057, ,595,093 připojištění - příspěvky účastníků 184,722, ,183, ,150, ,495,744 - prostředky pro výplatu penzí 372, , , ,098 - výnosy z příspěvků 14,597,002 14,785,966 16,521,061 17,665,818 Rezervy 101, , , ,793 Vlastní kapitál celkem 13,421,186 14,378,249 12,472,910 22,863,667 Základní kapitál 1,989,368 1,989,368 1,669,368 2,598,501 Emisní ážio 3,036,297 2,036,297 1,737,421 1,369,810 Rezervní fondy a ostatní fondy ze 2,010,992 2,144,373 2,362,951 2,549,689 zisku - povinné rezervní fondy a rizikové 1,595,941 1,746,855 1,976,225 2,204,298 39

40 fondy Kapitálové fondy 3,374,188 1,733,762 1,574,534 1,043,527 Nerozdělený zisk nebo neuhrazená 881,447 1,080,380 1,279,074 1,384,000 ztráta z předchozích období Zisk (ztráta) za účetní období 2,574,099 4,577,273 4,555,035 4,815,827 Zdroj: Vlastní tvorba Výkaz zisku a ztráty penzijních fondů struktura výkazu zisku a ztráty vychází z vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví do konce roku 2010 byly údaje týkající se specifikace sluţeb poskytnutých penzijnímu fondu reportovány na pololetní bázi a uváděny samostatně. Od začátku roku 2011 jsou sledované údaje reportovány na čtvrtletní bázi a převedeny do výkazu zisku a ztráty penzijních fondů. Tabulka č. 6: Výkaz zisku a ztrát penzijních fondů Zisk z finanční činnosti 3,780,262 5,813,810 5,862,492 6,436,651 Výnosy z úroků a podobné výnosy 6,982,777 7,104,758 7,529,429 7,332,354 Náklady na úroky a podobné náklady 19,119 49, , ,462 Výnosy z akcií a podílů 225, , ,347 96,322 Výnosy z poplatků a provizí 6,858 14,917 19,831 36,404 Náklady na poplatky a provize 2,211,714 2,083,273 2,439,164 4,062,925 - odměna za správu portfolia 368, , , ,115 - odměny za zprostředkování smluv penzijního 1,764,431 1,573,407 1,941,832 3,500,566 připojištění Zisk nebo ztráta z finančních operací - 428, ,594 2,927,027 1,533,248 Ostatní provozní výnosy 353, , , ,614 Ostatní provozní náklady 25,032 18, ,737 22,683 Správní náklady 1,104,041 1,112,448 1,197,542 1,487,390 Náklady na zaměstnance 344, , , ,528 Ostatní správní náklady 759, , ,204 1,082,862 - náklady na reklamu 102,484 92, , ,118 - náklady na informační technologie 47,918 56,985 83,499 92,902 Zisk (ztráta) za účetní období z běžné činnosti před zdaněním 2,553,786 4,600,323 4,556,444 4,817,646 40

41 Zisk (ztráta) za účetní období po zdanění 2,574,099 4,577,273 4,555,035 4,815,827 Zdroj: Vlastní tvorba Přehled cenných papírů v držení penzijních fondů údaje jsou uváděny v účetní hodnotě netto, tj. u poloţek oceňovaných reálnou hodnotou v této reálné hodnotě a u poloţek oceňovaných naběhlou hodnotou nebo pořizovací cenou v hodnotě kompenzované o opravné poloţky a oprávky k poslednímu dni sledovaného období. do konce roku 2010 byly ostatní majetkové cenné papíry presentovány jako součást poloţky Podílové listy otevřených podílových fondů obchodovaných na regulovaném trhu OECD. do konce roku 2010 byly dluhopisy ČR, za které převzal záruku stát, presentovány samostatně. Od začátku roku 2011 jsou součástí příslušné kategorie cenných papírů dle charakteru cenného papíru. Tabulka č. 7: Přehled cenných papírů v drţení penzijních fondů Portfolio cenných papírů celkem 185,093, ,875, ,405, ,849,493 Dluhové cenné papíry celkem 173,740, ,310, ,213, ,901,942 - Dluhopisy vydané státem OECD nebo jeho 141,420, ,554, ,983, ,062,182 centrální bankou - Dluhopisy vydané ČR 139,930, ,128, ,116, ,339,405 Dluhopisy vydané EIB, EBRD, IBRD nebo jinou 2,484,488 2,587,061 2,903,571 2,787,354 mez. institucí Ostatní dluhopisy obchodované na regulovaném 29,836,139 31,169,461 39,326,377 35,052,406 trhu OECD Majetkové cenné papíry celkem 10,407,101 10,564,858 7,191,498 3,947,551 - Akcie 3,490,552 1,904,594 1,025, ,054 - Podílové listy 6,916,549 8,660,264 5,681,118 3,119,424 Zdroj: Vlastní tvorba 41

