Obsah. Editorial. Jiří František Potužník tiskový mluvčí předsedy vlády ČR pro předsednictví ČR v Radě EU

Transkript

1 Obsah Editorial Unie nesmí selhat v zajištění prosperity, říká Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti str. 4 7 Co je České pivo? O tažení nejcennější české komodity na Brusel str Vážení čtenáři, na své předsednictví Evropské unii se Čes - ká republika připravovala dlouho a zodpovědně. Jsme si vědomi toho, že od něj Evropa příliš nečeká. Tím spíše by mohlo překvapit. Věřím, že pozitivně. Jen tak se můžeme v očích Evropanů zviditelnit a mimo jiné naplnit očekávání téměř devadesáti procent českých podnikatelů, kteří si od předsednictví slibují v té či oné míře přínos pro jejich byznys, zejména pro export. Ostatně i obsah letošního druhého vydání revue Vítá Vás srdce Evropy potvrzuje, že máme být na co hrdí, na české tradiční značky, oceňované výsledky české vědy či skvělou výkonnost naší ekonomiky, právě zkoušenou důsledky finanční a hospodářské krize. Čeká nás hospodářský útlum. I kdyby se nás dotkl výrazněji, než si přejeme, je to příležitost k opatřením, která mohou posílit konkurenceschopnost podniků i celé Evropy. A to je jedna z priorit českého předsednictví, stejně jako odstraňování bariér v podnikání a nastavení nové strategie pro oblast energetiky. Všichni nyní hledají recept na krizi, evidentní je posilování státních zásahů. Je ale skutečně státem řízené hospodářství lepší než tržní ekonomika? Není náhodou umožnění volného trhu tou cestou, jak zmírnit hospodářský pokles? Je přece znám výrok Miltona Friedmana: Pokud svěříte federální vládě saharskou poušť, do pěti let začne docházet písek. V každém případě jsem mírným optimistou. Teď máme příležitost začít dělat opatření, k nimž dříve nebyla odvaha a na která nezbýval čas. Jaroslav Míl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Vážení čtenáři, témata tohoto vydání revue Vítá Vás srdce Evropy dokazují, že člověk může hýbat vesmírem, pokud je pevným bodem on sám. A že těmito hybateli byli a jsou i Češi. Více než přehlídku elitní jednotky národního sebevědomí vidím ve jménech Blata, Havel, Nikl, Holý, Žďárek, Vilímek či Martinů galerii osobností, jimž se podařilo původní myšlenky uvést do života a učinit z nich i ať mi umělci a filantropové odpustí zboží na export. Evropská unie čelí v současné době dopadům finanční krize, která sice začala jinde, ale která se v globalizované ekonomice promítá jako hospodářská recese i v členských státech. O to důležitější je shodnout se a trvat na nástrojích, které mohou být sedmadvacítce společné vedle českým předsednictvím zaklínaných pravidel volného trhu a férové hospodářské soutěže je to i zvyšování konkurence - schopnosti evropského průmyslu. Práci českých tvůrců a inovátorů proto můžeme vnímat i jako doporučení, jak důležitá je podpora a zjednodušení pravidel, aby se zkrátila cesta, po níž se myšlenka přes realizaci dostane ke svému spotřebiteli. Vždyť právě inovace je tradiční přidanou hodnotou evropské vědy a kultury. Jiří František Potužník tiskový mluvčí předsedy vlády ČR pro předsednictví ČR v Radě EU Tatra slavná česká značka možná bude vyrábět díly až v USA str Blata Blansko český výrobce motocyklů v boji s čínskými plagiáty ukázal, že má tuhý kořínek str Maestro of Crystal příběh českého skláře Miroslava Havla str Fotogalerie představujeme projekt Sto ikon českého designu str V Bruselu si budou hrát interaktivní výstava Orbis Pictus aneb Sahat je dovoleno str Čeští vědci na vzdálených kontinentech entomolog Jan Žďárek bojuje s mouchou tse-tse str Je Machu Picchu v ohrožení? geolog Vít Vilímek zkoumá posvátné město Inků str Mé místo je v laboratoři český vědec Antonín Holý vynalezl desítky superúspěšných léků str Mosaika událostí vztahujících se k českému předsednictví v Radě EU str Martinů Revisited Češi si připomínají 50 let od úmrtí jednoho ze svých nejslavnějších hudebních skladatelů str Vítejte v Srdci Evropy vychází šestkrát ročně a prezen tuje obraz života v České republice. Názory, obsažené v autor - ských článcích, nemusí nutně korespondovat s oficiálními stanovisky české vlády. Objednávky předplatného prosím směřujte do redakce časopisu. Vydává: vydavatelství THEO ve spolupráci s Minis ter stvem zahraničních věcí České republiky Adresa redakce: J. Poppera 18, Pardubice , Česká republika Šéfredaktor: Pavel Šmíd Grafická úprava: Jiří Sáva Předsedkyně redakční rady: Zuzana Opletalová, ředitelka tiskového odboru Ministerstva zahraničních věcí České republiky a tisková mluvčí ministra zahraničních věcí České republiky Členové redakční rady: Libuše Bautzová, Pavel Fischer, Vladimír Hulec, Robert Janás, Milan Knížák, Martin Krafl, Eva Ocisková, Tomáš Pojar, Jan Šilpoch, Petr Vág - ner, Petr Volf, Marek Skolil Překlad: tým překladatelů, Filozofická fakulta Ma sa ry kovy univerzity v Brně Litografie a tisk: Východočeská tiskárna Sezemice Texty, uvedené v časopise Vítá Vás srdce Evropy, je možné přetiskovat bez svolení redakce či autorů; za předpokla du uvedení jména autora a zdroje. Máteli zájem o pou žití obrazového doprovodu, kontaktujte prosím redakci nebo uvedené autory fotografií. MK ČR E 6574 ISSN Internet: ová adresa vydavatele: pavelsmid@theo.cz 3

