Český kancionál II A 14 literátského bratrstva v Hradci Králové jako hymnologický pramen

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Hudební věda Český kancionál II A 14 literátského bratrstva v Hradci Králové jako hymnologický pramen Magisterská diplomová práce Libuše Dvořáková Vedoucí práce: PhDr. Stanislav Tesař Brno 2008

2 Prohlašuji, že jsem pracovala samostatně a veškeré použité zdroje jsem uvedla v soupisu pramenů a literatury.

3 Obsah Strana 1. Úvod 1 2. Popis pramene II A Stav bádání Soupis hudebních rukopisů Muzea v Hradci Králové Jaromíra Černého Abecední rejstřík písní pramene II A 14 a jejich citace v Soupisu Jaromíra Černého Repertoár pramene II A Tabulka repertoáru Charakteristika repertoáru Komparace nápěvů pramene II A 14 s vybranými prameny Tabulka komparací Výsledky porovnávání nápěvů Textová stránka písní pramene II A 14 Duchovní písně jako předmět zájmu literárních historiků Vybrané hudební prameny 16. století jako témata diplomových prací na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity Komparace textů písní pramene II A Závěr 81 Resumé 82 Summary 83 Zusammenfassung 84 Prameny a literatura 85 Přílohy: Komentář ke Katalogu incipitů a Tabulka intervalových kódů 88 1 CD se soubory Kancionál český II A 14 a Katalog incipitů

4 1. Úvod Tato diplomová práce je věnována českému kancionálu literátského bratrstva v Hradci Králové, který je uložen v Muzeu východních Čech v Hradci Králové pod signaturou II A 14. K volbě tématu vedla skutečnost, že se jedná o jeden z významných pramenů české duchovní písně. Přestože na jeho existenci upozorňovali jednotliví badatelé již v průběhu 19. století a zásluhou Jaromíra Černého existuje i soupis repertoáru kancionálu II A 14 jak bude ukázáno dále, repertoáru pramene nebyla dosud věnována soustředěná pozornost z hlediska hudebního charakteru nápěvů. Cílem této práce tedy je shrnutí dosavadních poznatků o prameni, popis a zpracování jeho repertoáru formou tabulkových přehledů a rejstříků a vytvoření katalogu incipitů jednotlivých nápěvů za účelem jejich zpřístupnění v digitálním katalogu Melodiarium hymnologicum Bohemiae. Při práci s tímto digitálním katalogem byla prováděna komparace repertoáru pramene II A 14 s hymnografickou produkcí pramenů 15. a 16. století. Výsledkem tohoto výzkumu je charakteristiku repertoáru pramene a míry jeho nápěvné i textové návaznosti na další prameny. 1

5 2. Popis pramene Kancionál český je uložen v hudebně historickém oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové pod signaturou II A 14 a pochází ze sbírky rukopisů a tisků literátského bratrstva, které působilo při chrámu svatého Ducha v Hradci Králové. Jedná se o rukopis psaný na papíře o rozsahu 532 folií (včetně folia 157bis) a rozměrech 42 x 30 cm. Je vevázán do dřevěných desek potažených kůží s vtlačeným ornamentem, vazba o rozměrech 45 x 31,5 cm pochází z pozdější doby. Při převazbě byla folia oříznuta a zároveň vevázána další, a to folia o rozměrech 40,5 x 27 cm a folia o rozměrech 40 x 28,5 cm (Černý 1966, s.47). Na předním přídeští jsou uvedeny signatury používané v různých obdobích, z nichž některé byly citovány v literatuře (například Karel Konrád uvádí tento pramen pod signaturou XIII viz Konrád 1891, s.55; 1893, s.243). Kancionál obsahuje jednohlasé písně uspořádané podle sledu hlavních svátků roku s pozdějšími zápisy doplněnými na konci jednotlivých oddílů, dále 15 dvojhlasých a 4 tříhlasé skladby pro období vánoční a velikonoční. Většina písní je uvedena jen incipitem nebo fragmentem nápěvu; 86 písní je nenotovaných, často s odkazem na nápěv písně předchozí (poznámka Táž nota, Týmž tónem apod.), anebo na zcela jinou píseň (českou nebo latinskou; poznámka Zpívá se jako... ). Úvodní část představuje abecední rejstřík písní (folia 1r 8v), ve kterém jsou uvedeny též názvy písní, vyjmutých při převazbě z rukopisu (4 folia následující za foliem 222 a 7 folií následujících za foliem 366 zde například písně o Mistru Janu Husovi V naději Boží mistr Hus a Ó svolání Konstanské). Poté následují jednotlivé oddíly, řazené podle okruhů církevního roku (De Tempore a De Sanctis): Na modlitbu Páně, Na víru obecnou a Na přikázání Boží (folia 9r 32v), dále Adventní (33r 87v, s doplňky 88r 93v), O narození Páně (95r 149v s dvojhlasou písní na foliu 116v, dále s doplňky z pozdější doby na foliích 150r 157v), Postní (157r bis 170v), O umučení Krista Pána (171r 222v), Antifony postní (223r 225v), O vzkříšení Pána Krista (226r 286v), O vstoupení Páně (287r 301v), O duchu svatém (303r 322v, s doplňky od 323v 326r) O Trojici svaté (327r 338v), O těle a krvi Páně (338v 366v). Z úvodu dalšího oddílu O Svatých (367r - 381v) byly vyjmuty již zmiňované písně o Mistru Janu Husovi, následují Obecné písně (383r 485v, rovněž s doplňky z pozdější doby a s dvojhlasou písní na foliu 449v), poté vícehlasé skladby (folia 486v až 521r). Rukopis uzavírají jednohlasé písně a Credo (folia 522r 531r). Písně jsou notovány na pětilinkové osnově s použitím klíčů c, f, g. Převažuje černá menzurální notace, v úvodu a závěru rukopisu je užito též bílé menzurální notace (folia 28v 32v, 466r, 467r, 477v, 501v 515r, 519v 521r). Jaromír Černý blíže specifikuje charakteristické rysy notace užité v tomto prameni a uvádí, že jak černá, tak bílá menzurální notace využívá zjednodušené soustavy 2