42 Struktura přijatých a vyplacených prostředků penzijních fondů a počty případů údaje představují objemy finančních prostředků a počty případů od počátku roku do konce sledovaného období, údaje o počtech účastníků penzijního připojištění a poţivatelů penzí jsou stavem ke konci sledovaného období 19 Tabulka č. 8: Struktura přijatých a vyplacených prostředků penzijních fondů a počty případů Přijaté a vyplacené prostředky penzijních fondů (v tis. Kč) Přijaté prostředky celkem 42,609,243 41,521,790 45,135,277 54,878,659 - Vlastní příspěvky účastníků včetně 24,235,341 23,992,791 25,196,751 27,824,662 předplatného - Příspěvky placené zaměstnavatelem 6,720,331 6,738,754 7,052,346 7,053,290 - Příspěvky ostatních třetích osob ve 42,950 59,053 55,548 42,414 prospěch účastníků - Státní příspěvky 5,223,259 5,418,267 5,563,731 5,560,856 Připsané výnosy účastníkům a jiné 724,359 2,358,433 4,178,821 4,213,732 prostředky Vyplacené prostředky celkem 27,114,802 25,342,546 28,665,513 42,293,076 - Dávky starobní penze 269, , , ,156 - Dávky pozůstalostní penze 370, , , ,537 - Dávky výsluhové penze 1,256 29,714 21,710 42,053 - Dávky invalidní penze 31,844 26,675 24,091 27,091 - Dědění 92, , , ,706 - Jednorázová vyrovnání 16,026,560 16,803,242 18,341,100 23,620,637 - Prostředky na vyplacené odbytné 3,202,932 3,312,793 4,023,204 4,908,772 - Vrácený státní příspěvek 464, , , ,221 Počty případů vyplacených prostředků (v ks) Počet poživatelů starobní penze 3,698 3,895 4,359 4,965 Počet poživatelů pozůstalostní penze 8,900 9,882 11,943 11,395 Počet poživatelů výsluhové penze Česká národní banka. Historie hospodaření penzijních fondů. [online] [cit ] Dostupné z: 42

43 Počet poživatelů invalidní penze Počet případů dědění 2,894 3,095 3,357 2,932 Počet případů jednorázových vyrovnání 210, , , ,166 Počty účastníků penzijního připojištění (v ks) Počet účastníků penzijního připojištění X X 4,578,161 5,138,271 Účastníci penzij. připojištění s příspěvkem X X 1,250,741 1,435,876 zaměstnavatele Účastníci penzijního připojištění se státním příspěvkem X X 4,350,332 4,843,612 Zdroj: Vlastní tvorba 4. Srovnání produktů kapitálového životního pojištění a penzijního připojištění Oba produkty mohou slouţit k zajištění penzí. Kapitálové pojištění však na rozdíl od penzijního připojištění není k tomuto určeno výhradně určeno. Prostředky mohou být vyplaceny ještě před dosaţením důchodového věku. Podle toho, na jak dlouho si kapitálové pojištění sjednáme. Penzijní připojištění umoţňovalo výběr pouze poloviny prostředků a to v polovině spoření. V nové úpravě penzijního připojištění v důchodové reformě uţ ale tuto moţnost nenabízí. Oba produkty slouţí ke zhodnocení prostředků. Jejich investování se však liší. U kapitálového ţivotního pojištění je zhodnocení garantováno technickou úrokovou mírou. K technické úrokové míře je ještě připisována procento z umístění na trhu. U penzijního připojištění se prostředky investují podle investičních strategií. Ty se liší podle výnosnosti a také rizika. Platí, ţe čím větší dosahuje zhodnocení, musíme také počítat s větším rizikem. Je to dáno podílem mezi investováním do akcií a dluhopisů. Pokud se rozhodneme pro investování převáţně do akci, prostředky se zhodnocují dynamičtěji. Pokud se rozhodneme pro strategii s investováním do dluhopisů, prostředky se zhodnocují konzervativněji s niţším rizikem. Penzijní připojištění nám garantovalo, ţe výnosy nebudou záporné, to se však reformou změnilo a mohou dosáhnout i záporných hodnot. I v dynamickém rizikovém fondu se ke konci prostředky zhodnocují konzervativněji, aby se prostředky uchránily před ztrátou. 43

