Parametry vybraných faktorů životního pojištění ve zvolených zemích Evropské unie

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav financí Parametry vybraných faktorů životního pojištění ve zvolených zemích Evropské unie Diplomová práce Bc. Monika Kučírková, DiS. Vedoucí diplomové práce: Ing. Eva Vávrová, Ph.D. Brno 2010

2

3

4 Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí diplomové práce Ing. Evě Vávrové, Ph.D., za trpělivost a odborné vedení po celou dobu spolupráce, nejen při psaní diplomové práce. Také bych chtěla poděkovat své rodině, jmenovitě Mgr. Miluši Kučírkové, za celoţivotní podporu, hlavně v dobách mého dlouholetého studia.

5 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Parametry vybraných faktorů ţivotního pojištění ve zvolených zemích Evropské unie vypracovala samostatně s pouţitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne Bc. Monika Kučírková, DiS.

6 Abstract The subject of my diploma thesis Parameters for factors of life insurance in selected countries of the European Union is to compare life insurance in the Czech Republic, the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland and Germany. The basis of this thesis is the specification of life insurance as a whole in selected European Union countries. Integral part of the life insurance are also insurance markets in different countries, and especially single insurance market within the European Union and life insurance tax issues. After processing the theoretical aspects I focus on the solution of model situations. This is a comparison of risk life insurance for several models of the selected EU countries and the tax consequences to the policyholder. Abstrakt Předmětem mé diplomové práce na téma Parametry vybraných faktorů ţivotního pojištění ve zvolených zemí Evropské unie je srovnání ţivotního pojištění v České republice, ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a Německa. Základem diplomové práce je specifikace ţivotního pojištění jako celku ve vybraných státech Evropské unie. Nedílnou součástí ţivotního pojištění jsou také pojistné trhy v jednotlivých zemích a hlavně Jednotný pojistný trh v rámci Evropské unie a daňové problematiky ţivotního pojištění. Po zpracování teoretických aspektů jsem se zaměřila na řešení modelových situací. Jedná se o srovnání rizikového ţivotního pojištění u několika modelových osob v rámci zvolených zemí EU a také jeho daňových důsledků pro pojistníka.

7 Obsah 1 Úvod Cíl diplomové práce Metodika diplomové práce Ţivotní pojištění v České republice Charakteristika ţivotního pojištění Pojistné u ţivotního pojištění Druhy ţivotního pojištění Pojištění pro případ doţití Smíšené ţivotní pojištění Kolektivní ţivotní pojištění Modifikované podoby ţivotního pojištění Ţivotní pojištění ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska Rizikové ţivotní pojištění (Term insurance) Ţivotní pojištění pro případ úmrtí (Whole-of-life insurance) Smíšené ţivotní pojištění (Endowment insurance) Pojištění kauce (Bonds) Připojištění k ţivotnímu pojištění Ţivotní pojištění v Německu Kapitálové ţivotní pojištění (Die Kapitallebensversicherung) Investiční ţivotní pojištění (Die Fondsgebundenelebensversicherung) Kolektivní ţivotní pojištění (Die Lebensversicherung auf Verbundene Leben) Připojištění (Die Zusatzversicherungen) Pojistný trh Charakteristika pojistného trhu Věcný pojistný trh Investiční pojistný trh Jednotný evropský pojistný trh Pojistný trh České republiky Pojistný trh Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Pojistný trh Německa Srovnání pojistných trhů dle předepsaného pojistného... 42

8 8 Daňové zvýhodnění ţivotního pojištění Česká republika Spojené království Velké Británie a Severního Irska Německo Praktická část Stanovení modelové situace Stanovení pojistného ţivotního pojištění AXA, a. s Generali, a. s Aegon, a. s Rizikové ţivotní pojištění pro případ úmrtí od společnosti AXA Rizikové ţivotní pojištění pro případ úmrtí od společnosti Generali Rizikové ţivotní pojištění s krytím váţných chorob od společnost Aegon Daňové zvýhodnění pojištění Diskuze Závěr Literatura Seznam tabulek a grafů... 75

9 1 Úvod S určitou podobou pojištění se setkáváme jiţ v období starověku, kdy kolem roku 2500 př. n. l. se v Egyptě uskupení kameníků dohodlo na společné úhradě nákladů na pohřeb svého člena. Lze zde vidět princip solidarity, na kterém pojišťovnictví funguje i dnes. Nejstarší dochovaná smlouva o ţivotním pojištění uzavřená mezi členy duchovenstva se datuje do roku 1308 v Itálii. Mezi nejstarší pojistitele, ať uţ v ţivotním nebo v neţivotním oboru pojištění, se řadí společnost Lloyd s zaloţená roku 1687 v Londýně. V průběhu desetiletí zaznamenalo ţivotní pojištění velký vývoj. Nejdříve bylo ţivotní pojištění sjednáváno pouze pro případ úmrtí. Díky tomu bylo ţivotní pojištění často předmětem pojistných podvodů. Podvodník sjednal pojistnou smlouvu pro případ smrti pojištěného na velmi vysokou pojistnou částku, přičemţ pojištěný během několika dnů zemřel za podivných okolností. Pojistitel poté musel vyplácet sjednané pojistné plnění. Postupně docházelo k rozšiřování krytých rizik, ale také k rozvoji samotného pojištění. Rozvojem obchodování na burze, kapitálových a peněţních trhů došlo ke spojení pojistné ochrany a investování na finančních trzích. Nejnovějším spojením se před několika lety stalo investiční ţivotní pojištění. Díky globalizaci a propojenosti jednotlivých finančních trhů se v členských státech Evropské unie uplatňuje tzv. princip jediné licence usnadňující pojistitelům jejich činnost. Pojistitelé se jiţ nemusí specializovat pouze na jeden stát nebo na nejbliţší státy. Právě díky jednotné licenci dochází k rozvoji pojistných trhů a zájemci o pojištění mají moţnost volby vybrat si produkt, který jim nejvíce vyhovuje. Vzhledem k demografickému vývoji a zastaralosti důchodových systémů se ţivotní pojištění, ale hlavně jeho investiční podoba, stává stěţejním pojistným produktem poskytujícím jak ochranu proti rizikům, tak i spoření na stáří. 9

