Příloha č P01 KONCEPCE ROZVOJE MÍSTNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Příloha č. 0304-09-P01 KONCEPCE ROZVOJE MÍSTNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI"

Transkript

1 Příloha č P01 KONCEPCE ROZVOJE MÍSTNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI NA LÉTA

2 Příloha č P01 OBSAH I. ANALYTICKÁ ČÁST 1. ÚVOD Současný stav českého kulturního prostředí, očekávané trendy Současný stav kultury ve Zlínském kraji VSTUPNÍ DATA A ANALÝZY Výchozí koncepční dokumenty na národní úrovni Vyhodnocení Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji Analýza současného stavu místní kultury ve Zlínském kraji - aktéři místní kultury Analýza současného stavu místní kultury ve Zlínském kraji - akce místní kultury Analýza systému finanční podpory místní kultury ve Zlínském kraji Analýza informačních a propagačních nástrojů místní kultury ve Zlínském kraji TEZE A VÝCHODISKA Souhrnná analýza všech segmentů, očekávané trendy SWOT analýza místní kultury Zlínského kraje II. NÁVRHOVÁ ČÁST 4. VIZE ROZVOJE MÍSTNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Specifické cíle a priority Nastavení systémů finanční podpory rozvoje místní kultury Nastavení podpory propagace a prezentace místní kultury AKČNÍ PLÁN... 67

3 3 1. ÚVOD Předmětem studia analytické části Koncepce rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji na léta (dále jen Koncepce) je problematika místní kultury ve Zlínském kraji. K vlastnímu pojmu místní kultura je možno přistupovat z různých pohledů v závislosti na šíři aktivit, které jsou pod tento pojem řazeny. Pro účely Koncepce byla použita definice v souladu s požadavky zadavatele a to jako soubor aktivit neprofesionální 1 kultury, která je provozována ve volném čase. Cíle analytické části Koncepce byly formulovány takto: Zmapovat aktéry místní kultury na území Zlínského kraje Zmapovat akce místní kultury na území Zlínského kraje Identifikovat hlavní problémy, s nimiž se aktéři místní kultury na území Zlínského kraje potýkají Z metodologického hlediska byly první dva cíle analýzy realizovány prostřednictvím: Rešerše dostupných zdrojů informací - mj. databázové zdroje aktérů a akcí místní kultury; internetové stránky měst a obcí Zlínského kraje; internetové stránky aktérů místní kultury; zpravodaje měst a obcí a další Dotazování relevantních aktérů místní kultury ve Zlínském kraji mj. odpovědní pracovníci obecních úřadů, knihoven, informačních center jednotlivých měst a obcí; aktéři dlouhodobě působící v oblasti místní kultury a další Získané informace se staly základem pro vytvoření primární databáze aktérů a akcí místní kultury Zlínského kraje pro následující analýzu. Vlastní databázi je ovšem potřeba chápat jako databázi vstupní, která nemusí zahrnovat úplný výčet všech aktérů a akcí místní kultury na území Zlínského kraje. Svým charakterem vytváří databáze předpoklady pro další doplňování a verifikaci dat. Pro naplnění třetího cíle práce bylo realizováno dotazníkové šetření v průběhu měsíců května a června roku 2008 s následnou analýzou odpovědí celkem 94 respondentů. 1 Poznamenejme, že hranice mezi profesionální a neprofesionální kulturou je často neostrá. V některých případech tak autorský tým zahrnuje do analýzy rovněž profesionální aktéry kultury.

4 SOUČASNÝ STAV ČESKÉHO KULTURNÍHO PROSTŘEDÍ Současný stav českého kulturního prostředí detailně popisuje Podkladová studie ke státní kulturní politice na léta , která byla zpracována Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s ministerstvem kultury. Za hlavní silné stránky stavu kultury v České republice studie považuje: Existenci husté sítě organizací zabývajících se kulturou s různorodou strukturou zaměření jejich kulturních aktivit Existenci jednak dlouhodobě fungujících způsobů ekonomické podpory prostřednictvím dotací z různých zdrojů financování (ministerstvo kultury, kraje, města a obce, Evropská unie) a jednak dalších nástrojů podpory rozvoje kultury Existenci fungující spolupráce jednak mezi různými skupinami aktérů (kulturní organizace, veřejný sektor, podnikatelé) a jednak napříč různými prostorovými úrovněmi včetně úrovně mezinárodní (spolupráce aktérů lokálních, regionálních, národních i mezinárodních) Decentralizační tendence s přesunem kompetencí z úrovně m inisterstva kultury na úroveň nižší (kraj, města a obce) Existenci fungující sítě vzdělávacích zařízení nabízejících široký výběr školních i volnočasových aktivit se vztahem ke kultuře Využití informačních technologií nabízejících nové možnosti v oblasti informovanosti, propagace a výzkumu Současně však studie připouští existenci problémů, se kterými se česká kultura potýká. Za ty nejzávažnější jsou označovány: Nízká úroveň provázanosti kulturní nabídky Nedostatek finančních prostředků na všech prostorových úrovních a ve všech oborech kultury a další problémy spojené s financováním kultury (krátkodobý charakter poskytované podpory, důraz na podporu nejvíce viditelných aktérů kultury, nízký stupeň transparentnosti systému financování bez jasně definovaných cílů a hodnotících kritérií) Projevy nedokonalé komunikace mezi aktéry místní kultury a nízký zájem mladé generace Nedostatečný přesun nástrojů a kompetencí v rámci procesu decentralizace Nedostatek odborníků a nevyhovující legislativní prostředí (např. ochrana duševních práv, vymahatelnost památkového zákona, chybějící zvýhodnění pro případné donátory) Nízký stupeň modernizace v řadě oborů kultury

5 SOUČASNÝ STAV KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI K typickým znakům současného stavu kultury ve Zlínském kraji, které jsou více méně zmiňovány rovněž v situační analýze Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji z roku 2005, patří: Existence tří národopisných regionů na území Zlínského kraje (Slovácko, Haná, Valašsko) se specifickými kulturními znaky (např. typ architektury, podoba kroje, vztah k tradicím) Vysoký stupeň zachování tradic a zvyků (mj. vliv vysokého podílu rodáků a starousedlíků na populaci Zlínského kraje), četné aktivity obyvatelstva v oblasti místní kultury, bohatá spolková činnost, početné akce charakteru místní kultury Tradičně silné postavení církví v životě obyvatel Zlínského kraje s existencí řady církevních akcí nadregionálního významu pořádané na Velehradě a svatém Hostýnu Existence několika kulturních atraktivit národního až mezinárodního významu (např. Baťova architektura města Zlína, Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež ve Zlíně, památky UNESCO v Kroměříži, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě, Filharmonie Bohuslava Martinů, Jízda králů ve Vlčnově) Existence přirozených kulturních center Zlínského kraje (např. Uherské Hradiště, Kroměříž, Zlín, Luhačovice, Buchlovice, Rožnov pod Radhoštěm a další) Charakter dopravních vazeb promítajících se ve specifických problémech dojížďky a vyjížďky za kulturou zejména v rámci některých periferních regionů Zlínského kraje (Chřiby, region se spádovým centrem Bystřice pod Hostýnem, česko-slovenské pohraničí) s vytvořením kulturně znevýhodněných osob bez možností individuální dopravy Existence funkčně provázané sítě institucí aktivních v oblasti místní kultury jako jsou Centrum péče o tradiční lidovou kulturu při Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, síť knihoven s vůdčí rolí krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně a další Nedostatečné finanční a personální zabezpečení potřeb kultury ve Zlínském kraji: - Trend zvyšování celkových výdajů kraje, obcí a dobrovolných sdružení obcí na kulturu s výjimkou srovnání let 2006 a 2007 (viz tabulka 1) - Postavení Zlínského kraje mezi kraji s nejnižším podílem výdajů na kulturu vzhledem k celkovým výdajům z krajského rozpočtu, i když nikoliv z hlediska celkových výdajů na kulturu z územních veřejných rozpočtů na obyvatele kraje (viz tabulka 2) Přetrvávající otázky nejvhodnějšího nastavení Fondu kultury Zlínského kraje Možnost využít prostředky dotačních titulů Evropské unie a dalších zdrojů financování

6 6 Přetrvávající problémy se stavem některých objektů využívaných pro aktivity místní kultury Rostoucí zájem o provázaní rozvoje kultury s rozvojem cestovního ruchu Chybějící hodnotící a monitorovací systémy vývoje kultury Tabulka 1: Vývoj výdajů veřejných územních rozpočtů v oblasti kultury ve Zlínském kraji v letech (zaokrouhleno v mil. Kč) Obce a DSO Krajský rozpočet Celkem Zdroj: NIPOS, útvar REGIS Tabulka 2: Mezikrajské srovnání výdajů v oblasti kultury v roce 2007 Celkové výdaje Poměr výdajů na Pořadí krajů z veřejných územních Pořadí krajů kulturu k celkovým rozpočtů na obyvatele výdajům krajského kraje rozpočtu 1. Karlovarský 1940 Kč 1. Plzeňský 2,3 % 2. Hl. město Praha 1645 Kč 2. Hl. město Praha 2,2 % 3. Plzeňský 1640 Kč 3. Jihočeský 2,0 % 4. Královéhradecký 1529 Kč 4. Karlovarský 1,8 % 5. Olomoucký 1525 Kč 5. Královéhradecký 1,7 % 6. Zlínský 1522 Kč 6. Ústecký 1,7 % 7. Jihomoravský 1513 Kč 7. Olomoucký 1,6 % 8. Jihočeský 1432 Kč 8. Liberecký 1,5 % 9. Pardubický 1343 Kč 9. Středočeský 1,5 % 10. Moravskoslezský 1309 Kč 10. Vysočina 1,2 % 11. Liberecký 1244 Kč 11. Zlínský 1,0 % 12. Ústecký 1237 Kč 12. Pardubický 1,0 % 13. Vysočina 1187 Kč 13. Moravskoslezský 1,0 % 14. Středočeský 1032 Kč 14. Jihomoravský 0,9 % Zdroj: NIPOS, útvar REGIS, vlastní výpočty

7 7 2. VSTUPNÍ DATA A ANALÝZY 2.1. VÝCHOZÍ KONCEPČNÍ DOKUMENTY NA NÁRODNÍ ÚROVNI Problematika kultury je v České republice řešena na národní úrovni prostřednictvím několika koncepčních dokumentů. Kulturní politika České republiky z roku 1999 zdůraznila: Potřebu ochrany kulturního dědictví a jeho adekvátní využití v kulturním životě společnosti se zajištěním ekonomické i prostorové dostupnosti Potřebu efektivního ekonomického zhodnocení kulturního dědictví (takto se problematika kultury dostává rovněž do Strategie hospodářského růstu České republiky, Strategie regionálního rozvoje České republiky nebo Strategie udržitelného rozvoje České republiky např. prostřednictvím využití kulturní infrastruktury pro cestovní ruch) Potřebu vytváření podmínek nutných k udržení respektive rozšíření nabídky kulturních příležitostí a služeb s oslabováním nežádoucích tendencí komercionalizace Potřebu rozšiřovat účast veřejnosti na kulturním životě Vlastní kulturní politika přinesla v tomto směru řadu pozitiv. Současně se však setkala s řadou nedostatků, které souvisí s absencí hodnotícího systému, s relativně nízkou mírou znalostí samotného dokumentu mimo pracovníky státní správy a samosprávy, s neschopností dostatečně navýšit finanční prostředky pro naplnění jednotlivých cílů či s neúspěchem při kontinuálním sběru statistických dat o kultuře. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti byla 17. října 2008 zaslána k projednání vládou nová Státní kulturní politika na léta Následující opatření v rámci jednotlivých cílů navrhované kulturní politiky považujeme za nejvíce relevantní pro oblast místní kultury: V rámci cíle 1. Ekonomická a společenská dimenze opatření Program zmapování a analýzy potřeb umění, kulturních a kreativních průmyslů v ČR a transfer mezinárodních zkušeností (opatření 1.1); Využití metody otevřené koordinace pro účinnější prosazení ochrany kulturních hodnot a rozvoje kulturní rozmanitosti v koncepčních materiálech krajů a obcí (opatření 1.2); Posílení role kultury v politice vnějších vztahů a prosazování hospodářských zájmů v zahraničí (opatření 1.9) V rámci cíle 2. Občanská dimenze a rozvoj osobnosti opatření Podpora mezinárodní i regionální mobility jednotlivých aktérů v oblasti kultury (opatření 2.2); Posílení výuky znalostí o kultuře a kulturních dovedností ve vzdělávacích zařízeních (opatření 2.4);

8 8 Posílení dobrovolnických aktivit při ochraně, propagaci a péči o kulturní dědictví (opatření 2.6) V rámci cíle 3. Role státu, krajů a obcí při podpoře zachování a tvorby kulturních hodnot opatření Vytváření podmínek pro trvalé uchování a zpřístupnění digitálních dokumentů jako důležité složky kulturního dědictví (opatření 3.7); Posilování motivace k soukromé podpoře kultury (opatření 3.12) V rámci cíle 4. Role státu při tvorbě pravidel opatření Péče o nemateriální kulturní dědictví (opatření 4.2); Nová úprava podmínek pro fungování neziskových organizací v kultuře (opatření 4.10) Při realizaci těchto cílů je kladen důraz na: - Posílení finančního zajištění - např. nové finanční programy, využití strukturálních fondů Evropské unie, zavádění projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru, aktivizace dobrovolnické činnosti - Realizaci žádoucích legislativních změn - např. autorský zákon, památkový zákon - Zavádění nových informačních nástrojů např. digitalizace informací a využití elektronických platforem sdílení a propagace informací, posílení tématu kultura ve vzdělávání, vytváření příkladů nejlepší praxe, výzkumná činnost, inovace metodik a hodnotících systémů - Nástroje k vyšší motivaci dárců kultury a k vyššímu uznání kulturních aktivit - např. zhodnocení možností daňových úlev, účast na mezinárodních projektech Vedle vlastní kulturní politiky je v České republice v platnosti několik dalších oborových dokumentů v oblasti kultury. K těm patří: Koncepce účinnější podpory umění na léta , která prosazuje zejména nastolení žádoucí proporce mezi podporou ochrany kulturního dědictví na jedné straně a živého umění na straně druhé Koncepce rozvoje knihoven na léta Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu, která zdůrazňuje význam tradiční lidové kultury jako součásti kulturního dědictví, jako základu kulturní identity a jako zásadního faktoru ekonomického rozvoje. Koncepce zdůrazňuje roli státu v péči o uchování a rozvoj tradiční lidové kultury. Úkoly koncepce se zaměřují na: - Identifikaci jevů tradiční lidové kultury s využitím pracovníků státní správy a samosprávy, vědeckých institucí, vysokých škol, dobrovolníků