6 znaků. (Černý 1966: 15) Menzurální notace černá využívá znaků pro notové hodnoty longa, brevis, semibrevis, minima a semiminima, a pro pomlky o hodnotě longy, brevis, semibrevis a minimy. Tyto hodnoty not a pomlk se v prameni II A 14 nacházejí taktéž v písních zapsaných bílou menzurální notací. Na psaní se podílel jeden hlavní písař spolu s nejméně sedmi dalšími písaři doplňujících částí. Jaromír Černý nevymezuje rozsah podílu jednotlivých písařů, avšak vyjadřuje se k období jejich působnosti. Dva písaře doplňků řadí do doby kolem roku 1600, dva do 2. poloviny 17. století, dva do 18. století. Další písař, ve třech případech podepsaný šifrou (folia 150r, 380r, 464v), připojuje letopočty od roku 1605 do roku 1618 (Černý 1966, s. 47). Jedním z písařů doplňků z doby kolem roku 1600 je s největší pravděpodobností Tobiáš Dačický, o kterém se více zminíme ještě o několik odstavců dále. Rukopis dvou písařů, které Jaromír Černý zasazuje do 2. poloviny 17. století, jsme identifikovali mimo jiné na foliích 323v 324v, kde je za písní uveden přípis Léta Páně 1650 učiněna (rukopis prvního písaře), dále na foliích 283v 284r, kde je opět připsán letopočet 1650, a na foliu 325v s přípisem Létha 1657, za nímž následuje podpis. Obě písně byly pravděpodobně psány druhým písařem z uvedených dvou. Dále na základě údajů Jaromíra Černého o převazbě kancionálu, která byla provedena patrně v 18. století, a při níž byla vevázána folia , se domníváme, že právě písně na uvedených foliích byly zapsány v 18. století jedním písařem (Černý 1966, s. 47). Rukopis druhého písaře přibližně z této doby jsme identifikovali na foliích 89r 93v, na kterých rovněž chybí původní foliace a písně zde zaznamenané nejsou uvedeny v rejstříku písní v úvodní části pramene. Také poslední nenotovaná píseň tohoto pramene (folia 530r 531r) je psána velmi podobným rukopisem a není uvedena v rejstříku písní, třebaže je zaznamenána na foliu, kde se původní foliace nachází, a proto se domníváme, že byla dopsána někdy v průběhu 18. století. Převážná část kancionálu je poměrně dobře čitelná s výjimkou některých poškozených folií to se týká zejména folia 223, dále folia 324, jehož část i s textem je utržena a na druhé straně je text velmi špatně čitelný z důvodu prosáknutí inkoustu, a dále přípisu na foliu 325v, které je rovněž potrhané. Na dalších místech kancionálu jsou patrné zásahy protireformační komise, jež měla za úkol odstranit texty z věroučného hlediska neslučitelné s naukami církve, která v pobělohorském období rekatolizace získala převahu. Z toho důvodu byla některá folia úplně odstraněna; zřejmě se jedná o folia, která následovala za foliem 366 a o jejichž náplni se dozvídáme z abecedního rejstříku písní nacházely se zde mimo jiné písně V naději Boží Mistr Hus a Ó svolání Konstanské (v rejstříku viz folia 5v, 8r). Dalším zásahem bylo odstraňování jen určitých naukově závadných částí textu, například tak, jako je tomu ve druhé sloce písně Jižť Babylon velmi klesá (folio 380r), v níž jsou slova Mistr Jan Hus odpovídá v pravém učení ožívá překryta pruhem papíru (jejich znění jsme nalezli na základě srovnání s katalogem MHB v kancionálu Jana Roha). Jiné pasáže byly v 3

7 textu pouze přeškrtány, takže jsou docela dobře čitelné. Je tomu tak v případě písně Bože Otče z veliké milosti, kde přeškrtaná slova z kalicha svatou krev pili byla nahrazena slovy na tvou smrt pamatovali připsanými na okraji folia 287v. V písni Jezu Kriste štědrý kněže je tužkou škrtnuta čtvrtá sloka Dals krev z těla vylévati, dal si v užitku ji píti, chtě tudy nás obživiti z své milosti a osmá sloka Ó milosti tvá k nám silná, ach běda, kdož tebe nedbá, než jinam o milost běhá z své slepoty. Kancionál obsahuje celkem na deseti foliích ornamentální výzdobu (ve dvou případech s užitím figurálních prvků) a rovněž miniaturní malby v iniciálách (s výjimkou dvou folií z uvedených deseti). Tato výzdoba se objevuje pouze na foliích psaných hlavním písařem, a to vždy na začátku jednotlivých oddílů. Iniciály u jednotlivých veršů jsou psány červenou nebo modrou barvou, některá velká písmena jsou v textu žlutě vybarvena. Foliace nová je psána tužkou v pravém horním rohu stránky, a to průběžně od rejstříku písní až do závěru kancionálu. Foliace původní, uvedená vždy uprostřed strany nahoře, začíná spolu s první písní a je na několika foliích přerušena jedná se o folia s pozdějšími doplňky (89r až 94v a 151r až 157v dle nové foliace). Na foliích 151r a 152r se na místě původní foliace nachází označení I 4 a I 5 a na foliu 153r S.19. Obě písně, nalézající se na těchto foliích, jsou rozepsány vždy přes celou dvojstranu, tedy řádek textu z folia 151v pokračuje na foliu 152r, text druhé písně je rozepsán z folia 152v na folio 153r. Podobně je tomu s notovou osnovou, která je v obou případech prázdná, bez nápěvu. Na devíti foliích jsou drobným písmem připsány letopočty, v některých případech i s přesným datem. Lze předpokládat, že na základě srovnání těchto údajů s charakteristickými rysy rukopisu jednotlivých písařů můžeme stanovit alespoň přibližně časové rozmezí, ve kterém kancionál vznikal. V souvislosti s pramenem II A 14 se uvádí letopočet 1587 s otazníkem (tak je uveden v databázi Melodiarium hymnologicum Bohemiae), nebo 1599 (Pohanka 1958: 59; Mikan 1967: 15). Letopočet 1599 se skutečně v prameni nachází, a to na foliu 476r. Ještě před tím je na foliu 484r další záznam, který uvádí letopočet 1605 s přípisem: Vepsaná k žádosti P. arcikněze Jiříka Tesáciusa létha Februa. den S.Háty Panny i všech pobožných a spasení své milujících lidí. Další zaznamenané letopočty nás rovněž uvádějí již do počátku 17. století, a to Marti na foliu 380r, 1608 In die Transfigurationis Christi na 464v, znovu Augusti na 525v, 3.Januar 1618 na 150r. Následují údaje, které posunují dataci až do poloviny 17. století, a to přípis Létha 1650 na foliu 284r, Léta Páně 1650 učiněna na foliu 324v, a nakonec Létha 1657 na foliu 325v. Na foliu 476r je ve spodní části folia uveden přípis: Tyto písně jsou psané od T. G. D. létha V čas veliké a veřejné rány morové po vší české zemi: Ve čtvrtek po památce Nanebevzetí blahoslavené Panny Marie: kteréhožto dne dobré a hodné paměti pochován urozený pan Martin 4

