Chcete se zapojit do aktivit NESEHNUTÍ? Loì plná uprchlíkû a uprchlic. Informaãní zpravodaj NESEHNUTÍ ãíslo 24/fiíjen 2004

Transkript

1 Informaãní zpravodaj NESEHNUTÍ ãíslo 24/fiíjen 2004 Loì plná uprchlíkû a uprchlic Spolu s brnûnskou Amnesty International (AI) jsme vzali 13. ãervna skupinu asi 60 obyvatelû/ek uprchlick ch zafiízení v Zastávce a Zb ovû na v let do Brna. Ráno jsme se zcela naplnûn m autobusem vyrazili smûrem k Brnu. Na e první zastávka byla na Staré radnici. Dûti i dospûlí si prohlédli Brnûnského draka a kolo a poslechli si související povûsti. Velkou atrakcí byl samozfiejmû v hled na Brno z ochozu radnické vûïe. Z centra Brna jsme se rozjeli na Brnûnskou pfiehradu. Tady uprchlíky a uprchlice ãekal nejlep í bod programu projíïìka parníkem. Lodí, která byla opravdu plná uprchlíkû, jsme dojeli na hrad Vevefií, kde malí uprchlíci nejen shlédli ermífiské vystoupení, ale sami si erm vyzkou eli. Akce byla zakonãena mal m vegetariánsk m piknikem. V let doslova za hranice v edních dnû sklidil velk úspûch mezi mal mi i velk mi uprchlíky a umoïnil jim na chvíli zapomenout na nudu i neradostné pomûry v pobytov ch stfiediscích MV âr. Jirka KoÏelouh V tomto ãísle najdete Aktuální téma - uprchlíci Jak se Ïije uprchlíkûm? Jak jim mûïeme pomoci? str Na vlastní kûïi - Abcházie zápisky z letní university str. 4 Kampanû Co nového v kampani Îenská práva jsou lidská práva str Na e aktivity NESEHNUTÍ na letních festivalech str.11 Místní skupiny ãinnost místních skupin.....str a mnoho dal ího... Chcete se zapojit do aktivit NESEHNUTÍ? Vadí vám niãení Ïivotního prostfiedí? Nechcete jen neãinnû pfiihlíïet poru ování lidsk ch práv? Máte chuè ve svém volném ãase dûlat nûco smysluplného a zajímavého? Pokud vás oslovuje nûkteré z témat ãi kampaní, kter mi se NESEHNUTÍ zab vá a chtûli byste se do jeho aktivit zapojit, neváhejte a kontaktujte nás na ové adrese nesehnuti.brno@ .cz, tel nebo nás nav tivte na adrese Údolní 44, Brno (kontaktní osoba - Katefiina Plesková). Tû íme se! Objednejte si ALARM! Chcete-li, aby vám vá zpravodaj chodil pravidelnû kaïdé dva mûsíce, máte dvû moïnosti. Po lete na brnûnskou adresu NESEHNUTÍ desetikorunovou známku (poãet známek = poãet ãísel Alarmu) nebo nám napi te na adresu nesehnuti.brno@ .cz, kde si mûïete objednat jeho pravidelné zasílání v elektronické verzi. ALARM si mûïete také prohlédnout na na ich internetov ch stránkách:

2 Aktuální téma Boj o brnûnské nádraïí Îeleznice v Brnû potfiebuje modernizovat. Vedení radnice v ak chce spojit její pfiestavbu s odsunem nádraïí z centra na periferii za Zvonafiku". Má to b t nejdraï í projekt v historii Brna, kter bude stát nejménû 30 miliard korun. Jeho koneãnou cenu v ak dosud nikdo nevyãíslil. Mûsto kvûli nûmu odsouvá jiné potfiebné investice - napfiíklad prodlouïení tramvaje na Lesnou, opravy kol, nemocnic a divadel. Nebude dost penûz na úklid a opravy chodníkû, údrïbu dûtsk ch hfii È a zelenû. Pfiitom lep í fie ení existuje - modernizovat nádraïí na dne ním místû. Vysokorychlostní vlaky mohou pfiijíïdût i sem. Pohodlné a rychlé cestování v ak zajistí jen nádraïí v centru. Je to fie ení, které za vefiejné peníze pfiinese nejvût í prospûch Brnu. iroká paleta obãansk ch iniciativ (dnes jich je sedmnáct) z rûzn ch ãástí mûsta Brna se proto spojila pod názvem koalice NádraÏí v centru. Mezi nû patfií i NESEHNUTÍ Brno. Spoleãnû jsme zaãali usilovat o vyhlá ení referenda o budoucí poloze modernizovaného vlakového nádraïí. Po necel ch ãtyfiech mûsících shánûní podpisû pod petici se pfiipojilo zhruba obyvatel mûsta Brna. Mûsto po obstrukcích nakonec zjistilo, Ïe mu nezb vá opravdu uï nic jiného, neï vyhlásit podle zákona místní referendum o poloze nádraïí, a to podle otázky kterou jsme poloïili v petici. Ta otázka zní Souhlasíte s tím, aby mûsto Brno v samostatné pûsobnosti podniklo v echny kroky k modernizaci Ïelezniãní stanice Brno-hlavní nádraïí ve stávající poloze podél ulice NádraÏní? Pokud vás sloïitû formulovaná otázka mate, pak vûzte, Ïe kdo chce spolu s námi hlasovat pro nové nádraïí na starém místû pak na hlasovacím lístku v referendu zvolí ANO. Referendum bylo mûstem vyhlá eno na 9. fiíjna a má probûhnout od 8 do 16 hodin. Méìa Co proïívá uprchlík/ice? Odkud k nám pfii- el/a a proã? Jak jim mûïete pomoci? Vyhlídka na radnici z v letu s uprchlíky Tyto a mnohé dal í otázky se bude snaïit zodpovûdût nov vzdûlávací projekt NESEHNU- TÍ Nebojme se uprchlíkû", jehoï realizace se právû v tûchto dnech rozjíïdí. Souãástí tohoto projektu, kter vznikl v rámci kampanû Bezpeãí pro uprchlíky, budou interaktivní workshopy, ve kter ch si studenti a studentky budou moci vyzkou et bezmocné situace uprchlíkû, besedy na kolách i pro vefiejnost, vefiejné akce typu happeningû, etnické veãery a vydávání rûzn ch informaãních materiálû od klasick ch letákû aï po uprchlick zpravodaj. Smyslem v ech tûchto akcí bude nejen na ãesk ch kolách, ale i u iroké vefiejnosti pfiedstavovat uprchlíky, zv it povûdomí o jejich existenci a podmínkách Ïivota v âr a pfiedcházet rûzn m xenofobním a rasistick m náladám pramenícím z nedostatku reáln ch informací. Zejména pak budeme podporovat aktivní zapojení osloven ch lidí do pomoci uprchlíkûm v na í zemi. Pokud byste mûli zájem o uspofiádání workshopu na va í kole, besedy ve va em mûstû nebo o dal í aktivity projektu, ozvûte se na na i adresu, nebo telefon. Pokud máte zájem se zapojit pfiímo do pfiípravy a realizace tûchto zajímav ch aktivit, ozvûte se urãitû také kampaàová skupina, sloïená pfieváïnû ze studentû a studentek, va e zapojení ráda uvítá. Jirka KoÏelouh Zpravodaj pro sympatizanty a sympatizantky NESEHNUTÍ. Je zasílán zdarma v em, kdo nám doruãí 10 Kã známku. Sazba: studioport.cz Kontakt: NESEHNUTÍ Brno Údolní Brno tel./fax: nesehnuti.brno@ .cz 2 Alarm ã.24 Spokojení úãastníci táboráku

3 NESEHNUTÍ a Jindfiich treit opût poukázali na poru ování lidsk ch práv v âeãnû V sobotu 24. ãervence uspofiádala v Brnû uprchlická skupina NESEHNUTÍ vernisáï fotografické v stavy Tak blízko, tak daleko známého ãeského dokumentaristy a fotografa Jindfiicha treita. Série fotografií byla v prostorách Kavárna Baru, Pomalého baru a Café Steiner umístûna aï do 16. srpna. Náv tûvníci a náv tûvnice (kter ch byl hojn poãet) mohli poznat kaïdodenní Ïivot v âeãensku a Ingu sku, pfiedstavit si pfietrvávající patnou situaci ãeãensk ch uprchlíkû a projekty humanitární organizace SdruÏení âeská katolická charita. Mohli si také o situaci pohovofiit pfiímo s ãeãensk mi i rusk mi uprchlíky, jenï se pfiijeli díky NESEHNUTÍ na vernisáï podívat. V stavu pfiedstavil samotn autor a vernisáï doprovodil hrou na kytaru a zpûvem tradiãních písní nevidom ãeãensk uprchlík. Akce nám v em opût pfiipomnûla, Ïe tfiebaïe válka v âeãensku oficiálnû skonãila jiï pfied tfiemi lety, kaïdodenní ikanování ãeãenského obyvatelstva rusk mi úfiady, policií a armádou, zmizení, muãení a mimosoudní popravy patfií ke kaïdodenní realitû Ïivota v âeãensku i Ingu sku. Válka také pfiinutila lidí opustit své domovy a nûktefií z nich Ïádají o azyl v âr. Na i oficiální pfiedstavitelé dávají bohuïel pfiednost ochranû diplomatick ch vztahû s Ruskou federací pfied ochranou lidsk ch práv v âeãensku. Místo zaslouïené záchrany tak ãeká v âeské republice zoufalé uprchlíky pouze pád do osidel restriktivní a nelidské azylové politiky na eho ministerstva vnitra. Naprostá vût ina uprchlíkû azyl nedostane a tak je buì nucena k nelegálnímu odchodu na Západ, nebo se dokonce musí vrátit do nebezpeãí Ruské federace. Jirka KoÏelouh Úvod autora NESEHNUTÍ nabízí besedy a workshopy: Uprchlíci v âeské republice - o historii i souãasném stavu uprchlictví v âr s akcentem na poru ování práv bûïencû ze strany ãesk ch úfiadû a moïnostech jak uprchlíkûm pomoci. Jaké je to b t uprchlíkem? - interaktivní workshop urãen zejména studentûm a studentkám Z a S pfiibliïuje pomocí záïitkov ch her problémy a situace, kter mi prochází uprchlíci. Nabídka dal ích pfiedná ek na str. 17 Aktuální téma Dal í akce pro uprchlíky a uprchlice Od vydání minulého ALARMu se, uskuteãnilo díky aktivistûm a aktivistkám NESEHNUTÍ a AI mnoïství dal- ích velmi zajímav ch a rûznorod ch volnoãasov ch akcí s dûtmi ÏadatelÛ o azyl z táborû v Zastávce u Brna a Zb ovû. Uspofiádali jsme 7 men ích akcí, které zahrnovaly: v let do brnûnsk ch lázní, táborov oheà se zpûvem ãesk ch, rusk ch a ãeãensk ch písní, v let do lesû spojen s ekov chovn mi hrami, v tvarné a sportovní aktivity, nauãné hry i neformální dovádûní vût- inou v areálu tábora nebo v Zastávce a okolí. K vût ím akcím, které se podafiilo pro dûti (a ãasto i pro jejich rodiãe) uspofiádat, patfiil v let na dûtské divadelní pfiedstavení do Vy kova a odpoledne vyplnûné náv tûvou pouèov ch atrakcí a prohlídkou mûsta. Na úpln závûr se pfii odjezdu z vy kovského nádraïí pfiihodila nepfiíjemná událost. Náhodná pfiítomnost nûkolika desítek uniformovan ch pfiíslu níkû ãeské armády, odjíïdûjících na víkend z kasáren, vyvolala u pfiítomn ch ãeãensk ch dûtí i rodiãû velkou paniku. Situaci se podafiilo zvládnout, ale opût jsme si uvûdomili trestuhodnost poãínání ãeského státu, kter dovolí, aby se od nás vyváïely tuny zbraní do zemí, kde zufií války a zároveà se snaïí rûzn mi prostfiedky odepfiít pomoc uprchlíkûm, ktefií potfiebují pfied tûmito hrûzami ochránit. Jirka KoÏelouh VernisáÏ v stavy Uprchlíci na parníku Alarm ã.24 3

