PLZEÒSKÝ KRAJ. mìsta a obce Plzeòského kraje. PROXIMA Bohemia

Transkript

1 PLZEÒSKÝ KRAJ mìsta a obce Plzeòského kraje PROXIMA Bohemia

2 S P R Á V N Í O B V O D O B C E S R O Z Š Í Ø E N O U P Ù S O B N O S T Í PLZEÒ Mìsto Plzeò, významné hospodáøské, dislav Sutnar èi kytarový virtuos Lubomír kulturní a správní centrum jihozápadní Brabec, herci Jiøí Suchý èi Miroslav Hor- 2 èásti Èech, se rozkládá na ploše 138 km níèek, výtvarníci Vladimír V. Modrý èi Mi- v Plzeòské kotlinì, na soutoku ètyø øek lan Knížák, cestovatel Miroslav Zikmund Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, jejichž a další významné osobnosti. Plzeòským splynutím vzniká øeka Berounka. Cen- - rodákem je zpìvák Karel Gott, mnoho- trum mìsta leží v nadmoøské výšce oko- - násobný držitel Zlatých slavíkù, ale také lo 310 m, v okrajových èástech se na-- Peter Grünberg, držitel Nobelovy ceny chází nìkolik vrchù s nadmoøskou výš- - dokonèovány nároèné stavby veøejných za fyziku v roce V roce 2005 získala kou pøesahující 400 m. Žije zde zhruba budov, napø. mìstské divadlo, muzeum, Oscara za technický pøínos filmu firma obyvatel. Mìš anská beseda apod. Z konce 19. sto- Technocrane, sídlící na Borských polích. letí pochází i soubor 18 domù, vyzdobených sgrafity podle návrhù Mikoláše Alše. Zcela ojedinìlou záležitostí i ve svìtovém kontextu je soubor 7 bytù vytvoøených v Plzni svìtoznámým architektem Adolfem Loosem ve 30. letech 20. století. Plzeò je známá nejen jako mìsto piva, ale pyšní se i významnou kulturní tradicí. Zde byla vytištìna první èeská kniha Kronika trojánská, tady pùsobila druhá Mìsto založil na sklonku 13. století Václav II. na køižovatce významných obvýznamnými Kulturní kalendáø mìsta je naplnìný chodních cest. Výhodná poloha mezi Prahou festivaly a open-air akcemi. a zemskými hranicemi mu umožnila Mezi nejznámìjší patøí hudební festival rychlý ekonomický rozvoj a pøedurèila Smetanovské dny (leden bøezen), fes- jeho výsadní postavení mezi èeskými tival èeských filmù Finále Plzeò (duben), mìsty. Plzeò se záhy stala støediskem kulfolklórní Slavnosti svobody (kvìten), Mezinárodní turních i humanistických tradic. Vysoká festival CIOFF (èerven), mìstská kulturní i hospodáøská úroveò mìsta se slavnost Historický víkend (èerven), bie- odrazila v osobitém stavebním vývoji, nále loutkových divadel Skupova Plzeò o jehož kvalitì svìdèí množství panebem (èerven), Divadelní léto pod plzeòským mátkových rezervací a zón. Výhodná nejstarší èeská divadelní scéna, pro zdejší (èervenec), hudební a divadelní poloha a dopravní dostupnost ovlivòují kultivované klienty tu tvoøil interiéry festival Na ulici (srpen), mezinárodní fes- život mìsta i v souèasnosti. Založením svìtoznámý architekt Adolf Loos. Z Plznì tival Divadlo (záøí), Dny vìdy a techniky Západoèeské univerzity a biskupství pochází svìtovì uznávaný designér La- v Plzni (záøí), Pilsner Fest, tradièní svátek získala Plzeò další kulturní a duchovní rozmìry. Vynikající kulturní a spoleèenské zázemí mìsta a rozvinutá turistická infrastruktura vytváøejí podmínky pro rozvoj kongresové a zážitkové turistiky. Své kvality potvrdila ziskem titulu Evropské hlavní mìsto kultury pro rok Bohaté dìjiny Plznì se trvalým zpùsobem vepsaly do tváøe mìsta. Jeho historické jádro, které bylo v roce 1989 prohlášeno mìstskou památkovou rezervací, je vynikajícím pøíkladem gotického urbanismu. Námìstí, ve své dobì jedno z nejvìtších v Evropì, obklopují výstavné mìš anské domy, jejichž renesanèní a barokní úpravy èasto svìdèily o rychle rostoucím bohatství jejich majitelù. Na pøelomu 19. a 20. století byly 14

