Nimrodi a rybáři táborští

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nimrodi a rybáři táborští"

Transkript

1 Nimrodi a rybáři táborští Pan profesor A. Z. Hnízdo Kde se ti úplně nejvíc líbilo?, optal jsem se nedočkavě své ženy, zatímco jsme uháněli k domovu z torontského letiště. Právě se s dětmi vrátila z první návštěvy staré vlasti po mnoha letech. V Pražské ulici za letního slunečného rána, zněla odpověď. Lidé se stále trousí s taškami a bandaskami, jako dřív, pro mléko a chléb ještě teplý a čerstvé křupavé rohlíky. Jiní pospíchají k náměstí něco zařídit na úřadech. V krámech je živo, všude spousta lidí, místních i výletníků ze zájezdů. No prostě prosluněná dopoledne v Pražské ulici jsou Pepo zážitek. Dnes je to legrace. Letenku lze mít za pár okamžiků i přes Internet, vizum už nepotřebujete, Airbus ČSA létá do Prahy několikrát týdně nonstop a za sedm hodin jste v Ruzyni. Tam už na vás v autopůjčovně čeká vůz a za chvíli už uháníte na Tábor. Člověk už skoro zapomněl, že kdysi to vůbec takto snadné nebylo a ta silná touha, projít se zas ulicemi rodiště, byla po mnoho let jen neuskutečnitelný sen. Takové procházky šly dělat pouze v duchu, což jsem občas činil. Od nás z Klášteráku se jde do města nejprve ulicí Křížkovou, která vás klenutým podloubím přivede na Žižkovo náměstí. Dál již zmíněnou ulicí Pražskou, která pak u divadla a antikvariátu přechází v třídu Palackého. Odtud již za chvíli budete na Křižíkově náměstí, dříve však u Grandu, což byl svého času nejlepší hotel ve městě. Zde, když se zadíváte vlevo, směrem k Jordánu, spatříte podnes elegantní budovu někdejšího C.K. reálného gymnázia, jinak zvaného Reálka. Tak se této škole říká podnes. Avšak tato story není o ulicích a budovách, ale o pozoruhodné osobnosti. Pokaždé, když si na pana profesora Hnízda vzpomenu a v duchu se pokouším znovu si vybavit jeho podobu, vždy se tato hypotetická scéna odehrává právě tady u Grandu před Reálkou. Není divu, vždyť po mnoho desetiletí na této škole působil, těmito místy se ubíral, a zde jsem ho vídával. 1

2 Pana profesora Hnízda, muže tehdy kolem šedesátky, štíhlého, vysokého a ve velmi silných brýlích, jste mohli v těchto místech spatřit, jak po chodníku kráčí důstojně a vzpřímeně v tmavozeleném hubertusu s aktovkou v podpaží. Ten kabát měl na zádech jeden dlouhý fald od límce až k dolnímu lemu. Pan profesor jej nosil volně bez opasku a někdy i rozepnutý. Když se dostavil závan větru kabát se mu nadmul a připomínal křídla netopýra, což nevšední vzezření páně profesorovo ještě umocňovalo. Za teplých dnů jara a podzimu RNDr Hnízdo činil dojem profesora z Oxfordu či Cambridge, to když byl ve svém tweedovém saku, pumpkách, Argyle podkolenkách a hnědých, vzorně naleštěných polobotkách. Nedílnou částí páně profesorova apparelu bývaly i klobouky. Někdy to býval tweedový klobouk, takový v jakých si v té době libovali jeho akademičtí kolegové a intelektuálové na britských ostrovech, jindy to byl ten zelený klobouček, jaký nosívají lesníci, rybáři a členové mysliveckých a rybářských spolků. I pan profesor byl totiž nadšeným nimrodem a rybářem, členem a neúnavným činovníkem a kronikářem obou těchto spolků. Kromě svého náročného profesorského povolání se navíc i zabýval rozsáhlou přírodovědeckou badatelskou činností, jak se za chvíli dovíme. A co se týče jména Hnízdo, podnes si myslím, že člověku, který tak velmi miloval přírodu se snad přiléhavějšího jména už nemohlo dostat! V této souvislosti jsem při nedávné návštěvě Tábora zaslechl legrační perličku, o jejíž věrohodnosti však nemám důkazů. Bylo to prý na začátku školního roku. Pan profesor, kdysi sám studentem, byl na škole novým panem profesorem dotázán: A kdo jste vy, pane studente? Jsem Hnízdo a bydlím pod 2

3 Ptákem, zazněla naprosto pravdivá odpověď. Táborských věcí neznalý pan profesor si v první chvíli myslel, že si z něho studentík tropí žerty a již o tom chtěl učinit zápis do třídní knihy, když však byl ostatními studenty včas ubezpečen, že taková čtvrť v Táboře, dole pod městskými sady u Tismenického potoka, opravdu je. Mne pan profesor Hnízdo ve škole neučil a osobně jsem se s ním sešel jen jednou, a to jen krátce, to však podnes na mém obdivu vůči jeho osobnosti nic neubralo. Bylo to někdy v roce 1955, když strýc Václav Kaplický, spisovatel historických románů, zavítal na pozvání městské osvětové rady k nám do Tábora. Přednesl tehdy dvě přednášky o zdejší bohaté husitské minulosti. Jedna z nich byla právě pro studenty Reálky, která na přelomu století byla i jeho vlastní Almou Mater. Poutavě se o tom rozepisuje ve své knize vzpomínek na dětství a studentská léta, Hrst vzpomínek z mládí, kterou na sklonku svého života napsal. Druhá přednáška se konala ten samý den večer pro veřejnost v městském divadle. Následujícího dopoledne, před svým návratem do Prahy, byl strýc pozván panem profesorem Hnízdem do jeho studovny, kterou za těch časů míval v prostorách archivu muzea, kam se tehdy vcházelo z tmavého podloubí pod radniční věží. Strýc mě, desetiletého, vzal na toto setkání ssebou. Po prohlídce muzejních sbírek a archivu oba milovníci Tábora a okolí setrvali v dalším zaníceném rozhovoru. Při loučení jsme pak oba dostali darem knihu Přírodní památky a krásy Táborska, která panu profesorovi vyšla o několik roků dříve. Právě díky té knize, kterou jsem si přečetl několikrát, jsem provždy získal hluboký obdiv k tomuto pozoruhodnému muži, který se podnes řadí k inspirujícím borcům táborským, které jsem za let dětství a mládí znal, či jen potkával na ulici. 3

4 Kniha vyšla v roce 1948 v nákladu pouze 2000 výtisků a jsem rád, že ji mám sebou tady v Kanadě. Je radostí se k ní občas vracet. Pro pamětníky uvádím, že tisk provedla knihtiskárna Petr Frank v Táboře. Ta bývala na Budějovické silnici. Jak čtenář za chvíli pozná, vědomosti tohoto muže o našem kraji byly vskutku fenomenální. A nejen to. Z každého odstavce je nanejvýš cítit, že vše bylo psáno srdcem. Kniha má celkem osmnáct kapitol nabitých podrobnými botanickými, zoologickými a geologickými vědomostmi a dalšími zajímavými údaji. Granátová skála, Chýnovská jeskyně, Staré a památné stromy, Choustník, Vzácná květena, Stříbrnou stopou krajem Táborů, Blata u Soběslavi, jsou jen některé ze statí. Názvy hornin, květeny, stromů, hmyzu, ptáků, ryb a zvířat jsou uvedeny nejen v českém jazyce, ale i v latině! Srdci táborskému je nesporně nejblíž údolí řeky Lužnice a Jordán. Proto s původní předmluvou a úvodem uvádím právě tyto dvě kapitoly v jejich celistvosti, včetně všech originálních fotografií a kreseb. Někomu se možná může popisování flóry a fauny zdát nudné a nezáživné. Nicméně chtěl bych čtenáře povzbutit, aby četbu nevzdali, protože jsem si jist, že budou nakonec velmi rádi, že ve čtení setrvali. Ty jména jsou totiž přímo vonící, milá, něžná a poetická, že je radostí je číst. Některé z rostlin, jak se dočtete, se nalézaly na velmi nepřístupných ba nebezpečných místech, například na příkré skále v Příběnicích, vysoko nad údolím Lužnice. Už před více než půlstoletím byly velmi vzácné. Bylo by zajímavé dnes vědět, jak se až k nim náš milý pan profesor dostával. Takových činů je schopna jen zanícenost a touha přiblížit tyto přírodní krásy ostatním. Takže vzhůru za poznáním do Lužnického údolí a na břehy Jordánu! Dozvíte se nejen mnoho zajímavého o táborském kraji, ale zároveň i o vzácné osobnosti pana profesora RNDr Antonína Zbyška Hnízda. Předmluva RNDr Antonín Zbyšek Hnízdo je sice rodákem píseckým (nar. 5. prosince 1906), ale stálým domovem stal se mu Tábor, kde dokončil svá středoškolská studia. Na Táborsku započal také svou učitelskou dráhu, ale brzy přešel do Podkrkonoší. Události pomnichovské přivedly jej zpět na Táborsko. Jeho působištěm se stal Tábor, nejdříve škola měšťanská a od r reálné gymnázium. 4