4 Na vlastní kûïi Letní univerzita na Kavkaze KdyÏ jsem na zaãátku ãervna dostal od své známé z Abcházie pozvánku na letní univerzitu konanou v její zemi, tváfiil jsem se mírnû podezfiívavû. Copak je moïné v zemi zniãené krutou válkou ze zaãátku 90. let, v izolované zemi, kterou do dne ka neuznává Ïádn stát svûta (z hlediska mezinárodního práva je Abcházie souãástí Gruzie), v zemi, ze které uprchlo na 60 % pûvodních obyvatel (a vût ina nemá moïnost se vrátit), v zemi zmítané korupcí ãi problémy s energetick mi zdroji, uspofiádat kvalitní mezinárodní letní univerzitu? Na druhou stranu mû velmi lákala moïnost se po tfiech neúspû n ch pokusech koneãnû dostat do této kavkazské zemû, která je takfika neprody nû uzavfiena v em cizincûm (vyjma turistû z Ruska a nûkter ch zemí Spoleãenství nezávisl ch státû), a poznat na vlastní kûïi Ïivot v ní. Vyplnil jsem tedy potfiebné formuláfie, sepsal Ïivotopis i motivaãní dopis, sehnal si doporuãení a pût minut pfied vypr ením termínu, jsem v e elektronicky odeslal na organizátorek. Zámûrnû pí i organizátorek, protoïe projekt letní univerzity v Abcházii se zrodil v hlavách nûkolika Ïen z abchazsk ch organizací Media Club a Centra humanitárních programû a britské organizace Conciliation Resources. Tyto organizace se dlouhodobû zab vají organizováním vzdûlávacích aktivit, programû napomáhajících fie ení (a prevenci) konfliktû se zamûfiením na postsovûtsk prostor. Mezinárodní letní univerzita v b valém ãernomofiském letovisku prominentních sovûtsk ch politikû Picunda si kladla za cíl umoïnit setkání lidí ze zemí b valého Sovûtského svazu a v chodní Evropy a zároveà dokázat, Ïe i v tûïk ch podmínkách dne ní Abcházie je moïné uspofiádat akci, která svojí kvalitou dosahuje úrovnû evropsk ch akademick ch vzdûlávacích programû. Neopomenuteln m smyslem letní univerzity je také umoïnit jejím úãastníkûm a úãastnicím poznat realitu Ïivota v Abcházii na vlastní oãi. A je tfieba pfiiznat, Ïe v e se organizátorkám univerzity povedlo na 100%. Program leto ní univerzity byl Mezinárodní vztahy v souãasném svûtû a kromû teoretick ch pfiedná ek, byla vût ina ãasu vûnována konkrétní práci ve skupinách, prezentacím pfiípadov ch studií a diskusím. Velmi zajímavá byla prezentace ãinnosti jednotliv ch zastoupen ch nevládních organizací (vã. NESEHNUTÍ), které se zab vají problematikou lidsk ch práv, humanitární pomocí ãi pomocí uprchlíkûm. Nejzajímavûj í ãást programu byla ale vûnována rozborûm a nástinûm fie ení jednotliv ch konfliktû na Kavkaze a souvisejících problémû (obchod se zbranûmi, uprchlictví aj.). Na zajímavosti této ãásti pfiidávala skuteãnost, Ïe se jí úãastnili lidé ze zemí, které jsou do konfliktû pfiímo zapojeni âeãensko a Rusko; Gruzie, jiïní Osetie a Abcházie; Arménie, Náhorní Karabach a ÁzerbájdÏán a dal í. Spektrum úãastníkû bylo skuteãnû pestré - od nevládní aktivistky krymské Tatarky pûvodem z Uzbekistánu, prvního sekretáfie Ministerstva zahraniãních vûcí TádÏikistánu, studentû a studentek Abchazské státní univerzity, ãlenky právní kliniky z Uzbekistánu, novináfiky z ÁzerbájdÏánu, pracovnice administrativy prezidenta Arménie, pfiekladatele Ministerstva zahraniãních vûcí Abcházie, aï po ãleny a ãlenky nevládních organizací z Gruzie, Moldávie, Kyrgyzstánu, Ruska, âeãny ãi Adygey. Mezi hlavní lektory univerzity pak patfiil b val australsk diplomat a velvyslanec v Moskvû Bobo Francois Se-han Lo z lond nského Royal Institute of International Affairs a profesor Sergej Medvedûv z Marshall Center v nûmeckém Garmisch-Partenkirchenu. Setkání se kvûli negativnímu vyjádfiení abchazsk ch bezpeãnostních úfiadû bohuïel nemohli zúãastnit tfii z pûti pozvan ch gruzínsk ch úãastníkû. Kromû oficiální ãásti programu letní univerzity byly jeho souãástí i dvû organizované exkurse a pak bezpoãet spontánních v jezdû nûkter ch úãastníkû a úãastnic autostopem po Abcházii. Mezi poznatky získané na tûchto cestách patfií skuteãnost, Ïe stopovat v noci v pûti lidech v Abcházii nepfiedstavuje problém, protoïe 8-10 lidí se do pofiádné Volgy vejde vïdycky, nebo Ïe vinou války Ïije v Abcházii velmi málo lidí a proto po dvou veãerních autostopov ch v jezdech nám jiï zastavovala auta, jejichï fiidiãi nás buì znali osobnû, nebo o nás sly eli od sv ch znám ch ãi pfiíbuzn ch. Neoficiální ãást programu obstarávala po nûkolik veãerû i populární hra mafie, která stejnû ilustrativnû jako boufilivé dopolední diskuse odhalovala temperament kavkazsk ch mafiánû a mafiánek. Celá univerzita o mezinárodních vztazích trvala ãtrnáct dnû a byla zakonãena stejnû symbolicky jako zahájena pfiejezdem vnitfiní zaminované gruzínsko-abchazské hranice pod dohledem rusk ch vojákû (jejich kasárna se trochu absurdnû v této ãásti svûta chlubila nápisem Kde jsme my tam je mír ) a jednotek OSN. Na tûstí v mûna informací, pfiíprava spoleãn ch projektû i pfiátelství úãastníkû a úãastnic univerzity probíhá hranicím i eskalujícím ozbrojen m konfliktûm navzdory. Milan tefanec Válkou zniãené domy - kulisa k oslavû 10 let nezávisloti (billboard z pfiedmesti hlavního mûsta Suchumi). 4 Alarm ã.24 Vstup do Abcházie je pro cizince moïn jen skrze ostnaté dráty OSN.

5 Republika Abcházie - Apchazetis Respublika Republika Abcházie (Apchazetis Respublika), hlavní mûsto Suchumi, poãet obyvatel (v roce 1993). Autonomní republika pfii v chodním pobfieïí âerného mofie. Od starovûku bylo toto území spjato s gruzínsk mi dûjinami, od 19. století spolu s Gruzií souãástí Ruska. Po ruské revoluci 1917 bylo území Abcházie opût souãástí Gruzie, roku 1921 zde byla vyhlá ena nezávislá sovûtská republika, která se je tû téhoï roku stala souãástí sovûtské Gruzie (od roku 1931 se statutem autonomní republiky). Po rozpadu SSSR roku 1991 zesílilo abchazské separatistické hnutí a republika oficiálnû deklarovala svou nezávislost na Gruzii. Obãanská válka doprovázená exodem GruzíncÛ trvala do konce roku V roce 1994 byla podepsána gruzínsko-abchazská dohoda o pfiímûfií a pozdûji v Moskvû dohoda o rozmístûní mírov ch sil SNS v nárazníkovém 24 km irokém pásmu mezi Gruzií a Abcházií. Pfied konfliktem tvofiili v zemi vût inu Gruzíni (asi 40 %), následováni Rusy (20 %), Abcházci (20 %), dále zde Ïijí Arméni, ekové, Ukrajinci ad. Abcházie schválila vlastní ústavu, která ji definuje jako suverénní právní stát a subjekt mezinárodního práva. Setkání odpûrcû zbrojení probûhlo v Brnû NESEHNUTÍ jako jednomu z ãlenû mezinárodní sítû proti zbrojení ENAAT (European Network Against Arms Trade) pfiipadl úkol uspofiádat v tomto roce pravidelné v roãní setkání ãlensk ch organizací. ENAAT (Evropská síè proti obchodu se zbranûmi, je sítí organizací a jednotlivcû, která se jiï od roku 1984 zab vá problematikou související s v robou a exportem zbraní. ENAAT vnímá obchod se zbranûmi jako ohroïení mezinárodní bezpeãnosti a míru. PovaÏuje za nutné se proti tomuto ohroïení postavit na mezinárodní úrovni. Na práci ENAAT se podílí nezávislí novináfii, vûdci, lobbisté i aktivisté ze tfiinácti zemí Evropy. Leto ní setkání se uskuteãnilo 5. ãervna v Brnû a jednalo se o první konferenci ENAATu na území nûkterého ze státû b valého v chodního bloku. Zámûrem setkání bylo, aby se jej vedle ostfiílen ch západních antimilitaristû zúãastnili napfi. i zástupci hnutí a organizací z Balkánu ãi zemí b valého Sovûtského svazu. Je tfieba pfiiznat, Ïe tento zámûr se pfiíli naplnit nepodafiilo. 1) I tak v ak byla skladba úãastníkû více neï pestrá (zúãastnili se zástupci a zástupkynû ãtrnácti organizací zab vajících se problematikou obchodu se zbranûmi z devíti evropsk ch zemí). Na setkání vystoupil napfiíklad Mark Bromley z prestiïního v zkumného centra SIPRI (Stockholm International Peace Research Institute) a referoval o statistikách a posledních trendech mezinárodního obchodu se zbranûmi. SvÛj pfiíspûvek o situaci ve Velké Británii pfiednesla zástupkynû Campaign Against Arms Trade (KampaÀ proti obchodu se zbranûmi) Ann Feltham. Situaci v b val ch sovûtsk ch republikách pfiiblíïila Ilona Pekhan z Human Rights Group z Ukrajiny, o kampani Amnesty International za kontrolu obchodu se zbranûmi informovala Barbora âernu áková z její slovenské poboãky. Zasedání ENAATu v Brnû se mûl zúãastnit i vedoucí právní sekce arménského Helsinského obãanského shromáïdûní Karen Tumanyan. KvÛli byrokratick m obstrukcím a xenofobnímu postupu ãeského velvyslanectví v gruzínském Tbilisi v ak tento host neobdrïel ãeské vízum a do Brna nepfiijel. 2) Po jednotliv ch prezentacích úãastníku setkání sítû ENAAT následovala diskuse k problému militarizace Evropské unie, k situaci po vytvofiení Evropské obranné agentury (European Defence Agency) a domlouval se NESEHNUTÍ je vidût Na vlastní kûïi Obãanské sdruïení AGNES na konci léta 2004 vyhlásilo dal í roãník soutûïe rûzn ch forem propagace nestátních neziskov ch organizací se spoleãn m názvem B t vidût. SoutûÏ je rozdûlena do tfiech kategorií a jejím cílem je motivovat neziskové organizace k tomu, aby se uãily svoji ãinnost prezentovat vûcnû a pfiehlednû (kategorie Nejlep í v roãní zpráva ), úãelnû a strukturovanû (kategorie Webové stránky ), zajímavû a smysluplnû (kategorie pro prezentaci fotografií Ná pfiíbûh ). NESEHNUTÍ se pfiihlásilo do prvních dvou kategorií a je velmi potû ující, Ïe dopadlo úspû nû. Webové stránky sice skonãily tûsnû za stfiedem startovního pole, ale na e V roãní zpráva 2003 (kterou vám v pfiípadû zájmu rádi zdarma za leme) se umístila na bronzovém místû. Hodnotící komise posuzovala schopnost organizace pfiipravit kaïdoroãnû vydávanou v roãní zprávu, která bude po stránce formální i obsahové adekvátní, pfiehlednou a dûvûryhodnou v povûdí o ãinnosti organizace. V úvahu se pfii hodnocení jako hlavní kritéria bral obsah, grafické zpracování, jazyková kultura a styl, pfiehlednost ekonomick ch údajû. Díky v em lidem, ktefií se na jejím vytvofiení nûjak m zpûsobem podíleli. Katefiina Plesková i spoleãn postup proti v vozûm zbraní ze zemí EU do Indonésie. Neformálním závûrem setkání pak byla exkurse po mûstû Brnû spojená s v stupem na radniãní vyhlídkovou vûï. Milan tefanec 1) DÛvodem mohla b t jednak skuteãnost, Ïe t den pfied setkáním ENAATu se konala téï konference Transparency International vûnovaná problematice korupce a obchodu se zbranûmi, ale hlavní dûvod neúãasti vidíme v tom, Ïe v zemích stfiední a v chodní Evropy - a tím ménû v postsovûtsk ch státech - je organizací specializujících se na problematiku obchodu se zbranûmi jako onoho povûstného afránu. Na na i pozvánku na setkání oproti tomu zareagovali zástupci antimilitaristick ch organizací z Latinské Ameriky a Afriky, nebylo v ak v na ich finanãních moïnostech zajistit jejich úãast. 2) Proti postupu ãeského zastupitelství jsme se ohradili stíïností na ministerstvo zahraniãních vûcí v Praze a o celém pfiípadu jsme informovali i zastupitelsk úfiad Arménie ve Vídni (kter v dané vûci následnû inicioval setkání s ãesk m konzulem). Za mûsíc po podání stíïnosti nám pfii la omluva z ministerstva zahraniãních vûcí za nepfiípustn postup úfiednice ãeské ambasády. Alarm ã.24 5