3 P L Z E Ò vé trasy v pivovaru trasu Pilsner Urquell a prohlídku pivovaru Gambrinus. Poèátky vaøení piva pøipomíná Pivovarské muzeum, které je jako jediné na svìtì umístìné v pùvodním støedovìkém právováreèném domì. V nìm se pivo vaøilo od dob založení mìsta až do poloviny 19. století. Expozice Pivovarského muzea doplòuje prohlídkový okruh Plzeòským historickým podzemím. Tajemství vaøení piva v nejznámìjším piva (srpen), Mezinárodní bienále kresby èeském pivovaru mohou návštìvníci od- èasnosti plzeòské Škodovky. Vedle nich se (listopad) a Plzeòský advent (prosinec). halit na prohlídkové trase v pivovaru na ploše centra støídají také doèasné Plzeò je místem souèasné výtvar- Plzeòský Prazdroj. Trasa Pilsner Urquell je putovní výstavy. né tvorby. Tato skuteènost se promítá provede autentickými provozy prohlédi Aèkoliv se o Plzni døíve mluvívalo jako v množství galerií, kterých se tu nachází nou si napø. moderní stáèírnu s kapacitou o šedivém mìstì, dnešní návštìvník bude více než dvacet, napø. Západoèeská ga lahví za hodinu nebo varnu, tzv. pøekvapen množstvím zelených ploch. lerie, Galerie mìsta Plznì, Galerie Jiøího srdce pivovaru. Stálou souèástí prohlíd- O jejich kvalitì svìdèí fakt, že celých 19 % Trnky a Univerzitní galerie. Mezi pro- kové trasy je i bezbariérová smyslová území mìsta tvoøí lesy, nachází se tu hlídkovými objekty jsou vyhledávané pi- expozice surovin v budovì historické 3 nauèné stezky a 8 chránìných území. vovar Plzeòský Prazdroj, Pivovarské mu- varny. V pùvodních pivovarských sklepích Pøirozenou zelenou páteø mìsta tvoøí zeum s expozicí Plzeòského historického mohou návštìvníci starší 18 let ochutnat bøehy ètyø øek, které Plzní protékají. Pý- podzemí, Západoèeské a Národopisné chou Plzeòanù je unikátní sadový okruh muzeum, Muzeum loutek, Patton Memo- v centru mìsta. rial Pilsen, Památník obìtem zla èi chrám Ideálním cílem rodinného výletu je sv. Bartolomìje. plzeòská zoo. Její areál je dùslednì èlenìn Na významné divadelní tradice na- na zoogeografické zóny a více než vazuje tvorba Divadla Alfa a Divadla J. K. druhù zvíøat tu žije v pøíjemném prostøe- Tyla s operním, baletním, èinoherním a dí ve výbìzích, které pøipomínají jejich operetním souborem. pùvodní domovinu. Souèástí zoo je bo- Bohaté tradice i kvalitní kulturní pro- tanická èást s meditativní Japonskou zahjekty mìsta byly dùvodem, proè Plzeò radou a vesnický statek Luftnerka. Atrakcí kandidovala na titul Evropské hlavní mìs- pro dìti a rodièe je oblíbený Dinopark to kultury. V záøí 2010 rozhodla o jejím proslulý plzeòský ležák pøímo z pivovar- s modely prehistorických ještìrù. vítìzství mezinárodní komise a v roce ských sudù. V pivovaru Gambrinus je pro Nejvýznamnìjší rekreaèní oblastí 2015 se Plzeò spolu s belgickým mìstem zájemce pøipravena škola èepování piva mìsta jsou tzv. Bolevecké rybníky. Soua Mons stane Evropským hlavním mìstem zábavný program v jedineèné Gam- stava boleveckých rybníkù byla založena kultury. brinus Arénì. již v 15. století a tvoøí ji 12 rybníkù dnes Pivo se v Plzni vaøilo od støedovìku, ale V polovinì 19. století byly v Plzni za- vesmìs využívaných ke koupání a ryboloženy svìtový vìhlas získal teprve svìtlý ležák, dva svìtoznámé podniky Mìš- lovu. Nejvìtším rybníkem je Velký Bolesvìtový vyrábìný od roku 1842 v pivovaru Pilsner anský pivovar (dnešní Plzeòský Prazdroj) vecký rybník s rozlohou 54 ha, který je Urquell. V Plzni tak lze nalézt hned tøi spe- a Škodovy závody. Pøední postavení v prù- kromì koupání využíván i k vodním spormyslu cializované pivní expozice Pivovarské si Plzeò zachovává i v souèasnosti, tùm (jachting, surfing). muzeum v centru mìsta a dvì prohlídko- orientuje se však mnohem více na prù- myslová odvìtví s vysokou pøidanou hodnotou. Bývalé tovární haly nacházejí nové využití, v jedné z nich napø. sídlí jedno z nejvìtších èeských science-center Techmania, které je jedním z nejnovìjších turistických cílù v Plzni. Historická budova Techmanie v areálu Škodovky 2 pochází z roku Na rozloze m nabízí stálé expozice zamìøené na fyzikální hrátky, experimenty èi vìdecké novinky a stálou expozici o historii a sou- 15