5 To je jeho životopisný profil, který ovšem nepovídá nám nic o jeho lásce k přírodě, jejím půvabům, jeho zálibě v myslivosti a rybářství (táborský rybářský klub má od něho pěknou spolkovou kroniku). Z této jeho lásky vyrostla přítomná kniha kniha objevná, ukazující nám Táborsko, dosud známé jen jako kraj historicky památný, ale hospodářsky slabý, v novém světle. Dokazuje, že Táborsko má nejen jedinečnou historii, ale že má také své přírodní krásy a památky, sice prosté, ale půvabné. O této stránce Táborska neměli jsme kromě menších pojednání souvislého popisu přírodovědeckého, takže spis dr. Hnízda zde skutečně, bez obvyklé hluché fráze, vyplňuje citelnou mezeru. Doplňuje nám popis Táborska historického, jak je známe, ukazuje krásy jeho přírody, jež dojímá svou prostotou jako sličná, ale chudobná dívka. Z řádek knihy cítíme lásku k věci, jíž věnuje autor svůj zájem. Své popisy podává zajímavým slohem, neslevuje však ničeho s vědecké správnosti. Pečlivý je i výběr fotografií a umělecká výzdoba kresbami paní Marie Kroupové. Táborsku dostává se díla, jež bylo dávným piem desideriem těch, kdo milují svůj rodný kraj či místo svého působiště. Všichni rodáci tohoto kraje mohou míti z vydání knihy upřímnou radost. Roman Cikhart Úvod Při slově Táborsko se zdá, že se před Vámi otevírá stará kronika, v níž čtete se zatajeným dechem o velikosti a síle lidské myšlenky, o slávě hejtmanské, o pokoře ducha a zbožné pýše hrdinských srdcí. Na mysli se Vám vybaví malebný obraz tvrdých hradů, omšelých vladyckých sídel a v klínu lesů přítulně schoulených vesnic. A přece Soběslav není jen starým srdcem kraje význačných památek národopisných, nýbrž současně i středem území, které je charakteristické svým přírodním útvarem, ať již květenou svých Blat nebo plovoucími ostrůvky na Novém rybníku. Chýnov není jen starým sídlem pomezního hradiště za doby knížecí, nýbrž i krajem s největší vápencovou jeskyní v Čechách, romantické údolí Lužnice nevypráví jen svými mohylami o starém osídlení v době železné, nýbrž také o vzácné květeně svých srázů a strání. Hory Ratibořské a Horky spojují historickou památku svých stříbrných dolů se vzácnými ukázkami minerálů, Choustník se vypíná do kraje nejen zříceninou bývalého sídla Rožmberků, nýbrž i vzácnými poklady svých skalních útvarů. A konečně Tábor! Jméno Jordánu mluví o starém ideovém vztahu jihočeského člověka XV. věku k textu Písma, technik jej obdivuje jako nejstarší středověkou přehradu, oko turisty se potěší stříbrem jeho hladiny, v níž se zrcadlí stará architektura husitské pevnosti, rybářovo srdce se zachvěje v tajemném očekávání překvapujících úlovků v tomto neslovitelném rybníku, který i svojí vodní faunou je opět charakteristickou přírodní památkou. A tvrdý, skalnatý ostroh, na kterém stojí Tábor? I ten zaujme Vaši pozornost nejen husitskou fortifikací na svém obvodu, nýbrž opět i přírodní zvláštností na svém jižním svahu granátovou skálou. Táborsko není tedy jen kronikou historických postav a slavných dějů, nýbrž zároveň i knihou vzácných krás a památek přírodních. Dnes Vám tímto dílem otevírá její stránky autor, který s bohatými vědomostmi odbornými spojuje hluboký 5

6 cit a opravdovou lásku k přírodě svého zamilovaného kraje. Píše srdcem. Zaslouží si, aby stejným způsobem byl i pochopen. Dr František Kroupa. Lužnické údolí Půvabná, poklidná, věčně však zahnědlá Lužnice s břehy zastíněnými malebnými olšinami a střapatým vrbovím, místy doprovázená dnes již jen skrovnými zbytky starých říčních ramen v létě často ozdobených záplavou skvěle žlutých květů a vzplývajících kožovitých listů stulíku, plyne po průtoku Rožmberkem rozlehlými, pestře květnatými lučinami třetihorní roviny téměř až k Dráchovu nad Soběslaví, kde se pojednou ráz krajiny začíná měnit. Tam, již v kraji táborském, se její údolí zužuje a na březích se porůznu objevují skalky a skaliny, kterých směrem po vodě přibývá, takže pod Sezimovým Ústím u Tábora teče řeka mezi rulovými skalami, po předlouhé věky rozhlodávanými dravou silou jejího toku. Hloubky údolí nápadně přibývá před staroslavným Táborem, kde přímo na okraji města, na pravém břehu řeky strmí téměř nad vodu první obrovský rulový útes, s jehož temene je milo pohledět na stříbrnou pásku řeky, obtékající město, pod nímž její vody mizí v hlubokém a divokém údolí, nejkrásnějším a nejromantičtějším koutku táborského kraje. Zde, v klínu přetvrdé památné žuly táborské, jak býval zdejší syenit také nazýván (syenit je hornina příbuzná žule, ale neobsahuje křemen), vytvořila si Lužnice pozoruhodné řečiště, v němž se střídají zrádné tůně a hlubiny s mělčinami, namnoze vyzdobenými spoustou ohromných, dnes dokonale ohlazených balvanů a celých skal, v nichž při malé vodě na několika místech shlédneme i útvary vzniklé vymílací činností oblázků uváděných do rotačního pohybu vodními víry, tak zv. obří hrnce. Rozdílná tvrdost hornin, jich uložení a pukliny přiměly řeku často měnit směr toku, takže četné zákruty a ohyby, většinou náhlé a velmi prudké jsou tu více než hojné. Památná a pozoruhodná jsou místa, kde v řečišti na poměrně malé ploše jsou rozhozeny celé spousty menších i větších, ba obrovských balvanů, kterým se 6

7 říká kamenné stádo. Balvany se dostaly do řečiště různým způsobem. Některé patří k vlastnímu dnu; voda je vymílá již po tisíciletí, takže měkčí části již dávno a dávno byly rozrušeny a odplaveny, tvrdší pak odolávají podnes. Jiné vznikly zřícením podemletých kamenitých břehů a strmých údolních stěn. Také balvany uvolněné větráním skal na svazích údolí se dostávají do řečiště, neboť se posunují vlastní vahou po svahu dolů. Přitom se dostávají do řečiště také menší kusy horniny, kterými si řeka na dalším toku hloubí a ryje své malebné údolí. Zalesněné stráně údolí, zdvihající zde se do výše padesáti i více metrů na obou březích, z nichž místy vystupují jen spoře porostlé, někdy úplně holé syenitové skály, rozhlodávané podivuhodně od pradávna ničivými silami přírodními opravdu často až do překvapujících útvarů, jsou jedinečnými kulisami velkolepého přírodního panoramatu lužnického údolí pod Táborem. Ať již je to temná a stinná Pintovka, či slunný protilehlý Chlum nad Klokoty, kamením tak bohaté okolí Papírny, Benešova mlýna, nebo lesnatý kout u mlýna zv. Starý Kvěch a dále úzké pobřežní lučiny u Kobrzků, Bredů a konečně skalnatá soutěska u přepamátných Příběnic, všude, kam jen oko lidské dohlédne, plno a plno nezapomenutelných dojmů a krás. Třebaže pod bývalým mlýnem u Bredů vystřídá tvrdý syenit opět měkčí rula, nepozbývá ani tato část údolí, jejíž ozdobou jsou rozlehlé smrkové lesy, nikterak na své půvabnosti, ba naopak. Několik kroků po proudu pod uvedeným mlýnem překvapí chodce na levém břehu řeky rozlehlá Candátí skála, přímo z hladiny a téměř kolmo vystupující, r proražená tunelem 32 m dlouhým. Tím odpadlo dřívější namáhavé, krkolomné přelézání skály, bohatě však odměňující krásnými pohledy do údolí. Přímo skvostným dvojníkem Candátí skály je o něco dále po proudu ležící Příběnická skála, také 7

