příjmení a jméno: den a hodina cvičení: datum:

Transkript

1 příjmení a jméno: den a hodina cvičení: datum: obr. 1: lokalizace nejčastějších parazitů skotu obr. 2: propagační stadia parazitů skotu 1

2 obr. 3: lokalizace nejčastějších parazitů malých přežvýkavců obr. 4: propagační stadia parazitů malých přežvýkavců 2

3 1. úkol: proměření mikroskopu Měření mikroskopických objektů Při mikroskopování nám často uniká představa o velikosti pozorovaných objektů. Zjištění přesné velikosti přitom často bývá podmínkou diagnostiky. Měření hloubky sledovaných objektů je jednoduché a provádíme ho přímo, pomocí šroubu mikroposuvu. K měření délky objektů potřebujeme mít ve vybavení okulárové měřítko a objektivový mikrometr. Okulárové měřítko se skládá z kruhové skleněné destičky s měřítkem rozděleným na 50 nebo 100 dílků. Destička je vložena v okuláru v rovině, kde vzniká též obraz předmětu, takže při zaostření vidíme současně měřítko i objekt. Můžeme tedy snadno zjistit, kolik dílků objekt měří. To, jaká je hodnota dílku v absolutních délkových jednotkách, závisí na použitém celkovém zvětšení optické soustavy mikroskopu. Přesnou délku, která odpovídá jednomu dílku okulárového měřítka, musíme stanovit pomocí objektivového mikrometru pro každý objektiv zvlášť. Objektivový mikrometr představuje broušená skleněná destička o velikosti podložního skla, ve středu bývá přilepeno nejčastěji kruhovité sklíčko s vyrytým měřítkem, nejčastěji 1 mm rozdělený na 100 dílků. Desetiny jsou označeny delšími ryskami, setiny ryskami kratšími. Jeden dílek objektivového mikrometru tedy měří 0,01 mm. Pracovní postup proměření okulárového měřítka je následující. Do tubusu zasuneme okulár s měřítkem. Proměřování provádíme od nejslabšího k nejsilnějšímu objektivu. Na stolek mikroskopu upevníme objektivový mikrometr a zaostříme. Okulár natočíme tak, aby se dílky okulárového mikrometru rovnoběžně kryly s dílky mikrometru objektivového. Jemným pohybem křížového stolku posunujeme tak, aby se některá ryska (nebo začátek stupnice) objektivového mikrometru kryla s nějakou ryskou (nebo začátkem stupnice) okulárového měřítka. Spočítáme kolik dílků okulárového měřítka a kolik dílků objektivového mikrometru si vzájemně odpovídá (rysky se kryjí). Vzhledem k tomu, že jeden dílek objektivového mikrometru má skutečnou velikost 0,01 mm, snadno při daném zvětšení optické soustavy vypočítáme, jaké skutečné délce (v mm) odpovídá 1 dílek okulárového měřítka. Vyplňte následující tabulky 3

4 okulárové měřítko objektivový mikrometr počet dílků objektivového mikrometru (př. 100) počet dílků okulárového měřítka (př. 27) x 10 = 37 m 1 dílek okulárového měřítka ve skutečnosti měří 37 m Morfologie hlístic a práce s determinačním klíčem obr. 5: obecná morfologie hlístic. A samice, B samec 4

5 Studentský klíč k určování infekčních larev gastrointestinálních hlístic malých přežvýkavců obr. 6: infekční larva parazitické hlístice. a celková délka těla, b konec skutečného ocasu larvy, c ocasní pochva, d filament 1 1A. larva s velmi krátkou ocasní pochvou (pochva ocasu měřící cca 30 m, či není zřetelná vůbec) (obr. 6 a,b) B. larva se středně dlouhou až dlouhou ocasní pochvou, která tvoří 1/3 1/6 těla larvy uvnitř pochvy (obr. 7)... 4 obr. 6 a,b: larvy s velmi krátkou ocasní pochvou 5

6 obr. 7: larva se středně dlouhou ocasní pochvou 2 2A. jícen tvoří 1/3 těla... Strongyloides spp. 2B. jícen s bulby, podstatně kratší (obr. 8)... saprofytická hlístice (Rhabditida) 2C. jícen kratší, bez bulbů, na povrchu těla je zvrásněná kutikula (obr. 13b)... 3 obr. 8. hlavová část saprofytické hlístice 3 3A. celková délka těla kratší, než 760 µm, oblý tvar hlavy, konec těla uvnitř pochvy s výrůstky (u T. axei nejsou vyvinuty) (obr. 9)... Trichostrongylus spp. 3B. celková délka těla delší, než 761 µm, zkosený tvar předního (hlavového) konce těla, má vyvinuta refraktivní tělíska, ocas v pochvě bez výrůstků... Teladorsagia spp. 3C. celková délka těla delší, než 761 µm, zkosený tvar hlavové části, refraktivní tělíska vyvinuta, ocas v pochvě bez výrůstků (obr. 9)... Cooperia spp. 6

7 obr. 9: hlavová část Trichostrongylus sp. bez refraktivních tělísek (A) a Teladorsagia sp. (B) s přítomnými refraktilními tělísky obr. 10: zakončení těl infekčních larev rodu Trichostrongylus. a, b T. colubriformis, c, d T. vitrinus, e T. axei, f Teladorsagia circumcincta 4 4A. počet střevních buněk 8... Nematodirus spp. 4B. počet střevních buněk C. počet střevních buněk více, než 16 (20 32)

8 obr.: střevní buňky infekční larvy hlístice s uvedením velikosti obr. 11: infekční larva Nematodirus spp. 5 5A. velmi malá larva (600 µm), pochva ocasu µm, jícen s bulbem (obr. 12) Bunostomum spp. 5B. larva s dvěmi refraktilními tělísky v hlavové části (obr. 9, 13)... Cooperia spp. 5C. larva bez refraktilních tělísek, ocasní pochva viz obr Haemonchus spp. 8

9 obr. 12: Bunostomum spp. obr. 13a: hlavová část Cooperia spp. obr. 13b: Cooperia spp. celkový pohled 9

10 obr. 14: koncová část těla Haemonchus spp. 6 6A. filament ocasu tvoří přibližně 25 %, rovný střevní kanálek, střevních buněk 28 32, špičatý konec ocasu uvnitř pochvy... Chabertia ovina 6B. filament ocasu tvoří přibližně 60 %, střevní kanálek je klikatý, střevních buněk a jsou pětiúhelníkového tvaru... Oesophagostomum spp. 2. úkol: napište, jak rozeznáte saprofytické, zooparazitické a fytoparazitické hlístice 10

11 3. úkol: zakreslete, popište a podle determinačního klíče určete předložený materiál 11