44 U obou produktů můţeme uplatnit daňové zvýhodnění při splnění zákonných podmínek. Produkty se liší v připojištění rizik úmrtí, které si můţeme sjednat pouze u kapitálového ţivotního pojištění. Penzijní připojištění tuto moţnost nenabízí. Prostředky obou produktů sou předmětem dědictví. Ve smlouvě můţeme ustanovit osobu, které prostředky připadnou. Pro srovnání jsem zvolil produkty kapitálového ţivotního pojištění a penzijního připojištění společností ČSOB pojišťovny, ČSOB penzijního fondu, Pojišťovny České spořitelny, Penzijního fondu České spořitelny, pojišťovny Allianz a Allianz penzijního fondu Potřeby klienta v jednotlivých fázích života V průběhu lidského ţivota mají lidé různé cíle a ocitají se v různých ţivotních situacích, ze kterých vyplývají potřeby, které se neustále mění. Z hlediska potřeby finančního zajištění můţeme rozdělit lidský ţivot do několika etap. Jednotlivé etapy ţivota se odvíjí od věku člověka a jeho role ve společnosti. Liší se výší jeho příjmu, úspor, výší úvěrů a tím zdali jsou na něm závislé další osoby. V kaţdé této fázi ţivota vznikají potřeby řešit momentální, případně budoucí finanční situaci. Jedním z moţných řešení zajištění je ţivotní pojištění. První etapa ţivota zahrnuje především dětí a studenty, jejich potřeby jsou zaměřené na volnočasové aktivity a studium. Nemají ţádný příjem ani úspory, nemusí dělat ţádná finanční rozhodnutí a sami nevyuţívají ţádný finanční nástroj k zajištění svých potřeb neboť finanční zajištění a odpovědnost nesou především rodiče. Pro tuto fázi ţivota je obvykle sjednáváno kapitálové ţivotní pojištění ve prospěch dětí. K usnadnění startu do samostatného ţivota případně jako podpora při dalším studiu. Dětské ţivotní pojištění obsahuje spořící sloţku a zároveň pojistnou ochranu rizika úmrtí a rizika úrazu. Tento druh produktů sjednávají spíše prarodiče. Rodiče ve většině případů řeší tuto otázku svých dětí z vlastního ţivotního pojištění a to vzhledem k podmínkám pro daňový odpočet, které dětské ţivotní pojištění nesplňuje a není moţné u tohoto typu pojištění odpočet daně uplatnit. Častým 44

