VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Integ race klienta se schizofrenií do společnosti

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Integ race klienta se schizofrenií do společnosti"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Integ race klienta se schizofrenií do společnosti Bakalářská práce Autor: Karolina Doricová Vedoucí práce: Doc. Jaroslav Stančiak PhDr. Jihlava 2012

2 Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, Jihlava ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce: Karolina Doricová Ošetřovatelství Všeobecná sestra Integrace klientů se schizofrenií do společnosti 1. Zjistit pomocí rozhovoru s klientem pohled na jeho integraci do společnosti. 2. Zjistit pohled klienta se schizofrenií na hospitalizaci v psychiatrické klinice. 3. Zjistit jaké jsou největší problémy při integrací klienta se schizofrenií do společnosti. Doc.PhDr. Jaroslav Stančiak, Ph.D. vedoucí bakalářské práce doc.phdr. Lada Cetlová, Ph.D. vedoucí katedry Katedra zdravotnických studií

3 Anotace Práce na příkladu klienta s diagnostikovanou paranoidní schizofrenií sleduje během jeho hospitalizace na psychiatrické klinice problémy jeho integrace s nemocí. Na základě vstupních údajů (dokumentace, rozhovorů a pozorování klienta) byl vytvořen ošetřovatelský plán péče, podle kterého byl následně aplikován ošetřovatelský proces s jeho vyhodnocením. Klíčová slova: schizofrenie, psychiatrie, integrace, ošetřovatelská, diagnóza. Annotation The work on an example of client with diagnosed paranoid schizophrenia is focusing during his hospitalization at the psychiatric clinic on problems of his integration with mental disease. On the basis of the entering data (documentation, interview and observation of the client) was created the plan of care according to which was subsequently aplicated the process of care with its evaluation. Key word: schizophrenia, psychiatry, integration, nursing, diagnosis

4 Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala Doc. PhDr. Jaroslavu Stančiakovi, Ph.D. za vedení bakalářské práce a trpělivost při její tvorbě. Dále tímto děkuji oddělení vzdělávání za možnost provádět tento výzkum na Psychiatrické klinice nemocnice Brno, Bohunice, také všem zaměstnancům oddělení 23 za pomoc při realizaci ošetřovatelského procesu, zvláště staniční sestře Monice Večeřové za trpělivost a řešení mých častých dotazů.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění - dále jen AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně Vysoké školy polytechnické Jihlava (díle jen VŠPJ ) a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

6 Je pravda, že géniové nejsou zcela normální, nesmíme ovšem zapomínat, že zcela normální jsou jenom idioti. Oscar Wilde

7 Obsah 1 ÚVOD Cíl práce Pracovní hypotézy TEORETICKÁ ČÁST Historický vývoj pojetí a diagnostiky schizofrenie Definice schizofrenie Klasifikace schizofrenie podle MKN Výsky v populaci Etimologie Symptomatologie Pozitivní příznaky Negativní příznaky Kognitivní dysfunkce Afektivní příznaky Diagnostika Diferenciální diagnostika Formy schizofrenie Paranoidní schizofrenie Hebefrenní schizofrenie Katotonní schizofrenie Nediferencovaná schizofrenie Postschizofrenní deprese Reziduální schizofrenie Simplexní schizofrenie Léčba schizofrenie Základní druhy léčby Fáze léčky Vymezení pojmu integrace Specifikace práce sestry na psychiatrickém oddělení... 32

8 3 PRAKTICKÁ ČÁST Metodika výzkumné práce Metody výzkumu Polostrukturovaný rozhovor Výzkumné pozorování Charakteristika vzorku respondentů Charakteristika výzkumného prostředí Průběh a popis výzkumu Ošetřovatelský proces u klienta se schizofrenií Základní ošetřovatelská anamnéza Průběh současné hospitalizace Polostrukturovaný životopis Vlastní výsledky výzkumu První týden spolupráce s klientem DISKUZE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM OSTATNÍCH PRAMENŮ PŘÍLOHA A Záznam hovorů a poznatků získaných pozorováním klienta,zpracován dle struktury ZÁZNAMU PROCESU (Janosikova 1999, str. 41) PŘÍLOHA B Ošetřovatelská intervence PŘÍLOHA C Materiál používaný při kognitivní terapii PŘÍLOHA D Dotazníky spokojenosti s péčí na Psychiatrické klinicec FNB pracoviště Bohunice PŘÍLOHA E Žádost o sběru dat/poskytnutí informace pro studijní účely Seznam tabulek Tabulka č. 1 Příznaková kritéria dementia praecox dle Emila Kraepelina (Smolík 1996, str. 148) Tabulka č. 2 Kritéria schizofrenie podle Bleulera (Smolík 1996, str. 149)... 14

9 Tabulka č. 3 Kritéria MKN 10 pro diagnostiku schizofrennní poruchy (Češková 2007, str. 19) Tabulka č. 4 Přehled MKN-10. Formy a další nadřazené skupiny schizofrenie s třímístnými kódy kategorie F2 Schizotypní poruchy a poruchy s bludy (Smolík 1996, str ) Tabulka č. 5 Zvláštnosti sesterské ošetřovatelské péče (Marková 2006, str. 58) Tabulka č. 6 Model kvalitativní analýzy dat (Žiaková 2009, str. 259) Tabulka č. 7 Zásady pro vedení interview (Hendl 2005, str. 172) Tabulka č. 8 Použité otázky pro polostrukturovaný rozhovor Tabulka č. 9 Zjištěné ošetřovatelské problémy dělené dle aktuálnosti (NANDA ) Tabulka č. 10 Diagnostická doména: 9. Zvládání/tolerance zátěže Tabulka č. 11 Doména 9. Zvládání/ tolerance zátěže Tabulka č. 12 Diagnostická doména: 7. Vztahy mezi rolemi Tabulka č. 13 Diagnostická doména: 12. Komfort Tabulka č. 14 Diagnostická doména: 12. Komfort Tabulka č. 15 Diagnostická doména: 6. Sebepercepce Tabulka č. 16 Diagnostická doména: 11. Bezpečnost ochrana Tabulka č. 17 Diagnostická doména: Výživa Tabulka č. 18 Diagnostická doména: 6. Sebepercepce Tabulka č. 19 Diagnostická doména: 6. Sebepercepce Tabulka č. 20 Zjištěné ošetřovatelské problémy z druhého týdne spolupráce a jejich zařazení (NANDA ). Tabulka č. 21 Diagnostická doména: Podpora zdraví Tabulka č. 22 Diagnostická doména: 2. Výživa Tabulka č. 23 Zjištěné ošetřovatelské problémy z druhého týdne spolupráce a jejich zařazení (NANDA ). Tabulka č. 24 Diagnostická doména: 6. Sebepercepce Tabulka č. 25 Diagnostická doména: 9. Zvládání/tolerance zátěže Tabulka č. 26 Diagnostická doména: 6. Sebepercepce Tabulka č. 27 Diagnostická doména: 7. Vztahy mezi rolemi

10 1 Úvod Žijeme v době, kdy je základem úspěšnosti být v očích většiny lidí normální, nevymezovat z řady. Pokud jsme jen trochu jiní, většina lidí se na nás dívá skrze prsty. Můžeme si toho všimnout ať už v ideálech krásy ideální je být krásná a štíhlá (být krásnou ulehčí mnoha ženám v některých pracovních oblastech přijetí na zajímavou pracovní pozici) nebo s nepochopením homosexuálů, u rasové diskriminace, která je stále nevyřešeným problémem naší společnosti. Pokrok vědy je v dnešní době obrovský, jsou objevovány nové léky, které pomáhají klientům se schizofrenií ovlivňovat své pozitivní i negativní příznaky onemocnění, tento vývoj směrem kupředu je patrný zvláště v minulém desetiletí (antipsychotika III. Generace). Takto rychlý vývoj kupředu však nemůžeme sledovat i v naší společnosti, která je silně stigmatizovaná. Po ukončení hospitalizace klienta se schizofrenií dochází ve většině případů k návratu do běžného života, na který byl klient zvyklý. Bohužel se však často něco změní klient zjistí, že přátelé již nejsou přáteli a často se stává, že také přichází o práci. Pokud je to však jen trochu možné je potřeba klienty povzbudit a aktivizovat je, pomoci jim najít nové životní cíle. S diagnózou schizofrenie si však klient nese i nálepku blázen, nebezpečný jedinec, kterému se musíme vyhýbat. Kde však můžeme hledat hranici normality? Na každém z nás je něco zvláštního. V médiích se často vyskytují jednosměrně zaměřené zprávy, které oznamují napadení schizofrenikem, který reagoval pod vlivem své halucinace nebo bludu. Nikdo však již nevidí, že většina klientů po ukončení hospitalizace nemá pozitivní příznaky onemocnění, chodí na pravidelné kontroly a po delším období remise i na kontrolní hospitalizace. Lidé se schizofrenií patří mezi výjimečné osoby. Mnoho lidí se schizofrenií patří mezi významné osobnosti - umělec Vincent van Gogh, Antonin Artraud, hudební skladatel Georg Fridrich Händel, fyzik a matematik Sir Isaak Newton. Psychiatrické kliniky často pořádají různé výstavy a charitativní akce, kde jsou k vidění výrobky klientů, jedná se většinou o tvorbu, kterou vytvářejí ve fázi ataky onemocnění. Při praxi na oddělení mi bylo vysvětleno, že se často stává po nastavení medikace u klientů, že přestanou již tvořit nebo jejich díla nejsou tak dobrá jako na začátku ataky. 9