8 Cejp z Peclinovce, primátor města tohoto. A toho dne také jest jich nejvíce pochováno, totiž: devadesáte pět osob. Jiní pak o dvě osoby víceji počítají. Počet všech, což jich v městě i na předměstí zemřelo nachází se přes půl páta tisíce. Iniciály T. G. D. označují Tobiáše Dačického, hradeckého písaře a člena literátského bratrstva. Jeho portrét je vymalován v Graduálu českém II A 13 b na foliu 99v. Na základě tohoto přípisu můžeme předpokládat, že byl písařem části kancionálu II A 14 (Mikan 1967, Bláha 2005). Podle rukopisu, kterým je psána tato píseň (viz folio 476r), je možné usuzovat, že Tobiáš Dačický nebyl hlavním písařem, ale prvním písařem doplňků, jehož písmo je v prameni hojně zastoupeno a často se střídá s rukopisem hlavního písaře. Při porovnávání pramene II A 14 s pramenem II A 10, což je český kancionál stejné provenience, byla shledána podobnost v rukopise dvou písařů zřejmě se jednalo o hlavního písaře a jednoho z písařů doplňků a ve výzdobě (viz pramen II A 10 folio 3r a pramen II A 14 folio 287r, 338v a další). Lze předpokládat, že oba kancionály začaly být psány přibližně ve stejné době, tedy během druhé poloviny 16. století, a jejich psaní pokračovalo i ve století následujícím. (Mikan 1967: 13-14) 5

9 3.1. Stav bádání Sbírka královéhradeckých kancionálů se stala předmětem pozornosti badatelů v průběhu 19. století, jak o tom svědčí mimo jiné články publikované v časopisech Památky archaeologické a místopisné, Lumír či Světozor. V časopisu Památky archaeologické a místopisné popisuje Antonín Rybička dvojdílný Graduál český především z hlediska jeho malířské výzdoby a připojuje životopis malíře Matouše Radouše a skladatele Jiřího Rychnovského. (Rybička 1857) Hned následující článek, jehož autorem je Moritz Lüssner, je věnován výčtu a stručnému popisu kancionálů a knih tehdy uložených ve skříních na boční kruchtě v severní chrámové lodi. (Lüssner 1857) Karel Vladislav Zap ve svém článku Biskupský hlavní chrám sv. Ducha v Králové Hradci věnuje pozornost historii hradeckého literátského bratrstva, přičemž zmiňuje vybrané hudební památky jako je Franusův kancionál, Rorátník český a dvoudílný Graduál český, a uvádí některé podrobnosti související s jejich vznikem. (Zap : 166, ) Popisem malířské výzdoby Franusova kancionálu se zabývá Jan Erazim Wocel v článku Miniatury české XVI. století publikovaném ve III. dílu téhož časopisu. (Wocel 1859) Výtvarnou stránkou kancionálů bohatých na výzdobu se zaobírá Antonín Rybička v článku Matouš Radouš, malíř český, a graduale v královském věnném městě Hradci Králové. (Rybička 1867) V první polovině 20.století se stal Kancionál Franusův předmětem monograficky zaměřené práce Dobroslava Orla, jenž věnoval pozornost vedle repertoáru pramene zejména problematice notace. Studie Petra Hartmanna Český kancionál královéhradecký, zaměřená na malířskou výzdobu dvoudílného graduálu II A 13 a II A 13b, přináší vedle pojednání o vzniku obou rukopisů a jejich zevrubného popisu rovněž shrnutí dochovaných údajů týkajících se královéhradeckého literátského bratrstva. (Hartmann 1959) Přehled o stavu bádání týkající se jak celé sbírky hudebních rukopisů, tak i jednotlivých kancionálů přináší Jaromír Černý ve svém Soupisu hudebních rukopisů Muzea v Hradci Králové na stranách 11 až 13. (Černý 1966) Další informace, zejména s ohledem na kancionál II A 10, uvádí Šárka Handlová ve své bakalářské diplomové práci. (Handlová 2005) Vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou platné i v případě kancionálu II A 14, jenž je součástí zmiňované sbírky, dále se budeme zabývat pouze pracemi badatelů, které se přímo dotýkají kancionálu II A 14. Roku 1891 podává Karel Konrád v časopise Cyrill zprávu o rukopisech, uložených tehdy již v královéhradeckém městském muzeu, a třídí je na několik skupin. Mezi nimi uvádí společně dva české kancionály číslo IX a XIII, tedy rukopisy dnes známé pod signaturami II A 10 a II A 14. (viz Černý 1966: 31) Kancionál II A 14 datuje do 2. poloviny 16. století a k otázce jeho repertoáru uvádí, že obsahuje staré české písně s nápěvy. (Konrád 1891: 55) O dva roky později upozorňuje na 6