45 kompromisem bývá zajištění úrazovým pojištěním a to s minimální částkou pro případ smrti. Pojistit dítě se vyplatí hlavně na denní odškodné po dobu léčení, trvalé následky a pobyt v nemocnici. Spoření na studium se pak rodiče zajišťují stavebním spořením. To je díky státní podpoře, a neúčelovosti naspořené sloţky výbornou alternativou. Druhá etapa je ţivotní období, kdy mají lidé jiţ dokončené vzdělání, mají své první zaměstnání, nejsou jiţ závislí na rodičích. Představuje skupinu mladých svobodných jedinců nebo bezdětných párů jejichţ příjmy většinou převyšují výdaje a vzniká zde určitý prostor pro tvorbu úspor. V otázkách finančního zajištění, zejména u mladých lidí, záleţí vţdy na odpovědném přístupu k ţivotu a v případě volby pojištění také na zkušenostech ze svého okolí. Je zde příleţitost vyuţít minimálních nákladů a vyuţít investičních produktů. Je to ideální období stát se investorem a převáţnou část prostředku zhodnocovat. Někteří investiční poradci radí investovat aţ volných 75%. Většinou tomu však brání špatné hospodaření s osobním rozpočtem a nízký plat. Mladý člověk by si s první výplatou měl sjednat investiční produkty alespoň na minimální měsíční příspěvky. Penzijní připojištění na minimálních 300Kč se státní podporou 90 korun a jako mladý člověk si nastavit dynamický účastnický fond. A sjednat kapitálové ţivotní pojištění alespoň na 5 let. Mladí lidé bez dětí podřizují své potřeby ve velké míře svým sportovním aktivitám a ostatní zájmům, při kterých je velká pravděpodobnost úrazu a ztráty nebo sníţení příjmů. V případě, ţe klienti nemusí řešit otázku bydlení a rozhodnou se pro sjednání ţivotního pojištění bude jeho nastavení spíše orientováno na pojistnou ochranu rizika úrazu, spořící sloţku a jen minimálně na pojistnou ochranu rizika úmrtí. Pořízení vlastního bydlení je finančně náročné a je ve většině případů řešeno hypotékou. Ţivotní pojištění je pro klienty v této situaci vhodným řešením. Nastavení pojistné ochrany bude více zaměřeno na riziko úmrtí, riziko trvalých následků z úrazu a riziko invalidity. Sjednání spořící sloţky je otázkou výše příjmů. Třetí etapa souvisí se základním mezníkem v ţivotě člověka zaloţením rodiny. Z mladého páru se stává s příchodem dětí rodina. Společný rodinný příjem je vyšší zároveň však podstatně vzrůstají výdaje na běţné potřeby rodiny. Oba finanční toky jsou v tomto období přibliţně vyrovnané. 45

46 Zejména v době, kdy je ţena na mateřské dovolené schází v rodinném rozpočtu jeden plnohodnotný příjem a rozpočet je většinou zatíţen hypotékou nebo jinými úvěry. Rodina je plně závislá na jediném ţiviteli a odpovědnost za finanční zajištění vzrůstá. V této fázi ţivota s ohledem na celkovou situaci je vysoký předpoklad pro sjednání ţivotního pojištění z hlediska zajištění rodiny v případě úmrtí ţivitele rodiny v souvislosti s pokrytím závazků a zároveň k zajištění rodiny pro několik následujících let. Ţivotní pojištění bude v tomto případě klást důraz na pojistnou ochranu všech událostí, které by rodinu vystavily tíţivé ekonomické situaci - rizika úmrtí, trvalých následků z úrazu a invalidity třetího stupně. Příjmy rodiny s dětmi se postupem času zvýší a budou téměř vyrovnané s výdaji. Se změnou finanční situace se změní i potřeby rodiny. V okamţiku, kdy děti dorostou školního věku bude nutné finančně zajistit i jejich další moţné vzdělání. V tuto chvíli lze předpokládat úpravu stávajícího ţivotního pojištění formou navýšení spořící sloţky, případně sjednání samostatného ţivotního pojištění pro děti. Rodiče také nemohou spoléhat, ţe je děti ve stáří zajistí a zvýšit měsíční příspěvek na penzijním spoření. Čtvrtá etapa zahrnuje páry pozdějšího produktivního věku, kdy děti jiţ ţijí svůj samostatný ţivot a závazky jsou splacené nebo na samém konci doby splatnosti. Příjmy převyšují rodinné výdaje. Vzniká potřeba zhodnocení finančních prostředků a plánování financí na zajištění stáří. V této etapě bývá jiţ ţivotní pojištění a penzijní spoření sjednáno a lze předpokládat jeho úpravu směřující ke zvýšení úspor a zajištění si lepší ţivotní úrovně v postaktivním věku. Pátá etapa je spojena s odchodem do důchodu, kdy se výrazně mění potřeby člověka, ale i finanční situace. Příjmy se výrazně sniţují a výdaje vzrůstají i kdyţ potřeby běţného ţivota nejsou jiţ, tak vysoké. V této etapě dochází k čerpání naspořených úspor zejména v souvislosti s rostoucími výdaji a potřebou vyšší zdravotní péče. Toto období dotýká pojištění z hlediska pojistného plnění doţití se konce pojistné doby, kdy je vyplacena sjednaná pojistná částka společně s výnosy v rámci kapitálového ţivotního pojištění nebo výnosy z penzijního připojištění. Penzijní společnost vyplácí rentu z penzijního spoření. 46