11 Můžeme si všimnout mnoha projektů, které se snaží zlepšit informovanost veřejnosti o psychiatrické problematice, ať už se jedná o festival Mezi ploty nebo různé projekty (např. Změna na Klienti se schizofrenií mají často problémy s přizpůsobením se vlastnímu okolí. Kontrolní hospitalizace však sebou vždy nesou změnu prostředí a narušení běžného režimu klienta. Psychiatrická sestra si musí být vědoma, jak je pro klienta těžké zvykat si na režim oddělení a činnosti spojené s hospitalizací. Hospitalizace klienta se schizofrenií probíhá delší dobu, může se jednat o 3 týdny, ale klidně i 2 měsíce. Ještě delší je však následující sociální rehabilitace. Psychiatrická klinika nemocnice Bohunice zajišťuje svým klientům i následnou sociální rehabilitaci doporučením návštěvy různých neziskových organizací, ať už se jedná o Práh v Brně nebo například Klub v 9 ve Žďáru nad Sázavou. Tyto organizace pomáhají klientům s psychiatrickým onemocněním s integrací do normálního života. Dbá se na klientovu podporu v realizaci, dochází ke kladnému ovlivnění negativních příznaků onemocnění a rozvoji získaných schopností klienta. Pomáhají nemocným být soběstačnými ve všech oblastech. Terénní sociální pracovnice učí klienty uklízet, vařit a zvládat činnosti denní starostlivosti. Pokud je to jen trochu možné snaží se členové těchto organizací zařadit klienta do pracovního procesu. Během své praxe na Psychiatrické klinice v nemocnici Bohunice jsem měla možnost poznat u klientů tohoto oddělení rozdílně projevující se schizofrenní onemocnění. Všímala jsem si klientů, jak je pro ně těžké přizpůsobit se chodu oddělení, zvyknout si na nové podmínky. Problémy, které jsem viděla, byly však pouze objektivní, co pociťovali sami klienti jsem nevěděla. Rozhodla jsem se získat i subjektivní pohled na integraci klienta se schizofrenií, pomocí rozhovorů jsem zjišťovala, jaké konkrétní problémy nese integrace klienta se schizofrenií hlavně při hospitalizaci v nemocnici, a také částečně po návratu domů. S pomoci odborného personálu jsem tyto problémy s klienty i řešila. Také jsem se setkala s blízkým člověkem, kterému byla diagnostikována schizofrenie, bohužel jsem však neměla možnost právě díky této nemoci tuto osobu poznat. Chtěla jsem tedy aspoň trochu porozumět tomuto onemocnění, rozšířit si vědomosti a také se s těmito získanými informacemi podělit se svými známými. 10

12 Bakalářskou práce je rozčleněna na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část práce je orientována na stručné seznámení s onemocněním schizofrenie. V první kapitole se zabývám historií vymezení pojmu schizofrenie. Druhá kapitola cituje definice pojmu schizofrenie z odborné literatury. Třetí kapitola popisuje etiologii schizofrenie, která u schizofrenie nemusí být vždy známa. Čtvrtá kapitola uvádí nejčastější příznaky onemocnění. Pátá kapitola se věnuje diagnostice a diferenciální diagnostice schizofrenie. Šestá kapitola seznamuje čtenáře s různými formami schizofrenie. Sedmá kapitola se zaměřuje na možnosti léčby schizofrenie. Poslední osmá kapitola specifikuje práci sestry na psychiatrickém oddělení. Praktická část práce je zaměřena na zjištění problémů spojených s integrací klienta se schizofrenií na oddělení a částečně i v jeho domácnosti. Využívá kvalitativní metody výzkumu (rozhovor, pozorování) pomocí kterého jsem zjišťovala ošetřovatelské problémy u klienta, se kterým byl tento výzkum prováděn. Obsahuje také kazuistiku, která popisuje všechny předchozí hospitalizace na Psychiatrické klinice nemocnice Brno v Bohunicích. 11

13 1.1 Cíl práce 1. Hlavním cílem je zjistit pohled klienta se schizofrenií na hospitalizaci v psychiatrické klinice. 2. Zjistit pomocí rozhovoru s klientem pohled na jeho integraci do společnosti. 3. Zjistit jaké jsou největší problémy při integraci klienta se schizofrenií do společnosti. 1.2 Pracovní hypotézy 1. Předpokládám, že vlastní objektivní vnímání problémů s integrací u klienta bude rozdílné od subjektivního vnímání problémů s integrací klientem. 2. Předpokládám, že jedním z největších problémů s integrací v psychiatrické klinice bude narušená socializace klienta v novém prostředí. 3. U klienta s chronickým typem schizofrenie se dá předpokládat, nemožnost plného pracovního nasazení a přiznání jistého stupně invalidního důchodu. 4. Předpokládám ztíženou schopnost komunikovat s klientem vzhledem k charakteru jeho onemocnění (možné bludné a nesouvislé myšlení). 5. U klienta budou poznatelné nejčastější vedlejší účinky antipsychotik (přibírání na váze, únava bude mít narušený vzorec spánku). 12

14 2 Teoretická část 2.1 Historický vývoj pojetí a diagnostiky schizofrenie V roce 1911 psychiatr Eugen Bleuler zavedl termín schizofrenie a pokusil se dle důležitosti analyzovat význam jednotlivých psychopatologických příznaků. Schizofrenii považoval za skupinu různých poruch, které se projevují podobnými příznaky. Nemoc projevující se žravostí, oplzlostí, svlékáním se, ztrátou paměti a zvláštními způsoby pohybu byla zaznamenána již před 3400 lety ve fragmentech Védských svitků Ájurvédy. Lidé v té době předpokládali, že příčinou tohoto chování je posedlost ďáblem. Mutismus, stupor, poruchy myšlení a špatný kontakt s realitou popisuje jako zhlouplost, nechápavost a zahloubanost Aretaios z Kappadokie lékař z 1. st. n.l. Popsal jasně dnešní paranoidní syndrom, deterioraci duševních funkcí a postupný úpadek osobnosti. Soranos z Efezu ve 2. století popisuje blud pacienta, který věřil, že je Bůh a odmítal močit, protože se domníval, že by mohl způsobit novodobou potopu světa. Francouzský psychiatr Ernest Charles Lasègue v r popsal persekuční bludy. O rok později popsal Benedict Augustin Morel psychózu, jejíž počátek je ve věku adolescence a pokračuje do předčasné demence. Pojmenoval ji Démence précoce. Griesinger r dělí duševní idiopatické poruchy na melancholii, mánii, pomatenost a imbecilitu. Německý psychiatr Carl Fridrich Otto Westphal popsal primární syndromy šílenství, tedy paranoidní psychózy coby hlavní duševní poruchy. Hebefrenii vymezil Ewald Hecker v roce 1871, katatonii v roce 1883 definoval Ludwig Kahlbaum oba psychiatři patřili mezi významné osobnosti německé psychiatrie, předchůdce Emila Kraepelina. Emil Kraepelin vymezil tři základní okruhy tehdejší psychiatrie. Prvním bylo shrnutí (rok 1896) jednotlivých poruch (v jeho 5. vydání učebnice psychiatrie), které byly popsány do jednoho okruhu, jenž pojmenoval termínem Morela: Dementia Praecox. Díky jeho předpokládání společné příčiny somatických a duševních příznaků, podobného průběhu považoval všechny poruchy za jednu nemoc (Smolík 1996). Jeho Dementia praecox zahrnovala tři varianty onemocnění: katatonní, hebefrenií a paranoidní (Libiger 2003, str. 353). 13

15 Tabulka č. 1 Příznaková kritéria dementia praecox dle Emila Kraepelina (Smolík 1996, str. 148) Poruchy pozornosti a chápání Halucinace (zvláště sluchové hlasy) Ozvučené myšlenky Prožitky ovlivňování myšlení Zhoršení kognitivních funkcí, úsudku Oploštění emotivity Projevy chorobného chování: Redukce aktivity Automatická poslušnost Echolálie (opakování slyšeného) Echopraxie (opakování sledovaných pohybů) Předvádění se (sehrávání rolí) Katatonní zuřivost Stereotypie Negativismus Autismus Poruchy vyjadřování V dalším vydání učebnice (r. 1899) vymezil na základě syntézy symptomatologie maniodepresivní onemocnění. Třetím okruhem byl popis paranoie. Diagnóza schizofrenie byla stále více využívána v průběhu druhé světové války díky Bleulerově koncepci, která byla obšírnější než Kraepelinova. Jako schizofrenie byly diagnostikovány všechny neorganické psychózy. Nesprávně však zahrnovala také chronické stavy s poruchami sociálního přizpůsobení bez ohledu na souvislost psychotických příznaků (Smolík 1996). Tabulka č. 2 Kritéria schizofrenie podle Bleulera (Smolík 1996, str. 149). Základní příznaky Formální poruchy myšlení Poruchy afektivity Poruchy subjektivního vnímání sebe sama Poruchy vůle a chování Ambivalence Akcesorní příznaky Poruchy vnímání (halucinace) Bludy Určité poruchy paměti Proměna osobnosti Změny mluveného a psaného projevu Tělesné příznaky 14