10 vícehlasý repertoár kancionálu a uvádí na straně 243 své knihy Dějiny posvátného zpěvu staročeského tříhlasý kánon Veselme se křesťané, jenž se v prameni nachází na foliu 514v pod rubrikou Fuga trium vocum. Ukázku otiskuje tak, jak je uvedena v prameni, čili bez taktových čar, v původním klíčování a jako jeden hlas se značkami udávajícími nástup dalších dvou hlasů (jen s drobnou odchylkou v textu místo díky vzdávejme uvádí vždycky vzdávejme ). Komentuje nástupy jednotlivých hlasů a počet slok. (Konrád 1893) Tutéž skladbu přepisuje Jaroslav Pohanka ve své antologii Dějiny české hudby v příkladech na straně 59 (ukázka číslo 87), a to do houslového g klíče spolu s taktovými čarami a s vypsáním všech tří hlasů. V poznámkovém aparátu na straně 25 datuje pramen do roku 1599 a uvádí výskyt písně v prameni (pouze s drobnou odlišností namísto uvedeného folia 511 se skladba nachází na foliu 514). Dále otiskuje incipit písně v původním klíčování a uvádí převod rytmických notových hodnot. V závěru upozorňuje na Konrádův otisk skladby. (Pohanka 1958) Jaroslav Mikan ve své studii Z minulosti hudebního Hradce Králové zmiňuje jmenovitě pouze Franusův kancionál, Rorátník český a dvoudílný Graduál český, u dalších kancionálů odkazuje na jejich soupis v Katalogu výstavy památek hudebního života hradeckého, pořádané v roce (Mikan 1933) Mikanova studie O literátských družinách v Hradci Králové měla být úvodem k samostatnému Soupisu hudebních památek královéhradeckého musea, na kterém pracoval spolu s Dobroslavem Orlem, a vyšla až roku 1967 po autorově smrti jako součást katalogu výstavy hudebních rukopisů východních Čech. (Černý 1966, Mikan 1967) Kancionálu II A 14 Mikan věnuje první odstavec na straně 15 a zabývá se především otázkou jeho datace. Převážnou většinu kancionálu datuje do 16. století a vychází přitom z přípisu jednoho z písařů Tobiáše Dačického na foliu 476r (Mikan uvádí folio 473), který zapsal letopočet Dále upozorňuje na morní píseň Poslyštež smutného hlasu staří mladí i děti (folio 477v) a na její variantu, otištěnou v Časopise musea království českého Jaroslavem Gollem, který ji nalezl v rukopise berlínské knihovny. (Goll 1873) Odkazuje taktéž na uveřejnění této písně podle jejího znění v královéhradeckém kancionálu J.Stárkem v Časopise českého musea (Mikan 1967: 15, ppč.) Přetisk písně z tohoto časopisu jsme nalezli v publikaci Výbor z literatury české, kde je však její text uveden až od druhé sloky. (Erben 1868: ) Katalog královéhradeckých hudebních rukopisů vypracoval v letech 1965 až 1966 Jaromír Černý a jeho zkrácenou podobu publikoval roku 1966 ve sborníku Miscellanea musicologica. Podává v něm popis rukopisů a jejich repertoáru, rozčleněného podle hlavních oddílů jednotlivých pramenů. Vzhledem k tomu, že u těchto rukopisů byly v různých obdobích používány různé signatury, uvádí autor konkordanci těchto signatur, dále chronologický rejstřík a přehled provenience rukopisů. (Černý 1966: 31-33) Popisu Kancionálu českého II A 14 věnuje strany 47 a 48, repertoár pramene 7

11 uvádí v kapitolách České písně (Týž: ) a Vícehlasé skladby kompletní (Týž: ), přičemž ponechává stranou texty hymnů a sekvence a jejich úpravy v něm obsažené (kapitoly III. a V.). Odkazy na tento soupis repertoáru uvádíme v tabulce Abecední seznam písní v další podkapitole této práce. Dalším údajům obsaženým v katalogu Jaromíra Černého, které se týkají kancionálu II A 14 věnujeme pozornost v kapitole Popis pramene a také v následující kapitole. Z výše uvedeného je patrné, že již v průběhu 19. století byla veřejnost upozorňována badateli na existenci těchto pramenů. V dílčích studiích byly uveřejňovány obecně historické informace, které souvisely se vznikem pramenů a jejich funkcí v okruhu literátských bratrstev, dále byla provedena jejich základní klasifikace. Zásluhou Jaromíra Černého byl vypracován soupis repertoáru jednotlivých pramenů královéhradecké provenience. Vzhledem k tomu, že tento katalog neobsahuje soupis nápěvů, ale pouze texty, zůstává dosud neznámý charakter hudební náplně jednotlivých pramenů, jejich původ a pohyb v rámci regionu či bratrstva. Z toho důvodu je zapotřebí postupně zpracovat jednotlivé prameny monograficky a poté provést jejich komparaci s prameny uveřejněnými v digitálním katalogu MHB. Na základě takovéhoto srovnání pak bude možné blíže posoudit charakter pramenů a také doložit míru původnosti, či naopak migrace jejich repertoáru. 8

12 3.2. Soupis hudebních rukopisů Muzea v Hradci Králové Jaromíra Černého Jaromír Černý se ve svém Soupisu hudebních rukopisů Muzea v Hradci Králové zabývá repertoárem pramene II A 14 nejprve velmi stručně v předmluvě a poté na stranách 47 a 48 přináší informace týkající se popisu pramene a jeho repertoáru. Repertoár pramene rozepisuje v kapitolách VII. České písně a VIII. Vícehlasé skladby kompletní (v oddílu C s názvem Latinská moteta a písně a jejich česká kontrafakta). V kapitolách III. Hymny a V. České sekvence autor bere v úvahu skutečnost, že se v prameni II A 14 sekvence a jejich úpravy a hymny (překlady či parafráze jejich textu spolu s nápěvy známých hymnů) vyskytují, ale jmenovitě je zde neuvádí s odůvodněním, že určení vzájemného vztahu jejich textů a melodií představuje úkol pro další bádání. V kapitole VII. České písně uvádí Jaromír Černý názvy jednohlasých písní, vyskytujících se v prameni II A 14 na foliích 9r až 485v a 522r až 531r. Na straně 121 zařazuje autor pod číslem 3 nenotovanou píseň Aj my Boha žádejme vše skrze Krista prosme a na straně 129 pod číslem 238 píseň Kteréž Kristus vykoupil od jich hříchův. Obě tyto písně v následujícím abecedním seznamu neuvádíme samostatně, nýbrž je chápeme jako pokračování písně Z té milosti nesmírné od Boha v Kristu dané, uvedené v prameni na foliu 303r a v Soupisu Jaromíra Černého na straně 142 pod číslem 615. Z bližšího zkoumání vyplynulo, že nápěv písně Z té milosti nesmírné je nápěvem 4. bistrofy sekvence Veni sancte Spiritus (pramen II A 14 uvádí pouze jeho incipit), dále že incipit nápěvu uvedený u textu začínajícího slovy Kteréž Kristus vykoupil představuje nápěv 5. bistrofy téže sekvence a je navíc uveden poznámkou druhý v[erš]. Text písně pokračuje na dalších foliích a u slov Kdož dary ducha jeho mají je uvedena poznámka Pod prv[n]í verš. Ještě na téže straně se objevuje u textu Aj my Boha žádejme znovu poznámka Pod druhý verš. Domníváme se tedy, že se jedná stále o jednu píseň Z té milosti nesmírné, jejíž strofy měly být zpívány střídavě na nápěv 4. bistrofy sekvence Veni sancte Spiritus (poznámka Pod první verš) a na nápěv její 5. bistrofy (uvedené poznámkou Pod druhý verš ). 9