2 Unie nesmí selhat v zajištění prosperity, říká Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti Evropané často sdílí dojem, že Evropská unie je jakousi byrokratickou konstrukcí, která shora dik - tu je obtížné příkazy, že jí jako každému ouřadovi schází empatie... EU předloni sfoukla 50 svíček z pomyslného dortu a to je příležitost bilancovat. Evropská integrace je bezesporu ekonomickým i politickým úspěchem na začátku integračního procesu bylo evropské HDP na obyvatele zhruba na úrovni 40 % HDP ve Spojených státech dnes je to asi 70 %. Unie je dnes největším trhem na světě a její regulatorní rámec přejí mají podniky na celém světě. Po ví ce než padesát let mezi členy Spo le - čenství/unie nepropukl ozbrojený konflikt to je poprvé v evropských dějinách. Přes tyto úspěchy Unie skutečně nedokázala strhnout masy. Bývá jí vyčítáno, že je projektem elit, a i když ovlivňuje životy občanů čím dál hlouběji, zajímají se o ni méně a méně. Zamítavá referenda ve Francii a Nizozemí odhalila propast mezi názory politických zastupitelů, kteří většinově schválili ústavní smlouvu, a názory občanů, kteří ji stejnou většinou odmítli. Jinými slovy, Unie trpí deficitem legitimity. Pro české předsednictví je právě tento deficit Unie důležitým impulsem k reflexi, která se odrazila ve výběru našich hlavních priorit. Mohl byste je ve zkratce vyslovit? Alexandr Vondra a Hans-Gert Pöttering. Pro předsednictví ČR v Radě EU jsme zvolili motto Evropa bez bariér. V jeho duchu chceme odstraňo - vat zbývající překážky čtyř základních svobod EU volného po hybu zboží, osob, služeb a kapitálu. Plné - mu rozvoji potenciálu Evropy brání i další vnitřní bariéry administrativ - ní zátěž podnikatelů či nepropojenost energetické infrastruktury. Kromě zastřešujícího motta předsednictví jsme si vytkli tři hlavní prioritní oblasti ekonomika, energetika a Evropská unie ve světě. První týdny předsednictví jasně ukázaly, že jsme naše stěžejní priority vybrali správně. Kromě dlouhodobých cílů totiž korespondují i s prvořadými výzvami, kterým EU aktuálně čelí.

3 Řekl jste, že v zemích, které přijaly euro, občané vidí přímou vazbu mezi politikou Unie a ekonomickými výsledky svých zemí... Evropané skutečně momentálně cítí zpomalení Evropy ve svých peněženkách a až přistoupíme ke společné měně, budou ji vnímat i čeští občané. Jestliže selžeme právě v tom, co bylo základním zdůvodněním evropské integrace totiž v zajištění ekonomické prosperity, nepodaří se nám občany získat na stranu EU. Projeví se stín ekonomické krize i na financích, které na realizaci svého předsednictví vydá ČR? Čísla mohou vypadat impozantně, ale ve skutečnosti se držíme velmi při zemi. Celkové náklady činí asi osmdesát milionů eur, tedy totéž, co utrácely s námi srovnatelné země jako Holandsko, Finsko a Švédsko. Jen pro představu, Francie utratila za předsednictví zhruba čtyřikrát to - lik, než plánujeme vydat my. V čem vidíte příčiny tzv. globální krize? Obecně platí, že ekonomika se vyvíjí v určitých cyklech, a teď je to prostě na té křivce dolů. Tomu se nedalo vyhnout, i když nikdo neoče - kával, že by to (třeba) mohlo být tak hluboké. V podstatě není účinnější lék, než se připravit a přečkat to, není v silách žádné vlády na světě tomu zabránit. To jsou cyklické vývoje v hospodářství. Můžete je ztlumit, můžete se na ně nějakým způsobem adaptovat, můžete udělat pár kroků, které pomohou nastartovat budoucí růst, ale celkový běh ekonomiky neovlivníte. Co ale je určitý problém: máme za sebou období, kdy se nám všem nesmírně dařilo. Tedy čas, kdy bylo třeba jednat s péčí řádného hospodáře. Např. česká vláda se poslední dva roky snažila snižovat rozpočtové deficity. Protože, když přijdou horší časy, je toto sebeukáznění daleko obtížnější dodržovat. V eurozóně, je - jíž stabilita je položena na určitých (Zleva) Alexandr Vondra, José Barroso, Mirek Topolánek. sebeomezeních členských států, se to to může vyvinout v problém, se kterým nebude jednoduché se popasovat. Není jednou z příčin ekonomické krize také byrokracie? Je. Evropa musí snížit administrativní zátěž malých a středních podniků, které jsou hlavním zdrojem hospodářského růstu. Politiky, které byly vytvořeny před půl stoletím, již čelem k silné globální konkurenci a změněným vzorcům spotřeby i výroby neobstojí. Například: nemůžeme se bránit liberalizaci služeb, když jen mezi lety 1980 a 2000 podíl služeb na evropském HDP stoupl o 13 % na 70 % a když dnes zajišťují 50 % evropské zaměstnanosti. S jakými problémy se ještě evropská ekonomika potýká? Zatímco začátek evropské integra - ce se vyznačoval rychlým doháněním USA v ekonomické výkonnosti, od počátku 80. let již k žádnému pokroku nedochází: Unie sice za prv - ních dvacet let integrace poskočila ze 40 % na 70 % procent ekonomického výkonu USA, od té doby se ale neposunula dál. Již dvacet let se nehýbeme z místa. Ještě více alarmující je, že produktivita práce v Evropě od 90. let neroste. Zatímco každoroční růst vý stu pu Ze slavnostního zahájení českého předsednictví v Národním divadle v Praze. (Zleva) Jean-Pierre Jouyet, Mirek Topolánek, Alexandr Vondra, Karel Schwarzenberg. Rada ministrů pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy. (Zleva) Karel Schwarzenberg, Alexandr Vondra, Benita Ferrero-Waldner. 5