16 Autismus Katatonní příznaky Akutní syndrom (jako melancholický, manický, katatonní a další stavy) V šedesátých letech dochází v Americe k přehodnocování širokého pojetí schizofrenie. Díky spolupráci amerických a britských psychiatrů na projektu The U.S. U.K. Diagnostic Project došlo k vypracování dotazníku pro vyšetření současného stavu PSE. Velkým pokrokem bylo zavedení léčby lithiem, které působilo na pacienty s bipolární poruchou nálady. Díky přehodnocování diagnóz docházelo k redukci diagnostiky schizofrenie. Docházelo k vývoji standardizovaných kritérií podkladů pro 3. revizi Diagnostického a statistického manuálu Americké psychiatrické asociace, která byla základem amerických manuálů až do roku 1994 (současná americká klasifikace schizofrenie). V roce 1978 došlo k mezinárodní pilotní studii schizofrenie, která potvrzovala užitečnost standardizovaných kritérií. Klasifikace MKN-10 je velmi podobná americké (Smolík 1996). 2.2 Definice schizofrenie Schizofrenie je nemoc, jejíž přesné definování i diagnostikování je velmi obtížné. Svědčí tomu i množství různých definic. Každý člověk je ve své podstatě originálem a má své vlastní individuální myšlení a chování. Na základě podobných symptomů nemoci můžeme předpokládat její vývoj a reakci na léčbu, ale často se také setkáváme s úplně odlišným průběhem nemoci. Každý svoji nemoc prožívá jinak, a příznaky schizofrenie jsou u konkrétní osoby specifické, typické pro ní jako individualitu (Kučerová 2010). Existuje mnoho pohledů na schizofrenii, které obsahují podobnou myšlenku, někdy se však svým obsahem podstatně liší. Pro možnost srovnání si na tomto místě dovoluji citovat více autorů s různými definicemi. Schizofrenie je duševní onemocnění charakterizované zásadní poruchou myšlení a vnímání, oploštělou nebo neadekvátní emotivitou a narušenou schopností srozumitelného chování a jednání. Schizofrenie je představitelem psychotického onemocnění (Češková, 2007). 15

17 Tato psychóza je typická bludy, halucinacemi a dezorganizovaným slovním projevem a chováním. Objevuje se také porucha vnímání reality. Narušuje schopnost nemocného srozumitelně jednat a chovat se v souladu s okolnostmi. Vztah nemocného ke skutečnosti se mění. Nemocný se odcizuje ostatním lidem. Psychóza vede ke změnám osobnosti, které způsobí, že mnohdy nedokáže pokračovat v životě v souladu s očekáváním založeném na dosavadní životní dráze. Schizofrenie ovlivňuje lidské myšlení, cítění a jednání. Snižuje kvalitu lidského života. Zvyšuje mortalitu. Působí vleklou neschopnost uspokojivě naplnit život a dostát životním rolím (Libiger 2003). V předchozích definicích autoři popisují změnu vztahu ke skutečnosti, poruchu vnímání, následující definice je v tomto poněkud odlišná autor si myslí, že jasné vědomí bývá obvykle zachováno. Schizofrenie je duševní porucha všeobecně charakterizovaná fundamentálním a charakteristickým narušením myšlení a vnímání, přičemž emotivita neodpovídá situaci nebo je oploštělá. Jasné vědomí a intelektuální kapacita zůstávají obvykle zachovány, i když v průběhu času se může vyvinout určitý kognitivní deficit (Smolík 1996) Klasifikace schizofrenie podle MKN-10 MKN-10 Duševní poruchy a poruchy chování je mezinárodní klasifikací nemocí, které jsou roztříděné dle různých kritérií. Byla vytvořena především pro výzkumné účely, může složit stejně dobře pro potřeby rychlé orientace a rychlé rekapitulace hlavních principů klasifikace kterékoli duševní poruchy (Smolík 1996, str. 14). Dřívější mezinárodní klasifikace nemocí nepovažovala psychiatrii za samostatný obor. K jejímu vymezení jako samostatného oboru došlo až v roce 1948 a to v 6. decenální revizi. Velkým mezníkem v psychiatrické klasifikaci byl rok 1974, kdy byl vypracován podrobnější glosář, který následoval po 8. revizi v roce Klasifikace MKN-10 je dosud platná a od roku 1992 platí poslední 10. revize. Kapitola psychiatrie je rozčleněna na 10 částí, které zařazují jednotlivé poruchy do skupin podle hlavních společných znaků. Tato kapitola je také zpracována v několika verzích, které jsou vzájemně kombinovatelné, liší se kvantitou a přehledností. Díky tomu ji může uží- 16

18 vat více různě specializovaných uživatelů. Zpracování této psychiatrické kapitoly je rozdílné dle specifických potřeb pro klinické lékaře, primární zdravotnickou péči a výzkum. (Smolík 1996) Klasifikace MKN-10 byla vyvíjena synchronně v několika světových jazycích a současně ve 112 klinických centrech ve 39 zemích. K jejímu vývoji přispěly významnou měrou také země třetího světa (Smolík 1996, str. 32). V kategorii psychiatrických poruch je schizofrenie zařazena do souhrnně nazvaného oddílu poruch Schizofrenie, poruchy schizotypální a poruchy s bludy F20 F29. Schizofrenii a rozdělení jejich druhů popisuje klasifikace F20 jenž je rozšířená o tzv. 5. kód, který popisuje formy průběhu nemoci. Průběh by se měl zapisovat pouze, pokud došlo k nejméně ročnímu sledování pacienta (Smolík 1996). Ke klasifikaci se různí autoři vyjadřují odlišně a většinou poněkud rozpačitě. Vzhledem k problematické validitě diagnóz, stanovovaných na základě seskupování kritérií do diagnostických systémů MKN-10 musí být léčba každého pacienta individuální, nikoliv mechanicky stanovená na základě diagnózy (např. ne každý pacient s diagnózou depresivní epizoda musí být vhodný pro léčbu antidepresivy). Další kompletní revize se nepředpokládá dříve než za 20 let po uvedení oficiální verze. Koncepční přípravy MKN- 11 byly však již zahájeny (Smolík 2003, str. 346). Tato klasifikace se snaží dát schizofrenii určitý řád, tato snaha je však neuskutečnitelná, protože schizofrenii se nedá udělit řád žádný (Kučerová 2010). Je to totiž choroba, která, jednoduše řečeno, si dělá, co chce (Kučerová 2010, str. 22). Má pouze svůj vnitřní systém, který je pro vnějšího pozorovatele naprosto neobjevitelný. Je však nutné užívat i systematizace, popis shodných pozorování pro následnou možnost stejné diagnostiky a léčby. Toto rozdělení je přehledné, ale je těžké vměstnat se do jednotlivých kritérií, protože jsou mezi jednotlivým rozdělením mnohé přechody a jednotlivé příznaky se mohou často kombinovat. Stejně tak průběh schizofrenie může být velice různý (Kučerová 2010). 17

19 2.2.2 Výskyt v populaci O výskytu v populaci se pojednává v různé literatuře rozdílně. Celoživotní prevalence schizofrenie se pohybuje kolem 1%. Incidence je stejná u obou pohlaví, tj. 2-4 případy na ročně (Češková 2007, str. 13). Můžeme si však povšimnout poněkud rozdílného průběhu nemoci u žen a mužů. Pro ženy je typický pozdější nástup onemocnění (nejčastěji mezi rokem). U mužů dochází k prvním atakám nejčastěji od 15 do 25 let. Lépe se integrují do společnosti, hospitalizace jsou méně častější a schizofrenie u nich nesnižuje tolik společenské uplatnění. Ve studii World Health Organization (dále jen WHO ) nebyl prokázán geografický vliv na výskyt onemocnění v populaci. Vyšší prevalence a incidence si však můžeme povšimnout u imigrantů. Za vyvolávací faktory u imigrantů jsou považovány hlavně potíže s integrací do nového prostředí a stres spojený s adaptací (Češková 2007). Dřívější výskyt prvních epizod u mužů je vysvětlován díky všeobecnému názoru společnosti na zodpovědnost mužů a často vysoké nároky rodiny na jejich chování. Vývoj dospívání mužů ve srovnání s ženami je poněkud pomalejší, to si rodiče často neuvědomují. Příčinou lehčího průběhu schizofrenie u žen je možný vliv estrogenů na tvorbu dopaminu a také rozdílné ochranné biologické pochody ženy (Libiger 2003). Starší literatura Duševní a behaviorální poruchy (Smolík 1996) vysvětluje různorodost údajů o prevalenci díky rozdílným podmínkám sběru dat - ke studiím dochází v rozdílně osídlených oblastech (ve městě, na venkově) v různých institucích (ambulance, kliniky, nemocnice) Odhady prevalence jsou od 0,2% do 2%, celoživotní prevalence je přibližně 0,5 1% (Smolík 1996 str. 162). Dále udává odlišnou incidenci a to 1: a prevalenci mezi 1,4 4,6 případů na obyvatel s geografickým vlivem na alokaci. Vysoká prevalence schizofrenie v severním Švédsku za polárním kruhem (7,5 v roce 1953 a 17,0 v roce 1978) je vysvětlována vysokou mírou sdílení genů u geneticky izolované populace, pocházející ze dvou známých předků (Libiger 2003). 18