4 P L Z E Ò DÝŠINA Vesnice se nachází 10 km od kraj- noty. Jejich èlenové spolu s pøedstaviteského mìsta Plznì, její souèástí jsou osa- li obce pøipravují pro své spoluobèany dy Nová Hu a Horomyslice. V obci roz- mnoho kulturních a spoleèenských akcí, prostírající se na katastru velikosti oblíbené jsou napøíklad sportovní turnaha žije v souèasnosti více jak trvale je, výlety, dìtský den, louèení s létem, dý- hlášených obyvatel. šinský víceboj, pohádkové putování aj. Ves Dýšina byla založena roku za vlády rodu Pøemyslovcù. Z tohoto roku pochází listina krále Václava, který ves da stvu slouží mateøská školka, základní ško -- roval chotìšovskému klášteru. Historické la, veøejná knihovna, prodejny potravin jádro vesnice vznikalo kolem ranì go- a restauraèní zaøízení, lékárna i kulturní tického kostela, který byl v 17. století ba- dùm. roknì pøestavìn. V okolí se tìžila železná Aktivními spolky ve vesnici jsou Sbor ruda a vznikaly zde poèetné hamry. dobrovolných hasièù, mateøské centrum Dýšina je dnes snadno dostupná auto- Klubíèko, Okrašlovací spolek a lyžaøský a busovou i vlakovou dopravou, obyvatel sportovní oddíl místní tìlovýchovné jed-- Chrást leží v malebné krajinì u øek Klabavy a Berounky asi 12 km od Plznì. Díky své výhodné poloze v blízkosti kraj-- ského mìsta se obec zabírající katastr o rozloze 984 ha stala vyhledávanou rek-- reaèní zónou. V souèasnosti zde žije více jak obyvatel, tento poèet se hlavnì v létì zvyšuje o stovky rekreantù a cha-- lupáøù. Poprvé je Chrást zmínìn v listinì krále Václava I. z roku Z dokumentu však vyplývá, že ves je ještì starší, nebo v listinì zmiòovaný vlastník Adam ji zdìdil po svém otci. K zajímavých kulturním památkám v Chrástu patøí kaplièka a 38 m vysoký CHRÁST KYŠICE železnièní most z roku 1893, zbudovaný podle projektu Gustava Eiffela, autora svìtoznámé Eiffelovy vìže. Dnes je v obci provedena plynofikace a kanalizace s èistièkou odpadních vod, obèanùm slouží pošta, knihovna, mateø- ská školka, dìtské høištì, zdravotní støe- disko a nìkolik provozoven drobných podnikatelù. Obec znají pøedevším vodáci, øeka Berounka je zde sjízdná od táboøištì pod Chrástem. Katastr vesnice protíná cyklo- stezka, která spojuje severní Plzeòsko s Rokycanskem. Okolní lesy i krásné údolí øeky Klabavy jsou oblíbené mezi chataøi. Kyšice leží asi 10 km jižnì od kraj- Nejstarší písemná zpráva o vsi po- ký svaz žen, Sbor dobrovolných hasièù ského mìsta Plznì, rozkládají se na ka- chází z roku 1336, patøila tehdy františkán- a TJ Sokol. Kulturní dùm je nejen centrem tastrálním území o rozloze 707 hektarù. skému øádu. Její jméno je odvozeno od spoleèenských akcí, probíhají zde také Ve vesnièce, která je s Plzní propojena inosobního jména Kych, roku 1381 se už pravidelná cvièení. Pro zájemce je vyutegrovaným dopravním systémem MHD, pøipomíná Petr z Kyšic. èována zumba, jóga, badminton, trénují žije v souèasnosti více jak 800 obyvatel. Z kulturních památek lze v obci najít tu i roztleskávaèky. malou kaplièku, vlastní kostel Kyšice ne- mají. K obèanské vybavenosti vesnièky patøí obecní úøad, mateøská škola, kulturní dùm, veøejná knihovna, pošta, zdravotnické zaøízení, pekaøství, prodejna potravin, restaurace, penzion a nìkolik drobných živnostníkù, poskytujících rùzné služby. Užiteèné informace i zajímavosti ze života vycházejí v obecním zpravodaji. Spolkového života se zde úèastní Èes- 17

5 S P R Á V N Í O B V O D O B C E S R O Z Š Í Ø E N O U P Ù S O B N O S T Í CHVÁLENICE V obci rozprostírající se na katastrál- kycany. Rokycanští byli však od husit- Pomník byl roku 1940 odstranìn na pøíním území o rozloze 993 hektarù žije ských válek protestantského vyznání a ka z Nìmcù, obnoven byl až roku v souèasné dobì témìø 640 obyvatel. po bitvì na Bílé hoøe jim byl majetek V roce 2001 byla rekonstruována márnice K Chválenicím patøí také místní èásti zèásti zkonfiskován. Aby se dostali z fi- obecního høbitova mezi Chválenicemi a Chouzovy a Želèany. nanèní krize, museli v roce 1630 prodat Želèany. Želèany a Nìmèovice Karlu Kryštofu Ko- V místní èásti Chouzovy byla roku koøcovi na Nebílovech. Od té doby patøily 2000 opravena kaplièka s