10 2 Cíl diplomové práce Cílem diplomové práce je zjistit, zda je pro pojistníka (pojištěného) výhodnější uzavřít ţivotní pojištění u pojišťovací společnosti v České republice nebo ve vybraných státech Evropské unie. Za vzorové státy z Evropské unie jsem vybrala Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Německo. Prvním z dílčích cílů diplomové práce je popsání podstaty a druhů ţivotního pojištění ve vybraných státech, jejich případnou právní úpravou. Druhým dílčím cílem je charakteristika a vývoj pojistného trhu v jednotlivých zemích v průběhu několika posledních let. Podstatnou součástí druhého dílčího cíle je také specifikace podmínek Jednotného evropského trhu v oblasti pojišťovnictví. Mezi dílčí cíle patří také popsání daňových systémů a podmínek pro daňovou uznatelnost ţivotního pojištění v jednotlivých státech. Hlavním cílem praktické části je srovnání návrhů a podmínek ţivotního pojištění vytvořených ve zvolených zemích. Jedním z dílčích cílů praktické části diplomové práce je modelování návrhů pojistných smluv pro čtyři zájemce o pojištění. Druhým dílčím cílem je vybrat pojistitele působící na všech zvolených trzích nebo minimálně na dvou z nich. Důleţité je také vybrat vhodný pojistný produkt pro srovnání jednotlivých pojistitelů působících v modelových státech. Nejdůleţitějším dílčím cílem v této části je porovnání nabídek pojištění v rámci jednoho pojistitele a různých států, ale také srovnání situací mezi sebou a určení, jaký vliv má na pojistné změna pojistné doby a vstupního věku pojištěného. Součástí praktické části je i určení, jak bude působit pojistné na daňovou povinnost pojistníka (pojištěného). Konečným cílem diplomové práce je odpovědět na zvolenou hypotézu: H 0 : Uzavření pojistné smlouvy ţivotního pojištění ve vybraných zemích Evropské Unie není pro pojistníka nákladově výhodné. H 1 : Uzavření pojistné smlouvy ţivotního pojištění ve vybraných zemích Evropské Unie je pro pojistníka nákladově výhodné. 10

11 3 Metodika diplomové práce Základem pro zpracování diplomové práce je pečlivé prostudování české i zahraniční odborné literatury, internetových zdrojů, statistických publikací, daňových zákonů a všeobecných pojistných podmínek. Po prostudování se zaměřím na sepsání teoretické části diplomové práce, kde nejdříve rozeberu podstatu ţivotního pojištění v jednotlivých státech, jeho druhy a moţnosti připojištění. Nedílnou součástí této části diplomové práce je specifikace pojistného trhu obecně, jeho skladby, moţnostech investování technických rezerv pojistitelů, podmínek stanovených orgány Evropské Unie, ale také charakteristika Jednotného evropského pojistného trhu. U vybraných zemí budu sledovat vývoj pojistného trhu během posledních 4-5 let vzhledem ke statistickým údajům o předepsaném pojistném, počtu pojistných smluv apod. Součástí ţivotního pojištění je i daňová problematika v jednotlivých zemích a daňové zvýhodnění zaplaceného pojistného pojistníkem nebo daňová kvalifikace uzavřené pojistné smlouvy o ţivotním pojištění. V praktické části diplomové práce se nejdříve soustředím na stanovení modelových situací, na kterých budu demonstrovat rozdíly ve výši pojistného ve vybraných státech a vybraných pojistitelích. Pro určení pojistného je nezbytné stanovení pojistných částek, ale také jejich přepočet na měnu pouţívanou ve vybraných státech. Jakmile charakterizuji pojistníky a pojištěné, zaměřím se na charakteristiku vybraných pojistitelů. Pro získání podkladů k praktické části diplomové práce jsem kontaktovala zvolené pojistitele ve Spojeném království a v Německu. V České republice jsem kontaktovala pojistné zprostředkovatele, kde jsem poţádala o návrh ţivotního pojištění pro modelové osoby. V závěru diplomové práce porovnám jednotlivé moţnosti a vyhodnotím jejich výhodnost pro pojistníka a stanovím mu doporučení vzhledem ke zvolené hypotéze. 11

12 4 Životní pojištění v České republice 4.1 Charakteristika životního pojištění Podle zákona č. 277/2009 SB., o pojišťovnictví ve znění pozdějších novel 2 písmeno v a části A přílohy číslo 1 se pod pojmem ţivotní pojištění rozumí tato odvětví ţivotních pojištění: 1. Pojištění: a) pro případ smrti, pro případ doţití, pro případ doţití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, spojených ţivotů, s výplatou zaplaceného pojistného, b) důchodu, c) pojištění úrazu nebo nemoci jako doplňkové pojištění k pojištění podle této části. 2. Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výţivu dětí. 3. Pojištění uvedená v bodě 1 písmena a) a b) a bodě 2, která jsou spojena s investičním fondem. 4. Trvalé zdravotní pojištění podle čl. 2 odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující ţivotní pojištění. 5. Kapitalizace příspěvků hrazených skupinou přispěvatelů a následné rozdělování akumulovaných aktiv mezi přeţivší přispěvatele nebo mezi osoby oprávněné po zemřelých přispěvatelích. 6. Umořování kapitálu zaloţeném na pojistně matematickém výpočtu, jimiţ jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty i závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši. 7. Správa skupinových penzijních fondů, případně včetně pojištění zabezpečujícího zachování kapitálu nebo platbu minimálního úrokového výnosu. 8. Činnosti podle článku 2 odst. 2 písmena e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující ţivotní pojištění. 9. Pojištění týkající se délky lidského ţivota, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umoţňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní účet. Ţivotní pojištění je přednostně určeno ke krytí rizik ohroţujících ţivoty lidí. V rámci těchto pojištění se uplatňují výplaty pojistných plnění v případě pojistných událostí, které se dotýkají ţivota pojištěných osob nebo jiných osob. 12

13 Ţivotní pojištění, na rozdíl od neţivotního pojištění, se řadí mezi pojištění obnosová. Výše pojistného plnění je tudíţ dána velikostí pojistné částky uzavřené ve smlouvě a ne rozsahem škody. Tato pojistná částka je zcela individuální, záleţí na pojistníkovi a jeho představě i finančních moţnostech, jaká částka pokryje případné riziko. V ţivotním pojištění jsou kryta dvě základní rizika: a) riziko úmrtí, b) riziko doţití. Kromě těchto dvou rizik se do ţivotního pojištění zahrnují i další rizika neţivotního charakteru, např. riziko invalidity, riziko úrazu, váţné nemoci apod. V minulosti bylo ţivotní pojištění pouţíváno hlavně ke krytí rizika úmrtí v případě úmrtí ţivitele rodiny a ke krytí potřeb finančně závislých osob. V dnešní době je riziko úmrtí stále součástí ţivotního pojištění, ale současně se začíná upřednostňovat riziko doţití. Tím, ţe ţivotní pojištění zahrnuje krytí rizika úmrtí i doţití pomocí předem sjednané pojistné částky pojistníkem, plní i úspornou funkci. Právě úsporná funkce ţivotního pojištění slouţí v současnosti ke krytí ţivotních potřeb pojištěných ve stáří. Ţivotní pojištění tak můţe být chápáno jako spořící a investiční instrument, v jehoţ rámci jsou specifickým způsobem utvářeny úspory (2, s.93). 4.2 Pojistné u životního pojištění Celkové pojistné u ţivotního pojištění se skládá z netto pojistného a ze správních nákladů. Netto pojistné se poté skládá ještě ze dvou sloţek: 1. Rizikové pojistné, - část netto pojistného, u kterého se v čase nemění pravděpodobnost výskytu pojistné událostí během trvání pojistné smlouvy. Sice dochází ke kolísání kolem průměrných hodnot, ale toto kolísání není v dlouhodobém časovém úseku příliš významné. Pro tuto část netto pojistného je charakteristické, ţe se v průběhu pojistného období spotřebovává a není z něj tvořena dlouhodobá rezerva. 2. Rezervotvorné pojistné, - u této části netto pojistného v čase roste hodnota pravděpodobnosti pojistné události a pro tyto případy se ukládá podstatná část pojistného do rezerv na budoucí závazky pojistitele. Pojistné, které pojistník platí za sjednanou pojistnou ochranu, existuje ve dvou formách: 1. Jednorázové pojistné, které je uhrazeno v okamţiku uzavření pojistné smlouvy, 2. Běţné pojistné, které pojistník hradí na začátku pojistného období. Pojistné období má různou délku, např. rok, pololetí, čtvrtletí nebo měsíc (2, s. 93, 94). 13