20 2.3 Etiologie Neexistuje žádný jednoznačný průběh, podle kterého bychom se mohli řídit. Schizofrenie je multifaktoriálním onemocněním. Můžeme si však povšimnout podobného průběhu, častého začátku v pubertálním období u chlapců u dívek v rané dospělosti. U některých nemocných je současný výskyt závislosti na návykových látkách. Otázka proč a jak schizofrenie vzniká, je jistě na místě (Libiger 2003). Existuje mnoho teorií poskytujících vysvětlení příčiny a průběhu vzniku schizofrenie ať už se jedná o hypotézy předpovídající infekční, genetické, biochemické příčiny nebo hypotézy, které kladou příčinu vzniku schizofrenie na selhání psychologických obranných procesů a narušení společenské komunikace. Uvažovalo se i o možnosti toxického onemocnění, způsobeného vnějším či vnitřním psychogenním toxinem (Libiger 2003). Předpokládáme vzájemné působení vnějších a vnitřních rizikových faktorů, které ovlivňují vznik schizofrenie. Tyto premorbidní faktory mohou být spojeny se zranitelností, náchylností ke schizofrenii (Češková 2007). Funkční stav lidského organizmu může být hodnocen v rovině sociální, psychologické, fyziologické (včetně biochemických dějů) a na úrovni molekulární - změn exprese genetické informace v jádrech neuronů (Libiger 2003 str. 374). Máme mnoho podkladů ze studií, které nám pomáhají nejenom chápat nemocné se schizofrenií, ale hlavně nám pomáhají nemocné také léčit. Jedná se o studie: genetické, individuálního vývoje poruchy se zřetelem k psychologii jedince a zevním faktorům se zvláštním zřetelem na jeho rodinu, biopsychosociálního stavu jedince v době onemocnění (Smolík 1996). Informace z těchto oblastí jsou velmi přínosné, přesto však nejsou prozatím podkladem pro zjištění příčin vzniku schizofrenie (Smolík 1996). Spojení mezi rizikovými faktory, diagnózou a průběhem není zcela jasné a řada otázek týkajících se diagnostické specifity a etiologického významu tohoto spojení zůstává nezodpovězena. 19

21 Rizikové faktory mimo jiné zahrnují: onemocnění spojená se závažnou dysfunkcí centrální nervové soustavy (Sclerosis multiplex), dysfunkci CNS danou různými substancemi (amfetaminová psychóza) a genetickou predispozicí (pozitivní rodinná anamnéza), komplikace intrauterinní a při porodu (viróza, hypoxie), životní události, zevní faktory, jako například abúzus návykových látek a vývojový stres (Češková 2007 str. 14). Řada těchto rizikových faktorů může fungovat velmi časně (v perinatálním období) a vést k narušení vývoje mozku s následnou zvýšenou vulnerabilitou ke stresu (tj. zevní stres, toxiny, neuronální dysfunkce a poškození). Předpokládá se, že zevní faktory se připojují ke genetickým a jsou s nimi ve vzájemné interakci, což pak může vyústit v rozvoj klinicky manifestní psychotické poruchy (Čéšková 2007, str ). Nejčastější je genetický pohled na schizofrenii způsobem polygenní dědičnosti. (Smolík 1996) Přičemž za polygenní dědičnost považujeme: dědičnost znaku (choroby), který není podmíněn jediným genem nýbrž několika geny, z nichž každý má jen částečný účinek na vyjádření daného znaku. (Martin Vokurka 2007, str. 760). Genetické faktory jsou u schizofrenie velice důležité nejenom pro diagnostiku. Toto prokázali studie mezi příbuznými se schizofrenií a příbuznými bez tohoto onemocnění. Nemocní s výskytem schizofrenie v rodině mají celoživotní prevalenci 0,5 16% je tedy značně vyšší než 0,2 2% u nemocných bez výskytu schizofrenie v rodině. (Češková 2007) Genetické studie se nejčastěji zaměřovaly na pokrevní příbuzné, dvojčata a adoptované děti (Smolík 1996 str. 162). Děti rodičů s diagnózou schizofrenie mají 10x vyšší riziko, že onemocní schizofrenií. Dvojčecí studie také poukazují na význam genetických faktorů. Stabilně se nachází vyšší shoda ve výskytu onemocnění pro schizofrenní poruchu u monozygotních dvojčat (44,3%) než u dvojčat dizygotních (12,1%) (Češková 2007, str. 14). 20

22 U dítěte dvou schizofrenních rodičů je riziko výskytu 40% (Smolík 1996, str. 163). Adopční studie prokázala vliv genetických faktorů na vznik schizofrenie. Na děti vyrůstající v adoptivních rodinách působí nevlastní rodiče výchovným, sociálním a kulturním prostředím. Vlastní biologičtí rodiče předávají svým dětem i genetický materiál. Tvrzení o velkém vlivu genetických faktorů by se dalo vyvrátit argumentem, který obsahuje všeobecně známou myšlenku o rodinném prostředí sourozenci nesdílí pouze geny, ale i stejné prostředí, výchovu, kulturu, socioekonomickou třídu. Tento argument můžeme vyvrátit nejenom díky odlišnosti charakteru sourozenců ve velkých rodinách, ale hlavně díky adopčním studiím, které prokazují, že riziko vzniku onemocnění u osoby, jehož rodičem byl jedinec s diagnostikovanou schizofrenií, neklesá výchovou adoptivních rodičů (Libiger 2003). Adoptované dítě nemocné matky, má riziko vzniku onemocnění 17% ve srovnání s adoptovaným dítětem zdravé matky, u kterého je riziko onemocnění 0%. Dalším potvrzením této studie je výsledek, jenž mluví o riziku vzniku onemocnění u biologického rodiče adoptovaného dítěte 12% na rozdíl od rizika vzniku onemocnění u adoptivního rodiče adoptovaného pacienta 2% (Libiger 2003, str. 376). Vliv životních situací (důležitých ztrát nebo změn v životě) na vznik relapsu nebyl dokázán. V období 3-4 týdnů před relapsem, nedocházelo u pacientů k žádným tíživým životním situacím. Vyšší výskyt závažných situací byl však objeven u pacientů v studiích z 90. let, tyto tíživé situace probíhaly u sledovaných pacientů asi čtvrt roku před relapsem. Životní události mají velký vliv na vyvolání relapsu zvláště u pacientů, kteří neberou pravidelně své léky (Libiger 2003). Dle studie WHO se jedná až o 41% výskyt schizofrenie se zneužíváním návykových látek. Nejčastěji se jedná o kanabinoidy, které se vyskytují v marihuaně a kokain. Rizikové je také užívání marihuany, které může ovlivňovat náchylnost citlivého jedince ke vzniku nové ataky (Libiger 2003). U nemocných s časným nástupem onemocnění je abúzus marihuany spojen s horším výsledkem onemocnění po dvouleté katamnéze (Libiger 2003, str. 372). Účast v nižších ekonomických vrstvách zvyšuje také riziko vzniku schizofrenie. Počet hospitalizovaných pacientů je úměrný industrializaci místa, odkud pochází. 21

23 Z městských oblastí je větší množství hospitalizovaných. Agrokulturních oblasti venkova jsou typické nižším počtem hospitalizací. Socioekonomický vliv vysvětlují dvě hypotézy: sociální posun - dochází k němu díky schizofrenii nebo premorbidním příznakům (únava, ochuzení řeči, nedostatek motivace) - důsledkem je sociální izolace a ekonomické problémy; druhá hypotéza vysvětluje vliv sociálních faktorů z pohledu sociální příčiny ekonomické problémy, které stresují jedince, jsou rizikem pro vznik schizofrenie, zvláště u osob s dalšími predispozicemi (Češková 2007). 2.4 Symptomatologie Schizofrenie je složitým, nespecifickým a velice proměnlivým onemocněním. Stejně i příznaky, které ji provázejí, nemůžeme sledovat ve stejné míře a průběhu u všech jedinců. Dochází ke střídání období relapsů (aktivní choroba) a remisí (období bez příznaků). Některé příznaky jsou specifické pro období před opětovnou atakou. Úkolem každého psychiatra je včas zachytit tyto změny a zahájit vhodnou léčbu. Vždy se však vyskytuje v různé míře narušení vlastního vnímání sebe sama jako individua, narušení vnímání reality, poruchy myšlení, emotivní prožívání a emocionální vztah ke světu (Dörner 1998). Příznaky schizofrenie dělíme do tří kategorií na negativní, pozitivní a kognitivní dysfunkce. Toto dělení umožňuje dobrou orientaci v onemocnění, které je důležité pro následnou léčbu (Češková 2007) Pozitivní příznaky Za pozitivní příznaky označujeme ty, které zdraví jedinci nemají u jedinců se schizofrenií jsou přebývajícími (Kučerová 2010). Jedná se o psychotické příznaky, které jsou nejčastějším důvodem následující hospitalizace pacienta na psychiatrickém oddělení. Jejich výskyt je přikládán místnímu nárůstu tvorby dopaminu. Typické jsou halucinace, bludy, dezorganizace myšlení a impulzivní chování (Češková 2007). Halucinace lze charakterizovat jako šalebné vjemy, které nemají žádnou oporu v realitě. Nemocný je o jejich opravdivosti nevývratně přesvědčen (Svoboda 2006, str. 85). 22