8 vystupující přímo z vod Lužnice; její pohodlný přechod umožňuje boční lávka nad hladinou, pořízená r Pohledem z temene této památné skály, která nese mohutné zbytky slavných kdysi Příběnic, zpět proti vodě, zachytíme při protějším břehu nízký, rozsochatým vrbovím zarostlý ostrůvek Adamitů. Přes silný antropický zásah v celé oblasti širšího okolí lužnického údolí pod Táborem zachovala se právě zde, v nejodlehlejších a méně přístupných jeho částech místečka a místa se zbytky původní vegetace. Také někteří, dnes u nás již namnoze vzácní živočichové se tu podnes vyskytují. Břehy Lužnice v údolí vroubí porosty různých vrb - Salix sp. div. a olše lepkavé - Alnus glutinosa (L.) Gärtn., mezi nimiž se vyskytuje v krásných exemplářích i olše šedá - Alnus incana (L.) Mönch. Na mnohých místech křovinný podrost těchto pobřežních stromovitých porostů tvoří skupiny tavolníku vrbolistého - Spiraea salicifolia L., keře až 2 m vysokého, v létě ozdobeného hustými jehlancovitými latami růžových kvítků, který se tu místy střídá s vonnou střemchou - Prunus padus L. a jedovatou potměchutí - Solanum dulca-mara L., jakož i úhledným, leč poměrně pořídku se vyskytujícím brslenem obecným - Evonymus europaeus L., v podzimu zdobeným roztomilými červenými kvadrátky. Leč nejsou to jen keře a stromy nápadné velikostí, ale i přebohatá, barevně pestrá společnost drobnější pobřežní květeny, která jistě upoutá pozornost i největšího nevšímavce, který kráčí v létě tímto požehnaným koutkem naší vlasti. Velmi nápadnou a krásnou rostlinou je tu rozrazil d1ouholistý - Veronica longifolia L., jehož tuhé, přímé, až přes metr vysoké lodyhy zdobí hrozny fialově modrých kvítků, tak krásně se družících s nachovými květenstvími o málo nižšího kypreje obecného - Lythrum salicaria L. a bílými úbory sličného řebříčku bertrámu - Achillea ptarmica L. Na jiných místech jsou tyto květnaté porosty vystřídány skupinami dekorativního zblochanu velkého - Glyceria maxima (Hartm.) Holmberg, vytrvalé vodní trávy, nesoucí v létě na konci až dvoumetrových stébel přebohaté laty drobných kvítků. V pestré této směsici místy najdeme i neveliké porosty vonné máty lesní - Mentha silvestris L. i máty vodní - Mentha aquatica L., skromný šišák obecný - Scutellaria galericulata L., statnou anděliku menší - Angelica silvestris L., růžovou vrbku chlupatou - Epilobium hirsutum L. i vrbku malokvětou - Epilobium parvif lorum Schreb., tužebník jilmolistý - Filipendula ulmaria (L.) subsp. eufilipendula Dom., kostival lékařský - Symphytum officinale (L.) subsp. eu-officinale Dom., krtičník 8

9 hlíznatý - Scrophularia nodosa L., a roztomilou pomněnku bahenní - Myosotis scorpioides (L.) Hill. Kamenité břehy, svahy, splazy, okolí opuštěných lomů a výslunná místa osadila do daleka žlutí svých korun svítící divizna malokvětá - Verbascum thapsus L. a divizna obecná - Verbascum phlomoides L. spolu se zdomácnělou a velmi hojnou severoamerickou pupalkou obecnou - Oenothera biennis L. subsp. eubiennis Dom. dokonale zdomácnělý. Porůznu podél toku Lužnice se nalézající tůňky hostí zde vzácnou, občas sem splavovanou šípatku vodní - Sagittaria sagitti folia L. a žebratku bahenní - Hottonia palustris L., vytrvalou to rostlinu s listy hřebenitě zpeřenými, jejíž bezlistá lodyha nad vodu vyčnívající nese hrozen narůžovělých kvítků, jakož i kosatec žlutý - Iris pseudocarus L. Nechybí tu ani akvaristům dobře známý vodní mor kanadský - Elodea canadensis Michx., pocházející ze Sev. Ameriky a v našich vodách, hlavně stojatých, Zajímavé jsou i sporé výskyty puškvorce obecného - Acorus calamus L., který se na př. uchytil již v táborských Koželuzích na pravém břehu řeky, přinesený velkou vodou z jihočeských rybníků. Mohutné skalní útvary na pravém břehu Lužnice hostí dále silenku nící - Silene nutans L., tolitu lékařskou - Vincetoxicum of ficinale L., rmen barvířský - Anthemis tinctoria L., netřesk skalní - Sempervivum sobolivferum Sims., drobnou kapradinu s1eziník červený - Asplenium trichomanes L., vzácněji s1eziník severní - Asplenium septentrionale (L.) Hoffm. a os1adič obecný - Polypodium vulgare L. Porůznu pak, hlavně na trávnících u cest a splazech výhradně na pravém břehu řeky se setkáváme s nápadně velikými úbory krásného bod1áku nícího - Carduus nutans L., často nedaleko dosti velikých porostů aromatické dobromysle obecné - Origanum vulgare L., místy doprovázené úhlednou rostlinou z čeledi pyskatých, zvanou marulka pamětník - Satureja acinos (L.) Scheele. I nepatrné a velmi spoře se tu vyskytující písčinky mají své nenáročné obyvatele rostlinné, z nichž nutno uvésti alespoň krásně modře kvetoucí pávinec obecný - Jasione montana L., jestřábník chlupáček - Hieracium pilosella L. a hojný šťovík menší - Rumex acetosella L., často i s krásně růžovou trávničkou - Armeria vulgaris 9

10 Willd. subsp. elongata (Hoffm. sp.). Na nevelikých lesních loučkách, travnatých okrajích lesních porostů a stráních nalézáme porůznu velmi hojný omamně vonný vemeník bělokvětý - Platanthera bifolia (L.) Rich., často až v překvapujícím množství prodávaný na trzích našeho města společně s kyticemi nejkrásnějšího našeho zvonku, zvonku broskvo listého - Campanula persicifolia L. a jemné udatny lesní - Aruncus silvester Kostel. Mnohem větší výběr a množství rostlinných druhů roste však na protějším břehu Lužnice, kam do stínu smíšených porostů se uchýlila pestrá a bohatá společnost rostlin, z níž alespoň v přehledu uvedu nejvýznačnější: tak místy je tu velmi nápadná, v úplných porostech se vyskytující konopice velkokvětá - Galeopsis speciosa Mill., s bledožlutými korunami, jichž dolní pysk na prostředním uštu je zdoben fialovou, bíle vroubenou skvrnou, statná udatna lesní, upozorňující na sebe svými až 2 m vysokými lodyhami s latami drobných, mnohomanželných kvítků a hlavně v oblasti Příběnic pak hojná měsíčnice lesní - Lunaria rediviva L., vydychující ze svých světle fialových květů těžkou, omamnou vůni. Kdysi pravděpodobně mnohem hojnější listnáče, hlavně buky, podmiňují na tomto břehu ještě dnes výskyt dalších dítek květeny, z nichž alespoň jménem uvádím: kyčelnici devítilistou - Dentaria enneaphylla L., dřípatku horní - Soldanella montana Mikan, kopytník evropský - Asarum europaeum L., věšenku nachovou - Prenanthes purpurea L., jaterník trojlaločný - Hepatica nobilis Mill., 1echu jarní - Lathyrus vernus L., h1uchavku skvrnitou - Lamium maculatum L. a hluchavku žlutou - Lamium galeobdolon (L.) Grantz., plicník 1ékařský - Pulmonaria officinalis L. subsp. maculosa (Hayne) Gams, kostival hlíznatý - Symphytum tuberosum L., ptačinec velekvětý - Stellaria holostea L., pryskyřník kosmatý - Ranunculus lanuginosus L., samorostlík klasnatý Actaeaspicata L., oměj žlutý - Aconitum lycoctonum L., subsp. vulparia (Rehb. pro sp.) Schinz et Keller, oměj modrý - Aconitum variegatum L., místy velmi hojnou mařínku vonnou - Asperula odorata L. a skutečně vzácnou, v některých úsecích jen ojediněle, jinde hojněji se vyskytující lilii zlatohlavou - Lilium martagon L., překrásný to eurasijsko-meridiální prvek naší květeny zasluhující plné ochrany všech dobrých lidí. Z keřů zde význačných poutá pozornost hojná růže horská či převislá - Rosa pendulina L., nápadná velikými, většinou jednotlivými růžově červenými až nachovými květy, omamně vonící lýkovec obecný - Daphne mezereum L., obyčejně již v březnu oděný záplavou růžových květů, přehojný bez červený - Sambucus racemosa L., jen pořídku se vyskytující kaliny - Viburnum opulus L. (v jejíchž plochých vrcholcích se rádi schovávají skvostní brouci z1atoh1ávci - Cetonia aurata L.), jakož i převzácný řešetlák počistivý - Rhamnus cathartica L. Porůznu pak ve stínu stromů a keřů a ve vlhku strží a úpadů rozkládají vějíře svých listů statné kapradiny, z nichž nápadnou je dekorativní kapraď samec - Dryopteris filix - mas (L.) Schott, papratka samičí - Athyrium filix - femina (L.) Roth, kapraď ostnitý - Dryopteris spinulosa (Muhl.) O. Ktze a velmi vzácně i drobnější os1adičec bukovinný - Dryopteris phegopteris (L.) C. Christ. Nejvýznačnější botanickou lokalitou celého údolí, floristicky tak bohatého, jest již zmíněná Příběnická skála. Je částečně kryta smíšeným porostem smrku obecného - Picea abies (L.) Karst, jedle bělokoré - Abies alba Mill., lípy malolisté - Tillia cordata Mill. a borovice lesní - Pinus silvestris L., 150 let starým, s podrostem týchž dřevin 15 až 601etým, k nimž se druží líska obecná - Corylus avellana L. a bez červený. 10