9 9 - Uchování tradiční lidové kultury prostřednictvím výchovně-vzdělávacího procesu, mimoškolních aktivit - Šíření, prezentaci a předávání hodnot tradiční lidové kultury prostřednictvím finanční a jiné podpory - Podporu mezinárodní spolupráce Za realizaci Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu je ve Zlínském kraji odpovědné Centrum péče o tradiční lidovou kulturu Zlínského kraje působící při Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, jehož hlavním cílem je popsat a systematicky dokumentovat existující projevy lidové kultury ve Zlínském kraji a zajistit tak jejich prezentaci vůči široké veřejnosti a předávání dalším generacím. Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví na léta VYHODNOCENÍ KONCEPCE ROZVOJE KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji z roku 2005 navrhla na základě zpracované SWOT analýzy 5 strategických cílů: Zvýšení výdajů na financování kultury ve Zlínském kraji Zapojení kulturního bohatství do aktivit cestovního ruchu Podpora subjektů v oblasti kultury Provázání školství a kulturních institucí včetně profesionálních Zvýšení dostupnosti kultury Naplnění těchto cílů bylo rámcově posouzeno na základě diskuzí se zainteresovanými pracovníky Zlínského kraje a některými místními aktéry, zejména z oblasti veřejné správy. Vzhledem k tomu, že posuzovaná koncepce je pojata bez rozlišení profesionální a místní kultury, byly vyhodnoceny téměř všechny aspekty navrhované v této koncepci s výjimkou pátého cíle formulovaného výhradně ve vztahu k profesionální kultuře. Přitom je třeba vzít do úvahy skutečnost, že podpora jedné oblasti kultury či památkové ochrany determinuje rozsah podpory v dalších oblastech vzhledem k omezenému množství disponibilních finančních prostředků. Takto vzniká úzký provázaný vztah mezi profesionálním a neprofesionálním segmentem kultury.

10 10 STRATEGICKÝ CÍL 1 ZVÝŠIT VÝDAJE NA FINANCOVÁNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI V rámci prvního strategického cíle byly formulovány čtyři strategické směry: Zkvalitnit případně rozšířit institucionální stránku krajských finančních nástrojů v oblasti kultury - Zdokonalení systému hodnocení žádostí o dotace z Fondu kultury Zlínského kraje posuzování každé žádosti individuálně v rámci tříkolového systému a s přihlédnutím k cílům Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji z roku Přetrvávající otázky víceletého nastavení finanční podpory (potřeba žádat o dotaci každý rok bez záruky poskytnutí finančních prostředků) respektive financovaných aktivit Usilovat o změnu kompetencí v oblasti kultury mezi ministerstvem kultury a kraji s důrazem na finanční toky - Dochází k přenášení kompetencí a povinností z ministerstva kultury na krajské úřady, ale tento proces není doprovázen přenosem adekvátních nástrojů pro jejich zajištění - Aktivní účast zástupců kraje na jednáních asociace krajů, ale s relativně omezenými výsledky (např. vytvoření komise ministerstva kultury pro nakládání s majetkem státu) a s nejasnými dopady do legislativy Iniciovat vznik a rozvoj kulturních projektů, umožňujících přilákat vnější i vnitřní zdroje a iniciujících navýšení místních rozpočtů - Každoročně udělováno ocenění za významný a podstatný přínos kulturnímu rozvoji regionu pod názvem PRO AMICIS MUSAE - Iniciována soutěž Lidová stavba roku usilující o podnícení zájmu o obnovu památek lidové architektury - Každoročně vyhlašovány osobnosti kultury a ocenění divadelním projektům se zvláštním uznáním hejtmana Zlínského kraje - Nebyla realizována aktivita zaměřená na vyhlášení ceny o nejvýznamnějšího sponzora kultury ve Zlínském kraji - Uspokojivě probíhající spolupráce odboru kultury a památkové péče s dalšími odbory Zlínského kraje v oblasti vyhledávání vhodných dotačních titulů a zdrojů financování z centrální úrovně pro potřeby tvrdých i měkkých investic v oblasti kultury a památkové péče Navýšit výdaje krajského rozpočtu - Dochází k postupnému navyšování finančních prostředků Fondu kultury Zlínského

11 11 kraje (pro rok 2008 vyčleněno 4 mil. Kč na kulturní aktivity a 12,8 mil. Kč na obnovu a ochranu památek v kraji) - Mnohem vyšší objem požadovaných finančních prostředků (kolem 60 mil. Kč ročně) - Pokles celkové částky pro oblast kultury a památek přidělovaných formou dotačních titulů z ministerstev STRATEGICKÝ CÍL 2 ZAPOJENÍ KULTURNÍHO BOHATSTVÍ DO AKTIVIT CESTOVNÍHO RUCHU V rámci druhého strategického cíle byly formulovány tři strategické směry: Vytvořit nástroje umožňující existenci aktuálních zdrojů dat o kultuře a provázat je na aktivní systémy v oblasti cestovního ruchu - Navázání úzké spolupráce s odborem cestovního ruchu s institucionální garancí radním Zlínského kraje, který má ve své kompetenci jak oblast kultury a památkové péče, tak oblast cestovního ruchu - Probíhající tématicky zaměřená setkání starostů obcí Zlínského kraje - Samostatný kulturní portál odboru kultury a památkové péče nebyl vytvořen, potřebné informace byly umístěny na internetových stránkách Centrály cestovního ruchu Východní Moravy - Nebyl vytvořen systém jednotné informovanosti o kulturních památkách (problém propojení rozdílných informačních systémů na úrovních ministerstva kultury a krajů) Prostřednictvím ICCR (Informačních center cestovního ruchu) vést aktivní, ucelenou nabídku k institucím cestovního ruchu - Za tímto účelem byla založena Centrála cestovního ruchu Východní Moravy Vytvořit nástroje na oživení kulturních statků včetně nehmotné kultury k užívání - Zjednodušení podmínek k užívání kulturních objektů omezeno legislativně, není v kompetenci kraje - Existence databáze vhodných kulturních objektů (včetně elektronické podoby), kde může případný zájemce o využití získat veškeré potřebné informace STRATEGICKÝ CÍL 3 PODPORA SUBJEKTŮ V OBLASTI KULTURY V rámci třetího strategického cíle byly formulovány čtyři strategické směry: Vybudovat a zveřejnit systém odborného poradenství v jednotlivých oblastech kultury ve Zlínském kraji - Poradenská činnost prováděna všemi krajskými příspěvkovými organizacemi a rovněž

12 12 Centrem péče o tradiční lidovou kulturu - Pravidelně organizována setkání odborných pracovníků obcí Zlepšení komunikace organizací, obcí a odborů Zlínského kraje - Přibližně dvakrát ročně organizována Odborem kultury a památkové péče Zlínského kraje setkání s aktéry kulturního dění ve Zlínském kraji - Permanentní komunikace mezi jednotlivými aktéry kultury Zlínského kraje a to jak na formální, tak na neformální úrovni Umožnit poznání a integrovat vlivy vnějšího kulturního prostředí s vazbou na vlastní tvorbu kulturních hodnot - Koncepce navazování mezinárodních vztahů nebyla vytvořena - Existence dlouhodobých mezinárodních vztahů všech příspěvkových organizací Zlínského kraje v oblasti kultury a rovněž celé řady aktérů místní kultury Podpora projektů zaměřených na sociální integraci - Nebyla vytvořena metodická pravidla pro institucionální a finanční spolupráci zainteresovaných subjektů - Bezproblémová spolupráce mezi odbory krajského úřadu, existence úspěšné spolupráce v oblasti získávání dotačních titulů STRATEGICKÝ CÍL 4 PROVÁZÁNÍ ŠKOLSTVÍ A KULTURNÍCH INSTITUCÍ V rámci čtvrtého strategického cíle byl formulován jeden strategický směr Vytvořit výukové a motivační programy pro školy - Existence dlouhodobých kontaktů mezi jednotlivými školami a kulturními zařízeními včetně knihoven - Závislost na zájmu a angažovanosti konkrétních pedagogů a jejich vstřícnosti Celkově lze konstatovat, že Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji z roku 2005 je postupně realizována. Největším problémem naplnění některých navržených bodů se jeví nedostatek finančních prostředků na jejich realizaci případně dosažení potřebných legislativních změn.

13 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU MÍSTNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI AKTÉŘI MÍSTNÍ KULTURY Tato kapitola podává základní přehled o aktérech místní kultury ve Zlínském kraji. V rámci kapitoly je dodržena následující typologie aktérů místní kultury: Folklórní soubory a cimbálové muziky Dechové hudby Aktéři dalších hudebních žánrů Pěvecké sbory Divadelní soubory Aktéři výtvarného umění Aktéři lidových řemesel Organizátoři akcí místní kultury a ostatní aktéři místní kultury Folklórní soubory a cimbálové muziky Zlínský kraj spolu s krajem Jihomoravským a Moravskoslezským patří tradičně k nejvíce folklórním krajům České republiky. Tuto skutečnost je možné dokumentovat na jednoduchém indikátoru Počet souborů uváděných na internetových stránkách Folklórního sdružení České republiky (FOS) podle krajů České republiky. 2 Počet folklórních souborů ve třech výše uvedených krajích výrazně převyšuje počet folklórních souborů z dalších krajů České republiky (viz obrázek 1). Primární databáze vytvořená pro účely zpracování Koncepce identifikovala 144 folklórních souborů a 93 cimbálových muzik. Prostorové rozložení folklórních souborů a cimbálových muzik ze Zlínského kraje zachycují obrázky 2-4, na jejichž základě lze formulovat následující závěry: Nejvyšší počet folklórních souborů a cimbálových muzik je koncentrován v regionu Slovácka. Typická je přitom přítomnost těchto aktérů místní kultury nejen v hlavních sídlech regionu, ale rovněž v řadě menších obcí. V dalších regionech Zlínského kraje se folklórní soubory a cimbálové muziky koncentrují vesměs v jejich hlavních sídelních centrech. 2 Poznamenejme, že FOS je nejpočetnější zastřešující organizací zájemců o folklór v České republice.

14 14 Obrázek 1: Počet folklórních souborů uvedených na internetových stránkách FOS podle krajů ČR Zdroj: Obrázek 2: Počet folklórních souborů v rámci správního obvodu ORP ZK Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze aktérů místní kultury

15 15 Obrázek 3: Počet cimbálových muzik v rámci správního obvodu ORP ZK Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze aktérů místní kultury Obrázek 4: Folklórní soubory a cimbálové muziky ve Zlínském kraji Cimbálová muzika Folklórní soubor, který není členem FOS ČR Folklórní soubor, který je členem FOS ČR ORP Zlínského kraje Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze aktérů místní kultury

16 16 Dechové hudby Silné postavení Zlínského kraje v segmentu dechové hudby je možné dokumentovat na jednoduchém indikátoru Počet dechových hudeb uváděných na internetových stránkách Dechová hudba v ČR Prezentačního a informačního sdružení na internetu (PISIM o.s.) podle krajů České republiky, který naznačuje vedoucí postavení Jihomoravského, Zlínského a Moravskoslezského kraje (viz obrázek 5). Primární databáze vytvořená pro účely zpracování Koncepce identifikovala na území Zlínského kraje 75 dechových hudeb, jejichž prostorové rozložení zachycují obrázky 6 a 7. Na jejich základě lze vyslovit následující závěry: Nejvyšší počet dechových hudeb je koncentrován v regionu Slovácka a to jak v hlavních sídlech regionu, tak v řadě menších obcí. V dalších regionech Zlínského kraje se dechové hudby soustředí vesměs v jejich hlavních sídelních centrech. V menších obcích je výskyt aktérů v tomto segmentu místní kultury méně častý s existencí několika výjimek. Obrázek 5: Počet dechových hudeb uvedených v databázi PISIM o.s. podle krajů ČR Zdroj:

17 17 Obrázek 6: Počet dechových hudeb v rámci správního obvodu ORP ZK Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze aktérů místní kultury Obrázek 7: Dechové hudby ve Zlínském kraji Dechová hudba ORP Zlínského kraje Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze aktérů místní kultury

18 18 Aktéři dalších hudebních žánrů Další hudební žánry představují segment místní kultury, který je na území Zlínského kraje zastoupen vysokým počtem aktérů, jejichž nabídka zahrnuje širokou škálu hudebních stylů. Celkový počet aktérů dalších hudebních žánrů je v mezikrajském srovnání zásadním způsobem ovlivněn jinými faktory, než je tomu v případě folklóru, cimbálových muzik a dechových hudeb. Takto se podle indikátoru Počet kapel evidovaných na hudebním portále Bandzone.cz podle krajů České republiky řadí Zlínský kraj do druhé poloviny pořadí, zatímco vedoucí pozici zaujímají kraje nejvýznamnějších sídelních aglomerací České republiky (viz obrázek 8). Obrázek 8: Počet kapel evidovaných na hudebním portále Bandzone.cz podle krajů ČR Zdroj: V rámci primární databáze aktérů místní kultury vytvořené pro účely zpracování Koncepce bylo identifikováno 492 aktérů dalších hudebních žánrů, z nichž nejvyšší podíl připadá na aktéry zabývající se rockovou hudbou (necelých 30 %) respektive jedním z hudebních stylů metal - hardcore - punk (22 %). Prostorové rozložení aktérů dalších hudebních žánrů na území Zlínského kraje znázorňují obrázky 9 a 10. Prostorový vzorec ukazuje na výraznou koncentraci těchto aktérů do hlavních center osídlení v souladu s republikovým trendem.