4 z jedné odpracované hodiny v EU-15 byl mezi lety v průměru 1,4 %, u Spojených států to bylo 2,4 %. Fakt, že tento trend v produktivitě trvá více než celý jeden ekonomický cyklus, poukazuje na to, že jde o strukturální problém: máme nedo - statek technologických inovací a pracovní trhy, které nejsou dostatečně konkurenceschopné, aby umožnily podnikům zvýšit produktivitu. Je nutné podpořit inovace a investovat do vzdělání, které nám dodá kva lifikovanou pracovní sílu, jenž po mů že evropskému hospodářství obstát v globální konkurenci. Na půdě EU jistě soupeří určité obecné koncepty, jak se s krizí vyrovnat. Řeší se asi otázky, do jaké míry mají jednotlivé vlády a úřady EU zasahovat do konkrétních ekonomických problémů... V EU existují v podstatě tři názorové proudy, jak s takovouto situací zacházet. Buď nasypat víc peněz do ekonomiky, to je typický přístup třeba Francie. Druhá možnost je povzbudit poptávku tím, že snížím nepřímé daně a povzbudím tím tržní mechanismy, to je přístup, který vo - lí např. britská labouristická vláda. Za třetí je tu přístup, řekněme, německý, který říká, že navzdory všem těmto opatřením bychom neměli nechat rozorat veřejné finance, to znamená držet rozpočtové hospodaření v určitých mezích. Zároveň existuje plán obnovy, podle něhož státy Evropské unie vydají asi 1,5 procenta HDP na různá stimulační opatření. Země jako Řec - ko ale mohou mít tento rozpočtový deficit až přes deset procent. Pokud se tento trend nezastaví, čekají nás těžké doby. Tématem, úzce souvisejícím s ekonomikou, je energetika, třetí ústřední bod českého předsednictví... Alexandr Vondra a Milena Vicenová spuštění instalace Entropa českého výtvarníka Davida Černého na budově Evropského parlamentu v Bruselu. Nedávná plynová krize rozpoutala živou diskusi o zajištění energetické bezpečnosti Evropské unie. České předsednictví zařadilo toto téma me - zi své priority dávno předtím, nežli jsme tušili, jak perné první týdny nám rusko-ukrajinský spor připraví. Náš úkol však neskončil puštěním kohoutků. To hlavní české předsednictví teprve čeká: nepromarnit politickou dynamiku, kterou krize na - star tovala, a využít ji k urychlenému přijetí krátko-, středně- i dlouhodobých opatření, která posílí energetickou bezpečnost EU. K tomuto účelu chceme využít mj. i jarního zasedání Evropské rady, na kterém budeme věnovat velkou pozornost energetice. Jak konkrétně se na integraci a budoucí nezávislosti evropské energetiky může/bude podílet Česká republika? Jako předsednická země chceme dotáhnout do zdárného konce legislativní kroky nutné k dokončení vnitřního trhu s energií. Součástí našeho návodu na posílení nezávislosti EU je také rozvoj přeshraničních sítí a větší diverzifikace energetických zdrojů, přepravních cest i dodavatelských zemí. Důležitá je i modernizace a ochra - na kritické energetické infrastruktury. Pro rozvoj inteligentní distribuční soustavy nového typu je nezbytným předpokladem i použití satelitního Alexandr Vondra na vyhlášení soutěže o nejhezčí pohlednici k českému předsednictví. 6

5 navigačního systému Galileo. Ten umožní monitorování a kontrolová - ní energetické sítě v reálném čase a tím koneckonců i její ochranu. Čes - ká republika, která je mezi kandidáty na sídlo Evropského úřadu pro dohled nad GNSS (Global Navigation Satellite System), je připravena poskytnout mu veškeré podmínky, které bude pro plnění těchto důležitých úkolů potřebovat. Zdroj: projevy Alexandra Vondry ke Dni Evropy na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze a na konferenci Zajištění energetické bezpečnosti členských států EU v rámci společného trhu s elektřinou, vystoupení A. Vondry v pořadu ČT Otázky V. Moravce na téma Priority českého předsednictví, rozhovory s A. Vondrou pro Český rozhlas 1 Radiožurnál a pro rádio Frekvence 1 Foto: Rada ministrů pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy Alexandr Vondra a Javier Solana.

6 CO JE ČESKÉ Brána plzeňského pivovaru. PIVO? Místní rozvoz Plzeňského Prazdroje na historické fotografii. Historický podtácek Pilsner Urquell. Červen roku Inženýr Jan Vese - lý, výkonný ředitel Českého svazu pivo - varů a sladoven, se kaboní. Doba je zlá. Už v paleolitu pěstovali zemědělci plodiny hlavně pro potravináře, prská, zhruba pět tisíc let to fungovalo dob ře. Ale teď sedláci sejou hlavně pro výrob - ce biopaliv a Evropská unie je za to ještě dotuje. Pitomý zelený europokus. Výsledek? Ceny ječmene vzrostly vloni oproti předloňsku o sto procent. A co chmel? Produkce významně klesá, chmuří se Jan Veselý, a čtyři pětiny jdou na vývoz. Žatecký poloraný červeňák je Rolls Royce mezi chmely, však je taky drahý. Navíc proti jiným odrůdám poměrně málo hořký, takže se ho do piva musí dávat víc. Kdo si to může dovolit? Pokud vím, pouze šišticemi žateckého červeňáku chmelí jedině Budvar. Pivovary, které nemají takové zisky, si pomáhají dovozem. Čísla se nezveřejňují. Ale většina chmele v každém českém pivu je pořád ještě domácí. Huba plná piva, žádné pivní preso Co moderní technologie? Světové velkopivovary vaří vesměs infuzním způsobem: celá várka se zahřívá v jed né nádobě. Je to nejlacinější a nejrychlejší. To je jen takové pivní preso, nemá skoro žádnou chuť, ohrnuje nos Jan Veselý, českýho piva musí bejt plná huba! Musí v něm být zbytkový neprokvašený extrakt. České pivo je přece co? Chlebnaté. Klíčovým fíglem českých sládků je dvourmutový, u plzeňského Prazdroje