11 Obnažené skalní plochy zdobí v květnu záplavou žlutých kvítků tařice skalní - Alyssum saxatile L., význačná křížatá rostlina našich, hlavně středočeských skal (řidčeji se vyskytuje i na skále naproti ležících Příběniček). Současně s ní rozkvétá tu snad méně nápadný, ale mnohem vzácnější lomikámen trsnatý - Saxifraga decipiens Ehrh. ssp. palmata, útlá rostlina s bílými korunními plátky, jejímž domovem je jen nejteplejší část středních Čech, kde porůznu na skalách Vltavy a Berounky se hojněji vyskytuje. Kromě uvedených rostlin hostí Příběnická skála v hlubších úžlabinách i lilii zlatohlavou a na jednom, téměř nepřístupném útesu i rozrazil ožankolistý - Veronica teucrium L. subs. pseudochamaedris (Jacq. sp.) Nym. Také po stránce zoologické je údolí Lužnice pod Táborem pozoruhodné, neboť tu dosud hnízdí nejméně dva páry výra velkého evropského - Bubo bubo bubo L., dnes již u nás celkem vzácného opeřence. První zakládá již po několik let domácnost v příkré skalnaté stráni na levém břehu řeky zhruba naproti ústí Jeleního potoka v revíru Dražičky, lesní oddělení Bezkoutí, a již po léta používá neustále téhož hnízda, jehož okolí jest částečně kryto smíšeným porostem jedle, dubu, lípy a lísky. Druhý párek výrů pak hnízdí v rozlehlém a téměř nepřístupném komplexu Příběnické skály. Příběnická skála byla roku 1941 prohlášena za reservaci. Úsek Lužnice mezi ústím Jeleního potoka nad Bredovým mlýnem a Příběnicemi jest dále domovem vydry evropské - Lutra lutra L. (byla ovšem pozorována i jinde, tak u mlýna Starý Kvěch, Kobrzkova), která tu nachází nejen dosti potravy, ale i úkrytů na obou březích řeky. Jen v letech 1937 až 1938 bylo zde uloveno celkem 6 kusů, z nichž nejmohutnější a nejkrásnější byl samec střelený roku 1938; vážil téměř 11 kg! Z četných ptáků oživujících údolí uvádím jen ledňáčka obecného středoevropského - Alcedo atthis ispida L. a skorce obecného středoevropského - Cinclus cinclus aqua-ticus Bechst. Lužnice, patřící k řekám vodou bohatým, má v táborském úseku břehy téměř nedotčené regulacemi a hojně zarostlé stromovím i keři, takže bohatá spleť kořenů pod břehy a úkryty pod přemnohými balvany podél břehů i v řečišti roztroušenými, četné tůně, zákruty, jakož i neustále dobře provzdušovaná voda mnohými jezy je skutečně eldorádem ryb, které tu v množství jinde vzhledem k dnešním poměrům na našich řekách neobvyklém žijí. Vyskytuje se tu okoun říční - Perca fluviatilis L., candát obecný - Lucioperca lucioperca L., ježdík obecný - Acerina cernua L., vranka obecná - Cottus gobio L., mník obecný - Lota lota L., sumec obecný - Silurus glanis L., kapr obecný - Cyprinus carpio L., lín obecný - Tinca tinca L., řízek obecný - Gobio gobio L., parma obecná - Barbus barbus L., 11

12 tloušť - Leuciscus cephalus L., plotice obecná - Rutilus rutilus L., proudník - Leuciscus leuciscus L., perlín - Scardinius erythrophthalmus L., cejn velký - Abramis brama L., cejn malý - Blica bjoerkna L., podoustev - Vimba vimba L., bolen - Aspius aspius L., ouklej obecná - Alburnus alburnus L., pískoř - Misgurnus fossilis L., úhoř obecný - Anguilla anguilla L., a štika obecná - Esox lucius L. Cejn velký, žijící v hejnech, je v Lužnici na Táborsku, hlavně v hlubších a klidnějších úsecích nejhojnější a nejvýznačnější rybou. Poskytuje maso výborné chuti a je velmi oblíbenou rybou našich rybářů, kteří v některých letech, kdy cejni opravdu dobře berou, jich na udici nachytají přímo neuvěřitelné množství; roku 1939 ulovili 2900 kusů o celkové váze 3627 kg, roku kusů 2646 kg a roku kusů 2535 kg. Dorůstá tu až 60 cm délky a byly chyceny kusy i přes 5 kg těžké! Druhou význačnou rybou Lužnice je na Táborsku sumec obecný. Třebaže veškerá odborná literatura prohlašuje tuto největší sladkovodní rybu Evropy za obyvatele mohutnějších a hlubších vodních toků bohatých na bahnité tůně, může se i Lužnice na svém poměrně úzkém středním toku v našem kraji pochlubiti sumci, mezi nimiž kusy těžké 20 a více kg, nejsou žádnou vzácností. Sumec roku 1934 chycený do slupi u Fouskova mlýna nad Soběslaví vážil přes 50 kg a byl 2.17 m dlouhý (je vystaven ve sbírkách městského musea v Táboře). Pokud bylo možno ze starších záznamů a pamětí starých rybářů zjistit, nebývali sumci v Lužnici kdysi tak hojní a také délky a váhy starších úloků nelze často ani zdaleka srovnati s údaji o úlovcích posledních dvaceti let. Sumci nebyli nikdy do Lužnice vysazováni a lze proto nynější, skutečně bohatý výskyt těchto ryb tu vysvětliti jedině hojnějším únikem malých sumčíků z rybníků na Jindřichohradecku a Třeboňsku, jejichž vody při výlovech přicházejí do Lužnice. Sumec na Třeboňsku nikdy nebyl pěstován jako chovná ryba, ale v každém výtažném rybníku, zejména v Rožmberku, Světě, Opatovickém i Horusickém, chovají již po několik desítiletí něco velkých, až 30 kg těžkých exemplářů, jako zajímavé ryby pro zpestření výlovu a podívanou, zejména pro přítomné hosty a novináře, kteří tyto dědečky velmi obdivují. Protože v uvedených rybnících jsou dobré podmínky pro jejich vytření, poměrně dobře se tu rozmnožují; plůdek však nikdy nebyl loven se zvláštní pozorností a může při výlovech potrubím unikati do Lužnice. Správnost tohoto tvrzení dokazují časté úlovky sumčíků v potrubí a v Lužnici pod Rožmberkem. V rybnících bývalého czernínského panství na Jindřichohradecku, které byly roku 1923 převzaty do státní správy, byli sumci chováni odedávna. V této oblasti 12

13 jsou sumci vysazováni do velkých kaprových rybníků jako vedlejší ryba a třou se jen v rybníce Holná a Řečickém Velkém, kde se též jejich násada slovuje. Oba uvedené rybníky odtékají do Nežárky a není proto ani zde vyloučeno, že při tažení k lovu, mohou se malí sumčíci dostat do říčky, kterou potom putují dále až do Lužnice, vedeni pudem po hlubší vodě, kterou jim tato řeka může poskytnouti až na Táborsku. Mimo Holnou a Řečický Velký, jsou na Jindřichohradecku sumci vysazováni i do rybníků Kačlehy, Putina, Ratmírov, Březina a Vajgar, ležící v blízkosti Jindřichova Hradce. Jejich odtoky ústí rovněž do Nežárky, čímž možnost úniku sumců a jejich rozšíření v Nežárce a Lužnici je podstatně zmnožena, jak také úlovky rybářů v okolí Jindřichova Hradce a Kardašovy Řečice potvrzují. Roku 1946 bylo ve vodách Lužnice táborského úseku uloveno celkem 45 sumců o celkové váze kg; tři největší z nich vážili 24, 27 a kg. Sumci v Lužnici putují s vodou z Táborska na Bechyňsko a dále, jak dokazují výkazy úlovků tamních rybářů. uniknouti; odtamtud se vybírají keserem. Při několika málo mlýnech na Lužnici v okolí Tábora stojí doposud slupy, staré mlynářské právo. Je to jednoduché, ale velmi účelné samočinné lapací zařízení k chytání všech ryb, hlavně však úhořů. Ryby jsou tahem vody sráženy na laťové povaly, po nichž se dostávají do dřevěného haltýře umístěného ve vodě, z něhož nemohou Poklidný obraz přírodními krásami přímo hýřícího lužnického údolí pod Táborem se však dokonale mění při jarním tání a odchodu ledu nebo náhlých přívalech, kdy v několika málo hodinách se usměvavá řeka změní v krutý, dravý a nezkrotný živel, neznající překážek. Stalo se již mnohokráte, že tuhé mrazy v našem kraji, přilehlém k České Sibiři, 13