47 V kaţdé etapě ţivota klient vyhledává radu u finančního poradce. V souvislosti s odlišnými potřebami člověka v jednotlivých fázích ţivota je nutné, aby se kaţdý poradce před sjednáním pojistné smlouvy, seznámil s potřebami klienta a jeho finanční situací prostřednictvím tzv. analýzy potřeb. Na základě, které doporučí klientovi konkrétní produkt, který bude splňovat finanční zajištění odpovídající jeho potřebám a moţnostem. Závěry analýzy a důvody vedoucí k doporučení produktu je poradce povinen zapsat před uzavřením smlouvy do Záznamu o poţadavcích a potřebách klienta" Tato povinnost vyplývá ze Zákona samostatných likvidátorech pojistných událostí. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a Citace z uvedeného zákona: 21 Povinnosti pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí Před uzavřením pojistné smlouvy je pojišťovací zprostředkovatel povinen, zejména na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, zaznamenat poţadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu. Smyslem analýzy potřeb a vyplnění Záznamu je získání informací od klienta pro moţnost vytvoření optimální nabídky na pojištění, a to pokud moţno na více oblastí pojištění. Záznam obsahuje tyto oblasti: Číslo pojistné smlouvy Osobní údaje Údaje o příjmech a výdajích ( klient můţe odmítnout) Oblasti pojištění, které má klient zájem řešit Zhodnocení finančních prostředků ( v případě IŢP) Odmítnutí poskytnou údaje 47

48 Závěr z jednání Podpisy V případě, ţe dojde k uzavření pojistné smlouvy číslo záznamu je uvedeno ve zvláštních ujednáních. V případě, ţe pojistná smlouva není s klientem uzavřena a Záznam byl jiţ vyplněn je poradce povinen s podepsaným Záznamem dále nakládat v souladu se Zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Nepodepsaný Záznam je povinen neprodleně fyzicky zničit. Záznam o poţadavcích a potřebách klienta nemusí poradce vyplňovat v těchto případech: Při sjednání pojistné smlouvy krátkodobého cestovního pojištění Při sjednání pojistné smlouvy zahrnující pouze povinné ručení Při sjednání další pojistné smlouvy u stejného klienta během 1 roku od data posledního záznamu, pokud se nezměnily potřeby klienta - v tom případě se pouze přepíše číslo původního Záznamu do nové smlouvy V ostatních případech, kdy není zpracován Záznam podepsaný klientem, nemůţe být návrh pojistné smlouvy přijat do pojištění Záznam je vypsán ve třech vyhotoveních: originál je připojen k pojistné smlouvě a jde s ní k dalšímu zpracování první kopie je určena poradci k archivaci pro případné sjednání další pojistné smlouvy v průběhu 1 roku a případnou následnou kontrolu druhou kopie obdrţí klient s podepsaným návrhem pojistné smlouvy Tento záznam je jedním ze základních nástrojů dohledu České národní banky nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů a také důleţitý dokument, kterým zprostředkovatel můţe prokázat v případném sporu, ţe jednal vůči klientovi s odbornou péčí. Je tedy nezbytně nutné, aby byl pojišťovacím zprostředkovatelem zpracován precisně a kvalitně a uchován v trvalé formě. Ze záznamu musí být patrný rozhodovací proces pojišťovacího zprostředkovatele od získání informací od klienta, přes vyhodnocení těchto informací, 48

