ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ. Ministerstva životního prostředí Odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Vršovická Praha 10

Transkript

1 ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ ministru životního prostředí Tomášovi Chalupovi prostřednictvím Ministerstva životního prostředí Odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Vršovická Praha 10 elektronicky se zaručeným podpisem posta@mzp.cz V Úvalech dne k věci vedené u Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) pod sp.zn /ENV/ /630/13 Účastník řízení: Československé cirkusy a varieté, a.s. se sídlem Praha 1, Mezibranská 1579/4, PSČ: IČ: zapsaný v obch. rejstříku vedeném MěS v Praze, oddíl B, vložka zastoupený: JUDr. Ing. Petrem Petržílkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Úvalech, Dvořákova 1624 (dále jen účastník ) Digitálně podepsal Jméno: JUDR.Ing Petr Petržílek, Ph.D Vydavatel: PostSignum Qualified CA 2, Česká pošta, s.p. [IČ ] Sériové číslo: , hexadecimálně: 15 B9 FC Datum: :34:06 Rozklad proti Rozhodnutí MŽP, čj /ENV/ /630/13, ze dne (dále jen Napadené rozhodnutí ) pobočka telefon: GSM: ak@petrzilek.cz

2 I. Napadené rozhodnutí Napadeným rozhodnutím se nevyhovuje žádosti účastníka ze dne o vydání dovozního povolení do ČR/EU (dále jen Žádost ) pro tři živé, předmětné exempláře druhu delfín skákavý (dále jen delfíni ), neboť: 1. v rozporu s čl. 4 odst. 1 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (dále jen Nařízení ) jsou exempláře delfínů určeny k použití pro převážně komerční účely, 2. Agentura ochrany přírody a krajiny (dále jen Agentura ), která je dle 27 zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatření k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (dále jen Zákon ) příslušným vědeckým orgánem, vydala záporné stanovisko ve smyslu čl. 13 odst. 2 Nařízení. Napadené rozhodnutí bylo právnímu zástupci účastníka doručeno dne Účastník v zákonné lhůtě podává do Napadeného rozhodnutí rozklad v plném rozsahu. V téže Žádosti účastník žádal o vydání dokladů CITES pro dovoz 1 exempláře mrože ledního (dále jen mrož ), které MŽP svým rozhodnutím ze dne , čj /ENV/ /630/13, vyhovělo a vydalo doklad CITES č. 13CZ K tomuto rozhodnutí nemá účastník námitek a odkazuje na něj jen v souvislosti s jeho argumentací ve vztahu k Napadenému rozhodnutí. II. Časová souvislost předmětného řízení Předmětné řízení bylo zahájeno na návrh účastníka řízení ze dne Účastník nemohl podat žádost dříve, protože jí předcházelo vydání ukrajinského vývozního povolení CITES, č. 13UA003338, které je datováno dnem (dále jen Vývozní povolení ), v němž jako účel dovozu je uvedeno vzdělávání/výzkum a původ všech tří delfínů je označen F. Účastník řízení s ohledem na předpokládané datum dovozu delfínů uvedené ve Vývozním povolení, které bylo stanoveno na , v dobré víře očekával, že bude MŽP rozhodnuto ve správním řádu stanovené obecné 30-ti denní pořádkové lhůtě. Přes to i vydání rozhodnutí v prodlouženém termínu po přerušení řízení mělo a má pro účastníka smysl s ohledem na investice, které ve spojitosti se záměrem vynaložil a hodlal vynaložit. Nebránil se proto přerušení řízení, neboť byl připraven odstranit všechny pochybnosti, které by v souvislosti s předmětným řízením mohly vniknout. Účastník dodatečně předložil a doplnil pobočka