6 Kampanû Emancipace Ïeny se nerozfie í ani v uãebních kursech ani ve snûmovnách, n brï v loïnici. Tento citát (a mnoho podobn ch) obsahuje internetová stránka zamûfiená na zajímavé latinské citáty. O tom zda je ãi není pravdiv, zda je nebo není tfieba o nûm polemizovat aè posoudí kaïd ãtenáfi a kaïdá ãtenáfika dle vlastního Poslední semináfi 2004 uváïení. Skupina aktivistû a aktivistek kampanû Îenská práva jsou lidská práva v ak pfiesto (ãi právû proto?) neustává ve své ãinnosti, jejíï podstatnou ãást tvofií akce zamûfiené na ífiení informací a vzdûlávání v oblasti problematiky Ïensk ch práv. SnaÏíme se pfiedná kami, diskusemi a informováním iroké vefiejnosti pfiispût k pfiekonání stereotypního nahlíïení na Ïeny a muïe, k prosazení rovného postavení obou pohlaví v na í spoleãnosti a upozornit na stále velk problém násilí na Ïenách a pfietrvávající velkou toleranci k nûmu. Pát m závûreãn m souborem pfiedná ek zamûfien ch na rovné pfiíleïitosti muïû a Ïen se uzavfiel tfietí roãník cyklu vzdûlávacích semináfiû Îenská práva jsou lidská práva, kter NESEHNUTÍ pofiádá jiï od roku Pfiedná ejícími byli tentokrát lidé z Gender centra fungujícího na pûdû Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brnû. T m jeho pracovníkû a pracovnic se v zkumu rovn ch pfiíleïitostí muïû a Ïen v rûzn ch oblastech dlouhodobû vûnuje a tak byly jejich pfiedná ky velmi zajímavé a podnûtné. Základním prvkem formující ná náhled na svût, a muïe a Ïeny v nûm, je kola. O rovn ch pfiíleïitostech dívek a chlapcû ve vzdûlání pfiedná ela Lucie Jarkovská, která je i autorkou na í stejnojmenné informaãní broïurky, jenï je moïno si objednat na na í brnûnské adrese (více viz seznam distribuce NESEHNUTÍ). Její kolega Luká Sedláãek pracující na novém v zkumném projektu s názvem Matkové, kter je zamûfien na tzv. aktivní otcovství, nás seznámil s tématem rovn ch pfiíleïitostí muïû a Ïen v rodinû - pfiedev ím s psychologickou dimenzí této problematiky. Lucie Jarkovská (coby uï dlouhodobá pfiedná ející spolupracující na semináfiích od jejich prvopoãátku) pak zastoupila svou nemocnou kolegyni. Z pohledu odbornice ze skupiny, která v letech provedla v zkum zamûfien na rovnost Ïen a muïû ve vybran ch ãesk ch podnicích, úãastníkûm a úãastnicím semináfie pfiedstavila nejen v sledky v zkumu, ale problém nerovnosti muïû a Ïen v zamûstnání uvedla v ir ím kontextu. Ten zahrnuje i jejich nerovné zastoupení na rozhodovacích a mocensk ch postech. Zorganizování dal ího roãníku vzdûlávacích semináfiû je v souãasnosti podmínûno tím, zda se nám podafií sehnat dostatek finanãních prostfiedkû. Sledujte dal í vydání Alarmu. Lucie Jarkovská pfii jedné ze sv ch pfiedná ek vysvûtluje co fiíká statistika. Novinka! - Vzdûláním k genderové rovnosti Pod tímto názvem se skr vá nová série pfiedná- ek, které aktivisti a aktivistky kampanû pfiipravili zejména pro stfiední koly a 8. a 9. tfiídy kol základních. Tématy pfiedná ek jsou : 1. Genderové stereotypy - úvod do problematiky, základní pojmy a v chodiska, historie Ïenského hnutí, pfiekonávání genderov ch stereotypû. 2. Rovné pfiíleïitosti Ïen a muïû úvod do problematiky, rovné pfiíleïitosti pohlaví v zamûstnání, rodinû, vzdûlání a politice, obrana proti diskriminaci. 3. Násilí na Ïenách základní v chodiska, seznámení s problematikou nejãastûj ích forem (domácí násilí, obchod se Ïenami, znásilnûní, Ïenská obfiízka), prevence, moïnosti obrany a pomoci. Tyto pfiedná ky se mohou ve kolách uskuteãnit 6 Alarm ã.24 jednotlivû nebo jako cyklus, kter podá studentûm a studentkám ucelen pfiehled o problematice Ïensk ch práv a rovnosti Ïen a muïû. Stejnû tak se na nás mohou obrátit jednotlivé osoby, které by mûli zájem zorganizovat pfiedná ku ãi pfiedná ky pro ir í vefiejnost v knihovnách, klubech a dal ích místech. Souãástí na eho projektu je i nová publikace PrÛvodce na cestû k rovnosti Ïen a muïû - informaãní broïurka, která tato tfii témata shrnuje a slouïí nejen jako podklad ãi pracovní se it k pfiedná kám, ale téï jako soubor základních informací a je vhodná pro kaïdého/kaïdou, kdo se o daná témata zajímá. BroÏurka je proto vyu- Ïitelná nejen pro studenty a studentky, ale téï ir í vefiejnost a zejména pro pedagogické pracovníky a pracovnice jako podklad pro vlastní práci a informovanost. Obsahuje v ãet základních dat a souvislostí, cviãné otázky, pfiíklady Luká Sedláãek pfiedná í o tom, jak ãasto peãují muïi o dûti v rámci tzv. rodiãovské dovolené. a citáty k zamy lení, praktické odkazy na adresy rûzn ch organizací, literaturu apod. Na kolách pro studující a uãitele/ky bude distribuována zdarma, pro ostatní za symbolick ch benefiãních 10,- Kã, které budou pouïity na dotisk na ich feministick ch letákû. Máte-li o pfiedná ky ãi novou publikaci zájem, neváhejte se nám ozvat (napfi. pfiímo na ná e- mail zenskaprava@ .cz). Více informací o aktivitách a produktech kampanû Îenská práva jsou lidská práva najdete na

7 MoÏnost volby Pod tímto názvem se ukr valy dva komponované pfiedná kové veãery, které v kvûtnu 2004 opût pro irokou vefiejnost zorganizovali aktivisté a aktivistky kampanû Îenská práva jsou lidská práva NESE- HNUTÍ. Jejich obsahem byla dvû oïehavá témata t kající se problematiky reprodukãních práv Ïen a dívek. Tyto pfiedná ky souvisely s aktuálním dûním, kdy k obûma tématûm probíhaly boufilivé diskuse a v stupy na pûdû Parlamentu âeské republiky. NORMÁLNÍ POROD? Tato ãást byla zamûfiena na povídání o tom, co je a není bûïné, nutné a normální pfii porodech v nemocnicích, jak probíhá pfiirozen porod, jaké to je rodit doma a jaké moïnosti mají budoucí matky u nás a v zahraniãí. Besedu vedla staniãní sestra Miloslava Kameníková, která se pfiedev ím s posluchaãkami (ale téï nûkolika posluchaãi) podûlila Obchod se Ïenami NESEHNUTÍ spoleãnû s brnûnskou skupinou Amnesty International uskuteãnilo v ãervnu nûkolik pfiedná ek vûnovan ch tématu obchodu s lidmi, jehoï pfieváïnou vût inou obûtí se v ak stávají Ïeny a dívky (proto se ãasto pouïívá pouze název obchod se Ïenami). Je tû pfied prázdninov mi v jezdy fiady studentû a studentek na brigády do zahraniãí jsme chtûli informovat o moïn ch rizicích jejich cest a dûleïit ch prevenãních opatfieních. Pfiedná ka byla spojena s promítáním filmového dokumentu Popelka na prodej, o realitu své praxe z porodního sálu ve Fakultní nemocnici na Obilném trhu v Brnû, ve které se roãnû narodí více jak pût tisíc dûtí. O své zku enosti a znalosti ji doplnila (i za pfiítomnosti svého dítûte) ãerstvá matka Dita Bartu ková z Hnutí za aktivní matefiství. Pfiedná ející se zab valy nejen v ãtem kodliv ch praktik, které nemocnice navzdory doporuãení Svûtové zdravotnické organizace ve své kaïdodenní práci stereotypnû pouïívají, ale téï moïnostmi jak mohou Ïeny prûbûh nemocniãní péãe o nû (pfiedev ím bûhem porodu) a jejich dûti ovlivnit tak, aby pro nû tento zásadní Ïivotní záïitek nebyl traumatizující. BohuÏel se tak dûje dnes ve vût inû pfiípadû, kdy se k tûhotenství pfiistupuje jako k nemoci a ne jako k pfiirozenému dûji, do kterého je nutno zasahovat spí e v jimeãnû. Zásadní otázkou na tomto poli se ukázalo b t posílení úlohy porodních asistentek, které b vají v osobnûj ím kontaktu s rodiãkou a jejichï péãe (dle zdravotního stavu matky a dítûte více ãi ménû propojena s lékafisk m dohledem a pfiípadn m zásahem) je pfiizpûsobena jejich individuálním potfiebám. Díky tomu se stává vedle automatizované nemocniãní praxe k matce i dítûti (ale i budoucímu otci) v raznû pfiátel tûj í. zapûjãeného z videoarchívu spoleãnosti âlovûk v tísni, kter obsahoval v povûdi dívek z v chodní Evropy - prodan ch, znásilàovan ch a nucen ch k prostituci. Pfiedná ky se uskuteãnily na dvou brnûnsk ch stfiedních kolách a jednou téï pro irokou vefiejnost, neboè obchod s lidmi se net ká pouze mlad ch dívek, jak by se mohlo na první pohled zdát. Posluchaãi a posluchaãky mûli moïnost se dozvûdût o tom, jaké formy obchod s lidmi má (Ïe ho napfi. nelze zamûàovat s dobrovolnou prostitucí), kdo se stává tzv. obchodova- Kampanû POTRAT? NA âem ZÁLEÎÍ? Následující den se posluchaãky a posluchaãi spoleãnû s Lindou Sokaãovou z praïského Gender Studies, o. p. s., zab vali opaãn m problémem, kter fie í Ïeny, kdyï poãaté dítû z nûjakého dûvodu nemohou ãi nechtûjí pfiivést na svût. Pfii informování o tom, jak kdo pfiistupuje k problematice umûlého pfieru ení tûhotenství - jaká jsou v chodiska hnutí Pro Choice i Pro Life, jak se nahlíïelo na potraty v historii a jaká je situace u nás a v zahraniãí dnes, vyznívala jako jasné poselství nutnost poskytnout Ïenám a dívkám moïnost svobodnû se rozhodnout o tom, jak ke svému tûhotenství zaujmou postoj a jak naloïí se sv m tûlem. K diskusi byla pfiizvána i názorová protistrana organizace Hnutí pro Ïivot âr která v ak ve své iroké ãlenské základnû nena la zástupce ãi zástupkyni, jenï by se mohl/mohla diskuse zúãastnit. NESEHNUTÍ plánuje, Ïe pfiedná ky a diskuse dot kající se reprodukãních práv jistû v budoucnu znovu zorganizuje, neboè se jedná (a zfiejmû i dlouho bude) o zásadní témata a skuteãnosti, která stále v znamnû zasahují oblast Ïensk ch práv. nou osobou, jaké jsou praktiky pfii lákání obûtí a také, jak je moïno se tomuto nebezpeãí bránit ãi jak pomoci pokud se s takovouto osobou setkáme. Po kaïdé pfiedná ce následovala diskuse a úãastníci a úãastnice mûli moïnost odnést si fiadu informaãních materiálû obou pofiádajících organizací a také organizace La Strada, která se prevenci a pomoci obûtem obchodu se Ïenami dlouhodobû vûnuje. Tuto dvoustranu pfiipravila Katefiina Plesková Tito mladí lidé se snad i pfies vynalézavost mafie obûèmi obchodu s lidmi nestanou... Alarm ã.24 7