božími muky, Želèany k nebílovského panství a zažívaly zajímavá je také venkovská usedlost èp. své osudy spoleènì s Chválenicemi až do 15. Na jižní stranì návsi byl rekonstruo- konce feudalismu. ván malý rybníèek. Historie obce Chouzovy je pomìrnì I v Želèanech na návsi stojí drobná chudá. Prvé zprávy pocházejí z roku 1379, kaplièka, také rekonstruovaná roku kdy byla obec souèástí vlètejnského V souèasné dobì v obci funguje panství. To zahrnovalo 12 vesnic a bylo plynofikace, obecní úøad, mateøská škola, majetkem mocného rodu jihoèeských základní škola 1. stupnì, pošta, veøejná Rožmberkù. Chouzovy byly jednou z nejzaøízení, knihovna, prodejny potravin a restauraèní První hodnovìrná historická zmínka vìtších vsí tohoto statku, nebo zde bylo kulturní dùm a turistická uby- o vsi Chválenice se objevuje 12. záøí 1275 celkem osm dvorcù. Historie vsi byla tovna, vybavená 8 pokoji, kuchyòkou a v listinì Pøemysla Otakara II., tehdy patøila sociálním zaøízením. Obec má také zažá- dobrodinci kladrubského kláštera Sìmis dáno o dotaci na výstavbu kanalizace slavovi z Chválenic. V té dobì byla obec ÈOV. Chválenice se v posledních letech samostatným statkem a Sìmislav zde mìl dynamicky rozvíjí, na rùst poètu obyvatel nejspíše svùj opevnìný dvorec, jehož reagovala obec zkrášlováním veøejných existence ani poloha není však historicry. prostranství a zlepšováním infrastruktukými prameny potvrzena. V roce 1377 Na severozápadì vesnice už lze spatøit pøestaly být Chválenice panským sídlem, výstavbu nových rodinných domù. majitelem jedné èásti obce se stal Vilém Spolkový život v Chválenicích zas- Fusperk s manželkou Ofkou z Pokonic, tupuje pøedevším Sbor dobrovolných havlastníkem druhé èásti byl jakýsi knìz. sièù. Spolek vznikl roku 1892, družstvo Jako vesnice nìkolika majitelù jsou uvávlastní žen roku Hasièi mají k dispozici dìny Chválenice v berním rejstøíku Plzeòkterou hasièskou zbrojnici s klubovnou, ského kraje z roku si sami vybudovali v letech 1984 Viléma vystøídal v roce 1383 pøíbuzný Obì družstva pomáhají pøedstavi- Aleš z Pokonic, jenž byl souèasnì správa telùm Chválenic se zvelebováním obce cem hradu Vlètejn a vesnic k nìmu nálev dùstojnì ji reprezentují v soutìžích žícím. Byly to vesnice Chlumèany, Chouwww.chvalenice.czovy, požárním sportu. Olešná, Holoubkov, Lhotka, Tøebín, tìsnì spjata s historií Vlètejna, který v ro- Sloupek, Pøívìtice, Zhoø, Milínov, Vlkov ce 1421 dobyl Jan Žižka. V letech 1587 a Nezvìstice. Tento rozsáhlý statek vlastpanství 1589 prodal Kryštof z Roupova vlètejnské nil významný jihoèeský rod Rožmberkù. Janu Hradiš skému z Hoøovic, Drobní zemani, mezi nìž patøil i Aleš z Poèástí který je pøipojil k Hradišti u Blovic. Soukonic, stáli v jejich žoldu. V pozdìjších lea tohoto panství byly také Chouzovy tech byly Chválenice souèástí plzeòského ve svazku s okolními obcemi prožívaly panství a sdílely s ním jeho osudy. Podroku podobný osud až do konce feudalismu robnì o historii vesnice vypravuje obecní kronika, založená roku 1926 místním Významnou památkou ve Chválenikronikáøem. cích je kostel sv. Martina vybudovaný v le- Nejstarší záznam o vsi Želèany se tech podle návrhu architekta v historických dokumentech objevuje Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Poblíž stojí roku 1379, konkrétnì v berním rejstøíku krásná roubená stodùlka èp. 27, památ- Plzeòského kraje. Jejími majiteli byli tehdy kovì chránìným objektem je barokní Mladota a Hohniber, kteøí však svùj ma- vjezd a branky u domu èp. 11 z roku jetek v krátké dobì ztratili. Roku 1401 se Za zmínku stojí také pomník Antonína obec stala souèástí rokycanského proho Švehly, významného politika a vedoucíboštství, roku 1575 ji koupilo mìsto Ro- agrární strany, odhalený roku