24 Existuje mnoho druhů halucinací, například halucinace smyslové (zrakové, sluchové, čichové, hmatové, pohybové, útrobní), psychické (pacient ovlivňuje myšlenky ostatních nebo jsou jeho myšlenky ovlivňovány ostatními). Halucinace jsou typické pro paranoidní schizofrenii (Svoboda 2006). Blud je nevývratné a mylné přesvědčení vycházející z nesprávné premisy a pro pacienta je evidentní - tzn. není třeba dokazovat jeho pravdivost (Svoboda 2006, str. 101). Jedná se o kvalitativní poruchu myšlení. Nejčastějším kritériem dělení je jejich obsah. Hlavní druhy bludů jsou makromanické (osobnost jedince bývá výjimečná ať už původem, činnostmi, schopnostmi zakládá nové náboženství), mikromanické (jsou opakem makromanických bludů, pacient se považuje za méněcenného, nedůležitého) a paranoidní (pacient považuje nedůležité věci za důležité, je vztahovačný a přesvědčený o pronásledování ostatními). Bludy jsou typické u schizofrenie, zvláště u paranoidního typu (Svoboda 2006). Mezi poruchy myšlení, často se vyskytující u jedinců se schizofrenií: poruchy vztahující se k tempu myšlení (zpomalené, zárazové, zrychlené, překotné myšlení doprovázené logorheou vysokým tempem řeči), poruchy vztahující se k cíli či zaměření myšlení (roztržité, ulpívavé myšlení, často je zabíhavé a nevýpravné). Pacient vnímá odlišně důležitost obsahu dobře směřuje k cíli, ale popis je obšírný, nedůležitý pro samotný děj (Svoboda 2006) Negativní příznaky Negativní příznaky jsou ty, jenž oproti normě chybějí, zejména ochuzení myšlení, slovní zásoby, emotivity, vůle, sociálních kontaktů, snížení aktivity (Kučerová 2010, str. 15). Souvisí s místním snížením tvorby dopaminu (v oblasti frontálního kortexu). Primární negativní příznaky pozorujeme při první epizodě, způsobuje je samotný chorobný proces schizofrenie. Výskyt negativních příznaků je závislý na pozitivní příznaky. Ty znemožňují přiměřenou komunikaci (halucinace), jsou však součástí pozitivní prognózy (Češková 2007). 23

25 Vychudlé myšlení je typické jednoduchými větami. Omezeným slovním projevem. Jednoslovnými odpověďmi. Jedinec se schizofrenií užívá stále stejná slova. Oploštění emocí je typické nemožností prožívat emoce (radost, smutek). Nemocný nemůže mít nikoho ani nic rád. Nebezpečná je deprese, která v rámci oploštění emocí není na pacientovi znatelná. Může vést až k sebevraždě. Abulie je oslabení vůle. Nemocný leží jenom v posteli, nemá sílu provádět běžné denní aktivity (hygienu, příjem potravy). V praxi se nezúčastní ergoterapie, chtěl by něco dělat, splnit sliby, ale nejde to (Kučerová 2010) Kognitivní dysfunkce Narušeny jsou zvláště pozornost, paměť včetně pracovní paměti schopnost uchovat informace on-line, použít je pro zpracování, také exekutivní funkce - schopnost iniciovat, plánovat a řešit úkoly (Češková 2007, str. 18). Tyto kognitivní dysfunkce jsou objektivně měřitelné. Vyskytují se již před vypuknutím první epizody, ale také může dojít k jejich prudkému nárůstu. Částečně je také přítomna u rodinných příslušníků prvního stupně (rodič, dítě nebo sourozenec stejných rodičů), aniž by se u nich objevila schizofrenie. Důležitá je v rámci léčby kognitivní rehabilitace, která umožňuje zlepšení těchto narušených kognitivních funkcí (Češková 2007) Afektivní příznaky V počátečním průběhu onemocnění se jedná zvláště o depresi, která je součástí akutní psychotické ataky. Nemocný je tichý, introvertní, neřeší své problémy, nemusí projevovat svoji mimiku. Často přechází do postpsychotické deprese. Můžou být přítomny mikromanické bludy a myšlenky na smrt, které se bohužel v 10% uskuteční sebevraždou (Češková 2007). 2.5 Diagnostika V psychiatrii obzvlášť nemůžeme aplikovat diagnózu pouze podle tabulek, definic. U schizofrenie to platí dvojnásobně. To co se stává často při diagnostice organických onemocnění sledování člověka jako diagnózy bez ohledu na jeho potřeby, pocity a 24

26 názory je v psychiatrii vyloučeno. Psychiatr postupně odhaluje klientovu minulost (prožívání dětství, dospívání) a přechází až k současnosti, postupně se dostává k jeho duši, jeho vlastnímu já aniž by odhalil to své. Psychicky nemocný člověk k nám přichází často díky tomu, že se ocitl v krizi. Je přemožen svou zranitelností, potřebou ochrany a nutností objasnit neobjasnitelné (Dörner 1999). Diagnostika schizofrenie se provádí pomocí psychiatrického vyšetření, jehož součástí je anamnéza a vyšetření psychického stavu. Mezi nejdůležitější vlastnosti psychiatra patří naslouchání, kladení otázek a pozorování pacienta. Získané informace od nemocného musí porovnávat s údaji získanými od rodiny. Psychiatrická anamnéza je cestou ke stanovení diagnózy, která je založena na zjištění příznaků a průběhu. Psychicky nemocný člověk je úzkostný, nechápe své potíže, bojí se vyšetření. Tyto faktory bychom měli brát na zřetel a umožnit mu co nejpříjemnější podmínky. Dostatek času na nemocného, klidný přístup a dodržování společenských pravidel je samozřejmostí, protože dokážou nemocného zklidnit. Důležité je vybrat správný způsob komunikace, který pomůže pacientovi sdělit jeho problém - volný rozhovor, strukturované nebo otevřené otázky, shrnutí řečeného (Češková 2007). Příklad: Co Vás přivádí? Řekněte mi o tom více Prosím pokračujte Míníte tím, že se necítíte lépe? (Češková 2007, str. 26). Posouzení psychického stavu je důležitou součástí hodnocení psychických funkcí. Zaměřujeme se na: Vzhled a chování oblečení, výraz obličeje, oční kontakt, motorická aktivita Řeč dynamika, srozumitelnost Vědomí a orientaci osobou, místem, časem, situací, na soustředivost a paměť Emotivitu hodnotíme náladu a efektivitu, uvádíme subjektivní hodnocení podle popisu pacienta a objektivní zjištění Myšlení hodnotíme formu, obsah a abstraktní myšlení (přísloví, cihla x kámen) 25

27 Vnímání iluze, halucinace Intelekt slovní zásoba, způsob vyjadřování, základní znalosti, úsudek, dosažené vzdělání Paměť hodnocení pamatování nových i starých věcí, krátkodobou paměť, počítání Nejdůležitější je umět zjistit přítomnost psychózy (Čéšková 2007, str )! Hlavním kritériem pro stanovení diagnózy je Mezinárodní klasifikace MKN-10. Tabulka č. 3 Kritéria MKN 10 pro diagnostiku schizofrennní poruchy (Češková 2007, str. 19). Musí být přítomen minimálně jeden z níže uvedených příznaků manipulace s myšlenkami (slyšení vlastních myšlenek, vkládání, odnímání, vysílání myšlenek) bludy ovládání (kontrolovatelnosti) sluchové halucinace (komentující chování nemocného) jiné bludy nebo musí být přítomny minimálně dva z níže uvedených přiznaků katatonní příznaky (vzrušenost, setrvávání v nastavených pozicích, vosková ohebnost, negativismus, mutismus, stupor) formální poruchy myšlení (zárazy inkoherence) negativní příznaky (apatie, ochuzení řeči, ochuzení emočních reakcí) jiné halucinace nápadné kvalitativní změny v chování (ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, sociální stažení) Jedinci se schizofrenií mají také příznaky, které se považují za diagnostická vodítka (časté mrkání, klenuté patro, hygienická zanedbanost) diagnostice pouze dopomáhají. 26