8 Aktuálnû Recenze - Jifiina iklová: ABC feminismu Valná hromada NESEHNUTÍ Otevfiená spoleãnost, bûïnûji známá pod zkratkou OSF - neboli Sorosova nadace - mûla zase Èastnou ruku. Podpofiila vynikající kníïku s názvem ABC feminismu, kterou vydalo o.s. NESEHNUTÍ, neboli Nezávislé Sociálnû Ekologické Hnutí, a jejímiï editorkami jsou Lenka Formánková a Krist na Rytífiová. PfiestoÏe se na této knize podílelo celkem 18 autorek a autorû, tvofií kníïka stejnorod celek. Rozdûlena je do sedmi kapitol, z nichï kaïdá je doplnûna literaturou a pfiehledem odkazû na tematiku gender a feminismus, na internet a o.s. NESEHNUTÍ. Tak jako pfied lety obdobná publikace Spoleãnost Ïen a muïû z aspektu gender (také podpofiena Open Society Fund v roce l999), i tato publikace slouïí k prezentaci idejí editorû a nevládního obãanského sektoru. První kapitola je nazvána Genderové stereotypy - neboli pojednává o vryt ch, ãasto tradicí, uãebnicemi, opakováním vsugerovan mi názory o tom, jaká je ãi není muïská a Ïenská role, mylnû chápaná jako pfiirozená a samozfiejmá a jedinû správná. Jana Decarli Valdrová upozor- Àuje, Ïe slovní obraty, úsloví, ale i ãeská gramatika utváfií na e pfiedstavy o postavení muïû a Ïen. Dal í kapitola je vûnována promûnám rolí otce a matky a ãásteãnû zahrnuje i v sledky v zkumû o muïích na rodiãovské dovolené, kter mi se zab vají pfiedev ím gender studia na Filozofické fakultû v Brnû. Pozornost vzbudí i v poslední dobû ãasto diskutovaná tematika partnerského a manïelského souïití gayû a lesbiãek, vãetnû jejich rodiãovství. I dal í kapitoly jsou vûnovány kontroverzním tématûm. O tematice násilí páchaném na Ïenách pojednává kapitola od Markéty HuÀkové a Kláry Skfiivánkové. Jolana Navrátilová, Lucie Jarkovská a Katefiina Li ková zase pí í o m tu krásy a sporech o pornografii mezi feministkami u nás i ve svûtû. V e je vyjádfieno struãnû, jasnû, odkazy nás upozorní na dal í moïnosti poznání a v náznaku i na polemiky, které se okolo této problematiky vedou. Kniha zaujme ãtenáfie i tím, jak rychle pfiistupuje ke konkrétnímu tématu. Chce pfiedev ím vzbudit zájem, a to se jí dafií. V pfiedposlední kapitole, tedy esté, pí e Iva DoleÏalová o postavení a roli Ïeny v kfiesèanství, Hana Havelková podává zasvûcen pfiehled o první a druhé vlnû feminismu a jejich podobnostech a rozdílech. V znamné Ïeny a hnutí v historii feminismu od Lindy Sokaãové, která pracuje v Gender Studies o. p. s. v Praze a koordinuje feministické internetové knihkupectví, upozoràuje nejen na velké ãeské Ïeny, jak mi byly a jsou Franti ka Plamínková nebo Milada Horáková, ale i na opomíjené hnutí Mujeres Libres ãili Svobodné Ïeny, které bojovaly ve panûlsku proti fa ismu a jejichï pfiístup se stal základem i pro dne ní anarchofeminismus, poïadovaly i racionální a sociálnû spravedlivé uspofiádání spoleãenského systému. Struãnû, pfiehlednû vede Linda Sokaãová ãtenáfie pfies pojetí rûzn ch feminismû v edesát ch letech dvacátého století a upozoràuje i na rozpory v druhé vlnû feminismu vypl vající pfiedev ím z reflexe tfiídních, rasov ch a sociálních rozdílû mezi Ïenami. Pak se dostává k poststrukturalistickému feminismu, inspirovanému Derridou, Lyotardem, psychoanal zou, aï k vûdomí krize identity, zpracované Judit Butlerovou. Vedle jiï zmínûného v borného pfiehledu od Hany Havelkové o druhé vlnû feminismu konãí tato útlá kníïka statí Vûry Sokolové, která reflektuje v voj v âeskoslovensku a v âeské republice od pfievratu v roce l989 z hlediska diskusí a postojû vûãi gender a feminismu. Debaty v prvních letech vyjadfiovaly nejen totální neznalost feminismû, ale i dnes jiï skoro legendární odpor vûãi tûmto my lenkov m proudûm. Tím autorka zdûvodàuje i zavádûjící oddûlení pojmû gender a feminismus v âechách v posledním desetiletí a kritizuje neprincipiálnost tohoto pfiístupu. Pfiechází k tfiídûní proudû rûzn ch feminismû ve svûtû, k popisu reformních feministick ch teorií, od liberálního pfies marxistick a socialistick aï k specifick m problémûm a je reflektující k feministick m smûrûm Ïen v rozvojov ch zemích. Struãnû a jasnû upozoràuje na propojenost genderu a dal ích kategorií odráïejících spoleãenskou nerovnost, jak m je napfiíklad pojem rasa, etnická pfiíslu nost, vûk, náboïenské vyznání atd., a ukazuje feminismus jako obecn problém analyzující mocenské uspofiádání spoleãnosti z hlediska men iny a jako strategii pro kritiku rûzn ch forem diskriminace a útlaku. Struãné, v stiïné, ãtivû napsané. Opravdu ABC! Ale bez této abecedy nelze ãíst dal í knihy. ABC feminismu Lenka Frománková, Krist na Rytífiová (eds) Vydalo NESE- HNUTÍ Brno - za finanãní podpory Open society Fund Praha ISBN , str. 233, náklad a cena neuvedena Zatím co obãané a obãanky âeské republiky slavili státní svátek Den osvobození, pûldruhá desítka aktivistû a aktivistek NESEHNUTÍ si 8. kvûtna t. r. dala sraz v nízkoprahovém klubu v Hradci Králové. Po seznámení se se zajímav mi prostory, následovalo pfiedstavení v ech pfiítomn ch a pak uï byla zahájena dal í fiádná valná hromada NESEHNUTÍ, která se koná dvakrát roãnû. Jako vïdy jsme zaãali prezentací ãinnosti jednotliv ch místních skupin a kontaktních míst (Brno, Boskovice, Trutnov, Olomouc, Pfiíbram, Zlín, âáslav), pobavili jsme se o situaci v jednotliv ch regionech, na základû ãehoï byl pak následnû odsouhlasen zánik skupiny v âáslavi a domluvena speciální setkání o budoucnosti NESEHNUTÍ ve Zlínû a Pfiíbrami. Po této ãásti valné hromady následovalo zvolení ãlenû a ãlenek statutárního orgánu NESE- HNUTÍ Rady. Kromû jednotliv ch zástupcû místních skupin (Milan tefanec - Brno, Václav Stoupal - Boskovice, Tomá Eichler - Trutnov) 8 Alarm ã.24 byli do Rady NESEHNUTÍ ve dvou kolech zvoleni Filip Fuchs, Katefiina Plesková a Krist na Rytífiová. Následovalo hodnocení úãasti NESEHNUTÍ na celorepublikovém Dni Zemû a domlouvaly se dal í spoleãné aktivity místních skupin. S ohledem na pfiedprázdninové festivalové období se dohadovala pfiedev ím na e úãast s informaãním stánky o ekologii a lidsk ch právech na celé ÀÛfie letních hudebních a kulturních festivalû (Trutnov, Boskovice, Letovice aj.). Dohodli jsme se také na spoleãn ch akcích ke Dni bez aut (22. záfií), na Den boje proti násilí na Ïenách (25. listopadu) a Den lidsk ch práv (10. prosince). Domluvila se i spoleãná prezentace poboãek NESEHNUTÍ, urãité zmûny na webu a v ichni pfiítomní a pfiítomné slíbili pomoci s distribucí na í nové knihy ABC feminismu. Pro zlep ení na í vzájemné komunikace a jako souãást sebevzdûlávání bylo rozhodnuto, Ïe uspofiádáme dobrovolnick víkend pro místní skupiny a dal í na e pfiíznivce a pfiíznivkynû, jehoï náplní by mûla b t krátká kolení o tom, jak úspû nû organizovat kampanû a vefiejné akce, jak pracovat s médii, jak získávat finanãní prostfiedky, jak se vûnovat dobrovolníkûm a dobrovolnicím apod. Tuto akci pfiipravujeme na pfielom listopadu/prosince tohoto roku. Pro pfiesnûj í termín a dal í informace pi te na nesehnuti.brno@ .cz Závûr valné hromady byl vûnován volné diskusi o souãasné podobû NESEHNUTÍ a jeho místních skupin, fiada aktivistû a aktivistek se pfii ní otevfienû vyznala ze sv ch motivací, které je vedou k angaïování se v na em sdruïení. Bavilo se i o finanãním stavu jednotliv ch místních skupin, o úspû nosti na ich aktivit na získávání sympatizantû, ktefií kromû faktické a morální podpory na emu hnutí pomáhají i finanãními pfiíspûvky, za coï v em dûkujeme. Dal í valná hromada NESEHNUTÍ se uskuteãní pod taktovkou BrÀákÛ a sice 13. listopadu na Padmafarmû v Bûlé u Jevíãka. Milan tefanec