19 19 Obrázek 9: Počet aktérů dalších hudebních žánrů podle správních obvodů ORP ZK Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze aktérů místní kultury Obrázek 10: Aktéři dalších hudebních žánrů ve Zlínském kraji Aktér dalších hudebních žánrů ORP Zlínského kraje Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze aktérů místní kultury

20 20 Pěvecké sbory Vedle dalších hudebních žánrů představují faktory spojené s celkovým počtem obyvatel v území rovněž zásadní aspekt ovlivňující prostorovou distribuci pěveckých sborů. Takto se podle jednoduchého indikátoru Počet pěveckých sborů, které jsou uvedeny v katalogu pěveckých sborů a vokálních ansámblů v ČR na webových stránkách Unie českých pěveckých sborů (UČPS) podle krajů České republiky řadí Zlínský kraj do druhé poloviny pořadí, přičemž první příčky patří populačně silným krajům (viz obrázek 11). Obrázek 11: Počet pěveckých sborů uvedených v katalogu na webových stránkách UČPS dle krajů Zdroj: V rámci primární databáze vytvořené pro účely zpracování Koncepce bylo identifikováno celkem 110 pěveckých sborů na území Zlínského kraje, jejichž prostorové rozložení zachycují obrázky 12 a 13. V souladu s republikovým trendem je charakteristická koncentrace pěveckých sborů zejména v hlavních centrech osídlení.

21 21 Obrázek 12: Počet pěveckých sborů v rámci správního obvodu ORP ZK Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze aktérů místní kultury Obrázek 13: Pěvecké sbory ve Zlínském kraji Pěvecké sbory ORP Zlínského kraje Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze aktérů místní kultury

22 22 Divadelní soubory Divadlo patří k dalším odvětvím kultury, kde v republikovém měřítku hrají faktory poptávky spojené s počtem obyvatel vyšší roli než role tradice. Takto se v adresáři divadel a souborů Divadelního ústavu z 557 entit nachází plných 330 na území hlavního města Prahy, 58 na území města Brna, 19 na území města Ostravy a zbývajících 136 mimo tyto tři hlavní centra osídlení České republiky. Rovněž krajské rozložení amatérských divadelních souborů obsažených v publikaci Adresář amatérského divadla v České republice z roku 2001 naznačuje vedoucí postavení populačně silných krajů, i když míra územní koncentrace je v případě tohoto ukazatele mnohem nižší (obrázek 14). Poznamenejme, že amatérské divadlo má na území Zlínského kraje dlouhou tradici. Kořeny řady souborů sahají až do první poloviny 20. století. Obrázek 14: Počet divadelních souborů uvedených v Adresáři amatérského divadla v České republice dle krajů Zdroj: Adresář amatérského divadla v České republice (IPOS Praha, útvar Artama, 2001) V rámci průzkumu realizovaného pro účely zpracování Koncepce bylo na území Zlínského kraje identifikováno celkem 104 divadelních souborů, jejichž prostorové rozložení blíže zachycují obrázky 15 a 16. V souladu s republikovým trendem je možné pozorovat vysoký stupeň koncentrace divadelních souborů v nejvýznamnějších sídelních center. Zároveň je však celá řada amatérských souborů činná rovněž v menších obcích Zlínského kraje.

23 23 Obrázek 15: Počet divadelních souborů v rámci správního obvodu ORP ZK Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze aktérů místní kultury Obrázek 16: Amatérské divadelní soubory ve Zlínském kraji Divadelní soubor ORP Zlínského kraje Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze aktérů místní kultury

24 24 Aktéři výtvarné scény Výtvarná scéna se řadí k dalším tradičním projevům místní kultury. Pro mezikrajské srovnání počtu výtvarníků byl v tomto případě využit indikátor orientovaný na profesionální výtvarníky, který opětovně ukazuje na rozhodující vliv faktorů spojených s celkovým počtem obyvatel. Takto v krajském srovnání na základě ukazatele Počet profesionálních výtvarných umělců působících na území České republiky zapsaných ve stejnojmenném rejstříku podle krajů České republiky se Zlínský kraj řadí do středu žebříčku, ovšem daleko za kraji největších sídelních aglomerací České republiky - hlavního města Prahy respektive Jihomoravského kraje s metropolí Brnem. Výsledky blíže charakterizuje obrázek 17. V rámci průzkumu realizovaného pro účely zpracování Koncepce bylo na území Zlínského kraje identifikováno celkem 137 aktérů výtvarného umění, z nichž je necelých 30 % zapsáno v rejstříku profesionálních výtvarníků. Vedle jednotlivých umělců byly do databáze zařazeny i sdružení výtvarníků. 3 Prostorové rozložení aktérů výtvarného umění na území Zlínského kraje znázorňují obrázky 18 a 19. Závěry naznačují silné postavení hlavních sídelních center Zlínského kraje, měst Zlína, Kroměříže a Uherského Hradiště. Obrázek 17: Počet profesionálních výtvarných umělců na území ČR podle krajů Zdroj: 3 Např. Sdružení přátel výtvarného umění Kroměřížska, Sdružení výtvarných umělců moravsko-slovenského pomezí, Výtvarná skupina Urgatina, Volné výtvarné sdružení Valašský názor, Sdružení výtvarných umělců a teoretiků jihovýchodní Moravy a další.

25 25 Obrázek 18: Počet aktérů výtvarného umění v rámci správního obvodu ORP ZK Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze aktérů místní kultury Obrázek 19: Aktéři výtvarného umění ve Zlínském kraji Aktér výtvarného umění evidovaný jako profesionální Aktér výtvarného umění neevidovaný jako profesionální ORP Zlínského kraje Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze aktérů místní kultury

26 26 Aktéři lidových řemesel Lidová řemesla představují další ze segmentů místní kultury, kde si Zlínský kraj díky významu tradicí udržel silné postavení v mezikrajském srovnání. Obrázek 20 znázorňuje regionální rozložení zástupců lidových řemesel evidovaných v databázi Národního ústavu lidové kultury (NÚLK), přičemž Zlínský kraj zaujímá první místo mezi všemi kraji České republiky. Rovněž v případě titulu Nositel tradice lidových řemesel bylo ministrem kultury uděleno nejvíce ocenění občanům Zlínského kraje. V rámci průzkumu lidových řemeslníků působících na území Zlínského kraje bylo celkem identifikováno 268 aktérů, jejichž prostorové rozložení zachycují obrázky 21 a 22. Vedle kulturně bohatého Slovácka je vysoký počet lidových řemeslníků soustředěn rovněž na Valašsku. Obrázek 22 rovněž nabízí prostorový vzor aktérů vzhledem k jednotlivým typům lidových řemesel. Obrázek 20: Počet zástupců lidových řemesel evidovaných v databázi NÚLK podle krajů Zdroj:

27 27 Obrázek 21: Počet lidových řemeslníků v rámci správního obvodu ORP Z K Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze aktérů místní kultury Obrázek 22: Lidoví řemeslníci ve Zlínském kraji Aktér lidového řemesla Keramika Košíkářství Práce s textilem a kůží Práce se dřevem Výroba kraslic a práce s potravinami Ostatní nebo nezařazeno ORP Zlínského kraje Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze aktérů místní kultury

28 28 Ostatní aktéři a organizátoři akcí místní kultury Množina aktérů místní kultury se neomezuje pouze na dříve uvedené segmenty, ale zahrnuje rovněž: Skupiny historického šermu Aktéři v oblasti tance mimo již uvedených folklórních souborů Aktéři v oblasti filmu a fotografie Aktéři těchto segmentů místní kultury, kteří byli identifikováni na území Zlínského kraje, jsou uvedeni v primární databázi vytvořené pro účely zpracování Koncepce. Své pevné místo v udržování a rozvoji místní kultury v obcích mají rovněž žáci základních škol a studenti středních a vysokých škol (např. absolventské koncerty, výstavy a vernisáže, postupové soutěže, kulturní vystoupení pro specifické cílové skupiny). Zásadní roli v tomto směru hrají základní umělecké školy (ZUŠ) a konzervatoře, z kterých se později rekrutují významní aktéři místní kultury. Na školách je rovněž nabízena celá řada zájmových kroužků se vztahem k místní kultuře. Poznamenejme, že nabídka zájmových kroužků pro děti a mládež se neomezuje pouze na činnost základních škol, ale je rovněž nabízena v rámci aktivit zařízení pro trávení volného času dětí domy dětí a mládeže, střediska volného času a další. Akce místní kultury jsou konečně pořádány rovněž studenty vysokých škol. Okruh aktérů místní kultury ve Zlínském kraji dále zahrnuje celou řadu organizátorů akcí místní kultury, ke kterým patří: Občanská sdružení a jiné organizace, jejichž role v organizaci místní kultury je v mnoha případech nezastupitelná a zcela zásadní (přehled těchto aktérů místní kultury je uveden v primární databázi aktérů místní kultury) Církevní organizace včetně církevních mládežnických organizací, které se vedle práce organizační (např. Festival pod věží) věnují rovněž vystupování v rámci aktivit týkajících se jednotlivých segmentů místní kultury Příspěvkové organizace měst a obcí odpovědné za kulturní dění v místě Muzea a galerie jako místa pořádání výstav a dalších kulturních akcí Knihovny jako významný organizátor akcí místní kultury zejména v malých obcích (např. speciální akce pro děti reprezentované např. Nocí s Andersenem, besedy, výstavy) Sbory dobrovolných hasičů, myslivecké či zahrádkářské spolky a sdružení, tělovýchovné a volnočasové organizace, sdružení žen, organizace zaměřené na seniory, místní občané jako významní organizátoři akcí místní kultury zejména v populačně menších obcích

29 29 SONDA DO NÁZORŮ AKTÉRŮ MÍSTNÍ KULTURY NA ÚZEMÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE Podkapitola shrnuje hlavní poznatky získané dotazníkovým šetřením mezi aktéry místní kultury ve Zlínském kraji, které jsou členěny do čtyř témat. Strukturu respondentů vzhledem k segmentům kultury a vzhledem k místě jejich působnosti podle okresů Zlínského kraje jsou zachyceny v tabulce 3. Tabulka 3: Struktura respondentů dotazníkového šetření podle segmentů kultury a místa působnosti Typ/Okres Kroměříž Uherské Celkový Vsetín Zlín Hradiště součet Folklórní soubory Cimbálové muziky Dechové hudby Aktéři dalších hudebních žánrů Pěvecké sbory Divadelní soubory Aktéři výtvarné scény 3 3 Ostatní aktéři a organizátoři akcí místní kultury Celkový součet Zdroj: ÚRVP, vlastní šetření Hlavní problémy činnosti aktérů místní kultury Ačkoliv je financování aktivit respondentů dotazníkového šetření zajištěno z více zdrojů (viz kapitola 2.5.), je nedostatek financí zmiňován jako nejčastější problém spojený s činností aktérů místní kultury (viz obrázek 23). Problematické oblasti financování se mezi jednotlivými skupinami aktérů místní kultury v některých aspektech shodují a v jiných odlišují: - Nedostatek finančních prostředků na nákup a obnovu krojů je nejčastěji zmiňovaným problémem ze strany folklórních souborů případně dalších aktérů využívajících ke své činnosti speciální typ oděvů. Otázka ceny a pořízení krajů je naléhavá zejména v případě začínajících souborů. Problém možnosti financování pořízení či obnovy krojů spočívá dále v tom, že pořízení kroje není chápáno jako projekt, a je proto obtížné na něj získat prostředky v rámci přímých projektových záměrů. Za alternativní řešení tohoto problému je možno považovat spolupráci mezi folklórními soubory formou zapůjčení krojů. - Výjezdy na kulturní akce mimo obec představují důležitý prvek rozvoje aktérů místní kultury. Současně jsou však náklady spojené s těmito výjezdy vysoké a to zejména v případě výjezdů do zahraničí. Výše nákladů pro tyto výjezdy je proto možné vnímat jako limitující faktor rozvoje aktérů místní kultury Zlínského kraje. - Nedostatek finančních prostředků byl zmiňován rovněž v souvislosti s potřebou pořízení

30 30 nových audio-nahrávek pro taneční vystoupení, pro pořízení hudebních nástrojů nezbytných pro činnost hudebních aktérů, pro obnovu loutkové výbavy v případě souborů loutkového divadla, pro nákup kulis a kostýmů pro potřeby divadelních souborů nebo pro nákup not a vydání svých písní na hudebním nosiči v případě pěveckých sborů. Podobně jako v otázce krojů i zde naráží možnost financovat tyto nákupy na charakter podporovaných projektů. Obrázek 23: Hlavní problémy respondentů dotazníkového šetření (N=94) Zdroj: ÚRVP, vlastní šetření Otázka prostor ke zkoušení případně k pravidelnému vystupování je v řadě případů řešena prostřednictvím bezplatného pronájmu prostor v místním kulturním domě, v tělocvičně školského zařízení či v jiném zařízení nabízejícím dostatečně velké prostory pro nácvik kulturních vystoupení. Pokud však pronájem není bezplatný, vstupuje výše nájmu do hry jako limitující faktor činnosti aktérů místní kultury. V případě některých aktérů místní kultury se vyskytl problém rovněž s kvalitou prostor ke zkoušení či vystupování (např. šatny v případě divadelních souborů, akustika tělocvičen v případě pěveckých sborů). Jedním z chybějících elementů kulturní infrastruktury zejména z pohledu folklórních souborů a dalších hudebních aktérů je přírodní amfiteátr (letní kino, venkovní podium) pro venkovní vystoupení v případě příznivého počasí (např. v obcích Bojkovice, Bystřice pod Hostýnem, Vizovice, Zubří, Valašské Klobouky).