14 Celková výše netto pojistného je ovlivněna třemi základními faktory (2, s. 94): 1. Velikost sjednané pojistné částky, - velikost této částky určuje pojistník a závisí na jeho předpokládaném účelu a finančních moţnostech. Všeobecně platí, ţe čím vyšší je pojistná částka, tím vyšší je hrazené pojistné. 2. Výše technické úrokové míry, - základní vlastností technické úrokové míry je její cenotvorný charakter. Technická úroková míra tak představuje minimální zhodnocení vloţených prostředků pojistníkem do ţivotního pojištění. Technická úroková míra nepřímosměrně ovlivňuje výši netto pojistného. Čím vyšší je technická úroková míra, tím niţší je hodnota netto pojistného. 3. Ohodnocením rizika. - pro ohodnocení rizika jsou důleţité faktory ovlivňující pravděpodobnost úmrtí pojištěného. K základním faktorům patří věk, kdy pojištěný vstupuje do pojistné smlouvy, délka pojistné doby, pohlaví pojištěného, zdravotní stav, způsob ţivota apod. Před uzavřením ţivotního pojištění pojištěný (pojistník v případě, kdy pojistník a pojištěný jsou různé osoby) vyplňuje zdravotní dotazník. Velikost pojistného plnění je u ţivotního pojištění určena předem sjednanou pojistnou částkou a můţe být zvýšena o podíl na zisku, který plyne pojistiteli z investovaných finančních prostředků. Zisk pojistitele se můţe skládat z několika částí (2, s.95): a) výnosy z investování - jedná se o vyšší zhodnocení technických rezerv ţivotního pojištění na finančním trhu, neţ zaručuje technická úroková míra, b) přebytek nad kalkulovaným rizikem - tzv. technický zisk, který vzniká při příznivém škodním průběhu, tj. skutečná úmrtnost se vyvíjela lépe, neţ úmrtnost se kterou se počítalo při vzniku pojistné smlouvy, c) přebytky ve správních nákladech. Tento dosahovaný zisk se z 90 % rozděluje různou formou mezi pojištěné. Mezi nejčastější formy rozdělení patří prémie vyplácené k pojistným plněním, zkrácení doby placení pojistného, sníţení placeného pojistného v průběhu pojistné doby apod. V případě, ţe pojistník nemůţe platit pojistné, lze se dohodnout s pojistitelem na zkrácení pojistné doby nebo na redukci pojistné částky. V těchto případech pojistný vztah 14

15 nezaniká. Pokud pojistník nemůţe ani po zavedení těchto opatření platit pojistné, můţe dojít k rozvázání pojistného vztahu ze strany pojistníka, ale je mu vyplaceno tzv. odbytné. Odbytné představuje zpětný odkup ţivotního pojištění při předčasném ukončení platnosti pojistné smlouvy ze strany pojistníka. Odbytné nebo také odkupné představuje částku rezerv pojistného s odpočtem neamortizovaných nákladů správní reţie a tzv. manipulačního poplatku. Všeobecně platí, ţe první 3 roky trvání pojištění pojistník hradí správní reţii a manipulační poplatky. Dojde-li k ukončení pojistného vztahu v tomto období, pojistník ve většině případů nedostává zpět své vloţené finanční prostředky. Celá podstata odbytného má motivovat pojistníka, aby předčasně neukončoval pojistnou smlouvu (2, s. 97). 4.3 Druhy životního pojištění Jak bylo zmíněno výše, ţivotní pojištění kryje dvě základní rizika, tj. riziko úmrtí a riziko doţití. Tyto dvě rizika se různě kombinují a vzniká řada druhů a forem ţivotního pojištění. I přes mnoho různých kombinací se ţivotní pojištění dělí na tři hlavní skupiny (2, s. 98): a) pojištění pro případ úmrtí pojistnou událostí je smrt pojištěného, b) pojištění pro případ doţití pojistnou událostí je doţití se stanoveného věku pojištěným, c) smíšené pojištění pro případ úmrtí nebo doţití kombinace těchto dvou rizik Pojištění pro případ úmrtí (rizikové životní pojištění) Pojištění pro případ smrti kryje pouze riziko úmrtí. Jestliţe dojde k realizaci rizika a pojištěný zemře, pojistná částka je vyplacena osobě uvedené v pojistné smlouvě, tj. obmyšlenému. Tato forma ţivotního pojištění slouţí hlavně k zajištění pozůstalých pojištěné osoby, ke krytí jejich běţných výdajů, ale také výdajů spojených např. s pohřbem nebo řešením pozůstalosti. Pojištění pro případ úmrtí lze uzavřít jako dočasné pojištění pro případ úmrtí nebo jako časově neomezené pojištění pro případ úmrtí. Dočasné pojištění pro případ smrti kryje riziko úmrtí výhradně v rámci sjednané pojistné doby, přičemţ pojistné plnění je vyplaceno pouze v případě, ţe k pojistné události, tj. smrti pojištěného, dojde v průběhu tohoto období. Jestliţe k pojistné události nedojde, výplata pojistného plnění nenastává. Dočasné pojištění pro případ smrti se nejčastěji vyuţívá při čerpání úvěrů a půjček. Pojistná částka se odvíjí od velikosti dluţné částky, aby v případě smrti pojištěného pojistné plnění pokrylo jeho závazek. Pojistná částka můţe být sjednána pevně 15