9 Betonárna? - jen jsem to zkusil. Kampanû Zaãalo to jako obvykle telefonátem rozhofiãené obãanky, která se podivovala nad tím, Ïe v její mûstské ãásti (Brno- Komín) má vyrûst nová velká betonárna, a Ïe obãané a dokonce ani obecní úfiad není o této skuteãnosti nijak informován. Navíc celá stavba produkující 20m 3 betonu za hodinu mûla b t postavena v tûsné blízkosti v znamného registrovaného krajinného prvku Komínsk lom a v tûsné blízkosti obytn ch domû a kvûli její realizaci mûly b t káceny vzrostlé stromy. Jako vïdy v takové situaci jsem si nejprve zaãal zji Èovat bliï í informace o celém pfiípadu. Pfii ãetbû dokumentace ke stavbû jsem se nemohl ubránit dojmu, Ïe její autor dfiíve pracoval jako redaktor humoristického t deníku Dikobraz. Jeho tvrzení, Ïe Celá stavba je typická ekologická stavba, jejímï základním smyslem je zlep it v dané oblasti stav Ïivotního prostfiedí je jistû dûstojn m kandidátem na titul Zelená perla roku. Humor mû ov em pfie el v okamïiku, kdy jsem se od starostky a místostarosty obce dozvûdûl, Ïe jejich podfiízen vedoucí stavebního úfiadu jiï vydal potfiebné souhlasy ke stavbû. Uãinil tak bez toho, Ïe by o tomto informoval obec, jejíï pfiedstavitelé (i obãané) se k danému zámûru staví velmi negativnû. Proã tak promptnû a bez okolkû a v rozporu se zákonem vyhovûl Ïádosti o v stavbu betonárny se mûïeme jen dohadovat. Po návratu z jednání na úfiadû jsem se zanofiil do archívû a anonû NESEHNU- TÍ, aï jsem z nich vylovil tfii roky star papír, kter následnû v daném pfiípadû sehrál dûleïitou roli. Dokazoval totiï, Ïe jiï pfied tfiemi lety si NESEHNUTÍ na místním stavebním úfiadû zaïádalo dle zákona o ochranû pfiírody a krajiny o to, aby bylo pravidelnû informováno o v ech zahajovan ch fiízeních, pfii kter ch (slovy zákona) mohou b t dotãeny zájmy ochrany pfiírody a krajiny. PfiestoÏe zákon úfiadu v takovém pfiípadû ukládá, aby nás písemnû informoval o v ech podobn ch zámûrech jako je i napfi. v stavba betonárny, po celé tfii roky tak úfiad neuãinil. Podali jsme tedy na postup úfiadu stíïnost, na jejímï základû byl vydán metodick pokyn brnûnského magistrátu, kter uznává na e právo se fiízení o betonárce úãastnit. Do fiízení jsme se tedy pfiihlásili, ve spolupráci s místními obãany se dohodli na zorganizování petice na odbor Ïivotního prostfiedí krajského úfiadu a ãekali na postup investora. Také jsme deklarovali na e odhodlání stavbû ohroïující Ïivotní prostfiedí i Ïivot místních obyvatel bránit v emi dostupn mi prostfiedky (úãast v fiízení, odvolání, Ïaloby apod.). Reakcí na na i stíïnost a úãast v fiízení byla i dodateãná v zva stavebního úfiadu investorovi, aby k plánûm na stavbu betonárny doplnil vyjádfiení hygienické stanice a v sledek zji Èovacího fiízení z odboru Ïivotního prostfiedí krajského úfiadu. Tohle asi byly pro investora poslední kapky pfii plánech na realizaci jeho typicky ekologické stavby. Ten pak do médií prohlásil, Ïe Ïádnou betonárnu uï stavût nechce, a Ïe to vlastnû chtûl jen zkusit, jestli to projde. Díky aktivním obãanûm mûstské ãásti Komín, kter m není lhostejn stav jejich Ïivotního prostfiedí, mûïeme fiíci komínské betonárce a jejímu investorovi NO PAS- SARAN. Milan tefanec NESEHNUTÍ vymazáno z povrchu (Ekomapy) Odbor Ïivotního prostfiedí brnûnského magistrátu se nedávno rozhodl pro velmi zásluïnou aktivitu - vydat ve spolupráci s âsop Veronica unikátní Ekomapu mûsta Brna. Tato mapa mûla kromû odkazû na zajímavé pfiírodní památky, recyklaãní stfiediska, stanice pro monitorování ovzdu í, pfiinést také kontakty na kanceláfie v znamn ch brnûnsk ch ekologick ch organizací, které poskytují poradenství iroké vefiejnosti. V nedávné minulosti s NESEHNUTÍm úfiedníci odboru uï ale nejednou nepûknû vybûhli. Naposledy se tak stalo letos v dubnu, kdy z broïurky s informacemi o akcích ke Dni Zemû vy krtly tu, na které se NESEHNUTÍ v znamnû podílelo (oslavu Dne Zemû ve Wilsonovû lese). Od poãátku jsme tedy tu ili, Ïe to s uvedením na í organizace v Ekomapû nebude jen tak. Kontaktovali jsme proto s pfiedstihem zpracovatele ekomapy - âesk svaz ochrany pfiírody Veronica a ujistili jsme se, Ïe nás do návrhu Ekomapy skuteãnû zafiadil. Domníváme se, Ïe na to máme plné právo - od vzniku NESEHNUTÍ jsme fie ili desítky kauz t kajících se Ïivotního prostfiedí a obãanûm, ktefií se na nás obrací, pomáháme bezplatnû. Dostalo se nám také uji - tûní, Ïe v pfiípadû komplikací s odborem Ïivotního prostfiedí (kter vydání Ekomapy financuje) kvûli na í úãasti, nás bude âsop vãas informovat. Jaké v ak bylo na e pfiekvapení, kdyï jsme poãátkem ãervna zjistili, Ïe Ekomapa je na svûtû a chybíme v ní nejen my, ale i Hnutí DUHA, Dûti Zemû a âesk a Slovensk dopravní klub! Shodou okolností jde o organizace, které se kromû poradenství vefiejnosti vûnují také problematice dopravy v Brnû a s vedením mûsta nûkolikrát vefiejnû nesouhlasily. Rozhodli jsme se proto na tuto dûtinskou schválnost úfiedníkû zareagovat vydáním spoleãné tiskové zprávy. Ta se podle oãekávání setkala se znaãn m ohlasem novináfiû - ãlánky se objevily v denících Rovnost a MF Dnes, dále na Britsk ch Listech a Econnectu a také jsme k tomuto tématu dûlali rozhovor pro brnûnsk rozhlas. Nakonec to vypadalo, Ïe o Ekomapû se pofiádnû pí e a mluví aï po vydání na í tiskové zprávy. A dokonce se zdá, Ïe úfiedníci pomalu mûní názor - vedoucí odboru Ïivotního prostfiedí Mgr. Vanûãek totiï v MF Dnes uvedl: Nemá to b t v ãet v ech ekologick ch organizací v Brnû. Vybrali jsme ty, s nimiï nejvíce spolupracujeme. V tom, Ïe jsme nevybrali zrovna tyto ãtyfii, není Ïádn zámûr. Politicky to nikdo neovlivàoval. O mapu je velk zájem, uvaïujeme o její aktualizaci. Nebráníme se tomu, aby se v takovém pfiípadû tyto organizace v nové mapû ocitly. Uvidíme... Filip Fuchs Knihovna NESEHNUTÍ lidská práva feminismus a gender studies Ïivotní prostfiedí ochrana zvífiat Po St: h, h Alarm ã.24 9

10 Kampanû Zbrojafii obchodovali i o prázdninách Ani v období letních prázdnin se nezastavil smrtící systém prodejû a v vozû zbraní, které z âeské republiky ãasto smûfiují do zemí, kde poru ují lidská práva a podporují váleãné konflikty. Na samém poãátku léta NESEHNUTÍ tiskovou zprávou upozornilo na dal í skandální prodej ze skladû ãeské armády (NESEHNU- TÍ na tyto kontroverzní obchody upozoràuje prûbûïnû, zejména happeningem pfied budovou ministerstva obrany v prosinci 2003 a blokádou vjezdu do areálu stejné instituce v dubnu 2004 viz minulá ãísla ALARMu). Tentokrát se ministerstvo rozhodlo vydûlat na v prodeji star ch skfiíàov ch pum a do nich pfiíslu né submunice. Tyto zbranû jsou pfiitom zastaralou obdobou souãasn ch kazetov ch pum (jeï po opu tûní letounu pomocí odstfiedivé síly vymr tí stovky mal ch náloïí niãících nerozli ené cíle na plo e cca 10 hektarû). V sledkem b vá nejenom zmasakrování v ech Ïiv ch lidí, samozfiejmû vãetnû civilistû - muïû, Ïen a dûtí, a poniãení domû, v oblastech pouïití navíc zûstávají na zemi, na stromech i na budovách nevybuchlé bombiãky nebezpeãnûj í neï zakázané ná lapné miny. Tuto v zbroj pouïívají pfiedev ím moderní armády, ale zastaralé sovûtské modely budou nyní (i vinou na eho ministerstva obrany) dostupné i pro armády rozvojov ch zemí a rûzné ozbrojené a polovojenské skupiny (díky niï í cenû a kompatibilitû se starou sovûtskou leteckou technikou). KdyÏ navíc pfiihlédneme k faktu, Ïe ministerstvo obrany nemá ponûtí (a jeho úfiedníci to sami pfiiznávají), kdo je koneãn m uïivatelem jejich zbraní, a k tomu, Ïe v vozy do problémov ch zemí jsou bûïnou praxí, nemûïeme oãekávat, Ïe z televizních obrazovek, ze stránek novin a hlavnû z reálného svûta zmizí utrpení obyãejn ch lidí ve válãících zemích. Obecnû na problém obchodu se zbranûmi upozoràuje také putovní v stava NESE- HNUTÍ s názvem Zbranû, nebo lidská práva?. Od svého zahájení v Moravské zemské knihovnû v dubnu 2004 se pfiesunula do studentského klubu Krmítko, poté byla vystavena v prostorách Univerzity Palackého v Olomouci. V souãasné dobû se díky ní mohou s problematikou v vozu zbraní seznámit studenti a studentky Gymnázia Pfiíbram. Dále plánujeme expozici v brnûnské knihovnû Jifiího Mahena, v praïském klubu Akropolis a dokonce na Slovensku. V stava se skládá z 8 velk ch panelû a pomocí fotografií a textû nás seznamuje s nejotfiesnûj ími souvislostmi obchodu se zbranûmi, s protizbrojafisk mi kampanûmi NESEHNU- TÍ a Amnesty International âr i s konkrétními moïnostmi jak tyto aktivity podpofiit. Jedna z tûchto moïností je i pomoci nám se zaji tûním putování v stavy tak, Ïe její vystavení domluvíte a zajistíte ve va em mûstû, ve kole kterou nav tûvujete nebo ve va em zamûstnání. Pro více informací nav tivte stránky: nebo kontaktujte NESEHNUTÍ Brno. Jirka KoÏelouh O v stavu byl zájem Prázdninové JMZ (Jídlo místo zbraní) âinnost skupinky Jídlo místo zbraní bûhem prázdninové pauzy nepro la v raznou promûnou. Jídlo se rozdávalo pro jiï tradiãní komunitu bezdomovcû první sobotu v ãervenci, srpnu a záfií, kdy jedinou nepfiíjemnou zku eností byla velmi nízká úãast aktivistû a aktivistek podílejících se na pfiípravû a rozdávání jídla v prûbûhu prázdnin. Pfiínosem tak zûstalo pouze poznání skuteãnosti, Ïe aktivita Jídla místo zbraní je proveditelná i ve dvou lidech, jak se to podafiilo pfii srpnovém rozdávání. V znamn m posunem se poté stalo i první poprázdninové rozdávání jídla, které jsme z technick ch dûvodû (nebyl nalezen vozík k pfiepravû várnic) museli pfiesunout do parku za Janáãkov m divadlem. Tato zmûna v zaïitém systému rozdávání jídla na ulici âeská byla pozitivnû hodnocena pfiítomn mi aktivisty hned z nûkolika dûvodû, zejména díky poklidnému prostfiedí parku s mnoïstvím laviãek, které poslouïily bezdomovcûm k pohodlnému zkonzumování jídla a pfiíjemné poobûdové relaxaci. Odboural se tím, pro bezdomovce jistû nepfiíjemn, pobyt na jedné z nejfrekventovanûj ích ulic v Brnû, kde se ãasto setkávali s nepochopením spoluobãanû, nehledû na to, Ïe to ulehãilo i samotnou práci aktivistû a aktivistek. Jedinou nev hodou tohoto pfiesunu JMZ je nemoïnost informovat kolemjdoucí o probíhající aktivitû, k ãemuï v ak poslední dobou docházelo pouze sporadicky. Otázkou tedy zûstává, zda-li rozdávání jídla ponechat na pûvodním místû ãi ho pfiesunout. Vût ina úãastnících se dobrovolníkû a dobrovolnic, ktefií/které se rozdávání úãastnili, by v tomto pfiípadû radûji volila pfiesun na nové místo neï ponechání na starém. Pokusíme-li se prázdninové Jídlo místo zbraní celkovû shrnout a zhodnotit, dojdeme k jednoduchému závûru: Jídlo místo zbraní pro lo v prûbûhu letních prázdnin zatûïkávající zkou kou v podobû nízkého poãtu aktivistû, minimálnû s dobr m v sledkem, coï svûdãí o jiï pevném zakofienûní této kampanû jak mezi pofiádajícími aktivisty a aktivistkami, tak mezi samotn mi bezdomovci. CRL 10 Alarm ã.24