49 doporučení vhodného pojistného produktu aţ po zaznamenání důvodů, které k takovému doporučení vedly ČSOB pojišťovna Pojištění k 31. prosinci 2012 byla ČSOB Pojišťovna pátou největší ţivotní pojišťovnou v České republice s trţním podílem 7,3 % co do hrubého předepsaného pojistného a šestou největší neţivotní pojišťovnou s trţním podílem 6,4 % co do hrubého předepsaného pojistného. ČSOB Pojišťovna poskytuje klientům širokou škálu pojišťovacích produktů, včetně ţivotního pojištění s moţností placení formou jednorázového vkladu nebo pravidelných splátek, pojištění motorových vozidel (pro jednotlivce a firmy), pojištění domácnosti, úrazového pojištění, cestovního pojištění a pojištění průmyslových rizik. K 31. prosinci 2012 měla ČSOB Pojišťovna 1,039 milionů klientů z řad fyzických a právnických osob, včetně malých a středních podniků i velkých firem. Pojišťovací produkty jsou nabízeny především prostřednictvím externích finančních poradců, zprostředkovatelů a poboček skupiny ČSOB. ČSOB Pojišťovně uděluje rating ratingová agentura Standard & Poor s Rating Services. V období od 1. ledna 2012 do data vydání této výroční zprávy byl rating ČSOB Pojišťovny na stupni BBB+. Výhled byl 12. prosince 2012 zvýšen ze stabilního na pozitivní. Nejvýznamnější události a trendy v sektoru: V oblasti ţivotního pojištění ČSOB Pojišťovna v roce 2012 pokračovala v úspěšném prodeji banko pojišťovacích produktů díky novým tranším Maximal Invest (meziroční nárůst o 1,6 mld. Kč). 20 Zákon 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. 49

50 V oblasti neţivotního pojištění pak ČSOB Pojišťovna dosahovala vysokého růstu výnosů, a to především v oblasti pojištění vozidel díky úspěšnému prodeji produktu Naše auto. Povinné ručení: i kdyţ průměrné pojistné u nových prodejů v roce 2012 vzrostlo o 23 %, pokles průměrného pojistného na celém portfoliu se zastavil aţ v září ČSOB Pojišťovna se věnovala zlepšování kmene existujících pojistek: bylo pojištěno více nových a draţších automobilů, coţ přináší příleţitosti pro kříţový prodej. ČSOB Pojišťovna zaznamenala velmi dobrou výkonnost pojištění podnikatelských rizik, kde meziroční růst předepsaného pojistného překročil 37 mil. Kč, především díky makléřům. Tento růst je výsledkem různých opatření na podporu obchodů s malými a středními podniky během roku 2012, např. nový produkt Podnikatelská rizika SME. ČSOB Pojišťovna v roce 2012 oslavila překonání hranice milionu klientů. Zpracování a likvidace škod: I kdyţ v roce 2011 nedošlo k ţádným katastrofickým událostem, výkonnost plnění v roce 2012 byla negativně ovlivněna škodami způsobenými mrazem na začátku roku, přívalovými dešti a krupobitím v červnu 2012 a několika velkými škodami v oblasti povinného ručení a podnikatelských rizik. V oblasti ţivotního pojištění dosáhlo splatnosti dvacet tranší Maximal Invest (jednorázově placené ţivotní pojištění), coţ přesáhlo počet otevřených tranší. Navíc byl klientům vyplacen velký objem z kapitálové hodnoty Duo Bonus, který byl prodáván v roce Výroční zpráva ČSOB pojišťovny