6 P L Z E Ò LETKOV zasvìcená Pannì Marii a kaplièka se zvo- nièkou ze 17. století. Na návsi je pomník vìnovaný obìtem obou svìtových válek. V souèasné dobì je obec vyhledávanou lokalitou pro bydlení a její èást V Pod- lesí získala zvláštní cenu poroty v soutìžní pøehlídce Nejlepší z realit. Obec s více než 500 obyvateli v okrese Plzeò-mìsto zabírá katastrální území o rozloze 471 ha. Název osady je odvozen od osobního jména Letek, které se ve 13. století vyskytovalo èasto. Nejstarší písemný záznam o vsi pochází z roku 1325, kdy král Jan potvrdil dvùr Bohuslavovi z Letkova. Písemnì je doloženo, že Letkov patøíval ke statku rokycanskému, pozdìji k pražskému arcibiskupství. Obec byla souèástí tzv. velké Plznì a tvoøila i èást Starého Plzence. Od roku 1989 je obec samostatná. K pamìtihodnostem patøí replika kaplièky zasvìcené sv. Vojtìchovi, kaplièka LHÙTA LOSINÁ V obci aktivnì pùsobí TJ Sokol Letkov, Jednotka sboru dobrovolných hasièù, Dámský klub, rybáøský spolek Orliètí mutanti a klub lodních modeláøù. Èlenové tìchto spolkù poøádají pro své spoluob- èany øadu spoleèenských a kulturních akcí. Oblíbené jsou napøíklad taneèní zá- bavy, masopustní veselice, rybáøský rej, dìtský den a mezinárodní turnaj v mini- kopané. Možnosti sportovního vyžití nabízí sportovištì a zaøízení sportpenzionu Pohoda a také letištì Letkov. Pøíznivci lite- ratury si pøijdou na své v obecní knihovnì KD Letkov. Vesnice Lhùta se rozkládá na území areálem je hospodáøská usedlost Hvíž- Silvestra èi tøíkrálový výšlap. o katastrální výmìøe 342 hektarù. V ob- - ïalka, která fungovala v 18. století jako ci ležící v Plzeòské pahorkatinì 7 km od panská hájovna. Plznì žije v souèasnosti kolem 160 oby- - V souèasnosti je aktivním spolkem vatel. Až do roku 1924 nesla vesnièka ná-- v obci TJ Sokol Lhùta, který se podílí na zev Lhota. organizaci mnoha kulturních a zábavních První písemná zmínka o této vsi se akcí. Kromì plesù a taneèních zábav objevuje roku Tehdy byla obec za- spolupoøádá napøíklad zdejší minifestival ložena jako feudální zemìdìlská osada. Lhùta Open Air, který se koná na obecním K roku 1383 je jako její majitel potvrzen høišti. Sokol se vìnuje stolnímu tenisu a Aleš z Pokonic, správce hradu Vlètejn. malé kopané, ale poøádá i turnaje v šachu Zajímavostí Lhùty jsou zbytky lidové a mariáši. Sbor dobrovolných hasièù reproubené architektury, dochovalo se také rezentuje vesnièku v soutìžích v požárnìkolik klasicistních statkù s branami a ním sportu a vìnuje se také volnému èasu špýchary, napøíklad hospodáøská usedlost místních dìtí. Poøádá pro nì tøeba dìtský èp. 19 z 19. století. Památkovì chránìným maškarní rej, dospìlým jsou urèeny oslavy První obcí jihovýchodnì od Plznì je V souèasné dobì se Losiná rychle Losiná. Rozkládá se na 679 ha, na jižním rozrùstá. V nové zástavbì je dán dùraz na úboèí vrchu Radynì se stejnojmennou tradièní rodinné domky s maximálnì dvì- zøíceninou gotického hradu. V souèas-- ma nadzemními podlažími. V obci jsou nosti žije v obci necelých obyvatel. dvì funkèní restaurace, sportovní areál, Losiná má historický základ po pravé prodejna potravin, zdravotnické zaøízení, stranì silnice pøi Štìnovickém potoce. mateøská škola a dvì dìtská høištì. Historické usedlosti se zachovanými brá- Spoleèenského života se aktivnì nami, sýpkami a špýchary potvrzují his- silnice, v osadì zvané Bambousek. Tam je úèastní èlenové TJ Sokol Losiná a SDH. torii obce sahající až do zaèátku 14. století. možno spatøit nìkolik klasicistních used- Ti reprezentují obec ve svých disciplínách Ve støedu návsi stojí klasicistní kaplièka lostí, jež tvarem, uspoøádáním oken a zdo- a vìnují se také organizaci spoleèenských sv. Anny z roku 1880, která byla v roce bením štítu pøipomínají dobu Èernínù, akcí, napøíklad oslavám každoroèních 2006 prohlášena za kulturní památku. Po kteøí zde založili železnou hu. V okolí pak svátkù, Dne dìtí, dìtským olympiádám, obci je možno vidìt nìkolik køížkù a dva byly dva doly na støíbro, Vojtìšská a Anto- sportovním turnajùm, halloweenským sloupy se sochou sv. Jana Nepomuckého. nínská šachta, funkèní od konce 17. století prùvodùm a plesùm. Další historická oblast je na levé stranì po dobu asi padesáti let. 19