11 NESEHNUTÍ na festivalech NESEHNUTÍ se kaïdoroãnû objevuje se sv mi infostánky na mnoha festivalech. Leto ní ÀÛru zapoãaly uï 15. kvûtna studentské Pfiesahy na Fakultû sociálních studií MU v Brnû, kde ov em nebylo díky patnému poãasí pfiíli mnoho úãastníkû a úãastnic. Dal í zastávkou byla velmi pfiíjemná My Ma Party No. 11, která probûhla ãervna v Bojkovicích. Nejprve se vyskytly malé problémy s odvozem stánku a samotn ch aktivistû a aktivistek na místo, ale pfiece jen jsme v pozdní veãer dorazili v pofiádku. První veãer se nedalo dûlat nic jiného neï se seznamovat s pfiítomn mi lidmi u sklenky nûãeho dobrého. Druhého dne, kter zaãal zvuky bubínkû vedle na eho stanu, jsme rozloïily informaãní materiály NESEHNUTÍ a strávili cel den u stánku. Kromû velkého roje vãel, kter se usídlil ve vûtvích stromû v areálu statku a museli na nûj b t zavoláni hasiãi, se nic zvlá tního nestalo. Festival probíhal klidnû, kaïd si zde urãitû na el svoji parketu a pfiitom se úãastníci a úãastnice dozvûdûli o NESEHNUTÍ a jeho aktivitách. V e zakonãila ohromná veãerní boufie, kterou polovina lidí strávila pfii sledování fotbalového ME na velkém plátnû a druhá polovina pfii poslechu rûzn ch kapel v místní stodole ãervence vyjelo asi est aktivistû a aktivistek NESEHNUTÍ na slovensk festival BaÏant Pohoda v Trenãínû. Jeho náv tûvnost byla odhadována aï na lidi, poãasí bylo nádherné - celou dobu praïilo sluníãko. Panovala zde velmi dobrá Na e aktivity atmosféra. Vzhledem k velikosti a proslulosti festivalu zde byly zastoupeny se sv mi stánky i dal í neziskové organizace jako napfiíklad Greenpeace, Vlk, ªudia proti rasismu a dal í. Zájem o stánek NESEHNUTÍ byl vcelku velk, ale byli tam pfieváïnû lidé ze Slovenska, a tak je vût inou mrzelo, Ïe nemáme poboãky i u nich. Nev hodou bylo jen patné umístûní stánkû, které byly trochu bokem od frekventovan ch míst. V neposlední fiadû se NESEHNUTÍ prezentovalo i na hardcorovém Fluff Festu, kter se konal ãervence v Plzni. Dal í informace o festivalech se doãtete v ãláncích poboãek NESEHNUTÍ. Hladinová Infostánek na festivalu My Ma v Bojkovicích Protestfest V sobotu 29. kvûtna se na brnûnském Moravském námûstí uskuteãnil protestní festival s pfiiléhav m názvem Protestfest. Byl organizován poloformální skupinkou lidí pfieváïnû studentû stfiedních a vysok ch kol, ktefií se angaïují jak v oblasti alternativní kultury, tak v oblasti nejrûznûj ích forem aktivizmu. Ti si dali tímto festivalem za cíl propojit rûzné formy alternativní kultury a aktivit protestních hnutí a organizací a chtûli tak vytvofiit symbolick vefiejn prostor jak pro zavedené organizace, tak pro neformální sdruïení a jednotlivce. NESEHNUTÍ se na tomto festivale prezentovalo spolu s dal ími organizacemi jako napfiíklad Greenpeace a Svoboda zvífiat. Díky nabitému programu Protestfestu zde byla velmi pestrá kála úãastníkû a úãastnic, pro které byly pfiipraveny koncerty, v stavy, rûzné performance, infoshopy, ukázka tvorby graffiti, projekce a jiné aktivity z oblasti kulturních alternativ a aktivizmu. Akci doplàovalo vynikající vegejídlo. Na závûr se úãastníci a úãastnice pfiesunuli Zájem byl pfiedev ím o podepisování petic. pochodem do Pisárek, kde pokraãovala afterparty do ranních hodin. AÏ na nûkterá média, která tuto akci shodila sv mi vyjádfieními o opil ch dûtech a nudící se mládeïi, byla akce pfiijata a hodnocena velice pozitivnû. Hladinová Alarm ã.24 11

12 Místní skupiny NESEHNUTÍ - Boskovice Od posledního vydání Alarmu se v místní skupinû NESEHNUTÍ Boskovice stala jedna velmi podstatná organizaãní vûc. Na e fiady opustila Martina, které uï nezb val na tyto aktivity ãas, a zûstali jsme jen dva. Ve stejné dobû ale zaãal na e akce nav tûvovat Roman, kter má po nûkolika mûsících spolupráce zájem i o hlasovací právo. Tím by se vyfie ily problémy kolem dal í existence NESEHNUTÍ Boskovice a alespoà do konce roku bychom mûli b t stabilizovaní. Co se t ãe aktivit NESEHNUTÍ Boskovice, tak kromû prázdninové pfiestávky, kterou jsme vûnovali letním festivalûm (viz samostatn ãlánek) pokraãujeme ve dvou dlouhodob ch aktivitách: cyklu Îensk m okem... v oblasti práv Ïen a v pravidelném mûsíãním úklidu Stezek zdraví. Mimo to se na lokální úrovni pfiipojujeme k dal ím smyslupln m akcím a kampaním. Myslím, Ïe se nám podafiilo vytvofiit komunikaãní systém, jenï umoïàuje aby se informace o na ich aktivitách vãas dostávaly od nás nejen k sympatizantûm, ale i do médií, coï byla hlavnû v zaãátcích na e slabá stránka. Zda se projeví na zv ené úãasti ãi zájmu dobrovolníkû na spolupráci se teprve ukáïe. Rádi uvítáme jakoukoliv va i pomoc a spolupráci. Pokud jste tedy z okolí Boskovicka nebo Blanenska a chcete-li se o ãinnosti NESEHNU- TÍ Boskovice dozvûdût více, pfiijìte na nûkterou z na ich akcí, na vefiejnou schûzku nebo nás kontaktujte. NESEHNUTÍ Boskovice P.O. Box Boskovice nesehnuti.boskovice@seznam.cz 731/ Va ek 728/ Petra Za NESE BCE Pokraãování cyklu ÎENSK M OKEM" v Boskovicích Pfiedná kov m cyklem ÎENSK M OKEM aneb co nevidíme ãi vidût nechceme jsme v bfieznu v Boskovicích poprvé vefiejnû otevfieli téma rolí (postavení) Ïen a muïû ve spoleãnosti. SnaÏíme se upozornit na hlavní témata z oblasti a pokusit se na nû nazírat jinak, neï jsme bûïnû zvyklí. KaÏd mûsíc se hloubûji vûnujeme jedné otázce. Cyklus jsme symbolicky otevfieli 8. bfiezna Mezinárodním dnem Ïen, v nûmï jsme seznámili s historií i souãasn m poselstvím MDÎ. V dubnu následoval úvod do problematiky gender s Lucií Jarkovskou z FSS Masarykovy univerzity Brno. Kvûtnov m a zatím nejvíce vefiejností reflektovan m tématem se stalo matefiství, v jehoï rámci jsme si povídali s dlouholetou porodní asistentkou Blankou âermákovou o aktivním pfiístupu k tûhotenství a pfiirozen ch porodech. V ãervnu nás Linda Sokaãová z praïského Gender Studies, o. p. s. provedla historií Ïenského hnutí. Druhou polovinu cyklu jsme 20. záfií zahájili ne moc úspû nû tématem rovn ch pfiíleïitostí Ïen a muïû a dívek a chlapcû s Ing. Petrem Frankem z NESEHNUTÍ Brno. Na toto aktuální a zcela jistû zajímavé téma totiï nikdo nepfii el. Svou roli zfiejmû sehrál i fakt, Ïe ve zpravodaji mûsta, kde vychází na e mûsíãní pozvánky, se v na em pfiíspûvku objevila chyba. Také v lepová firma nám nevyvûsila plakáty, i kdyï jsme byli pfiedem domluvení. Neúspûch pfiedná ky se tedy dá pfiiãíst spí e neinformovanosti o jejím konání neï nezajímavému tématu. Na fiíjen máme pfiipraveno téma gender a média, v nûmï se podíváme na oblasti mediální prezentace Ïen, zmíníme se o m tu krásy, vlivu spoleãnosti ãi vlivu náboïenství na Ïenu. Kromû pfiedná kového cyklu nabízíme vefiejnosti také moïnost seznámení se s literaturou z dan ch oblastí, která v okrese Blansko (aï na v jimky) dosud není dostupná. Va ek Stoupal Pozvánky na mûsíc fiíjen: PROSÍME NEVHAZUJTE REKLAMNÍ MATERIÁLY - prodej benefiãních samolepek Prodej samolepky... dennû 9-18 h, MIS Boskovice a IC Boskovicko VEâER PRO ZVÍ ATA ke Svûtovému dni zvífiat - promítání dokumentû o právech zvífiat, jejich ochranû a vegetariánství - povídání na dané téma - pfiekvapení pro v echny pfiíchozí pondûlí 4. fiíjna v 18 h, Klubík na Plaãkovû ulici VE EJNÁ SCHÒZKA MÍSTNÍ SKUPINY nedûle 24. fiíjna v 14 h, Klubík na Plaãkovû ulici ÎENA A MÉDIA tématick veãer s promítáním v rámci roãního pfiedná kového cyklu Îensk m okem aneb co nevidíme ãi vidût nechceme o tom: - jak je mediální obraz Ïen a co ho utváfií - co je to m tus krásy - spoleãnost, náboïenství versus Ïena - projekce na dané téma pondûlí 18.fiíjna v 18 h, videosál kina Panorama ÚKLID STEZEK ZDRAVÍ - pomozte nám s úklidem stezek zdraví, aè se pfii procházkách boskovickou pfiírodou mûïeme cítit opravdu jako ve zdravém mûstû - pro úãastníky bude pfiipraveno vege obãerstvení nedûle 24. fiíjna v 15 h, sraz u Klubíku na Plaãkovû ulici 12 Alarm ã.24

13 NESEHNUTÍ Boskovice na festivalech Stejnû jako kaïd rok i letos jsme bûhem prázdnin s boskovickou místní skupinou prezentovali NESEHNUTÍ na letních festivalech. Pro tuto pfiíleïitost jsme novû ke stanu, kter vlastníme jiï tfii roky, v hodnû pofiídili tfii stolky a ãtyfii Ïidliãky, s nimiï jsme vytvofiili pro prezentaci dûstojnûj í prostfiedí. (Stali jsme se tím dozajista jednou z mála neziskovek, která má více nábytku, neïli osob s hlasovacím právem.) Prvním byl tradiãní festival praïského sdruïení Unijazz v Boskovicích s neãekan m názvem Boskovice Stánek jsme instalovali v hlavní festivalov den - v sobotu. Mezi polednem a setmûním tak mûli procházející moïnost seznámit se s na í ãinností a materiály, ãi podepsat, pfiípadnû roztrhat (skuteãnû se tak stalo!) nûkterou z nabízen ch petic. Stánek v ak nav tívilo ménû lidí neï v minulosti a to pfieváïnû kvûli niï í festivalové úãasti a patrnû také proto, Ïe jsme poprvé upustili od obãerstvení. K jeho zaji tûní jsme tentokrát nemûli prostory ani dostatek aktivistû a aktivistek. Tradicí se stal i Festival 3+1 v Letovicích, pofiádan brnûnsk m obãansk m sdruïením Trialog, kter mimo hlavního hudebního programu nabízí také moïnost prezentace pro neziskov sektor. Leto ní pát roãník zásadnû poznamenalo poãasí - cel víkend bylo zamraãeno, hlavní den provázel dé È. Sobotní prezentace neziskovek tak vy la témûfi naprázdno. NESEHNUTÍ bylo i pfies to mezi nûkolika málo zúãastnûn mi. K na emu stánku v bezprostfiední blízkosti chladného koupali tû, v nûmï se tentokrát nikdo nevykoupal, ale mnoho lidí nepfii lo - vût ina ze zúãastnûn ch zûstala u pódia, kde probíhal koncert. My jsme v ak byli na festival velmi dobfie pfiipravení. Mohli jsme kromû materiálû nabídnout také alternativu tradiãních festivalov ch párkû, peãen ch kufiat a dal ích zvífiat: sortiment klasick ch vegebaget jsme doplnili ãerstv mi zeleninov mi vegeburgery, které dva z nás smaïili, Místní skupiny zatímco zbytek chystal prezentaci. V znam infostánku byl diskutabilní, ale i pfiesto je dobfie, Ïe jsme vydrïeli. KvÛli vysok m investicím do jídla jsme se nakonec v noci takticky vnutili k prodejci piva nedaleko pódia a prodávali aï do pûlnoci, abychom dostali zpût alespoà náklady na v robu na ich pochutin. To se nakonec povedlo, ale i tak nám zbyla polovina baget. Novou zku eností byla technoparty Raver s Unite, která probûhla první záfiijov pátek v Boskovicích. Ke dvûma technoscénám pfiipravili organizátofii oddychov chill out prostor, kde kromû ãajovny a reggae dj s vyhradili prostor i pro na e aktivity. Kromû toho, Ïe jsme prodali pár vegebaget (ke konci, kdy potfiebovali úãastníci doplnit energii a nezabíral uï ãaj, semtex, cigarety ani vodní d mky...) se toho u stánku moc nedûlo. I tak si ale pár lidí vzalo letáãky. Va ek Stoupal Festival Boskovice NESEHNUTÍ - Trutnov Pravdûpodobnû pravidlem se v Trutnovû stane letní pauza a neãinnost místní skupiny. Pfiesto pro leto ní rok alespoà dvakrát, pfieru ili trutnov tí Nesehnutí svûj letní spánek a vypravili se na dva festivaly. Jedním z nich byl ve dnech 20. aï 22. srpna tradiãní Open air music festival. Infostánek, kter se nacházel pfiímo v areálu Boji tû vedle dal ích ekologick ch a lidsko-právních skupin, se od ostatních neziskovek odli oval pfiedev ím irokou tematickou nabídkou, která pokr vala i oblasti stojící mimo zábûr tûch vût ích. Zájem byl pfiedev ím o materiály ke zbrojafiské kampani, automobilismu a jeho negativnímu dopadu na nás, feminismu a Ïensk ch právech a právech zvífiat. Dal ím v znamn m rozdílem byla celková grafická a i organizaãní úroveà prezentace a tak bude pravdûpodobnû nutné do pfií tího roku nalézt prostfiedky k tomu, aby Nesehnutí nezûstávalo ve stínu takov ch, velkoprostorov ch stánkû jak mûla v Trutnovû napfiíklad Arnika. Dal ím místem, kde se trutnovská místní skupina Nesehnutí prezentovala, byl nov v chodoãesk hudební a filmov festival Na okraji, kter se konal o t den pozdûji od ãtvrtka 26. do nedûle 29. srpna v Novém BydÏovû nedaleko Hradce Králové. Po letních prázdninách plánujeme opût fiadu nov ch akcí, uvítáme nové spolupracovníky a spolupracovnice. Pokud jste tedy z Trutnova nebo jeho okolí a chtûli byste se zapojit do na ich kampaní a pomoci nám pfii realizaci akcí, kontaktujte nás, prosím, na adrese: NESEHNUTÍ Trutnov Eichler Tomá Rozmar nová 448, Trutnov nesehnuti.trutnov@seznam.cz Tomá Eichler Alarm ã.24 13