28 Stanovení diagnózy je ovlivnitelné náhledem psychiatra jeho hodnocení premorbidních příznaků, potřebuje určitou zkušenost (Libiger 2003). Tento zřejmý zdroj variability v interpretaci lze omezit standardizací vyšetření duševního stavu, definicemi psychopatologických pojmů a systémy pravidel pro jejich hodnocení, které se vyhýbají nejasným a různě chápaným pojmům. Tím se diagnóza stává spolehlivější (Libiger 2003, str.359). Schizofrenní příznaky nemají být spojeny se silně vyjádřenou depresivní nebo manickou symptomatologií a také časově mají předcházet jakýmkoliv případným příznakům mánie nebo deprese (Libiger 2003, str.359) Diferenciální diagnostika Příznaky schizofrenního onemocnění můžou být podobné různým somatickým onemocněním (encefalitidám, Creutzfeldtově-Jakobově nemoci, neurosyfilisu, traumatickým poškození CNS, nádorům CNS, Cushingů syndrom, hypertyreóze, demenci, Huntingtonově nemoci atd.) tato příčina je však lehce odlišitelná pomocí laboratorních odlišností nebo jinými somatickými projevy. Nutné je však odlišit schizofrenii od dalších psychických poruch s podobnými příznaky. Toxická psychóza jako porucha vyvolaná psychotropními látkami má přítomny jak pozitivní, tak negativní příznaky schizofrenie. Tato porucha však vymizí do několika dní. Schizofrenomorfní poruchy se odlišují dobou trvání příznaků. U schizoafektivní poruchy je důležitá časová posloupnost. Porucha s bludy obsahuje pouze bludy, emotivita není narušena. Schizotypní porucha je typická pouze krátkými a nevýraznými halucinacemi, bez výrazného vlivu na osobnost. Největší možnost záměny diagnózy schizofrenie je u afektivní poruchy, jsou-li příznaky schizofrenie a afektivní poruchy, diagnostikuje se schizoafektivní porucha. Disociativní stupor diagnostikujeme po prokázaném psychogenním působení (nedávná stresující událost. Poruchy osobnosti zvláště paranoidního, schizoidního a emočně nestabilního jedince můžou být také chybně diagnostikovány u nemocného se schizofrenií díky změ- 27

29 ně osobnosti. Důležitá je anamnéza cílená na dynamiku projevu. U schizofrenie dochází ke změně osobnosti jedince v určité fázi (Čéšková 2007). 2.6 Formy schizofrenie Tabulka č. 4 Přehled MKN-10. Formy a další nadřazené skupiny schizofrenie s třímístnými kódy kategorie F2 Schizotypní poruchy a poruchy s bludy (Smolík 1996, str ) Formy schizofrenie a kódy dle MKN-10 F20.0 Paranoidní schizofrenie F20.1 Hebefrenní schizofrenie F20.2 Katatonní schizofrenie F20.3 Nediferencovaná schizofrenie F20.4 Postschizofrenní deprese F20.5 Reziduální schizofrenie F20.6 Schizophrenia simplex F20.8 Jiná schizofrenie Další onemocnění z kapitoly MKN-10 Schizofrenie, poruchy schizotypální a poruchy s bludy F20 F29. F21 Schizotypní porucha F22 Porucha s trvalými bludy F23 Akutní a přechodné psychotické poruchy F24 Indukovaná porucha s bludy F25 Schizoafektivní poruchy F28 Jiné neorganické psychotické poruchy F29 Neurčené neorganické psychózy F20.9 Schizofrenie, NS Paranoidní schizofrenie Jedná se o nejčastější druh schizofrenie, který je díky svým pozitivním příznakům dobře diagnostikovatelný. Klinickými příznaky jsou bludy, které jsou často neodstupující, téměř vždy paranoidní (u jedince dochází ke zvýšené vztahovačnosti, pocitu pronásledování, kverulantství nepřiměřené stěžování), spolu s halucinacemi (sluchové imperativní halucinace rozkazujícího či vyhrožujícího charakteru). Narušení emotivity (bývá rychle se měnící nebo nepřiměřená), vůle, řeči stejně tak i katatonií příznaky (poruchy motoriky, grymasování) nemusí být přítomny nebo jsou málo nápadné (Čéšková 2007). 28

30 2.6.2 Hebefrenní schizofrenie Typické pro tento typ schizofrenie je začátek prvních příznaků nemoci v období adolescence a časné dospělosti. Projevuje se pubertálním chováním, které je neodpovědné, nevhodné a afektivní. Časté je také opakování jednoduchých pohybů, pravidelně až obřadně můžeme si tohoto manýrování povšimnout při jídle, oblékání a jiných činnostech. Řeč je zabíhající, bez návaznosti a logiky (Čéšková 2007). Prognóza je spíše špatná pro rychlý rozvoj negativních příznaků, zvláště oploštění emocí a ztráty volních schopností (Smolík 1996, str. 157) Katatonní schizofrenie Specifickými příznaky jsou poruchy motoriky vyskytující se v produktivní a neproduktivní formě katatonií schizofrenie. Přehnaná motorika, necílené pohyby, grimasování, neklid a manýrování jsou typické příznaky produktivní katatonní schizofrenie zatímco nadměrná strnulost a ztuhlost, uzavřenost a nereagování na vnější podněty svědčí o negativní katatonní schizofrenii (Čéšková 2007) Nediferencovaná schizofrenie Jedná se o zařazení příznaků obecně platných pro schizofrenii bez možnosti tyto příznaky umístit do jednotlivých diagnostických podskupin. Může obsahovat rysy těchto podskupin, ale příznaky nejsou dostatečně specifické (Smolík 1996) Postschizofrenní deprese Jedná se o doznívání schizofrenie, které je charakteristické přetrvávajícím často chronickým depresivním stavem, přičemž musí být stále patrné některé pozitivní či negativní příznaky, nejsou však již základním příznakem (Kučerová 2010) Reziduální schizofrenie Chronický stav přetrvávající po odeznění, dezaktualizaci akutních příznaků schizofrenní ataky. Projevuje se podivínstvím, zanedbávání sebe i okolí (Češková 2007, str. 21). 29

31 2.6.7 Simplexní schizofrenie Porucha s pozvolným, ale progresivním vývojem podivností v chování, neschopnosti vyhovět společenským požadavkům, úpadek celkového projevu (Kučerová 2010, str. 22). Dochází ke snížení komplexního výkonu. Typické jsou negativní rysy, kterým však nepředcházejí psychotické symptomy (Smolík 1996). 2.7 Léčba schizofrenie Pojetí léčby schizofrenie je komplexní zabývá se podáváním předepsaných léků, psychoterapií (rozhovory o problémech klienta, jeho příznacích, zvládání vlastní sebepéče v běžném denním životě) a rehabilitací (zahrnuje např. ergoterapii, muzikoterapii, biblioterapii, kognitivní cvičení), jejímž cílem je navrácení nemocí narušených funkcí klienta. Farmakoterapie zajistí ústup pozitivních příznaků onemocnění (halucinací, bludů). Vlastní sebepéči, dobré rodinné prostředí, finanční zajištění, komunikaci se svým okolím možnost kulturních zážitku považujeme za standardní součást našeho normálního života. Klient se schizofrenií má často problémy se zařazením do toho normálního života. Pokud má být soběstačný musí komunikovat nejenom s blízkým okolím, ale i širším sociálním okruhem lidí. Tato schopnost žít normálním životem je pro klienta velice důležitá a může ji získat pouze kombinací všech výše uvedených druhů léčby (Kučerová 2010) Základní druhy léčby Farmakoterapie zajišťuje odstranění psychotické tenze a kontrolu psychotických příznaků (Libiger 2003, str. 406). Antipsychotika jsou nejdůležitějším a nejčastěji užívaným léčivem klienty se schizofrenií. Vyskytují-li se depresivní symptomy onemocnění, užívají se i antidepresiva. U některých forem je vhodné užívání stabilizátorů nálady (lithium, valproat, lamotrigin). Seznámení klienta s užíváním léků, dávkami, možnými vedlejšími účinky, ověřování účinnosti indikovaných léků je důležitou součástí farmakoterapie. Tento přístup snižuje riziko vysazení léků klientem, které následně negativně ovlivňuje prognózu schizofrenie (Kučerová 2010). 30

32 Psychoterapie zahrnuje psychoedukaci o nemoci, jejím průběhu, prognóze, možnostech léčby. Současné provádění psychoterapie u klienta a rodiny zvyšuje její účinnost. Vzájemné pochopení klienta a členů rodiny umožňuje nejenom lepší integraci do běžného života, ale také posiluje účinnost farmakoterapie. Pracovní terapie zvyšuje klientovi sebevědomí a poskytuje mu možnost seberealizace, bývá často zajišťována zároveň při hospitalizaci klienta. Individuální psychoterapie pomáhá klientům řešit možné problémy, které by mohly vyvolat ataku onemocnění Farmakorezistentní klienti mohou podstoupit elektrokonvulzi. Jedná se o léčbu elektrickým proudem, který se aplikuje elektrodami na spánky nemocného, její mechanizmus však nebyl doposud dostatečně vysvětlen. Indikuje se nejčastěji při zhoršování průběhu ataky schizofrenie. Působí pozitivně na kognitivní funkce, mohou se však objevovat dočasné ztráty paměti (Libiger 2003) Fáze léčby Akutní stádium onemocnění je typické četnými pozitivními příznaky. Antipsychotika (Amisulprid, Quetiapin, Risperidon) nejméně 3 6 týdnů umožňují jejich odstranění. Důležitá je psychoterapie v oblasti podpory, edukace, snížení stresů a navázání důvěry. Cílem pokračovací léčby je návrat k normálnímu fungování klienta, probíhá 6-12 měsíců. Hospitalizace je ukončena, vysoká kompliance klienta (dodržování předepsaného léčebného režimu, ochota nemocného spolupracovat při léčbě, přijmout a řídit se pokyny lékaře) ovlivňuje další průběh onemocnění (Češková 2007). Profylaktická léčba je sekundární prevencí onemocnění. Zabraňuje navrácení onemocnění - relapsu. K důvodům relapsu patří přirozený průběh nemoci, chybění náhledu (popření nemoci), nedostatek podpory blízkého okolí a nedostatky zdravotního systému. Nejúčinnější prevencí relapsu je dlouhodobá kontinuální léčba antipsychotiky v kombinaci s psychosociální intervencí (Češková 2007, str ). Rehabilitace je prostředkem terciární prevence. Poskytuje lepší integraci klienta do společnosti. Provádí se psychoedukace, rodinná terapie, trénink sociálních dovedností, pracovní rehabilitace, případové vedení a umožnění chráněného bydlení (Praško 2011). 31

SCHIZOFRENIE. Markéta Vojtová

SCHIZOFRENIE. Markéta Vojtová SCHIZOFRENIE Markéta Vojtová Schizofrenie Skupina závažných poruch Onemocnění neznámé etiologie s poruchami: myšlení jednání vnímání emocí vůle Specificky lidské onemocnění Historie 1 1856 Benedict A.