51 Tabulka č.9: Hlavní objemové ukazatele 2012 (mil. Kč) 2011 (mil. Kč) Meziroční změna (%) Ţivotní pojištění s jednorázovou splátkou pojistného ,7 Ţivotní pojištění s pravidelným splácením pojistného ,2 Ţivotní celkem ,5 Neţivotní celkem ,6 Celkem ,2 Objem pojistného plnění ,5 Počet pojistných událostí ,8 Zdroj: Vlastní tvorba ČSOB Životní pojištění Maximal Profit Jedná se o ţivotní pojištění s pravidelnými platbami, které je určeno občanům ve věku od 18 do 65 let. Firmy mohou prostřednictvím varianty pojištění Maximal Profit Z výhodně hradit pojistné svým zaměstnancům. Je to převáţně investiční ţivotní pojištění, kde si můţeme zvolit programy investování: Konzervativní fond pro investory, kteří poţadují zejména stabilitu hodnoty vloţených prostředků a výnos mírně převyšující výnosy z termínovaných vkladů u bank. Doporučený investiční horizont je 2 roky. Vyvážený fond pro investory, kterým nevadí moţné krátkodobé kolísání hodnoty jejich investice, a kteří poţadují vyšší výnos, převyšující výnos z bankovních vkladů o několik procent. Doporučený investiční horizont je 3 roky. Doporučený investiční horizont je 3 roky. Růstový fond pro investory, kterým nevadí moţné střednědobé kolísání hodnoty jejich investice, a kteří poţadují výnos podstatně převyšující vklady u bank. Doporučený investiční horizont je 5 let. 51

52 Dynamický fond pro investory, kterým nevadí moţné výkyvy cen cenných papírů v době investice, a kteří poţadují vysoké výnosy vloţených prostředků. Doporučený investiční horizont je 5 aţ 7 let. Akciový mix pro investory, kterým nevadí větší kolísání cen cenných papírů v době investice, a kteří poţadují maximální výnosy v dlouhodobém investičním horizontu. Doporučený investiční horizont je 5 aţ 7 let. Garantovaný program pro ty klienty, kteří chtějí mít jistotu pevného zhodnocení vloţených prostředků. Jedna se o interní fond pojišťovny. Sazba bude vţdy vyhlášena na začátku roku a zveřejněna v Sazebníku a bude platná po celý rok. Aktuální vyhlášená výše je 2,4 % p.a. K této sazbě můţe být dle výsledku hospodaření pojišťovny připsán tzv. podíl na hospodaření Přehled poplatků a parametrů produktu Tabulka č. 10: Poplatky ČSOB ţivotní pojištění Maximal Profit ČSOB ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Maximal Profit / Maximal Profit Z / Maxík / Penze Pro sazebník pojistitele Fixní část pojistného 30 Kč/měsíčně Alokační poplatky Alokační poplatek z běžného pojistného 5 % z pojistného za základní pojištění sníženého o fixní část pojistného Alokační poplatek z mimořádného pojistného 0,3 % z pojistného Minimální výše mimořádného pojistného je Kč. Ostatní poplatky a limity Minimální zůstatek po výplatě z hodnoty pojištění vytvořené 5 000, na základě zaplacení běžného pojistného (Maximal Profit/Maxík/Penze Pro) 22 ČSOB. Ţivotní pojištění Maximal Profit. [online] [cit ]Dostupné z: Profit.aspx 52