3 požadované údaje a souvislosti. Odmítl však dokončit svou investici vzhledem k jejímu objemu dříve, než by získal všechna potřebná povolení. Obecně totiž platí a ekonomické souvislosti tomu odpovídají, že k realizaci záměru dochází až na základě vydání pravomocných rozhodnutí nutných pro realizaci záměru, a to bez ohledu na to, zda se jedná o záměr soukromého investora, veřejné správy, či provozovatele zoologické zahrady (dále jen ZOO ). Trvání na opačném postupu považuje účastník za zcela diskriminační. Ačkoliv proti záměru v průběhu předmětného řízení proběhla rozsáhlá negativní mediální kampaň, neshledal účastník ze strany MŽP známky podjatosti. Jinak tomu je, pokud jde např. o některá vyjádření představitelů ČIŽP nebo o stanovisko Agentury k tomu se vyjádřil dne Účastník se však v rozkladu nechce těmito souvislostmi dále zabývat, byť mohly mít vliv na posuzování jeho záměru ze strany orgánů veřejné správy. Účastník však bude polemizovat s právními závěry MŽP, s kterými zcela nesouhlasí, považuje je za účelové a výklad předmětných ustanovení Nařízení v uvedené souvislosti za zcela nepodložený, resp. nesprávně použitý k tomu viz násl. články tohoto rozkladu. III. Právní zhodnocení argumentace MŽP ve vtahu k čl. 4 odst. 1 písm. d) Nařízení Delfín skákavý je uveden v příloze A Nařízení, což odpovídá režimu ochrany druhu přímo ohroženého vyhynutím podle 2 písm. c) Zákona. Účastník proto k účelu dovozu popsal koncepci svého záměru jako: 1. program setkání diváků s delfíny, který je koncipován jako populárně vzdělávací, 2. plánovanou nabídku exkurzí pro základní a střední školy, 3. cílený program vědecky a biomedicínský spočívající v delfínoterapii a doložil toto své tvrzení odbornými studiemi a články, dopisem a potvrzením 2. lékařské fakulty UK a FN Motol apod.. Účastník proto nesouhlasí s právním názorem MŽP, když MŽP vyloučilo aplikaci odchylky z omezení dle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení, ačkoliv si je vědom, že není splněna podmínka odchování potomstva druhé nebo další generace v kontrolovaném prostředí (F2, F3, atd.). Za zcela zavádějící považuje účastník výklad tzv. převážně komerčních účelů podle čl. 2 písm. m) Nařízení. Podle tohoto článku se jimi rozumí účely, jejichž neobchodní hlediska jasně nepřevládají. Obchodní hlediska pak MŽP ztotožňuje s obchodními činnostmi s využitím čl. 8 odst. 1 a 3 Nařízení. MŽP vyvodilo, že vztah mezi účastníkem a vlastníkem delfínů je vztah analogický s prodejem ve smyslu čl. 2 písm. p) Nařízení, neboť se jedná o pronájem delfínů. Nutno ovšem podotknout, že vztah mezi účastníkem a vlastníkem delfínů má charakter dočasné, byť úplatné půjčky a rozhodně se nejedná o obchod ve smyslu ust. pobočka

4 čl. 2 písm. u) Nařízení. Použití ust. čl. 8 musí být vykládáno nikoliv gramaticky ve vztahu k definici prodeje, ale v kontextu celého Nařízení. Účastník má proto za to, že v jeho případě nešlo o udělení výjimky podle ust. čl. 8 odst. 3 Nařízení, ale pouze o postup podle čl. 4 odst. 1 písm. d) Nařízení. Obě tato ustanovení nelze ztotožňovat, prolínat či jinak spojovat, neboť každé slouží jiným účelům. Mimochodem ZOO si také pronajímají exempláře zařazené do přílohy A Nařízení, aniž by nezbytně žádaly o výjimky dle čl. 8 Nařízení. Přestože argumentaci MŽP s využitím čl.8 Nařízení je třeba považovat za irelevantní, neboť se nejedná o prodej delfínů, mohlo by se obdobně pohlížet na záměr účastníka jakožto na veřejné vystupování pro (převážně) obchodní účely. Ani v tomto případě není třeba udělení