7 S P R Á V N Í O B V O D O B C E S R O Z Š Í Ø E N O U P Ù S O B N O S T Í MOKROUŠE Obèané Mokroušù se mohou sdružo- vat ve Sboru dobrovolných hasièù, který má v obci svoji hasièárnu. Tradici má ve vesnici také rybaøení, nachází se tu obecní rybník, který je využíván k rybolovu a v zimních mìsících také k bruslení. Obec s pøibližnì 170 obyvateli zabírá území o katastrální výmìøe 274 ha, to leží v prùmìrné nadmoøské výšce 398 m. První písemná zmínka o této vsi po chází z roku K zajímavostem obce patøí pøedevším lidová architektura. Prohlédnout si zde lze napøíklad starý zemìdìlský dvùr èi malebs èistièkou odpadních vod. Obyvatelé manou venkovskou usedlost. K historickým památkám lze pøipoèíst také pomník obìzaøízení, za ostatními službami musí do- jí k dispozici obecní úøad a restauraèní tem první svìtové války a rekonstruovajíždìt do nedaleké Plznì. Díky své pøíznou kaplièku z roku Obèanská vybavenost Mokroušù ne- nivé poloze poblíž krajského mìsta je ní pøíliš rozvinutá, obec je plynofikována však vesnièka ideálním místem ke klid- a pøipojena k vodovodnímu øadu, nebyla nému rodinnému bydlení i k individuální zde však zatím vybudována kanalizace rekreaci. Pravidelnì sem zajíždí autobus. NEZBAVÌTICE Ve vesnièce, která se osamostatni- ník obìtem 1. svìtové války. la roku 1994, žije v souèasnosti asi 200 Vesnice je plynofikována, nebyl zde obyvatel, katastrální výmìra jejího území ale zatím vybudován vodovod ani kana- èiní 475 hektarù. lizace. Za službami úøadù, zdravotnický- První hodnovìrná zmínka o vsi Nez- mi a vzdìlávacími zaøízeními dojíždìjí bavìtice se objevila až roku 1379, což je zdejší obyvatelé do blízké Plznì. Pøímo oproti ostatním obcím v okolí pomìrnì v Nezbavìticích jim slouží obecní úøad, pozdì. Jejím prvním historicky dolože- hasièská zbrojnice, pohostinství, fotbaným vlastníkem byl Heøman z Litic. lové høištì a požární nádrž, tzv. Roupín. Nejvýznamnìjší památkou v obci je Roku 2001 zde byl zøízen nový soukromý opravená kaplièka z roku 1825, ke kul- rybník. turním pamìtihodnostem lze zaøadit také Aktivními zájmovými spolky v Nezsmírèí køíž v èásti Pod Skalkami a 250letý bavìticích jsou Sbor dobrovolných hasièù památný strom Sedlákovu lípu, která je a Sportovní klub, který reprezentuje obec od 70. let 20. století chránìná jako místní ve fotbale. krajinná dominanta. Na návsi stojí pom- NEZVÌSTICE Obec se rozkládá v prùmìrné nadmoøské výšce 375 m na území o katastrální výmìøe 644 hektarù. V souèasnosti žije ve dvou èástech Nezvìstice a Oleš- ná více jak obyvatel. První písemná zmínka o vsi Nezvìstice se objevuje roku K zajímavých kulturním památkám v Nezvìsticích lze zaøadit kostel Všech K obèanské vybavenosti obce patøí svatých, smírèí køíž a zaniklou tvrz, ze plynofikace, veøejný vodovod, benzínka, které prý vede tajná chodba až do Radynì. autobusové a vlakové spojení, mateøská a Roku 2009 byla na mostì Osvobození základní škola, zdravotnické zaøízení, kouslavnostnì odhalena pamìtní deska, pøi- palištì, venkovní høištì a fitness centrum. pomínající demarkaèní linii mezi osvoturních a zábavních akcí, oblíbená je na- V obci pravidelnì probíhá mnoho kulbozeneckými vojsky USA a SSSR, kterou tvoøila øeka Úslava. pøíklad Nezvìstická neckyáda, dìtský bál èi mistrovství Nezvìstic ve støelbì z praku, tzv. Šíbr kap. 20

8 P L Z E Ò STARÝ PLZENEC Bývalá stará Plzeò, kolébka historie o hradu Radyni a historickou expozici èeského státu, se nachází 9 km jihový-- o dìjinách mìsta Starého Plzence od nej- chodnì od støedu Plznì v údolí øeky Úsla-- staršího období mladší doby kamenné vy. Nejnižší místo katastru obce leží v 310 až do poèátku 20. století. m n. m., nejvýše do okolí vystupuje vrch Objekt je pøístupný veøejnosti v dub- Radynì s 567 m n. m. Celková rozloha ka-- nu a kvìtnu o víkendech a svátcích od tastrálního území Starého Plzence èiní do hod., v èervnu, èervenci ha a poèet obyvatel je a srpnu dennì kromì pondìlí od tupnìna veøejnosti