14 spoutaly vody Lužnice ledem, jehož krunýř na některých místech byl i přes 1 m mocný. Neobvyklá tloušťka ledu vzniká hlavně několikerým vylitím vody na led při krátkých, dočasných oblevách a opětným zmrznutím na mělčinách s kamennými stády a v některých záhybech. Při jarním tání, které obyčejně v kraji přichází v první polovině března, hnou se ledy nejdříve v městském úseku řeky. Zde proběhne dřenice obyčejně velmi rychle a beze škody, ale splavený led se zachytne a nakupí v nebezpečných místech na mělčinách často do dna promrzlých, kde tak vytvoří mohutné ledové bariéry, ucpávající řečiště tak, že voda rychle stoupá. Podobně tomu bylo i na jaře roku 1940, kdy 14. března zatarasily ledy řečiště nad Harrachovou besídkou. Děsivé ticho leželo nad ledovým polem, které se táhlo asi 200 m směrem proti proudu od uvedeného místa a končilo na mělčinách pod Benešovým políčkem. Křížem krážem stály tu obrovské ledové kry, z nichž mnohé byly přes metr tlusté. Sotva znatelné chvění obrovské spousty ledu vznikající při dalším postupném přibývání ledu z horního úseku řeky bylo doprovázeno přitlumeným zvukem, působeným drcením ostrých hran ledových ker. K večeru uvedeného dne se dal pojednou led do pohybu. Nejdříve se pole zlehounka zavlnilo, načež jeho čelo až dosud pevně zapřené mezi břehy se hnulo vpřed. Rychlost se stupňovala, mléčně zakalené kusy ledu, mezi nimiž se zmítaly nejen větve, ale i celé stromy s kořeny, rychle uháněly kupředu, doprovázeny temným hukotem. S pronikavým praskotem narážel led po několik minut na betonové pilíře turistické lávky pod Harrachovou besídkou, která tu spojovala oba břehy, čili jak Táborští říkají táborskou a želečskou stranu. Některé kry a kmeny se zapřely o podpůrné železí oblouku lávky, přihrnuly se další a v několika málo okamžicích, než se v němém úžasu stojící diváci a hlídky ve stráních nad řekou vzpamatovali, zmizela lávka mezi ledem zpěněné, ječící a řvoucí řeky, jejíž přímo gigantická síla zanesla železné a betonové trosky můstku až na mělčiny U obrázku. Při tom nastalo zatopení Harrachovy besídky, odkud její obyvatelé byli v poslední chvíli zachráněni střechou, neboť voda zatopila úplně přízemní místnosti. Uvolněný led se však daleko nedostal. Uvízl a znovu zatarasil řeku nad mlýnem Starý Kvěch, pod nímž ale již jiná bariéra tarasila řeku na mělčině při ústí Raštského potoka, takže mlýn byl vlastně v zajetí ledu s obou stran. Voda stoupala a mlýnice byla záhy hezky vysoko pod vodou; výška vody přestoupila stav pověstné velké vody z roku Situace, skutečně velmi kritická potrvala až do 16. března, 14

15 stavení, při čemž kry hrozivě narážely na zdivo budovy. kdy vojsko povolané z Benešova rozstřílelo ledy pod mlýnem, čímž se řečiště poněkud uvolnilo a mlýn byl zachráněn. Led, který se tu dal do pohybu se opět zastavil u mlýna Matoušovského (Kobrzek), kde však kromě značného poškození slupi celkem valných škod nenadělal. Zato obyvatelé níže po proudu položeného mlýna u Bredů zažili chvíle, na které jistě nezapomenou. Voda se tu vlévala do přízemních místností vysoko položeného obývacího Podobná dřenice prošla údolím v březnu roku Její krutost byla však zmírněna včasným rozstřílením ledu na známých ohrožených místech, čímž se předešlo velkým zátopám a škodám, nebof Lužnice byla opět na několika místech promrzlá až do dna. Tentokráte urvaly ledy jen železný ochoz na Příběnické skále. Jordán Staré a slavné Hradiště Hory Tábor, jak býval kdysi dnešní Tábor nazýván, mělo odjakživa velkou nouzi o pitnou a užitkovou vodu, třebaže leží na ostrohu omývaném vodami Lužnice a Jordánského potoka. Vody obou toků se valí poměrně hluboko pod městem, od něhož bývaly odděleny dvojnásobnými hradbami, takže doprava užitkové vody do vnitřního okruhu pevnosti a města byla velmi namáhavá. A co nejhoršího, v bouřlivých dobách válečných, kdy brány i branky byly neprodyšně uzavřeny, nemožná. V takových dobách byl ohrožen i takřka jediný, poněkud vydatnější pramen pitné vody na Táboře, vyvěrající kdysi pod jordánským šancem, nedaleko budovy dnešních městských lázní a který Táborští nazvali tehdy Siloe. Ostatní prameny, objevující se ve stráni pod hradem, tedy asi v dnešních Koželuzích, nestály 15

16 ani za řeč. A studní bylo na Táboře málo. Na prstech jedné ruky bys je byl spočítal! Za nejstarší z nich byla pokládána studna hradní, objevená teprve v sedmdesátých letech minulého století, dnes ovšem zasypaná. Významnou bývala též studna u domu Čerychovského, dnes zbořeného. Přišlo se na ni při stavbě nové vodárenské věže roku 1907 a podle záznamů byla 5.70 m hluboká a 2.70 m široká. Nahoře měla dosud zachované zbytky roubení. Byla tesána v modráku či památné žule táborské, jak býval kdysi nazýván syenit, hornina jemného až hrubého zrna, šedomodré barvy a (tvořící na Táborsku nápadný výběžek středočeského žulového masivu) na němž je celé staré město dnešního Tábora vystavěno. V temnotách sklepů a lochů vysekané hlubánky, jímky a cisterny, zachycující vodu při deštích a přívalech, sotva stačily k dílu některých řemeslníků, kteří se bez vody neobejdou, jako byli mydláři, barvíři, koželuzi a jiní. Dešťovou vodu zachycovali dále na příhodných místech malými rybníčky, loužemi, jak dosvědčuje staré místní pojmenování na louži. Voda v nich byla nedotknutelná, neboť sloužila výhradně k hašení ohně. Léta ubíhala, město rostlo, obyvatelů přibývalo a spotřeba vody stoupala. Ohlíželi se proto Táborští po vodě mimo okruh města, a neznámo od kdy, přiváděli vodu téměř k městským hradbám, protože přirozený spád dále vodu nevytlačil, zcela jednoduchým gravitačním vodovodem z rybníka Zavadilského. Ale i té bylo žalně málo a mnoho se jí spotřebovalo v pivovaře. Nedostatek vody těžce pociťovali občané města obzvláště při tehdy poměrně častých a zhoubných požárech, kterých pamětní městské knihy počítají od roku 1437 do roku 1565 na padesát! A tak bída o vodu pitnou i užitkovou působila starším a opatrným tohoto města nemalé starosti. Dovésti vodu na Tábor bylo toužebným přáním všech jeho obyvatelů. Psal se rok 1492, rok pro Tábor nad jiné památný. Poměrně hluboké a široké údolí, jehož středem tekl silný potok Tisměnice od Borotína přes Košín a Záchod (tak se tehdy jmenoval dnešní Náchod) k Táboru, přehradili Táborští mohutnou a přepevnou hrází, přímo pod městskými hradbami. Pomalu plnily spoutané vody potoka Táborskými překřtěného na biblický Jordán údolí mezi Táborem a Náchodem, a utvořily tak první českou a snad i středoevropskou údolní přehradu vůbec, která zadržovala mnohonásobně více než dostatečné množství vody pro celé město. Voda záhy naplnila nejen široké mateřské údolí potoka v délce asi tří 16

17 kilometrů, ale i postranní údolíčka, čímž vznikly zálivy odedávna tu a velmi případně zvané choboty. Biblické jméno Jordán přešlo přirozeně i na nově vzniklý rybník. Přebytečná voda odtékala přes kamenný zájezek, teprve roku 1693 nahrazený stavidly. Tak vznikla ohromná vodní nádrž pod městem, z níž ale bylo nutno dopravit vodu vzhůru do města. I to se podařilo. Tvůrci díla na tehdejší dobu opravdu mistrovského byli mistr Jan vody vuodce a mlynář Matouš Zych, jemuž však voda nového rybníka mlýn pode vsí Záchodem vytopila. Mistr Jan, zvaný růrmajstr a později i reurmaystr generális, postavil roku 1508 pod hrází Jordána, asi v místech, kde podnes stojí stará městská vodárna a opuštěné lázně, čerpadlo, jehož vodní kolo poháněla jordánská voda využitím spádu pod hrází. Dřevěné vodní kolo na svrchní vodu tu otáčelo třikráte zalomenou železnou hřídelí, která zdvíhala pomocí ojnic tři dřevěné páky na jednom konci otáčivě upevněné. Na druhém konci pak páky opět pomocí ojnic kolmo postavených zdvíhaly písty tří výtlačných pump. Pracovní válce pump byly bronzové a výtlačné potrubí olověné. Jinak byl celý stroj ze dřeva. Pro vedení potrubí vzhůru do města byla ve skále, na níž město stojí, vysekána štola, vedoucí ke staré vodárenské věži na Tržním náměstí, podnes zachovaná. Je asi 52 metrů dlouhá a překonává 32 metrů výškového rozdílu. Čerpadlo sloužilo až do roku 1569, kdy bylo postaveno nové, téže konstrukce. Teprve roku 1873 bylo čerpadlo, mnohokráte od základu opravované, takže bylo vlastně několikráte vyměněno, nahrazeno dokonalejším, celokovovým. Podle sdělení ředitele městské táborské vodárny p. J. Kříže, povalovalo se staré čerpadlo táborské vodárny, technický unikát své doby, v táborské vodárně až do první světové války, kdy vzalo za své. Tehdejší táborský vodák, pan Tomáš Bílý (nar. 1849, zemř. 1939) zhotovil však již před lety přesný model táborského vodního stroje, čímž nám zachoval zajímavé technické zařízení, dokazující vyspělost našich starých inženýrů samouků. Oběma stavitelům díla tak znamenitého, všem užitečného a práce poctivé, dostalo se za jejich námahu a starosti náležité odměny. Mistru Janovi vyplácen z užitku té vody, která na vary do pivovaru se brala, za každý var český groš a to do života jeho i do života manželky Magdaleny a syna Jindřicha. Mlynáři Zychovi, jemuž nadto nový rybník mlýn pode vsí Záchodem vytopil, přiznáno, aby i on z 17