31 31 K dalším problémům, které byly zmíněny některými aktéry dotazníkového šetření a které zatěžují činnost aktérů místní kultury, patří rovněž nadměrná administrativa ve vztahu k účetnictví respektive projektové dokumentaci. V tomto směru je potřeba poznamenat, že otázka nadměrné administrativy byla zmiňována relativně zřídka a to ze strany aktérů místní kultury s větším počtu členů. Zájem mladé generace o aktivity místní kultury se mezi jednotlivými segmenty liší. Nízký se zdá být zájem zejména o segmenty cimbálových muzik, dechových hudeb a pěveckých sborů, zatímco situace se jeví lepší v případě folklóru. Přesto i zde bylo možné v odpovědích respondentů zaznamenat existující konkurenci ze strany jiných možností trávení volného času mladou generací. Poznamenejme, že právě práce s dětmi a mládeži představuje v očích většiny respondentů dotazníkového šetření budoucnost jejich činnosti. Některé specifické problémy zmiňovali zástupci pořadatelů kulturních akcí. Vedle tradičního nedostatku finančních prostředků se jedná zejména o zájem obyvatel o daný segment místní kultury, omezené možnosti propagace v médiích a časové limity dobrovolníků, kteří se na pořádání akcí podílí. V případě této skupiny aktérů se rovněž častěji objevuje problematika projektové činnosti a hledání cest k využití fondů Evropské unie. Zejména aktéři z regionu Bystřice pod Hostýnem spatřovali problém v jisté izolovanosti od krajského města Zlína s dopady na informovanost a spolupráci v oblasti místní kultury. Výjimečně byl jako problém zmíněn rovněž nezájem médií o místní kulturu s preferencí známých tváří a konzumní kultury, spolupráce s rodiči dětí 4, či podoba školních kurikul. Motivace činnosti Je celkem přirozené, že hlavní odměnou pro všechny skupiny aktérů místní kultury je spokojenost a ocenění ze strany diváků s cílem přispívat k zachování tradic pro kulturní vyžití dalších generací. Zaplněná hlediště a pozvánky na kulturní akce jsou s úspěchem aktérů místní kultury nerozlučně spojeny. Současně s tímto oceněním činnosti aktérů místní kultury byl zmiňován rovněž pocit spokojenosti a seberealizace v kolektivu přátel. Na tomto základě je založena i tolerantnost prakticky všech respondentů šetření k jiným formám kultury, a to zejména kultury amatérské, dělané s nadšením a pro obyčejné lidi. Tato skutečnost vytváří velmi dobré předpoklady pro případnou spolupráci mezi takto uvažujícími aktéry místní kultury. V opačném směru pak působí výpovědi stěžující si na 4 Tento faktor byl více vnímán jako příležitost než jako problém.

32 32 mentalitu některých lidí, kteří v případě jakýchkoliv nedostatků vždy přesně vědí, co se mělo dělat, ovšem pomoci by nám nikdy nešli. Pro vedoucí dětských folklórních souborů, cimbálových muzik či dechových hudeb má stejně velký (ne-li větší) význam než potlesk diváků nadšení a ocenění ze strany samotných dětí, případně jejich rodičů. Tyto poznatky je možné považovat za důležité, neboť v případě vyprchání této odměny by byla ohrožena vlastní podstata fungování aktérů místní kultury jako nedílné součástí společenského života. Tuto skutečnost vystihl jeden z vedoucích dětského folklórního souboru vyjádřením: Když budou mít děti zájem nacvičovat, budu tam pro ně. Když ne, budu někde jinde. Spolupráce s aktéry veřejné správy Spolupráce aktérů místní kultury s městskými (obecními) úřady byla hodnocena v jednoznačně pozitivním směru. Například v případě měst Bystřice pod Hostýnem, Uherský Brod, Staré Město u Uherského Hradiště, Valašské Meziříčí, Vizovice, Hulín, Morkovice-Slížany či Bojkovice panovala ze strany respondentů dotazníkového šetření spokojenost se spoluprací s městským úřadem. Podpora ze strany měst a obcí je založena na řadě nástrojů, které zahrnují finanční dotace, bezplatný pronájem prostor ke zkouškám či vystoupením, podporu spoluorganizování místních kulturních akcí, možnost propagace na internetových stránkách města či obce, eventuálně jiné formy spolupráce. Spolupráce dotazovaných aktérů místní kultury se Zlínským krajem se týkala zejména spolupráce v oblasti projektové (grantové) činnosti v podobě podpory pořádaných akcí, popřípadě pozvánky na některé kulturní akce kraje. Vysoký počet respondentů dotazníkového šetření se vyslovil v tom smyslu, že nezná možnosti podpory, které Zlínský kraj nabízí, včetně toho, jakým způsobem je nastaven Fond kultury Zlínského kraje. Očekávání vzhledem k činnosti Zlínského kraje zahrnovala následující tématické oblasti: - Finanční podpora Požadavky na finanční podporu kopírovaly výše uvedené problémové oblasti financování aktivit jednotlivých skupin aktérů místní kultury a týkaly se zejména podpory v oblasti obnovy krojů a nástrojů respektive podpory (zahraničních) výjezdů.

33 33 - Podpora v oblasti projektového managementu Problematika projektového managementu úzce souvisí s problematikou financování. Koordinační role Zlínského kraje v oblasti projektového managementu, včetně informování o dotacích z nejrůznějších zdrojů financování, je možné považovat za jedno z možných řešení ke zvýšení disponibilních prostředků pro rozvoj místní kultury. - Organizace metodických setkání zástupců místní kultury Organizace metodických setkání nebyla očekávána ze strany tradičních a úspěšných aktérů místní kultury, kteří byli schopni si zajistit metodické vedení sami podle vlastních potřeb popřípadě se na metodických setkáních nedovídali nic podstatného. Metodická setkání tak mají zřejmě vyšší význam pro aktéry místní kultury pohybující se na místní či regionální úrovni, u kterých jsou možnosti inovace vlastní kulturní činnosti limitovány časovými možnostmi. Takto se očekávání metodické podpory v případě jednoho ze zástupců folklórních souborů orientovala na metodické materiály v oblasti zpěvníků či historických sbírek písní, her a pověstí, které z časových důvodů nemá možnost sbírat a připravovat v dostatečné míře. Zmiňován byl i námět školení divadelních ochotníků ze strany divadelních profesionálů s koordinační rolí kraje. Při případné organizaci metodických setkání je ovšem potřeba vzít do úvahy časové možnosti aktérů místní kultury vzhledem k jejich stálému zaměstnání. - Podpora propagace, vydávání informačních materiálů Čtvrtou oblastí očekávání aktérů místní kultury vzhledem k činnosti krajského úřadu je podpora zvyšování jednak informovanosti o jednotlivých segmentech místní kultury (např. informace o dalších aktérech místní kultury, možnosti zahraniční spolupráce) a jednak koordinace aktivit aktérů místní kultury v oblasti propagační. Zmiňována byla rovněž očekávání vyšší iniciativnosti a zájmu ze strany Zlínského kraje. Současně je však potřeba uvést, že řada aktérů místní kultury pohybujících se výlučně na místní úrovni, neměla od spolupráce se Zlínským krajem žádná očekávání a ani jakoukoliv formu spolupráce neplánovala. KULTURA V OBCÍCH S POVĚŘENÝM ÚŘADEM Z POHLEDU ODPOVĚDNÝCH ZAMĚSTNANCŮ Tato podkapitola doplňuje pohled místních aktérů poznatky dotazníkového šetření, jež bylo realizováno s odpovědnými zaměstnanci úřadů či jiných relevantních institucí v obcích s pověřeným úřadem. Celkem byly analyzovány odpovědi 22 respondentů.

34 34 Organizace kulturního života Z hlediska organizace kulturního života jsou v obcích sledovány dva základní přístupy. První přístup je založen na existenci příslušného odboru kultury (pod různým názvem a často spojený s odborem školství), který zodpovídá za činnosti v oblasti kultury - Bojkovice, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. Počet pracovníků odborů kultury dosahuje nejvyššího počtu osmi osob ve městech Zlín a Kroměříž. Odbor kultury úzce spolupracuje a metodicky řídí příspěvkové organizace města v oblasti kultury. Druhý přístup, který není spojen s existencí odboru kultury, je založen přímo na příspěvkové organizaci města (obce), jejíž náplní činnosti je organizace kulturního života ve městě - Brumov-Bylnice (Městské kulturní středisko), Hulín (Kulturní klub), Chropyně (Městské kulturní středisko), Napajedla (Klub kultury), Koryčany (Městské kulturní a informační středisko), Rožnov pod Radhoštěm (T-Klub), Slavičín (Městský klub), Valašské Klobouky (Kulturní a vzdělávací středisko), Valašské Meziříčí (Kulturní zařízení) a Vizovice (Kulturní dům). V případě menších obcí s pověřeným úřadem spadá organizace kulturního života v obci pod různé institucionální složky zahrnující kulturní komisi (např. Karolinka, Slavičín, Staré Město), místní informační centrum (např. obec Karolinka) nebo knihovnu (např. Karolinka, Slavičín). Ve všech sledovaných obcích s pověřeným úřadem jsou odpovědné instituce organizátory či spoluorganizátory řady kulturních akcí a úzce spolupracují se zdejšími aktéry místní kultury včetně škol a to formou finanční podpory (grantová schémata), zvýhodněného pronájmu prostor ve vlastnictví města, zapůjčení městského movitého majetku, podpory propagace (zpravodaj, místní rozhlas, internetové stránky města, publikace) nebo v roli spolupořadatele. Rozšířená je rovněž spolupráce s aktéry profesionální kultury ve Zlínském kraji (např. Krajská knihovna Františka Bartoše, Muzeum jihovýchodní Moravy, Krajská galerie výtvarného umění a další). Prostory využívané ke kulturním aktivitám se mezi jednotlivými obcemi s pověřeným úřadem liší a zahrnují: Dům kultury např. Bojkovice, Brumov-Bylnice, Bystřice pod Hostýnem, Hulín (Kulturní klub), Chropyně (Městské kulturní středisko), Kroměříž, Napajedla (Klub kultury), soukromý kulturní dům Koryna v Koryčanech (město si pronajímá), Rožnov pod Radhoštěm, Slavičín (kulturní dům Sokolovna), Staré Město u Uherského Hradiště (Sportovní a kulturní centrum), Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí (Kulturní zařízení), Vizovice a další Prostory hradu nebo zámku např. hrad Brumov-Bylnice, zámek v Holešově, zámek v Kroměříži, hrad Cimburk v Koryčanech a další

35 35 Muzeum např. Bojkovice, Brumov-Bylnice, Bystřice pod Hostýnem, Kroměříž, Napajedla, Rožnov pod Radhoštěm, Slavičín, Staré Město u Uherského Hradiště (Památník Velké Moravy), Uherský Brod, Valašské Klobouky a další Kino např. Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Napajedla, Rožnov pod Radhoštěm, Slavičín, Staré Město u Uherského Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí a další Tabulka 4: Nedostatky v oblasti kulturní infrastruktury z pohledu odpovědných zaměstnanců v obcích s pověřeným úřadem Zlínského kraje (N=22) Obec s pověřeným úřadem Bojkovice Brumov-Bylnice Bystřice pod Hostýnem Holešov Hulín Chropyně Karolinka Morkovice-Slížany Napajedla Slavičín Staré Město Uherský Brod Uherské Hradiště Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zdroj: ÚRVP, vlastní šetření Nedostatky Chybějící přírodní amfiteátr, nedokončená plynofikace kulturního domu Zastaralost kulturního domu, primárně potřeba elektrifikace Chybějící menší společenské prostory pro nácvik spolků a menší kulturní akce Chybějící společenský sál (připravuje se v zámku) a kryté venkovní pódium Chybějící divadlo, malá kapacita sálu v Kulturním klubu Spokojenost snad s výjimkou chybějícího kina Chybějící mobilní venkovní podium Chybějící kulturní dům, v současnosti nahrazuje sokolovna ve velmi špatném technickém stavu Zastaralost veškeré kulturní infrastruktury Zastaralost stavu zateplení Sokolovny Chybějící mobilní venkovní podium Nedostatečné venkovní podium včetně zastřešení Rekonstrukce a modernizace objektů kulturní infrastruktury na špičkové parametry Chybějící letní amfiteátr v centru města Nedostatečná velikost víceúčelového sálu Chybějící sál pro malá divadla, špatná kvalita vnitřního prostředí kulturního domu Chybějící divadelní sál se stupňovitým hledištěm Chybějící hudební klub pro střední generaci, amfiteátr, reprezentativní taneční sál

36 36 Samozřejmostí v obcích s pověřeným úřadem jsou knihovny a využívány jsou rovněž další objekty případně venkovní prostory. V případě menších obcí stačí k realizaci akcí místní kultury rovněž sál v knihovně jako je tomu v obci Horní Lideč nebo prostory kulturního sálu ZUŠ a soukromý divadelní sál (Valašské národní divadlo) jako je tomu v obci Karolinka. V případě obcí Morkovice-Slížany a Slavičín je pro kulturní účely využívána zejména místní sokolovna. Hlavní problémy obcí z hlediska kulturní infrastruktury shrnuje tabulka 4. Zdůrazněme dva četně uváděné problémy: Zastaralost kulturního zařízení z výpovědí respondentů se situace jeví jako kritická zejména v obci Morkovice-Slížany Chybějící prvek kulturní infrastruktury a to zejména pro venkovní vystupování v letních měsících (např. kryté přenosné venkovní podium, které by bylo možné využít ve více obcích při různých příležitostech) Hlavní problémy činnosti dotazovaných institucí Nejvýznamnější problémy týkající se činnosti dotazovaných institucí podle četností odpovědí shrnuje obrázek 24. Podobně jako aktéři místní kultury vnímají rovněž zástupci veřejného sektoru nedostatek finančních prostředků jako nejzávažnější problém své činnosti, který se následně projevuje v těchto oblastech: Nedostatečná podpora činnosti spolků včetně příspěvků na zahraniční výjezdy a pořádání kulturních akcí (zmiňováno celkem ve dvanácti případech) Nedostatečné investice do kulturní infrastruktury včetně přenosného pódia, rekonstrukcí a podobně (zmiňováno celkem ve dvanácti případech) Nedostatečné zdroje pro adekvátní personální zajištění (zmiňováno třikrát) Překážka dalšího zkvalitnění nabízených služeb včetně nákupu nových knih, vybavení informačních center a podobně (zmiňováno dvakrát) Někteří z respondentů poskytli rovněž svou představu o míře poddimenzovanosti svých rozpočtů, přičemž toto číslo se pohybuje od dvojnásobku po osminásobek. K dalším problémům negativně ovlivňujících pracovní činnost respondentů dotazníkového šetření patří: Nedostatečné personální zajištění výkonu všech činností Problémy s kulturní infrastrukturou Nedostatečná propagace V případě první odpovědi je potřeba zdůraznit, že tato odpověď má dva rozdílné aspekty.