16 po celou dobu pojištění nebo klesající podle toho, jak klesá závazek pojistníka bankovní společnosti (2, s. 98). U časově neomezeného pojištění pro případ úmrtí se pojistné vyplácí vţdy, i kdyţ není znám okamţik jeho vyplacení. Většinou se stanovuje horní hranice věku pro vyplacení pojistného a také věková hranice pro placení pojistného. V praxi jsou tyto hranice určeny na 85 let věku pojištěného a maximálně 65 let věku pojistníka. Cena ţivotního pojištění se odvíjí hlavně od pravděpodobnosti úmrtí pojištěné osoby. Zde platí základní úměry, ţe s vyšším věkem tato pravděpodobnost roste a tím by mělo růst i pojistné (tzv. přirozené pojistné). V praxi je pojistné určeno konstantní částkou po celou dobu trvání pojištění. 4.4 Pojištění pro případ dožití Pojištění pro případ doţití můţeme přirovnat ke spoření. Pojistník během pojistné doby platí běţné nebo jednorázové pojistné a v okamţiku dosaţení dne určeného v pojistné smlouvě dojde k výplatě pojistného plnění. Oproti spoření u pojištění pro případ doţití pojišťovna ručí za vloţené vklady pojistníků do výše sjednané pojistné částky. Mezi nejčastější formy pojištění pro případ doţití patří důchodové pojištění a věnové Důchodové pojištění Při sjednání důchodového pojištění se pojistník/pojištěný pojišťuje na doţití sjednaného věku. Součástí tohoto pojištění je postupná výplata pojistné částky, jakmile pojištěný dosáhne věku určeného v pojistné smlouvě. V závislosti na určení okamţiku začátku výplaty důchodu, můţeme důchodové pojištění rozdělit na dvě podskupiny: 1. Pojištění ihned splatného důchodu - pojistné je uhrazeno jednorázově a v následujícím okamţiku je pojištěnému vyplácen důchod ve stanovených obdobích. 2. Pojištění odloţeného důchodu - pojistné je placeno předem po tzv. dobu odkladu a zároveň je s pojistitelem sjednán okamţik počátku výplaty důchodu. Tato základní podoba důchodového pojištění bývá velmi často rozšířena o různé moţnosti připojištění. Jedná se například o připojištění rizika úmrtí či invalidity. Důchod, který je pojistitelem vyplácen po skončení doby placení pojistného se označuje jako tzv. základní důchod. Kromě základního důchodu lze ještě sjednat pozůstalostní důchod nebo dočasný důchod. Pozůstalostní důchod je vyplácen osobě uvedené v pojistné smlouvě 16

17 v případě úmrtí pojištěného. Dočasný důchod se na rozdíl od základního důchodu vyplácí pojištěnému v případě jeho plné invalidity. Oba typy důchodu jsou vázány na podmínku uplynutí určitého časového úseku od doby uzavření pojistné smlouvy (2, s. 99) Věnové pojištění Věnové pojištění je zvláštní druh ţivotního pojištění, které se sjednává ve prospěch finančně závislé osoby. Nejčastěji se za finančně závislou osobu povaţuje dítě. Pojištění uzavírá s pojišťovnou jeden z rodičů nebo oba rodiče ve prospěch svého dítěte, které zaujímá pozici pojištěného. Pojistné plnění se vyplácí v okamţiku doţití se dítěte určitého věku. Konec věnového pojištění bývá stanoven na plnoletost pojištěného, ukončení nebo začátek studia, sňatek apod. Věnové pojištění zahrnuje také krytí rizika úmrtí rodiče či rodičů (pokud k úmrtí dojde, je pojištěnému vyplácen pozůstalostní důchod nebo jednorázově vyplacena pojistná částka), krytí rizika invalidity rodiče (jednou z forem je zproštění od placení pojistného), riziko smrti pojištěného dítěte (v tomto případě dochází k vrácení zaplaceného pojistného). 4.5 Smíšené životní pojištění Za smíšené ţivotní pojištění se označuje kombinace pojištění pro případ úmrtí a pojištění pro případ doţití. Při uplatnění klasické podoby smíšeného ţivotního pojištění se pojišťovna zavazuje vyplatit sjednanou pojistnou částku ve sjednaný den v případě, ţe se pojistník tohoto dne doţije, a v případě, ţe se pojistník tohoto dne nedoţije, pak jde o pojistné plnění ve stejné výši před koncem sjednané pojistné doby (v souvislosti se smrtí pojištěného) ve prospěch osoby, kterou pojistník sám určí (obmyšleného). Pro smíšené ţivotní pojištění se pouţívá také název kapitálové ţivotní pojištění (2, s. 101). Obě sloţky smíšeného ţivotního pojištění jsou na sobě nezávislé a pojistník si můţe sjednat jinou pojistnou částku pro případ doţití a jinou pojistnou částku pro případ úmrtí. I kdyţ jsou tyto dvě části nezávislé, ve většině případů existuje mezi pojistnými částkami určitá vazba. Pojistná částka pro případ úmrtí pojištěného bývá například dvakrát vyšší neţ pojistná částka pro případ doţití, můţe se sjednat rostoucí pojistná částka v průběhu pojištění apod. Součástí smíšeného ţivotního pojištění si pojistník můţe zvolit krytí rizik neţivotní podstaty. 4.6 Kolektivní životní pojištění U kolektivního ţivotního pojištění se jedná o sjednání pojistné smlouvy, na jejímţ základě dochází k pojištění skupiny osob. Na rozdíl od klasického ţivotního pojištění má kolektivní ţivotní pojištění několik výhod: 17

18 a) pojištěné osoby mohou být pojištěny na srovnatelné pojistné částky bez zdravotního a finančního oceňování; b) niţší kalkulované náklady díky niţší náročnosti na správu pojistných smluv, hromadnému inkasu pojistného, a také díky niţším provizím vypláceným zprostředkovatelům; c) jednoduchá správa pojištění pojistitel vyţaduje méně informací o pojištěných neţ je tomu u individuálního ţivotního pojištění. V praxi se nejčastěji s kolektivním ţivotním pojištěním setkáme v situacích, kdy zaměstnavatel uzavře toto pojištění pro své zaměstnance v rámci balíčku zaměstnaneckých výhod. Mezi další podoby kolektivního ţivotního pojištění se řadí pojištění členů profesních asociací, odborových svazů či pojištění klientů jedné banky pro zajištění sjednaných úvěrů. 4.7 Modifikované podoby životního pojištění K vytvoření modifikovaných podob ţivotního pojištění došlo v závislosti s rostoucími potřebami klientů (pojistníků, pojištěných). Nejdříve došlo ke vzniku tzv. univerzálního pojištění a později k pojištění spojeného s investováním Univerzální životní pojištění Univerzální ţivotní pojištění se vyvinulo ze smíšeného ţivotního pojištění. Na rozdíl od něj, je univerzální ţivotní pojištění více flexibilní a pojištění mají moţnost upravovat rozsah pojistné ochrany v závislosti na své finanční situaci. Výhodou univerzálního ţivotního pojištění pro pojistníka je to, ţe kdykoliv během ţivota pojistné smlouvy můţe modifikovat pojistné a dobu placení pojistného v závislosti na svých potřebách a moţnostech. Můţe dočasně zastavit placení pojistného, opět ho obnovit a pojistné za dobu neplacení uhradit jednorázově. Další výhodou univerzálního ţivotního pojištění je, ţe si pojištěný můţe vypůjčit finanční prostředky ze spořivé sloţky pojištění. Podmínkou je, ţe nesmí překročit stanovený limit (2, s. 102). Univerzální ţivotní pojištění se skládá ze dvou sloţek: a) spořící sloţka - z této části pojištění se vyplácí pojistná částka při doţití pojištěného daného věku b) riziková sloţka - slouţí na vyplácení pojistných plnění v případě smrti, invalidity, úrazu atd. pojištěného. V oblasti placení pojištění není pojistník vázán ţádnými podmínkami, které si stanovuje pojistitel. Pojistník nemusí platit pojistné v pravidelných intervalech předem stanovenou výši pojistného. Pojistné můţe platit ve výši, v jaké se mu to hodí a stejně tak i v časovém okamţiku. Pojistitel problematiku univerzálního ţivotního pojištění řeší tak, ţe jednotlivé 18