výjimky ze zákazu podle čl. 8 odst. 3 písm. c) nebo d) nebo e) nebo g) Nařízení, neboť nebylo účastníku v proběhlém řízení prokázáno, že účastník neobjasnil nekomerční cíle s ohledem na čl. 4 odst. 1 písm. d) Nařízení, jak bez důkazu tvrdí MŽP. Otázkou biomedicinských účelů, či výzkumných a vzdělávacích účelů záměru účastníka se proto v tomto rozkladu zabýváme zejména nikoliv z titulu výjimky ze zákazu, ale pro neprůkaznost argumentace, že u uvedeného záměru převažují komerční zájmy. MŽP při svém tvrzení, že převládají u záměru účastníka komerční zájmy, vycházelo především z informačního portálu žadatele a z vlastních úvah, které z nich dovodilo. Z tam zveřejněné nabídky vstupenek na plánované akce s delfíny MŽP dovozuje zisk za všechny vstupenky na všechna představení ve výši přes 63 mil. Kč. MŽP ale nezkoumalo náklady, které sebou záměr přináší a nehodnotilo ani jiné ekonomické souvislosti. Přesto dovodilo obchodní zisk z pouhého součtu za vybírání vstupného a dalších poplatků. Tvrzení MŽP se proto neopírá o řádné zjištění stavu věci a účastník proto namítá porušení zásady materiální pravdy. I kdyby MŽP provedlo ekonomickou rozvahu a stejně jako u většiny projektů ZOO dospělo k nějaké částce čistého zisku, přesto se tohoto zisku nelze dovolávat jako důkazu převažující komerce bez dalšího. MŽP vědomo si irelevance svých výpočtů zisku proto přišlo s argumentem, že Žádosti vyhovět nelze, neboť ukázky hravosti a reakcí delfínů a (mimochodem bezplatné) exkurze pro školy nepovažuje za výchovné nebo vzdělávací účely zaměřené na ochranu nebo zachování druhu přímo ohroženého vyhynutím. MŽP nijak konkrétně ale nestudovalo program záměru a ani jej po uchazeči v této souvislosti nevyžadovalo. Pouze své konstatování podtrhlo tím, že nejde o programy záchrany druhů obdobné chovu v ZOO, neboť ZOO zároveň vychovávají veřejnost k podpoře ochrany a zachování těchto druhů. Z toho a contrario lze dovodit provedení důkazu volnou úvahou v neprospěch účastníka, že on tedy nehodlal vychovávat veřejnost k podpoře a zachování delfínů. Takové dokazování je však čistě účelové a ve smyslu ust. 51 a násl. správního řádu právně neúčinné. Ad absurdum by bylo na místě po ministerstvu stejně požadovat, aby MŽP pobočka

5 s ohledem na to, že právě ZOO vybírají vstupné, aniž by zpravidla své návštěvníky na rozdíl od záměru účastníka doprovázely po ZOO odborným výkladem, dovodilo, že právě záměr účastníka je spíše nekomerční v porovnání s běžnou návštěvou ZOO, protože vzdělávací účel převažuje. Ale i bez argumentace ad absurdum je účastník přesvědčen, že v tomto smyslu je jeho záměr pro návštěvníka mnohem více vzdělávací než návštěva ZOO. Toto tvrzení je obzvlášť potvrzeno u exkurzí pro školy, které měly být bezplatné. Ale i tam, kdy mělo být od návštěvníků vybíráno vstupné, nelze tvrdit převažující komercionalitu, pokud by MŽP nedoložilo převažující zážitkovost výkladu nad jeho přínosem ve vztahu k poznání důležitosti ochrany a zachování druhu delfína a jeho životního prostředí. Právě tento cíl oborný výklad doprovázející představní měl sledovat. Pokud jde o delfínoterapii a výzkumné účely, účastník i zde uvedl, že pacienti nebudou za terapii platit a ani 2. lékařská fakulta UK neměla být z důvodu své činnosti související se záměrem uchazeče zatížena finanční úhradou. Uchazeč dle MŽP přesvědčivě nedoložil, že jde o nezbytné účely, kdy delfín skákavý je jediným vhodným druhem pro