VÝTVARNÉ KROUŽKY ve školním roce

Transkript

1 VÝTVARNÉ KROUŽKY ve školním roce Naším letošním celoročním tématem je kniha. Chceme se dozvědět, jak kniha vzniká a kdo se na jejím vzniku podílí. Podíváme se do historie i současnosti. Pokud chcete, putujte s námi. Na následujících stránkách se dozvíte, co všechno jsme se dozvěděli, co všechno už jsme v letošním školním roce stihli.

2 PÍSMO Abychom mohli knihu psát, seznámili jsme se s vývojem písma. Začali jsme u písma předmětového. Tedy předmětů, kterými se lidé dorozumívali už před mnoha tisíci lety. Takové bylo například provázkové písmo kipu. Indiáni s ním zapisovali číselné údaje i kalendář. Svůj význam měly i barvy. Červená znamenala válku, černá nebezpečí, bílá zase mír. Zastavili jsme se u obrázkového písma psaného předmětové písmo kipu sloužilo k vedení účetnictví v jeskyni u pravěkých lidí. Vznikalo ve starší době kamenné ( až let před naším letopočtem). Obrázkům vyrytým do skály se říká petrografy (skalní vrypy). Jaké měly tyto obrázky pro tehdejšího člověka význam? My jsme nakreslili lovecké výjevy, své prosby. jeskynní obrázky vyjadřovaly prosby pravěkých lidí tato kresba možná spíše vyjadřuje prosbu statného býčka Obrázky se postupně zjednodušovaly, ustalovaly. Vyjadřovaly určité jedno sdělení. Těmto kresbám se říká piktogramy (latinské slovo pictus znamená namalovaný). Používají se dodnes. Všichni dobře rozumíme dopravním značkám, obrázkům dámy a pána na dveřích toalety či přeškrtnuté cigaretě. poznáte, co znamenají tyto naše piktogramy? V Egyptě jsme vyzkoušeli hieroglyfy psané v tureckém sedu. Psali jsme do sloupků zhora dolů seříznutým bambusem. Jen vzácný křehký papyrus (vyrábí se z dřeně rostliny papyrus) jsme nahradili 15 cm širokým proužkem knihařského plátna. Jednotlivé hieroglyfy jsou také zjednodušené obrázky. V roce 1822 je rozluštil Francouz Chapmollion po 15 letech bádání. Hieroglyfy se vyvíjely v době 4000 let před naším letopočtem až do třetího století našeho letopočtu. egyptské hieroglify vznikly zjednodušením obrázků

3 V Mezopotámii se psalo úplně jinak. Zjednodušené obrázky ryli písaři dřevěnými rydly do hliněných destiček. Při silnějším tlaku do destiček vzniklala prohlubeň (klínek), podle kterého dostalo písmo svůj název klínové. Psalo se zprava do leva, a to přibližně v době před 3000 až 100 lety před naším letopočtem. klínové písmo ryté do hliněných destiček Kdy a kde vznikla první abeceda? Vymysleli ji Féničané. Přijímali různá písma, kombinovali je, zjednodušovali až vytvořili písmo nové, hláskové. Tato abeceda měla 22 znaků, pouze souhlásek (slovo féničané by se psalo jako fnčn). Slova se psala z prava do leva (slovo féničané by písmo fénické tedy vlastně napsali jako nčnf). Féničané byli mořeplavci a obchodníci a fénické písmo se rychle šířilo do všech koutů světa. Je základem pro většinu dnešních abeced celého světa. Fénické písmo se dostalo až do Řecka. Řecká abeceda měla 24 znaků. Začalo se psát i zleva do prava. Řekové psali převážně na pergamen (pergamen je nevydělaná, sušená a hlazená oslí, vepřová, kozí, ovčí nebo telecí kůže). Řecké písmo se postupně písmena řecké abecedy dělí na typy západní a východní. Z východního typu vytvořili bratři Konstatntin a Metoděj (původně Řekové) staroslověnské písmo hlaholské, které se používalo ve Velkomoravské říši. Latinské písmo (latinka) vzniklo v Itálii naopak ze západního typu řeckého písma. Na naše území přišlo ze západu v 10. století a postupně vytlačilo složitou a pro naši mluvu a jazyk nevhodnou hlaholici. Latinka se vyvíjela až do dnešní doby. Patří k ní arabské číslice. PAPÍR Knihy se dnes už nepíší ani na křehký papyrus ani na drahý pergamen ze zvířecích kůží, ale na papír. Proto se ho musíme také naučit ručně vyrábět. Papír vymysleli v roce 105 v Číně, ale do Evropy se dostal až okolo roku Tehdy se vyráběl ze starých hadrů. My jsme zhotovili tvrdší destičky z papírových utěrek, které jsme umě zdobili. Není to zas tak nic těžkého. Návod na jeho výrobu včetně textu o historii papíru naleztete v Čalamádě č. 7. latinka ručně vyráběný papír zdobený čajovými lístky