18 vody na vary pivovarní užitek bral až do třetího kolena s povinností, že zůstane růrmajstrem městským. Voda vedená do města vytékala původně jen do již zmíněných protipožárních rybníčků, později do kamenných kašen porůznu v městě postavených. První a nejstarší z nich byla postavena na rynku a to již roku Je podnes ozdobena soškou zbrojnoše držícího městský znak. Podle lidového podání představuje husitského hejtmana Koudele ze Žitenic nebo Petra Hromádku z Jistebnice, který je vlastním zakladatelem Tábora. Původní plocha Jordánu měřila téměř 60 ha, ale pozdějšími úpravami, jako na př. stavbou železniční trati, zbudováním nábřeží pod reálkou, byla zmenšena, takže dnes měří 50 ha 36 a 95 m². Jordánský potok, ve středním toku zvaný též Košínský, zásobuje rybník vodou sbíranou na rozmezí vltavském a sázavském v povodí téměř 100 km² velikém tak vydatně, že přebytečná voda odtékající stavidly, tvoří malý kousek pod výtokem krásný vodopád, skutečnou to pohádku téměř uprostřed města. Po jarním tání či vydatných lijavcích v kterékoliv roční době, nabývá jordánský vodopád dravé a uchvacující mohutnosti. Spousty vody s temným hukotem spadají tu přes 18 m vysokou skalní stěnu, která často úplně mizí v záplavě bělostného krajkoví zpěněných vln, při čemž miliony a miliony drobnohledných vodních kapiček víří ovzduším kolem vodopádu do značné vzdálenosti. V takových dnech, stojíli slunce v příhodné výši nad obzorem, je tato opravdu vzácná podívaná často ještě ozdobena duhou klenoucí se v oblaku rozprášené vody. Hloubka Jordánu byla v posledních desíti letech přesně zjištěna jednak měřením našeho známého herpetologa prof. dr. R. M. Bouška, jednak správou městské vodárny v Táboře. Bylo zjištěno, že v nejhlubších místech dosahuje téměř 14 metrů. Ale i toto číslo je na naše poměry jistě úctyhodné. Hloubky směrem od hráze k Náchodu neustále ubývá, takže v zátočině pod jmenovanou vesnicí při ústí potoka je mělčina, dnes přirozeně silně zabahněná a zarostlá vodním rostlinstvem. Hráz je 283 metrů dlouhá, 20 metrů vysoká a běží po ní stará císařská silnice z Prahy přes Tábor do Českých Budějovic. Byla mnohokráte opravována, zpevňována, ba i zvyšována. Opravdu důkladně ji opravovali v r Téměř po stu letech, roku 1929, byla znovu a velmi důkladně vyspravena a podezděna, koruna vydlážděna, 18

19 rozšířena o pohodlné chodníky pro pěší a odpad pod stavidlem znovu přemostěn. Byly doby, kdy lidé v Čechách věřili, že protržení hráze, zadržující asi 35, centů staré vídeňské váhy vody, což odpovídá asi 19 milionům hektolitrů vody, by způsobilo nesmírnou škodu starému Městu pražskému i jiným městům na Vltavě ležícím. Zásobovat město Tábor vodou, to byl tedy hlavní úkol nově založeného rybníka. Ale jeho poměrně velké plochy bylo záhy využito i k chovu ryb, což je samozřejmé. Leč s nestejným výsledkem v různých obdobích, jak o tom svědčí staré zápisy. Původně osazovali Jordán na tři až čtyři horka a ze staré hospodářské knihy seznáváme, že za ryby tu r slovené, bylo utrženo 101 kop a 18 míšenských grošů, což bylo právě tolik, jako pololetní úrok celého tehdejšího táborského panství. A při tom se prodával džber kaprů za 3 kopy a 6 grošů! Výlov přilákal vždy mnoho diváků z celého kraje. Trval 4 dny a bylo při něm zaměstnáno 13 hajných a 22 lovců. Roku 1790 bylo sloveno 100 kop kaprů, 17 kop 13 kusů štik, 4 džbery 7 čtvrtcí bělic (plotice) a 25 kop 50 kusů jiných ryb. Táborský děkan Bartoloměj Zelenka zapsal však roku 1682 do svého deníku, že ryby jordánské málo jsou tučné, hloubka nedopouští vodě prohřáti se a dno písečné výživy jim neposkytuje, proto i kapři malí se loví. Postupným zanášením nového rybničního dna a přirozenými biologickými pochody nastalo však po této stránce zlepšení, jak se dočteme v počtech táborských rybnikářů, kteří měli Jordán na starosti. Obyčejně jsou udávány jen kopy ryb vážných, nepočítajíc kapříků výmětních a štik prostředních. Protože nahánění rybníka trvalo obvykle půl roku a způsobovalo městu velké nesnáze v zásobování vodou, bylo později upuštěno od jeho spouštění a loveno tu jen sítěmi na plné vodě. Za velké štěstí bylo pokládáno, naplnil-li se Jordán, byv sloven v říjnu, do svátku Sv. Tří králů, jak se o tom zmiňuje zápis z roku Naposledy byl vypuštěn a sloven roku Již roku 1829 byl totiž stav hráze tak špatný, že bylo úředně nařízeno ji opraviti. Táborští měšfané však uprosili vysoké gubernium, aby pro velký nedostatek vody bylo spuštění rybníka odloženo na příští rok. Bylo jim vyhověno. Od roku 1830 Jordán vypuštěn nebyl. Tak se stal táborský Jordán, dík své rozloze, hloubce a neslovitelnosti, nejslavnější jihočeskou rybí komorou, která nejen bohatstvím, ale i počtem druhů a hlavně skutečnými obry z říše němých obyvatelů vodních daleko zastiňuje i proslulý Rožmberk. Domácí obsádku Jordánu tvoří: okoun říční, candát obecný, ježdík obecný, sumec obecný, kapr obecný, karas obecný, lín obecný, tloušť, plotice obecná, perlín, cejn velký, bolen, ouklej obecná, úhoř obecný a štika obecná, což jsou ryby tu zcela bezpečně zjištěné. Některé z uvedených ryb, které se obvykle v rybnících nevyskytují, jako bolen, tloušť, candát a cejn velký, byly sem postupem času nasazeny rybáři. Tak na př. na malé tlouštíky dříve chytávali táborští rybáři na Jordáně štiky. K tomu účelu si je přinášeli z Lužnice a zbylé po lovu prostě vylili z haltýřků do Jordána. K rybám domácím nutno však ještě přičísti ryby cizího původu, občas tu nájemci a rybničními hospodáři vysazované, jako sumečka zakrslého (Amiurus nebulosus 19

20 Raf.), marénu velkou (Coregonus lavaretus L. f. maraena Bloch), okouna pstruhového (Grystes salmoides Jord.), pstruha duhového (Salmo irideus Gibb.) a pstruha jezerního (Salmo trutta var. lacustris). Z ryb, které Jordán po celé naší velké rybářské obci proslavily, nutno uvésti obzvláště kapry, štiky, okouny a candáty. Jan Sommer ve své Topografii Království Českého z r již zaznamenává, že hlavně kapři, štiky a okouni se tu vyskytují v obzvláštních velikostech a chuti. Úlovky kaprů 20 i více kg těžkých na udici nebyly v dobách, kdy Jordán v létě nebrázdily nesčetné lod'ky a nečeřily stovky koupajících se lidí, žádnou zvláštností. Největší jordánský kapr byl uloven dne 12. června roku 1875 a vážil 24 kg. Jeho šupiny měly velikost a podobu malých hracích karet. Skutečný pak starešina tohoto rodu byl kapr nalezený roku 1890 uhynulý u brlení. Vážil 28 kg a je to až dosud největší jordánská ryba, o níž máme zprávu. V červnu roku 1913 zatáhli táborští rybáři úsek Pod sladovnou, při čemž jim uvízlo v síti větší množství kaprů. Největší z nich vážil 21 kg. Kapři z tohoto zátahu více než 15 kg těžcí byli tehdy vystaveni v kádích a neckách na Střelnici. Leč ještě dnes, kdy břehy Jordánu a jeho hladina nepožívají onoho božského klidu jako před padesáti a více lety a kdy z pobřežních okrajů zmizely typické vodní porosty, až na nepatrné zbytky puškvorce, jsou vskutku jedinečnou podívanou pro rybáře i nerybáře hejna ohromných kaprů, líně odpočívajících na prohřáté hladině červencových a srpnových dnů. Vždyť kusy až přes metr dlouhé, s očima jako brambory, abych se vyjádřil po způsobu našich rybářů, stojí opravdu za podívanou, a téměř vždy přivábí na hráz četné diváky. Druhou proslulou rybou jordánskou jsou okouni, potulující se tu často v hejnech, kde jedinci o váze 2 kilogramů, ba ještě těžší nikterak nepřekvapují, při čemž nutno podotknouti, že jsou to většinou nádherně vybarvené exempláře. Také štiky hodně přes 10 kg těžké často uvíznou, dík své nenasytnosti a dravosti na udici trpělivých rybářů. Na podzim roku 1899 zabrala rybáři Procházkovi ohromná štika, kterou zdolal teprve za pomoci dvou přispěchavších kamarádů, z nichž jeden vytrhl sedátko z loďky a několika ranami do hlavy ji zabil. Vážila 17 kg! Dalšími doklady obrovských jordánských štik jsou hlavy a lebky, trofeje rybářů, věnované školním sbírkám táborským a městskému museu. Hlavy se zuby až 2 cm dlouhými nejsou žádnou vzácností. Nejslavnější jordánskou rybou doby přítomné jsou však candáti. Podle dr. V. Dyka není ve střední Evropě vody, v níž by candát dorůstal tak překvapujících rozměrů, které daleko, velmi daleko přesahují míru, kterou jim přírodopisné knihy obyčejně určují. Candáti byli do Jordána nasazeni na radu proslulého jihočeského rybnikáře, ředitele J. Šusty, po prvé roku Záhy se stali nejoblíbenější a nejvyhledávanější rybou rybářů. Kusy okolo 10 kg váhy a délky 1 metru jsou tu, některá léta obzvláště, běžným zjevem. Největší jordánský candát, pokud bylo až dosud bezpečně zjištěno, byl nalezen uhynulý na hladině a vážil 15 kilogramů! Jeho kostra je uložena ve sbírkách městského musea v Táboře. Roku 1941 ulovený candát 9.50 kg těžký a 92 cm dlouhý, byl věnován táborskými rybáři zoologickým sbírkám Národního musea v Praze. Dále je nutno, alespoň kratičce se zmínit o jordánských úhořích i přes 2 kg těžkých, kteří na jaře a v podzimu putují potokem přes vodopád do Lužnice, při čemž se v posledních dvou desítiletích víc než často stávají obětí malých turbinek na potoce pod vodopádem postavených. 20