v dobì od kvìtna do do hod a v záøí a øíjnu o víkendech záøí vždy první sobotu v mìsíci od a svátcích od do hod. do hod. V Sedlci, èásti Starého Plzence, se na- Ve mìstì stojí dodnes pùvodnì rovývoj chází Hasièské muzeum, které mapuje požární techniky od roku mánský kostel Narození Panny Marie s unikátním cyklem fresek z roku 1351 a Další zajímavostí je tzv. Plzenecká žekostel sv. Jana Køtitele ze 14. století, u kteského leznice, která se nachází v areálu dìt- rého se nachází barokní mariánský sloup tábora u lesa pod hradem Radyní. z roku Empírová kašna a mìstská Zájemci mohou po domluvì využít ukázradnice na námìstí jsou dalšími kulturní- kové jízdy na této úzkorozchodné prù- Nejstarší písemná zpráva o mìstì je mi památkami z poloviny 19. století. myslové dráze. datována rokem 976. Na vrchu Hùrka se Kolem Starého Plzence vede 10 km rozkládalo pøemyslovské knížecí hradištì. dlouhá nauèná stezka, která smìøuje Tato stará Plzeò se brzy stala po Praze z námìstí na Hùrku s rotundou a pokranejvìtším správním centrem Èech, nazišti èuje k chránìnému geologickému nalecházelo se zde celkem 8 kostelù. Do dnešrodní zkamenìlin Èerná stráò, okolo pøí- ní doby se na bývalém hradišti zachovaly rezervace Starý rybník v Sedlci, býní základy kostelù sv. Vavøince a sv. Køíže valých sedleckých železáren až k hradu a pøedrománská rotunda sv. Petra a Pavla Radyni a dále kolem buližníkových skal (národní kulturní památka) z 2. poloviny 10. století, která je nejstarší celistvì dochovanou církevní stavbou západních Èech. Dominantou Plzeòska je zøícenina Andrejšky zpìt do mìsta. V souèasné dobì je objekt rotundy královského hradu Radynì, který byl zavyužíván k výroèním církevním bohosluž- ložen èeským králem a øímským císaøem bám, ale konají se zde i svatební obøady Karlem IV. ve druhé polovinì 14. století. a koncerty. Je odsud pøekrásný výhled Hradní vìž nabízí nejen krásný výhled do na mìsto Starý Plzenec, jeho èást Sedlec okolí, ale také audiovizuální pohádkovou a také na hrad Radyni. Rotunda je zpøís- expozici s tajemnými bytostmi z povìstí Starý Plzenec má své kulturní, informaèní a turistické centrum, které poøádá zajímavé kulturní a spoleèenské akce pro veøejnost, mj. historické víkendy na hradu Radyni, Radoušovy hry na Radyni, koncerty Kruhu pøátel hudby èi plesy a výstavy ve Staroplzenecké galerii. Pøijmìte proto naše pozvání do kraje pod Radyní, který je plný unikátních historických památek, je významným místem geologických naleziš a pøírodních rezervací. Mìsto Starý Plzenec srdeènì uvítá všechny, kteøí chtìjí poznat jeho jedineèné bohatství, aktivnì strávit svùj volný èas a využít širokou nabídku kvalitních služeb. 21

9 S P R Á V N Í O B V O D O B C E S R O Z Š Í Ø E N O U P Ù S O B N O S T Í TYMÁKOV Tymákov se nachází 11 km jihový- Lhùta a Mokrouše, druhá jmenovaná je chodnì od centra Plznì a 10 km jihozá- s Tymákovem propojena i stavebnì. Autopadnì od centra Rokycan. Vesnice je pro- busová linka spojuje tyto vesnice se Statažená podél hlavní silnice od Plznì rým Plzencem povìøenou obcí a s Plzní, v délce dvou kilometrù a leží v údolí Ty- která je stále silnìjším spádovým centrem. mákovského potoka mezi kopci Stradištì V Tymákovì pùsobí nìkolik drobných živ- na západì a Skalice na východì v nad- nostníkù a soukromých zemìdìlcù, ale moøské výšce m. V souèasné vìtšina obyvatel dojíždí právì do Plznì dobì ve vesnici žije více než 800 obyvatel. za zamìstnáním, vyšším vzdìláním, úøady a službami. V obci pracuje nìkolik zájmových na úspìchy žen i mužù hrajících I. ligu, spolkù a organizací svaz chovatelù, ale i na velmi úspìšná mládežnická družmyslivecké sdružení, dobrovolní hasièi, stva. klub seniorù, sdružení rodièù a pøátel ško- Ve vesnici jsou každoroènì poøádány ly pøi základní škole a obèanské sdružení bály a taneèní zábavy, nejrùznìjší výstavy, Za Tymákov krásnìjší. Mezi nejvýznam- velikonoèní rachtání, stavìní májky, den nìjší sportovní organizace patøí TJ Sokol dìtí, Anenská