37 37 První aspekt zdůrazňuje nedostatek zaměstnanců v rámci dotazované instituce. Druhý aspekt pak vyzdvihuje klesající zájem dobrovolných organizátorů kulturního dění. Konečně uveďme, že ojediněle byly jako zásadní problémy místní kultury zmíněny rovněž: Nadměrná administrativa Neoptimální termínový kalendář kulturních akcí, kdy v jednom dni jsou najednou čtyři kulturní akce a v dalším měsíci žádná Hygienické normy týkající se povolené hladiny hluku Lidská závist, hloupost a sobectví Obrázek 24: Hlavní problémy činnosti vyjádřené odpovědnými zaměstnanci úřadů či jiných relevantních institucí v oblasti kultury v obcích s pověřeným úřadem (N=22) Zdroj: ÚRVP, vlastní šetření Potenciál místní kultury do budoucna, role Zlínského kraje Při hodnocení současných vývojových trendů deklarovalo devět respondentů dotazníkového šetření zlepšování stavu místní kultury v obci a pouze tři (Hulín, Chropyně, Uherský Brod) hovořili o úpadku tradiční kultury v důsledku přechodu na masový typ profesionální kultury. Hrubé představy o možnostech zlepšení stavu místní kultury v jednotlivých obcích s pověřeným úřadem poskytuje tabulka 5. Spektrum odpovědí se pohybuje od zlepšování stavu kulturní infrastruktury, přes posílení lidských zdrojů v oblasti kultury, podněcování stávajících obyvatel ke zvýšené kulturní činnosti, až po propagaci, kulturní vzdělávání a spolupráci.

38 38 Tabulka 5: Zhodnocení budoucnosti kultury v obcích s pověřeným úřadem ze strany respondentů dotazníkového šetření (N=22) OPÚ Perspektivní typ místní kultury Budoucnost kultury Bojkovice Místní kultura, letní akce Kulturní výchova Brumov- Bylnice Bystřice pod Hostýnem Holešov Každá kultura, která osloví občany Folklór, vážná hudba, loutkové divadlo, výstavy Církevní potenciál, židovství, stávající společenské akce Posílení počtu pracovníků v kultuře, propagace Jak zapojit mládež!? Rekonstrukce zámku Horní Lideč Stávající kulturní aktivity Zlepšení nabídky a prostředí knihovny Hulín Hudební oblast, obnova tradic včetně folklóru Posílení počtu pracovníků v kultuře, propagace Chropyně Folklór (festival), kulturní vystoupení dětí Posílení počtu pracovníků v kultuře Karolinka Divadlo, koncerty, výstavy, akce pořádané pro děti a mládež, přednášky a besedy Spolupráce s okolními obcemi včetně příhraničí Koryčany Kulturní aktivity pro mládež (zábavy) Zřízení muzea a domu kultury Kroměříž Morkovice- Slížany Napajedla Rožnov pod Radhoštěm Vážná hudba, festivaly a zájmová umělecká činnost důraz na tradice Pěvecký sbor, řemesla a každý druh dobře organizované kultury Loutkové divadlo, klasická hudba, výtvarnictví a všechny ostatní Pestrá nabídka kulturních aktivit Tradice Podněcovat zájem místních občanů Zlepšení propagace kultury, digitalizace kina Dostavba objektů kulturní infrastruktury (multifunkční centrum) Slavičín Lidové tradice a místní kultura Podpora kultury městem Staré Město Folklór, ale i další spolky Více času pro amatérské umělce Uherský Brod Celá řada odvětví tradiční kultury Zvýšit počet pracovníků v kultuře, podněcovat zájem občanů Uherské Hradiště Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Mimořádně silné kulturní postavení v řadě odvětví Řemesla, folklór, tradice, dechové orchestry, cimbálové muziky Celá řada kulturních oborů, důraz na pestrost Naplnění Koncepce rozvoje kultury města Podněcovat zájem místních občanů Kulturní výchova od mladé generace Vizovice Divadlo, výstavy, literární večery, řemesla Posílení počtu pracovníků v kultuře Vsetín Folklór, galerie, fotoklub Koncepce jak dál Zlín Funkcionalistická architektura, filmový festival, FEDO, Zlínské besedování, rozvoj jazzové, rockové a folkové scény ve vazbě na vnímatele z řad studentů a pedagogů UTB Zdroj: ÚRVP, vlastní šetření Dostavba objektů kulturní infrastruktury (Kongresové centrum, amfiteátr, žánrové kluby) Spolupráce se Zlínským krajem byla respondenty dotazníkového šetření hodnocena pozitivně. Výjimku v tomto směru představovaly některé obce s horší dopravní dostupností

39 39 do krajského města Zlína (např. Morkovice-Slížany). V tomto směru se objevily úvahy o potřebě zlepšit informovanost a komunikaci s periferními oblastmi Zlínského kraje. Celkově pak role přisuzovaná Zlínskému kraji zůstává podobná jako v případě aktérů místní kultury a lze ji rozdělit do tří okruhů: Finanční podpora - Zvýšení objemu finančních prostředků poskytovaných Zlínským krajem - Rozšíření poradenské činnosti v oblasti projektů (tipy na granty) - Náměty na úpravu nastavení finančních mechanismů ve směru zohlednění potřeb aktérů místní kultury Metodická pomoc a vzdělávání V případě metodické pomoci se někteří zástupci obcí s pověřeným úřadem vyslovili v tom směru, že taková pomoc není potřebná (např. Bystřice pod Hostýnem, Horní Lideč, Staré Město). Naopak zástupci jiných obcí (např. Vizovice, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Napajedla) by setkávání a metodickou podporu respektive vzdělávání pracovníků v kultuře přivítali. Zájem v tomto směru je zejména o oblast legislativní a výměnu praktických zkušenosti. Ze strany jednoho z respondentů padl v tomto směru námět na shromažďování nejlepších příkladů praxe v oblasti místní kultury. Koordinační role v oblasti propagace Zástupci Napajedel, Morkovic-Slížan a Karolinky zdůraznili potřebu rozšířit systém propagace místní kultury na krajskou základnu. Byla zmíněna potřeba vytvořit databázi místních umělců pokrývající území Zlínského kraje a současně databázi akcí, která by následně byla propagována v jednotlivých obcích Zlínského kraje.

40 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU MÍSTNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI AKCE MÍSTNÍ KULTURY Tato kapitola podává základní přehled o akcích místní kultury ve Zlínském kraji a to v následujícím oborovém členění: Folklór Hudba a zpěv Divadlo Výstavy Další akce FOLKLÓR Lidové zvyky a tradice představují dobře zachovalý projev místní kultury v řadě měst a obcí Zlínského kraje s velmi silným postavením zejména regionu Slovácka. Lidové zvyky a tradice zahrnují: masopust, fašank, vodění medvěda, pochování basy, ostatky, končiny velikonoční zvyky jako je pletení korbáče, malování kraslic, klapotání pálení čarodějnic (Filipojakubská noc) stavění máje hody dožínky Zcela jedinečným projevem místní kultury na území Zlínského kraje je tradiční Jízda králů ve Vlčnově, pořádaná Klubem sportu a kultury jako příspěvkové organizace obce Vlčnov a spolupořádaná občanským sdružením Společnost Jízdy králů. Unikátní zachování Jízdy králů v původním provedení zvyku je motivací k přípravě návrhu pro zapsání této akce místní kultury na seznam kulturního dědictví UNESCO. Současně je na území celého Zlínského kraje pořádána řada dalších folklórních akcí. Přehled nejvýznamnějších z nich je zachycen na obrázku 25. Další folklórní akce konané na území Zlínského kraje jsou uvedeny v primární databázi akcí vytvořené pro účely zpracování Koncepce.

41 41 Obrázek 25: Významné folklórní akce ve Zlínském kraji Folklórní akce Jarní valašská liga Babí léto O valašského primáška Rožnovská Valaška Jánošíkův dukát Podhostýnské září Poslední májové odpoledne Hanácké slavnosti Mezinárodní folklórní festival na Rynku plné figurálních tanců a písní Vsetínský krpec Kosení luk na Soláni Hudecké a gajdošské slavnosti Slavnost královniček Mezinárodní dětské folklórní dny JIhoafrický folklór Mezinárodní folklórní festival Liptálské slavnosti Folklórní setkání tří národů Mez. festival dechových a folklórních souborů Zlínské besedování Festival mužáckých sborů Moravské chodníčky Setkání pod Lipů Kosení bělokarpatských luk Zpívání o víně Písní a tancem Setkání dětských folklórních souborů Hradní slavnost Tři pruty Svatoplukovy Kostelní cyklus Luhačovice Festival česneku Kosecké písně Jak to dělali naši staříčci Festival hudebních nástrojů lidových muzik Jízda králů Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Kunovské léto Uherskobrodsko v písni a tanci Jízda králů Dolňácké slavnosti písní a tanců Galuškovo Slovácko Kopaničářské slavnosti ORP Zlínského kraje Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze akcí místní kultury HUDBA A ZPĚV Hudební a pěvecké akce místní kultury jsou pořádány ve dvou tradičních podobách: Koncerty a pěvecká vystoupení jednotlivých aktérů organizovaná nejčastěji příspěvkovými organizacemi měst a obcí případně soukromými subjekty Hudební a pěvecká vystoupení vyššího počtu aktérů místní kultury na jednom místě a v jednom čase Obrázek 26 zachycuje prostorové rozložení nejvýznamnějších hudebních akcí druhého typu na území Zlínského kraje. Typickým znakem v tomto směru je vůdčí postavení hlavních center osídlení. Celkový přehled hudebních akcí na území Zlínského kraje je součástí primární databáze vytvořené pro účely zpracování Koncepce.

42 42 Obrázek 26: Významné hudební akce ve Zlínském kraji Hudební akce nepodpořené Fondem kultury Zlínského kraje v roce 2007 Hudební akce podpořené Fondem kultury Zlínského kraje v roce 2007 Pěvecké soutěže a přehlídky ORP Zlínského kraje Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze akcí místní kultury DIVADLO V případě divadla lze rovněž identifikovat akce dvojího druhu: Divadelní vystoupení jednotlivých souborů organizovaná nejčastěji příspěvkovými organizacemi měst a obcí případně soukromými subjekty (viz tabulka 6) Divadelní přehlídky vyššího počtu aktérů místní kultury na jednom místě a v jednom čase Obrázek 27 zachycuje prostorové rozložení nejvýznamnějších divadelních akcí druhého typu na území Zlínského kraje. Tabulka 6: Přehled nejvýznamnějších míst ve ZK, kde jsou pořádány vystoupení divadelních souborů Obec Místo Bojkovice Kulturní dům Brumov-Bylnice Kulturní dům Bystřice pod Hostýnem Kinoklub Sušil Holešov Objekty Městského kulturního střediska (Kino Svět) Hvozdná Divadlo Hvozdná Kroužek divadelních ochotníků Hulín Objekty Kulturního klubu Chropyně Objekty Městského kulturního střediska Karolinka Valašské Národní divadlo Kroměříž Objekty Domu kultury (Starý pivovar) Luhačovice Luhačovické divadlo Městský dům kultury Elektra, Kino Elektra

43 43 Tabulka 6: Přehled nejvýznamnějších míst ve ZK, kde jsou pořádány vystoupení divadelních souborů Obec Místo Otrokovice Otrokovická Beseda Rožnov pod Radhoštěm T-Klub kulturní agentura Slavičín Kulturní dům Sokolovna Staré Město Sportovní a kulturní centrum Uherský Brod Dům kultury Uherské Hradiště Slovácké divadlo Objekty Městských kin (Kino Mír) Objekty Klubu kultury Valašské Klobouky Kulturní dům Klobučan Valašské Meziříčí Kulturní zařízení (M-Klub) Vsetín Dům kultury Lidový dům Zlín Městské divadlo Malá Scéna Academia Centrum UTB Masters of Rock Café Obrázek 27: Významné divadelní akce ve Zlínském kraji Divadelní akce Pohádková Kroměříž Krajská přehlídka Pohádková Hulínské pohádkové jaro amatérských divadelních souborů podzámecká zahrada Hradní kulturní odpoledne Divadelní festival Malý svět divadel Ludmily Cápkové Forbína Měšec plný pohádek Dny valašského divadla Zlín sobě Setkání 2008 Stretnutie Naráz Divadelní dílna Zámecký divadelní víkend Nezdenské skály Setkání divadel malých jevištních forem Divadelní festival Napajedla Divadelní Buchlovské srpen divadelní léto Divadelní Luhačovice Na stejnú nitečku Valašské křoví Divadelní festival Letní divadelní sezóna Žebřiňák Brodské kulturní léto Zdroj: ÚRVP, vlastní zpracování na základě Primární databáze akcí místní kultury ORP Zlínského kraje Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín VÝSTAVY Výstavy jako nedílná součást kulturního života řady obcí jsou charakteristické svým dlouhodobým charakterem trvání a umístěním do lokalit nabízejících kulturní objekty pro pořádání těchto výstav. Tabulka 7 uvádí nejvýznamnější místa pořádání výstav na území Zlínského kraje.