7 třírmutový dekokční varný postup. Po vystírání se prostě rmut rozdělí na dvě, případně na tři části, které se zahřejí na různé teploty. Každý enzym má totiž jinou ideální teplotu, při níž štěpí cukry. Nakonec se díly opět smísí a pivo se nechá dokvášet. Je to pracněj - ší, zdlouhavější a dražší. Ale ta chuť! Jak můžou čeští pivovarníci konkurovat světovým gigantům, kteří se s pi - vem nemažou, prostě ho nepiplají? Vy si myslíte, že šetřit se dá jen změnou výrobní technologie? Ošizením výrobního postupu? odfrkne pan výkon - ný ředitel a upije doušek nealko holic - kého. Vzděláním sice není pivo varskej, nýbrž ekonom, ale pivo miluje Na Brusel Víte, co to jsou Štramberské uši? táže se Jan Veselý. Že by nějaké nové filtry na pivo? Pozor, to je chyták. Nějaký marcipán, ne, perníčky. Ale co to má co dělat s pivem? Jo, kornoutové perníčky. Regionál - ní specialita, hovoří záhadně, a jestlipak víte, že to je první potravinářský artikl z Česka, který dostal od Evropské unie ochranu zeměpisného půvo - du? Loni v lednu. Uši jsou tedy ve vybrané společnosti takových pojmů jako Šampaňské nebo Bordeaux. Třeba český ječmen, ten Unie zatípla. Neříkám český smažák nebo utopence, to je blbost, ale náš ječmen? Jarní dvouřadý český ječmen? To je přece pojem, ne? dotírá pan inženýr. Ano, je to pojem, ale ne takový, jako české pivo. Ani to zatím nemá evropskou ochrannou známku. Takže když začne třeba nějaký pivovarník na Korsice vyrábět nějaké patoky, dá jim název Napoleon a druhové označení České pivo, nedá se proti tomu nic dělat? Ne, zdvíhá prst nejvyšší funkcionář českého piva, pojem České pivo uznávají na základě smlouvy z roku 1987 jen v Portugalsku. Zatím. Doneste mi, prosím, mapu, volá hned na svou asistentku a sám vytahuje z šuplete takzvanou specifikaci. Tohle jsou dokumenty, na jejichž základě jsme si v únoru v Bruselu požádali o ochranu zeměpisného původu Českého piva, poklepává rukou na štos papírů. Kde se smí vařit České pivo? Vidím normální nástěnnou mapu České republiky, která je maličko okrájená černou linií. Tak tahle linie označuje úze - mí, kde se může vařit České pi - vo, spustí Jan Veselý, takže když někdo třeba přijde s tím, že si postaví pivovar na severu Šluknovského výběž - ku, tak mu řeknem Dobře, Franto, ale nebudeš mít na etiketě České pivo. Proč to? No, nechtěli jsme to mít vymezené státní hranicí, ta se často mění, vysvětluje pan ředitel a naklání se ke mně: Mezi námi, ona ta Unie slyší spíš na ty menší, regionální věci. Celý stát, to se jim zdálo moc velké území, tak jsme to trochu ořízli, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Je to venkovní hranice produkčních Historický pohled na varnu Plzeňského pivovaru. Sládek Plzeňského pivovaru Václav Berka křtí ležáckou káď Plzeň. Historický podtácek Pilsner Urquell.

8 oblastí pivovarských surovin. Za tou čá - rou stejně žádný český pivovar nestojí. Hranice má i detailní, čtyřstránkový slovní popis. Skoro osm normostran. Zdá se, že Český svaz pivovarů a sladoven opravdu nic nepodcenil. Co je České pivo? Antonín Holeček, první sládek Českého akciového pivovaru (dnes Budějovický Budvar). Plzeňský pivovar zátiší z Pivovarského muzea. Specifikace Českého piva má pro novináře jednu vadu. Je plná technické hantýrky: Po ukončení procesu rmutová ní a odstranění nerozvařených zbytků sla - du tzv. procesem scezování začíná příprava mladiny tzv. chmelovarem Co s tím budu dělat? Ukažte. Tady tomu přece musí rozumět každej, bere mi dokument z ru - kou pan ředitel a předčítá: Tuzemská piva v naprosté většině obsahují zbytkový, neprokvašený extrakt. Je to jeden z nejtypičtějších znaků Českého piva. Dále se České pivo vyznačuje v porovnání se zahraničními ležáky vyšší barvou, hořkostí, vyšším ph a vyšším ob sahem polyfenolových látek. Po technologické stránce má dominantní vliv složení sypání a míra chmelení a jejich sladění s výběrem kvasničného kmene, použitým způsobem kvašení, to vše v jednom celku zajištěném tradicí a lidským faktorem. Jedinečnost výroby vychází z mnohasetleté tradice vaření piva na vymezeném území a předáváním z generace na generaci byla uchována až do dnešních dnů ve specifické podobě. O světovou pověst Českého piva se zaslou ži ly jak výhodné podmínky pro pěstování sladovnického ječmene a chmele na vymezeném území, tak i vysoká odborná úroveň pracovníků, kterou získali studiem na českých pivovarských školách všech stupňů. Vykládám panu řediteli, že páni sládkové v Plzeňském Prazdroji, kam jsem mezitím zajel, nad specifikací Českého piva tak trochu ohrnovali nos. Normy jsou prý příliš měkké, oni striktně dodržují německý zákon o čistotě. No jo, nenechá se vyvést z míry pan inženýr, oni žádnou značku České pivo nepotřebujou. Ani Budějovický Budvar, ten je v Unii chráněný. Ochra - na zeměpisného původu Českého piva má pomoct spíš těm menším, méně známým. A kdy že jim začne pomáhat? Kdykoliv po dvacátém červenci může padnout rozhodnutí, říká výkon - ný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý a jeho víra, že to dobře dopadne, je očividná, teda takhle, ono se v létě v Bruselu dohro-