biomedicínské účely a že nejsou k dispozici žádné exempláře daného druhu v druhé a další generaci. Pokud jde o jiné exempláře, nebyl uchazeč poučen o územní úrovni, kde by měl pro biomedicinské účely jiné jedince delfínů hledat. Mohl se pouze domnívat, že se jedná o území jurisdikce ČR. MŽP především ani samo nezkoumalo, kde tyto jiné exempláře v ČR k biomedicinským účelům k dispozici jsou. Argument MŽP, že lze pro handicapované děti použít pro účely delfínoterapie delfínů v zemích EU (nejblíže v Norimberku) je zavádějící. S touto argumentací nemůže uchazeč souhlasit, ať již z důvodu lidsky sociálních, tak proto, že MŽP nedoložilo, že právě v těchto delfináriích delfínoterapie probíhá a je přístupná pacientům. Účastník má opačné informace. Pokud jde o jiný vhodný druh, MŽP navíc obrátilo proti žadateli jeho argumentaci podpořenou MUDr. Zumrovou, že k terapii se využívá i canisterapie, či hippoterapie, a tudíž není použití delfínů nutné. MŽP se zde pohybuje na tenkém ledě odbornosti, která mu kompetenčně zcela nepřísluší. Dovolujeme si tvrdit, že existují případy, kdy canisterapie, či hippoterapie účinné na rozdíl od delfínoterapie nejsou. Přesto MŽP tuto otázku nezkoumalo a rozhodlo se věc pouze s využitím argumentace Dr. Zumrové, která ji ovšem poskytla v dobré víře a právě na obhajobu delfínoterapie, celou paušalizovat. Pokud jde o výzkum, MŽP uvádí, že protože o delfínoterapii existuje řada odborných studií, jak doložil znovu právě žadatel, není nutný opětovný výzkum delfinoterapie. Přitom MŽP v rozporu s touto úvahou jinde uvádí, že z šesti publikací tři potvrzují a tři nepotvrzují vliv delfínoterapie na zlepšení chování handicapovaných dětí. To ovšem původní argumentaci MŽP zcela vyvrací a naopak dokládá nezbytnost pokračování ve výzkumu účinků delfínoterapie. MŽP mělo zdůvodnit, proč by výzkum 2. lékařské fakulty UK měl být méně pobočka

6 vědecký, než výzkumy zahraničních fakult. V této souvislosti použitá argumentace MŽP, že plánované delfínoterapie pro plánovaných 35 pacientů, z nichž10 vybrala 2. Lékařská fakulta UK pro svůj výzkum, jsou z hlediska výzkumných, tak biomedicinských marginální, je zcestná, pokud by alespoň jednomu z těchto pacientů tato terapie pomohla, nebo pokud by vedla k metodě, která by zvýšila účinnost delfínoterapie. IV. Právní zhodnocení argumentace MŽP ve vtahu k právnímu významu stanoviska vědeckého orgánu Dne zaslala Agentura MŽP své odborné stanovisko podle 27 odst. 2 písm. d) zákona a čl. 4 odst. 1 Nařízení, č.j /SOM2/2013/AOPK, doplněné dopisem č.j /SOM2/2013/AOPK ze dne (dále jen Stanovisko ). Předtím dne Agentura pod č.j /SOM2/2013/AOPK informovala MŽP, že požádala vědecký orgán CITES Ukrajiny o posouzení původu zvířat a prověření skutečnosti, zda vývoz neohrozí druh na přežití ve volné přírodě. Vyjádření vědeckého orgánu CITES Ukrajiny v tomto směru považovala za směrodatný. I dle rozsudku MěS v Praze č. 9 Ca 229/ se musí vědecký orgán především zabývat tím, že dovoz nebude mít škodlivý účinek na stav zachování druhu nebo na rozsah území, na kterém se populace v zemi původu vyskytuje. Přesto v konečném důsledku Agentura od prověření tohoto požadavku ustoupila a spokojila se s pouhou kompilací náhodně seskupených internetových zdrojů k tomu blíže viz vyjádření účastníka ze dne Dne Agentura požádala Městskou veterinární správu v Praze (dále jen MěVS ) o vyjádření k ubytování delfínů. MěVS se k dotazu Agentury dne