4 A OPĚT PÍSMO Je zajímavé sledovat, jaké má písmo významy. Kromě informací nám písmo přináší i výtvarnou hodnotu. Každé písmo mluví jinou řečí. Jinak vnímáme písmo hubené, jinak písmo malé a drobné. Každé má svou povahu a něco nám napovídá. Obrázky dole připomínají nápisy na zdi v parku. Jsou psané různými písmy a smývané vodou. S písmenky si lze i hrát. My jsme kreslili totemy. Vznikaly převrácením písmen podle svislé osy. Písmena se dají všelijak zdobit. Věděli to dobře středověcí písaři, kteří knihy ručně opisovali. Opis jedné knihy trval několik let. Knihy vznikaly především v klášterech, později i pro královský dvůr a univerzity. Za knihu se dobře platilo, byla velmi vzácná. Písaři ji museli psát krasopisně. Středověká kniha neměla název a často se neuváděl ani autor. Také jména písařů se nezachovala. Jen někdy napsal písař na okraj nějakou svoji poznámku (glosu). Počátečním velkým a krásně zdobeným písmenům se říká iluminace.

5 TISKAŘI Knihy se dnes už ručně nepíší. Tisknou se. Vynálezcem knihtisku byl Johannes Gutenberg. Někteří považují tento objev za jeden z největších v historii lidstva. Knihy vytištěné před rokem 1500 se nazývají prvotisky. Módou tehdy byly tisky, které vypadaly jako psané písmo. Jednolivá písmena se tavila z olova a cínu. Hotovým písmenům se říkalo litery nebo čteny. Písmena se řadila (sázela) vedle sebe do řádku, tiskátka řádky se vkládaly pod sebe do železného rámu (tiskařské kasy). Barva se nanášela velkými tampony. Tisklo se v lisech mezi dvěma válci. Naše čteny jsou jvyrobeny z pěnové hmoty. Dobře by šly vyřezat i z rozpůlené brambory. Razítka jsme vyzkoušeli tisknout na papír i plátno. Některá písmenka jsme ručně dokreslili. tištěná písmena na knihařském plátně dokreslovaná písmenka Z potišněného papíru jsme stihli vyrobit i ozdobné obálky. Jsou ručně skládané a lepené. KNIHAŘI ručně skládané ozdobné obálky Pokud jsou jednotlivé stránky knihy vytisknuty, musí se svázat. To umí knihař. A protože v našem městě jedno knihařství máme, vypravili jsme se na výzvědy přímo tam. Reportáž z exkurze najdete na následující stránce. KNIHOVNY Knihy se uchovávají v domácích knihovničkách i veřejných knihovnách. Jejich výhodou je, že vám knihy půjčí domů (ne jako ve středověku, kdy se jednotlivé výtisky přidělávaly k lavicím řetězem, aby je nikdo neodnesl). V dětském oddělení knihovny v České Skalici mají pěkných knih k půjčení mnoho. My jsme si také některé z nich prohlédli a ještě stihli vyrobit záložku ve tvaru tužky.

6 FOTOREPORTÁŽ: JAK SE VÁŽOU KNIHY Ve čtvrtek 13. listopadu 2008 jsme se s dětmi z výtvarných kroužků vydali podívat do knihařství na to, jak se vážou knihy. Naši předkové knihaře nazývali kněhvazači, knihovazači, vazači nebo knihovazatelé. Nás provedl svojí knihařskou dílnou knihař pan Petr Smutný. Aby vznikla kniha, musí se jednotlivé listy k sobě svázat. V knihařství si zákazníci objednávají nejen svázání nových či rozbitých knih, ale i například celých ročníků novin pro Národní knihovnu. Listy se sešívají už od 11. století stejně. Do svazku papírů se vyřežou pilkou drážky. Potom se jednotlivé listy ručně sešívají do knižních bloků. Sešité bloky se ještě zalepí lepidlem a ze všech tří volných stran oříznou na elektrické řezačce, takže jsou strany dokonale hladké. Mezitím se musí připravit obal neboli obálka. Dříve se obálky vyráběly ze dřeva a kůže. Bývaly bohatě zdobeny vyřezáváním, drahými kovy a kameny, smaltem, později též slepotiskem či ozdobnými tiskátky. Dnes se nejvíce vyrábí obaly z levnější lepenky a různě barevných knihařských pláten. Tvrdá lepenka se dle potřeby ořízne pákovými nůžkami (takzvaným papšérem) a obalí plátnem. Poté se na desky natiskne text. Text se složí (vysází) z mosazných písmenek do řádků. Písmena jsou uložena v rámu (tiskařské kase) a vyrábějí je písmolijci. Připravený text se vloží do zlatícího lisu (zlatičky), kde se za teploty 120 C do desek vytiskne. Desky jsou hotovy. Zbývá je slepit k připravenému knižnímu bloku a vložit do hydraulického nebo ručního lisu, kde se nechají ztvrdnout. Kniha pak může putovat k zákazníkovi.

7 ILUSTRACE Od počátku nového roku se věnujeme knižní ilustraci. Abychom vše dobře zvládli, učíme se nejprve kresbě postavy a kresbě hlavy. Kresba hlavy podle základních pravidel Kresba postavy podle základních pravidel Naše první ilustrace patří knihám J. K. Rowlingové. Kreslíme Harryho Pottera a jeho kamarády či nepřátelé, učitele v kouzelnické škole v Bradavicích, vrbu mlátičku či hru fanfrpál. Kreslíme tuší, lavírujeme. Pokračování příště...