19 příspěvky pojistníka jsou připisovány ve prospěch individuálního účtu pojištěného. Z tohoto účtu jsou poté sráţeny příspěvky na rizikové pojistné a případně na další připojištění neţivotního charakteru. Vše, co na individuálním účtu po nutných sráţkách zůstane, je spořící sloţka pojištění. Spořící sloţka ţivotního pojištění nebo také tzv. rezerva se po dobu trvání pojištění zhodnocuje. V praxi se pouţívají dvě základní metody zhodnocení: a) tradiční metoda, - rezerva se zhodnocuje v závislosti na technické úrokové míře; b) dle rozhodnutí pojištěného, - pojištěný se můţe rozhodnout investovat spořící sloţku. Nejedná se pouze o čistě univerzální ţivotní pojištění, ale o jeho kombinaci s investičním ţivotním pojištěním. Univerzální ţivotní pojištění nabízí pojištěným vysokou variabilitu pojistné smlouvy v závislosti na jejich momentální ţivotní situaci. Pojištěný se můţe s pojistitelem dohodnout na změně např. pojistné částky v případě úmrtí, podle toho jak stárne, zakládá rodinu nebo získá hypotéční úvěr. U hypotéčních úvěrů je uzavření ţivotního pojištění dluţníka často jednou z podmínek pro jeho získání. Další variabilitu univerzálního ţivotního pojištění lze spatřovat i v čerpání nahromaděné spořící sloţky např. formou výběru části vkladu, poskytnutím půjčky nebo výplatou důchodu. Jedinou podmínkou pří výběru peněţních prostředků, ale i při jejich vkládání na individuální účet pojištěného je, ţe zde musí zůstat dostatek financí na úhradu rizikové sloţky pojištění Investiční životní pojištění Pro investiční ţivotní pojištění je charakteristické to, ţe na konci jeho ţivotnosti není pojištěnému vyplácena předem sjednaná pojistná částka. Ta se zde váţe na výnosy získané z investování spořící sloţky pojistného. Investiční riziko zde nenese pojistitel, jak je tomu u předchozích pojištění, ale sám pojistník. Investiční ţivotní pojištění lze chápat jako určité spojení rizikového pojištění a investování finančních prostředků pomocí otevřených podílových fondů. Vzhledem k tomu, ţe investiční riziko nese pojistník, není předem známá vyplácená pojistná částka. U výše zmíněných typů ţivotního pojištění je pojistná částka předem známa a pojistné plnění nesmí být niţší neţ sjednaná pojistná částka. U investičního ţivotního pojištěný není dopředu známa pojistná částka, která je plně odvislá od zisků nebo ztrát realizovaných na peněţních či kapitálových trzích (2, s. 103). 19

20 Pojistitel vytváří několik druhů podílových fondů, kde ukládá finanční prostředky pojistníka v závislosti na jeho vztahu k riziku. Mezi základní fondy patří: a) akciový fond, b) fond obligací, c) peněţní fond, d) fond státních cenných papírů, e) fond cizích měn, f) různé smíšené fondy. Jednotlivé investiční fondy se dále dělí na podílové jednotky, přičemţ kaţdá podílová jednotka představuje klientův nárok na určitý podíl daného investičního fondu. Z praktického hlediska tento systém funguje tak, ţe klient (pojištěný) má u pojistitele otevřen individuální účet vedený v českých korunách. Na tento účet pojistník platí pojistné a strhává se z něj rizikové pojistné a správní náklady pojistitele. Pojištěný má ještě další účet, tzv. podílový účet. Na tomto účtu má pojištěný finanční prostředky ve formě podílových jednotek nakupovaných z prostředků uloţených na individuálním účtu. Rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé investiční fondy závisí, jak jiţ bylo řečeno, na vztahu pojistníka (pojištěného) k riziku. Tento vztah se nazývá alokační poměr, který pojištěný (pojistník) můţe měnit. V podstatě existují tři vztahy pojištěného (pojistníka) k riziku: a) averze k riziku, - pojištěný riziko nevyhledává a při alokaci finančních prostředků dává přednost dosaţení zisku před realizací i minimálních ztrát. Např. převaţuje investování do fondu obligací. b) neutrální k riziku, - pojištěný riziko nevyhledává, ale ani se mu nebrání. Finanční prostředky alokuje rovnoměrně jak do rizikových podílových fondů, např. akciové fondy, tak do bezpečných podílových fondů, např. fond obligací. Strategie investování se označuje jako dynamická. c) vyhledává riziko, - pojištěný riziko vyhledává. Dává přednost i moţné ztrátě před jistotou budoucího zisku. Při rozdělení financí do podílových fondů převaţují akciové podílové fondy. Odpovídající strategie se nazývá agresivní. Brutto pojistné placené pojistníkem se u investičního ţivotního pojištění dělí na tři sloţky. První sloţka slouţí k úhradě správních nákladů pojistitele. Zbylé finanční prostředky se rozdělí na další dvě sloţky. Druhá sloţka slouţí k zaplacení rizikového pojistného a poslední 20

21 sloţka tvoří rezervu pojistného. Právě z poslední sloţky, která se pojistníkovi či pojištěnému kumuluje na individuálním účtu, nakupuje za ně podílové jednotky (2, s. 103). Investiční ţivotní pojištění je pro pojistníka či pojištěného výhodnější neţ pro pojistitele. Z jednoho pohledu je investiční ţivotní pojištění pro pojistitele bezpečnější, díky tomu, ţe pojistník přebírá investiční riziko. Na druhou stranu se ale pojistitel vzdává moţného budoucího zisku, jestliţe by došlo k vyššímu zhodnocení rezerv, neţ jaké garantuje svým klientům pojistitel u jiných typů ţivotního pojištění. Zde musí pojistitel hledat jiné zdroje příjmů, mezi které patří hlavně administrativní poplatky (poplatky za správu pojištění, fondů), transakční poplatky apod. Pojistník má právo na volbu portfolia, tj. můţe si zvolit, do jakých fondů se bude vkládat spořící sloţka pojištění, a plně nese investiční riziko. V případě investiční ztráty pojistník či pojištěný nemůţe vinit pojistitele z toho, jak finanční prostředky investoval Připojištění k životnímu pojištění K jakékoliv podobě ţivotního pojištění lze sjednat i krytí neţivotních rizik ohroţující zdraví a ţivoty osob. U neţivotního pojištění osob se rozlišuje úrazové pojištění a nemocenské pojištění Úrazové pojištění Úrazové pojištění zahrnuje výplatu pojistného plnění v situaci, kdy dojde v důsledku úrazu k přechodnému či trvalému tělesnému poškození pojištěného nebo dokonce k jeho smrti. Pojem úraz je často definován jako náhlé a neočekávané působení vnějších sil nebo vlastní síly, neočekávané a nepřetrţité působení vysokých teplot, par, plynů, záření a jedů, které měly za následek tělesné poškození nebo smrt pojištěného. Pojistitelé se také kryjí proti pojistným podvodům se ţivotním pojištěním. U úrazového pojištění se jedná o výluky z pojistného plnění v případě úrazů spojených se sebevraţdou nebo pokusem o sebevraţdu, úrazů spojených s trestnými činy, pod vlivem omamných látek nebo také následkem duševní poruchy. Úrazové pojištění se rozlišuje na krytí trvalých následků a na krytí smrti následkem úrazu. Kromě těchto dvou základních úrazových pojištění si můţe pojistník sjednat s pojistitelem další druhy připojištění: a) denní odškodné za dobu pracovní neschopnosti, b) denní odškodné při pobytu v nemocnici, c) plnění za dobu nezbytného léčení, d) úhrada nákladů spojených s úrazem, e) pojištění drobných úrazů. 21