44 44 Tabulka 7: Přehled vybraných míst pořádání výstav na území Zlínského kraje Obec Místo pořádání výstav Bojkovice Muzeum Bojkovska (zámek Nový Světlov) Brumov-Bylnice Městské muzeum Buchlovice Státní zámek Buchlovice Hrad Buchlov Muzeum Podhradí Bystřice pod Hostýnem Městské muzeum muzeum keramiky (zámek Bystřice pod Hostýnem) Dolní Němčí Muzeum na Mlýně Hluk Muzeum Tradiční život vesnice Holešov Městské muzeum a galerie Šachova synagoga Huštěnovice Muzeum archeologických nálezů Chropyně Muzeum Kroměřížska zámek Chropyně Jasenná Mikuláštíkovo fojtství Karolinka Sklárny Galerie na Soláni Komňa Památník J. A. Komenského Kroměříž Arcidiecézní muzeum Art design Galerie Galerie Artizóna Galerie Mazur Galerie Orlovna Muzeum Kroměřížska Restaurace a kavárna Scéna Kunovice Letecké muzeum Luhačovice Art Gallery Galerie Elektra Muzeum Luhačovické Zálesí Hala Vincentka Napajedla Muzeum Nivnice Nivnická izba Nový Hrozenkov Památník A. Strnadela Podhradní Lhota Stálá expozice sochařského a restaurátorského díla místního rodáka Oldřicha Drahotušského v místní škole Popovice Potomákovo muzeum lidových krojů Rožnov pod Radhoštěm Valašské muzeum v přírodě Zvonařský ateliér Tkadlec Rusava Památník obce Rusava Slavičín Slavičínské městské muzeum a army park Galerie radnice Staré Město Památník Velké Moravy Slovácký dvůr Bonsai centrum a muzeum Isabella Štítná nad Vláří Popov Minimuzeum Gabry a Málinky Šumice Muzeum život předků Tupesy Muzeum Tupeské keramiky Uherský Brod Muzeum Jana Amose Komenského Dům kultury (Galerie v Pánském domě) Uherské Hradiště Slovácké muzeum Galerie Slováckého muzea Objekty Klubu kultury (Reduta, Klub kultury) Valašské Klobouky Muzeum Valašské Meziříčí Galerie Sýpka Muzeum regionu Valašsko zámek Kinských

45 45 Tabulka 7: Přehled vybraných míst pořádání výstav na území Zlínského kraje (pokračování) Obec Místo pořádání výstav Velké Karlovice Karlovské muzeum Valašský ateliér u Hofmanů na Soláni Galerie pod Soláněm Vizovice Zámek Vizovice Vlčnov Galerie Měšťanka Vsetín Muzeum regionu Valašsko Galerie Stará radnice Výstavní síň městského úřadu Zlín Alternativa kulturní institut Zlín Hrad Malenovice Chráněné pracoviště Charita Zlín Krajská galerie výtvarného umění Muzeum Jihovýchodní Moravy Muzeum historických vozidel Muzeum obuvi Městské divadlo Zlín Galerie pod Radnicí Krajská knihovna Fr. Bartoše Budova 21, sídlo Zlínského kraje Budova 12 Budova 42 galerie Kabinet T Radnice statutárního města Zlína Galerie ve 3. patře Zubří Muzeum Zubří DALŠÍ AKCE MÍSTNÍ KULTURY Nabídka dalších akcí místní kultury je přirozeně mnohem širší a zahrnuje: Multioborové kulturní akce kombinující hudební, folklórní, divadelní a jiná vystoupení s výstavami a dalšími akcemi místní kultury Filmové festivaly, které v případě Zlínského kraje zahrnují národně až mezinárodně významné akce jako je: - Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež pořádaný ve Zlíně - Letní filmová škola pořádaná v Uherském Hradišti - Filmový festival Týká se to také tebe pořádaný v Uherském Hradišti - Filmový festival Jeden svět pořádaný v Rožnově pod Radhoštěm Jarmarky řemesel Taneční přehlídky Vystoupení aktérů historického šermu Literární akce Dětské dny a bambirádu 5 Dětské karnevaly, maškarní bály, lampiónové průvody, tříkrálové sbírky 5 Ve Zlínském kraji je bambiriáda pořádána v krajském městě Zlíně a ve městě Uherské Hradiště

46 46 Pohádkový les Rozsvěcování Vánočního stromu Den matek Zábavy, koncerty v době svátků (Velikonoční zábavy, Štěpánské besedy a další) Plesovou sezónu na začátku roku Besedy s důchodci Hubertovy jízdy Drakiády Recesistické kulturní akce

47 ANALÝZA SYSTÉMU FINANČNÍ PODPORY MÍSTNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Kapitola 2.4. poukázala na nedostatek finančních prostředků jako významný problém aktivit v oblasti místní kultury. Tato kapitola se blíže věnuje systému financování místní kultury ve Zlínském kraji. FINANCOVÁNÍ AKTÉRŮ MÍSTNÍ KULTURY - HLAVNÍ ZÁVĚRY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Financování činnosti všech skupin aktérů místní kultury je založeno na více zdrojích. Vedle vlastního financování v podobě členských příspěvků či vstupného za představení jsou nejčastějším zdrojem prostředků granty od měst a obcí v rámci jejich dotačních titulů, které se v případě respondentů dotazníkového šetření pohybovaly v rozpětí od cca do Kč za rok. Tyto finanční prostředky byly příjemci využity jednak na vlastní činnost a jednak na krytí nákladů konkrétních kulturních akcí. Dalším zdrojem financování respondentů dotazníkového šetření byly drobné sponzorské příspěvky. Ostatní zdroje financování činnosti folklórních souborů byly zmiňovány méně často a zahrnují prostředky od nadací (zejména nadace Děti-Kultura-Sport, dále nadace Jana Pivečky a další), Zlínského kraje, ministerstva kultury a církve. Financování činnosti z fondů Evropské unie bylo respondenty dotazníkového šetření zmíněno jen ve dvou souvislostech: Financování aktivit pěveckých či jiných zájmových kroužků realizovaných na místních základních či středních školách respektive střediscích volného času s potenciálem zapojit tyto aktivity místní kultury do projektů v rámci širší spolupráce škol a volnočasových institucí Příprava žádostí o financování projektů z fondů Evropské unie ze strany organizátorů kulturních akcí Obrázek 28 dokresluje výše uvedenou skutečnost. Jednoznačně nejvyšší počet respondentů (celkem 63 respondentů) deklaroval finanční podporu ze strany města (obce), následován sponzorskými příspěvky (celkem 31 respondentů). Necelých 15 respondentů pak uvedlo jako zdroj financování své činnosti dotace Zlínského kraje respektive nadace.

48 48 Obrázek 28: Zdroje financování činnosti respondentů (N=94) Zdroj: ÚRVP, vlastní šetření Analýza příjmové struktury rozpočtů vybraných akcí místní kultury předkládaných v podobě projektové žádosti do Fondu kultury Zlínského kraje přinesla závěry shrnuté v tabulce 9. Tato poukazuje na velký význam krajských a městských/obecních dotací ve finančních plánech pořadatelů akcí místní kultury. Struktura výdajové části rozpočtů těchto akcí je zhodnocena v tabulce 10. Podle finanční náročnosti jsou nejvýznamnějšími položkami náklady na honoráře, cestovné a ubytování, respektive propagaci. Tabulka 8: Příjmová struktura rozpočtů vybraných projektů předkládaných v projektové žádosti do Fondu kultury Zlínského kraje (N = 33) Typ příjmu Aritmetický průměr Směrodatná odchylka Příjmy ze vstupného a jiného prodeje 15,1 % 0,155 Účastnický poplatek 1,4 % 0,040 Vlastní finanční vklad 11,1 % 0,148 Členské příspěvky 2,3 % 0,058 Dotace ústřední orgány 5,0 % 0,108 Dotace jiné orgány státní správy 29,1 % 0,164 Dotace samospráva 14,6 % 0,163 Sponzoři 15,5 % 0,167 Zahraniční zdroje 1,7 % 0,066 Jiné 4,4 % 0,090 Pozn.: Zahrnuje výši požadavku na krajskou dotaci Zdroj: Interní materiály Odboru kultury Zlínského kraje, zpracování ÚRVP

49 49 Tabulka 9: Výdajová struktura rozpočtů vybraných projektů předkládaných v projektové žádosti do Fondu kultury Zlínského kraje (N = 33) Typ příjmu Aritmetický průměr Směrodatná odchylka Materiální náklady 10,8 % 0,121 Ceny 4,0 % 0,085 Nemateriální náklady 65,7 % 0,201 Nájemné 8,4 % 0,073 Cestovné 13,2 % 0,135 Propagace 12,6 % 0,076 Mzdové náklady 20,1 % 0,202 Zdroj: Interní materiály Odboru kultury Zlínského kraje, zpracování ÚRVP FINANCOVÁNÍ KULTURY Z ROZPOČTŮ OBCÍ S POVĚŘENÝM ÚŘADEM Rozpočty měst a obcí představují vedle vlastních zdrojů nejčastější zdroj finančních prostředků pro aktivity aktérů místní kultury. Tabulka 11 podává přehled o výši a původu finančních prostředků vydávaných v obcích s pověřeným úřadem, které úzce souvisí s činnosti aktérů místní kultury. I v tomto případě je možno identifikovat více zdrojů financování, které zahrnují vedle rozpočtů měst a obcí rovněž finanční prostředky nadací, granty Zlínského kraje respektive ministerstva kultury, sponzorské dary a prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Tabulka 10: Základní charakteristika rozpočtů obcí s pověřeným úřadem OPÚ Částka věnovaná na kulturu Zdroje Bojkovice Brumov- Bylnice Bystřice pod Hostýnem Holešov Horní Lideč Hulín Chropyně Karolinka Koryčany 4 mil. Kč Městské kulturní středisko (2 mil. Kč; Kulturní dům Kč; hrad Kč) 1 mil. Kč z rozpočtu města Kč z rozpočtu obce; Kč sponzorské dary Kč z rozpočtu města Kč na Valašské národní divadlo a Kč na kulturní akce a činnost spolků Kč z rozpočtu města (příspěvek města na provoz KD Koryna Kč); Kč dotace ze Zlínského kraje; klesající zájem sponzorů Rozpočet města (největší podíl); nadace Děti-Kultura-Sport; grant Zlínského kraje; dar města Uherské Hradiště pro knihovnu; dar Zevety Bojkovice Rozpočet města; sponzoři při větších akcích Rozpočet; granty města; sponzoři; snaha získat dotace z fondů EU Rozpočet města (největší podíl); granty Zlínského kraje; sponzorské dary většinou ve formě naturálií; rezervy v čerpání grantů Rozpočet obce; sponzoři; využití prostředků EU k vytvoření kulturního sálu v knihovně Rozpočet města; granty Zlínského kraje; sponzorské dary Rozpočet města; granty Zlínského kraje; sponzorské dary Rozpočet města; sponzorské dary Rozpočet města; granty Zlínského kraje; sponzorské dary

50 50 Tabulka 10: Základní charakteristika rozpočtů obcí s pověřeným úřadem Kroměříž Rozpočet města; granty Zlínského kraje Morkovice- Slížany Rozpočet města Napajedla cca 5,5 mil. Kč z rozpočtu města a další 1 mil. na údržbu Rozpočet města; granty Zlínského kraje Rožnov pod Radhoštěm Kč grantový systém města; další zdroje příspěvkové organizace Rozpočet města; granty Zlínského kraje; sponzorské dary Slavičín Granty Kč, kulturní akce Kč, další prostředky na provoz Sokolovny a kina Rozpočet města; nadace Děti-Kultura-Sport; granty Zlínského kraje; granty ministerstva kultury; fondy EU Staré Město Uherský Brod Uherské Hradiště 1 mil. Kč z rozpočtu města (kulturní akce, činnost spolků) 4,4 mil. Kč na kulturní aktivity, další zdroje pro příspěvkové organizace v oblasti kultury a cestovního ruchu Rozpočet města; nadace Děti-Kultura-Sport Rozpočet města; granty Zlínského kraje; sponzorské dary Příprava vlastního Fondu kultury na podporu vybraných kulturních aktivit Valašské Meziříčí Rozpočet města; granty Zlínského kraje; granty ministerstva kultury; sponzoři a jiné Vizovice Rozpočet kulturního domu cca 1,8 mil. Kč Rozpočet města; ministerstvo kultury Vsetín Rozpočet města; granty Zlínského kraje; granty ministerstva kultury Zlín rozpočet města Zlína, dotace ministerstva 4,6 mil. Kč z Kulturního fondu města Zlína; kultury - obě jsou pohyblivé částky; další dotace 5,9 mil. Kč z rozpočtu města na výdaje na památkovou péči a provozní vybrané akce; Kč dar firmy Pozimos příspěvky organizacím v oblasti kultury Zdroj: ÚRVP, vlastní šetření Vlastní výdaje měst a obcí, které mají vztah k rozvoji místní kultury pak nabývají různých podob: Investiční akce spojené s novou výstavbou či modernizací kulturní infrastruktury ovlivňují ty aktéry místní kultury, kteří využívají tyto prostory ke své činnosti (zkoušky, vystoupení). Dotace aktérům místní kultury mohou být směřovány jednak na jejich běžnou činnost a jednak na kulturní akce, na nichž vystupují nebo je přímo pořádají. V obou případech představuje finanční podpora měst a obcí významný prvek, který v řadě případů umožňuje zajistit pokračování činnosti aktérů místní kultury nebo zachování tradice kulturní akce. FOND KULTURY ZLÍNSKÉHO KRAJE Fond kultury Zlínského kraje byl založen v roce 2001 jako účelový fond podle zákona 129/2000 Sbírky o krajích a v souladu se zákonem 250/2000 Sbírky o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Dotace z Fondu kultury Zlínského kraje jsou rozděleny do dvou oblastí: Podpora kulturních aktivit a akcí regionálního a celostátního významu zaměřených