pou, Havelské posvícení, Tymákov s nìkolika oddíly, z nichž nejpo- mikulášská nadílka èi vánoèní koledování u kaplièky. Mezi zcela specifický zvyk patøí vánoèní troubení, kdy na Štìdrý První písemná zmínka o Tymákovu den po setmìní obcházejí celou vesnici pochází z roku 1379, ale jeho skuteèný trubaèi a u každého stavení zahrají koledu. vznik sahá až do 13. století. Nejstarší èás- Tymákov je vyhledávanou lokalitou tí obce, která je dnes souèástí vesnické pa- k bydlení nejen kvùli své výhodné poloze mátkové zóny, je skupina selských used- v tìsné blízkosti krajského mìsta, ale i pro lostí západnì od potoka, soustøedìná ko- krásnou okolní pøírodu a èisté a klidné žilem pùvodní pùlkruhové návsi. Nejcen- votní prostøedí. Kromì výrobny biopalinìjší stavby jsou vedeny jako kulturní pa- va energetických pelet ze slámy v areálu mátka a jsou udržovány a opravovány bývalého zemìdìlského družstva v obci v pùvodním rázu. Mezi další dominanty èetnìjší je oddíl národní házené. Házená žádný jiný výrobní podnik není. V poslední Tymákova patøí rekonstruovaná kaple má v Ty mákovì slavnou více než devade- dobì vyrùstá na jihovýchodním okraji sv. Václava na nynìjší návsi a udržovaný sátiletou tradici a hraje se v souèasnosti dosavadní zástavby nová ètvr rodinných park s pomníkem padlých hrdinù a s laviè- na novì zrekonstruovaném høišti s umì- domkù. kami v centru obce. lým povrchem. Obec je právem pyšná Obec je plynofikována, má ÈOV a kanalizaci i obecní vodovod. Nachází se tu místní knihovna, poštovní úøad, prodejna potravin a smíšeného zboží, dva hostince a víceúèelová budova, která slouží jako kulturní dùm a sportovní hala. Do vesnice zajíždí obvodní lékaø a dìtská lékaøka. Dìti mohou navštìvovat první stupeò základní školy a mateøskou školu pøímo v Tymákovì. K obci jsou pøiškoleny obce 22

10 P L Z E Ò Š ÁHLAVY vatelé využít nìkolik zdejších rybníkù, èa- jovnu, restauraèní zaøízení, tenisové kurty, házenkáøské høištì, minigolf, zámecký park èi tzv. Hrabìcí alej. Spolkový život v obci reprezentuje Sbor dobrovolných hasièù a TJ Sokol. Š áhlavy leží 14 km od Plznì v údolí øeky Úslavy na 2 katastrálních územích (Š áhlavy a Š áhlavice) o rozloze ha. V souèasnosti obývá obec asi lidí. První hodnovìrná zmínka o vsi se objevuje roku 1239, kdy ji král Václav I. vìnoval kostelu sv. Vavøince výmìnou za Benešovice u Støíbra. 2 km od vesnice se nachází zámek Š áhlavy jsou plynofikovány, odkana- Kozel z 18. století s kaplí, jízdárnou a ko- lizovány a pøipojeny k vodovodnímu øanírnou. Kolem zámku se rozprostírá krás- du, v obci se nachází pošta, základní škoný park, v letních mìsících se zde konají la, mateøská školka, dùm s peèovatelskými koncerty i svatební obøady. Dalšími kul- byty i ordinace lékaøe. Dopravní spojení turními památkami ve Š áhlavech jsou s okolními obcemi zajiš ují vlaky i autokostel sv. Vojtìcha, pomníky obìtem vá- busy. lek, stavení èp. 52 a kaplièka na návsi. K využití volného èasu mohou oby- ŠTÌNOVICKÝ BOREK Obec se rozkládá 11 km od Plznì V e s s ranì feudálním pùvodem se po- ných prostranství. Aktivnì zde funguje v mírnì zvlnìné krajinì, její území o roz- - prvé pøipomíná v roce 1379, na dvì èásti také rybáøský spolek Borky, který poøáloze hektarù se skládá ze dvou èástí byla rozdìlena v roce dá výlovy zdejších rybníkù. Akce dopro- Štìnovický Borek a Nebílovský Borek. Mezi kulturní památky v obci lze za- vází soutìže, obèerstvení, tombola i hu- V obou osadách žije pøibližnì 450 oby-- øadit barokní kapli sv. Vojtìcha z roku dební produkce. vatel. 1685, která stojí v místì zvaném Planiny mezi statnými lípami. Ke kaplièce se každoroènì koná v širokém okolí známá pou. V obou místních èástech stojí památníky padlým, v Nebílovském Borku navíc ještì pomník Mistra Jana Husa. Pøedstavitelé obce organizují spolu se Sborem dobrovolných hasièù mnoho kulturních a spoleèenských akcí, hasièi také reprezentují vesnièku v požárních soutìžích a pomáhají se zvelebováním veøej- 23