9 mady nic neděje. Záleží na tom, jak to tam budou naši lidi popostrkovat. Vítězství V září roku 2008 Evropská unie udělila českému pivu ochrannou známku. Čeští pivovarníci nezaznamenali žádný vážnější odpor. Kdyby to dopadlo jinak, vzbudilo by u českých pivních patriotů, to jest bezmála u všech Čechů, nelibost a nedůvěru k samotné podstatě Evropské unie. Neboť české pivo je vynikající, a zdaleka se to netýká jen vyhlášených značek jako Plzeňský Prazdroj či Budějovický Budvar. Je pilířem české národní hrdosti. Ještě jedno vysvětlení na závěr. Turisté, zejména ti ze Západu, jsou často překvapeni, že se v českých pivnicích čepuje jen jedna nebo dvě značky. Jsou zvyklí na velký výběr píp a považují českou situaci za zpozdilost, snad i relikt komunismu. Omyl. Každý český znalec ví, že aby si točené pivo uchovalo špičkovou kvalitu, nesmí stát v trubkách. Musí neustále proudit. Na elitních pracovištích, jako je například pražská pivnice U zlatého tygra, teče pouze plzeňský Prazdroj a výčepní obsluhuje jen dva kohoutky. Tak to totiž má být. Kontrola kvality v pivovaru Budějovický Budvar. Ladislav Verecký redaktor deníku MF Dnes Foto: Vykládka Budějovického Budvaru v Egyptě na dobové fotografii.

10 TATRA, a. s., patří s více než stopadesátiletou historií mezi nejstarší automobilky světa. Na snímku montáž kabin. TATRA Možná budeme vyrábět v USA Tatra T 810. Tatra T 815, 6 x 6. Tatra T 87. Závodní speciál Tatra Loprais Team. Tatra Jamal. Tatra sklápěcí, 6 x 6.

11 O Tatře T 603 z roku 1956, vystavené na losangeleském autosalonu 2007, si návštěvníci mysleli, že jde o nový model osobního vozu. Nákladní automobily z produkce české Tatry zase proslavila opakovaná vítězství v Rallye Paříž Dakar. Díky unikátnímu podvoz - ku jsou to jedny z nejodolnějších a nejpřizpůsobivějších těžkých užitkových vozů na světě. Celá léta po neúspěšném pokusu o privatizaci počátkem 90. let se kopřivnická Tatra potácela na pokraji krachu. Dnes je z krize venku, v posledních letech vydělává a začíná růst. Tvrdí to alespoň hlavní akcionář a zároveň výkonný šéf Tatry, Američan Ronald Adams. Ten plánuje nejen dvojnásobné zvýšení dnešní produkce 2,5 tisíce nákladních vozů za rok do pěti let, vážně zvažuje i obnovení výroby osobních aut. Tatra je báječné jméno a skvělá značka, tvrdí muž, který s partnery Tatru koupil od amerického koncernu Terex Corporation. S Tatrou si v terénu můžete dovolit to, co by automobily ostatních značek podstoupily jen s rizikem poškození! napsal v roce 2006 trefně časopis Trucker. Konstrukce podvozku nákladních aut Tatra zahrnuje několik chráněných technických řešení. Podvozek s centrál - ní nosnou rourou je světový unikát, který vznikl v Tatře už před 70 lety. Ve srovnání s vozidly klasické rámové konstrukce je 5 10x tužší v krutu a 5x tužší v ohybu. Třeba australský Ausdrill používá platformy Tatra k nesení vrt - ných souprav. Vozidla, vybavená polárním paketem (bezpečný start při teplo - tách do -50 Celsia apod.) a splňující požadavky na ekologický provoz, se exportují do ruského Zabajkalí. Nejstarší domácí automobilka byla už několikrát chválena za pružné reakce na evropské normy šetrného provozu. V praktické na bídce dnes má vozy, vybavené moto - ry náročné emisní třídy Euro 4. Češi považují značku Tatra tak trochu za rodinné stříbro. Firma do dnešního dne přežila především kvůli své přetrvávající dobré pověsti. Od roku 1991 až do současnosti prošel podnik spoustou problémů, dělalo se téměř vše pro to, aby společnost byla zničena, ale ona přežila. A právě kvůli jménu. Jen kvůli němu do Tatry stále chodily objednávky z celého světa bez ohledu na to, jaké měla problémy, jaké byly dodací lhůty i potíže s kvalitou. I v těch nejtěžších časech lidé stále tatry objednávali. Značka sice o dost lesku přišla, přes - to se nyní neohroženě pouští do velkých výzev. V roce 2007 získala velkou zakázku na dodávky vozů pro českou armádu. Nakonec je to skvělé auto, chlubí se Adams. První vozy jsme armádě předali v dubnu loňského roku. Zároveň jsme pro americkou armádu dotestovali model 10 x 10. Podle generálů, kteří u toho v Nevadě byli, byly výsledky úžasné. Také jsme testovali obrněný transportér, vyvinutý ve spolupráci s izraelským partnerem. Použí - vá podvozek tatra 4 x 4 a je podobný obrněnci Dingo, který česká armáda kupuje od firmy Iveco. Naše vozidlo ze zkoušek vyšlo jako výborné auto, dost odolné. Nejsilnější trh pro civilní vozy, které Tatra vyrábí, se nachází v Rusku hlav - ně kvůli rozvoji těžby ropy a plynu a dalších surovin. Tatra do Ruska prodává 700 aut ročně, ale myslím, že tam můžeme prodávat ještě o 700 kusů víc, uvažuje nahlas Adams. Firma si stále drží svůj montážní závod v Indii. Směřují sem díly z České republiky, ze kterých tady vzniká 500 nákladních vo - zů ročně. Firma se mezitím poohlíží, kde by mohla vybudovat další výrobní závod. Loni se jednalo ve Vietnamu, poslední Adamsova idea je opatřit výrobce autodílů pro Tatru v Americe. Koneckonců, i jiné evropské automobilky dnes přesunují výrobu do Států. USA by mohly být zdrojem naší nové kapacity, vyráběli bychom tam celá auta pro tamní trh. Máte tam kvalifikované síly z automobilového průmyslu, strojní vybavení a lidi bez práce. Když to dáte dohromady s produktivitou amerického dělníka a s kurzem dolaru vůči koruně, tak můžete v Americe vyrábět za stejnou cenu jako v Česku. Chceme-li se v trž - bách dostat na 20 miliard korun ročně, kapacity potřebujeme. Takové množství vozů můžeme prodat, protože zájem o ně už tu je. Otázkou jen je, jak je vyrobit, říká Adams. Roman Šitner Hospodářské noviny Foto: Tatra T 57. Tatra T 600. Tatra T 603. Tatra T