51 51 zejména na estetickou výchovu dětí a mládeže, rozvoj amatérské a místní kultury, podporu uměleckých řemesel a lidových tradic, výstavy a prezentační akce, podporu vydavatelské činnosti Obnova kulturních památek a to včetně památek nezapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR Pro rozvoj činnosti aktérů místní kultury má zásadní význam zejména první oblast zaměření Fondu, pro kterou probíhají třikrát do roka výběrová řízení na poskytnutí dotací a to s termíny uzávěrek v lednu, dubnu a červenci příslušného kalendářního roku. V roce 2008 bylo podáno celkem 315 žádostí v první oblasti Podpora kulturních aktivit a akcí regionálního a celostátního významu. Výše přiznané dotace pro jednoho aktéra se pohybovala v rozmezí od do Kč. Poznamenejme, že vybrané akce místní kultury (např. Jízda králů ve Vlčnově, filmový festival Týká se to také tebe a další) byly finančně podpořeny rovněž přímo z rozpočtu Zlínského kraje. Dotazníkové šetření s aktéry místní kultury a zástupci obcí s pověřeným úřadem se rovněž věnovalo spokojenosti a případným problémům s nastavením Fondu kultury Zlínského kraje, přičemž náměty ke změnám nastavení Fondu se týkaly zejména dvou oblastí: Účelové zaměření jen na vybrané akce bez možnosti financovat např. pořízení krojů Zpětné financování nákladů neřešící otázku, kde vzít finanční prostředky předem Názor zástupců obcí s pověřeným úřadem vůči Fondu kultury Zlínského kraje byl vesměs pozitivní. Speciálně byla oceněna jednoduchost formuláře a podpora obnovy památek nespadajících pod ústřední seznam, transparentnost a kontrolovatelnost Fondu. Případné náměty pro změnu nastavení Fondu se týkají opětovně zpětného proplácení nákladů, rozšíření možností hradit i další náklady jako je cestovné, honorář a další a zejména pak navýšení objemu finančních prostředků. DALŠÍ MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ MÍSTNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Vedle rozpočtů měst a obcí, Fondu kultury Zlínského kraje, nadací a sponzorů existuje řada dalších možností, jak získat finanční prostředky pro financování činnosti aktérů místní kultury. V první řadě se jedná o možnosti čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Z jednotlivých operačních programů v programovacím období mají pro podporu rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji nejvyšší význam: Integrovaný operační program zejména prostřednictvím své prioritní osy 5 Národní podpora územního rozvoje a oblasti intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu

52 52 kulturního dědictví. V rámci této oblasti intervence jsou podporovány aktivity v oblastech zakládání a zefektivňování národních metodických center pro vybrané oblasti kulturního dědictví, realizace vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu České republiky, zdokonalení infrastruktury pro moderní kulturní služby s vyšší přidanou hodnotou. Program rozvoje venkova zejména prostřednictvím své osy III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. Tématicky se tato podpora týká obnovy kulturních památek. Regionální operační program Střední Morava zejména ve vztahu k prioritní ose 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionů a prioritní ose 3 Cestovní ruch v obou případech zejména ve vztahu k obnově kulturní infrastruktury a využití kultury ve vazbě na cestovní ruch. Operační program přeshraniční spolupráce ČR-Slovensko a to zejména na společné projekty spolupráce partnerů z příslušných regionů, v případě kultury nejlépe ve vazbě na cestovní ruch. Ve všech těchto případech je pro možnost využít finanční prostředky z výše uvedených operačních programů žádoucí široká spolupráce aktérů místní kultury. Poznamenejme, že pro rozvoj místní kultury může mít vliv i celá řada dalších oblastí podpory ze strukturálních fondů, které se mohou týkat např. modernizace veřejné správy prostřednictvím budování databázových informačních systémů místní kultury nebo podpory cestovního ruchu. Další zdroje financování mohou být získány rovněž ze: Státního fondu kultury České republiky s podporou určenou rovněž na pořádání kulturních festivalů, přehlídek a podobných kulturních akcí, podporu vysoce hodnotných neprofesionálních uměleckých aktivit nebo propagaci české kultury v zahraničí Programu Kultura v gesci ministerstva kultury, který je zaměřen na propagaci nadnárodní mobility kulturních aktérů, nadnárodní mobility uměleckých děl a kulturních produktů a na podporu mezikulturního dialogu Programu Media rovněž v gesci ministerstva kultury, který je zaměřen na podporu činností spojených s tvorbou audiovizuálních děl a jejich uplatněním v kulturním životě Mezinárodního fondu na podporu kultury v gesci UNESCA, který je určen mj. na organizování kulturních výměn a rozvoje sítí Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norského finančního mechanismu, který zahrnuje podporu ochrany a obnovy movitého

53 53 i nemovitého kulturního dědictví Mezinárodního visegrádského fondu, který je zaměřen mimo jiné na podporu úzké spolupráce zemí Visegrádské čtyřky v oblasti kulturních projektů

54 ANALÝZA INFORMAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH NÁSTROJŮ MÍSTNÍ KULTURY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Oblast propagace představuje významnou příležitost rozvoje místní kultury. Tato kapitola se věnuje analýze informačních a propagačních nástrojů místní kultury ve Zlínském kraji. HLAVNÍ NÁSTROJE PROPAGACE AKTÉRŮ MÍSTNÍ KULTURY Četnost nástrojů propagace své činnosti ze strany aktérů místní kultury participujících na realizovaném dotazníkovém šetření shrnuje obrázek 29. Nejčastějšími formami propagace jsou levné a nejlépe dostupné prostředky v podobě internetu a tradičních tištěných reklamních materiálů (letáčky, plakáty). Vedle těchto propagačních nástrojů využívají aktéři místní kultury ke svému zviditelnění rovněž reklamu či upoutávky v místních zpravodajích respektive místním a regionálním tisku. Naopak přístup do masových médií rozhlasu a televize je omezený a zužuje se na místní rozhlas respektive místní televizní kanály. Stejně tak je relativně méně využívána propagace prostřednictvím knižních publikací nebo reklamních CD. Specifickým a velmi osvědčeným způsobem propagace pak jsou osobní pozvánky respektive osobní setkání při vystoupeních aktérů místní kultury. Obrázek 29: Hlavní nástroje propagace deklarované aktéry místní kultury (N=94) Zdroj: ÚRVP, vlastní šetření

55 55 Obrázek 30 shrnuje hlavní způsoby propagace kulturní činnosti obcemi s pověřeným úřadem a to na základě odpovědí respondentů dotazníkového šetření. Podobně jako v případě aktérů místní kultury zahrnuje městská/obecní propagace kultury tyto nástroje: Místní a regionální tisk Jedním ze základních nástrojů propagace místní kultury je místní zpravodaj vesměs distribuovaný zdarma eventuálně za minimální poplatek do schránek obyvatel měst a obcí. Zpravodaje běžně informují o akcích, které byly v přehledu kulturních akcí v kapitole 2.4. označeny jako ostatní (např. pohádkový les, drakiáda a další). Současně města a obce využívají k propagaci svých významnějších kulturních akcí regionální noviny. V tomto směru byly uvedeny například periodika Dobrý den s Kurýrem, Jalovec, Kroměřížský deník, Valašský deník a Zlínské noviny. Celostátní tisk byl zmíněn pouze minimálně, a to konkrétně deníky Mladá Fronta Dnes a Právo. Plakáty Plakátování představuje tradiční způsob informování o kulturních akcích, který byl zmíněn všemi zástupci obcí s pověřeným úřadem. Internet Internetové stránky měst, příspěvkových organizací měst odpovědných za kulturu, informační portály Zlínského kraje jsou v současnosti již neodmyslitelnou součástí propagace kultury a kulturních akcí. Vedle umístění informací přímo na internetové stránky je pro účely propagace využívána rovněž ová korespondence. Rozhlas Využití rozhlasu bylo pro účely propagace aktérů místní kultury a kulturních akcí vesměs omezeno na místní rozhlasové stanice. Regionální či celostátní rádia byly zmíněny minimálně, konkrétně se pak jednalo o Rádio Zlín, Kiss Publikum, Rock Max, Rádio Čas, Rádio Apollo a Český rozhlas. Televize Televize patří k prakticky nevyužívaným nástrojům propagace místní kultury ze strany obcí s pověřeným úřadem. V rámci odpovědí respondentů dotazníkového šetření byla zmíněna pouze ve třech případech, přičemž se vesměs jednalo o místní či regionální televizní systém (TV Beskyd) nebo zpravodajství. Zástupce města Rožnova pod Radhoštěm v tomto směru zmiňoval zájem o vyšší zapojení veřejnoprávní televize do propagace kulturního dění v regionu.

56 56 Přímé pozvánky Poslední okruh nástrojů propagace kulturního dění deklarovaný zástupci obcí s pověřeným úřadem zahrnuje přímé pozvánky na akce místní kultury distribuované jednak do schránek místních obyvatel a jednak žákům a studentům škol. Další z uváděných možností propagace místní kultury v tomto směru je distribuce kulturního kalendáře na celý rok opět do schránek místních obyvatel. Moderní metodou propagace tohoto typu je pak přímý mailing zájemcům o informace o kulturním dění. Obrázek 30: Hlavní nástroje propagace deklarované zástupci obcí s rozšířenou působností (N=22) Zdroj: ÚRVP, vlastní šetření V rámci shrnutí poznatků dotazníkového šetření obou skupin respondentů je možno formulovat následující náměty ke zlepšení propagace místní kultury ve Zlínském kraji: Další zlepšování propagaci akcí nad-místního významu v rámci krajské koordinace těchto aktivit 6 Lepší proniknutí do celostátních médií, kde má krajská úroveň k problému blíže než úroveň lokální Posilování spolupráce aktérů místní kultury (např. společná vystoupení v rámci výměnných pobytů, výměna zkušeností a námětů pro tvorbu nových kulturních produktů) 6 Jedním z nedávno realizovaných kroků pro naplnění tohoto cíle bylo založení již zmiňované Centrály cestovního ruchu Východní Moravy.

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Zpráva o šetření Září 2010 Mgr. Eva Žilayová 1 Obsah: A) Úvod a metodologická část. 3 (cíl, účel, obsahové

Více

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast rtd PS3: Vzdělávání a využití památek pro vzdělávání a rozvoj kreativního průmyslu Ing. David Koppitz Zásadní problémy

Více

ORP Bystřice pod Hostýnem Zlínský kraj

ORP Bystřice pod Hostýnem Zlínský kraj Historické městské soubory Zámky 1 15 2 30 Křesťanské sakrální památky 1 40 Muzea, galerie 1 1 35 Turistická informační centra 1 15 Úhrn 135 Rekreační a turistická krajina I 140 Rekreační a turistická

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Informace z Oddělení mládeže, sportu a RLZ

Informace z Oddělení mládeže, sportu a RLZ Informace z Oddělení mládeže, sportu a RLZ Otrokovice, 30. 4. 2013 Filip Pastuszek CENTRA VZDĚLÁVÁNÍ (připravovaný projekt) Projekt Zlínského kraje pro podporu přírodovědného a technického vzdělávání Zdroj:

Více

BUDOUCNOST FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÉHO SEKTORU z pohledu Ministerstva kultury

BUDOUCNOST FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÉHO SEKTORU z pohledu Ministerstva kultury BUDOUCNOST FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÉHO SEKTORU z pohledu Ministerstva kultury Veřejné slyšení Senát PČR 03. 03. 2014 Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012 impuls pro veřejné slyšení RV NNO:

Více

POSKYTOVATELÉ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

POSKYTOVATELÉ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Analýza nabídky a zhodnocení vzdělávacího potenciálu dalšího vzdělávání v krajích POSKYTOVATELÉ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Setkání se zástupci krajů * Beroun 2005 1 Lisabon: podporovat sdružování a vzájemnou spolupráci

Více

Celoživotní vzdělávání. Speciální školství. Cyklotrasy, turistika, senior parky. Nemovité kulturní památky. Divadelnictví

Celoživotní vzdělávání. Speciální školství. Cyklotrasy, turistika, senior parky. Nemovité kulturní památky. Divadelnictví Zápis z veřejného projednávání témat Školství (předškolní, základní, střední, mimoškolní), Sport (hřiště, sportoviště, sportovní činnost a aktivity). Kultura, památky (kulturní a společenské aktivity,

Více

ORP Bruntál: Přehled cílů a opatření MOS ŠKOLSTVÍ. Problémový okruh. Téma

ORP Bruntál: Přehled cílů a opatření MOS ŠKOLSTVÍ. Problémový okruh. Téma ŠKOLSTVÍ ORP Bruntál: Přehled cílů a opatření MOS Téma Problémový okruh Cíl Opatření Neefektivní (nedostatečná) naplněnost obecních škol Cíl 1.1 Zavedení školských obvodů spádových škol Gestor cíle: Město

Více

PROČ SE MAP PŘIPRAVUJÍ?