vyjádřila vyhýbavě s tím, že není dle předložené projektové dokumentace k ubytování delfínů posoudit, zda místo ubytování delfínů je odpovídajícím způsobem vybavené, aby umožňovalo řádnou ochranu a péči. Jinými slovy MěVS vyžadovalo provedení místního šetření, tedy dokončení stavební části záměru ještě před vydáním stanoviska, resp. povolení. Agentura, která ve smyslu Nařízení má v kompetenci sama určit, zda místo ubytování je náležitě vybavené, se na místo toho dovolává stanoviska MěVS, aniž by se sama přesvědčila o plánovaném vybavení místa ubytování delfínů. Účastník proto ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí z zpochybnil kompetenci Agentury vystupovat jako vědecký orgán CITES, když svou působnost dle čl. 4 odst. 1 písm. a) a c) Nařízení vykonává naprosto nevědecky a alibisticky. Ani MŽP se v pobočka

7 Napadeném rozhodnutí příliš správností postupu a argumentace nezabývá a konstatuje pouze, že: a. Obvyklá lhůta, během které má vyvážející stát odpovědět na dotazy, byla konferencí smluvních stran CITES stanovena na 15 dnů. Tím rádoby MŽP vyvrací námitku účastníka, že Agentura měla počkat na stanovisko vědeckého orgánu Ukrajiny. Dle účastníka lhůty stanovené blíže nespecifikovanou konferencí nemohou být pro posouzení správnosti postupu orgánu veřejné správy směrodatné. Jestliže Agentura původně slibovala, že vyjádření ukrajinského vědeckého orgánu bude takřka nahrazovat stanovisko Vědecké prověřovací skupiny k účinku záměru účastníka na stav zachování druhu delfínů nebo na rozsah území výskytu delfínů, měla rozhodně počkat na jeho doručení. Nemůžeme se ubránit dojmu, že se stejně jako účastník dozvěděli pracovníci Agentury v předstihu, jaký bude obsah vyjádření, a rozhodli účelově jinak v rozporu s ním. Této domněnce svědčí skutečnost, že bezprostředně po vydání Stanoviska vyjádření z Ukrajiny skutečně došlo, a že je toto vyjádření na rozdíl od Stanoviska pozitivní. b. Agentura vycházela při vydání stanoviska z údajů poskytnutých žadatelem, resp. z ukrajinského povolení, tj. z rozhodující informace, že předmětní delfíni jsou původem F (první generace) a tudíž může být její stanovisko a potažmo i rozhodnutí MŽP týkající se mrože naprosto odlišné. A protože ubytování pro mrože ledního Agentura neposuzuje dle čl. 4. odst. 2 Nařízení, stačí, když účastník předloží dokumenty dokazující odpovídající ubytování. Protože na delfíny se vztahuje čl. 4 odst. 2 Nařízení, posouzení plánovaného ubytování podle projektové dokumentace údajně nestačí. K tomu účastník namítá, že dle ust. čl. 4 odst. 2 písm. b) Nařízení se po žadatelích požadují pouze dokumenty dokazující vybavenost ubytování, nikoliv místní šetření. Tento požadavek jde proto nad rámec právního řádu ČR i Nařízení. Proto i dál platí argumentace, že stačila-li (projektová) dokumentace k posouzení vhodnosti ubytování u mrože, měla stačit i k posouzení vhodnosti ubytování delfínů. c. MŽP vyjádření Agentury k otázce převažujících komerčních účelů považuje za irelevantní, neboť k řízení o této otázce je kompetentní dle čl. 4 odst. 1 písm d) Nařízení právě ministerstvo. S tímto závěrem účastník souhlasí. d. Tam, kde agentura působnost má, tj. dle čl. 4 odst. 1 písm. a) a c) Nařízení je vyjádření Agentury záporné a MŽP není kompetentní k tomu, aby přezkoumávalo odborné stanovisko Agentury. I jinde se MŽP snaží od Agentury distancovat slovy: Agentura není správním orgánem, nýbrž vědeckým a není proto ve svém postupu při vydávání vědeckého stanoviska vázána či pobočka