12 BLATA BLANSKO Pohled do výroby společnosti Blata Blansko. Máme tuhý kořínek Pavel Blata, zakladatel a majitel firmy Blata Blansko, byl v 70. letech motocyklovým závodníkem a úspěšným továrním jezdcem Povážských strojíren. Po pádu komunismu se rozpomněl na svůj sen vyrábět automobily. K dispozici měl ale jen miniatur ní výrobní prostory svou garáž. Dokonce i velké motocykly byly pro začátek příliš, jeho zázemí ovšem stačilo na vývoj malého motocyklu minibiku. První úspěch jeho výrob - ků se okamžitě promítnul do dalšího vývoje firmy. Několik vyrobených strojů prodal, na rozšíření výroby si půjčil od kamaráda. Vydělané peníze stále investoval, až se ozval obchodník z New Yorku, který měl zájem o jiný jeho výrobek, o motorovou koloběžku. Firma se svými produkty vyjížděla na veletrhy a výstavy a stále rostla. Rok 2003 byl nejproduktivnější, prodali jsme téměř výrobků, říká manager firmy Lukáš Vašíček. Právě v tu dobu se ovšem objevily první čínské napodobeniny. Na přelomu let 2003 a 2004 se Blatovi donesly zprávy, že asijský vý- Z nové produktové řady společnosti Enduro 125 BXE. 14

13 robce nabízí plagiáty jeho minimotorek. Na trhu ve Spojených státech se objevil padělek, který si lidé od Blaty prohlédli a shledali ho tak nekvalitním, že v něm neviděli konkurenci. Ve velmi krátké době ale přišla na trh obrovská vlna napodobenin. Jen na evropský trh Čína expedovala sto tisíc minimotorek měsíčně, čímž během relativně krátké doby zničila poptávku, říká Vašíček. Příliv čínských padělků nejenže nasytil trh, v mnoha případech i poškodil jeho samotné základy. Evropský komisař Kyprianu se v té době mu - sel vážně zabývat smrtelnými úrazy, ke kterým na nekvalitních minimotor - kách docházelo. Donutil pak EU zavést účinná opatření proti plagiátům. Firma sama začala se stopováním a úřední likvidací napodobenin. V Itálii byly padělky odhaleny rovnou na výstavě motocyklových novinek, další byly zadrženy v Británii, Nizozemí, Německu, Portugalsku, na Mal - tě a na Slovensku. Blata zkusil i netradiční strategii rozjet novou produktovou řadu a než se objeví napodobeniny, prodat tolik výrobků, kolik bude možné. Začal pracovat na motorové miničtyřkolce. V dubnu 2005 ji uvedl na trh. Ze zkušenosti očekával, že má půl roku na to, aby čtyřkolek prodal co nejvíce. Plán předpokládal výrobu ku - sů během šesti měsíců, na což byl připraven i takt výrobní linky. Kopíro - vání nové čtyřkolky ale začalo již několik dní poté, co vzorky výrobku vstoupily na britský trh. Čínský výrobce začal prodej kopií inzerovat 14 dní po oficiálním představení Blatovy miničtyřkolky (dříve, než ji měl připravenou ve výrobě), což je běžný způsob, jak zkoumat poptávku. Za jediný měsíc byla kopie na světě. Blatovi nezbývalo, než se vydat do Číny. Jeho lidé navštívili v zemi deset velkých právních kanceláří, kde se ujistili, že práva výrobce a majitele průmyslového vzoru lze skutečně v Číně efektivně bránit. Bohužel získání ochrany průmyslovým vzorem v Číně trvá jeden rok i déle. Navštívili jsme dokonce dvanáct továren, kde se napodobeniny našich strojů vyrábějí, usmívá se Vašíček. Vystu - povali jsme jako zájemci o produkty, pořídili jsme fotografie a zhruba pět hodin videozáznamu. Právní kro - ky jsme podniknout nemohli, jelikož jsme stále neměli v ruce příslušnou prů myslovou ochranu. Dnes už jí dis - ponujeme, trh je ale natolik poničen, že právní kroky by vzhledem k nákladům nepřinesly požadovaný efekt. Blata se rozhodl dál nevysilovat. Své portfolio obohatil o silniční motocykly Blata 125 Enduro a Blata 125 Motard, určené jiné cílové skupině a podléhající přísnějším technickým požadavkům a kontrolám při uvádění na evropský trh. Dále vyrábí skútry řady Blatino, které vynikají stylovým designem, nízkou spotřebou a skladností (dají se dokonce přenášet v tašce na rameni). U minibiků se soustředí na výrobky pro závodní segment, u kterých záleží na technických vlastnostech a ne na nejčastěji kopírovaném designu. Pracujeme usilovně na tom, abychom znovu dosáhli předchozího růstu. Máme tuhý kořínek a teď jsme navíc bohatší o řadu cenných zkušeností, uzavírá Vašíček. Jakub Šmíd Foto: Testy nové série o objemu 125 ccm v terénu. Nová série minibiků od Blaty Blata Ultima. Pavel Blata (uprostřed), zakladatel společnosti Blata Blansko. 15