22 Celkově velikost pojistného zde závisí na sjednaných pojistných částkách, na sjednaném druhu pojištění a hlavně na rizikovosti pro pojistitele. Výše vyjmenovaná připojištění jsou zcela dobrovolná a záleţí pouze na pojistníkovi, zda si je v pojistné smlouvě sjedná nebo ne. Musí ale počítat s tím, ţe krytí těchto rizik je pro něj podstatně nákladnější, hlavně s rostoucím věkem. Na rizikovost pojištěného má vliv kromě jeho věku i riziková skupina, do které pojistitel zařadí zájemce o pojištění podle vykonávaných zaměstnání. Kaţdý pojistitel si rizikové skupiny stanovuje individuálně. Při výkonu některého povolání je pojištění u jednoho pojistitele nepojistitelný a u druhého ano, ale za vyšší pojistné, aby pojistitel pokryl pravděpodobé riziko Nemocenské pojištění Nemocenské připojištění slouţí pouze jako doplněk zákonného nemocenského pojištění, neslouţí jako jeho náhrada. Hlavním účelem je pokrýt náklady léčení, které nejsou kryty zákonným nemocenským pojištěním. Také je určeno pro osoby, které nespadají do systému nemocenského pojištění v České republice. Do nemocenského pojištění patří níţe uvedené produkty: a) pojištění nadstandardního vybavení při pobytu v nemocnici (pojištění nadstandardní zdravotní péče), b) pojištění váţných onemocnění, c) pojištění léčebných výloh pro krytí nákladů léčení v zahraničí, d) pojištění stomatologických výkonů nehrazených nebo jen částečně hrazených veřejným zdravotním pojištěním. Pojistník (pojištěný) si můţe sjednat také připojištění zaměřené na krytí důsledků nemoci, mající za následek sníţení příjmů pojištěné osoby v době pracovní neschopnosti. Někteří lidé si na tuto dobu sjednávají pojištění, někteří dobu pracovní neschopnosti kryjí ze svých vlastních finančních rezerv. Konkrétně se jedná o pojistné produkty typu: a) pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti (nemocenské pojištění pro osoby nezahrnuté do zákonného systému nemocenského pojištění osoby samostatně výdělečně činné; osoby s vyššími příjmy, kterým zákonný nemocenský příspěvek nenahrazuje jejich příjmy), b) pojištění denní podpory při pobytu v nemocnici, c) pojištění leasingových splátek. Velikost pojistného zde závisí na sjednané pojistné částce, pohlaví pojištěného, jeho vstupního věku, druhu pojištění, a také od délky karenční doby. 22

23 5 Životní pojištění ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska Ţivotní pojištění je ve Spojeném království chápáno jako cenná finanční ochrana v případě brzké smrti pojištěného, pokud má rodinu závislou na jeho výdělcích. Ţivotní pojištění můţe být bráno také jako určitá forma spoření. Touto svou kombinací je ţivotní pojištění jedinečným produktem mezi ostatními produkty finančního a peněţního trhu. Výhodná je také jeho dlouhodobost, vzhledem k tomu, ţe ţivotní pojištění je uzavíráno na dobu delší neţ např. 5 let. Ţivotní pojišťovny ve Spojeném království mají v zemi velkou tradici a bohaté zkušenosti se správou pojištění, s investováním rezerv pojištění a hlavně s poskytováním pojistné ochrany v případě předčasné smrti pojištěného. Ţivotní pojištění můţe ve Spojeném království zájemce uzavřít pro případ úmrtí, rizikové ţivotní pojištění a ţivotní pojištění spojené s finančním výnosem. Smíšené ţivotní můţe být sjednáno pro případ úmrtí nebo doţití pojištěné osoby sjednaného věku. Ţivotní pojištění pro případ doţití můţe být sjednáno tzv. s podílem na zisku nebo investiční. Po sjednanou dobu platí pojistník dohodnuté pojistné, konkrétně se jedná o dobu 10, 15 nebo 20 let. Pojistné je zde chápáno jako běţné pojistné, tj. platby jsou zaloţeny na pravidelnosti. Na konci sjednané doby obdrţí pojištěný celkovou částku, která se skládá z celkového zaplaceného pojistného a připsaných bonusů v případě strategie with-profits nebo dostane vyplacené veškeré investované finanční prostředky s investičním výnosem u strategie unit-linked. Pokud nastane předčasná smrt pojištěného, tj. zemře před dospělostí pojištění, pojistitel vyplatí obmyšlené osobě nebo osobám sjednanou pojistnou částku nebo hodnotu výnosů na účtu pojištěného podle toho, která částka je větší. 5.1 Rizikové životní pojištění (Term insurance) Rizikové ţivotní pojištění je svou podstatou nejjednodušším nabízeným ţivotním pojištěním, protoţe slouţí pouze ke krytí rizik. Pojistník si kromě krytých rizik vybírá také pojistnou dobu pojištění, která se pohybuje kolem 10, 15 nebo 20 lety. Nejčastějším pojistným rizikem je úmrtí pojištěného, proto pojistitel vyplácí sjednané pojistné plnění pouze v případě, ţe pojištěný zemře během trvání pojistné smlouvy. V případě, ţe pojistný nezemře před dospělostí smlouvy, neobdrţí ţádné pojistné plnění. V rámci rizikového ţivotního pojištění existuje několik moţností pojištění: a) rodičovská dávka, kdy se vyplácí pravidelný důchod a nikoli celá pojistná částka, b) s rostoucí pojistnou ochranou a pojistným v průběhu let, 23