13 3.3. Abecední rejstřík písní pramene II A 14 a jejich citace v Soupisu Jaromíra Černého Píseň Název písně Černý 1966 číslo 110 A protož my nové léto křesťané v památce této s potěšením začínáme 121/ Aj již ctného Pána svého velebmež bez přestání 121/1 190 Aj již zima pomíjí lesovéť se zelenají travičkať okřívá 121/2 182 Aj nuž nyní vesele Ježíše Spasitele kterýž vstal z mrtvých 121/4 141 Aj nyní křesťané z hříchův těžkých povstanúce 121/5 274 Aj Pán náš milostivý a my lid jeho hříšný 121/6 200 Aj Syn Boží z mrtvých vstal 121/7 176 Aj ten silný Lev udatný Kristus vstal z mrtvých Pán milý 121/8 57 Aj vstávajíce každý z svého lože 121/9 27 Anděl k Panně Marii Kristův poslán 121/11 77 Andělové ti poslové sou zpívali a pastýřům zvěstovali 121/ Boha jenž jest na výsosti chvalmež všickni z té milosti 121/18 56 Boha Otce všickni chvalme a jemu díky vzdávejme 121/ Bohu Otci budiž chvála jakož na počátku byla 121/ Bohu Otci mocnému nevýmluvně dobrému 121/21 48 Bohu Otci nebeskému v milosti v lásce štědrému 121/ Bohu svému Králi nebeskému vzdávejmež čest samému 155/110a 254 Bože jenž jsi na výsosti budiž chvála s vděčností 121/26 6 Bože jenž v tě věříme 121/ Bože náš všemohúcí neobsáhlý lidskú myslí 122/ Bože nepostihlý a všemohúcí 122/ Bože Otče rač nám dáti časy jasné a pokojné 273 Bože Otče sešliž nám nyní Ducha Svatého 122/40 29 Bože Otče vší si chvály hodnýs 122/ Bože Otče z veliké milosti učinils nám více nežli dosti 122/ Bože rač pokoj dáti nám hříšným na Zemi víru lásku zjednati mezi lidmi 122/45 všemi 363 Bože sílo na výsosti byť nebylo tvé milosti kterou ty k nám máš 122/ Bože toběť jsme zhřešili a tě k hněvu popudili 122/ Bratři milí pilně znamenejte 122/ Buď Bohu chvála čest 122/ Buď tobě chvála Otče náš že Evangelium dáváš 122/60 3 Bůh Otec a nebeský Pán 122/ Bůh všemohúcí vstal z mrtvých žádúcí chvalmež Boha 123/ Bychom sobě zpomínali coť má nás potkati 123/ Církev svatá v posledních dnech velmi neznamenitá 123/ Církev svatou poznávati víru o ní vyznávati 123/ Činíme tobě Pane Bože díky žes stvořil sobě i nám služebníky 160 [Dej nám Kriste svůj pokoj] 283 Děkujem tobě Kriste žes nás sobě koupil skrze umučení 123/ Děkujemeť Obránce náš že jsi nás opatroval 123/ Den Božího narození radujme se všickni nyní objevilo se spasení 123/ Den přeslavný jest k nám přišel v němž má býti každý vesel 123/ Díky Bohu vzdejme Králi nebeskému kterýž nám dobrotivě své tělo dal 123/82 63 Díky Bohu vzdejme Králi nebeskému kterýž nás dobrotinně dochoval k jitru 94 Díky již nyní vzdávejme Pánu Bohu jejž velebme 123/83 10

14 Píseň Název písně Černý 1966 číslo 349 Díky všickni a to vždycky vzdávejme Pánu Bohu svému 158/3 47 Divná se milost stala od mocného Pána 123/ Dnes hod slavný máme Trojice Svaté a velebný 123/ Dnes Král slávy na nebesa vstoupil 123/ Dnešního dne vstal stvořitel z mrtvých náš milý Spasitel 124/90 45 Ej divná milost od Ježíše Pána lidskému pokolení dána 124/ Ej chval každý Hospodina obyvatelé země moře nebeská obloha 124/ Ej jižť jest přišla na nás hrozná morní rána 124/ Ej nuž važme všickni nyní co Bůh lidu svému mluví 124/ Ej pomíjí nešporní hodina pochvalmež Hospodina 124/ Ej teď večeře Páně tak jakž přikázání máme 124/ Hod slavný Ducha Svatého pamatujmež dnes vděčně 124/ Hospodine Otče žádúcí Pane všemohúcí 124/ Hospodine uslyš hlas můj předůstojný obličej tvůj 124/ Chvála buď Bohu na výsostech Králi laskavému 124/ Chvála Otci nebeskému jenž slovo své lidu svému ráčil jest poslati 124/ Chvaliž svého stvořitele vše lidské pokolení 124/ Chvalmež Boha Otce mocného jenž Syna svého 124/ Chvalmež Boha Otce všemohúcího z narození Syna jeho 124/ Chvalmež Boha velebného jenž vydal Syna svého 125/ Chvalmež nyní Boha svého z posvětcení města jeho 125/ Chvalmež Otce nebeského i jeho Syna milého 125/ Chvalmež všickni Krále nebeského 125/ Chvalmež všickni Spasitele zpívajíc jemu vesele 125/ Chvaltež Pána andělé všickni nebeští kůrové 125/126, 158/4 194 Chválu vzdávejte Pánu Bohu mocnému všickni věrní 125/ [Chválu vzdejme mnohú my] 360 I my věříme v Boha Otce svého jenž stvořil nebe i zemi 25 Jakož o tom proroci svatí zvěstovali 125/ Jakožto růže překrásná a jakžto hvězda přejasná 125/ Jazyk lidský nemůže vypraviti toho 125/ Jeden Bůh v bytu truj v osobách jest 125/ Jedním hlasem tímto časem všickni spolu zpívejme 125/ Jednorozeného Syna Otce jenž se vtělil v přečisté Panence 125/ Jestiť psáno dávním rokem Jeremiášem prorokem 125/ Jezu Kriste Králi nejvyšší Pane po tvé svaté vůli ať se vše stane 125/ Jezu Kriste štědrý kněže 126/ Jezu Kriste tvé zajisté jméno svaté v slavnost vzaté jest 126/ Jezu Kriste tys zajisté Syn pravý Boha Otce 126/ Jezu Kriste vykupiteli jenžs vstal z mrtvých ráno v neděli 126/ Ježíš dobrý sám jediný dobrovolně bez viny trpěl muky všelijaké 126/ Ježíš k Pilátovi ráno veden tu naň žalováno 126/ Ježíš Kristus jsa Bůh pravý Otce Syn jednorozený 126/ Ježíš Kristus Král nejvyšší přijdeť sem s nebeskou říší 126/ Ježíši Kriste tebeť čistá Panna počala i porodila 126/ Ježíši Pane nejvyšší nad tě žádný lepší 126/ Ježíši tváť jest památka sladší nad streď všeho světa 126/177 11