53 Minimální částka jedné výplaty z hodnoty pojištění vytvořené 3 000, na základě zaplacení běžného pojistného Výplata z hodnoty pojištění (v pojistném roce) 1. zdarma, každá další 100, Lhůta od počátku pojištění pro předložení žádosti o změnu 3 měsíce pojištění pojistníkem Maximální doba trvání pro jedny platební prázdniny je 36 měsíců. Platební prázdniny lze provést max. 3x za dobu trvání pojištění. Minimální hodnota podílů vytvořená na základě zaplacení běžného pojistného za základní pojištění pro dočasné přerušení placení pojistného (platební prázdniny) je Kč. Poplatek za dočasné přerušení placení pojistného (platební Kč prázdniny) Změna pojištění na žádost pojistníka zdarma Převod podílů programů investování pro běžné pojistné zdarma Převod podílů programů investování pro mimořádné pojistné zdarma Změna alokace běžného pojistného za základní pojištění zdarma Storno poplatek (poplatek za odkupné) Kč Správa aktiv 0 Kč Zhodnocení garantovaného programu investování pro běžné pojistné 2,4 % p.a. pro mimořádné pojistné 1,25 % p.a. Zdroj: vlastní tvorba 4.3. ČSOB Penzijní společnost, a. s. Člen skupiny ČSOB do konce roku 2012 pod obchodní firmou ČSOB Penzijní fond Stabilita, a. s., působí na trhu penzijního připojištění od roku 1994 (původní název společnosti byl Českomoravský penzijní fond, a. s.). Je právním nástupcem Občanského penzijního fondu, a. s., a Českého penzijního fondu Zdraví, a. s., se kterými se sloučil v letech 1999 a V roce 2011 pak došlo k fúzi s ČSOB Penzijním fondem Progres, a. s. členem skupiny ČSOB. Na základě rozhodnutí České národní banky ze dne , které nabylo právní moci dne , získal ČSOB Penzijní fond Stabilita povolení k činnosti penzijní společnosti a k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu. Tím se stal společností, která můţe v rámci důchodové reformy nabízet důchodové spoření, doplňkové penzijní spoření a spravovat prostředky účastníků Transformovaného fondu Stabilita, do něhoţ byli k převedeni všichni účastníci penzijního připojištění se státním příspěvkem. 53

54 Penzijní společnost shromaţďuje prostředky účastníků, případně státu, umísťuje je do účastnických, případně důchodových fondů, obhospodařuje majetek těchto fondů a vyplácí dávky, jejichţ cílem je zabezpečit doplňkový příjem ve stáří nebo invaliditě III. pilíř ČSOB účastnický fond Ve výpočtu beru v úvahu reálnou inflaci v minulosti, nastavení výše inflace do budoucna, pravděpodobnou historii a budoucnost vývoje mzdy a srovnává výši státního starobního důchodu s reálnější výší důchodu dle studie CERGE. Vstupní údaje pro výpočet penze v třetím pilíři jsem zadával podle situace, kdybych místo vysokoškolského studia zvolil po ukončení střední školy pracovní poměr. Někteří mí spoluţáci ze střední školy šli do práce a tak mohu modelovat penzi podle jejich zkušeností. Pro výpočet jsem vyuţil strategii investičního cyklu. 23 Tabulka č. 11: Výpočet penze ve třetím pilíři Rok narození 1990 Počátek spoření ve 3. pilíři Příspěvek účastníka: 500 Kč Příspěvek zaměstnavatele: 1000 Kč Počet let vyplácení penze: 1 rok Výpočet ve 3. pilíři Datum počátku výplaty penze Věk odchodu do důchodu Počet měsíců do důchodu září let a 1 měsíc 46 let a 2 měsíce Vaše penze z 3. pilíře Kč Celkem naspořeno v 3. pilíři Celkem vlastní příspěvky Celkem příspěvky zaměstnavatele Celkem zhodnocení Celkem státní příspěvky Kč Kč Kč Kč Kč 23 ČSOB penze. [online] [cit ]Dostupné z: 54

55 Graf. č. 2: Vývoj spoření ve třetím pilíři Zdroj: Pojišťovna české spořitelny Rok 2012 nepřinesl ţádná překvapení a v zásadě kopíroval očekávaný vývoj v oblasti hospodářsko-ekonomických ukazatelů. Je moţné konstatovat, ţe dluhová krize, posilovaná poklesem růstu stále vyššího počtu zemí Evropské unie, se více a více promítá v exportně závislé ekonomice, kterou nepochybně Česká republika je. Odrazem tohoto vývoje bylo sníţení úrokových sazeb na historicky nejniţší úroveň, zpomalení růstu HDP spojené s dalším oslabením ochoty obyvatelstva ke zvyšování spotřeby. Uvedené skutečnosti se na jedné straně odrazily v růstu výnosů z finančního umístění prostředků technických rezerv. Na druhé straně znamenal tento vývoj další nevýrazný rok pro ţivotní pojištění s celkovým meziročním nárůstem smluvního pojistného pouze o 1,9%. V roce 2012 byla ukončena penzijní a daňová reforma a v průběhu roku byla dovršena jejich legislativní podoba. 55