Více

SCHIZOFRENIE. Tomáš Volf, Anna Svobodová

SCHIZOFRENIE. Tomáš Volf, Anna Svobodová SCHIZOFRENIE Tomáš Volf, Anna Svobodová Osnova Definice Průběh Formy Léčba schizofrenie Definice schizofrenie narušené myšlení a vnímání, např. halucinace dochází k poruchám koncentrace, ztrácení nadhledu,

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

F20 F29 SCHIZOFRENIE, SCHIZOTYPNÍ PORUCHY A PORUCHY S BLUDY F20 - SCHIZOFRENIE

F20 F29 SCHIZOFRENIE, SCHIZOTYPNÍ PORUCHY A PORUCHY S BLUDY F20 - SCHIZOFRENIE F20 F29 SCHIZOFRENIE, SCHIZOTYPNÍ PORUCHY A PORUCHY S BLUDY F20 = schizofrenie F21 = schizotypní porucha F22 = trvalé duševní poruchy s bludy F23 = akutní a přechodné psychotické poruchy F24 = indukovaná

Více

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru) Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Schizofrenie (Speciální psychiatrie pro studující psychologie) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno

Schizofrenie (Speciální psychiatrie pro studující psychologie) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno Schizofrenie (Speciální psychiatrie pro studující psychologie) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno Schizofrenie, zařazení dle klasifikace Schizofrenie psychotické onemocnění Epidemiologie,

Více

- psychologické (selhání psychologických obranných procesů a zhroucení mezilidské komunikace)

- psychologické (selhání psychologických obranných procesů a zhroucení mezilidské komunikace) Otázka: Schizofrenie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): balip = je to závažné psychotické onemocnění. Narušuje schopnost nemocného srozumitelně jednat a chovat se v souladu s okolnostmi. Projevuje

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Schizoafektivní porucha

Schizoafektivní porucha Schizoafektivní porucha Tomáš Novák Psychiatrické centrum Praha Historie konceptu SCHA poruchy 1933 Kasanin: akutní schizoafektivní psychóza Do 1975 v klasifikacích jako podtyp schizofrenie 1975 DSM III:

Více

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Psychiatrie Příloha č. 13 Vypracoval:Jana Kárníková Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Dle dostupných vyjádření

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8

MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8 Psychotické poruchy ve stáří MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8 Duševní poruchy s psychotickými příznaky Organické Neorganické Psychotické

Více

SCHIZOFRENIE pro mediky zkrácená verze přednášky, základní informace. Michaela Mayerová Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno

SCHIZOFRENIE pro mediky zkrácená verze přednášky, základní informace. Michaela Mayerová Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno SCHIZOFRENIE pro mediky zkrácená verze přednášky, základní informace Michaela Mayerová Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno Psychóza Psychóza je charakterizována bludy, halucinacemi, dezorganizovaným

Více

Afektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli

Afektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli Afektivní poruchy MUDr. Helena Reguli Afektivní poruchy Poruchy nálady Hippokrates (400 př.n.l.) použil termín mánie a melancholie Kahlbaum cyklothymie 1882 Kraepelin maniodepresivita 1899: periodický

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE AFEKTIVNÍ PORUCHY

SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE AFEKTIVNÍ PORUCHY SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE 1. Afektivní poruchy 2. Schizofrenie a poruchy s bludy 3. Neurotické poruchy 4. Poruchy osobnosti 5. Mentální retardace 6. Organicky podmíněné duševní poruchy AFEKTIVNÍ PORUCHY

Více

Seminář o duševním zdraví pro střední zdravotnické školy 2015

Seminář o duševním zdraví pro střední zdravotnické školy 2015 Seminář o duševním zdraví pro střední zdravotnické školy 2015 Kvíz.aneb vše, co jste si přáli vědět, ale báli jste se zeptat? Interaktivní hra Jen tak pro představu Jak je člověku v akutní fázi onemocnění

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči

Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Autor : nrtm.lenka Válková, rtm.regina Kouřilová, Dis., kap.mudr.rudolf Beňo KOGNITIVNÍ FUNKCE Myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat,

Více

Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně NEUROPSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY PARKINSONOVY NEMOCI KOGNITIVNÍ PORUCHY A DEMENCE XIII 13.-14.10.201614.10.2016 Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně Parkinsonova nemoc základní

Více

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání N á v r h VYHLÁŠKA ze dne o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, zdravotnického pracovníka nebo

Více

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY Katamnestická studie záznamů pacientů z ambulantních knih psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov (NEMOS PLUS s r.o.) za období 200-2011 Listopad 2011/ Dodavatel:

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Vágnerová, Marie Psychopatologie pro pomáhající profese / Marie Vágnerová. Vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha : Portál, 2004. 872 s. ISBN 80 7178 802 3 159.97 * 616.89-008

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Systém psychologických věd

Systém psychologických věd Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák)

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) Obsah 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) 3. Změny psychiky ve stáří (Tamara Tošnerová) Ztráta nezávislosti

Více

LOGBOOK. Specializační vzdělávání v oboru. (všeobecná sestra)

LOGBOOK. Specializační vzdělávání v oboru. (všeobecná sestra) LOGBOOK Specializační vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII (všeobecná sestra) Ministerstvo zdravotnictví České republiky Palackého náměstí 4, 18 01 Praha tel.: + 40 4 971 111, e-mail: onp@mzcr.cz,

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.

Více

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Hana Bibrlová 3.B

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Hana Bibrlová 3.B ALZHEIMEROVA CHOROBA Hana Bibrlová 3.B Alzheimerova choroba -neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci -změny postupně působí rozpad nervových vláken a nervových buněk

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

DRUHY DUŠEVNÍCH PORUCH

DRUHY DUŠEVNÍCH PORUCH DRUHY DUŠEVNÍCH PORUCH Mezi typické duševní poruchy patří: stresové poruchy, poruchy přizpůsobení, úzkostné poruchy, neurotické poruchy, obsesivně kompulzivní syndromy, deprese, manické stavy, bipolární

Více

Registrovaný klinický psycholog, člen AKP ČR Akreditovaný dopravní psycholog, člen presidia ADP ČR

Registrovaný klinický psycholog, člen AKP ČR Akreditovaný dopravní psycholog, člen presidia ADP ČR PhDr. Jan Šplíchal Klinika RHB lékařství VFN a 1. LF UK Praha Registrovaný klinický psycholog, člen AKP ČR Akreditovaný dopravní psycholog, člen presidia ADP ČR jan.splichal@lf1.cuni.cz, 224 968 477 Zdravotnická

Více

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016 KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant

Více

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat

Více

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce.

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce. Emoce a jejich poruchy Rozšiřující materiál k tématu emoce. CITY=EMOCE, lat.moveo psychické procesy zahrnující subjektivní zážitky, stavy a vztahy k působícím podnětům provázené fyziologickými změnami,

Více

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 10 14. 10. 2011 Souhrn Pacienti s trvalým bydlištěm v Kraji Vysočina hospitalizovaní s psychiatrickou

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Ošetřovatelský proces

Ošetřovatelský proces Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit systém práce v organizaci. J.Kersnik - Medical Tribune Ošetřovatelský proces Simona Saibertová LF, MU Ošetřovatelský proces je racionální vědecká metoda poskytování

Více

1. Vymezení normality a abnormality 13

1. Vymezení normality a abnormality 13 Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21

Více

Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie 1 Základní ošetřovatelské vzdělání na Mount Sinai Hospital School of Nursing

Více

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 20. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Kraji Vysočina v roce 2010

Více

Žádost o umožnění dotazníkové akce. Dotazník pro organizace služeb komunitní péče

Žádost o umožnění dotazníkové akce. Dotazník pro organizace služeb komunitní péče Seznam příloh Příloha A: Příloha B: Příloha C: Příloha D: Žádost o umožnění dotazníkové akce Dotazník pro pacienty Dotazník pro organizace služeb komunitní péče Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39