8 regulována (zákonem). S tímto právním názorem se ale účastník nemůže ztotožnit. Jestliže z již citovaného Rozsudku MěS v Praze, č.j. 9 Ca 229/ , vyplývá že: pokud je jednou z podmínek souhlasné stanovisko vědeckého orgánu CITES (Agentury), nelze v případě záporného stanoviska žádosti o dovoz vyhovět, pak je stanovisko Agentury závazným stanoviskem orgánu veřejné moci, kterému se lze bránit s využitím opravných prostředků v rámci Napadeného rozhodnutí. Jestliže je MŽP coby prvostupňový orgán tímto stanoviskem vázáno, musí být toto stanovisko a postup při jeho vydávání přezkoumatelný v rámci řádných či mimořádných opravných prostředků. Kdyby se jednalo o stanovisko čistě vědecké, nemohl by jím být správní orgán vázán a nemohl by se od něj distancovat tak, jak se zbavuje odpovědnosti za posouzení postupu při jeho vydání v odůvodnění Napadeného rozhodnutí. Nezbývá než si v této souvislosti položit otázku: Qui bono? Účastník má za to, že byl Stanoviskem a potažmo Napadeným rozhodnutím neoprávněně zkrácen na svých právech a poškozen, a to nikoliv ve prospěch zachování druhu delfínů či předmětných delfínů, kteří budou úspěšně vystupovat jinde, ale ve prospěch těch, kdo stojí za mediální kampaní. Jeho námitky uplatněné v rámci jeho vyjádření k podkladům správního řízení a týkající se porušení zásad správního řízení tak zůstávají v platnosti. Zejména jde o: - 2/1 správního řádu: Agentura postupovala v rozporu se zákony a Nařízením. - 2/2 správního řádu: správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k účelům, k nímž mu byla zákonem svěřena. - 2/3 správního řádu: Agentura nešetřila práva účastníka ani jeho oprávněné zájmy, když zasáhla do těchto práv před vyřešením právní otázky, která byla podmíněna stanoviskem ukrajinského vědeckého orgánu CITES. - 2/4 správního řádu: je již shora konstatováno, že při stejných skutkových zjištěních vznikají nedůvodné rozdíly. Závěr Agentury je rozhodně v rozporu s okolnostmi daného případu a potažmo i s veřejným zájmem na spravedlivý proces. - 3 správního řádu: jak je uvedeno výše, nebyla respektována zásada materiální pravdy. - 4/4 správního řádu: měl-li být uplatněn právní názor MŽP ve smyslu, že pro něj závazné Stanovisko, je nepřezkoumatelné, nebylo by účastníku umožněno uplatňovat svá práva a oprávněné zájmy v rámci opravných prostředků. - 7 správního řádu: platil-li by výklad uplatněný MŽP ve vztahu k ZOO, došlo by k narušení rovnosti účastníků řízení; vnikly by nutně pochybnosti o nestrannosti postupu Agentury a MŽP v předmětném řízení správního řádu, když Agentura a potažmo MŽP neužilo důkazní prostředky, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a - čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 2 a 3 a čl. 4 Listiny základních práv a svobod, když státní moc v předmětném případě je uplatňována nad rámec mezí a způsobů, které stanoví zákon. pobočka

9 V. Závěr a odvolací návrh Závěrem je třeba uvést, že Stanovisko a v důsledku toho i odůvodnění Napadeného rozhodnutí je s ohledem na shora uvedené ve svém celku matoucí, nesrozumitelné a protismyslné a proto nepřezkoumatelné. To je věc zásadního právního významu. Navrhovatel proto navrhuje, aby ministr životního prostředí vydal následující r o z h o d n u t í Rozhodnutí MŽP, čj /ENV/ /630/13, ze dne , se ruší a věc se vrací orgánu prvního stupně k novému projednání. pobočka