14 Z tisku 14 Alarm ã.24

15 Z tisku Alarm ã.24 15

16 Distribuce DISTRIBUCE NESEHNUTÍ NOVINKY * ABC feminismu (NESEHNUTÍ, 2004): soubor textû, které reflektují nejv znamnûj í souãasná témata feministického hnutí (postavení Ïeny v rodinû, rovné pfiíleïitosti muïû a Ïen v zamûstnání, postoj spoleãnosti k Ïenskému tûlu a Ïenské sexualitû, domácí násilí, obchod se Ïenami, vysvûtlení problematiky genderové nerovnosti ve spoleãnosti a v jazyce, souhrnn pfiehled historie Ïenského hnutí). Autorkami textû jsou v znamné pfiedstavitelky Ïenského hnutí v âeské republice. Cena 120 Kã. * John Yates September Commando: Cesta marnosti a zklamání (Pohoda Records, 2004): v bûr zcela nov ch a dosud nezvefiejnûn ch ukázek provokujícího umûní vrchního grafika labelu Alternative Tentacles. Publikace je vizuálním popkulturním útokem proti v em bolestem dne ního svûta. Jde o soubor asi stovky fotografií s ironizujícími hesly a komentáfii (s pfieklady do ãe tiny) trefujících se do konzumní spoleãnosti, armády, zdravotnictví apod. Cena 200 Kã * TIBETSKÉ LISTY ã. 24/léto 2004: nejnovûj í ãíslo nezávislého ãtvrtletníku pro vûci tibetské ; ãlánky První tfii roky 21. století - Rozvoj nebo destrukce Tibetu?, Aktivista demytizuje Tibet, fotoreportáï z tibetského klá tera, toulky Tibetem, tibet tina pro cestovatele/ky aj. Cena 20 Kã * Tibetská vlajka: vlajka svobodného Tibetu v jeho národních barvách, rozmûry 90 x 140 cm. Cena 280 Kã * ãasopis MY MA GAZETA ã. 23/ãerven 2004: hlavní téma - Homosexualita, ãlánek o Timu Robbinsovi, reportáï ze Slam Poetry, rozhovory s Timem o grafitti a H. Kulhánkovou o filmovém festivalu Mezipatra, text o hiphopu, recenze, básnû, povídky, fotky a mnohé dal í. Cena 40 Kã * Peter Singer Osvobození zvífiat (Práh, 2001): kniha (poprvé v ãeském vydání) o nadvládû lidsk ch bytostí nad bytostmi ne-lidsk mi, která zpûsobuje stále mnoho bolesti a utrpení. Boj proti ní je pro autora právû tak dûle- Ïit jako boj za kterékoli morální nebo sociální otázky minulosti. Text obsahuje informace, detailní popisy a komentáfie k tomu, co se dûje zvífiatûm v laboratofiích a na farmách. Kniha je zároveà etick m zdûvodnûním vegetariánství. Cena 195 Kã * videokazeta Chov zvífiat na koïe iny : Dokument obsahuje v e podstatné o otázce chovû tzv. koïe inov ch zvífiat podloïené zábûry z ãesk ch koïe inov ch farem a textem fiady studií a Zprávy Komise EU o zvífiatech chovan ch pro koïe inu. Cena 120 Kã * videokazeta Zmafiené Ïivoty : obsáhl pohled na problematiku pokusû na zvífiatech zamûfien na jejich etickou stránku a uïiteãnost. Vedle kritiky ukazuje i jiné moïnosti jak bezpeãnû uchránit zdraví a Ïivoty lidí bez zbyteãného t rání a zabíjení zvífiat. Cena 120 Kã * ãasopis KONEC KONCÒ ã. 2, 3, 4/2004: spoleãensk obãansk dvoumûsíãník, kter je nástupcem ãasopisu Bariéry a chce postihnout promûny doby i její hlub í souvislosti. Má irokou oblast pfiispûvovatelû/ek z oblasti kultury, vûdy, politiky, obãanské spoleãnosti aj. Pfiiná í nezávislé pohledy a úvahy, které nenajdete v bûïném tisku. Zdarma. * TEST, ãasopis pro spotfiebitele ã. 1/2004: ãíslo vûnované (kromû jiného) sledování nebezpeãn ch alergenû v kosmetice. Zdarma. * VA E PRÁVO! (profem, 2004): tfietí ãerstvû aktualizované vydání poradenské broïurky pro Ïeny - obûti domácího násilí. Zdarma. * edice Bloody Mary: rûïov odznáãek s motivem Barbie na mu ce a nápisem Sbohem Barbie Cena 23 Kã; ãasopis BLOODY MARY ã. 8 (téma: Prostituce) a ã. 9 (téma: Subkultury & Patriarchát) Cena 25 Kã (dále ná ivky, triãka, nálepky kompletní seznam na * triãko Tento mûsíc menstruuji : dámská triãka jsou externí souãástí stejnojmenné v stavy (více na - rûzné velikosti (S, M, L), provedení (velk bílo-ãerven nápis s motivem ãervené vloïky na hrudi nebo drobn nápis na hrudi a motiv tampónu v dolní polovinû triãka), barvy (bílá, rûïová, modrá, hnûdá, ãervená, ãerná) a tvary (ramínka ãi krátk rukáv). Cena 320 Kã * triãko antimilitaristické kampanû NESEHNUTÍ: Zakoupením triãka mûïete propagovat nejen aktivity na í kampanû, ale navíc ji podpofiíte i finanãnû a získáte vkusn odûv vhodn takfika pro v echny pfiíleïitosti. Triãka jsou bavlnûná s ãernobíl m potiskem vepfiedu (viz obr.) a logem NESEHNUTÍ na rukávu, velikosti S, M, L, XL, XXL, barvy ãervená, modrá, okrová. Cena 200 Kã âasopisy * MY MA GAZETA : editorial, téma, glosa, rozhovor, povídka, poezie, osobnost, recenze, reportáï, hudba, reklama, závûrem to jsou rubriky tohoto kulturního ob Èastníku o v eliãems. V ã. 19 reportáï ze zasedání MMF/SB v Praze (cena 10 Kã sleva!); hlavní témata ã. 20,5: Lidská práva (cena 20 Kã); ã. 21: (Eko) Feminismus a gender (cena 30 Kã); dvojãíslo 21,5 22: In-tolerance v âesku (cena 40 Kã) * CAR BUSTERS ã. 17, 18 a 19: vizuálnû pfiitaïliv ãasopis vymítaãû aut upozoràuje ãasto i humornou formou na odvrácenou tváfi automobilismu - více na (anglicky) Cena 35 Kã * AMARO GENDALOS ã. 11: zajímav a velmi ãtiv ãasopis o tzv. romské problematice, kter se nevyh bá fiadû kontroverzních témat, aè uï jde o rasismus nebo o vládní politiku k romské men inû. Cena 17 Kã * SEDMÁ GENERACE ã. 6/2002: ãíslo vûnované stále aktuálnímu tématu hypermarketû, ãlánky Jak regulovat hypermarkety, Od mal ch prodejen k hypermarketûm, Vztah hypermarketû k zamûstnancûm atd. Cena 29 Kã * EXISTENCE : Anarchistická revue - teoretické ãlánky o anarchismu, ekonomické globalizaci, boji proti ní atd. Hlavní témata ã. 13: Militarismus (cena 25 Kã), ã. 14: Anarchie v praxi (cena 28 Kã) * P ES PRÁH ã. 3: âasopis pro ochranu rodiãû, dûtí a pfiírody ve mûstû - vydává Hnutí PraÏské matky, z obsahu: lokální zprávy, m ty o ãeské kole, Kdo je dula?, rady pro spotfiebitele/ky atd. Zdarma * TIBETSKÉ LISTY kompletní fiada 1/ /2004: jedin ãesk ti tûn ãasopis obsahující informace o Tibetu, jeho historii i souãasnosti (jazyku, kultufie, náboïenství, kaïdodenním Ïivotû). Obsahuje rozhovory se zajímav mi lidmi, ktefií se Tibetem z rûzn ch hledisek zab vají, pfieklady z jinak nedostupn ch zahraniãních materiálû, reportáïe dokumentující poru ování lidsk ch práv, cestopisné ãlánky, kurzy tibet tiny aj. âísla 1 11 zdarma, cena ostatních 20 Kã KNIHY A BROÎURY * O hypermarketech vefiejnû (NESEHNUTÍ, 2002): sborník pfiíspûvkû celkem 15 autorû, odborn ch a barevn ch fotografick ch pfiíloh; kompilace teoretick ch ãlánkû od odborníkû/ic z rûzn ch oborû (sociologie, architektura, ekonomie, právo, geografie aj.), zástupcû obãansk ch sdru- Ïení Dûti Zemû, Calla ad. a pfiedsedy Odborového svazu pracovníkû obchodu obsahuje fiadu postfiehû a faktû k tématu v stavby obfiích nákupních stfiedisek Sborník obsahuje i literární dílko Michala Hvoreckého o otvírání nového hypermarketu. Publikace poskytuje cenné informace (nejen) tûm, kdo se chtûjí dal í expanzi hyper- a super-marketû aktivnû postavit. Cena 49 Kã * Charles Patterson Vûãná Treblinka (Práh, 2003): rozsáhlá publikace s podtitulem Ve vztahu ke zvífiatûm jsme v ichni nacisté, ve které autor ukazuje, Ïe krutosti páchané na bezbrann ch mimolidsk ch stvofieních jsou pfiedzvûstí zloãinû vûãi lidem sam m a Ïe zotroãení a zabíjení zvífiat je kofienem v emoïného zla a násilí otroctví, rasismu, genocid, pogromû a mnoh ch jin ch krutostí. Kniha nás nejen donutí k váïnému zamy lení nad utrpením milionû bezbrann ch tvorû, ale pfiiná í také pozoruhodnou charakteristiku nacismu. Cena 220 Kã * Zavírání dvefií (Lungta, 1999): text vydalo Tibetské centrum pro lidská práva a demokracii v Dharamsale v roce Popisuje se v ní represe v Tibetu v letech v rámci kampanû tvrd úder. Cena 45 Kã * Pravda o Tibetu (Lungta): text vydalo Oddûlení informací a mezinárodních vztahû tibetské exilové vlády v Dharamsale v Indii jiï v nûkolika vydáních. Poslední verze dokumentu byla publikována na podzim roku 1996 a pfiehlednû uvádí základní fakta o tibetské historii s dûrazem na nejnovûj í dûjiny druhé poloviny 20. století a zejména na ãínskou okupaci Tibetu v padesát ch letech. Cena 65 Kã * O zelí a panstvu (Kolektiv Fabian a P.V.O.S., 2001): obrázková publikace o genetickém inïen rství. Cena 50 Kã * Janet Biehl Pozvání do sociální ekologie (Subverze, 2003): dal í práce od autorky známé knihy Ekofa ismus Pouãení z nûmecké zku enosti. Publikace se snaïí o promy lenou radikální kritiku souãasn ch sociálních, politick ch a antiekologick ch trendû, o rekonstrukãní, ekologick, komunitární a etick pfiístup ke spoleãnosti. Cena 25 Kã * Michel Chossudovsky Válka a globalizace. Pravda o 11. záfií (INTU, 2003): Bylo rozpoutání války proti terorismu skuteãnû reakcí na útoku 11. záfií? Ne lo o pouhou záminku pro realizaci dlouhodobû plánované strategie? Jaká je souvislost mezi ekonomickou globalizací a válkou? Odpovûdi na tyto a dal í otázky, jenï autor nastiàuje, pfiedstavují pohled na souãasné dûní, kter je odli n od frází vût iny politikû a médií. Cena 140 Kã * Îivot není na prodej (Agentura Gaia): sborník pfiíspûvkû ze stejnojmenného semináfie, kter probûhl bûhem zasedání MMF a SB v Praze, o dopadu ekonomické globalizace na Ïeny, dûti a pfiírodu. Dvojjazyãnû - ãesky a anglicky - se spoustou fotografií. Cena 58 Kã * Zpráva o monitorování prûbûhu demonstrací zpráva z projektu Obãansk ch právních hlídek Ligy lidsk ch práv bûhem demonstrací proti summitu NATO 2002 : zajímavá sonda do prûbûhu demonstrací. Zdarma * edice kampanû proti muãení Amnesty International (anglicky): Stopping The Torture Trade - obsáhlá broïura o obchodu s policejní technikou zneuïívanou k muãení; Take A Step To Stamp Out Torture publikace o konkrétních kauzách muãení z celého svûta; Broken bodies, shattered minds - publikace o muãení a zneuïívání Ïen po celém svûtû; Hidden scandal, secret shame - publikace o muãení a zneuïívání dûtí po celém svûtû. BroÏurky obsahují velké mnoïství fotografií - jednotná cena 25 Kã sleva! OSTATNÍ * pohlednice Proti legalizaci policejního násilí : (plnobarevná) Cena 7 Kã * samolepka Stop reklamním materiálûm : na va i schránku Cena 2Kã * samolepka Svobodu Tibetu! : 16 Alarm ã.24