15 Píseň Název písně Černý 1966 číslo 72 Již slunce z hvězdy vyšlo radujte se lidé 127/ Jižť Babylon velmi klesá rány Boží hodně nesa 127/ Jižť jest vyšel paprslek z slunečka jasného 127/ Jižť Pán nad Pány Kristus 127/ Jižť se blíží smrt Kristova važ každý tato slova 127/ K chvále Bohu sezpívejme jeho vždycky chvalme 127/ Každý duch chvaliž Pána 127/ Každý věrný prozpěvuj Bohu srdcem děkuj 127/ Kdo chce zde Bohu slúžiti a do života přijíti 127/ Kdož chce život věčný míti máť z víry dobře živ býti 127/ Když byl ve dvanácti letech s sebou ho pojali do chrámu 127/ Když nám Pán Kristus narozen Ďábel přesilný potřen jest 158/5 115 Když v myšlení usmrcení Ježíše rozjímám lítostí se puká srdce 127/ Ke cti a k chvále Boha věčného 127/ Klaníme se tobě Kriste ukřižovaný a chválíme tě 127/ Komuž milo spasení času nynějšího 127/ Král nebeský Jezu Krist 128/ Králi Abrahamův Bože prosíme hněv svůj odlože 127/ Králi Kristu Bohu Otci rovnému z Panny narozenému 127/ Králi nebeský k tobě lid křesťanský volá 128/ Krista Pána vstoupení slavmež pamatujíce nyní 128/ Kriste jenž jsi světlo i den zažeň od nás zlý noční sen 128/ Kriste Králi stvořiteli věřících vykupiteli přijmiž od nás prosby naše 128/ Kriste nebeský slavný Králi andělský i také lidský 128/ Kriste pro naše spasení jenž jsi ráčil bídným člověkem býti 128/ Kriste ty si smrt podstoupil aby nám život navrátil 128/ Kristus běh svého poselství dokonav i vítězství 128/ Kristus cesta jistá do nebeské slávy 128/ Kristus jediný a náš Ježíš milý když se z Panny narodil 128/ Kristus Ježíš Nazaretský kterýžto umřel za všecky 128/ Kristus Kněz chtě své oběti účastny věrné činiti 128/ Kristus příklad pokory 128/ Kristus Spasitel vstoupil na nebe náš vykupitel 128/ Kristus Syn Boží narodil se nyní z života panenského 128/ Kristus věčné radosti připravuje z milosti svým vyvoleným 128/ Kristus z mrtvých vstal jenž jest byl za nás na kříži skonal 128/ Kristus zaslíbil učedlníkům když zde s nimi bydlil 128/ Kristus zrno to obilné ve čtení všem oznámené 128/ Kristův život znamenejme než nás smrt zachvátí 129/ Křesťané pravdy Boží praví milovníci 129/ Láska věčná Bůh jediný 129/ Léto chvíle této vesele vydává spolu všecko stvoření 129/ Lidé svatí pravdu majíc Boha svého pravě znajíc 129/ Majíc v srdci radost utěšení vzdejmež chválu vesele zpívajíc 129/ Máš to znáti ó křesťane věrný co tě učinil Pán Bůh nesmírný 129/ Milost všemohúcího Boha vždy dobrého 129/ Minula noční hodina poklekněm na kolena 129/250 12

16 Píseň Název písně Černý 1966 číslo 5 Modliti se přikázal Kristus 129/ Modlme se důvěrně Bohu 129/ Modlme se Otci svému v pokoře 129/ Moudrost Boha Otce pravda Pán náš Ježíš člověkem učiněn jest 129/ Muky přetěžké i smrt Pána Ježíše važ předraze křesťanská říše 129/ Na Boží narození radují se andělé a s plesáním zpívají 129/ [Národe český chvaliž Boha] 81 Narodil se Kristus Pán veselme se 130/ Narodilo se z panny malé pacholátko a dcera svaté Anny zplodila děťátko 129/ Narození Božího všickni vděční jsouce slavíc památku jeho 130/ Narození Páně tento čas pamatujme 130/ Nastal jest nám den veselý v němž se z Panny čisté narodil Syn Boží skrze nějž 130/266 se věřícím spasení množí 95 Nastal nám den veselý v němžto z Panny čisté narodil se Syn Boží jemužto 130/268 slunce 70 Nastal nám den veselý z rodu královského 130/ Nebeský Pán ať by dokázal k nám dobrotu svú velikú 130/ Nebť jest vstal z mrtvých Kristus Král 130/ Nebudeš míti bohův jiných 130/ Noc temnou přečkavše velicí i malí 130/ Nu bez míry jak kdo moha za dar víry prosme Boha 130/ Nuž křesťané víru vyznávejme v Boha Otce všemohoucího stvořitele 278 Nuž křesťané víry pravé co sme znamenejme 130/ Nuž všickni z srdce pravého chvalme Ježíše milého 130/ Nuž všichni vesele svého stvořitele chvalmež z té milosti 130/ Ó blahoslavený člověk kterýž v dobrém strávil svůj věk 130/ Ó Bože Trojice Svatá jediná Božská podstata 131/ Ó daremné světské utěšení i jak brzo míjíš v rychlosti 131/ Ó jak hrozná trápení přišla na křesťany 131/ Ó Jezu Kriste Synu Panny čisté vzhledniž na nás 131/ Ó Královno nejslavnější ó Panenko nejsvětější 131/ Ó Kriste vzkříšený králs nad králi slavný 131/ Ó lidské pokolení měj vždy v své paměti to hořké umučení 131/ Ó manno chlebe andělský duše potěšení 334 Ó nejmilosrdnější Otče nejmilejší my hříšní tobě se modlíme 131/ Ó nejmilostivější Otče slyš modlitbu syna tvého 279 Ó Pane náš milostivý žádáme tvé pomoci 132/ Ó předivné Ježíše Pána narození přineslo všemu světu veliké potěšení/ó 152/63a předivné narození přineslo jest všemu světu potěšení 345 Ó předivné rození Kristovo jemuž žádného nebylo jest od věkův 153/95b rovného/splnilo se Písmo svaté 114 Ó přesvatá Maria přemilá matičko och což jesti přesmutné tvé milé srdéčko 136/ Ó spasiteli Ježíši kterýžs sám ze všech nejlepší 132/ Ó spasiteli náš ty sám své věrné znáš 132/ Ó světlo Trojice svatá jediná božská podstata 132/ [Ó svolání Konstanské] 128 Ó veliká milost Syna Božího ráčil v světě trpěti mnoho 133/364 13