14 Můj otec, Miroslav Havel, zemřel v irském Waterfordu 5. září 2008 ve věku 86 let. Odešel tiše a v pokoji, přesto nečekaně. Těžce ho postrádám. Velkou útěchou mi přitom je, že jsem mohl napsat a knižně vydat jeho pozoruhodný příběh. Ve světle dnešních smutných zpráv o bankrotu Waterford Crystal jedné z mála irských světových značek je jeho příběh ještě jímavější. Paleta mistrovských schopností Lustry, které Miroslav Havel navrhnul pro Westminsterské opatství v Londýně. Maestro of Crystal Příběh skláře Miroslava Havla Miroslav Havel, umělecký sklář původem z Československa, obnovil výrobu skla v irském Waterfordu a do - vedl firmu ke světovému věhlasu. Vytvořil mj. světově proslulou kolekci křišťálového skla Lismore, která až do stávajícího období finančního propadu zůstává nejprodávanějším vzorem křištálového skla vůbec. Havel byl také jedním z nejuznávanějších designérů skla. Na osobní popud Jacqueline Kennedy Onassisové navrhnul křišťálové lustry pro Kennedyho centrum ve Washingtonu, D. C. Vytvořil také slavnostní lustry na objednávku Westminsterského opatství v době, kdy toto tradiční místo korunovace a posledního odpočinku anglických panovníků slavilo 700 let své existence. Havel rozvinul a vytříbil svůj všestranný talent v mnoha sklářských disciplínách. Sklo uměl nejen navrhovat, ale i foukat, řezat, leštit, sochařsky tvarovat a zdobit uměleckými rytinami. Disponoval paletou schopností, nevídanou ani u jiných mistrů sklářského oboru. Svá studia technického oboru prestižní pražské Vysoké školy umělecko-průmyslové musel na rok přerušit, když byl za německé okupace českých zemí poslán na nucené práce v uhelných dolech. V posledních dnech druhé světové války se připojil k domácímu odboji, který likvidoval zbyt ky odporu německých vojsk. Při nu ce ném nasazení ho výbuch v uhelné sloji částečně připravil o sluch, na pra vé ucho už nikdy neslyšel. Tento handicap byl důvodem, proč si i po 60 letech strá vených v Irsku uchoval silný český přízvuk. Také nemohl telefonovat, což ovšem obrátil ve svůj prospěch, součástí jeho odkazu je řada dlouhých, poetických dopisů. V zemi oplývající pomeranči Svůj druhý domov Havel po odchodu z Československa nalezl v Irsku. Nejzajímavější pasáží jeho životního 16

15 příběhu zůstává z pohledu Irů epizoda, v níž na počátku vystupuje jako zmatený imigrant přicházející do Irska jako slunné země, plné tropického ovoce. Postupně (ve 40. a 50. letech) se pak stává obnovitelem a buditelem celého průmyslového segmentu výroby a prodeje křišťálového a broušeného skla. Po putování skrze válkou rozervanou Evropu došel Havel do Waterfordu v červenci Přicestoval na pozvá ní svého bývalého zaměstnavatele Charlese Bacika, jehož osud byl s Havlovým úzce propleten. Ve Waterfordu se Havel plánoval zdržet jen několik měsíců. S Bacikem, dříve majitelem několika českých skláren, se znal z dob, kdy k němu po studiích nastoupil jako asistent. V roce 1946, když se v Československu schylovalo k vítězství komunistů ve volbách, Bacik s celou svou rodinou uprchl přes Švýcarsko do Irska. Zde znovu na vázal obchodní kontakty s bývalým obchodním partnerem, prominentním dublinským klenotníkem Bernardem Fitzpatrickem. Kdyz se Bacik v Irsku usadil, poslal otci dopis. Irsko v něm popsal jako ze - mi vlídného klima, oplývající banány a pomeranči a pozval Havla ke spolupráci ve sklárnách Waterford Glass. Když ale Havel dorazil na místo, zjistil, že jeho cesta mu nepřinesla kýžené ovoce (doslova!) a že slíbené sklárny vůbec neexistují. Bacik a Fitzpatrick ve skutečnosti disponovali jen nezastavěným pozemkem a také nadějí a ví - rou, že je možné vzkřísit průmysl, který britský systém spotřební daně zadusil asi před sto lety. Když se Havel zeptal Bacika (sešli se v malé stavitelově boudě na pozemku, vyhrazeném pro budoucí továrnu), kolik zaměst - nanců bude ve sklárně Waterford Glass pracovat, Bacik beze stopy ironie prohlásil: Jenom ty. Miroslav Havel a Charles Bacik, Tramore, hrabství Waterford, Miroslav Havel (vpravo dole) a jeho první pracovní tým, Setkání Miroslava Havla s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem, Jižní trávník Bílého domu. Od půllitrů ke křištálovým sochám Počáteční léta šla těžce. Bacik a Ha - vel spustili malou provozní linku, na které vyráběli sklenice na limonádu a pivo. Jejich odběrateli se staly hospody a hotely. Do podniku však záhy vstoupili irští rodinní investoři, McGrath a Griffin, kteří poskytli kapitálové zázemí pro otevření nové továrny. Ta už měla dostatečnou kapacitu pro produkci křišťálového skla. Havlovy designové návrhy, odvozené z antických vzorů starodávného waterfordského skla, vzbudily zájem amerického trhu. 17