17 Distribuce barevná benefiãní samolepka s tibetskou vlajkou a citovan m nápisem doplnûná o vysvûtlení symboliky vlajky. Cena 10 Kã * videokazeta Dalajlama v Praze - Etika pro pfií tí tisíciletí : zachycená pfiedná ka ze Sportovní haly v Praze na podzim Cena 150 Kã sleva! * videokazeta Obchod se psy a koãkami v JiÏní Koreji : V JiÏní Koreji jsou roãnû zabity asi 2 miliony psû, odhady ut ran ch koãek se rûzní. To v e i pfies tamní zákony, které toto poãínání zakazují. Dokument pfiibliïuje pozadí tûchto krut ch praktik a ptá se po oprávnûnosti poukazování na dávné kulturní tradice. Cena 120 Kã * triãko Den bez aut : barva ãerná, dvoubarevn (bíloãerven ) potisk A3 vpfiedu, logo NESEHNUTÍ a Hlasu Zemû na rukávu, velikosti L, XL a XXL) Cena 150 Kã * triãko Prosím zastavte testování kosmetiky na zvífiatech : barva bílá, velikost XXL, ãernoãern potisk - obrázek pokusného králíka vpfiedu, logo organizace Different Life na rukávu. Cena 150 Kã FEMINISTICKÁ DISTRIBUCE * Lucie Jarkovská Rovné pfiíleïitosti dívek a chlapcû ve vzdûlání (NESEHNUTÍ, 2003): Úkolem publikace je seznámit s problematikou genderovû odli né v chovy a vzdûlávání, ukázat, kde mûïeme hledat kofieny nerovnosti mezi pohlavími a pfiedloïit podnûty, jak m zpûsobem je moïné vést v uku, aby pfiispívala k upevnûní spoleãenské rovnosti. Publikace je urãena v prvé fiadû uãitelûm/kám, ale podnûtné informace, zajímavé pfiíklady a postfiehy z na ich kol budou pfiínosné i pro dal í ãtenáfie/ky. Cena 10 Kã * Îenská práva jsou lidská práva (NESEHNUTÍ, 2002): sborník pfiedná ek lektorû/ek, jenï pfiedná eli na základním stejnojmenném cyklu vzdûlávacích semináfiû. âlánky pokr vají témata v voje feminismu, jin ch podob muïské a Ïenské role, násilí na Ïenách a zpûsobû obrany proti nûmu, rovn ch pfiíleïitostí v zamûstnání a rodiãovství i problematiku registrovaného partnerství. Cena 49 Kã * Eve Ensler Vagina monology (Pragma, 2002): exkurze do poslední neprobádané oblasti, oslava Ïenské sexuality; hra, která inspirovala dynamické hnutí V-Day, jehoï cílem je skoncovat s násilím na Ïenách. Cena 165 Kã * Jana JuráÀová Iba baba (Aspekt, 1999): bufiiãské ãtení pro mlad í sestry a kamarádky, o tfiináctileté Sojce, která odmítá pfiedstavu Ïenskosti vnucovanou rodiãi, uãiteli a okolím (slovensky) Cena 69 Kã * Margaret Atwood Nevesta zbojníãka (Aspekt, 1998): jeden z nejslavnûj ích románû kanadské autorky, v nûmï hrají roli silné Ïeny (slovensky) Cena 50 Kã sleva! (PÛvodní cena 169 Kã - lehké po kození vzniklé zmoknutím knihy) * Jana JuráÀová Utrpenie starého kocúra (Aspekt, 2000): ironick pfiíbûh o únosu narcistického spisovatele, rodov ch stereotypech a necitlivosti vûãi násilí (slovensky) Cena 78 Kã * Silvia Lispuchová E te (Aspekt, 2000): âo si mi to urobila, monotónne bedákal muï, ale ona ho uï nevnímala. Nedoãkavo otvorila odch lené dvere a vypadla do tmy. (slovensky) Cena 79 Kã * Märta Tikkanen Príbeh lásky storoãia (Aspekt, 1996): zpovûì manïelky alkoholika (slovensky) Cena 70 Kã * Jaroslava BlaÏková...Ako z gratulaãnej karty (Aspekt, 1997): necenzurované vydání kdysi problematick ch povídek slovenské autorky (slovensky) Cena 90 Kã * MoÏnosÈ vol_by. Aspekty práva a zodpovednosti (Aspekt, 2001): sborník ãlánkû na téma reprodukãní svobody v kontextu lidsk ch práv a obrazû Ïenskosti a matefiství (slovensky) Cena 150 Kã * Daniel Hevier Stra idelník (Aspekt, 1999): protistra idelná kníïka pro (ne)bojácné dûti, která uãí dûti nebát se (slovensky) Cena 77 Kã * G. Braun, Dorothee Wolters Vel_ké a malé nie (Aspekt, 1998): kníïka pro dûti, která uãí, jak dát najevo, co nám je a není pfiíjemné. (slovensky) Cena 49 Kã * M. Mebes, L. Sandrock Dotyky nie sú na rozkaz (Aspekt, 1998): omalovánka, která dûtem ukazuje, Ïe ne v echny doteky si musí nechat líbit (slovensky) Cena 25 Kã * ãasopis P ÍMÁ CESTA ã. 5: téma: MuÏi v patriarchátu ãlánky Role otce v prvních letech Ïivota, Ideologie podfiízenosti, V chova chlapcû a její vliv na partnerské vztahy atd. Cena 25 Kã * ãasopis ASPEKT Násilie II. ã. 1/1999: obsaïn slovensk feministick ãasopis, texty o t rání Ïen a dûtí Cena 70 Kã * ãasopis POTMùCHUË ã. 1/2000: feministick obãasník téma: Îena, práce, zamûstnání. Cena 10 Kã sleva! Uvedené ceny jsou bez po tovného! O kalkulaci pfiesné ãástky nám prosím napi te. V stavy a pfiedná ky NESEHNUTÍ V stavy Chtûli byste uspofiádat v stavu na téma lidsk ch práv, ekologie ãi práv zvífiat ve va em mûstû? Neváhejte a napi te si o nûkterou z v stav NESEHNUTÍ! ZAOST ENO NA HYPERMARKETY Nová verze v stavy upozoràující na negativní dopad expanze obfiích nákupních center. Celkem 11 panelû formátu 70 x 100 cm (orientované na v ku) s fotografiemi a doprovodn mi texty. Pokud budete mít zájem, na i aktivisté Vám zajistí pfiedná ku, dále si mûïete objednat leták Zaostfieno na hypermarkety, sborník pfiedná ek na toto téma nebo samolepky na schránku Stop reklamním materiálûm. V stavu si mûïete objednat také elektronicky prostfiednictvím formuláfie na stránkách V VOZY ZBRANÍ Z âeské REPUBLIKY V rámci kampanû Zbranû, nebo lidská práva? vznikla koncem roku 2003 stejnojmenná v stava. Sérií fotografií a krátk ch komentáfiû pfiibliïuje pfiíãiny a následky nekontrolovaného obchodu se zbranûmi. Fotografie zobrazující utrpení rozvojov ch zemí - kam smûfiují velké zbrojní zásilky, aby podpofiili ozbrojené konflikty nebo udrïeli pfii moci spfiátelené diktátory - jsou dány do kontrastu s fotografiemi zbraní ve vyle tûn ch vitrínách zbrojafisk ch veletrhû (napfiíklad brnûnsk IDET). V stava se skládá z 8 panelû 70 x 100 cm (orientované na v ku). Pro zapûjãení k vystavování kontaktujte NESEHNUTÍ Brno. MÛÏete si ji objednat také elektronicky prostfiednictvím formuláfie na stránkách ZA SVOBODU PRO TIBET V stava se skládá z 15 barevn ch fotografií formátu 30 x 45 cm v lehk ch rámech. Je doplnûna texty o poru ování lidsk ch práv v Tibetu. Spolu s v stavou vám mûïeme poslat i leták Svobodu Tibetu. PROâ PRÁVA ZVÍ AT Sedm velk ch panelû (zhruba 80 x 110 cm) s barevn mi fotografiemi je vûnováno problematice t rání zvífiat na koïe inov ch farmách, pfii lovu koïe inov ch zvífiat, ve velkochovech a pfii transportu hospodáfisk ch zvífiat nebo v cirkusech. Dva panely upozoràují na krutosti na zvífiatech v pokusn ch laboratofiích. K dispozici k v stavû jsou i letáky s tématikou ochrany práv zvífiat. Pfiedná ky Dále mûïete uspofiádat ve va em mûstû vefiejnou besedu, pfiedná ku nebo workshop na kole na nûkteré z následujících témat: Co dûlá NESEHNUTÍ? (obecnû o aktivitách na eho obãanského sdru- Ïení) Zaostfieno na hypermarkety (o tom, co pfiiná í nekontrolovatelná expanze obfiích obchodních fietûzcû) Militarismus není fie ení (o praktikách velk ch zbrojafisk ch koncernû a v vozech ãesk ch zbraní do nestabilních oblastí) Stop domácímu násilí (o tom co je domácí násilí, nejãastûj ích m tech provázejících tuto problematiku a o tom jak se mu dá bránit) Uprchlíci v âeské republice o historii i souãasném stavu uprchlictví v âr s akcentem na poru ování práv bûïencû ze strany ãesk ch úfiadû a moïnostech jak uprchlíkûm pomoci Jaké je to b t uprchlíkem? interaktivní workshop urãen zejména studentûm a studentkám Z a S pfiibliïuje pomocí záïitkov ch her problémy a situace, kter mi prochází uprchlíci Kavkaz beseda o zemích Kavkazu (ÁzerbájdÏán, âeãensko, Gruzie, Arménie...), ze kter ch do âr mífií tisíce uprchlíkû. O dûvodech této migrace, situaci v tûchto zemích i moïnostech pomoci. Alarm ã.24 17

18 VyplÀte prosím pfiiloïenou návratku dobrovolníka/dobrovolnice, sympatizanta/sympatizantky NESEHNUTÍ (v elektronické podobû také na Nebuìte lhostejní, pfiidejte se k nám! Podpofite nás! Nezávislé sociálnû ekologické hnutí - NESEHNUTÍ vzniklo na podzim 1997 v Brnû s cílem aktivnû napomoci fie ení problémû v oblasti lidsk ch práv a Ïivotního prostfiedí. DÛleÏitá je pro nás kaïdá pomoc - od ífiení letákû aï po práci na konkrétních kampaních. Neménû dûleïitá je i va e finanãní podpora, která nám umoïní realizaci fiady v znamn ch aktivit. Jsou-li vám aktivity NESEHNUTÍ sympatické, uvítáme vá pfiíspûvek na Transparentní úãet NESEHNUTÍ Brno veden u ebanky, ãíslo úãtu: / Alarm ã.24 Registrováno u MK âr pod ãíslem E 14790