17 Píseň Název písně Černý 1966 číslo 249 Ó věrní díky nábožné obětujme Pánu 133/ Ó věrní srdcem povstaňme 133/ Ó všemohoucí Bože náš děkujem tobě každý čas 183 Od smrti Otec nebeský jako Lev velmi udatný silně řeva křísil Syna 131/ [Odpolu životem naším] 101 Osmý den po narození hned ráčil trpěti 132/ Otce nebeského pochvalmež z milosti neb nám Syna svého poslal s vysokosti 132/ Otče Bože všemohúcí jenž jsi nám dal v člověčenství Syna 132/ Otče buď tvé jméno posvěceno 132/ Ó Otče laskavý milosti i dobroty plný 131/ Otče mocný Kriste múdrý Duše svatý dobroto 132/ Otče náš jenž jsi každý čas na nebi nejvýše 132/345 4 Otče náš jenž jsi na nebesích nakloň uší svých 132/ Otče náš jenž jsi na nebesích posvěť se jméno tvé 132/ Otče náš jenž jsi na nebi prosíme vzhlédni na nás na Zemi 132/ Otče náš jenž jsi v nebesích osvěť se jméno tvých věrných 132/350 1 Otče náš jenž v nebi bydlíš 133/351 7 Otče náš který jsi na nebesích neopouštějž nás synův tvých 133/ Otče všemohúcí předivný v své moci jenž si dal Syna nám 133/ Otče všemohúcí rač slyšeti věrné 133/ Pamatovati sluší dobrodiní které se stalo skrze vzkříšení Pána 158/ Pamatuj člověče proč tě Pán Bůh stvořil nade vše stvoření 133/ Pamatujmež my vesele rod našeho Spasitele 133/ Pamatujmež všickni věrní Syna Božího mučení 133/371 9 Pán Bůh náš deset svých přikázání vydal 133/ Pán Bůh shlédl s nebe na lidské rodiny 133/ Pán Bůh z své moci stvořil nás 133/ Pán Ježíš po svém pokřtění puzen na poušť k pokušení 134/ Pán Kristus Syn Boží věčný přišel mezi lid nevděčný 134/ Pane Bože smiluj se ó Kriste smiluj se uslyš nás Jezu Kriste 222 Pane Bože vší moci Otče milosrdný 133/ Pane Jezu Kriste Králi slavný umřels za nás hříšné křesťany 134/ Pane Kriste Bože věčný a nebeský Králi 134/ Pane Kriste myť k tobě voláme 134/ Pane Kriste rač to dáti nás v zármutcích potěšiti 134/ Pane mocný Králi nad krále Bože Abrahama milého 134/ Pane všemohúcí žádámeť tebe uslyš a rač dáti pomoc od sebe 134/ Plesejme všickni vesele chválíc Boha stvořitele 134/ Plnost času když přišla 134/ Poděkujmež nyní Pánu Bohu na výsosti z jeho dobrodiní 135/ Podle zákona starého když sou do chrámu šli Josef a matka Maria 135/ Pochválen budiž Pán Bůh náš kterýž nasytil nás svatým slovem 135/ Pokloňme se my ochotně králi 135/ Poroučímeť se v tvé Pane ruce my v tomto plačtivém oudolí 135/ Poslán jest Archanděl k Marii Panně do města Nazaretu 135/ Poslán jest od Boha anděl jemužto jméno Gabriel 135/ Poslán jest od Boha anděl ten kterýžto slove Gabriel 135/425 14

18 Píseň Název písně Černý 1966 číslo 336 Poslyštež smutného hlasu staří mladí i děti 135/ Povážiti sluší člověče milý proč se stalo šťastné narození Pána 158/ Povstaň každá duše věrná nebo dobrota nesmírná ukázala se jest tobě 135/ [Poznávámeť to náš milý] 352 Požehnaný jestiť tento den v němž Kristus třetí den 159/14 97 Pro tu milost Boha Otce pamatujmež všickni věrní ctíce slavnost velebného 135/438 Pána 52 Probuď se v mysli věrný patř a nebuď lenivý 135/ Prokřikněmež všickni k chvále Pána nejsvětějšího 135/ Prorokovali proroci vzejdeť slunce spravedlnosti 135/ Prosmež Ježíše milého na nás velmi laskavého 135/ Prozpěvujmež všickni k chvále Bohu 135/ Prozpěvujmež všickni nyní na den Božího vzkříšení 135/ Přečistá přečistá Panno Maria tebe zvolila Trojice svatá 155/115a, 159/15 91 Předivná moc Boží nám se ukázala aby Panna Maria Syna porodila 135/ Přidiž těšiteli Duše Svatý 136/ Přikázání Boží první a největší 136/ Připravil jsi přede mnou Pane Ježíši stůl nebeský 136/ Připravme se věrní k modlení k samému Bohu 136/ Přišel jest k nám obr silný Mesiáš zaslíbený 136/ Přišloť nám utěšení když Stvořitel své stvoření ráčil navštíviti /Z Adamova 159/16 rodu vyšlo z plodu královského 93 Radost nevýmluvná dnešní den jest nám zjevena Alleluja 136/ Radostně Bohu zpívejme čest chválu vzdávajíce 159/ Raduj se srdce člověka z hříchův již povstalého 136/ Raduj se z toho věrný žeť se k nám přiblížil Bůh nesmírný 136/ Radujíc se Kristu Pánu vítěziteli mocnému 136/ Radujme se v Pánu Kristu chváléc Pána Boha Otce 136/ Radujme se veselme se všickni věrní křesťané/radujme se všickni věrní na 153/95a den narození 342 Radujme se vespolek neb Pán Kristus Bůh a člověk k nám jest na tento svět 150/32a přišel/radujme se vespolek neb Kristus přišel hříšných Spasitel 167 Radujme se všickni nyní činíc nábožné zpívání 136/ Rok nový již jest k nám přišel v němž má býti každý vesel 136/ Řeč tohoto svatého čtení veselého poselství potěšilo srdcí našich 136/ Řeč tuto svatou slyšíce Boha Otce vždy chválíce 137/ Řeči přečtené apoštolské někdy také prorocké dej nám Pane jim věřiti 136/ S vysokosti nebeské od Otce světlosti 138/ S výsosti na tento svět Otec nejmocnější poslal Syna svého 138/ Se všemi svatými i s anděly nebeskými v tvém království 137/ Seslání Ducha Svatého slavíce hod dnešní 137/ [Sezřiž s nebe Hospodine] 88 Sladké písně prozpěvujme vesele se vždy radujme 137/ Slavné Kristovo vzkříšení pamatujme všickni věrní 137/ Slovo na svět narozené z přečisté panenky 137/ Slyšmež řeč Pána Boha našeho kterýž takto mluví z zákona svého 137/485 15