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.18 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Šablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_9IS

Šablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_9IS Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_9IS Pořadové číslo: 07 Ověření ve výuce Třída: 7.A Datum: 11.10.2013 1 Sladkovodní ryby pásma, výživa Předmět: Ročník:

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.12 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Legislativní podmínky rybolovu

Legislativní podmínky rybolovu Sportovní rybolov Legislativní podmínky rybolovu Podmínky pro získání oprávnění k výkonu rybářského práva ve pstruhových a mimopstruhových vodách prof. Ing. Petr Spurný, CSc. Právní rámec výkonu rybářského

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.15 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

1. Cíl průzkumu. 2. Metodika provedení prací

1. Cíl průzkumu. 2. Metodika provedení prací Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Ichtyologický průzkum ve vybraných lokalitách pstruhových revírů v rámci Jihočeského kraje. SDL/OZZL/318/08 Zpráva

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.14 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

OBSAH. ZÁVĚREČNÁ ABSOLVENTSKÁ PRÁCE IX. ročník Rybníky a ryby, Aneta Čepeláková

OBSAH. ZÁVĚREČNÁ ABSOLVENTSKÁ PRÁCE IX. ročník Rybníky a ryby, Aneta Čepeláková Toto téma Rybníky a ryby jsem si vybrala, protože se mi to líbí a baví mě chytání ryb a také prostředí kolem rybníků. Ráda bych se jela na některé z těchto rybníků podívat i s přáteli, protože si u vody

Více

TEST. na přezkoušení uchazeče. pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku. 1. O jaký druh ryby se jedná.

TEST. na přezkoušení uchazeče. pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku. 1. O jaký druh ryby se jedná. TEST na přezkoušení uchazeče pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku 1. O jaký druh ryby se jedná a] úhoř říční b] lipan podhorní c] hrouzek obecný 2. O jaký druh ryby se jedná a]

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.6 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň

Více

O b e c D o m a n í n Domanín 33, 379 01 Třeboň. Podmínky výkonu rybářského práva platné pro rybník Nový ( koupaliště ) od 1. dubna 2013. I.

O b e c D o m a n í n Domanín 33, 379 01 Třeboň. Podmínky výkonu rybářského práva platné pro rybník Nový ( koupaliště ) od 1. dubna 2013. I. O b e c D o m a n í n Domanín 33, 379 01 Třeboň Podmínky výkonu rybářského práva platné pro rybník Nový ( koupaliště ) od 1. dubna 2013 I. Lov ryb (1) Lov ryb smí být prováděn na rybníce zpravidla lovem

Více

Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník

Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník Autor: Mgr. Simona Mrázová Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník VODA Obsah 1. SVĚTOVÝ DEN VODY... 2 2. VODA V PŘÍRODĚ... 3 3. TYPY VODY... 4 4. VLASTNOSTI A SKUPENSTVÍ VODY...

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.14 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Štika obecná. Pstruh obecný. latinsky: Esox lucius slovensky: Šťuka obyčajná anglicky: Pike, v USA Northern Pike německy: Hecht hovorově: zubatá

Štika obecná. Pstruh obecný. latinsky: Esox lucius slovensky: Šťuka obyčajná anglicky: Pike, v USA Northern Pike německy: Hecht hovorově: zubatá Štika obecná latinsky: Esox lucius slovensky: Šťuka obyčajná anglicky: Pike, v USA Northern Pike německy: Hecht hovorově: zubatá řád: Bezostní čeleď: Štikovití potrava: dravec délka života: 15 let pohlavní

Více

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších PRAHA Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde prezident republiky, vláda,

Více

Průvodce "Zadní Doubice"

Průvodce Zadní Doubice Bývalá osada zadní Doubice je poslední dobou středem zájmů a míří sem stovky turistů.výlety z Kyjova podél řeky Křinice a nebo z osady Kopec podél Brtnického potoka,je skutečným zážitkem.osada, kdysi ležící

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

Nové mlýny a okolní krajina

Nové mlýny a okolní krajina Nové mlýny a okolní krajina Nádrže Nové Mlýny V letech 1975 1988 byly na řece Dyji postaveny nádrže Nové Mlýny. Tvoří ji tři nádrže, ve kterých se rozlévá voda na více než 3000 hektarech. Vznikly jako

Více

za krásami brněnských lesů

za krásami brněnských lesů za krásami brněnských lesů Obsah Úvod 1 Naučné stezky 2 Naučná stezka lesnická - lesní správa Deblín 4 Naučná stezka lesnická - lesní správa Brno 6 Naučná stezka lesnická - lesní správa Lipůvka 8 Naučná

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.3 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Vodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková

Vodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková Vodstvo Šumavy Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková... z letadla Na prstech u ruky sčetl bys jednotlivá suchá místa zde. Bohatství vod, mlh a par tu nepřebraně, v tomto království lesů a slatí,

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.9 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Rybářský řád pro rok 2006

Rybářský řád pro rok 2006 Rybářský řád pro rok 2006 Český rybářský svaz Přehled nejdůležitějších ustanovení zákona č. 99/2004 Sb. a vyhlášky č. 197/2004 Sb. a Bližší podmínky výkonu rybářského práva platné na revírech Českého rybářského

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

Teoretický průběh povodňových vln na Nádrži Jordán

Teoretický průběh povodňových vln na Nádrži Jordán Středoškolská technika 2015 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Teoretický průběh povodňových vln na Nádrži Jordán MAREK NOVÁK, EVA HRONOVÁ, GABRIELA VRÁNOVÁ Táborské soukromé gymnázium

Více

MÍSTNÍ RYBÁŘSKÝ ŘÁD. pro výkon sportovního rybolovu na rybnících Biřička 2. RYBÁŘSKÉ NÁŘADÍ, ZPŮSOBY LOVU A NÁSTRAHY

MÍSTNÍ RYBÁŘSKÝ ŘÁD. pro výkon sportovního rybolovu na rybnících Biřička 2. RYBÁŘSKÉ NÁŘADÍ, ZPŮSOBY LOVU A NÁSTRAHY Městské lesy Hradec Králové a. s. Hradec Králové, Přemyslova čp. 219, PSČ 500 08 DIČ CZ 25962523 IČO 25962523 tel. Fax: 495 272 676, e-mail: petrik.mlhk@vslesy.cz MÍSTNÍ RYBÁŘSKÝ ŘÁD pro výkon sportovního

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_128 Datum: 7.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_128 Datum: 7.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.16 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH

KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny, které jsou pro člověka nezbytné, a jeho organizmus si je nedokáže sám vytvořit.

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.16 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 2006

Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 2006 Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 6 V období zvýšených a povodňových průtoků bylo ve dnech 27. 3. 11. 4. 6 na

Více

Kolem SEČSKÉ PŘEHRADY

Kolem SEČSKÉ PŘEHRADY Pardubický kraj Kolem SEČSKÉ PŘEHRADY Text a foto: Vojtěch Pavelčík Většina turistických tras vede z jednoho místa na místo druhé. To je samozřejmě v pořádku, ale přece jen se výletníci potřebují čas od

Více

Test č. 10. 1. O jaký druh ryby se jedná? a) sumec velký b) štika obecná c) mník jednovousý

Test č. 10. 1. O jaký druh ryby se jedná? a) sumec velký b) štika obecná c) mník jednovousý Test č. 10 1. O jaký druh ryby se jedná? a) sumec velký b) štika obecná c) mník jednovousý 2. O jaký druh ryby se jedná? a) losos obecný b) pstruh obecný c) hlavatka obecná 3. O jaký druh ryby se jedná?

Více

Okoun říční - Perca fluviatilis

Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční je značně rozšířenou rybou celého severního mírného pásu. Obývá Evropu, značnou část Asie a také Severní Ameriku. kde žije poddruh P. fluviatilis flavescens

Více

Losos obecný - Salmo salar

Losos obecný - Salmo salar Losos obecný - Salmo salar Losos obecný je jednou z nejzajímavějších ryb. Asi nejvíce fascinoval lidi tah losů z moře na vzdálená trdliště na horním toku řek a jejich sebezničující vůle překonat všechny

Více

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem? Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.