Více

Analýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání

Analýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání Analýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání Bc. Eva Holoubková Úvod 1. Základní údaje o cílové skupině 2. Statistické údaje o mladých lidech s psychiatrickými poruchami v ČR 3. Statistické údaje

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

OBSEDANTNĚ - KOMPULZIVNÍ PORUCHA

OBSEDANTNĚ - KOMPULZIVNÍ PORUCHA OBSEDANTNĚ - KOMPULZIVNÍ PORUCHA Co to je obsedantně-kompulzivní porucha? dále jen: OKP (Obsessive compulsive disorder, někdy se používá zkratka OCD) Uvedení do tématu: video a otázky, podněty pro studenty:

Více

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII 1 Cíl specializačního vzdělávání... Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání... Učební plán....1 Učební

Více

Poruchy psychického vývoje

Poruchy psychického vývoje Poruchy psychického vývoje Vymezení Psychický vývoj - proces vzniku zákonitých změn psychických procesů v rámci diferenciace a integrace celé osobnosti Poruchy psychického vývoje = poruchy vývoje psychických

Více

Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví

Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví I. PSYCHIATRIE 1. Dětská a dorostová psychiatrie. Pedopsychiatrické vyšetření. Nejčastější příčiny

Více

Model Marjory Gordon - Model funkčních vzorců zdraví -

Model Marjory Gordon - Model funkčních vzorců zdraví - Certifikovaný kurz: Mentor klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence (2017) Repetitorium teorie ošetřovatelství Model Marjory Gordon - Model funkčních vzorců zdraví - Mgr. Martin Krause, DiS.

Více

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN HISTORIE V ČR V ČR především spojeno s výzkumy světového významu Prof. Matějčeka,

Více

Rehabilitace v psychiatrii. MUDr. Helena Reguli

Rehabilitace v psychiatrii. MUDr. Helena Reguli Rehabilitace v psychiatrii MUDr. Helena Reguli Pojem rehabilitace (ze středověké latiny, rehabilitatio = obnovení) snaha navrátit poškozeného člověka do předešlého tělesného stavu či sociální a právní

Více

POTŘEBY V OŠETŘOVATELSTVÍ. Doc. PhDr. J. Marečková, Ph.D. Mgr. L. Mazalová

POTŘEBY V OŠETŘOVATELSTVÍ. Doc. PhDr. J. Marečková, Ph.D. Mgr. L. Mazalová POTŘEBY V OŠETŘOVATELSTVÍ Doc. PhDr. J. Marečková, Ph.D. Mgr. L. Mazalová MASLOWOVA HIERARCHIE POTŘEB SKUPINY LIDSKÝCH POTŘEB čtyři nosné skupiny lidských potřeb: a/ potřeby biologické - tělesné b/ potřeby

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

SYMPTOMATOLOGIE A DIAGNOSTIKA

SYMPTOMATOLOGIE A DIAGNOSTIKA STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU SYMPTOMATOLOGIE A DIAGNOSTIKA Mgr. Pavlína Lysá ANAMNÉZA ANAMNESE - "VZPOMENOUT SI" ANAMNÉZA rozhovor lékaře s pacientem,

Více

SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA. Mgr. Jana Zierhutová. Rozdílový kurz Teorie a metody sociální práce 1RPN-KS

SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA. Mgr. Jana Zierhutová. Rozdílový kurz Teorie a metody sociální práce 1RPN-KS SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA Mgr. Jana Zierhutová ANAMNÉZA Vzpomínání si, uvědomování si Anamnestický rozhovor jako součást diagnostického přístupu Záznam důležitých anamnestických údajů již při prvním kontaktu s

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti

Více

Tereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika

Tereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika Tereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha zařazení nálezů do kontextu! MoCA = 22 demence koncentrace, deprese, motivace, delirium. poskytnutí

Více

Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog)

Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) 12. 11. 2013 O čem to dnes bude? Co vlastně psycholog v léčebně dělá? Proč děláme vyšetření, v čem se to liší

Více

Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric in-patient establishments in 2010

Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric in-patient establishments in 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 8. 2011 45 Psychiatrická péče v lůžkových zařízeních v roce 2010 Souhrn Psychiatric care in psychiatric in-patient

Více

Péče o klienty s duální diagnózou v programu Následné péče CHRPA, Magdaléna, o.p.s.

Péče o klienty s duální diagnózou v programu Následné péče CHRPA, Magdaléna, o.p.s. Péče o klienty s duální diagnózou v programu Následné péče CHRPA, Magdaléna, o.p.s. Markéta Dolejší, Petr Buchta Magdaléna, o.p.s. AT konference, Seč, 7.6.2017 Co je naším cílem? Zařazení do běžného života

Více

444/2008 Sb. VYHLÁŠKA

444/2008 Sb. VYHLÁŠKA 444/2008 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 11. prosince 2008 o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele a strážníka obecní policie Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví

Více

Předmět psychologie zdraví

Předmět psychologie zdraví Psychologie zdraví Předmět psychologie zdraví Psychologie zdraví 1. Historie 2. Předmět psychologie zdraví 3. Definice zdraví 4. Přehled teorií zdraví 5. Legislativa Historie Vývoj vědního oboru také ovlivnil

Více

REFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE, RODINA MICHAL SAMSON PSYCHIATRICKÉ ODDĚLENÍ NSP HAVÍŘOV

REFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE, RODINA MICHAL SAMSON PSYCHIATRICKÉ ODDĚLENÍ NSP HAVÍŘOV REFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE, RODINA MICHAL SAMSON PSYCHIATRICKÉ ODDĚLENÍ NSP HAVÍŘOV 1/ ZVÝŠIT KVALITU PSYCHIATRICKÉ PÉČE SYSTÉMOVOU ZMĚNOU ORGANIZACE JEJÍHO POSKYTOVÁNÍ. 2/ OMEZIT STIGMATIZACI DUŠEVNĚ

Více

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 10 20. 10. 2011 Souhrn Pacienti s trvalým bydlištěm ve Zlínském kraji hospitalizovaní s psychiatrickou

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog I. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících 1. Psychologická vývojová diagnostika

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Poruchy příjmu potravy (mentální anorexie a mentální bulimie) Anotace Pracovní list se týká problematiky

Více

Psychoedukace u schizofrenie

Psychoedukace u schizofrenie Psychoedukace u schizofrenie Lucie Bankovská Motlová, Eva Dragomirecká, Markéta Švejdová 3. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy Psychiatrické centrum Praha Grantová podpora: MŠMT 1M0517; IGA MZ ČR NS 10366-3

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc Neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. V patofyziologickém obraze

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 10 10. 10. 2011 Souhrn Pacienti s trvalým bydlištěm v Jihomoravském kraji hospitalizovaní

Více

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti.

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti. Slovo úvodem Předložené studijní materiály slouží jako podpora pro kontaktní výuku. Jejich cílem je předložit ucelený pohled na obsah předmětu a také vám trošku usnadnit učení. Proto se snažím, aby byly

Více

Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric in-patient facilities in 2012

Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric in-patient facilities in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2013 45 Psychiatrická péče v lůžkových zařízeních v roce 2012 Psychiatric care in psychiatric in-patient facilities

Více

"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha

Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost Václav Bunc LSM UK FTVS Praha "Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha Studie WHO z roku 2015 dokládá, že 10% úmrtí ve světě je přímo způsobeno nedostatkem pohybu 33% celosvětových úmrtí

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Obsah popularizačního textu. 1. Výskyt. 2. Etiologie, patogeneze. 3. Hlavní příznaky. 4. Vyšetření. 5. Léčba

Obsah popularizačního textu. 1. Výskyt. 2. Etiologie, patogeneze. 3. Hlavní příznaky. 4. Vyšetření. 5. Léčba Obsah popularizačního textu 1. Výskyt 2. Etiologie, patogeneze 3. Hlavní příznaky 4. Vyšetření 5. Léčba 6. Praktické rady pro rodiče dětí s autismem 7. Seznam použité literatury 8. Seznam obrázků PORUCHY

Více

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Markéta Vojtová

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Markéta Vojtová ALZHEIMEROVA CHOROBA Markéta Vojtová Co je to Alzheimerova choroba 1 Chronické progresivní onemocnění mozku degenerativní zánět neuronů naprostá závislost jedince na okolí 1907 Alois Alzheimer německý

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Psychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol

Psychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Psychopatologie dětského věku J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Organizace dětské psychiatrie Nástavbový obor na psychiatrii dospělých, dříve též na pediatrii, otázka jak do budoucna dětské

Více

3. Výdaje zdravotních pojišťoven

3. Výdaje zdravotních pojišťoven 3. Výdaje zdravotních pojišťoven Náklady sedmi zdravotních pojišťoven, které působí v současné době v České republice, tvořily v roce 2013 více než tři čtvrtiny všech výdajů na zdravotní péči. Z pohledu

Více

Zdravotní péče ošetřovatelská péče

Zdravotní péče ošetřovatelská péče Zdravotní péče ošetřovatelská péče Zdeňka Mikšová Olomouc 29.11.2016 Ošetřovatelská péče Rozpoznání příznaků poruchy zdraví Svépomoc a pomoc Svépomoc a pomoc při poruše zdraví při poruše zdraví Dodržování

Více