19 Píseň Název písně Černý 1966 číslo 155 [Smiluj se nad námi náš] 300 Snažujme se v tomto světě Bohu ve všem líbiti 137/ Spasitel náš jest z mrtvých vstal naděje všech věrných 137/ Spasitel náš Kristus milý obveselil všecko stvoření 137/ Spasitel náš Pán Bůh všemohúcí Ježíš Kristus Nazaretský stkvúcí 137/ Spasiteli Pane Jezu Kriste tys sám hoden cti a chvály všeliké 137/ Stala se jest věc divná Panna Syna porodila a v jeslech položila 137/ Stala se jest věc divná Panna Syna porodila beze vší strasti tělesné 159/20 67 Stala se jest věc divná Panna Syna porodila beze vší strasti tělesné 137/ Stvořitel nebe i země chtěl tomu sám od sebe veden jest na poušť duchem 138/ Stvořiteli věčnému buď chvála od stvoření jeho 137/ Stvořiteli všemohúcí Bože Otče náš přežádúcí 137/ [Svatého všech Svatých] 203 Svatý Václave vévodo české země 138/ Svatých apoštolův Božích mučedlníkův 138/ Světlá hvězda Ježíš dítě krásné 159/ Svítězil milý Syn Boží nad Ďáblem nad nejpyšnějším 145 Šel přes potok Cedron k hoře Kristus v mnohé pokoře 138/ Taktoť volá sám Syn Boží poďte ke mně pracovití 138/ Tento čas nynější vesele vydává v němžto všecko stvoření 138/ Tento přeslavný den poctivosti každé jest hoden 138/ Těš se dcerko Sionská ty církvi křesťanská 138/ Těšiteli Duše Svatý ty jsi od nás v dařích Božských vzácně přijatý 138/ Těšte se věrní neb Beránek velikonoční obětován jest 138/ Tobě buď čest Pane Spasiteli náš kterýs na svět s nebe s stoupil 138/ Tuto svatú epištolu věrní slyšíc všickni spolu 138/ U tebeť jest darův dosti Pane hojnost nad hojnosti 340 Ukázala se veliká láska Boha Otce nebeského/ukázala se láska jenž maje Syna rovného 153/87a, 159/ Ukřižovaný Kriste zdrav jedinká naděje čas tento tvého svatého mučení 139/ Umřel Kristus Pán náš za hříchy naše by ospravedlnil nás 139/ Umučení i trýznění važmež nábožně my nyní 139/ Umučení našeho Pána Jezu Krista jakož popsal svatý Jan Evangelista 139/ Umučení našeho Pána milostného važ sobě křesťan věrný 139/ Utěšený nám den nastal v němž Pán Jezu Krist z mrtvých vstal 139/ V moci v múdrosti dobrého chvalmež Boha 140/ [V naději Boží mistr Hus] 149 Važmež jak mnohá dobrota v umučení Jezu Krista 139/ Ve jméno nejvyššího Otce všemohúcího 139/ Věčný Syn jednorozený 139/ Velebmež vždy s veselím Stvořitele svého 139/ Veliká tvá láska Bože neobsáhlý 139/ Věrná duše radostně máš Krále přijíti 139/ Věřím v Boha nebeského a Otce všemohoucího 361 Věřím v Boha nebeského Otce nebe země všeckněch věcí stvorce 8 Věřím v Boha Otce nebeského nad nějž není mocnějšího 139/ Věřím v Boha Otce všemohoucího stvořitele nebe 139/547 16

20 Píseň Název písně Černý 1966 číslo 201 Věříme všickni v jednoho Boha Otce Stvořitele našeho 108 Věřmež v Boha nebeského Stvořitele přeslavného 328 Věřmež věrní v našeho stvořitele milého 139/ Věřmež všickni v jednoho Boha jehožto jest nestihlá sláva 178 Vesel se této chvíle lidské pokolení 140/ Vesele Bohu zpívejme čest chválu vzdávajíce 139/ Vesele zpívejme Boha Otce chvalme 139/ Veseliž se již nyní všecko lidské pokolení z divného spasení 139/ Veselme se křesťané a díky vzdávejme milému slavnému věčnému Pánu 159/23 Kristu 89 Veselým hlasem zpívejme narození pamatujme Jezu Krista laskavého 140/ Veselými hlasy spolu prozpěvujme 140/ Veselýť nám den nastal v němžto Stvořitel svítěziv 140/558 2 Víru obecnú křesťané 140/ Vítej Jezu Kriste s nebeské výsosti 140/ Vizme ránu z výsosti od Boha samého 140/ Vstal jest Kristus z mrtvých svú mocí ó slavně do pekla vkročil 140/ Vstal jest této chvíle ctný vykupitel Ježíš Kristus 140/ Vstalť jest Kristus z mrtvých Král zvítězil jest mocný Pán 140/ Vstoupení Kristovo pamatujme s cest jeho se nikam neuchylujme 140/ Vstoupil jest Kristus na nebe dokonav zde práci 140/ Všemohoucího Otce nebe země tvorce všech věcí viditelných i neviditelných 280 Všemohúcí stvořiteli nebe země slavný králi 140/ Vší cti chvály nadevše hodný dobroty plný 141/ Všickni lidé pozorujte coť nám Svatí mluví 140/ Všickni věrní křesťané chválu Bohu vzdejme 140/ Všickni věrní křesťané milost nesmírnú važme 141/ Všickni věrní křesťané veselme se nyní 141/ Vysoce velebný Pán jenž byl ukřižován 156/136a 237 Vyznávajíc jedno Božství v trojích osobách býti 141/ Vzdejme Bohu chválu Izrahelskému nade všecky bohy 141/ Vzdejmež chválu velebnému Pánu Jezu Kristu 141/ Vzkříšení Spasitele svého chval každý člověk myslí veselú 141/ Vždyckyť se sluší modliti a nepřestávati 141/ Z té milosti nesmírné od Boha v Kristu dané shůry s nebe seslané 142/ Za císaře Augusta panna porodila Pána Jezu Krista 141/ Zavítej k nám drahý hosti mistře lásky a svornosti 141/ Zavítej sladký těšiteli temnosti osvítiteli 141/ Zavítej Svatý duše k nám Alleluja 141/ Zdráv buď Kriste Boha věčného Synu 142/ Zdráva Maria milosti plna tys mezi ženami požehnaná 141/ Zdrávas Maria plna milosti Pán Bůh s tebou jenž jest na výsosti 141/ Znamenej křesťan věrný Kristovo vtělení 141/ Zpívej jazyk křesťanský ke cti knězi věčnému 142/ Zpívej jazyk křesťanský vítězství velebného 142/ [Zpívej jazyk o přeslavném] 255 Zpívej jazyk v potěšení Kristovo umučení vyznávaje 142/611 17