16 A jak se věci vyvíjely dál? S ohledem na neslavnou současnost značky je dobré si připomenout, že v roce 1987, kdy otec odcházel do důchodu, byla společnost Waterford Crystal nejúspěšnější irskou firmou. Navíc mu není připisováno jen autorství slavných produktových řad Lismore, Colleen a dalších, byl také uměleckým sklářem, který stvořil jedny z nejkrásnějších skleněných soch a plastik 20. století. Z mořské vody žloutnou vlasy Neštěstí mého otce tkvělo nejen v tom, že ztratil právo vrátit se do své rodné země, kde ho komunisté označili za zrádce. Selhaly také plány, že se mu z Československa podaří dostat jeho milou Rosu, kterou si chtěl vzít za ženu. Se svou Rosou se rozloučil na pražském Wilsonově nádraží v roce Víc už ji nikdy neviděl. Později si vzal Betty Storey, Irku, se kterou založil na československé poměry ne - zvykle velkou rodinu čítající šest dětí (sám byl jedináček). Když chtěli rodiče Miroslava Havla svého syna navštívit, potýkali se s nevolí československých úřadů. Matka Anna mohla svého syna krátce navštívit jen dvakrát, otec František pouze jednou. Anna, zvyklá na stojaté hladiny českých rybníků, v sobě objevila velkou vášeň pro mořské vlny, tříštící se o waterfordské pobřeží. Dokonce zapomněla i na předchozí varování, kterými Miroslava opakovaně častovala ( Po mořské vodě ti vypadají nebo ze - žloutnou vlasy. ). Otec František dlou há léta trpěl, když ho komunisté ozna čili za buržousta a odsoudili ho k mnoha letům nucených prací v jáchymovských uranových dolech. V Irsku si oblíbil nejen rybu s hranolkami, oceňoval především zdejší družnost, pohostinnost a svobodomyslnost. Přitom si byl moc dobře vědom, že z výletu za sy - nem se musí vrátit, jinak by jeho ženu Annu režim jistě poslal do vězení. Z Držkova do Bílého domu Miroslav Havel stál u zrodu nejsilnější irské značky, věhlasem srovnatelné s pivem Guiness. Sklárnám Waterford Crystal pomohl vytvořit designové vzory a postupy, které se staly standardem pro celý sklářský průmysl. Do Irska přišel jen na tři měsíce, svůj pobyt nakrátko prodloužil, aby kole- Replika Sochy Svobody, kterou Miroslav Havel a Bernard Fitzpatrick předali prezidentovi USA Ronaldu Raeganovi. 18

17 govi Bacikovi pomohl rozjet malou sklářskou výrobu. O cestovní pas i o statut Čechoslováka ho připravil komunistický převrat, ke kterému v jeho vlasti došlo v únoru Své rodiče neviděl, ani s nimi nehovořil až do roku 1962, kdy ho v Irsku konečně mohla navštívit jeho matka Anna. Československo a svou rodnou ves přirozeně navštívit také nemohl. V roce 1972 dostal víza do Česko - slovenska už jako irský občan. Od je - ho příjezdu do Waterfordu uplynulo 25 let. Co říci závěrem? Snad je na místě zmínit Havlovo setkání s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem. Došlo k němu v době, kdy Američané slavili sté výročí vztyčení Sochy svobody a Havel spolu s Fitzpatrickem prezidentovi hrdě předali repliku sochy z křišťálového skla. Můj otec by svou cestu, která ho vedla z malé české vesnice Držkov až na Jižní trávník Bílého domu, měl za dlouhou a mimořádnou. Těmito slovy jsem také zakončil svou knihu o něm. Snad její stránky předají dál svědectví o jeho životě i o významné společnosti, kterou pomohl vybudovat a jíž věnoval svůj život. Souprava Sheila, navržená Miroslavem Havlem. Brian Havel Autorova kniha Maestro of Crystal vyšla v nakladatelství Currach Press, nejprve v roce 2005 v tvrdé vazbě, o rok později jako paperback. Foto: Archiv Briana Havla Souprava Hibernia, navržená Miroslavem Havlem. Souprava Curraghmore, navržená Miroslavem Havlem. Těžítko objednané v roce 1980 irskými biskupy pro papeže Jana Pavla II. Lustr, navržený Miroslavem Havlem pro Centrum J. F. Kennedyho ve Washingtonu, D. C. 19

18

19 Galerie Czech 100 Design Icons 1. Libuše Niklová, nafukovací hračka Buvol, 70. léta. 2. Adolf Matura, nápojová souprava, Pavel Janák, dóza s víkem, Bořek Šípek, křeslo Filzka, Sportovní obuv Botas, model Classic, 70. léta. 6. Josef Gočár, krbové hodiny, Stanislav Lachman, žehlička ETA 211, konec 60. let. 8. Skútr ČZ 175, Škoda Felicia, Škoda Design Roomster, Jawa 250 Pérák, Zdeněk Lhotský, mísa S.K.L.O., Hans Ledvinka, Erich Ubelacker, Tatra 77, Foto: Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Národní technické muzeum, Botas, a.s., Modernista, Technické muzeum Tatra Kopřivnice

20 V Bruselu si budou hrát Petr Nikl Tvořivost a schopnost imaginace je zásadní inovační motor, říká výtvarník, muzikant a divadelník Petr Nikl a podotýká, že tvořivost je v každém z nás, jen je ji třeba z nás dostat co nejvíc. Sám tomu hodně pomáhá. Zaměřil se totiž, kromě jiných svých uměleckých aktivit, na hravé, inspirativní produkce, jejichž je autorem, strůjcem, iniciátorem, koordinátorem, ale k nimž také zve další kolegy. Většinou výtvarníky s hudebním cítěním nebo hudebníky se schopností vidět, umělce, jejichž invence a zájem přesahuje z jednoho žánru do druhého, možná i třetího či čtvrtého. Všichni autoři počítají s tím, že jejich nástroj či objekt sply ne ve společném organismu s ostatní mi, po tvrzuje Nikl. Tím se obsahová individualita dostává do pozadí. Tyto nástroje jsou komunikačními prostředky společné hry a návštěvníci do nich mohou obrazně i reálně vstoupit. Petr Nikl (*1960) je malíř, hudebník, fotograf a divadelník. Pro jeho obrazy je typická decentní barevnost a námětová nekonvenčnost. Vystavoval například masky, které se podobaly podivným zvířatům sám v nich pak vystupoval při svých hudebních či divadelních produkcích. Vydává autorské knihy pohádek, organizuje výtvarné a divadelní performance, spolupracuje s různými divadelními tělesy i s jednotlivci, vystupuje a natáčí desky s originálním souborem dětí a jejich maminek Lakomá Barka. Zpočátku se věnoval spíše malbě,