24 c) s klesající pojistnou ochranou a placeným pojistným v průběhu let, který se často vyuţívá jako zajištění pro ţadatele o hypoteční úvěr, d) obnovitelné pojištění, které umoţňuje pojistníkovi rozšířit nebo obnovit původní pojistnou smlouvu. Sjednané pojistné je fixní po celou dobu trvání pojistné smlouvy a vzhledem k podstatě tohoto pojištění je niţší neţ u ostatních typů. 5.2 Životní pojištění pro případ úmrtí (Whole-of-life insurance) Ţivotní pojištění pro případ úmrtí trvá tak dlouho, dokud pojistník platí sjednané pojištění. Není zde předem sjednaná ţádná pojistná doba. V případě úmrtí pojištěného se obmyšleným osobám vyplácí sjednaná pojistná částka. Výše pojistného je vyšší neţ u ostatních ţivotních pojištění, vzhledem k nahodilosti úmrtí pojištěného a nesjednané době trvání pojištění. Pojistitel musí být neustále připraven vyplatit pojistné plnění. 5.3 Smíšené životní pojištění (Endowment insurance) Smíšené ţivotní pojištění nabízí nejen pojistnou ochranu, ale také moţnost zhodnocení vloţených finančních prostředků. Pojistné se zde rozděluje na dvě části. Jedna část slouţí k pokrytí nákladů na pojistnou ochranu pojištěného, druhá část pojistného se investuje. Výše pojistného závisí na několika faktorech, např. výše pojistné ochrany, věk pojištěného, pohlaví a hlavně jeho zdravotní stav. V rámci smíšeného ţivotního pojištění se praktikují dva druhy, kapitálové ţivotní pojištění a investiční ţivotní pojištění Kapitálové životní pojištění (Endowment insurance with-profits) Kapitálové ţivotní pojištění můţeme chápat jako smíšené ţivotní pojištění s podílem na zisku, který vytváří pojistitel. Kapitálové ţivotní pojištění si zájemci sjednávají většinou hlavně kvůli výplatě pojistné částky v okamţiku dospělosti pojistné smlouvy s moţností investičního růstu finančních prostředků v průběhu trvání pojištění. Pro toto ţivotní pojištění je charakteristické, ţe investiční politika není blíţe specifikovaná a pojištěný získává výnos z investice ve formě bonusů vyplácených z celkových investičních výnosů pojistitele. Investování na principu podílení se na zisku je společná investice, kde se zaplacené pojistné jednoho pojistníka shromaţďuje s pojistným ostatních pojistníků a poté je celková suma finančních prostředků pojistitelem investována do širokého spektra finančních aktiv. Aktiva finančního a peněţního trhu představují ve Spojeném království akcie, podílové 24

25 listy, dluhopisy a vládní dluhopisy, investice do nemovitostí a také investice do peněţních prostředků na krátkodobém trhu. Pojistitel neinvestuje získané finanční prostředky do ţádných rizikových aktiv, ale celá strategie je zaloţena na spíše konzervativním chování pojistníka, který se brání případnému riziku ztráty z investice. Konečná hodnota na účtu pojištěného závisí i na hodnotě, za kterou nakupuje pojistník podílové fondy a na hodnotě bonusů, které jsou mu ročně připsány. Mezi hlavní výhody této strategie patří to, ţe jakmile jsou bonusy jednou připsány na klientův účet, uţ je pojistitel nesmí za ţádných podmínek odebrat. Díky tomu je z kapitálového ţivotního pojištění prakticky jistá investice, protoţe došlo k zamezení její volatility. V zásadě existují dva typy prémií: a) roční prémie, - pojistitel připíše jednou ročně určitou částku k pojištění. Tuto prémii nemusí připisovat kaţdý rok, ale jakmile ji vyplatí, nemůţe ji vzít zpět. Můţe se ale stát, ţe pokud pojistník či pojištěný ukončí pojistnou smlouvu před uplynutím sjednané doby, můţe přijít o veškeré vyplacené bonusy; b) konečný bonus, - konečný bonus je vypočítán aţ v době dospělosti pojistné smlouvy. V případě, ţe se pojistník či pojištěný rozhodne ukončit pojistnou smlouvu předčasně, můţe obdrţet konečný bonus, ale vyplácená částka bonusu bude podstatně niţší. Vzhledem k tomu, ţe se stále jedná o investici, nemůţe pojistitel pojistníkovi ani pojištěnému garantovat konkrétní výši budoucího výnosu. Zároveň ale zaručuje kladný výnos díky dlouhodobosti investice a připisování bonusů na klientův účet a narůstání pojistné částky Investiční životní pojištění (Endowment insurance unit-linked) Investiční ţivotní pojištění ve Spojeném království je svým charakterem velmi podobné investičnímu ţivotnímu pojištění v České republice. Oproti strategii s podílem na zisku je tato strategie rizikovější. Veškeré investice pojistníka a jejich hodnoty závisí na kolísání podkladových aktiv na finančních a peněţních trzích a hlavně na jeho rozhodnutí, kam investuje své finanční prostředky. Pojistitel zde pouze plní příkazy pojistníka a nevybírá finanční aktivum. Často ale svým klientům nabízí několik moţností, tj. různé investiční fondy. Oproti předcházejícímu typu ţivotního pojištění pojistitel nemůţe klientovi zaručit ţádnou výši budoucí vyplácené částky. Potenciální zisk můţe být podstatně vyšší neţ v prvním případě, ale také niţší, dojde-li k dospělosti pojistné smlouvy v nevhodném období, např. nedávná celosvětová hospodářská krize. Toto ţivotní pojištění pro případ doţití je vhodné pro pojistníky 25

26 a pojištěné, kteří mají neutrální aţ pozitivní sklon k riziku a nezáleţí jim na tom, ţe v budoucnu mohou z pojistné smlouvy obdrţet méně, neţ kolik zaplatili na pojistném. 5.4 Pojištění kauce (Bonds) Jedná se o způsob investování s jednorázovým pojistným. Finanční prostředky jsou investovány prostřednictvím pojistitele, přičemţ pojistník si můţe vybrat formu investování. Buď si zvolí investování se strategií podílu na zisku pojistitele, nebo investiční strategií. Jejich vlastnosti jsou stejné jako ve vazbě na ţivotní pojištění uvedené v podkapitole a Při zvolení strategie podílu na zisku jsou peněţní prostředky vloţeny pouze do jednoho fondu. U strategie investiční je jednorázové pojistné vloţeno do jednoho nebo několika fondů, podle rozhodnutí pojistníka. Za dobu trvání pojistného vztahu se pojistníkovi či pojištěnému vyplácí příjem ve smlouvě zaručené úrokové míře. Při uplynutí sjednané lhůty je pojistníkovi nebo pojištěnému vyplacen zbývající kapitál. 5.5 Připojištění k životnímu pojištění Ve Spojeném království se uplatňují dva typy volitelného připojištění k ţivotnímu pojištění. Jedná se o připojištění zproštění od placení pojistného a o připojištění váţných chorob. Princip zproštění od placení pojistného je shodný s Českou republikou. Tzn., ţe pojistitel za pojistníka platí pojistné podle podmínek stanovených v pojistné smlouvě, pokud pojistník nemůţe ze závaţných důvodů (nemoc nebo zranění) chodit do zaměstnání. V České republice je zproštění od placení pojistného vázáno na přiznání invalidního důchodu. Připojištění proti váţným chorobám kryje pojištěného v případě onemocnění váţnou nemocí, např. určité typy či stadia rakoviny, infarkt myokardu, mrtvice, amputace končetin apod. Jednotlivé podmínky závisí na pojistitelích a nejsou všeobecně stanoveny. Pokud má pojištěný sjednané toto připojištění, je mu vyplácen pravidelný příjem po určité období nebo jednorázově vyplacena sjednaná pojistná částka. Připojištění proti váţným chorobám si můţe zájemce sjednat úplně samostatně nebo ve vazbě na ţivotní pojištění pro případ doţití nebo na ţivotní pojištění pro případ úmrtí. Jeho částka je závislá na různých faktorech. Základním faktorem je věk pojištěného čím mladší, tím niţší pojistné, ale také se posuzují prodělané nemoci, úrazy nejen pojištěného, ale všech přímých příbuzných. 26