Více

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm.

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm. Marek Hák 25.1.2013 Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.

Více

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN. SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE

Více

Přírodní rezervace Boubínský prales

Přírodní rezervace Boubínský prales Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Přírodní rezervace Boubínský prales Autor: Bc. Petra Krysová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho

Více

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402 TÉMA: Stromy (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402 1 Anotace: Výukový materiál prezentace seznamuje žáky s listnatými stromy Jazyk: Český jazyk Očekávaný výstup:

Více

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.1 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH

MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT ALITA A RYBR V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny,

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.20 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.13 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.1 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Podzemní vody. Gymnázium Pierra de Coubertina Tábor. miniprojekt k tematickému celku Podzemní vody. (projekt skupiny H.

Podzemní vody. Gymnázium Pierra de Coubertina Tábor. miniprojekt k tematickému celku Podzemní vody. (projekt skupiny H. Podzemní vody miniprojekt k tematickému celku Podzemní vody Gymnázium Pierra de Coubertina Tábor (projekt skupiny H. Chotovinské) Obsah: 1) Měření rychlosti vsaku vody 2) Geologické a hydrogeologické poměry

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.13 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.18 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

v Praze a na Kokořínsku

v Praze a na Kokořínsku Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Praze a na Kokořínsku Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.11 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti.

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

MALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Přírodní památka Jílovské tisy Na pravém břehu Jílovského potoka nedaleko obce Jílové, v těžko přístupných, strmých skalnatých a suťovitých svazích vrchu Výrovna, je v lesních

Více

MO ČRS Jindřichův Hradec

MO ČRS Jindřichův Hradec MO ČRS Jindřichův Hradec pořádá z pověření Rady ČRS a Ústředního odboru LRU v termínu 25. 26. dubna 2015 Mezinárodní závod jednotlivců v lovu ryb udicí na plavanou v Jindřichově Hradci na řece Nežárce

Více

Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov

Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Zpracovala: Bc. Linda Tomeszová, referent odboru životního prostředí V Sokolově, 2012 (poslední aktualizace: 23.2.2015) Bernovský klen Druh dřeviny: javor klen (Acer

Více

Chráněné rostliny a živočichové Květnice

Chráněné rostliny a živočichové Květnice Chráněné rostliny a živočichové Květnice Oměj vlčí Zvonek boloňský Roste ve vlhkost zadržujících, avšak dobře odvodňovaných půdách na horských loukách. Jeho tmavě zelené listy postrádají palisty. Tyto

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

Fotografie po požáru domu, vlastně dvoudomu č.p. 51.

Fotografie po požáru domu, vlastně dvoudomu č.p. 51. PŘÍRODNÍ ŽIVLY Přírodní živly odjakživa dávají lidstvu na vědomí, že zdaleka tu na Zemi nejsme pány. Ať už jsou to sucha, povodně, zemětřesení, požáry nebo cokoli jiného, stále netušíme kdy nás tyto pohromy

Více

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem. Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.

Více

Podzemní vody miniprojekt

Podzemní vody miniprojekt Podzemní vody miniprojekt Geologický kroužek Autoři : Pýcha M., Pham J., Sichrovský M., Eisnerová N., Hlavatá D., Benedikovičová L., Balogová K., Sojková K., Měrka J., Hvozda V., Solčáni R., Pochman M.,

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3349 Název projektu I nejvyšší věž

Více

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Jižní Čechy - dokončení Učební pomůcky:

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Jižní Čechy - dokončení Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_33 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

obr. 1 Vznik skočných vrstev v teplém období

obr. 1 Vznik skočných vrstev v teplém období Stojatá voda rybníky jezera lomy umělá jezera slepá ramena řek štěrkoviště, pískovny Stručný výtah HYDROLOGIE PRO ZACHRÁNCE Charakteristika stojaté vody Je podstatně bezpečnější než vody proudící, přesto

Více

O B R A T L O V C I - SLADKOVODNÍ RYBY

O B R A T L O V C I - SLADKOVODNÍ RYBY VODNÍ O B R A T L O V C I - SLADKOVODNÍ RYBY 1. Kapr obecný Délka: 110 cm, váha: 21 kg, místo nálezu: Španělsko délka života: 40 let pohlavní dospělost: 3-5. rok doba rozmnožování: květen-červen běžná

Více

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace

Více

Fyzikální procházka Prahou V

Fyzikální procházka Prahou V Fyzikální procházka Prahou V Tato procházka vznikla v rámci diplomové práce Fyzikální exkurze a procházky městem [1]. Tuto i další procházky budete moct najít na webových stránkách FyzWebu [2]. V průběhu

Více

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Název školy: Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2557 Autor: Elena Kolarovská Období: duben 2012 Název: VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Vzdělávací

Více

Název materiálu: Ryby - zástupci

Název materiálu: Ryby - zástupci Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Obsah Úvod Rybářský řád

Obsah Úvod Rybářský řád Obsah Úvod... 3 Rybářský řád... 5 Soupisy pstruhových revírů územních svazů a Rady ČRS s bližšími podmínkami výkonu rybářského práva pro držitele celorepublikových a celosvazových povolenek pro rok 2016

Více

MINIPROJEKT POVRCHOVÉ VODY

MINIPROJEKT POVRCHOVÉ VODY 3. března 2015 Gymnázium Zlín Lesní čtvrť Přírodovědný klub Gymnázia Zlín zpracoval MINIPROJEKT na téma POVRCHOVÉ VODY součást projektu Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě Na projektu pracovali Ondřej

Více

Rozmístění památných stromů a alejí s památnými stromy. Zdroj: Drusop AOPK ČR.

Rozmístění památných stromů a alejí s památnými stromy. Zdroj: Drusop AOPK ČR. Památné stromy správního obvodu Čelákovic Čelákovice jako pověřený obecní úřad zajišťují na svém správním území (zahrnujícím Čelákovice, Lázně Toušeň, Mochov, Nehvizdy, Svémyslice, Vyšehořovice a Zeleneč)

Více

České Budějovice Dvořiště Lomnice Rožmberk Třeboň Č.B.

České Budějovice Dvořiště Lomnice Rožmberk Třeboň Č.B. Cyklovýlet č. 6 České Budějovice Dvořiště Lomnice Rožmberk Třeboň Č.B. Trasa : Č.B. pravý břeh Vltavy Hrdějovice Borek Dvořiště Lomnice Rožmberk Stará Hlína Třeboň rybník Svět Zvíkov Kaliště Dobrá Voda

Více

Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD. 2008-06-25 verze první

Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD. 2008-06-25 verze první Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD 2008-06-25 verze první Vody je možno dělit z mnoha různých hledisek a podle mnoha ukazatelů. Nejjednodušším a pro obyčejného člověka

Více

Na Týřově FUN AEROBIC Rakovník

Na Týřově FUN AEROBIC Rakovník Na Týřově A. Herinková V neděli jsme byli s maminkou, tatínkem a Adélkou na Týřově. Je to zřícenina středověkého hradu. Stojí nad soutokem berounky s Úpočským potokem. Jsou odtud krásné výhledy do okolí.

Více

Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914

Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914 Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914 Údolní přehrada královského města Most, dnes vodní dílo Janov, leží na Loupnici asi 2 km nad Litvínovem. Těsně před nádrží přitéká potok od Klínů,

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.15 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech

Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Regionální dějepisně zeměpisný katalog Třeboňska Zpracováno v rámci projektu " Vzdělávání pro konkurenceschopnost - konkurenceschopnost pro

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_132 Datum: 2.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_132 Datum: 2.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:

Více

Malování v Provence. 10 - denní zájezd Francie

Malování v Provence. 10 - denní zájezd Francie Malování v Provence 10 - denní zájezd Francie Navštivte a poznejte Provence, rodiště a působiště řady slavných malířů, a přeneste její krásy na malířské plátno! Kdo už někdy držel v ruce paletu a štětec,

Více

Český rybářský svaz. platné platné na na revírech Českého rybářského svazu svazu

Český rybářský svaz. platné platné na na revírech Českého rybářského svazu svazu Český rybářský svaz Přehled Přehled nejdůležitějších ustanovení zákona č. 99/2004 Sb. Sb. a a vyhlášky č. 197/2004 Sb., Sb., ve ve znění pozdějších předpisů a bližší podmínky výkonu bližší rybářského podmínky

Více

Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO. Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE

Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO. Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE Kvíz k vodě 1. Kolik vody zaujímá povrch planety? a) 61% b) 81% c) 71% 2. Jaký je chemický

Více

Teplé a hlavně stálé počasí letos v létě většinou poněkud chybělo. Léto si asi mnozí

Teplé a hlavně stálé počasí letos v létě většinou poněkud chybělo. Léto si asi mnozí Č. 25 LÉTO 2011 Úvodem.. Léto 2011 bylo zajímavé a opět odlišné od ostatních. Bohužel počasí letně moc nevypadalo a připraveny byly nejprve deště a značná nestálost počasí. Za zmínku stojí ale konec léta,

Více

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku Opavský září 2013 přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku V Žimrovicích se nebojí velkých projektů Projekt Český les na ZŠ Vávrovice Černýš hajní posel

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém

Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém Velmi cennou součástí sbírky rostlin pěstovaných v Květné zahradě v Kroměříži je také kolekce kamélií čítající 40 vzrostlých stromů a stejný počet menších rostlin

Více