PROČ SE MAP PŘIPRAVUJÍ? CO JE TO MAP? 1. Místní - dokument připravovaný pro místní potřeby 2. Akční - dokument připravovaný místní komunitou - zástupci zřizovatelů, poskytovatelů a uživatelů vzdělávání 3. Plán - koncepční plán

Více

Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR PŘÍKLADY PROJEKTŮ ALOKACE NA PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 - 18,9% 26,69 mld. 21,64

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Ing. Daniela Váchová Technologické centrum AV ČR, Praha BRIS - info v Bohemian Regional Innovation Strategy v Hlavní cíl -

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 IV. PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE PŘÍLOHY 29 Příloha 1: Úplné výsledky Rozboru Státní rozpočet 30 Krajské rozpočty a rozpočet hl. m.

Více

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR II. Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech

Více

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly Eva Žáková EU a kultura čl. 167 Lisabonské smlouvy podpora kultury do agendy EU začleněna v rámci Maastrichtské smlouvy (1992) podpora kultury

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

1316 2016 700. VÝROČÍ NAROZENÍ KARLA IV. ORGANIZAČNÍ VÝBOR

1316 2016 700. VÝROČÍ NAROZENÍ KARLA IV. ORGANIZAČNÍ VÝBOR 1316 2016 700. VÝROČÍ NAROZENÍ KARLA IV. ORGANIZAČNÍ VÝBOR OHLÉDNUTÍ ZA VÝROČÍM 1150 LET OD PŘÍCHODU SV. CYRILA A METODĚJE NA VELKOU MORAVU Zlínský kraj Ministerstvo zahraničních věcí ČR erzita c Zlínský

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

V. krajská konference prevence kriminality a rizikového chování 26.11.2014. Program prevence kriminality pro rok 2015

V. krajská konference prevence kriminality a rizikového chování 26.11.2014. Program prevence kriminality pro rok 2015 V. krajská konference prevence kriminality a rizikového chování 26.11.2014 Program prevence kriminality pro rok 2015 Koncepce prevence kriminality KK na léta 2013-2016 Dokument prevence kriminality na

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP Projekt základních uměleckých škol (příspěvkových organizací) a HMP, určený pro seniory v oblasti celoživotního uměleckého vzdělávání Osnova: 1. Název projektu

Více

Individuální národní projekt UNIV 2 KRAJE

Individuální národní projekt UNIV 2 KRAJE Individuální národní projekt UNIV 2 KRAJE Projekt, do kterého se škola přihlásila Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské Valašské Meziříčí 19. listopad 2009 Projekt UNIV (1) Výsledky projektu UNIV (1)

Více

LIDSKÉ ZDROJE BOHATSTVÍ BÍLÝCH KARPAT

LIDSKÉ ZDROJE BOHATSTVÍ BÍLÝCH KARPAT LIDSKÉ ZDROJE BOHATSTVÍ BÍLÝCH KARPAT Jednání platforem pro rozvoj lidských zdrojů Trenčianske Teplice 17. 4. 2014 ZLÍNSKÝ KRAJ Postavení a působnost kraje Kraj je samostatně spravován Zastupitelstvem

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Efektivní metodiky podpory malých a středních subjektů sektoru kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky

Efektivní metodiky podpory malých a středních subjektů sektoru kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky Efektivní metodiky podpory malých a středních subjektů sektoru kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky Milníková konference VŠE Podnikohospodářská fakulta, 14. září 2012 CESTY K METODICE EFEKTIVNÍHO

Více

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Kvalita ve veřejné správě = míra naplňování

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH AUTOR Ing. Jiří Králík Michalská 660 68603 Staré Město MOBIL: +420 602 704620 jirka.kralik@seznam.cz Projekt ARTEDIEM vytváří příležitost pro konkrétní

Více

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy Budoucnost cestovního ruchu v regionech z pohledu krajské samosprávy Ing. Jindřich Ondruš předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch člen Rady Zlínského kraje Vznik krajů subjekty odpovídající

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO pro období 2014 2020 Ing. Oldřich Žďárský předseda Ing. Ivana Vanická - manažerka POZVÁNKA V rámci cca. dvouhodinového programu bude přednesena

Více

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora Strategická podpora a potřeby KKP Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Světlo či tma?...budiž světlo! Praha, 26. 6. 2013 Eva Žáková Institut umění Divadelní ústav Účet kultury Trojsektorová

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARLOVARSKÉHO KRAJE

KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARLOVARSKÉHO KRAJE KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA Kvalita přináší úspěch, úspěch přináší odpovědnost, odpovědnost přináší kvalitu Kdo jsme? Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje (KHK KK) byla ustanovena v lednu roku

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUMU SPOLUPRÁCE KRAJŮ A NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUMU SPOLUPRÁCE KRAJŮ A NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUMU SPOLUPRÁCE KRAJŮ A NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ realizovaného v rámci projektu Zavedení statusu veřejné prospěšnosti do české legislativy 1. POPIS PRŮZKUMU Průzkum Spolupráce krajů

Více

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková Základní informace o MAS Mapa území MAS Střední Haná Základní informace o MAS Počet členů MAS dle sektorů Obce na území MAS: Ivaň, Kojetín, Lřenovice, Lobodic,

Více

Finanční podpora pro živé umění

Finanční podpora pro živé umění Finanční podpora pro živé umění 2015 Obsah Úvod...str. 3 Financování živého umění na MK...str. 9 Tabulky vývoje podpory umění ze strany MK ČR za léta 2008 2015...str. 16 Aproximační strategie...str. 19

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY

CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY Dr. Johannes Hartl www.by-cz.eu Cíl EÚS Česká republika Svobodný stát Bavorsko 2014 2020 Evropská unie Evropský fond pro regionální rozvoj CÍL EÚS 2014 2020 CO

Více

1. Dům kultury Vsetín, spol. s r. o., IČ 47972114 v celkové výši 74.400 Kč na akce: Chrám i tvrz 22. Vsetínský jazzový festival

1. Dům kultury Vsetín, spol. s r. o., IČ 47972114 v celkové výši 74.400 Kč na akce: Chrám i tvrz 22. Vsetínský jazzový festival Rada Zlínského kraje dne 23. 3. 2015, usnesení č. 0221/R07/15 a Zastupitelstvo Zlínského kraje dne 29. 4. 2015 usnesení č. 0471/Z16/15 rozhodli o poskytnutí účelových neinvestičních dotací z Fondu kultury

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ZÁKLADNÍMI FUNKCEMI OBCE, JAKO SÍDELNÍHO ÚTVARU, JSOU OBYTNÁ, PRACOVNÍ A OBSLUŽNÁ. Rozvoj obce je dlouhodobý proces vyváženého a udržitelného zlepšování

Více

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21. Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21. Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21 Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ V průběhu září října 2011 bylo osloveno 17 neziskových organizací působících v MČ Praha 21. Z toho 11 organizací svolilo

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

MONITORING DOTACÍ A GRANTŮ ÚNOR 2015

MONITORING DOTACÍ A GRANTŮ ÚNOR 2015 ÚNOR 2015 ZPRÁVA Z MONITORINGU DOTAČNÍCH A GRANTOVÝCH PROGRAMŮ V OBLASTI SPORTU NA EVROPSKÉ, CELOSTÁTNÍ A KRAJSKÉ ÚROVNI ÚNOR 2015 Equica, a.s. 2015 TENTO DOKUMENT JE MAJETKEM SPOLEČNOSTI EQUICA, A.S.

Více

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Plán aktivit cestovního ruchu: - dříve Konsolidovaný plán podpory

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

Téma: 8 KULTURA A MÍSTNÍ TRADICE

Téma: 8 KULTURA A MÍSTNÍ TRADICE HODNOTÍCÍ FORMULÁŘ (Vyplňuje oponentní expert) Téma: 8 KULTURA A MÍSTNÍ TRADICE MÍSTO: KOPŘIVNICE VYPRACOVAL: TEREZA RAABOVÁ, PH.D. OBDOBÍ HODNOCENÍ: 211 Hodnocení probíhalo jako pilotní fáze testování

Více

Aktuální a očekávaný stav veřejné správy. Mgr. Jana Vildumetzová Náměstkyně ministra vnitra pro řízení veřejné správy Ministerstvo vnitra září 2015

Aktuální a očekávaný stav veřejné správy. Mgr. Jana Vildumetzová Náměstkyně ministra vnitra pro řízení veřejné správy Ministerstvo vnitra září 2015 Aktuální a očekávaný stav veřejné správy Mgr. Jana Vildumetzová Náměstkyně ministra vnitra pro řízení veřejné správy Ministerstvo vnitra září 2015 Veřejná správa jako služba blízká občanům Budou prověřeny

Více

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ Č.j.: 29 096/2007-41 VYHLAŠOVATEL ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

MONITORING DOTACÍ A GRANTŮ LEDEN 2015

MONITORING DOTACÍ A GRANTŮ LEDEN 2015 LEDEN 2015 ZPRÁVA Z MONITORINGU DOTAČNÍCH A GRANTOVÝCH PROGRAMŮ V OBLASTI SPORTU NA EVROPSKÉ, CELOSTÁTNÍ A KRAJSKÉ ÚROVNI LEDEN 2015 Equica, a.s. 2015 TENTO DOKUMENT JE MAJETKEM SPOLEČNOSTI EQUICA, A.S.

Více

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Turnov, 18. června 2014 www.zdravamesta.cz/ls Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci

Více

WORKSHOP B. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

WORKSHOP B. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí WORKSHOP B Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Zaměření workshopu KULTURNÍ DĚDICTVÍ NA VENKOVĚ Preambule k workshopu Úvodem: Kulturní dědictví země zahrnuje

Více

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Ing. Marta Novotná vedoucí oddělení regionálního rozvoje Krajský úřad Olomouckého kraje Koncepce zemědělsk lské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje Důsledná

Více

INNOREF SUB-PROJEKT. CULTURE - Kulturní a společenská spolupráce v Mikroregionu Hranicko. Zkratka projektu: CULTURE

INNOREF SUB-PROJEKT. CULTURE - Kulturní a společenská spolupráce v Mikroregionu Hranicko. Zkratka projektu: CULTURE INNOREF SUB-PROJEKT CULTURE - Kulturní a společenská spolupráce v Mikroregionu Hranicko Zkratka projektu: CULTURE Žadatel sub-projektu: Název: Obec Hustopeče nad Bečvou Adresa: Náměstí Míru 21, Hustopeče

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Seznam referencí. Sykora Swiss Consulting CZ, s. r.o. 2007-2012. Marketingová studie cestovního ruchu Sokolovska

Seznam referencí. Sykora Swiss Consulting CZ, s. r.o. 2007-2012. Marketingová studie cestovního ruchu Sokolovska Seznam referencí Sykora Swiss Consulting CZ, s. r.o. 2007-2012 Zadavatel: Město Sokolov, IČ 295586 Marketingová studie cestovního ruchu Sokolovska Zpracování potřebných podkladů a dokumentů pro vytvoření

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

Jednání koordinačního výboru CSV 15.2.2011

Jednání koordinačního výboru CSV 15.2.2011 Jednání koordinačního výboru CSV 15.2.2011 Plán aktivit Sítě na rok 2011 1 Obsah Návaznost plánu aktivit/rozpočtu na hlavní úkoly CSV Celkový rozpočet Sítě na rok 2011 - princip tvorby rozpočtu - plán

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Zřizovací listina. státní příspěvkové organizace NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU

Zřizovací listina. státní příspěvkové organizace NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU Č.j. 52761/2013 Zřizovací listina státní příspěvkové organizace NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU Ministerstvo kultury České republiky vydává podle 3 zákona č. 203/2006 Sb., o některých

Více

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ OBCÍ

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ OBCÍ STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ OBCÍ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Odbor regionální politiky Květen 2015 TÉMATA PREZENTACE Východiska plánování Struktura a proces tvorby PRO Aplikace www.obcepro.cz PROČ PLÁNOVAT

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Strategické řízení ve světle evropských fondů. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Strategické řízení ve světle evropských fondů. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Strategické řízení ve světle evropských fondů Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Současné problémy Absence kvalitních dlouhodobých i střednědobých plánovacích

Více

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS 2 JIHOVÝCHOD PRIORITNÍ OSA 3 UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL Hlavním cílem prioritní osy 3 je systematické zvyšování konkurenceschopnosti regionu posilováním

Více

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU TOUŠKOVSKO Podklad pro schůzky pracovních skupin konané ve dnech 9. a 11. října 2006

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU TOUŠKOVSKO Podklad pro schůzky pracovních skupin konané ve dnech 9. a 11. října 2006 STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU TOUŠKOVSKO Podklad pro schůzky pracovních skupin konané ve dnech 9. a 11. října 2006 Cíle zpracovávaného dokumentu Hlavním cílem dokumentu je vytvořit strategický dokument,

Více

Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Zlína Strategický plán města Zlína byl schválen v říjnu 2012 zastupitelstvem města o počtu 41 členů, z toho 9 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Č. j.: 5056/2010-41 Příloha č. 5 výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Zvyšování kvalifikace a odborných kompetencí

Více

MONITORING DOTACÍ A GRANTŮ BŘEZEN 2015

MONITORING DOTACÍ A GRANTŮ BŘEZEN 2015 BŘEZEN 2015 ZPRÁVA Z MONITORINGU DOTAČNÍCH A GRANTOVÝCH PROGRAMŮ V OBLASTI SPORTU NA EVROPSKÉ, CELOSTÁTNÍ A KRAJSKÉ ÚROVNI BŘEZEN 2015 Equica, a.s. 2015 TENTO DOKUMENT JE MAJETKEM SPOLEČNOSTI EQUICA, A.S.

Více

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Účelem zveřejnění toho záměru je včas informovat potencionální žadatele o možnostech a zaměření připravované výzvy

Více