27 6 Životní pojištění v Německu Ţivotní pojištění v Německu je velmi oblíbeným produktem z finanční oblasti. Prakticky kaţdý ekonomicky aktivní obyvatel Německa má uzavřené alespoň 2 pojistné smlouvy z oblasti ţivotního pojištění. Právě díky své oblíbenosti má ţivotní pojištění velkou tradici v Německu a současně se zde vyspecifikovalo několik druhů ţivotního pojištění. Záleţí uţ potom pouze na zájemci o pojištění, které potřeby a rizikové oblasti chce pojistnou smlouvou krýt. Ve většině případů je stěţejním cílem spoření na stáří. Právě díky svému charakteru pojištění rizik v ţivotě člověka a zhodnocení vloţených finančních prostředků, se stalo ţivotní pojištění jedním z nejoblíbenějších produktů na pojistném trhu. Mezi základní pojistné produkty se řadí Private Rentenversicherung (soukromé penzijní pojištění), Risikolebensversicherung (rizikové ţivotní pojištění), Kapitallebensversicherung (kapitálové ţivotní pojištění), Ausbildung-/ Aussteuerversicherung (term-fix-versicherung), Selbständige Berufsunfähigkeitsversicherung (Samostatné pojištění pracovní neschopnosti) a Pflegerentenversicherung (pojištění péče v důchodu). Kaţdý produkt si můţe zájemce zvolit v několika variantách. 6.1 Kapitálové životní pojištění (Die Kapitallebensversicherung) Kapitálové ţivotní pojištění je nejznámějším typem pojištění. Můţe se sjednat pro případ úmrtí pojištěného nebo pro případ jeho doţití se určitého a předem sjednaného věku. Zajišťuje finanční prostředky pro obmyšlené osoby v případě smrti pojištěného. Na druhou stranu, pokud se pojištěný doţije sjednaného věku, má zajištěné finanční prostředky na stáří. V případě smrti pojištěného je pozůstalým, tj. obmyšlené osobě nebo osobám, vyplacena sjednaná pojistná částka a současně také přebytek na jeho kapitálovém účtu. Tento fakt je velmi výhodný pro pozůstalé. Často totiţ pojistitel vyplatí obmyšlené osobě pouze sjednanou pojistnou částku pro případ smrti pojištěného. V okamţiku doţití se pojištěného dospělosti smlouvy, tj. sjednaného věku, jsou mu vyplaceny finanční prostředky na jeho individuálním kapitálovém účtu. Pojištěný má také moţnost výplaty části finančních prostředků k určitému termínu, který je sjednán v pojistné smlouvě. Pojistné částky sjednané v případě doţití i úmrtí pojištěného jsou často velmi vysoké. V Německu pojistitelé nabízejí i moţnost ţivotního pojištění s rostoucí pojistnou částkou pro případ doţití i úmrtí pojištěného. Tato moţnost je pro pojistníka výhodná v tom, ţe záleţí na něm. Je na pojistníkovi, z jakého důvodu si sjednává ţivotní pojištění. Zatímco ţivitel rodiny si sjedná ţivotní pojištění s rostoucí pojistnou částkou v případě smrti, svobodný jedinec bude 27

28 myslet spíše na stáří a na získání finančních prostředků do důchodového období ţivota. Moţnost zvýšení pojistné částky také počítá s tím, ţe v průběhu trvání smlouvy roste pojistníkovi či pojištěnému ţivotní standard díky rostoucím příjmům. Pojistné a pojistná částka se u této dynamické formy ţivotního pojištění zvyšuje pravidelně, buď o sjednané procento, nebo sjednanou částku. U dynamického ţivotního pojištění je často podmínkou vyplnění dotazníku ohledně zdravotního stavu pojištěného a pojistitel můţe shledat ţadatele příliš rizikového a pojištění s ním nesjedná. Zde tato podmínka odpadá (7, s. 13). Je-li sjednán růst pojistného a pojistné částky, pojistné roste procentuálně rychleji neţ sjednaná pojistná částka. Ochrana proti riziku je potom s rostoucím věkem draţší a dodatečná částka zaplacená na zajištěné stáří, tj. částka, která se ukládá a investuje skrze individuální kapitálový účet pojištěného, je stále menší. Zaplacené pojistné si můţe pojistník po splnění určitých podmínek sníţit placené daně. Mezi nutné podmínky patří: a) pojistná smlouva musí běţet minimálně 12 let; b) výnos z pojistné smlouvy můţe být pojištěnému vyplacen nejdříve po dosaţení 60. roku ţivota. c) vyplacená pojistná částka v případě smrti pojištěného nepodléhá dani z příjmu. 6.2 Investiční životní pojištění (Die Fondsgebundenelebensversicherung) Investiční ţivotní pojištění je v Německu poddruh kapitálového ţivotního pojištění. Pojistník se zde účastní kapitálových výnosů, ale i kapitálových ztrát podle odpovídajících kurzů na burze. Investiční riziko zde leţí na pojistníkovi nikoli na pojistiteli. Pojistník platí určitou finanční částku do jednoho nebo do několika investičních fondů. Výnos z podílových fondů se pojistníkovi připisuje v průběhu trvání pojistné smlouvy, ale konkrétní výši výnosů lze zjistit aţ v době dospělosti pojistné smlouvy. V případě smrti pojištěného za trvání pojistné smlouvy se obmyšlené osobě vyplatí buď sjednaná pojistná částka, nebo hodnota na osobním investičním účtu pojištěného. Záleţí zde na tom, která hodnota je vyšší. Investiční ţivotní pojištění je také zde spojeno s vyšším rizikem a hodnotu účtu lze v době uzavření smlouvy velmi těţko předpovědět. Díky tomu se Investiční ţivotní pojištění vyuţívá ke spoření na stáří. Ohledně daňového zvýhodnění platí stejné podmínky jako u Kapitálového ţivotního pojištění. Tj. pojistná smlouva musí běţet minimálně 12 let, výnos můţe být vyplacen nejdříve po 60. roku ţivota pojištěného. V případě pojistného plnění ze smlouvy při pojištění úmrtí pojištěného je pojistné plnění osvobozeno od daně (7, s. 15). 28